14 Cmo 250/2023 - 1063

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Michaely Janouškové a soudců JUDr. Ondřeje Kubáta a Mgr. Ing. Davida Bokra ve věci navrhovatele: [Jméno navrhovatele], narozený [Datum narození navrhovatele] bytem [Adresa navrhovatele] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] za účasti: 1. [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] [adresa] zastoupené advokátem [Jméno advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] 2. [Jméno advokáta D], narozený [Datum narození advokáta D] bytem [Adresa advokáta D] 3. [Jméno advokáta E], narozený [Datum narození advokáta E] bytem [Adresa advokáta E] zastoupený advokátem [Jméno advokáta F] sídlem [Adresa advokáta F] 4. [Jméno advokáta G]., IČO [IČO advokáta G] sídlem [Adresa advokáta G] 5. [Jméno advokáta H], narozený [Datum narození advokáta H] bytem [Adresa advokáta H] zastoupený advokátem [Jméno advokáta I] sídlem [Adresa advokáta I] 6. [Jméno advokáta J], narozený [Datum narození advokáta J] bytem [Adresa advokáta J] zastoupený advokátem [Jméno advokáta K] sídlem [Adresa advokáta K] o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokáta L]. konané dne 15. června 2017, o vyslovení, že nelze přihlížet k hlasům společníka této společnosti, a o určení, že bylo přijato usnesení této společnosti, k odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. července 2023, č. j. 37 Cm 46/2017-992, takto:

Výrok

I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. mění jen v části týkající se usnesení valné hromady 1. účastníka [Jméno advokáta L]. konané dne 15. června 2017 přijatého v rámci bodu č. 6 programu valné hromady při hlasování č. 7 o volbě [tituly před jménem] [jméno FO], narozeného 27. května 1971, bytem [adresa], členem představenstva této společnosti tak, že usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokáta L]. konané dne 15. června 2017, kterým byl zvolen [tituly před jménem] [jméno FO], narozený 27. května 1971, bytem [adresa], členem představenstva této společnosti, není usnesením valné hromady a hledí se na něj, jako by nebylo přijato; ve zbylém rozsahu se usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. potvrzuje.

II. Navrhovatel je povinen zaplatit 1. účastníkovi [Jméno advokáta L]. na náhradě nákladů za řízení před soudy obou stupňů k rukám jeho právního zástupce částku 82 932,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci usnesení.

III. Navrhovatel je povinen zaplatit 2. účastníkovi [tituly před jménem] [jméno FO] na náhradě nákladů za řízení před soudy obou stupňů částku 3 999,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci usnesení.

IV. Navrhovatel je povinen zaplatit 3. účastníkovi [tituly před jménem] Arch. [jméno FO] na náhradě nákladů za řízení před soudy obou stupňů k rukám jeho právního zástupce částku 78 270,06 Kč, a to do tří dnů od právní moci usnesení.

V. Navrhovatel je povinen zaplatit 4. účastníkovi [Jméno advokáta G]. na náhradě nákladů za řízení před soudy obou stupňů částku 3 999,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci usnesení.

VI. Navrhovatel je povinen zaplatit 5. účastníkovi [Jméno advokáta H] na náhradě nákladů za řízení před soudy obou stupňů k rukám jeho právního zástupce částku 82 932,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci usnesení.

VII. Navrhovatel je povinen zaplatit 6. účastníkovi [jméno FO] na náhradě nákladů za řízení před soudy obou stupňů k rukám jeho právního zástupce částku 82 932,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci usnesení.

Odůvodnění

1. Krajský soud v Hradci Králové v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl tak, že žalobu, kterou se navrhovatel domáhal určení, že - „usnesení valné hromady účastníka řízení 1 konané dne 15. června 2017 od 12:00 hod. v sídle této společnosti přijaté v rámci bodu č. 4 programu valné hromady společnosti při hlasování č. 3 ‚Schválení řádné účetní závěrky za rok 2016 a návrhu na rozdělení zisku bez výplaty dividend, tzn., že na účet nerozděleného zisku minulých let bude připsána částka 1.064.121,49 Kč + 911.820 Kč,' je neplatné, - usnesení valné hromady účastníka řízení 1 konané dne 15. června 2017 od 12:00 hod. v sídle této společnosti přijaté v rámci bodu č. 6 programu valné hromady při hlasování č. 7 o volbě [tituly před jménem] [jméno FO], nar. 27. května 1971, bytem [adresa], členem představenstva společnosti [právnická osoba]., je neplatné, - při hlasování č. 2 o návrhu představenstva společnosti na rozdělení zisku v rámci bodu č. 4 programu valné hromady účastníka řízení 1 konané dne 15. června 2017 od 12:00 hod. v sídle této společnosti, se nepřihlíží k 4.452 hlasům účastníka řízení 2, coby akcionáře společnosti [právnická osoba]., - při hlasování č. 2 o návrhu představenstva společnosti na rozdělení zisku v rámci bodu č. 4 programu valné hromady účastníka řízení 1 konané dne 15. června 2017 od 12:00 hod. v sídle této společnosti, se nepřihlíží k 29.100 hlasům účastníka řízení 3, coby akcionáře společnosti [právnická osoba]., - při hlasování č. 2 o návrhu představenstva společnosti na rozdělení zisku v rámci bodu č. 4 programu valné hromady účastníka řízení 1 konané dne 15. června 2017 od 12:00 hod. v sídle této společnosti, se nepřihlíží k 15.000 hlasům účastníka řízení 4, coby akcionáře společnosti [právnická osoba]., - při hlasování č. 2 o návrhu představenstva společnosti na rozdělení zisku v rámci bodu č. 4 programu valné hromady účastníka řízení 1 konané dne 15. června 2017 od 12:00 hod. v sídle této společnosti, se nepřihlíží k 4.269 hlasům účastníka řízení 5, coby akcionáře společnosti [právnická osoba]., - při hlasování č. 2 o návrhu představenstva společnosti na rozdělení zisku v rámci bodu č. 4 programu valné hromady účastníka řízení 1 konané dne 15. června 2017 od 12:00 hod. v sídle této společnosti, se nepřihlíží ke 274 hlasům účastníka řízení 6, coby akcionáře společnosti [právnická osoba]., - při hlasování č. 2 o návrhu představenstva společnosti na rozdělení zisku v rámci bodu č. 4 programu valné hromady účastníka řízení 1 konané dne 15. června 2017 od 12:00 hod. v sídle této společnosti, přijala uvedená valná hromada usnesení ve znění: ‚Představenstvo navrhuje schválení řádné účetní závěrky za rok 2016 a navrhuje rozdělení zisku za rok 2016 takto: 1. výsledek hospodaření před zdaněním + 3.093.441,14 2. daň z příjmů právnických osob 2016 - 528.900,00 3. odložená daň z příjmů právnických osob 2016 + 94.613,92 4. výsledek hospodaření 2016 po zdanění – zisk + 2.469.927,49 5. příděl rezervnímu fondu (20% VH k rozdělení) 493.986,00 6. výplata dividend 911.820,00 7. nerozdělený zisk minulých let 1.064.121,49 příděl do sociálního fondu 200.000,- Kč z nerozděleného zisku minulých let s tím, že částka 697.283,73 Kč, vzniklá z titulu změny metody ocenění zásob vlastní výroby, bude použita na úhradu neuhrazené ztráty z minulých let,` “ se zamítá (výrok I.), a o nákladech řízení rozhodl tak, že navrhovatel je povinen 1., 3., 5. a 6. účastníkovi k rukám jejich právního zástupce nahradit náklady řízení ve výši 454 844,70 Kč, 2. účastníkovi nahradit náklady řízení ve výši 6 000 Kč a 4. účastníkovi také ve výši 6 000 Kč (výrok II.).

