14 Cmo 7/2020 - 83

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Horákové a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Michaely Janouškové ve věci navrhovatele: [Jméno navrhovatele A], nar. [Datum narození navrhovatele A] bytem [Adresa navrhovatele A] zastoupeného [Jméno navrhovatele B], advokátem sídlem [adresa] za účasti: 1) [Jméno advokáta], IČO [IČO advokáta] sídlem [Adresa advokáta] zastoupené [Jméno Zástupce], advokátkou sídlem [adresa] 2) [Jméno advokátky]., IČO [IČO advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o jmenování znalce pro přezkoumání zprávy o vztazích za rok 2017, k odvolání účastníka 1) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. srpna 2019, č. j. 75 Cm 157/2019-7, takto:

Výrok

I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. mění tak, že znalcem pro účely přezkumu zprávy o vztazích společnosti [Anonymizováno], IČO [IČO advokáta], sídlem [Adresa advokáta], za účetní období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2017 se lhůtou 3 měsíců pro jeho zpracování se jmenuje znalecký ústav [Anonymizováno], IČO [IČO], [adresa]; a ve výroku II. se potvrzuje.

II. Účastnici 1) společnosti [Anonymizováno] se ukládá povinnost poskytnout jmenovanému znalci veškerou potřebnou součinnost, podklady a informace pro vypracování znaleckého posudku.

III. Účastnice 1) je povinna zaplatit navrhovateli k rukám jeho právního zástupce na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 26 684 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

IV. Ve vztahu mezi účastníkem 2) znaleckým ústavem [Anonymizováno] a ostatními účastníky řízení nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Odůvodnění

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. pro účely přezkumu zprávy o vztazích společnosti [Anonymizováno] (dále jen „společnost“) za účetní období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2017, jmenoval jako znalce [Anonymizováno] (dále jen „znalec“). Výrokem II. uložil navrhovateli povinnost zaplatit za jím podaný návrh soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a výrokem III. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že: - základní kapitál společnosti činí 6 000 000 Kč; - navrhovatel má 9 kusů akcií společnosti o jmenovité hodnotě 100 000 Kč; - většinový akcionář má 51 kusů akcií společnosti o jmenovité hodnotě 100 000 Kč a je jediným členem představenstva společnosti.

3. Při posuzování důvodnosti návrhu soud prvního stupně s odkazem na § 85 a § 86 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/ konstatoval, že společnost je ovládanou osobou a že navrhovatel je kvalifikovaným akcionářem společnosti (§ 365 z. o. k.) a svědčí mu proto aktivní věcná legitimace k podání předmětného návrhu. Zrekapituloval, že navrhovatel označuje za nesprávný závěr zprávy o vztazích, podle kterého společnosti nevznikla žádná újma (a to ani uzavřením kupní smlouvy). Soud prvního stupně podanému návrhu vyhověl, znalcem jmenoval osobu vybranou osobu ze seznamu znalců a znaleckých ústavů, když navrhovatel žádného konkrétního znalce nenavrhl.

4. O povinnosti navrhovatele zaplatit soudní poplatek pak soud prvního stupně rozhodl s odkazem na § 4 odst. 1 písm. a), § 2 odst. 1 písm. a), § 7 odst. 1 a položku 4 písm. c) sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „Zsop“).

5. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně řízení odůvodnil tím, že řízení o jmenování znalce není řízením sporným, neřídí se úspěchem ve věci, a proto si každý účastník nese náklady ze svého.

6. Proti usnesení soudu prvního stupně podala společnost odvolání, navrhujíc zrušení odvoláním napadeného usnesení.

7. Odvolatelka namítá, že: - napadené usnesení vydal nepříslušný soud; - návrh neobsahoval podstatnou náležitost vyžadovanou zákonem o obchodních korporacích, a to navrhovanou osobu znalce; - napadené usnesení bylo vydáno předčasně, před tím, než bylo zřejmé, zda bude splněna poplatková povinnost navrhovatele; - návrh byl podán po uplynutí prekluzivní roční lhůty (§ 85 odst. 3 z. o. k.); - podaný návrh je šikanózní. Jeho skutečným záměrem není snaha o přezkum ovládací zprávy, ale snaha o získání interních informací společnosti prostřednictvím osoby znalce a snaha o nadměrné zatěžování [Anonymizováno] a odvolatelky. Chybí zde potřebná existence právního důvodu pro přezkum ovládací zprávy; - soudem jmenovaný znalec není vhodnou osobu pro přezkum zprávy.

