14 Cmo 87/2023 - 195

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Horákové a soudců JUDr. Michaely Janouškové a JUDr. Ondřeje Kubáta ve věci navrhovatelů: a) [Jméno navrhovatele A], narozený [rodné přijmení] [Datum narození navrhovatele A] bytem [Adresa navrhovatele A] zastoupený [Jméno navrhovatele B], advokátem sídlem [adresa] b) [Jméno advokáta A], IČO [IČO advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] správce konkursní podstaty úpadce [Jméno advokáta B]., IČO [IČO], sídlem [Adresa advokáta B] zastoupený [Jméno advokáta C], advokátem sídlem [adresa] za účasti: [Jméno advokáta D]., IČO [IČO advokáta D] sídlem [Adresa advokáta D] zastoupená procesním opatrovníkem [Jméno opatrovníka], advokátem sídlem [adresa] o určení, že se k hlasům akcionáře přihlíží či nikoliv; o vyslovení neplatnosti rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady ze dne 14. března 2019 a o určení, že rozhodnutí [jméno FO] [Anonymizováno] dne 14. března 2019 je rozhodnutím jediného akcionáře v působnosti valné hromady a vyvolává právní účinky, k odvolání navrhovatele b) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. prosince 2022, č. j. 75 Cm 122/2019-145, takto:

Výrok

I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výrocích I., III. a IV. potvrzuje ve správném znění: -

I. U rozhodnutí [jméno FO], správce konkursní podstaty úpadce [Jméno advokáta B]., IČO [IČO], sídlem [adresa] přijaté dne 14. března 2019, kterým rozhodl o změně čl. 2. odst. 2.2 stanov společnosti tak, že sídlo společnosti je na adrese [adresa], o změně čl. 2 odst. 2.3 stanov společnosti tak, že webové stránky společnosti jsou na adrese www.czicom.cz, o odvolání navrhovatele a) [tituly před jménem] [jméno FO] z funkce předsedy správní rady společnosti a o jmenování [jméno FO], narozené 3. března 1978, bytem [adresa], do funkce předsedy správní rady společnosti, nejde o rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady společnosti [Jméno advokáta D]. -

III. Návrh na určení, že rozhodnutí navrhovatele b) [tituly před jménem] [jméno FO], správce konkursní podstaty úpadce [Jméno advokáta B]., IČO [IČO], sídlem [Adresa advokáta B], kterým jakožto osoba vykonávající práva jediného akcionáře v působnosti valné hromady společnosti [právnická osoba]. rozhodl dne 14. března 2019 o změně čl. 2. odst. 2.2 stanov společnosti tak, že sídlo společnosti je na adrese [adresa], o změně čl. 2 odst. 2.3 stanov společnosti tak, že webové stránky společnosti jsou na adrese na www.czicom.cz, o odvolání navrhovatele a) [tituly před jménem] [jméno FO] z funkce předsedy správní rady společnosti a o jmenování [jméno FO], narozené 3. března 1978, bytem [adresa], do funkce předsedy správní rady společnosti, je rozhodnutím osoby vykonávající práva jediného akcionáře v působnosti valné hromady společnosti, má právní účinky a není nicotné, se zamítá. -

IV. Návrh na určení, že se přihlíží k hlasům navrhovatele b) [tituly před jménem] [jméno FO], správce konkursní podstaty úpadce [Jméno advokáta B]., IČO [IČO], sídlem [Adresa advokáta B], kterým jakožto osoba vykonávající práva jediného akcionáře v působnosti valné hromady společnosti [právnická osoba]. rozhodl dne 14. března 2019 o změně čl. 2. odst. 2.2 stanov společnosti tak, že sídlo společnosti je na adrese [adresa], o změně čl. 2 odst. 2.3 stanov společnosti tak, že webové stránky společnosti jsou na adrese na www.czicom.cz, o odvolání navrhovatele a) [tituly před jménem] [jméno FO] z funkce předsedy správní rady společnosti a o jmenování [jméno FO], narozené 3. března 1978, bytem [adresa], do funkce předsedy správní rady společnosti, a že jeho hlasy mají právní účinky, se zamítá.

II. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku V. potvrzuje.

III. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku VII. mění tak, že navrhovatelé a) a b) jsoupovinni zaplatit České republice na účet Městského soudu v Praze vzniklé náklady řízení - navrhovatel a) v rozsahu 25 % a navrhovatel b) v rozsahu 75 %; výše konkrétní částky bude vyčíslena samostatným rozhodnutím soudu prvního stupně, do tří dnů od jeho právní moci.

IV. Navrhovatel b) povinen zaplatit České republice na účet Městského soudu v Praze vzniklé náklady odvolacího řízení, jejichž výše bude vyčíslena samostatným rozhodnutím soudu prvního stupně, do tří dnů od jeho právní moci.

V. Navrhovatel b) je povinen zaplatit navrhovateli a) k rukám jeho zástupce na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 12 342 Kč, do tří od právní moci tohoto usnesení.

VI. V poměru mezi navrhovatelem a) a společností a mezi navrhovatelem b) a společností nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. rozhodl, že na rozhodnutí [tituly před jménem] [jméno FO], správce konkursní podstaty úpadce [Jméno advokáta B]., IČO [IČO], sídlem [Adresa advokáta B] (dále jen „úpadce II“) přijaté dne 14. března 2019 při výkonu působnosti valné hromady společnosti [Jméno advokáta D]. (dále jen „společnost“), kterým rozhodl o změně čl. 2. odst. 2.2 stanov společnosti tak, že sídlo společnosti je na adrese [adresa], o změně čl. 2 odst. 2.3 stanov společnosti tak, že webové stránky společnosti jsou na adrese www.czicom.cz, o odvolání navrhovatele b) [tituly před jménem] [jméno FO] z funkce předsedy správní rady společnosti a o jmenování [jméno FO], narozené 3. března 1978, bytem [adresa], do funkce předsedy správní rady společnosti, se hledí, jako by nebylo přijato.

