14 Cmo 276/2024 - 229
Citované zákony (30)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 odst. 3 § 142 odst. 1 § 201 § 202 odst. 1 § 204 odst. 1 § 205 odst. 1 § 219 § 237
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 odst. 1 písm. d § 11 odst. 1 písm. g § 13 odst. 4
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 259
- o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), 90/2012 Sb. — § 415 § 427 odst. 2 § 428 § 428 odst. 1 § 430 odst. 1 § 440 § 440 odst. 1 § 469 § 471 § 474 odst. 2 § 474 odst. 3 § 484 odst. 1 +5 dalších
- o zvláštních řízeních soudních, 292/2013 Sb. — § 1 odst. 3
Rubrum
Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Lenky Broučkové a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Michaely Janouškové ve věci navrhovatele: [Jméno navrhovatele], narozen [Datum narození navrhovatele] bytem [Adresa navrhovatele][Anonymizováno], [adresa] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] za účasti: [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] zastoupená advokátem [Jméno advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] o návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí představenstva ze dne 27. 9. 2023, o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 30. 5. 2024, č. j. 54 Cm 195/2023-197, takto:
Výrok
I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.
II. Navrhovatel je povinen zaplatit společnosti [Jméno advokáta B]., k rukám jejího zástupce na náhradě nákladů odvolacího řízení 11 458,70 Kč, do tří dnů od právní moci usnesení.
Odůvodnění
1. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl tak, že „Návrh, aby bylo určeno, že rozhodnutí představenstva společnosti [právnická osoba]., IČO: [IČO], se sídlem [Adresa advokáta B], ze dne 27. 9. 2023 přijaté pod bodem 2.2 programu jeho jednání, kterým bylo rozhodnuto o zvýšení základního kapitálu této společnosti o částku 92 282 000 Kč úpisem 92 282 ks akcií na jméno o jmenovité hodnotě 1.000 Kč, které byly nabídnuty určitému zájemci, a to Dobrovolnému svazku obcí Pod Bukovou horou (dále jen „1. rozhodnutí představenstva“ a „společnost“), je neplatné, se zamítá (výrok I.), Návrh, aby bylo určeno, že rozhodnutí představenstva společnosti ze dne 27. 9. 2023 přijaté pod bodem 2.4 programu jeho jednání, kterým bylo rozhodnuto o zvýšení základního kapitálu společnosti o částku 91 701 000 Kč úpisem 91 701 ks akcií na jméno o jmenovité hodnotě 1.000 Kč, které byly nabídnuty určitému zájemci, a to obci [adresa] (dále jen „2. rozhodnutí představenstva“) je neplatné, se zamítá (výrok II.), Návrh, aby bylo určeno, že rozhodnutí představenstva společnosti ze dne 27. 9. 2023 přijaté pod bodem 2.6 programu jeho jednání, kterým bylo rozhodnuto o zvýšení základního kapitálu společnosti o částku 747 000 Kč úpisem 747 ks akcií na jméno o jmenovité hodnotě 1 000 Kč, které byly nabídnuty určitému zájemci, a to městu [adresa] (dále jen „3. rozhodnutí představenstva“), je neplatné, se zamítá“ (výrok III.), a dále navrhovateli uložil povinnost zaplatit společnosti k rukám jejího zástupce 25 468,25 Kč do tří dnů od právní moci usnesení (výrok IV.).
