14 CO 119/2022 - 214

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy Suneghové a soudkyň Mgr. Soni Burešové a Mgr. Lucie Králové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastupování státu ve věcech majetkových sídlem [adresa] o zaplacení [částka] s příslušenstvím, o odvolání žalobce a žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku II ohledně částky [částka] s příslušenstvím z této částky mění tak, že se žaloba o zaplacení [částka] s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení zamítá.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku III ohledně částky [částka] s příslušenstvím z této částky mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku, jinak se v tomto výroku potvrzuje.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů [anonymizováno] před soudem I. stupně [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího [anonymizováno] [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud I. stupně částečně zastavil [anonymizováno], a to ohledně částky [částka] s 8,05% úrokem z prodlení z této částky od [datum] do [datum] a s 8,05% úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] (výrok I), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s 8,05% úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] (výrok II), zamítl žalobu o zaplacení [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok III) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů [anonymizováno] [částka] (výrok [příjmení]).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení zadostiučinění ve výši [částka] za nemajetkovou újmu vzniklou mu nezákonným [anonymizována dvě slova], zadostiučinění ve výši [částka] za nemajetkovou újmu vzniklou žalobci v důsledku nepřiměřené délky [anonymizována dvě slova] vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka], náhrady škody ve formě ušlého zisku ve výši [částka] a [částka] a náhrady nákladů právního zastoupení v [anonymizována dvě slova] ve výši [částka].

3. Žalovaná na odměnách za právní [anonymizováno] přiznala žalobci částku [částka] za [anonymizováno] úkonů právní [anonymizováno] po [částka], dále odměnu za 2 úkony právní [anonymizováno] ve výši poloviny sazby, tj. v částce [částka], [anonymizováno] režijních paušálů po [částka] a [anonymizováno] náhrad za promeškaný čas. Dále žalovaná žalobci zaplatila [částka] jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou žalobci v důsledku nezákonného [anonymizována dvě slova].

4. Žalobce vzal v tomto rozsahu žalobu zpět, současně vzal zpět žalobu i v části příslušenství, soud I. stupně proto v rozsahu zpětvzetí žaloby [anonymizováno] zastavil (výrok I).

5. Soud I. stupně učinil podrobná skutková zjištění o průběhu [anonymizována dvě slova] ze spisu [stát. instituce], [anonymizováno] odhalování korupce a finanční kriminality, [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a [anonymizováno] sp. zn. ČTS: [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo] a spisu Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka], odvolací soud pro stručnost na tato skutková zjištění popsaná v odůvodnění rozsudku soudu I. stupně odkazuje, pro potřeby odvolacího [anonymizováno] nepovažuje za účelné je znovu opisovat. Pro přehlednost uvádí odvolací soud ze skutkových zjištění soudu I. stupně pouze stručně, že [anonymizována dvě slova] bylo zahájeno usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], podle uvedeného usnesení se měl žalobce dopustit trestných činů pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 128a odst. 1, odst. 2 písm. a), písm. b) zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, (dále jen„ tr. zák.“), zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a), písm. c) odst. 2 písm. a), písm. c) tr. zák. a porušování povinností při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zák., to vše v jednočinném souběhu ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák., ve znění [účinnost]. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], byl mimo jiné žalobce zproštěn obžaloby. Rozsudkem Vrchního soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] byl rozsudek Městského soudu v Praze z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], zrušen a znovu bylo rozhodnuto o tom, že obžalovaný, mimo jiné i žalobce v této věci, je zproštěn obžaloby. Žalobci hrozil trest odnětí svobody [číslo] let, [anonymizována dvě slova] trvalo [anonymizováno] roky a [anonymizováno] měsíců.

6. Žádostí o předběžné projednání nároku ze dne [datum] žalobce uplatnil u žalované svůj nárok ve výši [částka], sestávající z náhrady škody ve formě ušlého zisku, nákladů právního zastoupení, z náhrady nemajetkové újmy za nezákonné [anonymizováno] stíhaní a nepřiměřenou délku [anonymizováno] vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] Stanoviskem [stát. instituce] z [datum rozhodnutí] byla žádost žalobce o předběžné projednání nároku na náhradu škody vypořádána. Ministerstvo spravedlnosti konstatovalo, že žalobci přiznává celkovou částku [částka], sestávající jednak z náhrady nákladů obhajoby, jednak ze zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nezákonného [anonymizována dvě slova].

7. Dopisem - vyúčtováním právního poradenství ze dne [datum] byla žalobci [příjmení] [jméno] [příjmení] vyúčtována právní služba - studium spisu [datum] a první porada, dále účast na vyšetřovacím úkonu na policii [datum], celkově ve výši [částka].

8. Dle smlouvy o poskytování právních služeb ze dne [datum] se JUDr. [jméno] [příjmení] zavázala poskytovat právní [anonymizováno] ve věci vedené Městským soudem v Praze pod sp zn. [spisová značka] klientovi - Ing. Mgr. [jméno] [příjmení].

9. K medializaci [anonymizována dvě slova] žalobce soud I. stupně zjistil, že v článku z internetových novin [webová adresa] ze dne [datum] s názvem„ Klíčoví úředníci v kauze [příjmení] mlčí, ten hlavní působí v [země]“, byl žalobce jmenován v souvislosti s uvedenou kauzou, a to 6x, přičemž článek informuje o základních zjištěních případu, článek z internetového serveru [webová adresa] ze dne [datum] s názvem„ 12 žalob za [anonymizováno], státní zástupci nadělovali, [příjmení] bez dárečku“ se rovněž vyjadřoval k uvedené kauze, k článku ze serveru týden.cz ze dne [datum] s názvem„ Sporná zakázka, obžalovaný v kauze [anonymizováno]: [příjmení] věděl úplně o všem“, který se rovněž vyjadřoval k dané kauze, žalobce přímo poskytl [anonymizováno]. Článek ze [datum] ze serveru [webová adresa] s názvem„ [příjmení] první hlava za [anonymizováno], diplomat v [země] [anonymizováno]“, se přímo věnoval odvolání žalobce jako diplomata ze Sýrie s tím, že ministr zahraničí nepovažuje za možné, aby [anonymizováno] v zahraničí reprezentoval trestně stíhaný člověk. Tehdejší mluvčí ministerstva současně uvedl, že v případě neprokázání viny, bude moci diplomat opět pracovat na zastupitelském úřadě.

