14 Cmo 86/2022 - 84

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Ing. Davida Bokra a soudců JUDr. Ondřeje Kubáta a Mgr. Kateřiny Horákové ve věci navrhovatele: [Jméno navrhovatele], IČO [IČO navrhovatele] sídlem [Adresa navrhovatele] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] za účasti: [Jméno advokáta B]. IČO [IČO advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] zastoupené advokátem [Jméno advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokáta D]. ze dne 10. června 2020, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. února 2022, č. j. 72 Cm 134/2020-56, takto:

Výrok

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Navrhovatel je povinen zaplatit společnosti [Jméno advokáta D]. na náhradě nákladů odvolacího řízení k rukám jejího právního zástupce 4 114 Kč, a to do tří dnů od právní moci usnesení.

Odůvodnění

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením návrh, aby soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokáta D]. ze dne 10. června 2020 ve znění: „Valná hromada schvaluje návrh na rozdělení zisku za rok 2019 ve znění návrhu předloženém představenstvem“ a ve znění: „Valná hromada schvaluje pravidla pro stanovení výše odměn členů představenstva a dozorčí rady, způsob jejich výpočtu a podmínky jejich výplaty ve znění předloženém představenstvem“ zamítl (výrok I.), a navrhovateli uložil povinnost zaplatit společnosti náhradu nákladů řízení ve výši 23 177,96 Kč (výrok II.).

2. Soud prvního stupně vyšel po provedeném dokazování z těchto zjištění: - navrhovatel byl ke dni konání valné hromady společnosti dne 10. června 2020 vlastníkem 10 kusů jejích akcií; - v pozvánce na tuto valnou hromadu bylo v bodě 10. pořadu – Projednání a schválení návrhu na rozdělení zisku za rok 2019, navrhováno usnesení ve znění: „Valná hromada schvaluje návrh na rozdělení zisku za rok 2019 ve znění návrhu předloženém představenstvem“ s tím, že návrh byl zdůvodněn tak, že představenstvo navrhlo zisk za rok 2019 použít ve výši 4 583 860,38 Kč k úhradě neuhrazené ztráty minulých let a zůstatek zisku ve výši 4 813 135,69 Kč převést na účet nerozděleného zisku minulých let, a to z důvodů kumulace finančních prostředků společnosti za účelem realizace plánovaných investic – zajištění změny užívání prostoru mokré lakovny na skladový prostor a výstavby skladových hal a administrativní budovy v jižní části areálu společnosti; - v téže pozvánce bylo v bodě 11. pořadu - Projednání a schválení Pravidel pro stanovení výše odměn členů představenstva a dozorčí rady, způsob jejich výpočtu a podmínky jejich výplaty navrhováno usnesení ve znění: „Valná hromada schvaluje Pravidla pro stanovení výše odměn členů představenstva a dozorčí rady, způsob jejich výpočtu a podmínky jejich výplaty ve znění předloženém představenstvem“ s tím, že návrh byl zdůvodněn tak, že jakékoliv plnění poskytované členu orgánu v souvislosti s výkonem funkce lze členu orgánu poskytnout pouze se souhlasem valné hromady; - navrhovatel doručil před konáním valné hromady společnosti protest směřující proti návrhům obou usnesení; - dne 10. června 2020 se konala valná hromada společnosti, které se navrhovatel nezúčastnil; - valná hromada přijala usnesení č. 10 ve znění: „Zisk za rok 2019 použít ve výši 4 583 860,38 Kč k úhradě neuhrazené ztráty minulých let a zůstatek zisku ve výši 4 813 135,69 Kč převést na účet nerozděleného zisku minulých let“ a usnesení č. 11 ve znění: „Valná hromada schvaluje Pravidla pro stanovení výše odměn členů představenstva a dozorčí rady, způsob jejich výpočtu a podmínky jejich výplaty ve znění předloženém představenstvem“; - podle čl. XIX odst. 2 stanov společnosti členu představenstva náleží za výkon jeho funkce odměna dohodnutá ve smlouvě o výkonu funkce nebo stanovená valnou hromadou, podle čl. XXV odst. 3 těchto stanov, pro ostatní případy platí ustanovení článku XIX stanov obdobně.

3. Na takto ustaveném skutkovém základě soud prvního stupně dovodil, že navrhovatel je ve věci aktivně věcně legitimován, protože je akcionářem společnosti. Před konáním valné hromady lze podat protest a protest navrhovatele je v zápise z jednání valné hromady takto zaznamenán.

