14 Cmo 54/2022 - 541

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Ing. Davida Bokra a soudců JUDr. Ondřeje Kubáta a Mgr. Kateřiny Horákové ve věci navrhovatele: [Jméno navrhovatele], narozený [Datum narození navrhovatele] bytem [Adresa navrhovatele] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] za účasti: 1. [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B], [adresa] zastoupené advokátem [Jméno advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] 2. [Jméno advokáta D], narozený [Datum narození advokáta D] bytem [Adresa advokáta D] 3. [Jméno advokáta E], narozený [Datum narození advokáta E] bytem [Adresa advokáta E] zastoupený advokátem [Jméno advokáta F] sídlem [Adresa advokáta F] 4. [Jméno advokáta G]., IČO [IČO advokáta G] sídlem [Adresa advokáta G] 5. [Jméno advokáta H], narozený [Datum narození advokáta H] bytem [Adresa advokáta H] zastoupený advokátem [Jméno advokáta I] sídlem [Adresa advokáta I] 6. [Jméno advokáta J], narozený [Datum narození advokáta J] bytem [Adresa advokáta J] zastoupený advokátem [Jméno advokáta K] sídlem [Adresa advokáta K] o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti [Anonymizováno] konané dne 15. června 2017, o vyslovení, že nelze přihlížet k hlasům společníka této společnosti, a o určení, že bylo přijato usnesení této společnosti, k odvolání 1. – 6. účastníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. listopadu 2021, č. j. 37 Cm 46/2017-476, takto:

Výrok

Usnesení soudu prvního stupně se ve výrocích I. – IX. zrušuje a věc se vrací v tomto rozsahu soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění

1. Krajský soud v Hradci Králové v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl tak, že „usnesení valné hromady účastníka řízení 1) konané dne 15. června 2017 od 12:00 hod. v sídle této společnosti přijaté v rámci bodu č. 4 programu valné hromady společnosti při hlasování č. 3, „Schválení řádné účetní závěrky za rok 2016 a návrhu na rozdělení zisku bez výplaty dividend, tzn., že na účet nerozděleného zisku minulých let bude připsána částka 1.064.121,49 Kč + 911.820 Kč“ je neplatné (výrok I.), že „usnesení valné hromady účastníka řízení 1) konané dne 15. června 2017 od 12:00 hod. v sídle této společnosti přijaté v rámci bodu č. 6 programu valné hromady při hlasování č. 7 o volbě [tituly před jménem], nar. [Anonymizováno], bytem [adresa], členem představenstva společnosti [Anonymizováno], je neplatné“ (výrok II.), dále tak, že „při hlasování č. 2 o návrhu představenstva společnosti na rozdělení zisku v rámci bodu č. 4 programu valné hromady účastníka řízení 1) konané dne 15. června 2017 od 12:00 hod. v sídle této společnosti, se nepřihlíží k 4.452 hlasům účastníka řízení 2), coby akcionáře společnosti [právnická osoba].“ (výrok III.), že „při hlasování č. 2 o návrhu představenstva společnosti na rozdělení zisku v rámci bodu č. 4 programu valné hromady účastníka řízení 1) konané dne 15. června 2017 od 12:00 hod. v sídle této společnosti, se nepřihlíží k 29.100 hlasům účastníka řízení 3), coby akcionáře společnosti [právnická osoba].“ (výrok IV.), že „při hlasování č. 2 o návrhu představenstva společnosti na rozdělení zisku v rámci bodu č. 4 programu valné hromady účastníka řízení 1) konané dne 15. června 2017 od 12:00 hod. v sídle této společnosti, se nepřihlíží k 15.000 hlasům účastníka řízení 4), coby akcionáře společnosti [právnická osoba].“ (výrok V.), že „při hlasování č. 2 o návrhu představenstva společnosti na rozdělení zisku v rámci bodu č. 4 programu valné hromady účastníka řízení 1) konané dne 15. června 2017 od 12:00 hod. v sídle této společnosti, se nepřihlíží k 4.269 hlasům účastníka řízení 5), coby akcionáře společnosti [právnická osoba].“ (výrok VI.), že „při hlasování č. 2 o návrhu představenstva společnosti na rozdělení zisku v rámci bodu č. 4 programu valné hromady účastníka řízení 1) konané dne 15. června 2017 od 12:00 hod. v sídle této společnosti, se nepřihlíží ke 274 hlasům účastníka řízení 6), coby akcionáře společnosti [právnická osoba].“ (výrok VII.) a že „při hlasování č. 2 o návrhu představenstva společnosti na rozdělení zisku v rámci bodu č. 4 programu valné hromady účastníka řízení 1) konané dne 15. června 2017 od 12:00 hod. v sídle této společnosti, přijala uvedená valná hromada usnesení ve znění: „Představenstvo navrhuje schválení řádné účetní závěrky za rok 2016 a navrhuje rozdělení zisku za rok 2016 takto: 1. výsledek hospodaření před zdaněním + 3.093.441,14, 2. daň z příjmů právnických osob 2016 - 528.900,00, 3. odložená daň z příjmů právnických osob 2016 + 94.613,92, 4. výsledek hospodaření 2016 po zdanění – zisk + 2.469.927,49, 5. příděl rezervnímu fondu (20% VH k rozdělení) 493.986,00, 6. výplata dividend 911.820,00, 7. nerozdělený zisk minulých let 1.064.121,49, příděl do sociálního fondu 200.000,- Kč z nerozděleného zisku minulých let s tím, že částka 697.283,73 Kč, vzniklá z titulu změny metody ocenění zásob vlastní výroby, bude použita na úhradu neuhrazené ztráty z minulých let.“ (výrok VIII.). O nákladech řízení rozhodl tak, že 1. – 6. účastník jsou povinni rovným dílem nahradit navrhovateli k rukám jeho právního zástupce náklady řízení ve výši 140 213,90 Kč (výrok IX.),. Dále rozhodl, že “navrhovatel je povinen doplatit České republice – Krajskému soudu v [adresa], z titulu soudního poplatku 4 000 Kč, a to na účet č. [č. účtu], vedený u ČNB [adresa], VS [var. symbol]” (výrok X.).