2. Soud prvního stupně v usnesení vyšel z těchto rozhodných skutkových zjištění: - pořadem valné hromady společnosti [Jméno advokáta L]. (dále též jen „společnost“) dne 15. června 2017 (dále též jen „předmětná valná hromada“) byl též bod 4. Schválení řádné účetní závěrky za rok 2016 a návrhu na rozdělení zisku, bod 5. Rozhodnutí valné hromady o změně stanov společnosti a podřízení se zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, jako celku a bod 6. Návrh na odvolání stávajících členů představenstva a dozorčí rady a volba nových; - na listině přítomných akcionářů je 4. účastník zapsán s celkovým počtem 15 000 kusů akcií, 5. účastník s celkovým počtem 4269 akcií, 3. účastník s celkovým počtem 29 100 kusů akcií, 6. účastník s celkovým počtem 274 akcií, 2. účastník s celkovým počtem 4452 kusů akcií a navrhovatel s celkovým počtem 20 809 kusů akcií; - [jméno FO]

2. účastník) jako akcionář podal protinávrh na rozdělení zisku bez výplaty dividend s tím, že částka 911 820 Kč bude připsána na účet nerozděleného zisku z minulých let, současně navrhl, aby společnost prostředky využila ke své vlastní činnosti a ke svému rozvoji; - protinávrh [tituly před jménem] [jméno FO] byl schválen, protože o něm hlasovalo 68,36 % z přítomných akcionářů s počtem hlasů 53 107 a pro přijetí hlasovalo 31, 64 % z nich s počtem hlasů 24 577; - navrhovatel zastoupený právním zástupcem vznesl proti tomuto usnesení protest ve znění: „protestuji proti usnesení valné hromady o schválení rozdělení hospodářského výsledku za rok 2016. Usnesení valné hromady pomíjí právo akcionáře na výplatu dividend. Toto právo nelze akcionáři dlouhodobě upírat, což se ve společnosti děje. Zároveň protestuji proti skutečnosti, že návrh usnesení akcionáře [jméno FO], který byl valnou hromadou schválen, pouze uváděl, že nemají být vypláceny dividendy, ale nespecifikoval, jak má být naloženo s prostředky, které nebudou použity na výplatu dividend. Rovněž protestuji proti tomu, že návrh na výplatu dividend, který byl schválen, nebyl řádně odůvodněn, zejména nebylo řádně odůvodněno nevyplacení dividend, informace, které zazněly, jsou účelové a nepravdivé.“ Dále navrhovatel doplnil písemný protest i v ústní podobě s tím, že za situace, kdy účastník disponuje 31. prosince 2016 zůstatkem na účtu zhruba 32 000 000 Kč, výplata dividend v celkové výši zhruba 900 000 Kč, není sto žádným způsobem poškodit společnost. Apel na péči řádného hospodáře akcionářům je zcela bezpředmětný, jednak z důvodu, že akcionáři nemají povinnost jednat s péčí řádného hospodáře a také rozhodně nelze spatřovat porušení péče řádného hospodáře v tom, že by valná hromada za dané situace schválila výplatu dividend ve výši 900 000 Kč, 2 mil korun českých na běžném účtu. Částka 32 milionu korun českých zcela nepochybně, kdy se plánovaly sebevětší investice, umožňuje výplatu dividend ve výši 900 000 Kč. Vyjádření, které tvrdí, že tomu tak není a zpochybňuje schopnost vyplatit dividendu a efektivitu výplaty dividend, je naprosto účelové; - 2. účastník navrhl, aby [tituly před jménem] [jméno FO] pokračoval ve funkci člena představenstva, tento návrh byl schválen nadpoloviční většinou přítomných akcionářů; - navrhovatel následně vznesl protest o obsahu, že toto usnesení bylo přijato neplatně, protože stanovy, které byly před tím schváleny a jsou ihned účinné, s výjimkou ustanovení, jejichž zápis do obchodního rejstříku je konstitutivní, tedy platné a účinné stanovy, svěřují působnost volit členy představenstva dozorčí radě; - stanovy společnosti ve znění ze dne 22. července 2014 v čl. 17 odst. 3 stanoví: Jestliže akcionář hodlá uplatnit na valné hromadě protinávrhy k návrhům, jejichž obsah je uveden v oznámení o jejím konání, nebo v případě, že o rozhodnutí valné hromady musí být pořízen notářský zápis, je povinen doručit písemně znění svého návrhu nebo protinávrhu společnosti nejméně pět pracovních dnů přede dnem konání valné hromady; - v roce 2016 dosáhlo opotřebení dlouhodobého majetku společnosti 82,8 %, z toho amortizace movitého majetku odpovídala 92,9 %, dlouhodobý majetek byl opotřebený z 99,6 % a stavby odepsány z 65,4 % (zjištěno z plánu rozvoje společnosti ze dne 25. listopadu 2016 zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] ze společnosti EN a. s.); - na investice a opravy v roce 2009 společnost vynaložila celkem 2,804 milionů Kč, v roce 2010 celkem 2,103 milionů Kč, v roce 2011 celkem 3,361 milionů Kč, v roce 2012 celkem 4,51 milionů Kč, v roce 2013 celkem 2,985 milionů Kč, v roce 2014 celkem 6,784 milionů Kč, v roce 2015 celkem 9,925 milionů Kč, v roce 2016 celkem 4,864 milionů Kč, v roce 2017 celkem 12,927 milionů Kč, v roce 2018 celkem 3,156 milionů Kč, v roce 2019 celkem 4,197 milionů Kč, v roce 2020 celkem 3,75 milionů Kč, v roce 2021 celkem 6,767 milionů Kč a v roce 2022 celkem 12,564 milionů Kč (zjištěno z tabulky investic a oprav společnosti).