2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že: - navrhovatel nabyl jeden kus listinné akcie na jméno v celkové jmenovité hodnotě 1 000 Kč společnosti; společnost provedla zápis ve změně vlastníka v knize akcionářů k 30. 5. 2022, - podle pozvánky na valnou hromadu svolanou na den 28. 6. 2022 bylo navrženo usnesení o pověření představenstva společnosti valnou hromadou (dále jen „představenstvo“) zvýšením základního kapitálu společnosti; důvodem tohoto zvýšení je sjednocení majetkových vztahů a provozních režimů na soustavách vodovodů a kanalizací v rámci působnosti společnosti, kdy se jedná např. o potenciální vklad vodohospodářského majetku veřejné kanalizace z ČOV v obcích [adresa], veřejné kanalizace v obci [adresa] apod., - valná hromada společnosti dne 28. 6. 2022 (dále jen „valná hromada“) přijala pod bodem 6 usnesení, jímž pověřila představenstvo, aby za podmínek stanovených zákonem a stanovami rozhodlo o zvýšení základního kapitálu společnosti upisováním nových akcií nebo z vlastních zdrojů v souladu s § 511 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích, dále jen „z. o. k.“), nejvýše však o 387 663 000 Kč. Dále bylo odsouhlaseno, že v rámci tohoto pověření může představenstvo zvýšit základní kapitál i vícekrát, nepřekročí-li celková částka stanovený limit. Pověření zvýšit základní kapitál se uděluje na dobu 5 let od přijetí tohoto usnesení do 28. 6. 2027. Při zvýšení základního kapitálu budou vydány akcie na jméno o jmenovité hodnotě 1 000 Kč v listinné podobě v maximálním počtu 387 663 kusů. Akcie mohou být vydány ve formě listinné hromadné akcie. Pro případ, že emisní kurs akcií bude splácen nepeněžitým vkladem, je rozhodnutím o ocenění nepeněžitého vkladu na základě znaleckého posudku pověřeno představenstvo („usnesení valné hromady“). Proti usnesení valné hromady nebyl podán žádný protest., - podle notářských zápisů ze dne 27. 9. 2023 představenstvo přijalo rozhodnutí 1, 2, a 3 s obsahem specifikovaným ve výrocích I., II., III. usnesení soudu prvního stupně.
3. Na takto ustaveném základě soud prvního stupně uzavřel, že: - navrhovatel je jako akcionář společnosti ve věci aktivně legitimován a návrh byl k soudu prvního stupně podán ve lhůtě tří měsíců podle § 259 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), - valná hromada řádně podle § 511 z. o. k. pověřila představenstvo ke zvýšení základního kapitálu, a to způsobem zákonem uvedeným s tím, že v době tohoto pověření nebylo možno a nebylo přesně známo, jakým způsobem a kdy, k rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu společnosti dojde, - písemná zpráva představenstva podle § 474 odst. 2 z. o. k. (dále jen „písemná zpráva představenstva“), skutečně nebyla předložena, a to s ohledem na situaci, kdy o zvýšení základního kapitálu nerozhodovala valná hromada, ale představenstvo, které k tomu bylo řádně valnou hromadou společnosti pověřeno. Představenstvo postupovalo „podle samotného pověření ze strany společnosti“., - písemnou zprávu představenstva nelze ani „před valnou hromadou, která by měla schválit rozhodnutí o pověření představenstva ke zvýšení základního kapitálu společnosti“ předložit, neboť „v době, kdy se pověřuje představenstvo ke zvýšení základního kapitálu, nejsou konkrétní skutečnosti, které v ní mají být uvedeny, známy“; představenstvo bylo pověřeno na dobu 5 let do 28. 6. 2027, - se „neztotožnil ani s názorem navrhovatele, že mělo dojít k nějaké diskriminaci některých akcionářů s ohledem na to, že byl zvýšen základní kapitál na základě nepeněžitých vkladů, kdy tyto nepeněžité konkrétní vklady byly do té doby ve vlastnictví obcí či dobrovolného svazku obcí, neboť bylo rozhodnuto o zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady, a to z důvodů a cíle samotné společnosti - sjednocení majetkových vztahů a provozních režimů na soustavách vodovodů a kanalizací v rámci působnosti společnosti, a to s ohledem na specifický charakter samotné společnosti“, - nad rámec uvedl, že pokud by měl navrhovatel za to, že není na místě pověřit představenstvo k rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu společnosti, bylo možné se bránit v rámci samotného rozhodování o pověření představenstva na valné hromadě konané dne 28. 6. 2022, případně podat návrh na určení neplatnosti tohoto usnesení valné hromady, - neshledal žádné pochybení v rozhodováních představenstva o zvýšení základního kapitálu společnosti, ke kterým bylo valnou hromadou pověřeno.
4. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), tak, že procesně úspěšné účastnici jejich náhradu přiznal ve výši 25 468,25 Kč. Částku podrobně specifikoval v odstavci 16 odůvodnění.
5. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání, navrhujíc, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
6. Odvolatel namítá, že soud prvního stupně nepřihlédl k jím tvrzené skutečnosti, že někteří členové představenstva se nacházeli při přijetí napadených rozhodnutí ve střetu zájmů společnosti (jako členové jejího představenstva) a obcí (jako členové zastupitelstev konkrétních obcí), o jejichž účasti ve Společnosti se rozhodovalo, protože by jinak dospěl k závěru, že napadená rozhodnutí jsou neplatná pro rozpor se zákonem, neboť prostřednictvím napadených rozhodnutí bylo obejito ustanovení § 426 písm. b) z. o. k. Při jednání odvolacího soudu zopakoval ze svého návrhu na zahájení řízení, že ve střetu zájmů se nacházeli členové představenstva [jméno FO], který je místostarostou města [adresa] [jméno FO], jenž je starostou městyse [Anonymizováno] [adresa], tedy subjektů o jejichž nepeněžitých vkladech bylo rozhodnuto. Soud prvního stupně pak svůj závěr, že nedošlo k diskriminaci některých akcionářů, opřel o nesprávné skutkového zjištění, že společnost je blíže neupřesněného specifického charakteru. Podle odvolatele není pravdou, že by vodárenské společnosti byly obecně zakládány za jiným než podnikatelským účelem. V jejich případě se jedná o klasické akciové společnosti, tedy kapitálové obchodní korporace, které usilují o dosažení zisku (srov. nález Ústavního soudu ze dne 20. 6. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1146/16). Odvolatel dále namítá, že soud prvního stupně věc nesprávně právně posoudil, neboť není správný jeho právní názor, že v případě postupu podle § 511 z. o. k. se ustanovení § 474 odst. 2 z. o. k. neaplikuje, resp. že představenstvo není povinno vypracovat a předložit písemnou zprávu v případě postupu podle § 511 z. o. k. K tomu odkázal a citoval z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2002, sp. zn. 33 Odo 371/2002, komentářové literatury a Důvodové zprávy k z. o. k. Podle odvolatele nelze postup podle ustanovení § 511 z. o. k. považovat za zvláštní způsob zvýšení základního kapitálu, a proto je představenstvo vázáno obecnými pravidly o zvyšování základního kapitálu akciové společnosti, tedy i § 474 odst. 2 z. o. k. V tomto případě, ale nebyli akcionářům společnosti žádným způsobem (ani v pozvánce na valnou hromadu ani v písemné zprávě) sděleny informace uvedené v § 474 odst. 2 z. o. k. před přijetím napadených rozhodnutí, které jsou podstatné pro uplatnění jejich práv, např. požadovat nové ocenění nepeněžitého vkladu podle „§ 469 z. o. k.“ (správně „§ 471 z. o. k.“– poznámka odvolacího soudu). Odvolatel má proto za to, že jediný výklad § 474 odst. 2 z. o. k. v kombinaci s § 511 z. o. k., který může dostát smyslu a účelu této právní úpravy, je takový, který ukládá představenstvu povinnost vypracovat písemnou zprávu i v případě postupu dle § 511 z. o. k. Soud prvního stupně však citovaná ustanovení ve vzájemné souvislosti vyložil zcela opačně.
7. K odvolání navrhovatele se vyjádřila účastnice tak, že předně zopakovala svá tvrzení o šikanózní povaze návrhu. Podle účastnice pak soud prvního stupně přihlížel ke všem tvrzením a důkazům obou stran, k čemuž provedl dostatečné dokazování. Tvrzení odvolatele o údajném střetu zájmů členů představenstva, nebylo ničím doloženo, a není ani zřejmé, jaký by tento střet zájmů měl mít vliv na rozhodnutí představenstva. Členové představenstva nehájili při svém rozhodování zájmy jednotlivých obcí, neboť pokud je člen nominován určitým akcionářem (mj. i obcemi) nejedná se o propojenou osobu, neboť o volbě člena představenstva rozhoduje valná hromada. Členové představenstva při přijetí napadených usnesení jednali s péčí řádného hospodáře, tj. s nezbytnou loajalitou k účastnici, s potřebnými znalostmi a s potřebnou pečlivostí. Ohledně údajných nesprávných skutkových zjištění soudu prvního stupně se odvolatel dopouští zásadní nepřesnosti, neboť důvodem, proč soud prvního stupně nedovodil existenci diskriminace některých akcionářů, není specifický charakter společnosti, ale skutečnost, že důvodem pro zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady bylo „sjednocení majetkových vztahů a provozních režimů na soustavách vodovodů a kanalizací v rámci působnosti společnosti“. I ze samotného odvolání plyne, že odvolatel vede polemiku s konstatováním soudu prvního stupně o specifickém charakteru společnosti, nikoliv ale s jeho zjištěním na základě provedených důkazů. Účastnice uvádí i další důvody, pro které nebyla napadená rozhodnutí pro akcionáře diskriminační a vyjadřuje se i ke specifické povaze účastnice, k čemuž odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2023, sp. zn. 27 Cdo 1671/2023. Dále podle účastnice odvolatel ani nepředkládá žádné relevantní argumenty, proč by právní posouzení soudem prvního stupně, který na danou věc neaplikoval § 474 odst. 2 z. o. k., nemělo být správné. Odvolatelem zastávaný právní názor nemá oporu ani v jím citované odborné literatuře, neboť ta situaci, kdy o zvýšení základního kapitálu nepeněžitým vkladem rozhoduje podle § 511 z. o. k. představenstvo, neřeší. A současně odvolatel i přehlíží, že povinnost vypracovat písemnou zprávu podle § 474 odst. 2 z. o. k. má představenstvo pouze v případě, kdy o takovém zvýšení rozhoduje valná hromada, což dále obsáhle rozvádí. Účastnice proto navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil a přiznal jí náhradu nákladů odvolacího řízení, jež specifikovala a vyčíslila ve svém podání ze dne 26. 2. 2025.