2. Soud prvního stupně v rozsudku vyšel z těchto skutkových zjištění: - pořadem valné hromady společnosti [Anonymizováno] (dále též jen „společnost“) byl též bod 4. Schválení řádné účetní závěrky za rok 2016 a návrhu na rozdělení zisku, bod 5. Rozhodnutí valné hromady o změně stanov společnosti a podřízení se zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, jako celku a bod 6. Návrh na odvolání stávajících členů představenstva a dozorčí rady a volba nových; - [tituly před jménem] jako akcionář podal protinávrh na rozdělení zisku bez výplaty dividend s tím, že částka 911 820 Kč bude připsána na účet nerozděleného zisku z minulých let, současně navrhl, aby společnost prostředky využila ke své vlastní činnosti a ke svému rozvoji; - protinávrh [tituly před jménem] byl schválen, protože o něm hlasovalo 68,36 % z přítomných akcionářů s počtem hlasů 53 107 a pro přijetí hlasovalo 31, 64 % z nich s počtem hlasů 24 577; - navrhovatel zastoupený právním zástupcem vznesl proti tomuto usnesení protest ve znění: „protestuji proti usnesení valné hromady o schválení rozdělení hospodářského výsledku za rok 2016. Usnesení valné hromady pomíjí právo akcionáře na výplatu dividend. Toto právo nelze akcionáři dlouhodobě upírat, což se ve společnosti děje. Zároveň protestuji proti skutečnosti, že návrh usnesení akcionáře [Anonymizováno], který byl valnou hromadou schválen, pouze uváděl, že nemají být vypláceny dividendy, ale nespecifikoval, jak má být naloženo s prostředky, které nebudou použity na výplatu dividend. Rovněž protestuji proti tomu, že návrh na výplatu dividend, který byl schválen, nebyl řádně odůvodněn, zejména nebylo řádně odůvodněno nevyplacení dividend, informace, které zazněly, jsou účelové a nepravdivé.“ Dále navrhovatel doplnil písemný protest i v ústní podobě s tím, že za situace kdy účastník disponuje 31. prosince 2016 zůstatkem na účtu zhruba 32 000 000 Kč, výplata dividend v celkové výši zhruba 900 000 Kč, není sto žádným způsobem poškodit společnost. Apel na péči řádného hospodáře akcionářům je zcela bezpředmětný, jednak z důvodu, že akcionáři nemají povinnost jednat s péčí řádného hospodáře a také rozhodně nelze spatřovat porušení péče řádného hospodáře v tom, že by valná hromada za dané situace schválila výplatu dividend ve výši 900 000 Kč, 2 mil korun českých na běžném účtu. Částka 32 milionu korun českých zcela nepochybně, kdy se plánovaly sebevětší investice, umožňuje výplatu dividend ve výši 900 000 Kč. Vyjádření, které tvrdí, že tomu tak není a zpochybňuje schopnost vyplatit dividendu a efektivitu výplaty dividend, je naprosto účelové; - 2. účastník navrhl, aby [Anonymizováno] pokračoval ve funkci člena představenstva; - na listině přítomných akcionářů je 4. účastník zapsán s celkovým počtem 15 000 kusů akcií, 5. účastník s celkovým počtem 4269 akcií, 3. účastník s celkovým počtem 29 100 kusů akcií, 6. účastník s celkovým počtem 274 akcií, 2. účastník s celkovým počtem 4452 kusů akcií a navrhovatel s celkovým počtem 20 809 kusů akcií; - stanovy společnosti ve znění ze dne 22. července 2014 v čl. 17 odst. 3 stanoví: Jestliže akcionář hodlá uplatnit na valné hromadě protinávrhy k návrhům, jejichž obsah je uveden v oznámení o jejím konání, nebo v případě, že o rozhodnutí valné hromady musí být pořízen notářský zápis, je povinen doručit písemně znění svého návrhu nebo protinávrhu společnosti nejméně pět pracovních dnů přede dnem konání valné hromady; - společnost je v dobré ekonomické situaci, nikde z dosaženého zisku nerozdělila na dividendy akcionářům ničeho, přestože její finanční situace dovolovala rozdělit na dividendy částku zhruba 1 000 000 Kč; - ve výroční zprávě společnosti za rok 2004 byly jako ovládající osoba uveden 4. účastník s podílem 56 % základního kapitálu společnosti.