3. Na popsaném skutkovém základě soud prvního stupně dovodil, že navrhovatel je ve věci aktivně věcně legitimován, neboť je akcionářem společnosti, protože vlastní 20 809 ks akcií. Pokud jde o rozhodnutí o nerozdělení zisku společnosti za rok 2016, výročními zprávami, výkazy zisku a ztrát, rozvahami společnosti za období 2009 – 2016, plánem rozvoje ze dne 25. listopadu 2016 a tabulkou zamýšlených investic do významně opotřebeného dlouhodobého majetku společnosti bylo prokázáno, že zde byl důležitý důvod (další pokračování činnosti společnosti, její konkurenceschopnost a nutnost významných investic do jejího majetku), pro který nebylo možné dosažený zisk v roce 2016 ani částečně rozdělit na výplatu dividend. Protinávrh 2. účastníka byl dostatečně odůvodněn, aby se s ním představenstvo i ostatní akcionáři s dostatečným předstihem seznámili. Předmětná valná hromada po předchozí diskusi tento návrh projednala a řádně odhlasovala většinou akcionářů. Volba [tituly před jménem] [jméno FO] členem představenstva mohla proběhnout podle stanov platných a účinných ke dni konání předmětné valné hromady, tedy podle stanov ze dne 22. července 2014, podle kterých byla volba člena představenstva v působnosti valné hromady. Při hlasování o nerozdělení zisku nedošlo k naplnění všech znaků hypotézy § 212 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Samotné hlasování 2. – 6. účastníka zneužití hlasů neznamená. Ani skutečnost, že 4. účastník nakupuje od společnosti výrobky a dále je distribuuje třetím osobám, nemůže naplnit tuto hypotézu. Přijetím protinávrhu 2. účastníka o nevyplacení dividend nedošlo a ani nemohlo dojít k újmě celku. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

4. Proti usnesení podal navrhovatel odvolání. Navrhuje jeho změnu, kterou bude návrhu vyhověno.

5. Odvolatel namítá, že z provedeného dokazování neplyne, že by existovaly důležité důvody pro nerozdělení zisku společnosti za rok 2016. Z výročních zpráv a účetních závěrek se podává, že společnost je již řadu let zisková, vygenerovala na svých bankovních účtech vysoké zůstatky překračující 20 milionů Kč, na investice vynakládá vcelku nízké částky, zpravidla v nízkých jednotkách milionů Kč, a přes to není ochotna rozdělit mezi své akcionáře přinejmenším jednou za několik let alespoň pár set tisíc Kč. Z dokazování neplyne, že společnost vynaložila jakékoliv investice účelně a ani to, že by investice byly natolik vysoké, aby bránily rozdělení alespoň části zisku. Protinávrh [tituly před jménem] [jméno FO] byl vznesen až na samotné valné hromadě. [tituly před jménem] [jméno FO] je posledních 30 let vůdčí osobou ve společnosti a přesto se snaží tvrdit, že se mu nepodařilo přesvědčit představenstvo, aby na valné hromadě předložilo návrh na nerozdělení zisku za rok 2016. Pro přijetí jeho protinávrhu hlasoval i 5. účastník, také člen představenstva společnosti (který tak hlasoval proti přijetí usnesení dle návrhu představenstva). Pro přijetí protinávrhu [tituly před jménem] [jméno FO] na přijetí usnesení o (ne)rozdělení zisku tedy hlasovali dva ze tří členů představenstva společnosti. Není zřejmé, proč soud nepovažuje protinávrh [tituly před jménem] [jméno FO] za quasinávrh představenstva. Představenstvo společnosti navrhlo usnesení zjevně jen pro to, aby se pokusilo vyhnout povinnosti odůvodnit návrh na nerozdělení zisku a aby ztížilo nesouhlasícím akcionářům přípravu na valnou hromadu, jinak si tento zdánlivě schizofrenní postoj [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] (tj.

5. účastníka) nelze vysvětlit. Protinávrh [tituly před jménem] [jméno FO] tak je třeba vnímat jako faktický návrh představenstva. Navíc byl vznesen v rozporu s čl. 17 odst. 3 stanov společnosti, a navzdory požadavkům judikatury i odborné literatury není jakkoliv konkrétně odůvodněn.