4. Napadené usnesení č. 10 je v pozvánce na valnou hromadu odůvodněno tak, že poskytuje akcionářům základní informace nutné pro posouzení důvodů, pro něž je přijetí usnesení navrhováno, a odpovídá požadavku § 407 odst. 1 písm. f) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění účinném do 31. prosince 2020 /dále jen „z. o. k.“/. Další potřebné informace mohl navrhovatel žádat na valné hromadě, které se však nezúčastnil. Návrh byl proto v této části zamítnut.

5. Napadené usnesení č. 11 není v rozporu se zákonem ani stanovami, neboť z čl. XIX odst. 2 stanov vyplývá, že členu představenstva náleží za výkon jeho funkce odměna dohodnutá ve smlouvě o výkonu funkce nebo stanovená valnou hromadou, přičemž analogicky dopadá tento článek i na dozorčí radu (čl. XXV odst. 3 stanov). Usnesení stanovilo pouze pravidla, jakým způsobem budou odměny členům představenstva a členům dozorčí rady stanovovány, nestanoví však, že odměny budou těmto členům i vyplaceny. Navrhovatel neuvedl žádné konkrétní skutečnosti, proč by mělo být usnesení v rozporu s dobrými mravy. V pozvánce je uvedeno, že jakékoliv plnění poskytované členu orgánu v souvislosti s výkonem funkce lze poskytnout pouze se souhlasem valné hromady. Pozvánka tedy odkazuje na pravidla, která byla součástí pozvánky a která stanoví podrobný způsob výpočtu budoucí odměny, jež ovšem musí být posléze ještě schválena valnou hromadou.

6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). Náhrada sestává z odměny za 4 úkony právní služby ve výši 4x 3 100 Kč, paušální náhrady ve výši 4x 300 Kč, cestovného na dvě jednání soudu a zpět v celkové výši 3 076 Kč, náhrady za promeškaný čas celkem ve výši 3 000 Kč a k tomu připočtené částky 21% DPH.

7. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání. Navrhuje jeho změnu, aby byla přijatá usnesení posouzena jako neplatná.

8. Namítá, že z pozvánky na valnou hromadu není zřejmé, proč, tj. z jakých konkrétních a kvalifikovaných důvodů, je představenstvem navrhováno naložení se ziskem. Paušální poukaz představenstva, bez doložení jakéhokoliv propočtu, že zisk je třeba ponechat ve společnosti za účelem realizace plánovaných investic, nemůže obstát, neboť toto tvrzení nelze nijak přezkoumat. Tento nedostatek by nebylo možné zhojit, ani pokud by se navrhovatel valné hromady zúčastnil a byly mu sděleny příslušné propočty, které se týkají těchto investic. Z dosahovaných výsledků společnosti vyplývá, že je v jejích možnostech rozdělit podstatnou část zisku mezi akcionáře, což tvrzenou investiční politiku společnosti nijak ohrozit nemůže. Kapitálové fondy společnosti přesahují cca 102,960 mil. Kč a vedle toho nerozdělený zisk z minulých let přesahuje cca 7,124 mil. Kč, vlastní kapitál společnosti činí 511,835 mil. Kč a závazky toliko 63,150 mil. Kč, což vyplacení zisku alespoň v částečné výši umožňuje. Ve vztahu k druhému usnesení namítá, že z přijatých pravidel vyplývá, že členům představenstva a členům dozorčí rady mohou být vyplaceny odměny v celkové výši 2 988 000 Kč (základní odměna, roční odměna za EBITDA 20 %, zvláštní odměna), a to za situace, kdy společnost nevyplácí žádné dividendy, tedy de facto může společnost pomocí tzv. roční a zvláštní odměny skrytě vyplácet tantiému členům představenstva a dozorčí rady, a to aniž by byla vyplácena dividenda akcionářům. To zakládá rozpor s dobrými mravy, protože odměna těchto členů by měla být určena primárně smlouvou o výkonu funkce, kdy v případě, že tomu odpovídají hospodářské výsledky společnosti, by měla být vyplacena dividenda a potažmo i tantiéma.