2. Výrokem II. zamítl návrh na určení, že se nepřihlíží k hlasům navrhovatele b) [tituly před jménem] [jméno FO], správce konkursní podstaty úpadce II, kterými jakožto osoba vykonávající práva jediného akcionáře v působnosti valné hromady společnosti přijal dne 14. března 2019 rozhodnutí o změně čl. 2. odst. 2.2 stanov společnosti tak, že sídlo společnosti je na adrese [adresa], o změně čl. 2 odst. 2.3 stanov společnosti tak, že webové stránky společnosti jsou na adrese www.czicom.cz, o odvolání navrhovatele b) [tituly před jménem] [jméno FO] z funkce předsedy správní rady společnosti a o jmenování [jméno FO], narozené 3. března 1978, bytem [adresa], do funkce předsedy správní rady společnosti.

3. Výrokem III. zamítl návrh na určení, že rozhodnutí navrhovatele b) [tituly před jménem] [jméno FO], správce konkursní podstaty společnosti II, kterým jakožto osoba vykonávající práva jediného akcionáře v působnosti valné hromady společnosti rozhodl dne 14. března 2019 o změně čl. 2. odst. 2.2 stanov společnosti tak, že sídlo společnosti je na adrese [adresa], o změně čl. 2 odst. 2.3 stanov společnosti tak, že webové stránky společnosti jsou na adrese na www.czicom.cz, o odvolání navrhovatele b) [tituly před jménem] [jméno FO] z funkce předsedy správní rady společnosti a o jmenování [jméno FO], narozené 3. března 1978, bytem [adresa], do funkce předsedy správní rady společnosti, je rozhodnutím osoby vykonávající práva jediného akcionáře v působnosti valné hromady společnosti, má právní účinky a není nicotné.

4. Výrokem IV. zamítl návrh na určení, že se přihlíží k hlasům navrhovatele b) [tituly před jménem] [jméno FO], správce konkursní podstaty úpadce II, kterými jakožto osoba vykonávající práva jediného akcionáře v působnosti valné hromady společnosti přijal dne 14. března 2019 rozhodnutí o změně čl. 2. odst. 2.2 stanov společnosti tak, že sídlo společnosti je na adrese [adresa], o změně čl. 2 odst. 2.3 stanov společnosti tak, že webové stránky společnosti jsou na adrese www.czicom.cz, o odvolání navrhovatele b) [tituly před jménem] [jméno FO] z funkce předsedy správní rady společnosti a o jmenování [jméno FO], narozené 3. března 1978, bytem [adresa], do funkce předsedy správní rady společnosti, a že jeho hlasy mají právní účinky.

5. Výrokem V. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

6. Výrokem VI. přiznal advokátovi [Jméno opatrovníka] odměnu za výkon funkce opatrovníka společnosti ve výši 12 342 Kč s tím, že mu bude vyplacena po právní moci tohoto usnesení.

7. Výrokem VII. uložil navrhovatelům povinnost „zaplatit České republice na účet Městského soud v Praze náhradu nákladů řízení soudem ustanovenému opatrovníkovi ve výši 12 342 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.“ 8. Soud prvního stupně předně konstatoval, že byly podány celkem 4 návrhy [(2 navrhovatelem a), 2 navrhovatelem b)], které blíže specifikuje; řízení o návrzích navrhovatelů a) a b) spojil ke společnému řízení vedeném pod nadepsanou spisovou značkou (usneseními ze dne 22. listopadu 2019, č. j. 75 Cm 122/2019-24, a ze dne 3. června 2020, č.j. 75 Cm 122/2019-32). Usnesením ze dne 21. dubna 2022, č. j. 75 Cm 122/2019-123, ustanovil společnosti procesního opatrovníka.

9. Soud prvního stupně vyšel z toho, že: - navrhovatel a) je na rubopisu hromadných akcií emitovaných společností dne 16. února 2015 uveden jako jejich vlastník - hromadná akcie na jméno č. 1200001 v hodnotě 20 000 000 Kč, hromadná akcie na jméno č. 1200005 v hodnotě 1 000 000 000 Kč a hromadná akcie na jméno č. 120000010 v hodnotě 300 000 Kč (dále jen „hromadné akcie“); - smlouvou o úplatném převodu cenných papírů ze dne 2. března 2015 byly na navrhovatele a) byly převedeny hromadné akcie (dále jen „smlouva o převodu akcií“); - dle částečného seznamu akcionářů ze dne 31. března 2015 byl navrhovatel a) ke dni 2. března 2015 zapsán v seznamu akcionářů společnosti jako vlastník hromadných akcií; - podle notářského zápisu sp. zn. NZ 119/2019 sepsaného dne 14. března 2019 [tituly před jménem] [jméno FO], notářkou ve [adresa] (dále jen „notářský zápis“), navrhovatel b) jako správce konkursní podstaty úpadce II jako osoba oprávněná vykonávat dle § 14a odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále jen „ZKV“), práva akcionáře při výkonu působnosti valné hromady úpadce - společnosti, přijal rozhodnutí: - o změně čl. 2. odst. 2.2 stanov společnosti týkající se sídla společnosti, sídlo společnosti je na adrese [adresa], - o změně čl. 2 odst. 2.3 stanov společnosti - webové stránky společnosti jsou na adrese na www.czicom.cz, - odvolal navrhovatele b) - správně navrhovatele a) - [tituly před jménem] [jméno FO] z funkce předsedy správní rady společnosti, - a do funkce předsedy správní rady společnosti nově jmenoval [jméno FO]; - základní kapitál společnosti činí 120 615 000 Kč a od 8. ledna 2015 je rozdělen na 120 615 ks akcií na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč; - na majetek společnosti byl dne 4. září 2006 byl prohlášen konkurs, správcem konkursní podstaty byl ustanoven [tituly před jménem] [jméno FO] /řízení je vedeno u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 39 (10) K 18/2002/; - usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 17. května 2016, č. j. 39 (10) K 18/2002-99, bylo [tituly před jménem] [jméno FO] (k návrhu zástupce věřitelů) mj. uloženo, aby neprodleně sepsal do konkursní podstaty společnosti 120 615 ks akcií na jméno v listinné podobě o jmenovité hodnotě 1 000 Kč emitovaných společností; - dle aktualizovaného soupisu konkursní podstaty úpadce II ze dne 29. dubna 2015 bylo do soupisu konkursní podstaty tohoto úpadce zahrnuto celkem 54 246 ks akcií emitovaných společností; - [tituly před jménem] [jméno FO] dopisem ze dne 7. června 2017 Krajskému soudu v Brně ke sp. zn. 39 (10) 18/2002 sdělil, že v soupisu konkursní podstaty společnosti je zahrnuto 120 615 ks akcií společnosti a že veškerý majetek sepsaný do konkursní podstaty se týká majetku, který patřil společnosti v den prohlášení konkursu; - podle zápisu z jednání ze dne 19. května 2016 mezi navrhovatelem b), správcem konkursní podstaty úpadce II a [tituly před jménem] [jméno FO], správcem konkursní podstaty společnosti, vyplývá dohoda (při vědomí pokynu konkursního soudu v řízení ve věci úpadce [Jméno advokáta D].), že práva k sepsaným akciím (100 %) bude vykonávat [tituly před jménem] [jméno FO] (dále též „dohoda správců“); - usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne ze dne 4. listopadu 2021, č. j. 9 Cmo 1/2021-369, byl potvrzen rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 20. dubna 2021, č. j. 70 Cm 2/2016-307, kterým byla zamítnuta žaloba navrhovatele a) na vyloučení hromadných akcií ze soupisu konkursní podstaty společnosti; rozhodnutí jsou pravomocná, bylo podáno dovolání.