6. Pokud by měly být přezkoumávány údajné důvody pro nerozdělení zisku (sdělené účastníky řízení až v roce 2023), bylo by dle odvolatele nutné tvrzené investice podrobit zevrubnější analýze. Bylo by nutné zkoumat pohyby a stavy na účtech společnosti, návrh na dokazování v tomto směru ale soud prvního stupně zamítl. Společnost disponovala zbytnými prostředky, proto se dokazování výpisy z účtu bránila, a jde tak o vadu řízení. Pokud jde o tvrzení o nutnosti investic do závodu společnosti, ty se zakládají na nevypovídající hodnotě opotřebení majetku evidované v účetních závěrkách společnosti – tato hodnota je ryze účetní a nevypovídá o tom, zda a v jaké výši je nutné renovovat jakékoliv části závodu. Všechny investice skutečně proběhlé a evidované v účetních závěrkách společnosti byly v nízkých jednotkách Kč, společnost na tyto investice bez problémů měla a i přes jejich vynaložení nijak dramaticky neklesl zůstatek na jejích účtech. Plánované investice pak zpravidla dramaticky převyšují investice skutečně realizované. I tento rozpor napovídá závěru, že si společnost systematicky připravuje podklady pro to, aby mohla zisk zadržovat a nerozdělovat. Tak jako nelze přihlížet k plánovaným investicím společnosti, nelze přihlížet ani k nabídkám od třetích společností – jde pouze o nabídky a mohly být vyhotoveny účelově, navíc po valné hromadě. Soud se nezabýval tím, zda investice byly potřebné a zda bylo proporcionální zisk mezi akcionáře nerozdělit ve prospěch těchto tvrzených investic.

7. K závěru o zneužití hlasovacích práv k újmě celku je soudu prvního stupně odvolatelem vytýkáno, že se s touto námitkou náležitě nevypořádal. Uvedl pouze to, že obchody společnosti a 4. účastníka samy o sobě zneužití nenasvědčují. Argument však nebyl posouzen v kontextu, zisk se nerozděluje, protože podíl na něm někteří vyvolení akcionáři dostávají jinou formou. Odkazuje na podání ze dne 21. září 2018 a ze dne 22. března 2023 a vznesené závěrečné návrhy – zde je popsáno, jakými nestandardními cestami 2. - 6. účastník profitují na společnosti a odčerpávají podíl na jejích výsledcích, jakož i to, proč nemají zájem se o hospodářské výsledky společnosti dělit s ostatními akcionáři. K újmě celku nepřijetím usnesení dle návrhu představenstva došlo, protože společnost nesplnila v rozporu se zákonem svou povinnost rozdělit zisk mezi své akcionáře. K neplatnosti volby [tituly před jménem] [jméno FO] odvolatel namítá, že opt-in dle § 777 odst. 4, 5 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění účinném do 31. prosince 2020 /dále jen „z. o. k.“/, je oddělitelný od ostatních změn stanov společnosti, resp. že přechod společnosti na tzv. německý model byl nepochybně oddělitelný. Usnesení o volbě [tituly před jménem] [jméno FO] je tak neplatné či spíše zdánlivé. 8. 1., 3., 5. a 6. účastník odvolání neshledávají důvodným.

9. Je tomu tak proto, že v řízení prokázali důležitý důvod, proč zisk neměl být rozdělen mezi akcionáře. Pokud jde o volbu [jméno FO], jeho volba proběhla řádně, jestliže by soud došel k závěru, že tomu tak není, odkazují na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 787/2018. 10. 2. a 4. účastník odvolání rovněž považují za nedůvodné[Anonymizováno]

11. Uvádějí, že soud se se všemi námitkami navrhovatele jednoznačně vypořádal. Skutečností zůstává, že navrhovatel si nezajistil či nezískal dostatečný počet hlasů k prosazení svých zájmů a tento nedostatek se snažil nahradit soudním rozhodnutím.

12. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání [§ 212 a § 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“)] a odvolání shledal důvodným jen z části. Řízení v dané věci je řízením ve statusové věci právnických osob podle § 85 písm. a) z. ř. s., a proto se podle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.

13. Je vycházeno ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, jejichž správnost nebyla v rozsahu potřebném pro posouzení a rozhodnutí věci účinně zpochybněna. Pro stručnost na ně proto odvolací soud odkazuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. listopadu 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, či ze dne 4. května 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, jež jsou dostupná, stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu, např. na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz). Odvolací soud pouze doplnil dokazování úplným výpisem z obchodního rejstříku společnosti, z něhož má za zjištěné, že 2. účastník byl členem představenstva společnosti od 20. července 1995 do 21. srpna 2002 a předsedou jejího představenstva od 16. července 2001 do 8. června 2006, od 12. července 2006 do 6. června 2011, od 15. června 2011 do 6. června 2016 a od 7. června 2016 do 15. června 2017, jakož i to, že od 15. července 2016 do 29. června 2017 mělo představenstvo společnosti 3 členy. Ze stanov společnosti ze dne 22. července 2014 (založených do sbírky listin dne 23. července 2014) má odvolací soud za zjištěné, že členy představenstva volí a odvolává valná hromada (čl. 21 odst. 2 stanov). Z § 14 odst. 10 (Dozorčí rada) návrhu stanov (přijatých na předmětné valné hromadě před volbou [tituly před jménem] [jméno FO]) má odvolací soud za zjištěné, že dozorčí rada určuje počet členů představenstva, jmenuje předsedu a jeho další členy a uzavírá s nimi smlouvy o výkonu funkce, z čl. 23 (Závěrečná ustanovení) pak má za zjištěné to, že ty části stanov, kde změna zápisu do obchodního rejstříku má konstitutivní charakter, nabývají účinnosti dnem zápisu v obchodním rejstříku. K obsahu takto provedených důkazů nebylo ze strany účastníků řízení vzneseno jakýchkoliv připomínek, které by neumožňovaly dovození popsaných skutkových zjištění.