10. K platu a pracovnímu zařazení žalobce soud I. stupně zjistil z potvrzení Ministerstva zahraničních věcí, že kromě platu v korunách českých žalobce jako zaměstnanec s pravidelným pracovištěm v zahraničí pobíral také náhradu zvýšených životních nákladů v zahraničí za [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] ve výši [částka], v březnu [rok] ve výši [částka] a v dubnu [rok] ve výši [částka]. S účinností od [datum] žalobci příslušel plat [částka] měsíčně včetně osobního příplatku [částka] a zvláštního příplatku za vedení [částka] (započitatelná praxe [anonymizováno] let a [anonymizováno] dnů), s účinností od [datum] žalobci příslušelo při pracovním úvazku [anonymizováno] hodin týdně [částka] měsíčně včetně osobního příplatku [částka] (započitatelná praxe 7 let a [anonymizováno] dnů), s účinností od [datum] příslušel žalobci plat při pracovním úvazku [anonymizováno] hodin týdně [částka] měsíčně (započitatelná praxe [anonymizováno] let a [anonymizováno] dnů), s účinností od [datum] žalobce pobíral plat celkem při [anonymizováno] hodinách týdně [částka] měsíčně včetně [částka] osobního příplatku (započitatelná praxe 12 let a 0 dnů). Průměrný čistý měsíční příjem žalobce za měsíce [anonymizováno] – [anonymizováno] [rok] činil [částka], za měsíce [anonymizováno] – prosinec [částka]. [příjmení] plat za [anonymizováno] [rok] činil [částka], za [anonymizováno] [rok] činil [částka].

11. Dohodou mezi Ministerstvem zahraničních věcí a Ing. Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] byly sjednány podmínky, doba vyslání a úhrada nákladů, souvisejících s přeložením do zahraničí. Žalobce byl přeložen na zastupitelský úřad v [anonymizováno], doprovázela jej manželka, přeložení bylo ukončeno [datum]. [jméno] [příjmení], tehdejší ministr zahraničních věcí, žalobce v souvislosti s kauzou [anonymizováno] a jeho [anonymizována dvě slova] v dubnu roku [rok] ze zahraniční pozice odvolal zpět do [země]. Pokud jde o umístění, přidělení diplomata na konkrétní pozici, je to na úvaze ministerstva, na samotné jmenování není žádný nárok. Sdělením Ministerstva zahraničních věcí ze dne [datum] byl žalobce informován, že s účinností od [datum] mu náleží náhrada platu ve výši průměrného výdělku z důvodu překážek na straně zaměstnavatele, která mu bude následně vyplácena.

12. Dne [datum] bylo ukončeno výběrové [anonymizováno] na obsazení místa na zastupitelském úřadu [anonymizováno], vítězem ze čtyř kandidátů se stal žalobce. Standardní doba vyslání měla být 3 roky, předpokládaným termínem nástupu [anonymizováno] [rok].

13. V roce [rok] poděkoval žalobci písemně náměstek ministryně školství, mládeže a tělovýchovy za výbornou spolupráci při přípravě a realizaci konferencí, pořádaných ministerstvem v rámci předsednictví [země] v radě [anonymizováno] v první polovině roku [rok], těž Ing. [jméno] [příjmení], ředitel Sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany [země] žalobci děkoval za vstřícnou spolupráci při zajištění organizace a hladkého průběhu neformálního jednání ředitelů pro obrannou politiku MO zemí [anonymizováno], které se konalo ve dnech 28. – [datum] v [obec], též [jméno] [příjmení] [příjmení], [příjmení], ředitelka odboru Evropské unie Ministerstva životního prostředí žalobci děkovala za spolupráci během organizování neformálního zasedání ministrů životního prostředí, které proběhlo 14. – [datum] v [obec] a na hradě [obec].

14. Dle vyjádření lékaře z [anonymizována dvě slova] pro Národní bezpečnostní úřad ze dne [datum] byl žalobce od [anonymizováno] [rok] v ambulantní péči v souvislosti s [anonymizována dvě slova]. Dekomprese psychického [anonymizováno] si u pacienta vyžádala farmakoterapii. Další psychiatrická péče dle zprávy není nutná, jmenovaný je bez psychických potíží, postupně dojde k vysazení léků. Práci referenta na [stát. instituce] [země] je schopen vykonávat bez omezení.

15. Nároky žalobce posoudil soud I. stupně podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“).

16. Soud I. stupně uzavřel, že žalobce byl obvinění zproštěn, proto lze hodnotit [anonymizována dvě slova] jako nezákonné, soud vzal v úvahu, že věc byla medializována, žalobce v době [anonymizována dvě slova] podstoupil [anonymizována dvě slova], která probíhala ambulantně od [anonymizováno] [rok], léčba byla úspěšná, žalobce je dle lékaře bez psychických potíží a schopen vykonávat bez omezení práci referenta na [stát. instituce] [země]. Ač žalobce již v žalobě tvrdil další zásahy do osobního života, že jeho manželka podstoupila interrupci, aby mohla chodit do práce, přičemž následkem toho měla druhotné [anonymizována dvě slova], k těmto tvrzením nenavrhl žádný důkaz a neunesl tak důkazní břemeno. Žalobce tvrdil, že [anonymizována dvě slova] zasáhlo do profesní pověsti žalobce, toto tvrzení nebylo prokázáno. Žalobce se úspěšně zúčastnil ještě před pravomocným skončením [anonymizována dvě slova] dne [datum] výběrového [anonymizováno] na obsazení uvolněného místa na zastupitelském úřadě v [anonymizováno] (Indonésie), výběrové [anonymizováno] bylo skončeno [datum]. Jak sám žalobce v [anonymizováno] uváděl, na tuto misi nastoupil a ukončil ji krátce před vyhlášením rozsudku v této věci. Neprokázalo se ani tvrzení žalobce, že by po absolvování zahraniční mise a povinném pobytu v domovském státě opět nastoupil na další zahraniční misi a pobíral obdobné požitky jako na misi v [anonymizováno]. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo, že na takový postup není nárok a často vstupuje„ do hry“ i politika, kdy bývá jmenována osoba mimo pořadník. Žalobce byl v době zahájení [anonymizována dvě slova] členem zastupitelského úřadu v [anonymizováno], v [anonymizována dvě slova] byla řešena jeho činnost na Úřadu vlády [země] jako ředitele sekce pro předsednictví [anonymizováno] v radě [anonymizováno]. Za tuto činnost obdržel žalobce řadu poděkování ze strany spolupracujících orgánů. Lze mít za to, že se v případě žalobce jednalo o kvalitního úředníka, jednak proto, že mu byla svěřena taková zodpovědnost, jednak proto, že si jej pamatoval i svědek [jméno] [příjmení], tehdejší nadřízený žalobce. Při výslechu si navzdory časovému odstupu okamžitě vybavil konkrétní osobu, včetně jeho umístění a celého případu, což by nepochybně nenastalo v případě pouhého řadového úředníka, byť by byl„ zviditelněn“ právě [anonymizována dvě slova]. Soud I. stupně zohlednil též hrozbu vysokého trestu odnětí svobody, délku období nejistoty, povahu [anonymizována dvě slova] ([anonymizována dvě slova] proti hospodářské kázni, [anonymizována dvě slova] veřejných činitelů a [anonymizována dvě slova] proti majetku), pro kterou byl žalobce stíhán, zpravidla působí značné společenské odsouzení stíhaného, zvláště v situaci, kdy je obžalovaným osoba z„ vedoucího managementu“. Dospěl k závěru, že žalobci náleží zadostiučinění v peněžité formě. Soud I. stupně provedl srovnání s jinými obdobnými případy a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nebyly prokázány tak výrazné zásahy do pracovní a osobnostní sféry žalobce jako ve srovnávaných případech, proto za přiměřené považoval soud I. stupně odškodnění peněžitou částkou [částka].