8. Veškeré své námitky odvolatelka blíže rozvádí.

9. Navrhovatel s odvolací argumentací nesouhlasil, tuto vyvrací, navrhuje potvrzení usnesení soudu prvního stupně.

10. Navrhovatel k jednotlivým odvolacím námitkám uvádí, že: - v daných řízeních rozhodují v prvním stupni krajské soudy; v nadepsané věci je s ohledem na sídlo ovládané osoby věcně i místně příslušným soudem Městský soud v Praze; - řízení o jmenování znalce je řízením nesporným, v souladu s § 86 odst. 1 z. o. k. soud není vázán návrhem osoby znalce; - skutečnost, zda a kdy byl uhrazen soudní poplatek, není pro platnost soudem vydaného rozhodnutí rozhodné; - (k tvrzené opožděnosti návrhu) ovládaná osoba byla v prodlení se splněním svých povinností dle § 84 z. o. k. a dlouhodobě porušovala právo navrhovatele seznámit se s dotčenou zprávou o vztazích na nejbližším jednání valné hromady. Zpráva o vztazích za rok 2017 byla projednána na valné hromadě společnosti (ovládané osoby) konané dne 29. listopadu 2019; navrhovatel měl tudíž možnost se s touto seznámit zákonem stanoveným způsobem teprve v uvedený den; lhůta pro podání předmětného návrhu byla proto zachována. To, že společnost založila zprávu o vztazích do sbírky listin bez jejího projednání valnou hromadou v souladu se zákonem, svědčí o jejím protiprávním jednání a na běh lhůty dle § 85 odst. 3 z. o. k. nemá vliv. Pro pořádek dodává, že upravená zpráva o vztazích, obsahující i odkaz na transakci, při níž [Anonymizováno] jako ovládající osoba vyvedl z ovládané osoby nemovité věci v [Anonymizováno] za netržních podmínek k újmě ovládané osoby, byla do sbírky listin založena až 23. listopadu 2018; - realizuje své zákonem stanovené právo, směřující k jeho ochraně jako minoritního akcionáře. Důvodnost návrhu na jmenování znalce, nesprávnost zprávy o vztazích a nefunkčnost kontrolních mechanismů v rámci ovládané osoby dokládá i to, že [Anonymizováno] (jediný člen představenstva ovládané osoby) na valné hromadě konané dne 29. listopadu 2019 odmítl námitku navrhovatele, že uzavření smlouvy mezi [Anonymizováno] a ovládanou osobou o prodeji nemovitých věcí v [adresa] bylo pro ovládanou osobu nevýhodné.

11. Znalec k podanému odvolání uvedl, že zpráva o vztazích dle § 84 z. o. k. je součástí výroční zprávy. Jelikož znalec není dle § 20 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, povinně auditován, nemá dle § 21 uvedeného zákona povinnost sestavit a zveřejnit výroční zprávu (jejíž součástí je dle uvedeného ustanovení zpráva o vztazích).

12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesení soudu prvního stupně usnesením ze dne 3. dubna 2020, č. j. 14 Cmo 7/2020-29, potvrdil.

13. Odvolací soud nepřisvědčil níže uvedeným námitkám odvolatelky a uzavřel, že: - s odkazem na § 85 písm. c) a § 3 odst. 2 písm. c) bod 1. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) a § 85a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) je v nadepsané věci v prvním stupni věcně a místně příslušným Městský soud v Praze; - v souvislosti s nezaplacením soudního poplatku za návrh nelze napadené rozhodnutí považovat za předčasné, neboť se jedná o specifické řízení, kdy je soud o podaném návrhu povinen rozhodnout ve lhůtě zákonem stanovené (§ 86 odst. 1 z. o. k.). Postup soudu prvního stupně, který uložil navrhovateli povinnost zaplatit soudní poplatek za jím podaný návrh až v rozhodnutí o věci samé /§ 4 odst. 1 písm. j) Zsop/ v řízení o jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích nelze proto považovat za nesprávný; - pokud jde o osobu znalce - navrhovatel není povinen jej v návrhu označit; zákon mu však tuto možnost nezakazuje, přičemž je třeba zdůraznit, že soud ani takovým případným návrhem osoby znalce vázán není (srov. § 86 odst. 1 z. o. k., jakož i komentářová literatura k tomuto ustanovení).

14. Odvolací soud k věci samé konstatoval, že: - zpráva o vztazích byla uložena do sbírky listin společnosti dne 29. března 2018 (dále jen „původní zpráva o vztazích“); - zpráva o vztazích byla dodatečně upravena a její nové znění bylo do sbírky uloženo dne 23. listopadu 2018 (dále též „upravená zpráva o vztazích“); - upravená zpráva o vztazích byla projednána na valné hromadě společnosti dne 29. listopadu 2018 (dále jen „valná hromada“).