14. Podle § 361 odst. 1 z. o. k. akcionář je oprávněn uplatňovat návrhy a protinávrhy k záležitostem zařazeným na pořad valné hromady.

15. Podle § 361 odst. 2 z. o. k. hodlá-li akcionář uplatnit protinávrh k záležitostem pořadu valné hromady, doručí ho společnosti v přiměřené lhůtě před konáním valné hromady; to neplatí, jde-li o návrhy určitých osob do orgánů společnosti. Ustanovení § 369 odst. 2 se použijí obdobně.

16. Podle § 777 odst. 4 z. o. k. má se za to, že obsahem společenských smluv obchodních korporací, které vznikly před účinností tohoto zákona, jsou i dosavadní ustanovení obchodního zákoníku, která upravovala práva a povinnosti společníků, pokud nejsou v rozporu s donucujícími ustanoveními tohoto zákona nebo se od nich společníci neodchýlili ve společenské smlouvě.

17. Podle § 777 odst. 5 z. o. k. obchodní korporace uvedené v odstavci 4 se mohou nejpozději do 2 let ode dne účinnosti tohoto zákona změnou svých společenských smluv podřídit tomuto zákonu jako celku. Údaj o tom zapíše obchodní korporace do obchodního rejstříku. Změna společenské smlouvy nabývá v tomto případě účinnosti až zveřejněním zápisu o podřízení se tomuto zákonu jako celku v obchodním rejstříku.

18. Podle § 45 odst. 4 z. o. k. rozhodnutí orgánu obchodní korporace působí vůči obchodní korporaci okamžikem přijetí. Rozhodnutí jediného společníka v působnosti orgánu obchodní korporace je vůči ní účinné, jakmile jí dojde. Vůči třetím osobám působí rozhodnutí orgánu obchodní korporace od okamžiku, kdy se o něm dozvěděly nebo dozvědět mohly.

19. Podle § 212 odst. 2 o. z. zneužije-li člen soukromé korporace hlasovací právo k újmě celku, rozhodne soud na návrh toho, kdo prokáže právní zájem, že k hlasu tohoto člena nelze pro určitý případ přihlížet. Toto právo zaniká, pokud není podán do tří měsíců ode dne, kdy k zneužití hlasu došlo.

20. Pro posouzení věci je podstatné znění protestů navrhovatele, neboť nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by odpovídaly závažnému důvodu, proč protest v rozsahu v něm neuvedených námitek nemohl být podán (§ 424 odst. 1 z. o. k.).

21. Jak již odvolací soud vyložil v usnesení ze dne 1. prosince 2022, č. j. 14 Cmo 54/2022-541, jímž bylo dřívější usnesení soudu prvního stupně ze dne 10. listopadu 2021, č. j. 37 Cm 46/2017-476, v rozsahu výroků I. – IX. zrušeno, součástí usnesení přijatého v rámci bodu 4 programu při hlasování č. 3 jsou materiálně dvě samostatná (oddělitelná) usnesení - o schválení řádné účetní závěrky za rok 2016 a o nerozdělení zisku. Proti usnesení o schválení účetní závěrky za rok 2016 nebylo v protestu uplatněno žádných námitek, a proto není důvodu, aby se soud dále zabýval tím, zda je neplatné (§ 424 odst. 1 z. o. k.). Soudní praxe je ustálena v přístupu, že předmětem přezkumu mohou být i části jednotlivých usnesení za podmínky, že je lze od ostatního obsahu napadeného usnesení oddělit (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. října 2016, sp. zn. 29 Cdo 1817/2016).

22. Pro posouzení neexistenci důležitých důvodů pro nerozdělení zisku (§ 34 odst. 1 z. o. k., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017, uveřejněné pod č. 9/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní) je rozhodné, že na dotaz navrhovatele, resp. jeho zástupce na předmětné valné hromadě, z jakého důvodu je odmítnuto vyplácení dividend, bylo sděleno (2. účastníkem), že společnost plánuje v příštích letech investice v desítkách milionů Kč, odhadem 30 – 50 milionů Kč, z tohoto je legální a smysluplné, aby použila prostředky na investice, nemusela si brát úvěr, zastavovat svůj majetek a platit znalecké posudky, bankovní poplatky atd. Další (navazující) dotaz na upřesnění této odpovědi již nebyl navrhovatelem učiněn.

23. Pokud tedy nebyl takovýto další dotaz (navrhovatelem) na objasnění toho, co mají obnášet plánované investice v příštích letech (nejenom pro letošek, tj. nejenom pro období, kterého se takto výslovně týkal vznesený dotaz), odhadem 30 – 50 milionů Kč, položen, resp. o jaké konkrétní investice se má jednat apod. (§ 357, § 358 z. o. k.), nemůže obstát závěr, že je akcionářům odpíráno rozdělení zisku, aniž by zde byl důležitý důvod (dle obsahu protestu), bylo-li současně zjištěno, že zde byl odůvodněný předpoklad těchto investic (jak bude vysvětleno níže). Neboli, navrhovatel se mohl na další informace dotázat a pokud by tak učinil, mohl příslušné informace zjistit. Poté by mohl např. namítat, že jde o investice nedůvodné apod., to však nenastalo (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. ledna 2024, sp. zn. 27 Cdo 1179/2023).