17. Délku [anonymizována dvě slova] shledal vzhledem ke všem okolnostem přiměřenou, proto nárok žalobce na odškodnění za újmu vzniklou v důsledku nepřiměřené délky [anonymizováno] jako nedůvodný zamítl, neboť nebyly splněny předpoklady odpovědnosti státu.

18. Nárok na náhradu škody ve formě ušlého zisku ve výši [částka] shledal soud I. stupně zčásti důvodný. Vyslání na zastupitelský úřad bylo přeložením podle § 43 zákoníku práce. V [anonymizováno] bylo prokázáno, že konkrétním důvodem pro odvolání žalobce z působení v [anonymizováno] bylo právě [anonymizována dvě slova]. Současně svědek [jméno] [příjmení] vyvrátil tvrzení žalobce, že by po ukončení mise a dvou letech povinného působení v [země] byl znovu umístěn na některý ze zastupitelských úřadů [země], protože na takový postup není nárok. Jedná se tak čistě o spekulaci. S ohledem na to soud I. stupně přiznal žalobci náhradu ušlého zisku z cestovních náhrad ve výši [částka] za dobu od [datum] do předpokládaného data ukončení umístění v červenci 2013 v rozsahu [částka] měsíčně (za měsíc [anonymizováno] [rok] v poloviční výši, když žalobce byl odvolán ze své pozice až zhruba v polovině měsíce), přičemž vycházel z kurzu [anonymizováno], stanoveného ke dni [datum rozhodnutí] ve výši [částka] [spisová značka], [částka]. Ve zbývajícím rozsahu byl nárok žalobce zamítnut.

19. Další svůj nárok žalobce odvíjel z tvrzení, že nemohl po dobu [anonymizována dvě slova] zvyšovat svou kvalifikaci a lze se proto domnívat, že by měl stejné platové podmínky jako v září [rok]. Rozdíl v platu za dobu od [datum] do června [rok] vyčíslil částkou [částka]. Soud I. stupně k tomuto nároku uzavřel, že na započitatelnou praxi, od níž by se mohla odvíjet výše platu žalobce, nemělo [anonymizována dvě slova] zásadní vliv. Nelze současně přehlédnout, že během let [rok] až [rok] se měnil nejen plat žalobce (nikoliv lineárně, když měsíčně činil s účinností od [datum] částku [částka], s účinností od [datum] částku [částka], s účinností od [datum] částku [částka] a od [datum] částku [částka]), ale také tento plat ovlivňující osobní příplatky, který byly žalobci vypláceny. Ty činily v roce [rok] a [rok] částku [částka], v roce [rok] ještě pobíral žalobce příplatek za vedení ve výši [částka], od roku [rok] do července [rok] nepobíral žádný příplatek a poté mu byl přiznán příplatek ve výši [částka] (ještě v době [anonymizována dvě slova]). Osobní příplatek však není nárokovou složkou platu, je závislý na řadě proměnných a nelze jej proto považovat za ušlý zisk v příčinné souvislosti s [anonymizována dvě slova]. Soud I. stupně proto žalobu v této části zamítl. K náhradě nákladů právního zastoupení soud I. stupně uzavřel, že požadované úkony právní [anonymizováno] - [datum] - prost. revize obhajoby [číslo] [datum] – prostudování podkladů, [datum] prostudování podkladů, [datum] - prostudování zn. posudků, [datum] - prostudování zn. posudků, [anonymizováno] - [datum] - vyhotovení závěrečné řeči přes noc, [anonymizováno] - [datum] - prostudování, výtah a výběr k vyjádření, [datum] - email k rozsudku s vymáháním újmy, nejsou úkony honorované podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Další dva tvrzené úkony - [anonymizováno] - [datum] - vyjádření k odvolání státního zástupce, [datum] - účast na veřejném zasedání u Vrchního soudu v Praze, nebyly ve spise dohledány a jejich provedení tak nebylo prokázáno. Za obhajobu poskytnutou JUDr. [příjmení] ([částka]) nebyl doložen doklad o zaplacení a soud neměl tudíž za prokázaný vznik škody, proto žalobu v této části zamítl.