15. Odvolací soud předeslal, že návrh na jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích může kvalifikovaný akcionář podat v zákonem stanovené roční prekluzivní lhůtě vždy, domnívá-li se, že zpráva o vztazích nebyla vypracována řádně. Roční prekluzivní lhůta, na níž je právo na možný přezkum zprávy o vztazích vázáno, má subjektivní povahu; váže se nejen na okamžik, kdy se akcionář (společník) o zprávě o vztazích dozvěděl, ale kdy se o ní dozvědět mohl postupem dle § 84 odst. 1 z. o. k. Jelikož je právo akcionáře na vysvětlení omezeno na záležitosti potřebné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na valnou hromadu nebo výkon akcionářských práv na ní, odvolací soud dovodil, že navrhovatel se s upravenou zprávou o vztazích seznámil až na valné hromadě, která ji projednala. Není přitom významné, že zpráva o vztazích byla (ve svém původním znění) uložena do sbírky listin společnosti již dne 29. března 2018. Roli nehraje ani to, že do sbírky listiny společnosti byla dne 23. listopadu 2018 uložena upravená zpráva o vztazích. Lhůta k podání návrhu na přezkum zprávy o vztazích podle odvolacího soudu proto začala běžet teprve v den konání valné hromady, na které byla zpráva o vztazích projednána, tj. 29. listopadu 2018.

16. K důvodnosti samotného návrhu (podaného dne 12. srpna 2019) odvolací soud uvedl, že v řízení o jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích soud posuzuje pouze, zda jsou naplněny základní předpoklady pro jmenování znalce, aniž by zkoumal samotné důvody, jež navrhovatele vedly k podání návrhu. Vytýkané nedostatky zprávy o vztazích však musejí být dostatečně závažné, což lze podle odvolacího soudu v daném případě (s odkazem na tvrzení navrhovatele a jím předložené listiny) dovodit.

17. K dovolání společnosti Nejvyšší soud usnesením ze dne 30. března 2021, č. j. 27 Cdo 2515/2020-49, zrušil shora uvedené usnesení odvolacího soudu a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

18. Nejvyšší soud konstatoval, že „Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami je jedním z prostředků ochrany společníků a zprostředkovaně i věřitelů obchodní korporace, která je ovládanou osobou. Údaje uvedené ve zprávě umožňují společníkům, jakož i dalším osobám (zejména věřitelům obchodní korporace), zjistit, zda obchodní korporace neutrpěla v důsledku ovládání újmu a zda případná újma byla včas uhrazena. Aby tato ochrana byla účinná, musí mít společníci ovládané osoby možnost ověřit, zda je zpráva zpracovaná obchodní korporací úplná a pravdivá. Proto zákon umožňuje přezkum obsahu zprávy nezávislým znalcem. Informace z posudku znalce pak mohou společníkům sloužit jako základ pro uplatnění některých nároků, které jim jako společníkům obchodní korporace přísluší (srov. při výkladu právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 obdobně usnesení Nejvyššího soudu dne 15. 4. 2008, sp. zn. 29 Odo 1522/2006, ze dne 28. 3. 2013, sp. zn. 29 Cdo 799/2012, či ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3701/2012). Lze tedy říci, že právo navrhnout přezkum zprávy o vztazích je zejména nástrojem ochrany (menšinových) společníků, jehož smyslem je především kompenzace jejich informačního deficitu. Ani právo společníků navrhnout jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích ovšem není bezbřehé. Konkrétní podmínky jeho uplatňování jsou stanoveny zákonem a jednou z nich je i to, že návrh na jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích lze úspěšně uplatnit jen v roční prekluzivní lhůtě (§ 85 odst. 3 z. o. k.).“ 19. Roční prekluzivní lhůta počíná běžet ode dne, kdy se společník o obsahu zprávy o vztazích dozvěděl nebo mohl dozvědět způsobem dle § 84 odst. 1 z. o. k. (§ 85 odst. 3 část věty před středníkem z. o. k.). Počátek běhu lhůty je závislý na dvou skutečnostech, a sice – alternativně (podle toho, která ze skutečností nastane dříve) – buď na „skutečné“ vědomosti společníka o obsahu zprávy o vztazích, nebo na tom, že se společník o obsahu zprávy mohl dozvědět způsobem podle § 84 odst. 1 z. o. k. Nejvyšší soud k tomu dodal, že odkaz na § 84 odst. 1 z. o. k. je v poměrech akciové společnosti třeba vnímat jednak v kontextu povinnosti předložit valné hromadě účetní závěrku ke schválení /§ 421 odst. 2 písm. g) z. o. k./ a jednak v kontextu povinnosti zveřejnit účetní závěrku uložením do sbírky listin (§ 21a odst. 2 a 4 zákona o účetnictví).