3. Na popsaném skutkovém základě soud prvního stupně dovodil, že navrhovatel je k podání návrhu aktivně věcně legitimován, protože návrh podal včas a po přijetí usnesení ihned řádně protestoval.

4. Ve vztahu k usnesení přijatému v rámci bodu č. 4 programu valné hromady soud prvního stupně (o němž bylo rozhodnuto výrokem I.) dovodil, že výročními zprávami, rozvahami a výkazy zisků a ztrát bylo prokázáno, že společnost je dlouhodobě prosperující společností a minimálně v posledních čtyřech letech má na svých účtech finanční prostředky v desítkách milionů korun českých. Z dosaženého zisku společnost dlouhodobě nevyplácí ani část na dividendu akcionářům. Společnost se opětovně brání výplatě dividend poukazem na ekonomickou situaci, nutnost budoucích investic, povinností část zisku převést do různých fondů a podobně. Úmysl společnosti nevyplácet ani část zisku na dividendy podtrhuje i provedený audiozáznam hovoru tehdejšího předsedy představenstva [Anonymizováno] s právní zástupkyní navrhovatele po ukončení jedné z valných hromad společnosti. Usnesení bylo přijato v rozporu se stanovami společnosti, protože protinávrh 2. účastníka nesplňoval formální náležitosti podle čl. 17 odst. 3 stanov, neboť byl podán až v průběhu valné hromady. Usnesení je neplatné pro absenci relevantního odůvodnění přijatého protinávrhu, týkajícího se nerozdělení ani části zisku na dividendy. Obrana účastníků je zcela zástupná skutečným důvodům, pro které společnost nehodlá akcionářům vyplácen ničeho na dividendy, protože společnost dlouhodobě a zcela účelově nevyplácí ani část z dosaženého zisku na dividendu, přestože jí to finanční situace nepochybně dovoluje. To zakládá i rozpor s dobrými mravy. 2. – 6. účastník stejně jako v předchozích obdobích hlasují ve shodě o přijetí usnesení o schválení účetních závěrek a nerozdělení ani části zisku na dividendy a nepochybně zejména 2., 4. – 6. účastník sledují při valných hromadách společnosti i svoje další zájmy, týkající se spolupráce společnosti a 4. účastníka, kterého ovládají 2., 5. a 6. účastník, kteří jsou jeho společníky. Výkonem hlasovacích práv zejména 2. - 6. účastníka došlo nepochybně ke zneužití práv těchto majoritních akcionářů podle § 212 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), jež nepožívá právní ochrany dle § 8 o. z. Nejsou tak splněny předpoklady vyjádřené v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3059/2011 o tom, že zisk nebyl rozdělen pouze z důležitých důvodů a při respektování zákazu zneužití většiny hlasů.

5. Ve vztahu k usnesení o volbě [Anonymizováno] členem představenstva (o němž bylo rozhodnuto výrokem II.) dovodil, že je zdánlivé. Z hlasování č. 4 k bodu 5. pořadu jednání předmětné valné hromady vyplývá, že valná hromada přijala usnesením změnu stanov společnosti o podřízení se zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, jako celku. Součástí změny stanov byl i přechod na model, že volbu členů představenstva provádí dozorčí rada. Pro účinnost této změny stanov ale nebylo vyžadováno provedení zápisu v obchodním rejstříku a na zdánlivost nemá vliv ani podřízení se společnosti tomuto zákonu zápisem v obchodním rejstříku.