10. Z ostatních provedených důkazů soud prvního stupně nezjistil žádné podstatné skutečnosti, resp. zjištěný skutkový stav byl pro posouzení dané věci dostatečným; další důkazy byly pro nadbytečnost zamítnuty.

11. Soud prvního stupně konstatoval, že mu je z vlastní činnosti známo, že společnost podala návrh na zápis změn do obchodního rejstříku (návrh ze dne 15. března 2019, sp. zn. Fj 93877/2019/MSPH, B 20415/RD 239/MSPH, došlý rejstříkovému soudu 19. března 2019), spočívající v zápisu změny sídla, ve výmazu navrhovatele a) coby statutárního ředitele a předsedy správní rady se dnem zániku funkce 14. března 2019 a v zápisu [jméno FO] jako nového statutárního ředitele a předsedy správní rady se dnem vzniku funkce téhož dne. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 28. července 2021, sp. zn. 7 Cmo 175/2020, bylo změněno usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. května 2019 č. j. B 20415/RD250/MSPH, Fj 93877/2019/MSPH, tak, že návrh byl zamítnut. Z odůvodnění usnesení se podává, že navrhovatel b) nebyl oprávněn vykonávat hlasovací práva s akciemi společnosti jako „jediný akcionář“, jelikož disponoval pouze 54 246 kusy akcií společnosti, tedy 44,97% podílem ve společnosti. Napadené rozhodnutí bylo přijato osobou, která nebyla oprávněna vykonávat práva jediného akcionáře, proto rozhodnutí navrhovatele b) při výkonu působnosti valné hromady nemá (nemůže mít) žádné právní účinky, resp. se na něj hledí, jako by nebylo přijato (dále jen „usnesení VS v rejstříkové věci“).

12. Na tomto skutkovém základě soud prvního stupně s odkazem na § 90 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), § 12 odst. 1, § 428 odst. 1, § 45 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ve znění do 31. prosince 2020 (dále jen „z. o. k.“), § 245 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), uzavřel, že dne 14. března 2019 navrhovatel b) přijal napadené rozhodnutí v působnosti valné hromady společnosti o změnách stanov společnosti co do změny sídla a webových stránek, o odvolání navrhovatele a) z funkce předsedy správní rady a o jmenování nové předsedkyně správní rady], avšak v okamžik přijetí napadeného rozhodnutí disponoval 44,97 % podílem ve společnosti (54 246 kusů akcií sepsaných v konkursní podstatě úpadce II). S ohledem na usnesení VS v rejstříkové věci není třeba zkoumat aktivní věcnou legitimaci navrhovatele a) k podání návrhu na vyslovení neplatnosti, resp. nicotnosti napadeného rozhodnutí, a ani včasnost podání takového návrhu (§ 428 odst. 1 z. o. k.), neboť v rejstříkovém řízení již bylo dovozeno, že napadené rozhodnutí v působnosti valné hromady bylo přijato osobou, která nebyla oprávněna vykonávat práva jediného akcionáře (§ 12 odst. 1 z. o. k.), proto nemá žádné právní účinky a hledí se na něj jako by nebylo přijato (§ 45 odst. 1 z. o. k. a § 245 o. z.). Soud prvního stupně, odkazuje v podrobnostech na usnesení VS v rejstříkové věci, uzavřel, že v souladu s jeho závěry není možné rozhodnout jinak než vyslovit, že napadené rozhodnutí nemá žádné právní účinky a hledí se na něj jako by nebylo přijato (§ 90 odst. 1 z. ř. s.).

13. S ohledem na „nicotnost“ napadeného rozhodnutí soud prvního stupně vyhověl návrhu č. 2 navrhovatele a) a vyslovil, že se na napadené rozhodnutí hledí, jako by nebylo přijato (výrok I.).

14. Návrh navrhovatele a) č. 1, kterým se domáhal určení, že se nepřihlíží k hlasům navrhovatele b), jako nedůvodný zamítl (výrok II.). Bylo-li výrokem I. vysloveno, že napadené rozhodnutí nemá žádné právní účinky a hledí se na něj jako by nebylo přijato, pak navrhovatel a) nemůže mít naléhavý právní zájem na (samostatném) určení, že se nepřihlíží k hlasům navrhovatele b) při přijetí napadeného rozhodnutí. Navrhovateli a) nesvědčí naléhavý právní zájem na vyslovení, že se nepřihlíží k hlasům navrhovatele b) při přijetí napadeného rozhodnutí, neboť takové rozhodnutí o návrhu č. 1 nemá význam v případě, že byl podán posléze návrh č. 2 o vyslovení neplatnosti, resp. nicotnosti napadeného rozhodnutí a současně byla ve výroku I. tohoto usnesení vyslovena nicotnost napadeného rozhodnutí.

15. Návrhy navrhovatele b) č. 3 a č. 4, kterými se domáhal jednak určení, že napadené rozhodnutí je rozhodnutím osoby vykonávající práva jediného akcionáře v působnosti valné hromady společnosti, že má právní účinky a není nicotné, jakož i že se přihlíží k hlasům navrhovatele b), kterými jakožto osoba vykonávající práva jediného akcionáře v působnosti valné hromady společnosti přijal napadené rozhodnutí a že jeho hlasy mají právní účinky, zamítl (výroky III. a IV.). Tyto návrhy s ohledem na výrok I. tohoto usnesení jsou neopodstatněné, neboť pokud bylo vysloveno, že se na napadené rozhodnutí hledí jako by nebylo přijato, tedy že je nicotné, pak navrhovatel b) nemůže mít naléhavý právní zájem na požadovaných určeních. Napadené rozhodnutí je nicotné, tedy neexistuje a nemá žádné právní účinky.