20. Nejvyšší soud vysvětlil, že „stanoví-li totiž § 84 odst. 1 z. o. k., že společníci ovládané osoby mají právo se seznámit se zprávou o vztazích a případným stanoviskem kontrolního orgánu ve stejné lhůtě a za stejných podmínek jako s účetní závěrkou, je tím řečeno především to, že zprávu o vztazích má projednat valná hromada za stejných podmínek jako účetní závěrku – s tím rozdílem, že valná hromada akciové společnosti zprávu o vztazích neschvaluje, nýbrž jen projednává. Projednání zprávy o vztazích tedy musí být zařazeno na pořad valné hromady společnosti (konané nejpozději do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období) [§ 403 odst. 1 z. o. k.], a proto tento dokument musí být součástí (přílohou) pozvánky na tuto valnou hromadu. Akcionář se tedy o zprávě o vztazích a jejím obsahu dozví zpravidla především z pozvánky (anebo její přílohy), která bude uveřejněna na internetových stránkách společnosti nebo mu bude zaslána na dresu uvedenou v seznamu akcionářů, popřípadě zpřístupněna jiným způsobem nahrazujícím zasílání pozvánky (§ 406 z. o. k.). Vedle toho musí být zpráva o vztazích (stejně jako účetní závěrka) zveřejněna uložením do sbírky listin, a to v totožných lhůtách jako účetní závěrka (§ 21a zákona o účetnictví). Jelikož však zprávu o vztazích valná hromada (na rozdíl od účetní závěrky) ex lege neschvaluje, nebrání nic ani tomu, aby byla do sbírky listin uložena i před tím, než ji projedná valná hromada. Je-li zpráva o vztazích uložena do sbírky listin před tím, než byla projednána valnou hromadou (resp. před tím, než byla pozvánka na valnou hromadu – včetně zprávy o vztazích – uveřejněna na internetových stránkách společnosti, popřípadě před tím, než byla pozvánka – s přílohou tvořenou zprávou o vztazích – doručena akcionáři), je na místě vyjít z toho, že akcionář se o zprávě o vztazích (ve smyslu § 85 odst. 3 z. o. k.) mohl dozvědět již dnem, kdy byla zpráva o vztazích zveřejněna jejím uložením do sbírky listin (§ 16 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve spojení s § 3 odst. 1 z. v. r.).“ 21. Nejvyšší soud uzavřel, že vyšel-li odvolací soud bez dalšího z toho, že roční prekluzivní lhůta k uplatnění návrhu na jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích počala běžet dnem 29. listopadu 2018 (neboť šlo o den konání valné hromady, na níž byla upravená zpráva o vztazích projednána), aniž považoval za jakkoli právně významné, že zpráva o vztazích byla uložena do sbírky listin společnosti již 29. března 2018 (resp. 23. listopadu 2018), není jeho právní posouzení věci správné. Zároveň dodal, že provede-li společnost dodatečnou úpravu obsahu zprávy o vztazích, která již byla uložena do sbírky listin, a uloží-li i toto nové znění zprávy o vztazích do sbírky listin, může být tato skutečnost pro posouzení počátku běhu roční prekluzivní lhůty (podle § 85 odst. 3 z. o. k.) právně významná jen tehdy, týká-li se dodatečná úprava zprávy o vztazích údajů, které jsou rozhodující pro posouzení vážných důvodů (ve smyslu § 85 odst. 1 z. o. k.), které společníka (podle jeho tvrzení) vedou k podání návrhu na jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích.

22. V podrobnostech odvolací soud odkazuje na úplné znění odůvodnění usnesení dovolacího soudu.

23. Znalec následně podáním ze dne 27. září 2021 s odkazem na § 19 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen „zákon o znalcích“) odmítl podání znaleckého úkonu, neboť v mezidobí od vydání usnesení soudu prvního stupně došlo ve znalecké kanceláři k významným organizačním a personálním změnám (úbytku pracovníků), v důsledku čehož není znalec schopen zabezpečit zpracování znaleckého posudku. V této souvislosti odvolací soud dodává, že již dne 4. září 2019 znalec avizoval kapacitní přetížení s žádostí o případné prodloužení lhůty ke zpracování znaleckého posudku či zproštění povinnosti jej podat.