6. Ve vztahu k výrokům III. – VIII. usnesení soud prvního stupně uvedl, že 2. – 6. účastník při hlasování č. 2 v rámci bodu č. 4 programu valné hromady zneužili svých hlasovacích práv k újmě celku a všech akcionářů společnosti. Tito účastníci dlouhodobě ve shodě hlasují o návrzích, resp. protinávrzích, které nepočítají s výplatnou ani části zisku na dividendy. Důvody, proč ani část zisku společnosti není použita na dividendy, nejsou dlouhodobě, konkrétně ani objektivně odůvodněny. Ve své podstatě je pravidlem společnosti, že na svých valných hromadách je prostřednictvím představenstva nebo akcionářů, kteří dříve byli nebo jsou členy orgánů společnosti, navrhováno rozdělení zisku bez výplaty dividend. V některých případech jsou navrhována usnesení, která počítají s dividendami, ale jsou vždy bez konkrétního a objektivního zdůvodnění většinou hlasujících akcionářů nepřijata. Takové jednání je v rozporu s dobrými mravy a je k újmě společnosti, respektive jejich akcionářů, zejména jejich práva na podíl na zisku.

7. Z výsledků hlasování o návrhu představenstva společnosti na přijetí usnesení, které počítá s výplatou dividend, je zřejmé, že při nepřihlížení k hlasům akcionářů, kteří byli proti tomuto návrhu, o tomto usnesení hlasovali přítomní akcionáři s nadpoloviční většinou v souladu s § 415 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění účinném do 31. prosince 2020 /dále jen „z. o. k.“/, a čl. 14 odst. 3 stanov společnosti, konkrétně pro návrh hlasovali akcionáři s celkovým počtem 24 577 hlasů, což činilo 99,939 % z přítomných akcionářů. Usnesení proto bylo přijato a soud tudíž ve výroku VIII. vyhověl návrhu.

8. Výrok IX. o nákladech řízení soud prvního stupně odůvodnil § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a při jejich určení vyšel z toho, že navrhovatel uplatnil tři nároky. Proto za tarifní hodnotu považoval částku 3x 50 000 Kč. Výrokem X. uložil navrhovateli povinnost doplatit soudní poplatek, protože v řízení uplatňoval celkem tři nároky.

9. Proti výrokům I. – IX. usnesení soudu prvního stupně podali odvolání 1. – 6. účastník (1., 3., 5. a 6. výslovně, 2. a 4. obsahově; § 41 odst. 2 o. s. ř.). Navrhují jeho změnu, kterou bude návrh zamítnut. 10. 1. 3. 5. a 6. účastník namítají, že závěr soudu o tom, že je ve společnosti normou, že dividendy vypláceny nejsou, že nejsou vypláceny pravidelně a že důvody, proč se tak neděje, jsou zástupné, popřípadě že v tomto případě většina akcionářů rozhodla o ponechání zisku k dalšímu rozvoji společnosti, v čemž soud spatřuje úmysl a jednání ve shodě, představuje ničím nepodložené spekulace soudu opřené o argumentaci navrhovatele, která však nemá reálný základ. Soud svůj závěr o úmyslu a jednání ve shodě sám zpochybňuje, protože na jiném místě svého usnesení uvádí, že nebylo najisto postaveno, zda 4. účastník není ovládající osobou společnosti nebo zda někteří z účastníků při hlasování jednali ve shodě či zda 2. – 6. účastník při hlasování zneužili většiny hlasovacích práv k újmě celku. Najisto bylo naopak postaveno, že společnost nemá ovládající osobu, a to předložením výpisu z evidence skutečných majitelů právnických osob. Soud se nedostatečně vypořádal s argumentací ve vztahu k možnosti vznést protinávrh až na valné hromadě. I návrhy akcionáře uplatněné na valné hromadě lze projednat. Nesprávný je i závěr o určení, že usnesení o volbě [Anonymizováno] členem představenstva je neplatné, protože z § 777 odst. 5 z. o. k. vyplývá, že změna společenské smlouvy nabývá účinnosti až zveřejněním zápisu o podřízení se tomuto zákonu v obchodním rejstříku. Výroky III. – VII. představují zásah do vnitřních poměrů právnické osoby, který je jen obecně odůvodněn a není podpořen důkazy, jenž by takový zásah připouštěly. Pokud jde o závěr o zneužití hlasovacích práv k újmě celku, nebylo najisto postaveno, zda někdo z 2. – 6. účastníka při hlasování jednal ve shodě či zda tito účastníci při hlasování zneužili většiny hlasovacích práv k újmě celku. 11. 2. a 4. účastník namítají, že se soud nevypořádal s námitkami účastníků řízení, přičemž se u podstatné části rozhodnutí omezil na formulaci, že sdílí právní názor navrhovatele. Pokud protinávrh 4. účastníka hodnotí jako neplatný pro absenci relevantního odůvodnění nerozdělení zisku, pak ani návrh navrhovatele schválený soudem ve výroku VII. není precizní, protože také neobsahuje odůvodnění, proč není navrhována výplata 1 064 121,49 Kč a je určena pro nerozdělený zisk minulých let. Toto usnesení navíc nebylo přijato, a to ani po sistaci hlasovacích práv 2. a 4. – 6. účastníka, což je blíže odůvodněno příslušnými výpočty. Dovozený závěr, že finanční situace společnosti nepochybně dovoluje vyplácen dividendy akcionářům, je pouhou laickou hypotézou nepodloženou věrohodnou obchodně-ekonomickou analýzou skutečné hospodářské situace společnosti. Soud sice připouští, že si je vědom toho, že podnikající právnická osoba, pokud hodlá i nadále prosperovat, musí postupovat s použitím dosaženého zisku velice obezřetně a její orgány pak s péčí řádného hospodáře, nikoliv ke škodě společnosti či jejích akcionářů, aniž je tato škoda vůbec nějakým způsobem soudem popsána. 2. – 6. účastník odmítají soudem sdílenou domněnku, že zneužili hlasovacích práv, a trvají na tom, že nejsou majoritními osobami a ani s ostatními nejednají ve shodě tak, aby poškodily zájmy společnosti. Odmítají zavádějící a neprokázané tvrzení soudu o tom, že společnost dlouhodobě a účelově nevyplácá ani část z dosaženého zisku.