9. Společnost odvolání neshledává důvodným.

10. Zcela se ztotožňuje s odůvodněním soudu prvního stupně. Ve vztahu k usnesení přijatému pod bodem č. 10 pořadu jednání byly u společnosti dány důležité důvody, na jejichž základě bylo žádoucí, aby část dosaženého zisku byla ponechána společnosti k dalším podnikatelským záměrům. O těchto záměrech byli akcionáři informováni v pozvánce na valnou hromadu a v podrobnostech přímo na valné hromadě. Měl-li navrhovatel za to, že odůvodnění obsažené v pozvánce je pro něj nedostatečné, měl možnost se aktivně valné hromady zúčastnit a využít svého práva na vysvětlení. Údaje stran ekonomické situace společnosti uvedené v odvolání představují údaje z konsolidované účetní závěrky zahrnující celou konsolidační skupinu a v posuzované věci nemají žádnou vypovídací hodnotu. Usnesení přijaté pod bodem č. 11 pořadu jednání představuje postup, který je stanoven § 61 odst. 1 z. o. k. a stanovami společnosti (čl. XIX odst. 2,3 a čl. XXV odst. 3). Právo na podání protestu je právem, které je spojeno s aktivní účastí akcionáře na valné hromadě. Takovýto řádný protest ale podán nebyl.

11. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně včetně řízení, které předcházelo jeho vydání [§ 212 a § 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „ z. ř. s.“)], a odvolání neshledal důvodným. Řízení v dané věci je řízením ve statusové věci právnických osob podle § 85 písm. a) z. ř. s., a proto se podle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.

12. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, jejichž správnost nebyla účinně zpochybněna, a pro stručnost na ně odkazuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. listopadu 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, či ze dne 4. května 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, jež jsou dostupná, stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu na internetových stránkách www.nsoud.cz), ve spojení s výsledky dokazování, které doplnil.

13. Z Pravidel odměňování členů představenstva a členů dozorčí rady společnosti [Jméno advokáta D]. (tedy předmětu usnesení přijatého usnesení č. 11) má odvolací soud za zjištěné, že: - tato pravidla se vztahují na členy představenstva a dozorčí rady společnosti a upravují též 1. Měsíční odměnu za výkon funkce člena orgánů společnosti pro období od 10. června 2020, 2. Roční odměnu za výkon funkce člena orgánů společnosti a 3. Zvláštní odměnu za výkon funkce člena orgánů společnosti; - 1. Měsíční odměna za výkon funkce člena orgánů společnosti pro období od 10. června 2020 je upravena jako pevná s tím, že předsedovi představenstva přísluší ve výši 22 000 Kč, místopředsedovi, členu představenstva, předsedovi dozorčí rady a místopředsedovi dozorčí rady vždy ve výši 18 000 Kč a členovi dozorčí rady ve výši 10 000 Kč; - 2. Roční odměna za výkon funkce člena orgánů společnosti je přiznávána členu představenstva a členu dozorčí rady společnosti za tvorbu ekonomického ukazatele EBITDA po úpravách (dále jako „Upravená EBITDA“) za kalendářní rok, jejíž hodnota bude zjištěna z auditované účetní závěrky k 31. prosinci běžného účetního období; - výpočet Upravená EBITDA pro účely těchto pravidel bude určen jako součet v tisících Kč podle celkového součtu nebo rozdílu těchto položek: HV před zdaněním, rozdíl z přecenění nemovitých věcí dle IAS 40, změna stavu opravných položek k zásobám a operace nesouvisející s běžnou obchodní činností se součtem položky odpisy dl. nehmot. a hmot. majetku; - na základě dosažené Upravená EBITDA náleží roční odměna členům orgánů společnosti takto: u předsedy představenstva při dosažení hodnoty Upravená EBITDA 18 000 tis. Kč ve výši 510 000 Kč, při dosažení hodnoty Upravená EBITDA 15 000 tis. Kč ve výši 310 000 Kč a při dosažení hodnoty Upravená EBITDA 12 000 tis. Kč ve výši 110 000 Kč, s tím, že při dosažení hodnot Upravená EBITDA nad 18 000 tis. Kč nebo pod 12 000 tis Kč se roční odměna nevyplácí. U místopředsedy představenstva a člena představenstva při dosažení hodnoty Upravená EBITDA 18 000 tis. Kč ve výši 390 000 Kč, při dosažení hodnoty Upravená EBITDA 15 000 tis. Kč ve výši 240 000 Kč a při dosažení hodnoty Upravená EBITDA 12 000 tis. Kč ve výši 90 000 Kč, s tím, že při dosažení hodnot Upravená EBITDA nad 18 000 tis. Kč nebo pod 12 000 tis Kč se roční odměna nevyplácí. U členů dozorčí rady při dosažení hodnoty Upravená EBITDA 18 000 tis. Kč ve výši 90 000 Kč, při dosažení hodnoty Upravená EBITDA 15 000 tis. Kč ve výši 70 000 Kč a při dosažení hodnoty Upravená EBITDA 12 000 tis. Kč ve výši 50 000 Kč, s tím, že při dosažení hodnot Upravená EBITDA nad 18 000 tis. Kč nebo pod 12 000 tis Kč se roční odměna nevyplácí; - 3. Zvláštní odměna za výkon funkce člena orgánů společnosti náleží členům představenstva a členům dozorčí rady v celkové výši až 300 000 Kč, která nemusí být vyplacena vůbec a o jejím rozdělení rozhoduje představenstvo společnosti na základě individuálních mimořádných zásluh členů orgánů společnosti.