8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací na základě přípustného odvolání (§ 201, § 202 odst. 1 o. s. ř.), které bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a se všemi náležitostmi (§ 205 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, stejně jako řízení jeho vydání předcházející, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
9. Je vycházeno ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, jejichž správnost nebyla v rozsahu potřebném pro posouzení a rozhodnutí věci účinně zpochybněna. Pro stručnost na ně proto odvolací soud odkazuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, či ze dne 4. 5. 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, jež jsou dostupná, stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu, na jeho internetových stránkách www.nsoud.cz).
10. Odvolací soud pro úplnost k důkazu zopakoval (§ 213 odst. 2 věta první před středníkem o. s. ř.) tři notářské zápisy ze dne 27. 9. 2023, a to NZ 251/2023, N 222/2023 a NZ 252/2023, N 223/2023 a NZ 25/2023, N 224/2023, jimiž byla osvědčena rozhodnutí představenstva 1, 2, a 3, ze kterých zjistil, že každému z jednání představenstva bylo přítomno jeho 7 členů a rozhodnutí představenstva 1, 2 a 3 o zvýšení základního kapitálu tím způsobem, že dojde k upsání nových akcií nepeněžitými vklady, byla přijata jednomyslně. Mimo jiné 1. rozhodnutím představenstvo rozhodlo, že akcie budou nabídnuty k upsání předem určenému zájemci Dobrovolnému svazku obcí Pod [adresa], IČO [IČO], který je vlastníkem nepeněžitého vkladu, jímž jsou nemovité věcí (včetně součástí a příslušenství, jež slouží jako kanalizace pro veřejnou potřebu a ke konečnému čištění odpadních splaškových vod…), technologie a movité věci, jež vnese do základního kapitálu, 2. rozhodnutím představenstvo rozhodlo, že akcie budou nabídnuty k upsání předem určenému zájemci Obci [adresa], IČO [IČO], která je vlastníkem nepeněžitého vkladu, jímž jsou nemovité věci – pozemky a liniové stavby vodního díla (včetně součástí a příslušenství, jež slouží jako kanalizace pro veřejnou potřebu a ke konečnému čištění odpadních splaškových vod…), jež vnese do základního kapitálu a 3. rozhodnutím představenstvo rozhodlo, že akcie budou nabídnuty k upsání předem určenému zájemci městu [adresa], IČO [IČO], které je vlastníkem nepeněžitého vkladu, jímž je nemovitá věc – pozemek, jehož součástí je stavba technického vybavení, který vnese do základního kapitálu. Všechny nepeněžité vklady byly popsány a oceněny znaleckými posudky.
11. Podle § 428 odst. 1 z. o. k. každý akcionář, člen představenstva, dozorčí nebo správní rady nebo likvidátor se může dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami.
12. Podle § 430 odst. 1 z. o. k. neplatnosti rozhodnutí jiných orgánů společnosti se mohou osoby podle § 428 dovolávat pouze tehdy, byla-li tato rozhodnutí činěna v působnosti valné hromady, bylo-li rozhodnuto o vyloučení akcionáře ze společnosti nebo prohlášení akcie či zatímního listu za neplatný; ustanovení § 428 a 429 se použijí přiměřeně.