12. Navrhovatel odvolání neshledává důvodnými.

13. Uvádí, že skutková zjištění soudu postačují k tomu, aby bylo usnesení o nerozdělení zisku prohlášeno za neplatné a naopak prohlášeno za platné usnesení dle návrhu představenstva společnosti. Existence ovládající osoby není pro rozhodnutí zásadní. Odvolatelé prezentují výklad umožňující bezbřehé prosazování vůle, potažmo zvůle většiny. Při hlasování o nerozdělení zisku vědomě sledovali právem neaprobovaný zájem, tj. neodůvodněné rozdělení zisku, což by samo o sobě mělo znamenat zneužití hlasovacích práv.

14. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně včetně řízení, které předcházelo jeho vydání [§ 212 a § 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“)], a odvolání shledal důvodnými. Řízení v dané věci je řízením ve statusové věci právnických osob podle § 85 písm. a) z. ř. s., a proto se podle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.

15. Podle § 256 odst. 1 z. o. k. akcie je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle tohoto zákona a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací. 16. § 361 odst. 1 z. o. k. akcionář je oprávněn uplatňovat návrhy a protinávrhy k záležitostem zařazeným na pořad valné hromady. Podle § 361 odst. 2 hodlá-li akcionář uplatnit protinávrh k záležitostem pořadu valné hromady, doručí ho společnosti v přiměřené lhůtě před konáním valné hromady; to neplatí, jde-li o návrhy určitých osob do orgánů společnosti. Ustanovení § 369 odst. 2 se použijí obdobně.

17. Podle § 774 odst. 4 z. o. k. má se za to, že obsahem společenských smluv obchodních korporací, které vznikly před účinností tohoto zákona, jsou i dosavadní ustanovení obchodního zákoníku, která upravovala práva a povinnosti společníků, pokud nejsou v rozporu s donucujícími ustanoveními tohoto zákona nebo se od nich společníci neodchýlili ve společenské smlouvě.

18. Podle § 774 odst. 5 z. o. k. obchodní korporace uvedené v odstavci 4 se mohou nejpozději do 2 let ode dne účinnosti tohoto zákona změnou svých společenských smluv podřídit tomuto zákonu jako celku. Údaj o tom zapíše obchodní korporace do obchodního rejstříku. Změna společenské smlouvy nabývá v tomto případě účinnosti až zveřejněním zápisu o podřízení se tomuto zákonu jako celku v obchodním rejstříku.

19. Podle § 212 odst. 2 o. z. zneužije-li člen soukromé korporace hlasovací právo k újmě celku, rozhodne soud na návrh toho, kdo prokáže právní zájem, že k hlasu tohoto člena nelze pro určitý případ přihlížet. Toto právo zaniká, pokud není podán do tří měsíců ode dne, kdy k zneužití hlasu došlo.