24. V tomto kontextu platí, že důvod uvedený v protestu, dle něhož informace, které zazněly, jsou účelové a nepravdivé, představuje důvod neurčitý, pročež je v tomto rozsahu protest zjevně neúčinný (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. října 2020, sp. zn. 27 Cdo 927/2020). Podstatný je stav ve vztahu k posuzovanému usnesení ze dne 15. červnu 2017, tj. jak odvolací soud již konstatoval ve svém dřívějším zrušujícím usnesení, předmětem posouzení je, zda důležitý důvod pro nevyplacení zisku existoval ve vztahu k tomuto usnesení, tedy k zisku za příslušné období roku 2016, nikoliv, zda zde takové důvody byly naplněny i v minulosti (tyto důvody měly být předmětem posouzení ve vztahu k usnesením valné hromady společnosti, jimiž bylo o případném nevyplacení dividendy ve vztahu k jiným obdobím rozhodnuto).

25. To, že nebyl odůvodněn protinávrh [jméno FO], nepředstavuje (samo o sobě) porušení práva. Ujednání článku 17 odst. 3 stanov společnosti (ze dne 22. července 2014) odpovídá úpravě § 361 odst. 1, 2 z. o. k. Rozhodovací praxe odvolacího soudu (srov. např. usnesení ze dne 22. září 2021, sp. zn. 7 Cmo 24/2021, publikované např. v časopise Obchodněprávní revue 1/2022, C. H. Beck, s. 55) sdílí názor komentářové literatury, dle něhož, právní úprava návrhů a protinávrhů slouží k posílení práv akcionářů a jejich ochraně, nikoliv k jejich omezení. Předloží-li akcionář svůj návrh včas, umožní tím jak představenstvu, tak i ostatním akcionářům, aby se s ním seznámili s dostatečným předstihem a zvážili ho, čímž zvyšuje naději na jeho přijetí. Jediným důsledkem pozdního doručení návrhu je, že představenstvo není povinno jej oznámit spolu se svým stanoviskem postupem podle § 362 z. o. k. Není však důvodu, aby valná hromada nesměla projednat a případně přijmout i opožděně předložený návrh. Opačný závěr by popřel smysl a účel diskuse na valné hromadě, když (s výjimkou osob navrhovaných za členy orgánů) by z ní nikdy nemohl vzejít žádný návrh, o němž by valná hromada mohla hlasovat. Jinými slovy, valná hromada zásadně smí projednat a odhlasovat i opožděně podaný návrh či protinávrh k záležitostem zařazeným na pořad valné hromady, včetně návrhů přednesených přímo na jednání valné hromady. Nebudou-li ostatní akcionáři s návrhem či protinávrhem souhlasit, nepřijmou jej (srov. Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář, 2. vydání, C. H. Beck, Praha, 2017, s. 618 - 619). Vyjádřeno jinými slovy, ani opožděný návrh akcionáře, jeho nezveřejnění nebo nedostatek jeho odůvodnění nevedou (bez dalšího) k neplatnosti přijatého usnesení předmětné valné hromady, neboť, pokud by potřebná většina akcionářů, jejichž hlasy bylo takové usnesení přijato, shledávala návrh i za těchto okolností neodůvodněným, nebo návrhem, k jehož přijetí nemají dostatek informací, nepřijali by jej. Důsledek absence dalších dotazů navrhovatele na předmět tohoto protinávrhu odůvodnil odvolací soud výše.

26. Námitka, že [tituly před jménem] [jméno FO] je posledních 30 let vůdčí osobou ve společnosti, a přesto se snaží tvrdit, že se mu nepodařilo přesvědčit představenstvo, aby na valné hromadě předložilo návrh na nerozdělení zisku za r. 2016, pak mohla být obsahem protestu, neboť tyto skutečnosti mohly být (přinejmenším ve vztahu k období od 20. července 1995 do data konání předmětné valné hromady) zjištěny z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti (resp. ve spojení s ním). Nadto, představenstvo bylo tříčlenné, návrh však podal pouze [tituly před jménem] [jméno FO], nešlo tedy o obcházení toho, že představenstvo tento návrh neučinilo.

27. K důvodnosti předpokladu provedení investic odvolací soud uložil soudu prvního stupně, aby zjišťoval, zda byly naplněny konkrétní důvody pro nerozdělení zisku mezi akcionáře, tj. zda byly skutečně plánovány investice v příštích letech v desítkách milionů korun českých, odhadem 30 – 50 milionů Kč, a zda bylo logické a smysluplné, aby společnost použila prostředky na investice a nemusela si brát úvěr, zastavovat svůj majetek atd. Soud prvního stupně tohoto závazného právního názoru dbal.

28. Z plánu rozvoje společnosti ze dne 25. listopadu 2016 (vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO]) je zjištěno, že v roce 2016 dosáhlo opotřebení dlouhodobého majetku (společnosti) 82,8 %, z toho amortizace movitého majetku 92,9 %, dlouhodobý nehmotný majetek 99,6 % (software a ocenitelná práva), stavby odepsány z 65,4 %, přičemž v části předpokládaná výše investic je uvedeno, že odborné útvary předložily odhady předpokládaných investic pro jednotlivé oblasti a takto předložená celková částka nutných investic pro roky 2017 – 2022 je cca 64 milionů Kč. Navrhovatel pravost této listiny potvrdil, neboť výslovně uvedl, že ji takto nezpochybňuje a výslech zpracovatele (navržený v souvislosti s předtím zpochybněnou správností a pravostí této listiny) pokládá za nadbytečný. Nebylo tedy důvodu správnost sdělených skutečnosti z tohoto důkazu nedovodit. Námitka, že účetní hodnoty jako opotřebení majetku nemají pro věc relevanci, totiž neobstojí. Účetní hodnota představuje jeden ze standardních (možných) způsobů, jak ocenit majetek společnosti (srov. § 36 odst. 3 z. o. k., § 7 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví). Z tabulky investic „investice a opravy 2009 až 2022 – skutečnost,“ k čemuž navrhovatel neměl též žádných námitek, je dále zjištěno, že v roce 2017 bylo investováno 12,927 mil Kč, v roce 2018 3,156 mil Kč, v roce 2019 4,197 mil Kč a v roce 2020 3,75 Kč (celkem tedy cca 24 milionů Kč), což po připočtení v roce 2021 investovaných 6,766 mil Kč a v roce 2022 12, 564 mil. Kč činí celkem: 43, 361 mil Kč (tento součet spadá do odhadu 30 - 50 milionů Kč skutečně plánovaných investic v příštích letech tak, jak bylo sděleno v rámci vysvětlení podaného na valné hromadě [tituly před jménem] [jméno FO]).Tyto skutečnosti tak opodstatňují nerozdělení zisku (z důležitého důvodu), přičemž pro tyto účely bylo lze vyjít z toho, jak byl oceněn majetek. Zbývá dodat, že tato detailnější skutková zjištění jsou založena na listinných důkazech, které řádně provedl soud prvního stupně, a proto nebylo třeba tyto důkazy opakovat (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. února 2021, sp. zn. 27 Cdo 4220/2019, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. dubna 2022, sp. zn. 26 Cdo 2171/2021).