20. O nákladech [anonymizováno] soud I. stupně rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř.

21. Proti tomuto rozsudku podal včasné a přípustné odvolání žalobce i žalovaná.

22. Žalobce odvoláním napadl výroky III a IV rozsudku. Soudu I. stupně vytýkal, že částka [částka] přiznaná jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nezákonného [anonymizována dvě slova] je naprosto nedostatečná. Soud se nevypořádal s nálezem Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3271/20, který řešil případ spoluobviněného obdobného věku, rodinného [anonymizováno] a profesního zařazení. Ústavní soud zdůraznil, že soudy dostatečným způsobem nepřihlédly k tomu, že stěžovatel byl stíhán pro skutek, který od počátku nebyl [anonymizována dvě slova]. Kritizoval též soud I. stupně za to, že se nevypořádal s argumentem [anonymizována dvě slova] a odškodnění policejního prezidenta [příjmení] [příjmení]. Odvolatel namítal, že soud nepřihlédl ani k výši škody v řádu desítek milionů korun, která byla v rámci [anonymizována dvě slova] požadována po žalobci. Brojil i proti závěru soudu I. stupně, že [anonymizováno] bylo přiměřeně dlouhé. [anonymizováno] dle žalobce mohlo skončit mnohem dříve, kdyby státní zástupce nepodal bezdůvodně odvolání proti preciznímu rozsudku soudu I. stupně. Odvolatel nesouhlasil ani se závěrem soudu I. stupně, že nárok na náhradu ušlého výdělku nevznikl, protože na umístění k zahraničnímu působení není právní nárok. Žalobce totiž disponoval kvalifikací k zahraničnímu působení a neprodleně po osvobozujícím rozsudku byl vyslán do zahraničí. Nesouhlasil ani s názorem soudu I. stupně na snížení platu žalobce v době [anonymizována dvě slova]. Pokud by nebyl trestně stíhán, požadované složky platu by mu byly jistě přiznány a vypláceny. K nároku na náhradu nákladů právního zastoupení odvolatel odkázal na § 11 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. s tím, že soud měl jednotlivé úkony právní [anonymizováno] podřadit pod toto ustanovení a náhradu žalobci přiznat. Žalobce též upozornil na to, že nebyl soudem poučen podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Z uvedených důvodů navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek ve výroku III změnil a žalobě i v tomto rozsahu vyhověl, nebo aby rozsudek v tomto rozsahu zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu [anonymizováno]. Žádal též náhradu nákladů [anonymizováno] před soudy obou stupňů.

23. Žalovaná napadla odvoláním výrok II rozsudku soudu I. stupně. Namítala, že již v průběhu [anonymizováno] před soudem I. stupně upozorňovala na skutečnost, že nárok na náhradu ušlého výdělku je žalobcem koncipován jako nárok na náhradu zvýšených životních nákladů dle nařízení vlády č. 62/1994 Sb. Jde o náhradu výdajů, nikoli o plat zaměstnance. Žalobou uplatněný nárok směřuje k úhradě náhrad spojených s pobytem v zahraničí, který však nebyl realizován. K povaze těchto náhrad se vyjádřil Nejvyšší soud například v [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka], v němž uzavřel, že nevykonává-li zaměstnanec v určitém období fakticky práci v zahraničí, nepřísluší mu náhrada zvýšených životních nákladů podle § 3 nařízení vlády č. 62/1994 Sb., ani v podobě náhrady škody podle § 187 odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb. Žalovaná namítala, že na jakékoliv jmenování na zastupitelský úřad není právní nárok, jedná se přitom o formu dočasného přeložení. Nárok na úhradu částky odpovídající částce náhrad zvýšených životních nákladů v souvislosti s pobytem v zahraničí, který se neuskutečnil, není důvodný a není mu možné vyhovět ani částečně. Z uvedených důvodů žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadené [anonymizováno] ve výroku II změnil a žalobu zamítl, případně zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu I. stupně k dalšímu [anonymizováno].

24. Odvolací soud přezkoumal napadené [anonymizováno] včetně [anonymizováno], které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o.s.ř.), a doplnil dokazování (§ 213 o. s. ř.).

25. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], vzal odvolací soud za prokázané, že žalobce byl zproštěn obžaloby podle § 266 písm. a) tr. řádu, pro tam popsané skutky, přičemž v důsledku těchto jednání měl žalobce a další obžalovaní [země] způsobit škodu ve výši nejméně [částka].

26. Z rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], vzal odvolací soud za prokázané, že tímto rozsudkem byl zrušen mimo jiné ohledně žalobce rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a znovu bylo rozhodnuto tak, že se žalobce podle § 226 písm. b) tr. řádu zprošťuje obžaloby pro tam popsaný skutek, neboť tento skutek není [anonymizována dvě slova].

27. Z přílohy k faktuře č. [rok] JUDr. [příjmení] odvolací soud zjistil, že obhájkyně žalobci účtovala za vyjádření k odvolání SZ s datem 18.- [datum] částku [částka] a za revizi a doplnění vyjádření s datem [datum] částku [částka].

28. Ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] odvolací soud zjistil, že JUDr. [příjmení] se vyjádřila písemně k odvolání státního zástupce dne [datum], žádné jiné podání datované mezi dny [anonymizováno] – [datum] se ve spise nenachází. Z obsahu spisu bylo dále zjištěno, že veřejného zasedání u Vrchního soudu v Praze dne [datum], při němž byl pouze vyhlášen rozsudek, se za žalobce zúčastnil JUDr. [příjmení], i. s. JUDr. [příjmení], veřejné zasedání trvalo od [číslo] do [údaj o čase] hodin. Při hlavním líčení konaném u Městského soudu v Praze dne [datum] přednesl JUDr. [příjmení] za obžalovaného žalobce závěrečný návrh, který v písemné formě založil do spisu.

29. Z potvrzení o výši příjmů [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] vzal odvolací soud za prokázané, že žalobce pobíral jako zaměstnanec s pravidelným pracovištěm v zahraničí kromě platu v [anonymizováno] dle nařízení vlády č. 62/1994 Sb., náhradu zvýšených životních nákladů v zahraničí za [anonymizováno] [rok] ve výši [částka], za [anonymizováno] tutéž částku, za březen [částka] a za [anonymizováno] [částka]. Tato náhrada byla stanovena na základě § 24 zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.

30. Ze sdělení [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] adresovaného žalobci vzal odvolací soud za prokázané, že žalobci náležela od [datum] náhrada platu ve výši průměrného výdělku z důvodu překážek na straně zaměstnavatele, která byla žalobci vyplácena ve výplatních termínech zaměstnavatele.

31. Po takto doplněném dokazování dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání žalované je důvodné, odvolání žalobce je důvodné pouze zčásti.