14. Z výroční zprávy za rok 2019, získané ze sbírky listin společnosti, má odvolací soud za zjištěné, že společnost dosáhla v roce 2018 EBITDA ve výši 17 323 tis Kč a v roce 2019 ve výši 14 251 tis. Kč.

15. K obsahu těchto listinných důkazů provedených odvolacím soudem nebylo ze strany účastníků řízení vzneseno jakýchkoliv připomínek, které by neumožňovaly dovození popsaných skutkových zjištění.

16. Podle § 424 odst. 1 z. o. k. neplatnosti usnesení valné hromady se akcionář nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán protest, ledaže nebyl podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady nebo navrhovatel nebyl na valné hromadě přítomen, případně důvody pro neplatnost usnesení valné hromady nebylo možné na této valné hromadě zjistit.

17. Podle § 408 odst. 1 písm. f) z. o. k. pozvánka na valnou hromadu obsahuje alespoň návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění.

18. Podle § 61 odst. 1 z. o. k. jiné plnění ve prospěch osoby, která je členem orgánu obchodní korporace, než na které plyne právo z právního předpisu, ze smlouvy o výkonu funkce schválené podle § 59 odst. 2 nebo z vnitřního předpisu schváleného orgánem obchodní korporace, do jehož působnosti náleží schvalování smlouvy o výkonu funkce, lze poskytnout pouze se souhlasem toho, kdo schvaluje smlouvu o výkonu funkce, a s vyjádřením kontrolního orgánu, byl-li zřízen.

19. Podle § 212 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přijetím členství v korporaci se člen vůči ní zavazuje chovat se čestně a zachovávat její vnitřní řád. Korporace nesmí svého člena bezdůvodně zvýhodňovat ani znevýhodňovat a musí šetřit jeho členská práva i oprávněné zájmy.

20. Z účelu a smyslu úpravy institutu protestu upraveného v § 424 odst. 1 z. o. k., především pak z jeho preventivní funkce (jeho podání umožňuje, aby valná hromada reagovala na výhrady akcionáře a vady, pro které by soud mohl následně vyslovit neplatnost usnesení přijatých na valné hromadě, je-li to možné, napravila) vyplývá, že protest může být podán akcionářem i před konáním valné hromady, bez ohledu na to, zda se následně valné hromady akcionář zúčastní. Neúčast navrhovatele na valné hromadě proto závěr o absenci jeho aktivní věcné legitimace k podání návrhu neopodstatňuje (shodně např. usnesení Vrchního soudu ze dne 15. listopadu 2021, sp. zn. 14 Cmo 127/2021, nebo ze dne 17. prosince 2021, sp. zn. 7 Cmo 365/2020).

21. K usnesení, kterým valná hromada schvaluje návrh na rozdělení zisku za rok 2019 ve znění návrhu předloženém představenstvem, odvolací soud uvádí, že skutečnosti, které byly v pozvánce na valnou hromadu uvedeny (tj. zisk za rok 2019 použít ve výši 4 583 860,38 Kč k úhradě neuhrazené ztráty minulých let a zůstatek zisku ve výši 4 813 135,69 Kč převést na účet nerozděleného zisku minulých let, a to proto, že společnost navrhuje převod části zisku na účet nerozděleného zisku minulých let z důvodu kumulace finančních prostředků společnosti za účelem realizace plánovaných investic – zajištění změny užívání prostoru mokré lakovny na skladový prostor a výstavby skladových hal a administrativní budovy v jižní části areálu společnosti) jsou popsány v rozsahu, který soudní praxe vyžaduje (tedy je stručně, jasně a výstižně uvedeno, proč je navrhováno naložení se ziskem tak, jak je předmětem návrhu usnesení, tj. část zisku použít na úhradu ztráty a část převést za účelem získání prostředku na označené investice; srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017, uveřejněné pod č. 9/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní) a který tak vyhovuje požadavkům § 407 odst. 1 písm. f) z. o. k.