13. Podle § 259 o. z. právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí.
14. Podle § 511 odst. 1 z. o. k. valná hromada může pověřit představenstvo nebo správní radu, aby za podmínek stanovených tímto zákonem a stanovami zvýšily základní kapitál upisováním nových akcií, podmíněným zvýšením základního kapitálu nebo z vlastních zdrojů společnosti, nejvýše však o jednu polovinu dosavadní výše základního kapitálu v době pověření.
15. Podle § 511 odst. 2 z. o. k. pověření podle odstavce 1 nahrazuje rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu a určí a) maximální počet akcií a další údaje o akciích, které mají být na zvýšení základního kapitálu vydány, uvedené v § 475 písm. b), a b) který orgán společnosti rozhodne o ocenění nepeněžitého vkladu na základě posudku znalce, jestliže je představenstvo pověřeno nebo správní rada pověřena zvýšit základní kapitál.
16. Podle § 515 odst. 2 z. o. k. při zvýšení základního kapitálu představenstvem nebo správní radou se postupuje obdobně podle ustanovení tohoto zákona o zvýšení základního kapitálu upisováním nových akcií, o podmíněném zvýšení základního kapitálu nebo o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti, s ohledem na zvolený způsob zvýšení základního kapitálu.
17. Podle ust. § 474 odst. 2 z. o. k. zákaz podle odstavce 1 neplatí, vnáší-li se při zvýšení základního kapitálu pouze nepeněžité vklady. Představenstvo nebo správní rada předloží valné hromadě písemnou zprávu, ve které uvede a) důvody pro zvýšení základního kapitálu nepeněžitým vkladem, b) popis nepeněžitého vkladu, c) zda byl nepeněžitý vklad oceněn znaleckým posudkem nebo postupem podle § 469 anebo zda bude oceněn podle § 468, d) výši emisního kursu, který má být vnesením nepeněžitého vkladu splacen, a e) částku ocenění nepeněžitého vkladu, ledaže bude oceněn podle § 468.
18. Podle ust. § 474 odst. 3 z. o. k. zprávu podle odstavce 2 představenstvo nebo správní rada současně uveřejní nejméně 7 dní přede dnem konání valné hromady na internetových stránkách společnosti.
19. Podle ust. § 484 odst. 1 ZOK každý akcionář má přednostní právo upsat část nových akcií společnosti upisovaných ke zvýšení základního kapitálu v poměru jmenovité hodnoty jeho akcií k základnímu kapitálu, má-li být jejich emisní kurs splácen v penězích.
20. Odvolací soud neshledal důvodnou námitku odvolatele o aplikaci § 474 odst. 2 a 3 z. o. k. v případě, že o zvýšení základního kapitálu nepeněžitým vkladem rozhoduje představenstvo podle § 511 z. o. k.
21. Odvolateli lze sice přisvědčit, že při zvýšení základního kapitálu představenstvem se postupuje obdobně podle ustanovení z. o. k. o zvýšení základního kapitálu upisováním nových akcií, s ohledem na zvolený způsob zvýšení základního kapitálu (§ 515 odst. 2 z. o. k.).
22. V dané věci valná hromada podle § 511 z. o. k. za stanovených podmínek pověřila představenstvo, aby rozhodlo o zvýšení základního kapitálu upisováním nových akcií a pro případ, že emisní kurs akcií bude splácen nepeněžitým vkladem, je rozhodnutím o ocenění nepeněžitého vkladu na základě znaleckého posudku pověřeno představenstvo. Představenstvo podle pověření valnou hromadou přijalo dne 27. 9. 2023 rozhodnutí 1, 2 a 3 o zvýšení základního kapitálu tím způsobem, že dojde k upsání nových akcií nepeněžitými vklady, a to třemi konkrétními zájemci, vlastníky předmětu nepeněžitých vkladů, který do základního kapitálu vnesou.
23. Stanoví-li § 474 odst. 2 z. o. k. v případě, že se při zvýšení základního kapitálu vnáší nepeněžité vklady, představenstvu povinnost vyhotovit a předložit valné hromadě písemnou zprávu s tam určeným obsahem, a uveřejnit ji na internetových stránkách (§ 427 odst. 3 z. o. k.), nelze podle odvolacího soudu pochybovat o tom, že smyslem a účelem § 474 odst. 2 a 3 z. o. k. je poskytnout akcionářům dostatečné informace nezbytné k tomu, aby se mohli (v dostatečném časovém předstihu) na valnou hromadu, která má o zvýšení základního kapitálu nepeněžitým vkladem rozhodovat, připravit se znalostí věci a aby mohli realizovat svá akcionářská práva (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017, uveřejněném pod číslem 9/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 18. 1. 2022, sp. zn. 27 Cdo 3620/2020 a ze dne 24. 10. 2023, sp. zn. 27 Cdo 241/2023).