20. Jedním z předpokladů pro to, aby usnesení soudu prvního stupně mohlo obstát, je jeho přezkoumatelnost [§ 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř.]. Rozhodnutí soudu je přezkoumatelné tehdy, pokud je z pohledu účastníků řízení dostatečné (úplné) a srozumitelné v podstatných částech. Přezkoumatelnost rozhodnutí soudu prvního stupně je předpokladem především pro to, aby se účastník mohl domáhat svých práv u odvolacího soudu. Nelze proto pokládat za nepřezkoumatelné takové rozhodnutí, u něhož je všem účastníkům nepochybné, jak a proč bylo rozhodnuto. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly – podle obsahu odvolání – na újmu uplatnění práv odvolatele (řádného uplatnění jeho odvolacího důvodu) a i ostatní účastníci jsou schopni v odvolacím řízení ve vztahu k rozhodnutí po skutkové i právní stránce argumentovat. Jinými slovy, jestliže podle obsahu odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně a vyjádření k němu je zjevné, že účastníkům jsou známy důvody, na základě kterých soud prvního stupně přezkoumávaným rozhodnutím rozhodl (neboť v daném směru účastníci přináší své argumenty v odvolacím řízení), musí to být seznatelné (případně i podle obsahu celého spisu) rovněž odvolacímu soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní pod č. 100/2013, a dostupný např. na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz, nález Ústavního soudu ze dne 1. září 2020, sp. zn. I. ÚS 2746/19, dostupný na webových stránkách Ústavního soudu www.usoud.cz nebo Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Doležílek a kol.: Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 963-974, marg. č. 22-23).

21. Soud prvního stupně v této souvislosti, pokud jde o důležitý důvod pro nevyplacení zisku, dovodil, že z výročních zpráv, výkazu zisku a ztrát a rozvah společnosti za období 2009 - 2016, které jsou veřejně dostupné ve sbírce listin, je mimo jiné zřejmé, že společnost je v dobré ekonomické situaci, nikdy ale z dosaženého zisku nerozdělila na dividendy akcionářům ničeho, přestože její finanční situace dovolovala rozdělit na dividendy částku zhruba 1 000 000 Kč. Dále dovodil, že společnost dlouhodobě a účelově nevyplácí ani část z dosaženého zisku na dividendu.

22. Závěr o tom, že finanční situace společnosti dovolovala rozdělit tuto (nebo jinou) částku na dividendy, však není přezkoumatelný, protože soud prvního stupně neuvedl, z jakých konkrétně označených důkazů (z jakých částí jím zmíněných listin) jej lze logicky a odůvodněně dovodit (vyplývá). Stejně tak není přezkoumatelný závěr o tom, že není dlouhodobě a účelově vyplácena dividenda, protože není nijak odůvodněno, v čem má účelové nevyplácení spočívat. 23. 2. a 4. účastník (jako odvolatelé) namítají, že hypotéza soudu prvního stupně, že finanční situace společnosti nepochybně dovoluje vyplácet dividendy akcionářům, je pouhá laická hypotéza, 1., 3., 5. a 6. účastník (jako odvolatelé) namítají, že jde o ničím nepodložené spekulace, uvádí-li soud, že dividendy nejsou vypláceny pravidelně, protože je ve společnosti normou, že vypláceny nejsou, a že důvody uváděné účastníky, proč vypláceny nejsou, jsou zástupné.

24. Jelikož jsou závěry o tom, že finanční situace společnosti dovoluje vyplácet dividendy a že důvody pro jejich nevyplácení jsou zástupné (tj. nepřiléhavé a tedy nedůvodné), pro posouzení věci podstatné, a současně blíže neodůvodněné, je zřejmé, že odvolatelé se nemohou k jejich předpokladům (dílčím skutkovým závěrům založených na důkazech, z nichž byly zjištěny) konkrétně vyjádřit a argumentovat. Jde o nepřezkoumatelnost na újmu uplatnění jejich práv v odvolacím řízení, neboť je pochybné, jak soud k těmto závěrům dospěl a proč návrhu ve věci samé vyhověl. Již jen z tohoto důvodu je třeba usnesení soudu prvního stupně jako nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů ve smyslu § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. zrušit (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. června 2017, sp. zn. 21 Cdo 1472/2017, nebo nález Ústavního soudu ze dne 1. září 2020, sp. zn. I. ÚS 2746/19, dostupný např. na webových stránkách Ústavního soudu www.usoud.cz).