16. Soud prvního stupně nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, když dovodil, že poměr jejich úspěchu a neúspěchu byl téměř stejný.

17. O odměně opatrovníka společnosti rozhodl s odkazem na § 140 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a § 9 odst. 4 písm. c), § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Opatrovníkovi vznikl nárok na odměnu v celkové výši 12 342 Kč, sestávající se z odměny za 3 úkony právní služby (které blíže specifikoval), 3 režijní paušály, navýšené dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o 21% DPH.

18. O nákladech řízení vzniklých státu rozhodl s odkazem na § 148 o. s. ř., povinnost k jejich úhradě uložil neúspěšným navrhovatelům.

19. Proti výrokům I., III., IV., V. a VII. usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel b) odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadených výrocích změnil tak, že: - návrh na určení, že se na rozhodnutí [tituly před jménem] [jméno FO], správce konkursní podstaty úpadce II, přijaté dne 14. března 2019 při výkonu působnosti valné hromady společnosti, hledí, jako by nebylo přijato, se zamítá, - se určuje, že rozhodnutí [tituly před jménem] [jméno FO], správce konkursní podstaty úpadce II, přijaté dne 14. března 2019 při výkonu působnosti valné hromady společnosti, má právní účinky a není nicotné, - se určuje, že k hlasům [tituly před jménem] [jméno FO], správce konkursní podstaty úpadce II, na jejichž základě přijal dne 14. března 2019 rozhodnutí při výkonu působnosti valné hromady společnosti, se přihlíží a že jeho hlasy mají právní účinky, - a přiznal navrhovateli b) právo na náhradu nákladů řízení vůči navrhovateli a) a zároveň povinnost k náhradě nákladů řízení vzniklých státu uložil pouze navrhovateli a).

20. Odvolatel shrnuje dosavadní procesní vývoj s důrazem na odlišnost rejstříkového řízení a řízení o vyslovení neplatnosti, resp. nicotnosti napadeného rozhodnutí [jméno FO], správce konkursní podstaty úpadce II, přijatého dne 14. března 2019 při výkonu působnosti valné hromady společnosti, v nichž byl řešena shodná klíčová právní otázka týkající se postavení správce konkursní podstaty úpadce II, tj. zda navrhovatel b) jakožto správce konkursní podstaty II byl v březnu 2019 v postavení jediného akcionáře oprávněného vykonávat hlasovací práva v působnosti valné hromady společnosti.

21. V rejstříkovém řízení byla tato otázka posouzena negativně a v důsledku toho byl učiněn závěr, že přijaté rozhodnutí je nicotné. Soud prvního stupně v návaznosti na usnesení VS v rejstříkové věci dovodil, že není oprávněn danou otázku již řešit, když je uvedeným rozhodnutím a jeho závěry vázán (bod 33 odůvodnění napadeného usnesení), čemuž odpovídá i to, že soud prvního stupně se nevypořádal s jeho argumentací, která směřovala k opačnému řešení otázky jeho postavení jako správce konkursní podstaty úpadce II. K otázce vázanosti soudu jiným soudním rozhodnutím odkazuje na § 135 a § 159a o. s. ř., jakož i ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu k dané problematice týkající se minimálních předpokladů pro to, aby bylo možné o vázanosti rozhodnutím uvažovat. V poměrech projednávané věci nebyl žádný z těchto předpokladů dán, odvolatel nebyl účastníkem rejstříkového řízení, otázka postavení správce konkursní podstaty úpadce II správce nebyl řešena ve výroku rozhodnutí, nýbrž je jako otázka předběžná. V rejstříkovém řízení není prostor pro dokazování případně sporných skutečností důkazy neprovádějí, na rozdíl od nadepsaného řízení, v němž se však soud prvního stupně s argumenty odvolatele nevypořádal, zejména pak s námitkou, že akcie byly do konkursní podstaty společnosti sepsány jako akcie vlastní, odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v usnesení ze dne 29. ledna 2020, sp. zn. 27 Cdo 3315/2018, které cituje. Dovolací soud v něm učinil závěr, že § 309 odst. 1 z. o. k. není překážkou výkonu hlasovacího práva správce konkursní podstaty společnosti ([tituly před jménem] [jméno FO]), přičemž obecně popsal dvě situace - 1) správce konkursní podstaty sepíše do konkursní podstaty akcie emitované úpadcem jako majetek třetích osob ve smyslu § 6 odst. 3 ZKV; za této situace je správce konkursní podstaty oprávněn vykonávat hlasovací práva; - 2) akcie byly nabyty jako vlastní úpadcem již před prohlášením konkursu a správce konkursní podstaty je sepíše do konkursní podstaty jako vlastní, tj. majetek úpadce ve smyslu § 6 odst. 2 ZKV; pro tuto situaci dovodil, že správce konkursní podstaty vykonávat hlasovací práva nesmí. Dovolací soud však nijak nerozhodl, zda v konkrétním případě správce konkursní podstaty společnosti byl či nebyl oprávněn vykonávat hlasovací práva.

22. Soud prvního stupně v nadepsaném řízení „nezkoumal vůbec nic (ani tvrzení, důkazy a právní argumentaci SKP II, tj. navrhovatele b) - pozn. odvolacího soudu, ani Prvotní rozhodnutí NS - míněno výše citované usnesení sp. zn. 27 Cdo 3315/2018 - pozn. odvolacího soudu) a již jen slepě přejal závěry“ uvedené v usnesení VS v rejstříkové věci. Má za to, že citované rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo nižšími soudy nesprávně pochopeno.