24. V tomto případě ale valná hromada přenesla svou působnost rozhodovat o zvýšení základního kapitálu nepeněžitým vkladem na představenstvo (v mezích jí určených), což zákon za tam nastavených limitů jednoznačně připouští (§ 511 a násl. z. o. k.). Přenesení této působnosti valné hromady na představenstvo znamená, že splnění předpokladů pro zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady posuzuje až představenstvo při přijímání rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu, nikoliv tedy valná hromada, která o pověření představenstva rozhodovala. Je tomu tak proto, že v době rozhodování valné hromady o pověření představenstva ke zvýšení základního kapitálu není jisté, zda a kdy dojde ke zvýšení základního kapitálu, a ani nemusí být známy informace, které má obsahovat zpráva představenstva podle § 427 odst. 2 z. o. k., jak tomu ostatně bylo i v této věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3282/2011, uveřejněné pod číslem 79/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které je obdobně použitelné i za stávající právní úpravy).
25. Podle odvolacího soudu aplikací § 427 odst. 2 a 3 z. o. k., jak se odvolatel domáhá, by de facto zákonná úprava možnosti valné hromady pověřit představenstvo zvýšením základního kapitálu (§ 511 a násl. z. o. k.) ztratila svůj smysl a účel, kterým je předně přijetí operativního rozhodnutí představenstva o této záležitosti, a to v mezích určených usnesením valné hromady (§ 511 odst. 2 z. o. k.), za zákonem nastavených limitů (§ 512 z. o. k.). Přičemž zákon nestanoví, že by valná hromada, potažmo akcionáři společnosti, která svá práva vykonávají jejím prostřednictvím, dále participovali na rozhodnutí představenstva o zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady podle § 511 a násl. z. o. k., jež nahrazuje rozhodnutí valné hromady.
26. Nepřípadné je i tvrzení odvolatele, že v důsledku nevyhotovení zprávy představenstvem podle § 427 odst. 2 z. o. k. při postupu podle § 511 z. o. k, nemůže akcionář uplatnit své právo požadovat nové ocenění nepeněžitého vkladu podle § 471 z. o. k., neboť uvedené zákonné ustanovení se týká výjimek z povinnosti oceňovat nepeněžitý vklad znalcem při zvyšování základního kapitálu, přičemž v tomto případě představenstvo tuto povinnost mělo, a i ji podle pověření valnou hromadou splnilo, což se podává ze všech tří rozhodnutí představenstva.
27. Odvolací soud vzhledem ke všemu uvedenému ve shodě se soudem prvního stupně uzavírá, že při zvýšení základního kapitálu nepeněžitým vkladem rozhodnutím představenstva podle § 511 a násl. z. o. k. nemá představenstvo povinnost vypracovat, předložit valné hromadě a zveřejnit zprávu podle § 474 odst. 2 a 3 z. o. k.
28. Důvodná není ani námitka odvolatele, že soud prvního stupně nepřihlédl k jeho tvrzením, že „někteří členové představenstva společnosti se při přijímání napadených rozhodnutí nacházeli ve střetu zájmů společnosti a obcí i dobrovolného svazku obcí, a že rozhodnutím představenstva bylo obejito ustanovení § 426 písm. b) z. o. k.“, což má být podle odvolatele důvodem pro vyslovení neplatnosti rozhodnutí.
29. Měl-li odvolatel za to, že k obejití zákona [§ 426 písm. b) z. o. k.] došlo již přijetím usnesení valné hromady, kterým pověřila představenstvo zvýšením základního kapitálu (§ 511 z. o. k.), mohl se, jak uvedl i soud prvního stupně, toliko domáhat vyslovení neplatnosti jejího rozhodnutí v řízení podle § 428 z. o. k. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3282/2011, uveřejněné pod číslem 79/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které je obdobně použitelné i za stávající právní úpravy). V jiném řízení, tedy ani v tomto, není soud oprávněn neplatnost valné hromady přezkoumávat, a to ani jako otázku předběžnou (k tomu srov. za mnohá rozhodnutí např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3796/2017, ze dne 18. 12. 2019, sp. zn. 27 Cdo 4439/2018, a ze dne 24. 2. 2020, sp. zn. 27 Cdo 1470/2018, či ze dne 23. 4. 2024, sp. zn. 27 Cdo 2267/2023 a judikaturu v nich citovanou).