32. Odvolací soud pro stručnost odkazuje na podrobná skutková zjištění soudu I. stupně, odvolací soud pouze zopakoval důkaz listinami výše uvedenými z [anonymizováno] spisu a listinami [anonymizována dvě slova] a doplnil skutkový stav o zjištění, z jakého důvodu byl žalobce zproštěn obžaloby a jaká výše škody způsobená státu mu byla spolu s dalšími obžalovanými kladena za vinu, dále o zjištění k provedeným úkonům právní [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] a o zjištění ohledně platu a dalších náhrad vyplácených žalobci.

33. Soud I. stupně nároky uplatněné žalobcem posoudil správně podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“).

34. Podle § 7 odst. 1 tohoto zákona právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci [anonymizováno], ve kterém bylo vydáno [anonymizováno], z něhož jim vznikla škoda.

35. Podle § 8 odst. 1 nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné [anonymizováno] bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

36. Podle § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat [anonymizováno] v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání [anonymizováno] žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat [anonymizováno] v přiměřené lhůtě.

37. Podle § 31a odst. 1 bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § [anonymizováno] odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce [anonymizováno], b) složitosti [anonymizováno], c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v [anonymizováno], a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v [anonymizováno], d) postupu orgánů veřejné moci během [anonymizováno] a e) významu předmětu [anonymizováno] pro poškozeného.

38. Podle § 31 odst. 1 náhrada škody zahrnuje takové náklady [anonymizováno], které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného [anonymizováno] nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 2 náhradu nákladů [anonymizováno] může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu [anonymizováno] na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Podle odst. 3 náklady zastoupení jsou součástí nákladů [anonymizováno]. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

39. Podle § 26 pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

40. Podle § 28 způsob výpočtu průměrného výdělku pro určení ušlého zisku pro účely tohoto zákona stanoví vláda nařízením.

41. Podle § 1 nařízení vlády č. 116/1998 Sb., kterým se provádí zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] [anonymizováno] rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich [anonymizováno] (notářský řád), průměrným výdělkem se rozumí průměrný výdělek zjišťovaný podle zvláštního zákona pro pracovněprávní účely (odst. 1), nelze-li průměrný výdělek určit podle odstavce 1, vychází se při jeho určení z okolností jednotlivého případu, zejména z daňového přiznání (odst. 2).

42. Nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou žalobci v důsledku nezákonného [anonymizována dvě slova]:

43. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu lze právo na náhradu újmy způsobené zahájením a vedením [anonymizována dvě slova] uplatnit i v případech, kdy usnesení o zahájení [anonymizována dvě slova] nebylo zrušeno, ale [anonymizována dvě slova] bylo zastaveno nebo došlo ke zproštění obžaloby. Zastavení [anonymizována dvě slova] a zproštění obžaloby mají podle judikatury stejné [anonymizováno] jako zrušení usnesení o zahájení [anonymizována dvě slova] pro nezákonnost, jestliže k nim došlo z určitých důvodů (v zásadě proto, že předpoklad o spáchání [anonymizována dvě slova] obviněným nebyl potvrzen). Nárok na náhradu škody způsobené zahájením a vedením [anonymizována dvě slova] se proto posuzuje podle ustanovení § 5 písm. a), § 7 a § 8 OdpŠk, tedy jako nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím (srov. [anonymizováno] Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], publikované ve [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a stanovisek pod [číslo] rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

44. U posuzovaného nároku nejde o vyvratitelnou domněnku vzniku nemajetkové újmy jako je tomu u nepřiměřeně dlouhého [anonymizováno], vznik nemajetkové újmy je nutno prokázat, stejně tak jako její intenzitu odůvodňující poskytnutí zadostiučinění v peněžité formě. Soud I. stupně v souladu s ustálenou judikaturou v obecné rovině uvedl, že při stanovení formy a výše zadostiučinění je třeba vycházet ze tří základních kritérií - z povahy [anonymizováno] věci, z délky [anonymizována dvě slova] a z dopadů [anonymizována dvě slova] do osobnostní sféry poškozené osoby (srov. např. [anonymizováno] Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněné ve [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a stanovisek pod [číslo] [rok]), hodnotil [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], pro který byl žalobce stíhán, hrozící trest, i délku [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] přitom zvyšuje intenzitu, s jakou osoba poškozená konkrétní [anonymizována dvě slova] proti ní vedené negativně vnímá. Ta souvisí i s hrozbou [anonymizováno] postihu (druhem a výší trestu) a případného společenského odsouzení. Povahu [anonymizováno] věci je pak třeba posoudit v souvislosti s délkou [anonymizována dvě slova], tj. dobou, po kterou je se zjištěnou intenzitou do osobního a profesního života žalobce zasahováno. Odvolací soud má za to, že je třeba vzít v úvahu i výši škody, která měla být [anonymizována dvě slova] žalobce a dalších obžalovaných státu způsobena (stovky milionů [anonymizováno]), a hrozilo uložení povinnosti žalobci část této škody nahradit. Odvolací soud má na rozdíl od soudu I. stupně za to, že [anonymizována dvě slova] zasáhlo do profesního života žalobce, v důsledku jeho zahájení bylo ukončeno působení žalobce na zastupitelském úřadě v [anonymizováno], žalobce se nacházel v produktivním věku budování kariéry, po návratu z [anonymizováno] mu nebyla zaměstnavatelem po nějakou dobu přidělována práce. [anonymizována dvě slova] mělo negativní dopady i do jeho [anonymizována dvě slova], musel podstoupit [anonymizována dvě slova]. Tvrdil-li žalobce zásah do rodinného života, k těmto tvrzením neoznačil přes poučení soudem I. stupně podle § 118a o. s. ř. žádné důkazy, proto odvolací soud souhlasí se soudem I. stupně, že v tomto směru žalobce neunesl důkazní břemeno a zásah do rodinného života zůstal pouze v rovině tvrzení. Státu též nelze přičítat k tíži, že princip presumpce neviny byl narušen sdělovacími prostředky, či dokonce že jimi byl narušen ve značné míře. Zde totiž dochází k přetržení příčinné souvislosti mezi vedením [anonymizována dvě slova] a skutečností, která újmu zakládá či zvyšuje (srov. též [anonymizováno] Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

45. I přesto má odvolací soud za to, že žalobci náleží vyšší zadostiučinění než [částka], které žalobci přiznal soud I. stupně. Již samotné [anonymizována dvě slova] výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti a to tím spíše, jedná-li se o obvinění liché, což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn, není vůbec [anonymizována dvě slova] (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 3271/20). Žalobce byl po dobu téměř pěti let stíhán pro skutek, který nebyl [anonymizována dvě slova] (byl zproštěn obžaloby podle § 226 písm. b/ tr. řádu), po takto dlouhou dobu stát nedůvodně zasahoval do osobnostní sféry žalobce, žalobce trpěl psychickými problémy, [anonymizována dvě slova] mělo dopady i do jeho profesní sféry.