24. Na základě výtky Nejvyššího soudu obsažené v bodě 42 až 44 odůvodnění, kdy odvolací soud o podaném odvolání rozhodl bez nařízení jednání, proto odvolací soud v nadepsané věci k projednání podaného odvolání a rozhodnutí o něm nařídil ústní jednání a po opětovném přezkoumání usnesení soudu prvního stupně dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

25. Podle čl. II bodu 8 a 9 zákona č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony, na projednávanou věc dopadá úprava institutu zprávy o vztazích zakotvená v § 82 a násl. zákona o obchodních korporacích ve znění účinném do 31. prosince 2020, neboť jde o zprávu o vztazích za účetní období započaté přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. před 31. prosincem 2020 (zpráva o vztazích za rok 2017).

26. Podle § 82 odst. 1 z. o. k. statutární orgán ovládané osoby vypracuje do 3 měsíců od skončení účetního období písemnou zprávu o vztazích mezi ovládající osobou a osobou ovládanou a mezi ovládanou osobou a osobami ovládanými stejnou ovládající osobou (dále jen „zpráva o vztazích“) za uplynulé účetní období.

27. Ustanovení § 82 odst. 2 a 3 z. o. k. předepisuje povinné obsahové náležitosti zprávy o vztazích.

28. Ustanovení § 83 z. o. k. upravuje interní přezkum zprávy o vztazích kontrolním orgánem ovládané osoby a § 84 z. o. k. zakotvuje právo společníků ovládané osoby se seznámit se zprávou o vztazích a případným stanoviskem kontrolního orgánu s tím, že podle § 84 odst. 2 se zpráva o vztazích připojí k výroční zprávě podle právních předpisů upravujících účetnictví.

29. Ustanovení § 85 až § 88 z. o. k. pak upravuje přezkum zprávy o vztazích soudem jmenovaným znalcem a otázky související.

30. Podle § 85 z. o. k. (1) Každý kvalifikovaný společník podle § 187 nebo § 365 ovládané osoby, který se domnívá, že zpráva o vztazích nebyla vypracována řádně, může navrhnout soudu, aby pro účely jejího přezkumu jmenoval znalce. (2) Návrh každého dalšího společníka na jmenování znalce podle odstavce 1 podaný dříve, než je znalec jmenován, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu. Od okamžiku jmenování znalce nejsou další návrhy oprávněných osob na jmenování znalce přípustné. (3) Právo podle odstavce 1 lze uplatnit do 1 roku ode dne, kdy se kvalifikovaný společník o obsahu zprávy o vztazích dozvěděl nebo mohl dozvědět způsobem podle § 84 odst. 1; k později uplatněnému právu se nepřihlíží.

31. Podle § 86 odst. 1 z. o. k. soud není vázán návrhem osoby znalce. Účastníky řízení jsou ovládaná osoba, navrhovatel a znalec; místně příslušným k rozhodování je soud, v jehož obvodu sídlí ovládaná osoba. O návrhu na jmenování znalce rozhodne soud do 15 dnů ode dne doručení návrhu, jinak platí, že navrženého znalce schválil. V případě marného uplynutí této lhůty soud řízení zastaví; účastníky o tom nevyrozumí.

32. V dané věci se navrhovatel domáhá návrhem podaným dne 12. srpna 2019 jmenování znalce pro přezkoumání zprávy o vztazích za rok 2017 (bez uvedení konkrétní osoby znalce), maje za to, že existují oprávněné pochybnosti o správnosti závěrů uvedených v napadené zprávě o vztazích, zejména má pochybnosti o tom, zda ovládané osobě nevznikla újma v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy o převodu nemovitostí v [adresa] uzavřené mezi společností jako ovládanou osobou ([Anonymizováno]) a [Anonymizováno] jako osobou ovládající za nepřiměřenou cenu za netržních podmínek k újmě ovládané osoby. Jednotlivé skutečnosti v návrhu blíže rozvádí.

33. Předně odvolací soud k procesním výhradám odvolatelky, týkajícím se věcné a místní nepříslušnosti soudu prvního stupně, předčasnoti vydání napadeného rozhodnutí v souvislosti s nezaplacením soudního poplatku za podaný návrh a povinnosti uvést osobu znalce v návrhu zcela odkazuje na závěry uvedené ve svém předchozím rozhodnutí, nemaje důvodu se od nich odchýlit; námitky odvolatelky jsou liché.