22. Pokud se navrhovateli tyto skutečnosti jevily jako nedostatečně popsané, nic mu nebránilo, aby se zúčastnil valné hromady, kde by uplatnil své právo na vysvětlení ve smyslu § 357 odst. 1 z. o. k. Účelem tohoto práva je umožnit akcionáři kvalifikovaně a se znalostí věci posoudit záležitosti projednávané valnou hromadou, avšak za předpokladu, že se zúčastní valné hromady, kde se předpokládá, že bude prosazovat své zájmy. Pokud se jí však nezúčastní, není povinností představenstva jemu určená vysvětlení poskytnout ostatním přítomným akcionářům nebo nepřítomnému akcionáři dodatečně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. května 2021, sp. zn. 27 Cdo 3812/2019).

23. Pokud se tak navrhovatel valné hromady nezúčastnil, nemůže se dovolávat toho, že se mu informace jevily jako nedostatečné. To je namístě dovodit z principu loajality akcionáře, resp. povinnosti dodržovat vnitřní řád společnosti, upraveného v § 212 odst. 1 o. z. (který se v poměrech společnosti a jejích akcionářů uplatní na podkladě § 9 odst. 2 o. z.). Pokud tak navrhovatel zanedbal ochranu svých práv a na valnou hromadu se neodstavil, nemůže mít z takového jednání prospěch.

24. Soud prvního stupně tudíž návrh v této části posoudil zcela správně.

25. K usnesení, kterým valná hromada schvaluje pravidla pro stanovení výše odměn členů představenstva a dozorčí rady, způsob jejich výpočtu a podmínky jejich výplaty ve znění předloženém představenstvem, třeba uvést, že posouzení je třeba provést z hlediska § 61 odst. 1 z. o. k.

26. Účelem pravidla, podle něhož členu orgánu náleží za výkon funkce toliko plnění, jež mu schválí valná hromada, je zabezpečit kontrolu společníků nad odměňováním členů orgánů a zamezit tomu, aby zejména členové statutárního orgánu určovali odměny sami sobě bez ohledu na majetkové poměry společnosti a na kvalitu výkonu funkce odměňovanými členy orgánů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. května 2020, sp. zn. 27 Cdo 372/2019).

27. Schválená pravidla (předmět usnesení č. 11) představují v tomto smyslu vnitřní předpis, jehož vydání má oporu ve stanovách společnosti, protože podle čl. XIX odst. 2) (Práva a povinnosti členů představenstva) těchto stanov (nijak nezpochybněných) členu představenstva náleží za výkon jeho funkce odměna dohodnutá ve smlouvě o výkonu funkce nebo stanovená valnou hromadou, přičemž podle čl. XXV odst. 3) (Práva a povinnosti členů dozorčí rady) těchto stanov pro ostatní případy platí ustanovení článku XIX těchto stanov obdobně. To soud prvního stupně správně zjistil a posoudil.

28. Tento vnitřní předpis obsahuje objektivní kritéria pro určení odměn (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. února 2009, sp. zn. 29 Odo 1417/2006, nebo ze dne 25. srpna 2021, sp. zn. 27 Cdo 2279/2020), jež lze obecně poskytnout vedle plnění, na něž přísluší nárok ze smlouvy o výkonu funkce, jakož i tehdy, není-li taková smlouva uzavřena.

29. Konstrukce těchto kritérií je určitá, srozumitelná a nezakládá rozpor s dobrými mravy, protože představuje jen naplnění postupu předvídaného zákonem, aniž by způsob určení odměn byl v nějakém ohledu stanoven neproporcionálně.