46. Žalobce odkazoval na případ bývalého policejního prezidenta plk. Mgr. [jméno] [příjmení], kterému žalovaná vyplatila jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nezákonného [anonymizována dvě slova] [částka], žádné skutečnosti však k tomuto případu neuvedl. Soud I. stupně uzavřel, že mu nejsou bližší okolnosti uvedeného případu známy, proto z něj nevychází. Na shodný případ bylo odkazováno též v [anonymizováno] o náhradu nemajetkové újmy žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] (spoluobviněného žalobce v totožném [anonymizována dvě slova]), v němž bylo ze stanoviska žalované [země] [stát. instituce] zjištěno, že Mgr. [příjmení] byl stíhán pro pomluvu a zneužití pravomoci úřední osoby. [anonymizována dvě slova] bylo příčinou jeho rezignace na funkci policejního prezidenta a po [anonymizováno] letech trvání služebního poměru bez jakéhokoliv kárného provinění byl z řad příslušníků [stát. instituce] propuštěn. Zažíval pocit hanby, příkoří, dokonce byl předmětem opakovaného šikanózního [anonymizováno] ze strany [anonymizována dvě slova] bezpečnostních sborů, která se snažila nalézt cokoli, co by umožňovalo jej trestně stíhat ještě pro jiné skutky. Bylo s ním zacházeno jako s veřejným nepřítelem a jeho případ byl v médiích opakovaně skandalizován. Utrpěl obrovskou újmu na své pověsti nejen uvnitř policejního sboru, ale i navenek. Po dobu [anonymizována dvě slova], které trvalo 428 dnů, neměl fakticky možnost ve veřejném sektoru nalézt odpovídající zaměstnání, neboť i když uspěl ve výběrovém [anonymizováno], byla taková možnost médii podrobena pro potencionálního zaměstnavatele neúnosné skandalizaci (rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).

47. Odvolací soud má za to, že žalobcem uváděný případ není s projednávanou věcí srovnatelný, [anonymizováno] způsobené [anonymizována dvě slova] v osobnostní sféře Mgr. [příjmení] byly mnohem závažnější vzhledem k výjimečnosti jeho profesního postavení.

48. Soud I. stupně při určení výše zadostiučinění vycházel z [anonymizováno] Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. [spisová značka] ve věci Mgr. [jméno] [příjmení], dále z [anonymizováno] téhož soudu ve věcech sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka].

49. Mgr. [jméno] [příjmení], u něhož se jednalo též o liché obvinění v totožném [anonymizována dvě slova] jako u žalobce, byl též nucen navštěvovat psychologa, byl zasažen v profesní oblasti, ve finanční sféře, musel si půjčovat finanční prostředky od rodičů, v rodinném životě, manželka byla v době [anonymizována dvě slova] těhotná, vyvinula se u ní těžká deprese, odkládali pak početí druhého dítěte, manželka musela upustit od politických aktivit. Byl odškodněn částkou [částka] (rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Na rozdíl od žalobce v nyní projednávané věci byl Mgr. [anonymizováno] citelněji zasažen ve sféře rodinného života, žalobce svá tvrzení o zásahu do této sféry osobnostních práv neprokázal.

50. Ve věci sp. zn. [spisová značka] byl poškozený stíhán pro podezření ze spáchání trestných činů zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b) a nadržování podle § 166 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, za které bylo možné v případě vydání odsuzujícího rozsudku uložit žalobci trest odnětí svobody v trvání tří až deseti let. [anonymizována dvě slova] trvalo 5 let a 7 měsíců, bylo medializováno v celostátních i regionálních denících a údajná trestná činnost žalobce (policisty) byla dávána do souvislosti s kauzou více než dvacetičlenného mezinárodního gangu zlodějů aut. To jej silně poškodilo, osoba žalobce byla nejen kolegy policisty, ale též nadřízenými z ředitelství Policie [anonymizováno] Severomoravského kraje v [obec] prezentována jako zločinec, který si nezaslouží být u policie. O [anonymizována dvě slova] žalobce též věděli lidé z místa bydliště žalobce, jednalo se o malou obec, ve které byl poškozený veřejně činný a trpěl ze strany spoluobčanů velkou nenávistí a odsouzením. Žalobcova dobrá pověst a čest tak utrpěla zásadním způsobem, což vyústilo až v ukončení jeho aktivit v rámci veřejného a společenského života v obci. Došlo k okamžitému ukončení služebního poměru u [stát. instituce] a tím i ke ztrátě pravidelného příjmu, k poškození především psychického zdraví, kdy žalobce užíval antidepresiva od roku [rok] do roku [rok], čímž došlo i k neschopnosti vykonávat jakékoliv zaměstnání, k narušení rodinné pohody, ke ztrátě přátel a k vyloučení ze společenského života. Poškozený byl odškodněn částkou [částka].

51. Byť v projednávané věci žalobce nepřišel o zaměstnání a nedošlo k jeho vyloučení ze společenského života, je jeho případ s uvedenou věcí srovnatelný v závažnosti [anonymizována dvě slova], z níž byl obviněn, a hrozícím trestu, v posuzované věci navíc s hrozící povinností náhrady škody ve velkém rozsahu, medializaci věci, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] i zásahem do profesního života (zde okamžité ukončení působení v zahraničí a následným nepřidělováním práce z důvodu překážek na straně zaměstnavatele).

52. Ve věci sp. zn. [spisová značka] soud I. stupně nezjistil bližší srovnatelné znaky s nyní projednávanou věcí.

53. Odvolací soud má po zhodnocení všech kritérií za to, že v souladu s obecně sdílenou představou spravedlnosti a s přihlédnutím ke konkrétním skutkově obdobným případům uvedeným již soudem I. stupně, je přiměřeným zadostiučiněním částka [částka].

54. Jelikož žalovaná žalobci na tento nárok vyplatila již [částka], náleží žalobci dalších [částka] a v tomto rozsahu odvolací soud podle § 220 o. s. ř. změnil rozsudek soudu I. stupně ve výroku III a žalobě v tomto rozsahu vyhověl.