34. Odvolací soud, vázán shora uvedeným právním názorem dovolacího soudu, se nejprve zabýval otázkou, zda byl předmětný návrh podán včas, tedy v zákonem stanovené prekluzivní roční lhůtě (§ 85 odst. 3 z. o. k.).

35. Odvolací soud v dané věci podle § 213 a § 213a odst. 1, 2 o. s. ř. provedl dokazování původní zprávou o vztazích, upravenou zprávou o vztazích, zejména jejím spornými body 5. a 6.

36. Z původní zprávy o vztazích se podává, že: - v posledním účetním období nebyla učiněna žádná právní jednání na popud nebo v zájmu ovládající osoby nebo jí ovládaných osob a přesahujících 10 % vlastního kapitálu ovládané osoby (bod 5.); - v bodě 6. je uveden přehled smluv (konkrétně čtyři smlouvy) uzavřených mezi propojenými osobami, a to 6. 1. mandátní smlouva o poskytování facility management služeb ze dne 1. září 2011 v platném znění uzavřená mezi ovládanou osobou a propojenou osobou [Anonymizováno], 6. 2. smlouva o úvěru ze dne 27. října 2011 v platném znění uzavřená mezi ovládanou osobou a společností [Anonymizováno] jako poskytovatelem úvěru, 6. 3. smlouva o výkonu funkce člena představenstva uzavřená mezi ovládanou osobou a ovládající osobou jako členem představenstva a 6. 4. pracovní smlouva uzavřená mezi ovládanou společností jako zaměstnavatelem a ovládající osobou jako zaměstnancem.

37. Uzavření všech výše uvedených smluv přináší ovládané společnosti rozhodně výhody. Z výše uvedených smluv neplynou pro ovládanou osobu žádná rizika.

38. Z upravené zprávy o vztazích vyplývá, že: - bod.

5. Přehled jednání učiněných v posledním účetním období na popud nebo v zájmu ovládající osoby nebo jí ovládaných osob a přesahujících 10 % vlastního kapitálu ovládané osoby: Ovládající osoba uhradila ovládané osobě kupní cenu za nemovitosti dle smlouvy uvedené v bodu 6. 6. níže; - v bodě 6. je uveden přehled smluv (konkrétně šest smluv) uzavřených mezi propojenými osobami, a to 6. 1. dohoda o poskytnutí půjčky ze dne 1. ledna 2012 mezi ovládanou osobou a ovládající osobou jako poskytovatelem půjčky, 6. 2. mandátní smlouva o poskytování facility management služeb ze dne 1. září 2011 v platném znění uzavřená mezi ovládanou osobou a propojenou osobou [Anonymizováno], 6. 3. smlouva o úvěru ze dne 27. října 2011 v platném znění uzavřená mezi ovládanou osobou a společností [Anonymizováno] jako poskytovatelem úvěru, 6. 4. smlouva o výkonu funkce člena představenstva uzavřená mezi ovládanou osobou a ovládající osobou jako členem představenstva, 6. 5. pracovní smlouva uzavřená mezi ovládanou společností jako zaměstnavatelem a ovládající osobou jako zaměstnancem a 6. 6. kupní smlouva o převodu nemovitostí – bytové jednotky a souvisejících spoluvlastnických podílů, uzavřená mezi ovládanou osobou jako prodávajícím a ovládající osobou jako kupujícím.

39. Uzavření všech výše uvedených smluv přináší ovládané společnosti rozhodně výhody. Z výše uvedených smluv neplynou pro ovládanou osobu žádná rizika.

40. Z provedeného dokazování je zřejmé, že původní zpráva o vztazích a upravená zpráva o vztazích obsahují zcela rozdílné znění bodu 5., jakož i bodu 6., kdy v původní zprávě o vztazích absentovaly údaje týkající se uzavření dohody o poskytnutí půjčky ze dne 1. ledna 2012 a kupní smlouvy ohledně prodeje nemovitostí. Jinak řečeno, upravená zpráva o vztazích (založená do Sbírky listin dne 23. listopadu 2018), obsahovala nové údaje, jež jsou podstatné pro posouzení vážných důvodů ve smyslu § 85 odst. 1 z. o. k., zejména pokud jde o uzavřenou smlouvu o prodeji nemovitostí, blíže nespecifikovaných. Právě zmíněná kupní smlouva dle navrhovatele přivodila ovládané osobě újmu, z níž profitovala ovládající osoba.