30. Stanoví-li § 515 odst. 2 z. o. k., že při zvýšení základního kapitálu představenstvem se postupuje obdobně podle ustanovení z. o. k. o zvýšení základního kapitálu upisováním nových akcií, postupuje se obdobně podle § 474 až 479 z. o. k. Podle odvolacího soudu proto § 426 písm. b) z. o. k. ve spojení s § 415 a násl. z. o. k., které upravují proces přijímání rozhodnutí valnou hromadou, nelze aplikovat na proces přijímání rozhodnutí představenstva, jež je speciálně upraven v § 440 z. o. k., ani tedy na rozhodnutí představenstva přijímaná v působnosti valné hromady (§ 511 a násl. z. o. k.). Odvolací soud jen pro úplnost dodává, že jak zjistil, napadená usnesení představenstva byla přijata jednomyslně všemi sedmi členy představenstva, tedy v souladu s § 440 odst. 1 z. o. k.
31. A konečně odvolací soud neshledal důvodnou ani námitku odvolatele, že soud prvního stupně svůj závěr, že rozhodnutím představenstva o zvýšení základního kapitálu nepeněžitým vkladem nedošlo k „diskriminaci některých akcionářů“, založil na svém nesprávném skutkovém zjištění, že společnost je blíže neupřesněného specifického charakteru.
32. Soud prvního stupně totiž uvedený závěr nezaložil na odvolatelem tvrzeném „nesprávném skutkovém zjištění“. Jednak žádné skutkové zjištění o „charakteru společnosti“ soud prvního stupně neučinil, když ke zjištění této skutečnosti neprováděl ani žádné dokazování. A jednak z jeho odůvodnění jednoznačně plyne, že k diskriminaci některých akcionářů nedošlo, protože „bylo rozhodnuto o zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady, a to z důvodů a cíle samotné společnosti – sjednocení majetkových vztahů a provozních režimů na soustavách vodovodů a kanalizací v rámci působnosti společnosti, a to s ohledem na specifický charakter samotné společnosti“. I přes mírně neobratnou formulaci závěru soudu prvního stupně, je zřejmé, že důvodem pro zvýšení základního kapitálu nepeněžitým vkladem nebyl podle soudu prvního stupně „specifický charakter společnosti“. A odvolatel ani netvrdí žádné skutečnosti, pro které by mělo být „sjednocení majetkových vztahů a provozních režimů na soustavách vodovodů a kanalizací v rámci působnosti společnosti“ pro akcionáře, kteří se na tomto zvýšení základního kapitálu nepodíleli, diskriminační.
33. Nutno dodat, že diskriminaci akcionářů nelze spatřovat v tom, že se někteří akcionáři na zvýšení základního kapitálu nepeněžitým vkladem nemohli podílet, neboť odvolatel zjevně pomíjí, že dochází-li ke zvýšení základního kapitálu nepeněžitým vkladem, nemají akcionáři přednostní právo k úpisu nových akcií (srov. § 484 odst. 1 z. o. k.), ať již o této záležitosti rozhoduje valná hromady či představenstvo v přenesené působnosti.
34. Odvolací soud ze všech shora popsaných důvodů usnesení soudu prvního stupně potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné, včetně závislého výroku o náhradě nákladů řízení, jež je souladný s právními předpisy.
35. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., procesně úspěšné společnosti tak náleží částka 11 458,70 Kč, sestávající z odměny za právní zastoupení a náhrady hotových výdajů, a to podle § 9 odst. 4 písm. c) a § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. d) a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění do 31. 12. 2024, za jeden úkon právní služby (vyjádření k odvolání doručené soudu prvního stupně dne 23. 9. 2024) ve výši 3 100 Kč, jeden režijní paušál 300 Kč, a dále podle § 9 odst. 4 písm. b ) a § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. g) a § 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění od 1. 1. 2025 (viz Přechodná ustanovení, čl. II. vyhlášky č. 258/2024 Sb.), za jeden úkon právní služby (účast při jednání odvolacího soudu dne 24. 2. 2025) ve výši 5 620 Kč, režijní paušál 450 Kč, a to včetně náhrady daně z přidané hodnoty ve výši 1 988,70 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř.
Poučení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.