23. Odvolatel dává ke zvážení, zda napadené usnesení soudu prvního stupně není nepřezkoumatelné, když sice soud prvního stupně uvedl, že navrhovatel b) nebyl oprávněn vykonávat hlasovací práva v působnosti jediného akcionáře společnosti, avšak neuvedl důvod, proč by tomu tak mělo být, pouze v podrobnostech odkázal na usnesení VS v rejstříkové věci, když však ani to neobsahuje žádné důvody, proč nebyl navrhovatel b) jakožto správce konkursní podstaty úpadce II nebyl v postavení jediného akcionáře, resp. proč nebyl oprávněn svá hlasovací práva vykonávat. Pro posouzení dané věci je zcela zásadní otázka, zda odvolatel byl či nebyl oprávněn učinit dne 14. března 2019 rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady společnosti, resp. zda vedle něj mohl akcionářská práva vykonávat též správce konkursní podstaty společnosti [tituly před jménem] [jméno FO]. Odvolatel má za to, že tento akcionářská práva vykonávat nemohl, neboť v březnu 2019 bylo v konkursní podstatě společnosti sepsáno 100 % akcií emitovaných společností, a to jako vlastní majetek společnosti.

24. Svou argumentaci odvolatel obsáhle rozvádí.

25. Společnost ve vyjádření k odvolání navrhla usnesení soudu prvního stupně v odvolání napadeném rozsahu jako věcně správné potvrdit.

26. Společnost stručně rekapituluje odvolací námitky a závěry soudu prvního stupně, na nichž vystavěl napadené usnesení, majíc za to, že soud prvního stupně provedl důkazy potřebné pro zjištění skutkového stavu a pro posouzení a rozhodnutí v dané věci, byť lze přisvědčit odvolateli, že soud prvního stupně není vázán názorem vysloveným v usnesení VS v rejstříkovém řízení, odkaz na toto rozhodnutí není vadou, mající za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. V tomto usnesení se odvolací soud hlediskem nicotnosti podrobně zabýval, od jeho závěrů není důvodu se odchýlit.

27. Společnost nesouhlasí s argumentací odvolatele, že byl oprávněn dne 14. března 2019 přijmout rozhodnutí jako jediný akcionář v působnosti valné hromady společnosti založené na hypotéze, že akcionářská práva nebyl oprávněn vykonávat správce konkursní podstaty společnosti [jméno FO] ve smyslu zákazu výkonu hlasovacích práv podle § 309 odst. 1 z. o. k. V této souvislosti odkazuje na závěry vyslovené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. ledna 2020, sp. zn. 27 Cdo 3315/2018, podle nichž pravidlo upravující pozastavení výkonu hlasovacích práv obsažené v § 309 odst. 1 z. o. k. nedopadá na správce konkursní podstaty akciové společnosti, který sepíše jí emitované akcie ve vlastnictví třetích osob do konkursní podstaty, tak jako tomu je v daném případě [akcie navrhovatele a)] postupem dle § 6 odst. 3 ZKV. Ustanovení § 309 odst. 1 z. o. k. nelze na danou věc aplikovat ani per analogiím a správce konkursní podstaty společnosti [tituly před jménem] [jméno FO] je v souladu s § 14a odst. 1 větou druhou ZKV oprávněn a povinen vykonávat akcionářská práva spojená s akciemi zahrnutými do majetkové podstaty jako majetek třetích osob.

28. Odvolatel tak nebyl oprávněn dne 14. března 2019 vykonávat hlasovací práva jako jediný akcionář společnosti, jelikož disponoval pouze 54 246 kusy akcií společnosti, tj. 44,97% podílem na společnosti. Rozhodnutí odvolatele při výkonu působnosti valné hromady ze dne 14. března 2019 nemůže mít žádné právní účinky, hledí se na něj jako by nebylo přijato.

29. Navrhovatel a) ve vyjádření k odvolání navrhl usnesení soudu prvního stupně v odvolání napadeném rozsahu jako věcně správné potvrdit.

30. Navrhovatel a) předně dává na zváženou, zdali je odvolatel subjektivně legitimován k podání předmětného odvolání. V této souvislosti rekapituluje, že navrhovatel a) se domáhal určení, že se nepřihlíží k hlasům odvolatele, kterými bylo přijato rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady, a dále se domáhal vyslovení neplatnosti tohoto rozhodnutí; tato řízení byla spojena ke společnému projednání. Odvolatel se domáhal určení, že k jeho hlasům, kterými bylo přijato rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady se přihlíží a že předmětné rozhodnutí má právní účinky a není nicotné.

31. Dle navrhovatele a) není odvolání vůči výroku I. usnesení soudu prvního stupně přípustné, protože dle ustálené judikatury nemůže být odvolatel účastníkem řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti, protože sám návrh na zahájení takového řízení nepodal, a tuto skutečnost nemůže změnit ani spojení řízení [ke kterému dle navrhovatele a) nemělo vůbec dojít]. Odvolateli nemohla výrokem I. vzniknout jakákoliv újma na jeho právech.

32. Vyjadřuje se k otázce existence naléhavého právního zájmu odvolatele na požadovaném určení ve vztahu k předmětu výroku III. a IV.; absence naléhavého právního zájmu odvolatele je dána samotnou existencí výroku I.

33. Argumentaci odvolatele k rejstříkovému řízení považuje za irelevantní, když v rámci rejstříkového řízení je možné posuzovat nicotnost rozhodnutí valné hromady, resp. jediného akcionáře v působnosti valné hromady (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. února 2017, sp. zn. 29 Cdo 1104/2016).

34. Pokud jde o údajnou vázanost soudu prvního stupně usnesením VS v rejstříkové věci uvádí, že argumentace odvolatele vychází z mylného předpokladu, že soud prvního stupně se cítil vázán usnesením VS v rejstříkové věci. Avšak formulace zvolená soudem prvního stupně o tomto nesvědčí, soud prvního stupně pouze konstatoval, že „již závěry Vrchního soudu v Praze formulované v Usnesení NS ve vztahu k nicotnosti Rozhodnutí JZ jsou natolik pevné, že není objektivně možné uvažovat o rozhodnutí, které by s těmito závěry bylo v rozporu („není možné rozhodnout jinak“).“ Soud prvního stupně s tímto rozhodnutím, resp. s jeho důvody ztotožnil, nebylo důvodu napadené usnesení v tomto bodu obsáhle zdůvodňovat. Napadené usnesení bylo vydáno v souladu s principy předvídatelnosti soudního rozhodování.

35. Odvolateli nečinilo potíže formulovat důvody, v nichž spatřuje nesprávnost napadeného usnesení soudu prvního stupně, což svědčí o jeho přezkoumatelnosti.