41. Odvolací soud proto uzavírá, že v poměrech projednávané věci je pro posouzení počátku běhu roční lhůty dle § 85 odst. 3 z. o. k. rozhodný právě okamžik založení upravené zprávy o vztazích do Sbírky listin, tj. 23. listopad 2018. Tímto dnem počala běžet lhůta k podání předmětného návrhu; navrhovatel tudíž předmětný návrh podal včas.

42. Odvolací soud se dále zabýval důvodností podaného návrhu.

43. Je třeba zdůraznit, že navrhovatel musí uvést skutečnosti, pro které nepovažuje zprávu za řádnou, úplnou, pravdivou apod. Tvrzení navrhovatele musejí být vystaveny na objektivních nedostatcích zprávy o vztazích, jež zakládají důvodné pochybnosti o jejím řádném vypracování. Opačný závěr by odporoval principu proporcionality, neboť pro přezkoumání zprávy vztazích znalcem, s nímž jsou spojeny nemalé náklady, nemůže postačovat pouhé ničím nepodložené subjektivní přesvědčení kvalifikovaného akcionáře, že zpráva o vztazích nebyla vypracována řádně. Tyto nedostatky musí být dostatečně závažné (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. listopadu 2019, sp. zn. 27 Cdo 192/2018 či usnesení ze dne 31. srpna 2021, sp. zn. 27 Cdo 451/2020, dostupná na webových stránkách www.nsoud.cz).

44. K samotné zprávě o vztazích a její určitosti odvolací soud odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v usnesení ze dne 17. prosince 2014, sp. zn. 29 Cdo 3701/2012, které se přiměřeně prosadí i v poměrech platné právní úpravy. Nejvyšší soud zde mj. uvedl, že „má-li zpráva o vztazích plnit svůj účel, musí popis smluv uzavřených mezi ovládanou osobou a propojenými osobami umožnit posouzení, zda z nich vznikla ovládané osobě újma…“ Tu část zprávy o vztazích, která hodnotí, zda ovládané osobě vznikla újma (a jež má být podrobena přezkumu), je třeba posuzovat podle jejího obsahu. Rozhodující je, zda popis podaný ve zprávě o vztazích je natolik konkrétní a obsáhlý, že umožňuje řádný přezkum zprávy o vztazích ze strany kontrolního orgánu (§ 83 odst. 1 z. o. k.) či auditora (vyhotovuje-li ovládaná osoba výroční zprávu a podléhá-li tak ověření auditora).

45. Odvolací soud na základě provedeného dokazování uzavírá, že upravená zpráva o vztazích není konkrétní. Je zjevné, že sporná kupní smlouva je v upravené zprávě o vztazích uvedena zcela obecně, nelze seznat, co bylo jejím předmětem, za jakých podmínek a za jakou kupní cenu ovládaná osoba nemovitosti ovládající osobě prodává. Ani pouhé obecné konstatování týkající se hodnocení ne/výhod plynoucích ze vztahu mezi ovládanou a ovládající osobou není dostačující. Z těchto obecných formulací není možné dovodit, zda ovládané osobě vznikla újma či nikoliv. Pouze nezávislý znalec je schopen objektivně posoudit, zda zpráva o vztazích byla zpracována řádně a zda obsahuje všechny skutečnosti, které měly být jejím obsahem. Údaje uvedené v upravené zprávě o vzatzích nejsou tudíž dostatečně konkrétní a neumožňují tak posouzení, zda z nich ovládané osobě škoda skutečně nevznikla. Na tom nic nemění ani výhrady odvolatelky, že navrhovateli byla cena převáděných nemovitostí, včetně detailů převodu, známa.

46. Je namístě rovněž připomenout, že účelem řízení o jmenování znalce k přezkoumání zprávy o vztazích není samotný přezkum zprávy, nýbrž pouze zjištění důvodů pro jmenování nezávislé a nestranné osoby k jejímu posouzení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. září 2009, sp. zn. 29 Cdo 3887/2008, usnesení Ústavního soudu ze dne 26. ledna 2013, sp. zn. II. ÚS 149/10). Teprve až znalcem zjištěné případné nedostatky zprávy mohou být podkladem k případnému uplatnění nároku na náhradu škody.