30. Například u předsedy představenstva (u ostatních členů orgánů je konstrukce obdobná s tím, že částky jsou vždy nižší) je vedle pevné měsíční odměny v částce 22 000 Kč, jež není obecně nijak vysoká, jeho roční odměna vázána na dosaženou hodnotu EBITDA (tedy zisk před odečtením úroků, daní a odpisů) s tím, že v případě snížení pod hodnotu EBITDA 12 000 tisíc Kč nenáleží vůbec, stejně jako nenáleží při překročení maximální hodnoty 18 000 tisíc Kč. Její výchozí hodnota 15 000 tisíc Kč, stejně jako zmíněné krajní hodnoty, pak nejsou neproporcionální (ve smyslu zakládajícím rozpor s dobrými mravy) výši dosažené hodnoty EBITDA za r. 2018, tj. částce 17 323 tisíc Kč a r. 2019, tj. částce 14 251 tisíc Kč, zjištěných z výroční zprávy společnosti za rok 2019. Neproporcionální v tomto smyslu není ani součet všech odměn členů orgánu, které při dosažení výchozí hodnoty EBITDA ve výši 15 000 tisíc Kč u roční odměny činí v případě tří členů představenstva 310 000 Kč a 2x 240 000 Kč a u každého člena dozorčí rady 70 000 Kč. Totéž platí i ve vztahu k maximálním možným odměnám při dosažení EBITDA 180 000 tisíc Kč a vyšší, tj. v případě tří členů představenstva 510 000 Kč a 2x 390 000 Kč a u každého člena dozorčí rady 90 000 Kč.

31. Takto popsaná konstrukce pro výpočet roční odměny za výkon funkce člena orgánu společnosti představuje motivaci pro členy orgánů společnosti, aby bylo dosaženo takové výše EBITDA, která se nebude výrazně odchylovat od její hodnoty dosažené v letech 2018 a 2019 a bude v tomto rámci pokud možno co nejvyšší, což je logickým předpokladem i pro následnou výplatu vyšších dividend akcionářům v rámci rozdělení zisku. Není proto důvodu k odklonu od ustáleného závěru soudní praxe, dle něhož soud při rozhodování o neplatnosti usnesení valné hromady zpravidla neposuzuje, zda je usnesení věcně důvodné, zda odpovídá zájmu společnosti, resp. je v širším smyslu materiálně opodstatněné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. června 2007, sp. zn. 29 Odo 984//2005, uveřejněné pod č. 30/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).

32. Zbývá dodat, že položka IAS 40 (jakožto dílčí kritérium pro výpočet výše této odměny) představuje standard ocenění, jehož cílem je předepsat účetní řešení investic do nemovitostí a související požadavky na zveřejnění, položka HV před zdaněním představuje hrubý účetní zisk a položka odpisy dl. nehm. a hmot. majetku představují zkratku výrazu odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. Nejde tak o kritéria neurčitá, ale objektivně zřejmé, což ostatně ani odvolatel nijak nenamítá. Zvláštní odměna ve výši 300 000 Kč pak není nároková a o jejím poskytnutí rozhoduje představenstvo, což rovněž není nepřípustné.

33. Valná hromada společností tedy mohla tato pravidla na podkladě § 61 odst. 1 z. o. k. přijmout. Nešlo přitom o úpravu rozdělení zisku (§ 34 odst. 1 z. o. k., srov. usnesení ze dne 25. února 2010, sp. zn. 29 Cdo 1326/2009, uveřejněné pod č. 13/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní), protože posuzovaná pravidla pro poskytnutí plnění nejsou vázána na dosažení zisku a nakládání s ním.

34. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně ve výroku potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné, stejně jako závislý výrok o nákladech řízení, který je soudem prvního stupně řádně odůvodněn a proti němuž odvolatel ničeho nenamítá (výrok I.).

35. Jelikož byla společnost úspěšná, má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O jejich náhradě (výrok II.) bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 2 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Navrhovatel je proto povinen zaplatit společnosti náhradu nákladů řízení spočívající v nákladech jejího právního zastoupení za 1 úkon právní služby podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) /dále jen „AT“/, a to za podané vyjádření k odvolání podle § 11 odst. 1 písm. k) AT ve výši 3 100 Kč, určené na podkladě § 9 odst. 4 písm. c) AT z tarifní hodnoty 50 000 Kč (ve spojení s § 7 bodem 5 AT), a dále v paušální náhradě ve výši 300 Kč na tento úkon připadající podle § 13 odst. 4 AT. Celkem společnosti na náhradě nákladů řízení náleží 4 114 Kč [(3 100 Kč + 300 Kč) plus 21% DPH, neboť advokát společnosti je plátcem této daně (s účinností od 1. března 1993 jak bylo zjištěno z osvědčení k této dani)].

Poučení