25. K usnesení vymezenému ve výroku I. usnesení soudu prvního stupně je třeba nejprve uvést, že soud nijak nevysvětlil, proč jako neplatné posoudil i (dílčí) usnesení o schválení účetní závěrky. Soudní praxe je přitom ustálena v přístupu, že předmětem přezkumu mohou být i části jednotlivých usnesení za podmínky, že je lze od ostatního obsahu napadeného usnesení oddělit (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. října 2016, sp. zn. 29 Cdo 1817/2016). Závěr, proč je vyslovena neplatnost celého usnesení přijatého při hlasování č. 3, tak přezkoumatelný pro absenci odůvodnění rovněž není.

26. Soudní praxe je ustálena v přístupu, že podle § 256 odst. 1 z. o. k. je právo podílet se na zisku společnosti jedním ze základních práv akcionáře. Vytvoří-li akciová společnost zisk, může valná hromada rozhodnout o tom, že zisk nebude rozdělen mezi akcionáře, pouze z důležitých důvodů a při respektování zákazu zneužití většiny hlasů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. února 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017). Soud musí zkoumat, zda byl dán důležitý důvod, pro který je na místě zisk mezi akcionáře nerozdělit a ponechat jej společnosti. Přitom posuzuje, zda konkrétní důvody či důvod, pro které nebyl zisk mezi akcionáře rozdělen, jsou (s ohledem na všechny relevantní skutečnosti a z pohledu ex ante) způsobilé (jak co do důležitosti, tak i z hlediska proporcionality), vyloučit jedno ze základních práv akcionářů, totiž právo podílet se na zisku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2014, sp. zn. 29 Cdo 3059/2011).

27. Dovozené závěry soudu prvního stupně k tomuto požadavku jsou ale jen obecné a nedostačující, a nemohou proto obstát. Soud prvního stupně měl zjišťovat, zda jsou naplněny konkrétní důvody pro nerozdělení zisku mezi akcionáře, tj. zda byla skutečně plánována investice v příštích letech v desítkách milionů korun českých, odhadem 30 – 50 milionů korun českých, a zda bylo logické a smysluplné, aby společnost použila prostředky na investice a nemusela si brát úvěr, zastavovat svůj majetek, a zabývat se dalšími tvrzeními společnosti, v nichž je spatřována konkrétní existence tohoto důležitého důvodu. Takto však soud prvního stupně nepostupoval. Odvolací soud připomíná, že předmětem posouzení je, zda důležitý důvod pro nevyplacení zisku existoval ve vztahu k usnesení ze dne 15. června 2017, tedy k zisku za příslušné období, jehož se týká, nikoliv, zda zde takové důvody byly naplněny i v minulosti (tyto důvody měly být předmětem posouzení ve vztahu k usnesením valné hromady společnosti, jimiž bylo o případném nevyplacení dividendy ve vztahu k jiným obdobím rozhodnuto).

28. V této souvislosti odvolací soud dodává, že soud prvního stupně nevysvětlil, z jakého důvodu je pro posouzení věci podstatné zjištění zaznamenané na audiozáznamu, tj. na základě jaké logické úvahy lze ze sdělení akcionáře (4. účastníka, který není členem orgánu společnosti a který disponuje, dle zjištění soudu prvního stupně, relativně nízkým počtem 4452 kusů akcií), o obsahu: „společnost nebude nikdy vytvářet takový zisk, aby se rozděloval mezi akcionáře”, resp. „nečekejte, že někdy budou vypláceny dividend,” dovodit úmysl společnost nevyplácet ani část zisku na dividendy. Není tak vyvrácena námitka, že jde jen o názor jednoho z akcionářů.

29. Stejně tak není přezkoumatelný (ze stejných důvodů, jež již byly uvedeny) závěr soudu prvního stupně o tom, že 2. – 6. účastník hlasují ve shodě o schválení účetních závěrek a nerozdělení byť i části zisku na dividendy, že tito účastníci dlouhodobě hlasují ve shodě o protinávrzích, které nepočítají s výplatou ani části zisku na dividendy, ani závěr o tom, že 4. účastník ovládá společnost, tedy závěry, jimiž soud prvního stupně odůvodnil své posouzení v rámci výroků III. – VII. usnesení. Jedním ze základních předpokladů aplikace § 212 odst. 2 z. o. k. je zjištění hlasování k újmě celku. Soud prvního stupně však žádné hlasování k újmě celku (tedy ke škodě společnosti nebo jejich akcionářů) nezjistil a neodůvodnil, a z tohoto důvodu tyto výroky obstát rovněž nemohou. Lze mít za to, že pro závěr o vzniku újmy celku bude podstatné zjištění, zda důležitý důvod pro nerozdělení zisku neexistoval.