47. Zbývá dodat, že odvolací soud podaný návrh nepovažuje za zjevné zneužití práva. Navrhovatel využil svého práva zakotveného v ustanovení § 85 odst. 1 z. o. k., jeho důvody k podání předmětného návrhu jsou opodstatněné. Je evidentní, že upravená zpráva o vztazích, jde-li o vytýkaný nestandardní převod nemovitostí, je zcela neurčitá, jak bylo rozebráno výše; princip proporcionality narušen nebyl. Odvolací soud znovu připomíná, že obranou proti případnému nedůvodnému, šikanóznímu návrhu je postup podle § 87 odst. 2 z. o. k. Byla-li zpráva o vztazích vypracována řádně, může soud na návrh ovládané osoby rozhodnout o tom, že odměnu znalci za zpracování znaleckého posudku zaplatí právě navrhovatel, podal-li zjevně zneužívající návrh na jmenování znalce.

48. Soud prvního stupně proto nepochybil, pakliže podanému návrhu vyhověl a pro přezkum zprávy o vztazích za rok 2017 jmenoval znalce. Jelikož však znalec s odkazem na § 19 zákona o znalcích odmítl provést znalecký úkon, odvolací soud, považuje tento jeho úkon za důvodný, zohledňuje též otázku hospodárnosti a rychlosti znaleckého úkonu, znalcem jmenoval jinou osobu zapsanou v seznamu znalců pro obor ekonomika se specializací (mimo jiné) na přezkoumávání vztahů mezi propojenými osobami, a to znalecký ústav [Anonymizováno]., když v řízení nevyšel najevo takový jeho poměr k věci, k orgánům provádějícím řízení, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, který by zakládal pochybnost o jeho nepodjatosti. Odvolací soud uvedenému znaleckému ústavu stanovil tříměsíční lhůtu k vypracování znaleckého posudku. Tato lhůta se staví, není-li znalci poskytnuta dostatečná součinnost ze strany ovládané osoby, resp. ze strany jejích orgánů. Zároveň odvolací soud uložil společnosti povinnost poskytnout jmenovanému znalci potřebnou součinnost k vypracování znaleckého posudku.

49. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno. Ve výroku II. jej podle § 219 o. s. ř. potvrdil, neboť jak již odvolací soud uvedl ve svém předchozím rozhodnutí, nelze postup soudu prvního stupně, který uložil navrhovateli povinnost zaplatit soudní poplatek za jím podaný návrh až v rozhodnutí o věci samé /§ 4 odst. 1 písm. j) Zsop/ v řízení o jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích považovat za nesprávný. K tomu je třeba dodat, že navrhovatel povinnost uloženou výrokem II. již splnil, soudní poplatek byl zaplacen.

50. Jelikož došlo ke změně napadeného rozhodnutí, odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků před soudy všech stupňů.

51. Ve věci úspěšnému navrhovateli odvolací soud přiznal dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 2 a § 243g odst. 1 věta druhá o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, jež mu vznikly v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím a dovolacím řízení. Povinnost k náhradě nákladů řízení je na místě v poměrech projednávané věci uložit toliko společnosti. Znalec se v souladu s § 86 odst. 1 větou druhou z. o. k. účastnil řízení před soudy všech stupňů, ale vůči argumentaci ostatních účastníků k meritu věci se žádným způsobem nevymezoval, vyčkával výsledku řízení. Zbývá dodat, že znalci podle obsahu spisu žádné relevantní náklady v průběhu řízení nevznikly.

52. Za řízení před soudem prvního stupně činí náhrada nákladů řízení 10 228 Kč a sestává se ze zaplaceného soudního poplatku za podaný návrh ve výši 2 000 Kč a náhrady nákladů za právní zastoupení ve výši 6 800 Kč, které sestávají z odměny za dva úkony právní služby podle § 9 odst. 4 písm. c), § 7 bodu 5 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č.177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), po 3 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení a návrh ve věci samé) a dvou režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, navýšené dle § 137 odst. 2 o. s. ř. o DPH ve výši 1 428 Kč.

53. Za řízení před odvolacím soudem činí náhrada nákladů řízení částku 12 342 Kč. Navrhovateli vznikly náklady řízení v rozsahu odměny advokáta za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. g) a k) advokátního tarifu (vyjádření k odvolání, vyjádření k výzvě odvolacího soudu ze dne 12. října 2021, účast u jednání odvolacího soudu dne 26. října 2021) a tři režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, navýšené dle § 137 odst. 2 o. s. ř. o DPH ve výši 2 142 Kč.

54. Za řízení před dovolacím soudem činí náhrada nákladů řízení 4 114 Kč a sestává se z odměny za 1 úkon právní služby ve výši 3 100 Kč dle § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu (vyjádření k dovolání) a jednoho režijního paušálu 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, navýšené dle § 137 odst. 2 o. s. ř. o DPHve výši 714 Kč.

55. Celkem náklady řízení navrhovatele představuje částka 26 684 Kč.

Poučení