55. Kromě jistiny přiznal odvolací soud žalobci i úroky z prodlení. Žalobce má právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. (viz též stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. [stanovisko NS]). Úroky z prodlení náleží poškozenému až od uplynutí doby, kterou má ústřední orgán uvedený v § 6 zákona č. 82/1998 Sb. k vyplacení náhrady, tedy [anonymizováno] měsíců od uplatnění nároku u tohoto orgánu (§ 15 téhož zákona) Nejvyšší soud již ve svém rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dovodil, že ze znění § 517 odst. 1 věty první obč. zák. (nyní § 1968 o. z.) a § 15 odst. 1 zákona vyplývá, že stát je povinen nahradit škodu nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy poškozený nárok řádně uplatnil postupem podle § 14 zákona. Teprve marným uplynutím této lhůty ocitá se stát jako dlužník z odpovědnostního závazkového právního vztahu (§ 489 obč. zák., nyní § 1723 odst. 1 o. z.) v prodlení a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty jej stíhá povinnost zaplatit poškozenému též úrok z prodlení. Žalobci v souladu s citovanou konstantní judikaturou náleží úrok z prodlení od [datum], neboť svůj nárok uplatnil postupem dle § 14 citovaného zákona dne [datum], zákonná šestiměsíční lhůta uplynula dnem [datum] a následujícího dne se žalovaná ocitla v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Dle § 2 citovaného nařízení vlády výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené [anonymizována tři slova] pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Výše repo sazby činila 0,05 %, výše úroků z prodlení tedy činila ke dni počátku prodlení 8,05 %.

56. Náklady [anonymizováno], které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného [anonymizováno] nebo na nápravu nesprávného úředního postupu:

57. S ohledem na podpůrné použití občanského zákoníku i na právní vztahy upravené zákonem č. 82/1998 Sb. (§ 26), je třeba na vznik škody v podobě nákladů na obhajobu aplikovat § 2952 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), s odkazem na přechodné ustanovení § 3079 odst. 1 o. z.

58. Podle § 2952 o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

59. Škoda je v § 2894 o. z. definována jako újma na jmění, tj. na souhrnu majetku a dluhů osoby ve smyslu § 495. Nově se tedy počítá s tím, že škodou je i vznik dluhu, aniž by jej poškozený svému věřiteli splnil. Odvolací soud má za to, že za náklady [anonymizováno] ve smyslu § 31 OdpŠk je třeba považovat i dluh na nákladech právního zastoupení ve smyslu citovaného § 2952 o. z. Byť § 31 hovoří o účelně vynaložených nákladech [anonymizováno], hotových výdajích a odměně za zastupování, což by mohlo svědčit pro požadavek na doloženou úhradu těchto nákladů, nelze přehlédnout, že zákonodárce nepovažoval za potřebné v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku zákon č. 82/1998 Sb. novelizovat, tudíž ani nelze dovozovat jeho úmysl upravit definici škody podle zákona č. 82/1998 Sb. do budoucna odlišně od obecné úpravy obsažené v občanském zákoníku (viz též [příjmení], P., [příjmení], V. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, [rok], [číslo] s.). V projednávané věci žalobce označil [anonymizováno] spis jako důkaz ke svému tvrzení, že příslušné úkony právní [anonymizováno] byly jeho obhájcem učiněny. Z důvodů výše uvedených nebylo nutné doložit úhradu žalované částky, jak se mylně domníval soud I. stupně. Žalobce obdržel od své obhájkyně JUDr. [příjmení] vyúčtování za poskytnutou právní pomoc, částka činila [částka] za dva úkony právní služby. Odvolací soud má z důvodů shora uvedených na rozdíl od soudu I. stupně za to, že žalobci náleží náhrada škody v této výši, o provedení těchto úkonů právní [anonymizováno] nebylo sporu.

60. Žalovaná správně vyložila § 31 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. a dospěla ke správnému závěru, že při stanovení výše náhrady nákladů na obhajobu je nutno vycházet ze zvláštního předpisu o mimosmluvní odměně, kterým je vyhláška Ministerstva spravedlnosti ČR č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ AT“), nikoli ze sjednané smluvní odměny. Ústavní soud opakovaně odmítl námitku protiústavnosti paušalizace náhrady škody daným ustanovením, když s odkazem na nález Pl. ÚS 18/01 zopakoval, že je nutno za ústavně konformní i v souvislosti s náhradou škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem považovat přiznání náhrady nákladů [anonymizováno] podle procesních předpisů. Účelem úpravy v § 31 odst. 3 je přitom interpretace skutečné škody, spočívající v nákladech vynaložených poškozeným na zrušení nebo změnu nezákonného [anonymizováno] anebo nápravu nesprávného úředního postupu, ve smyslu účelně vynaložených nákladů, přičemž za takové lze z pohledu právní jistoty považovat ty, jež jsou stanoveny zvláštním právním předpisem o mimosmluvní odměně (nález Ústavního soudu publikovaný pod [číslo] [rok] Sb.).

61. Odvolací soud na rozdíl od soudu I. stupně dospěl k závěru, že žalobci náleží náhrada za 2 úkony právní [anonymizováno] spočívající v účasti obhájce na veřejném zasedání u Vrchního soudu v Praze dne [datum], při němž byl jen vyhlášen rozsudek, a které trvalo více než dvě hodiny. Žalobci proto náleží částka [částka] ([částka] za 1 úkon právní [anonymizováno] podle § [anonymizováno] odst. 2 písm. f/, § 10 odst. 3 písm. c/ ve spojení s § 7 AT), k odměně náleží paušální náhrada hotových výdajů 2x [částka] podle § 13 AT.

62. Z uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle § 220 o. s. ř. a v tomto rozsahu napadený rozsudek soudu I. stupně změnil a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] též s úroky z prodlení (srov. odůvodnění výše).