30. Správné není posouzení soudu prvního stupně ani stran podaného protinávrhu akcionáře.

31. Ujednání článku 17 odst. 3 stanov společnosti odpovídá úpravě § 361 odst. 1, 2 z. o. k. Rozhodovací praxe odvolacího soudu (srov. např. usnesení ze dne 22. září 2021, sp. zn. 7 Cmo 24/2021, publikované např. v časopise Obchodněprávní revue 1/2022, C. H. Beck, s. 55) sdílí názor komentářové literatury, dle něhož, právní úprava návrhů a protinávrhů slouží k posílení práv akcionářů a jejich ochraně, nikoliv k jejich omezení. Předloží-li akcionář svůj návrh včas, umožní tím jak představenstvu, tak i ostatním akcionářům, aby se s ním seznámili s dostatečným předstihem a zvážili ho, čímž zvyšuje naději na jeho přijetí. Jediným důsledkem pozdního doručení návrhu je, že představenstvo není povinno jej oznámit spolu se svým stanoviskem postupem podle § 362. Není však důvodu, aby valná hromada nesměla projednat a případně přijmout i opožděně předložený návrh. Opačný závěr by popřel smysl a účel diskuse na valné hromadě, když (s výjimkou osob navrhovaných za členy orgánů) by z ní nikdy nemohl vzejít žádný návrh, o němž by valná hromada mohla hlasovat. Jinými slovy, valná hromada zásadně smí projednat a odhlasovat i opožděně podaný návrh či protinávrh k záležitostem zařazeným na pořad valné hromady, včetně návrhů přednesených přímo na jednání valné hromady. Nebudou-li ostatní akcionáři s návrhem či protinávrhem souhlasit, nepřijmou jej (srov. Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář, 2. vydání, C. H. Beck, Praha, 2017, s. 618 a 619). Vyjádřeno jinými slovy, ani opožděné zveřejnění návrhu akcionáře (§ 362 z. o. k.), a to i bez stanoviska představenstva účastníka, jeho nezveřejnění nebo nedostatek jeho odůvodnění nevedou (bez dalšího) k neplatnosti přijatého usnesení předmětné valné hromady, neboť, pokud by potřebná většina akcionářů, jejichž hlasy bylo takové usnesení přijato, shledávala návrh i za těchto okolností neodůvodněným nebo návrhem, k jehož přijetí nemají dostatek informací, nepřijali by jej.

32. K usnesení o volbě [Anonymizováno] členem představenstva (výroku II. usnesení soudu prvního stupně) třeba uvést, že soud prvního stupně dovodil, že jde o usnesení zdánlivé, tj. hledí se na něj, jakoby nebylo přijato (§ 245, § 554 o. z.), avšak výrok jeho usnesení tomuto posouzení neodpovídá, protože je vyslovena jeho neplatnost. Již jen v důsledku této vady ani tento výrok neobstojí.

33. Schválená změna stanov o podřízení se z. o. k. nabývá účinnosti až zveřejněním v obchodním rejstříku, jak je dobře zřejmé z kogentní úpravy § 777 odst. 4, 5 z. o. k. K tomu u společnosti došlo až dne 29. června 2017. Ani odkaz na čl. 23 stanov společnosti pak na tomto závěru ničeho nemění, protože je s tímto ustanovením v souladu (tj. ty části stanov, kde změna zápisu do obchodního rejstříku má konstitutivní charakter, nabývají účinnosti dnem zápisu v obchodním rejstříku). To má za následek, že volba [Anonymizováno] nemohla proběhnout podle této změny stanov, nýbrž podle stanov platných a účinných ke dni konání posuzované valné hromady.

34. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. pro nepřezkoumatelnost zrušil, včetně závislého výroku o nákladech řízení, a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

35. V dalším řízení se soud prvního stupně bude zabývat existencí důležitého důvodu pro nerozdělení zisku tak, jak bylo vyloženo. Pokud jde o návrhy na vyslovení, že nelze přihlížet k hlasům společníků, je třeba se zaměřit na naplnění všech znaků hypotézy právní normy § 212 odst. 2 o. z. Pokud jde o rozhodnutí o volbě [Anonymizováno] členem představenstva společnosti, vyjde z výše vysvětleného posouzení. Současně bude soud prvního stupně dbát na to, aby jeho závěry byly přezkoumatelně odůvodněny. V rozhodnutí, jímž se řízení končí, neopomene rozhodnout i o nákladech odvolacího řízení.

36. Tímto právním názorem je soud prvního stupně vázán (§ 226 odst. 1 o. s. ř.).