36. Navrhovatel a) dále pro přehlednost rekapituluje podstatné skutečnosti (zejména sepis 54 246 kusů akcií do konkursní podstaty úpadce II, sepis 100 % akcií do konkursní podstaty společnosti na základě pokynu konkursního soudu, dohoda správců konkursní podstaty [tituly před jménem] [jméno FO] odvolatele o výkonu hlasovacích práv k akciím, posléze její zrušení, rejstříkové řízení, přijetí napadeného rozhodnutí v působnosti valné hromady). Výtky odvolatele k postupu soudu prvního stupně ohledně zjištění skutkového stavu nepovažuje za přiléhavé. Na základě soupisu 120 615 kusů akcií společnosti dne 19. května 2016 do konkursní podstaty společnosti provedeného na základě pokynu konkursního soudu se společnost nestala vlastníkem těchto akcií. Nenabyla-li společnost vlastní akcie na základě soupisu ke dni 19. května 2016, nemohla je nabýt ani aktualizací soupisu ze dne 6. června 2017, když soupis (ani jeho aktualizace) není právním důvodem vzniku vlastnictví. Skutečnost, že společnost měla nabýt akcie vlastní akcie (ať už před konkursem nebo během něj) odvolatel neprokázal. Důvodem soupisu předmětných akcií od počátku není vlastnické právo k těmto, nýbrž pokyn konkursního soudu, kterým však k nabytí vlastnického práva nedošlo. Bylo vyvráceno, že by 120 615 kusů akcií emitovaných společností bylo sepsáno do konkursní podstaty jako její vlastní majetek.

37. Navrhovatel a) své námitky k podanému odvolání podrobně rozvádí.

38. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu, včetně řízení jeho vydání předcházející (§ 212 a § 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 z. ř. s.), a odvolání neshledal důvodným.

39. Podle § 12 odst. 1 z. o. k. působnost nejvyššího orgánu vykonává v jednočlenné společnosti její společník.

40. Podle § 428 odst. 1 z. o. k. každý akcionář, člen představenstva, dozorčí rady nebo likvidátor se může dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami.

41. Podle § 45 odst. 1 z. o. k. v jakých případech se hledí na rozhodnutí orgánu obchodní korporace, jako by nebylo přijato, se posoudí podle ustanovení občanského zákoníku upravujícího spolky; to neplatí pro rozhodnutí, které se příčí dobrým mravům.

42. Podle § 245 o. z. se na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout.

43. Předně je třeba uvést, že usnesení soudu prvního stupně netrpí namítanou vadou spočívající v jeho nepřezkoumatelnosti. Z rozhodnutí se jednoznačně podává předmět daného řízení, jakož i stěžejní argumentace účastníků řízení, základní skutková zjištění soudu prvního stupně, na nichž postavil své rozhodnutí, jakými úvahami se při svém rozhodování o nastolené otázce, zda se přijaté předmětné rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady, učiněné insolvenčním správcem dlužníka, hledí jako by nebylo přijato (§ 45 odst. 1 z. o. k. ve spojení s § 245 o. z.), a z jaké právní úpravy vyšel. Odůvodnění napadeného rozhodnutí soudu prvního stupně umožnilo účastníkům řízení formulovat odvolací důvody; a proto nelze toto rozhodnutí považovat za nepřezkoumatelné (ke kritériím posouzení přezkoumatelnosti rozhodnutí srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, usnesení ze dne 31. března 2015, sp. zn. 21 Cdo 1467/2014, uveřejněné pod číslem 91/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, či v usnesení ze dne 17. října 2014, sp. zn. 21 Cdo 3466/2013, dostupná na www.nsoud.cz, stejně jako další citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu).

44. Odvolací soud vychází ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, která mají oporu v provedeném dokazování (které bylo provedeno v dostatečném rozsahu pro posouzení dané věci), s těmito se ztotožňuje, jejich správnost nebyla v rozsahu potřebném pro posouzení a rozhodnutí věci účinně zpochybněna. Pro stručnost odvolací soud proto na skutkové závěry soudu prvního stupně odkazuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. prosince 2023, sp. zn. 29 Cdo 1322/2023, ze dne 22. února 2022, sp. zn. 27 Cdo 2288/2021, ze dne 22. září 2011, sp. zn. 29 Cdo 2960/2011, ze dne 16. listopadu 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, či usnesení téhož soudu ze dne 4. května 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002).

45. V poměrech projednávané věci je klíčovou otázkou, zda odvolatel [Jméno advokáta A] byl či nebyl oprávněn učinit dne 14. března 2019 rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady společnosti.

46. Soudu prvního stupně nelze přisvědčit v tom, že není třeba zkoumat aktivní věcnou legitimaci navrhovatele a) k podání návrhu na vyslovení neplatnosti, resp. „nicotnosti“ napadeného rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady.

47. Soud před tím, než přistoupí k samotnému přezkumu napadeného usnesení valné hromady či přezkumu rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady, resp. k posouzení, zda je na předmětné rozhodnutí hledí jako by nebylo přijato, musí (mimo jiné) posoudit, zda je návrh na zahájení řízení podán osobou k tomu aktivně legitimovanou a zda je dán právní zájem na požadovaném určení. Navrhovatel a) svou aktivní legitimaci a právní zájem (pro řízení o neplatnost, resp. „nicotnost“ rozhodnutí [tituly před jménem] [jméno FO] a pro řízení, že se k hlasům [tituly před jménem] [jméno FO], ne/přihlíží), odvozoval jednak od svého postavení akcionáře společnosti (což dokládal originály hromadných akcií), a jednak ze své pozice (odvolaného) předsedy správní rady.