29. Podstatný je stav ke dni přijetí usnesení, nikoliv to, co nastalo poté. Proto zkoumání stavů na účtech nemá pro posouzení věci význam, neboť podstatný je stav tak, jak se jevil k datu přijetí posuzovaného usnesení (je nepřípustné provádět tzv. retrospektivní proroctví; srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2022, sp. zn. 27 Cdo 59/2022, mutatis mutandis). Pokud tak soud prvního stupně zamítl k tomu navržené důkazy, nepochybil.

30. Ke zneužití hlasovacích práv k újmě celku odvolací soud uvádí, že tvrzení navrhovatele zneužití hlasů k újmě celku nezakládají, protože pokud nebude zisk rozdělen, tak to neznamená, že bude vyplacen 2. – 6. účastníkovi, nýbrž zůstane ve společnosti. Není zde tudíž příčinné souvislosti (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2022, sp. zn. 27 Cdo 59/2022). K újmě celku by totiž muselo dojít již jen tím, že by bylo rozhodnuto o jeho nevyplacení, nikoliv až nějakým (nejasným) následným řetězcem událostí tak, jak je obecně navrhovatelem předkládán. Především však platí, že pokud byl zjištěn důležitý důvod pro nerozdělení zisku, nemůže zde být újmy celku ve smyslu § 212 odst. 2 o. z.

31. K usnesení o volbě [jméno FO] členem představenstva odvolací soud sdílí argumentaci odvolatele (po jejím opětovném posouzení).

32. Tzv. generální opt-in ve smyslu § 777 odst. 4, 5 z. o. k. je oddělitelný od ostatních změn stanov, přijatých na valné hromadě bezprostředně před touto volbou, bylo-li v jejich čl. 23 sjednáno, že „ty části stanov, kde změna zápisu do obchodního rejstříku má konstitutivní charakter, nabývají účinnosti dnem zápisu v obchodním rejstříku,“ což znamená, že změna stanov spočívající v tom, že člena představenstva jmenuje dozorčí rada, nabývá účinnosti již přijetím (§ 45 odst. 4 z. o. k.). Pouze údaj o podřízení se z. o. k. jako celku nabývá účinnosti až na základě takovéhoto zápisu (§ 777 odst. 5 z. o. k.).

33. Jakkoliv úmyslem akcionářů či představenstva mohlo být v tomto ujednání stanov vyjádřit něco jiného, jeho výklad je třeba provádět objektivně. Je tomu tak z důvodu, že toto právní jednání se může týkat práv a povinností osob, jež se akcionáři společnosti mohou stát (stanou) v budoucnu nebo osob, které nebyly účastny jeho přijetí (typicky budoucích členů volených orgánů). To znamená, že stanovy mohou být vykládány jen dle v něm vyjádřeného projevu vůle, tedy dle významu, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen, nikoliv dle úmyslu osob, které rozhodnutí přijaly, resp. hlasovaly pro jeho přijetí, pokud tento úmysl neodpovídá tomuto významu (§ 556 odst. 1 o. z.), neboť takový výklad by byl v rozporu s § 2 odst. 1 o. z., čímž by neodpovídal účelu (smyslu) § 556 odst. 1 o. z. v těchto případech [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. prosince 2019, sp. zn. 27 Cdo 5749/2017, a přiměřeně též např. Ronovská, K., Havel, B., Povaha a pravidla výkladu (nejen) zakladatelských právních jednání soukromých korporací, Právní rozhledy 18/2016, C. H. Beck]. Při tomto výkladu tak platí, že určitost obsahu projevu vůle musí vyplývat z textu listiny, na níž je projev vůle zaznamenán (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. června 2005, sp. zn. 26 Cdo 404/2005, mutatis mutandis). Nestačí proto, je-li osobám rozhodnutí přijímajícím jasné, co je jeho předmětem, není-li to objektivně seznatelné osobám, které v tomto postavení nejsou (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2002, sp. zn. 33 Odo 311/2001, a ze dne 27. března 2002, sp. zn. 33 Odo 512/2000, mutatis mutandis).

34. Proto mohla [Anonymizováno] zvolit dozorčí rada, nikoliv představenstvo. Pokud jej tak zvolil orgán, který k tomu neměl působnost, je jeho rozhodnutí nicotné (§ 245 odst. 1 o. z., § 45 odst. 1 z. o. k.).

35. Odvolací soud tudíž usnesení soudu prvního stupně v rozsahu výroku I. v části (týkající se usnesení přijatého v rámci bodu 6. programu předmětné valné hromady při hlasování č. 7 o volbě [tituly před jménem] [jméno FO] členem představenstva) podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, že toto usnesení není usnesením valné hromady a hledí se na něj, jako by nebylo přijato, ve zbylém rozsahu usnesení soudu prvního stupně v tomto výroku potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné (výrok I. usnesení odvolacího soudu).