48. Je třeba připomenout, že v poměrech projednávané věci byly akcie sepsány do konkursní podstaty jak společnosti, tak úpadce II (v rozsahu 54 246 kusů akcií). Správce konkursní podstaty je ode dne, kdy sepíše akcie do konkursní podstaty, ve smyslu § 14a odst. 1 ZKV oprávněn a povinen vykonávat veškerá akcionářská práva spojená s akciemi zahrnutými do konkursní podstaty, včetně práva vykonávat působnost valné hromady, a to bez ohledu na důvod soupisu těchto akcií, tedy bez zřetele k tomu, zda akcie byly sepsány jako majetek úpadce nebo (ve smyslu § 6 odst. 3 ZKV) jako majetek jiných osob, a to i v průběhu sporu o vyloučení akcií ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce (§ 19 ZKV). Akcionáři zůstává zachováno pouze holé vlastnictví (nuda proprietas) akcií [srov. např. usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. listopadu 2005, sp. zn. 24 K 15/2004, uveřejněné pod číslem 94/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 94/2006“), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. ledna 2008, sp. zn. 29 Odo 1347/2006, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 11, ročníku 2008, pod číslem 166, ze dne 25. listopadu 2008, sp. zn. 29 Cdo 3646/2008, ze dne 22. dubna 2009, sp. zn. 29 Cdo 2157/2007, ze dne 24. listopadu 2009, sp. zn. 29 Cdo 2022/2009, ze dne 27. ledna 2010, sp. zn. 29 Cdo 1003/2009, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročníku 2010, pod číslem 139, ze dne 24. června 2015, sp. zn. 29 Cdo 679/2014, ze dne 29. srpna 2017, sp. zn. 27 Cdo 2455/2017, či v usnesení ze dne 29. ledna 2020, sp. zn. 27 Cdo 3315/2018]. Odvolací soud na tyto závěry zcela odkazuje, nemaje důvodu se od nich v projednávané věci odchýlit.

49. Jinak řečeno, jakmile je věc, právo nebo jiná majetková hodnota zapsaná do soupisu, může s ní nakládat pouze správce nebo osoba, jíž k tomu dal správce souhlas; akcionář je zbaven možnosti výkonu práva a plnění povinností plynoucích z jeho akcií, protože k nim je oprávněn a povinen správce konkursní podstaty v rámci jejich správy. Akcionář, jehož akcie byly sepsány do konkursní podstaty, je však do uplynutí lhůty k podání vylučovací žaloby a po dobu do pravomocného skončení řízení o této žalobě (§ 19 ZKV) věcně legitimován k podání návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí, přijatých správcem konkursní podstaty jako jediným akcionářem v působnosti valné hromady (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. dubna 2009, sp. zn. 29 Cdo 2157/2007).

50. Pokud jde o otázku vyslovení „nicotnosti“ valné hromady, z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se mj. podává, že usnesení valné hromady je „nicotné“ (tj. bez jakýchkoliv právních účinků), jestliže valná hromada rozhodla o věci, kterou zákon valné hromadě k rozhodování nesvěřuje a nedovoluje ani, aby jí takovou věc k rozhodnutí svěřily stanovy, popř. společenská smlouva (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. června 2000, sp. zn. 32 Cdo 500/2000, uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 11, ročník 2000, pod číslem 128). Rovněž v situaci, kdy přijme rozhodnutí jediného společníka (akcionáře) v působnosti valné hromady osoba, jež není oprávněna vykonávat práva jediného společníka, popř. akcionáře společnosti, nemá takové rozhodnutí žádné právní účinky (je „nicotné“), hledí se ně, jako by nebylo přijato (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. února 2021, sp. zn. 27 Cdo 2798/2020, či ze dne 29. ledna 2020, sp. zn. 27 Cdo 3315/2018, a judikatura v něm citovaná). Odvolací soud pro úplnost dodává, že závěr o „nicotnosti“ usnesení valné hromady, popř. rozhodnutí jediného společníka (akcionáře) v působnosti valné hromady lze přijmout v jakémkoliv řízení. Určení „nicotnosti“ se lze domáhat i samostatným návrhem, má-li navrhovatel na takovém určení naléhavý právní zájem, přičemž okruh potenciálních navrhovatelů není (s výjimkou požadavku naléhavého právního zájmu) výslovně limitován a právo podat návrh není omezeno žádnou lhůtou. Účastníky řízení jsou navrhovatel a společnost (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. září 2018, sp. zn. 29 Cdo 4727/2016). Nutno však zdůraznit, že podá-li akcionář návrh na určení nicotnosti usnesení valné hromady, resp. rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady a učiní-li tak předmětem řízení otázku, zda sporné usnesení trpí vadami způsobujícími jeho nicotnost, může jinému akcionáři, majícímu opačný názor (tj. že sporné usnesení je rozhodnutím valné hromady a že vyvolává zamýšlené právní účinky), svědčit naléhavý právní zájem na takovém (opačném) určení. O obou návrzích je třeba vést společné řízení, jehož účastníky jsou dotčení akcionáři (jako navrhovatelé) a společnost. Jinak řečeno, akcionář, mající za to, že určité usnesení valné hromady není „nicotné“, je rozhodnutím valné hromady a vyvolává zamýšlené právní účinky, se může domáhat určení, že tomu tak je, má-li na takovém určení naléhavý právní zájem. Takový návrh by pak bylo nutné projednat ve společném řízení s dříve podaným návrhem na určení „nicotnosti“ sporného usnesení valné hromady, v důsledku čehož by se tento (v pořadí druhý) navrhovatel stal účastníkem řízení zahájeného již dříve (návrhem prvního akcionáře) [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. září 2019, sp. zn. 29 Cdo 4727/2016]. Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že navrhovatel b) je účastníkem řízení, když podal návrh na určení, že přijaté rozhodnutí není nicotné a že jde o rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady společnosti. Soud prvního stupně nepochybil, pakliže řízení spojil ke společnému projednání.

51. Zbývá dodat, že navrhovatel a) jakožto odvolaný člen statutárního orgánu má právní zájem na vyslovení „nicotnosti“ rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady, jelikož se rozhodnutí o jeho odvolání z funkce předsedy správní rady (člena statutárního orgánu) dotýká jeho práv (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. listopadu 2016, sp. zn. 29 Cdo 5352/2015, přijaté v poměrech společnosti s ručením omezeným, jehož závěry se obdobně prosadí i v poměrech akciové společnosti). V tomto rozsahu je tudíž navrhovatel a) bezesporu osobou aktivně věcně legitimovanou k podání předmětného návrhu.

52. V poměrech projednávané věci tak správce konkursní podstaty úpadce II [navrhovatel b)] nebyl k 14. březnu 2019 osobou oprávněnou činit rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady, neboť do konkursní podstaty úpadce II byla sepsána jen část akcií společnosti, disponoval pouze s 54 246 kusy akcií, tj. 44,97 % podílem ve společnosti. Nelze pominout, že v době přijetí napadeného rozhodnutí byly v konkursní podstatě společnosti zahrnuty všechny akcie společnosti postupem podle § 6 odst. 3 ZKV. Důvodem soupisu předmětných akcií od počátku není vlastnické právo k těmto akciím, nýbrž pokyn konkursního soudu, kterým však k nabytí vlastnického práva nedošlo (přičemž však ke dni 28. března 2021 bylo ze soupisu majetku společnosti správcem konkursní podstaty vyřazeno 24 228 kusů akcií, v konkursní podstatě tak zůstalo 96 387 kusů akcií). Správce konkursní podstaty společnosti [tituly před jménem] [jméno FO] byl tudíž rovněž oprávněn vykonávat akcionářská práva s těmito akciemi spojená, k pozastavení výkonu hlasovacího práva nedošlo (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. ledna 2020, sp. zn. 27 Cdo 3315/2018). Tomuto závěru (s nímž byl odvolatel do března 2019 srozuměn) ostatně nasvědčuje i dohoda správců uzavřená dne 19. května 2016 a následně dne 17. května 2017, byť byla 13. března 2019 zrušena s tím, že každý správce konkursní podstaty bude vykonávat práva k akciím společnosti v rozsahu, v jakém jej k tomu opravňuje soupis konkursní podstaty. Rozhodoval-li proto navrhovatel b) jako jediný akcionář při výkonu působnosti valné hromady, ačkoliv jím nebyl, nemá jeho rozhodnutí o odvolání navrhovatele a) [jméno FO] z funkce člena a předsedy správní rady společnosti a jmenování [jméno FO] na jeho místo, žádné právní účinky a hledí se na něj jako by nebylo přijato, jak správně uzavřel soud prvního stupně.

53. Byla-li shledána „nicotnost“ rozhodnutí o odvolání navrhovatele a) z funkce člena statutárního orgánu, pak dle odvolacího soudu již jen z tohoto důvodu lze dovodit jeho aktivní věcnou legitimaci k podání předmětného návrhu ohledně posouzení ostatních napadených usnesení valné hromady, resp. rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady, týkajícího se změny sídla společnosti a jejích webových stránek. Odvolací soud se dalšími okolnostmi pro posouzení aktivní věcné legitimace navrhovatele a) k podání návrhu na vyslovení neplatnosti, resp. „nicotnosti“ rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady ve zbývajícím shora specifikovaném rozsahu z výše uvedených důvodů nezabýval. Aktivní legitimace navrhovatele a) k podání návrhu předmětného návrhu ohledně všech jediným akcionářem přijatých rozhodnutí v působnosti valné hromady je dána. Odvolací soud odkazuje na výše uvedené důvody (které se prosadí i ohledně zbývající části návrhu) a má za to, jestliže navrhovatel b) rozhodoval jako jediný akcionář při výkonu působnosti valné hromady, ačkoliv jím nebyl, nemají ani jeho další rozhodnutí o změně stanov společnosti, spočívající ve změně sídla společnosti a jejích webových stránek, žádné právní účinky a hledí se na ně jako by nebyla přijata.

54. V situaci, kdy byla vyslovena „nicotnost“ napadeného rozhodnutí, nelze z logiky a povahy věci návrhům navrhovatele b) - na určení, že k jeho hlasům, kterými bylo přijato rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady se přihlíží a že předmětné rozhodnutí má právní účinky a není nicotné - jako nedůvodným vyhovět. Závěr soudu prvního stupně je tudíž správný.

55. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadených výrocích I., III. a IV. jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil ve správném znění tak, aby odpovídalo dikci § 90 odst. 1 z. ř. s., včetně závislého výroku V., kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi navrhovateli a společností, když účastníci řízení se případných dalších požadavků na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně se (při jednání odvolacího soudu) vzdali.

56. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

57. Pokud jde o náklady řízení vzniklé státu (§ 148 o. s. ř.) má odvolací soud za to, že rozhodnutí soudu prvního stupně (výrok VII.) s ohledem na výsledek řízení před soudem prvního stupně neobstojí. Byl-li společnosti ustanoven zástupcem advokát, platí jeho náklady stát dle § 140 odst. 2 o. s. ř., jež má podle výsledku řízení právo na jejich náhradu. Odvolací soud výrok VII. napadeného usnesení podle § 220 odst. 1 písm. a) a § 148 o. s. ř. změnil a navrhovatelům a) a b) uložil povinnost k jejich zaplacení proporcionálně podle jejich úspěchu v dané věci v řízení před soudem prvního stupně - navrhovateli a) v rozsahu 25 % a navrhovateli b) v rozsahu 75 %. K náhradě nákladů řízení vzniklých státu v průběhu odvolacího řízení (odměna opatrovníka společnosti) pak odvolací soud zavázal již pouze v odvolacím řízení neúspěšného odvolatele, tj. navrhovatele b). Jelikož však v době rozhodování odvolacího soudu o této odměně nebylo zcela rozhodnuto (bude o ní rozhodnuto až po pravomocném skončení věci, neboť teprve v tomto období řízení může být znám celkový rozsah opatrovníkem vykonané činnosti), natož, aby pak byla zaplacena, rozhodne o povinnosti k jejich náhradě následně až soud prvního stupně samostatným usnesením, v němž vyčíslí pouze konkrétní výši nákladů řízení, které mají státu navrhovatel a) a navrhovatel b) zaplatit, podle výše uvedeného algoritmu (výrok III. a IV. usnesení odvolacího soudu).

58. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 o. s. ř. Odvolatel - navrhovatel b) - nebyl v odvolacím řízení úspěšný; úspěšné společnosti žádné náklady odvolacího řízení nevznikly. V odvolacím řízení neúspěšnému navrhovateli b) odvolací soud uložil povinnost zaplatit úspěšnému navrhovateli a) náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 12 342 Kč, sestávající se z odměny advokáta za tři úkony právní služby po 3 100 Kč [§ 11 odst. 1 písm. g), k) § 9 odst. 4 písm. c), § 7 bod 5 advokátního tarifu), tří režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, navýšené dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o 21% DPH, jehož je právní zástupce navrhovatele a) plátcem. Kč. Jiné náklady řízení navrhovatel a) nepožadoval.

59. V poměru mezi navrhovatelem a) a společností a mezi navrhovatelem b) a společností pak odvolací soud vzhledem k výše uvedenému rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Poučení