36. Jelikož došlo ke změně výroku ve věci samé, bylo třeba opětovně rozhodnout o nákladech řízení (§ 224 odst. 2 o. s. ř.). Řízení mělo celkem tři předměty – návrh na vyslovení neplatnosti (příslušných) usnesení valné hromady, návrh na určení, že se nepřihlíží k hlasům akcionářů a návrh na určení, že bylo přijato (příslušné) usnesení.

37. Při posouzení úspěchu ve vztahu k předmětu řízení o vyslovení neplatnosti usnesení byl navrhovatel v části stran volby [Anonymizováno] úspěšný a v části týkající se schválení účetní závěrky a rozdělní zisku bez výplaty dividend neúspěšný. Míra úspěchu a neúspěchu navrhovatele je tak stejná, protože posuzování části usnesení o schválení účetní závěrky bylo zcela marginální, bez konkrétních výhrad a námitek ze strany všech účastníků řízení a tedy bez relevantního dopadu do rozhodnutí o nákladech řízení (i při rozhodování o nákladech řízení je nutné vycházet z principů spravedlnosti, resp. rozhodnutí o nich nesmí být s ohledem na okolnosti konkrétní věci zjevně nespravedlivé; srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. srpna 2019, sp. zn. 27 Cdo 1966/2018). Ve vztahu k tomuto předmětu řízení, který odpovídá 33,33 % z celkového předmětu řízení, tudíž v poměru mezi navrhovatelem a účastníky nemá žádný z nich na náhradu nákladů řízení právo. Ve vztahu ke zbývajícím dvěma předmětům řízení byl navrhovatel neúspěšný. Podíl každého z nich na celkovém předmětu řízení je stejný, tj. 33,33 %. Navrhovatel je proto povinen zaplatit každému z účastníků 66,66 % jeho nákladů.

38. Všechny předměty řízení představují řízení ve věci obchodních společností ve smyslu § 9 odst. 4 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) /dále jen „AT“/, s tarifní hodnotou 50 000 Kč, což znamená, že za tarifní hodnotu celého předmětu řízení se považuje částka 150 000 Kč (§ 12 odst. 3 AT). Jelikož právní zástupce 1., 3., 5. a 6. účastníka vykonal nebo uskutečnil všechny právní úkony těmto účastníkům jako společné, náleží mu za každý z nich dle § 12 odst. 4 AT odměna snížená o 20 % (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. dubna 2014, sp. zn. 25 Cdo 302/2014, nebo ze dne 1. srpna 2017, sp. zn. 20 Cdo 5830/2016), pokud jde o paušální náhradu dle § 13 odst. 4 AT, ta náleží všem těchto účastníkům za každý z těchto úkonů právní služby jen jednou (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2014, sp. zn. 25 Cdo 1610/2014). Jelikož je právní zástupce plátcem DPH (s účinností od 1. prosince 2008), je částka odměny a náhrady hotových výdajů navýšena o 21 % DPH [§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.]. 39. 1., 5. a 6. účastník tak mají právo na náhradu nákladů řízení za (požadovaných) 17 úkonů právní služby, a to 1x za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) AT, 5x za písemné podání ve věci samé, a to za vyjádření ze dne 30. listopadu 2017, ze dne 29. května 2018, ze dne 13. listopadu 2018, ze dne 18. října 2021, a ze dne 19. prosince 2018 podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, 9x za účast na jednání před soudy ve dnech 5. března 2018, 6. června 2018, 26. září 2018, 26. listopadu 2018, 23. června 2021, 3. listopadu 2021, 1. března 2023, 26. června 2023 a 7. května 2024 podle § 11 odst. 1 písm. g) AT, 1x za vyjádření k odvolání a 1x za podané odvolání podle § 11 odst. 1 písm. k) AT, což odpovídá částce 7 100 Kč za každý z těchto úkonů (§ 7 bod 5 AT), před ponížením vždy o 20 %. Dále každému z nich náleží dle § 13 odst. 4 AT 16x 75 Kč + 1x 100 Kč (neboť vyjádření ze dne 13. listopadu 2018 neučil právní zástupce za 3. účastníka). K těmto částkám byla připočtena částka 21 % DPH a 6 000 Kč za zaplacený soudní poplatek za podané odvolání, což v součtu odpovídá částce 124 410,60 Kč, z níž 66,66 % činí 82 932,10 Kč (výroky II., VI. a VII. usnesení odvolacího soudu). V případě 1. účastníka nebyl jako účelný úkon posouzen návrh na doplnění důkazů ze dne 27. března 2018, protože jde o právně jednoduchý úkon, kterému se povahou a účelem (§ 11 odst. 3 AT) neblíží žádný z úkonů vymezených v § 11 odst. 2 AT. 40.

3. účastník má právo na náhradu nákladů za stejné (požadované) právní úkony, vyjma vyjádření ze dne 13. listopadu 2018 podle § 11 odst. 1 písm. d) AT (které 3. účastník neučinil).

3. účastníků tedy náleží 16x 7 100 Kč, před ponížením o 20 %, dále 16x 75 Kč. K těmto částkám bylo připočteno 21 % DPH a 6 000 Kč za zaplacený soudní poplatek za podané odvolání, což v součtu odpovídá částce 117 416,80 Kč, z níž 66,66 % činí 78 270,06 Kč (výrok IV. usnesení odvolacího soudu). 41. 2. a 4. účastník mají právo na zaplacení (požadované) částky 6 000 Kč za zaplacený soudní poplatek za podané odvolání, po ponížení na 66,66 %, což činí 3 999,60 Kč (výroky III. a V. usnesení odvolacího soudu).

2. účastníků nebylo přiznáno požadované cestovné za cestu k jednání odvolacího soudu a zpět, neboť použití vozidla nebylo doloženo a k jeho použití nebyl dán předchozí souhlas soudu [§ 30 odst. 2 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy ve spojení s § 374 odst. 1 písm. d ) o. s. ř.].

Poučení