63. K ostatním tvrzeným úkonům právní [anonymizováno] uvádí odvolací soud následující.

64. V projednávané věci bylo zjištěno, že obhájce žalobce přednesl závěrečnou řeč při hlavním líčení a poté ji v písemné podobě založil do spisu. Přednes závěrečné řeči byl součástí jeho účasti u hlavního líčení, za tento úkon právní [anonymizováno] byla žalobci náhrada poskytnuta. Není žádného důvodu, aby bylo zvlášť honorováno vypracování závěrečné řeči v písemné formě. Závěrečnou řeč obhájce vypracovanou v písemné formě nelze pokládat za "písemné podání soudu týkající se věci samé" ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) AT, proto za tento úkon obhájci nenáleží odměna (srov. [anonymizováno] Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Ani studium podkladů nutných k obhajobě klienta, či zaslání emailu nejsou úkony právní [anonymizováno], za něž by mohla náležet odměna, a to ani podle § 11 odst. 3 AT. Prostudování revize obhajoby, prostudování podkladů (bez bližšího uvedení, o jaké podklady šlo), prostudování znaleckých posudků, prostudování, výtah a výběr k vyjádření, nejsou samostatné úkony právní [anonymizováno], za něž náleží odměna, jsou nezbytným předpokladem pro řádné zastupování a jsou zahrnuty v jiných úkonech právní [anonymizováno], např. v účasti u hlavního líčení či veřejného zasedání, či v písemných podáních adresovaných soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či usnesení NSS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Výjimky je nutno vykládat restriktivně, pouze úkony, které by významem odpovídaly prostudování [anonymizováno] spisu při skončení [anonymizováno] ve smyslu § 11 odst. 1 písm. f) AT, lze považovat za samostatné úkony právní [anonymizováno], za něž náleží odměna podle AT. To v projednávané věci nebylo ani tvrzeno.

65. Ušlý zisk:

66. Již konstantní judikatura dovodila, že ušlý zisk jako druh majetkové újmy (škody) spočívá v nedosažení toho, čeho by poškozený při neexistenci škodní události za normálních okolností, při pravidelném běhu věcí, dosáhl. Ušlý zisk tedy znamená ztrátu očekávaného přínosu. Při posuzování ušlého zisku nepostačuje pouhá pravděpodobnost zvýšení majetku poškozeného v budoucnosti, ale musí být postaveno najisto, že při pravidelném běhu věcí, pokud by nebylo protiprávního jednání škůdce, mohl poškozený důvodně očekávat zvětšení svého majetku. Pro výši ušlého zisku je určující, jakému majetkovému prospěchu, k němuž mělo reálně dojít, zabránilo jednání škůdce, jinak řečeno, o jaký reálně dosažitelný, nikoliv hypotetický, prospěch poškozený přišel. Je tedy nutné vycházet z částky, kterou by v předmětném období za obvyklých podmínek poškozený získal s přihlédnutím k nákladům vynaloženým na dosažení tohoto zisku, popř. k nákladům na dosažení tohoto zisku potřebným. Ušlý zisk nelze dovozovat jen ze zmaření zamýšleného výdělečného záměru (viz též [anonymizováno] Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]).

67. Odvolací soud považuje za důvodnou odvolací námitku žalované, že již na podkladě skutkových tvrzení žalobce není možné žalobě na náhradu ušlého zisku vyhovět, protože žalobce konstruuje svůj ušlý zisk jako nevyplacenou náhradu zvýšených životních nákladů, které však nevynaložil, protože nevykonával práci v zahraničí. Žalovaná částka [částka] nepředstavuje náhradu za ušlý plat, ale náhradu zvýšených životních nákladů v zahraničí, kterou žalobce pobíral jako zaměstnanec s pravidelným pracovištěm v zahraničí kromě platu v [anonymizováno] dle nařízení vlády č. 62/1994 Sb.

68. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění účinném do 31. 12. 2013, zaměstnanci přísluší za vykonanou práci plat. Podle odst. 2 platem se rozumí peněžitá plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Za plat se nepovažují plnění poskytovaná podle zvláštních předpisů v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady a odměna za pracovní pohotovost.

69. Podle § 109 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.

70. Základním pojmovým znakem platu je, že přísluší za vykonanou práci. Za plat je třeba považovat i jeho ostatní složky (např. příplatky, odměny, apod.), byly-li poskytnuty zaměstnanci za práci. Jestliže ovšem poskytnuté hmotné plnění nemá žádnou vazbu na vykonanou práci (např. na odvedený výkon, odpracovanou dobu apod.) a zhodnocuje jiné faktory (např. pouhou existenci pracovního poměru), nejedná se o plat. Z tohoto důvodu zaměstnanci v zásadě nepřísluší plat za dobu, kdy práci nevykonává (např. po dobu překážek v práci, kdy mu náleží náhrada mzdy nebo dávky nemocenského pojištění). Plnění z pracovněprávních vztahů může zároveň zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci jen tehdy, stanoví-li to právní předpisy, a jen za podmínek a v rozsahu těmito právními předpisy stanovenými.

71. Podle § 151 zákoníku práce, zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnanci, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, náhradu výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce, v rozsahu a za podmínek stanovených v této části.

72. Podle § 152 písm. g) zákoníku práce cestovními výdaji, za které poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci cestovní náhrady, se rozumí výdaje, které vzniknou zaměstnanci při výkonu práce v zahraničí.

73. Podle § 1 nařízení vlády č. 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí, toto nařízení upravuje poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací, jejichž platové poměry upravuje zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona [obec] [anonymizováno] rady č. 590/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona č. 40/1994 Sb., kteří mají místo výkonu práce v zahraničí určeno jako pravidelné pracoviště (dále jen "výkon práce v zahraničí").

74. Podle § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 62/1994 Sb. zaměstnanci přísluší náhrada zvýšených životních nákladů od prvního do posledního dne přidělení k výkonu práce v zahraničí. Tato náhrada se poskytuje v měně stanovené v příloze k tomuto nařízení (dále jen "stanovená měna"). Pokud z důvodu změny v měnové politice příslušné země místa výkonu práce není možné nebo účelné poskytovat náhradu ve stanovené měně, postupuje zaměstnavatel do změny stanovené měny způsobem stanoveným v příloze k tomuto nařízení.

75. Z povahy platu, v porovnání s tím, jaký účel má náhrada zvýšených životních nákladů podle nařízení vlády, vyplývá, že se nemůže jednat o plat nebo jeho složku (nejde o odměnu za vykonanou práci), ale že jde o„ náhradu“ poskytovanou zaměstnanci s pravidelným pracovištěm v zahraničí.

76. Pro plnění, která poskytuje svým zaměstnancům zaměstnavatel podle nařízení vlády č. 62/1994 Sb. (mezi ně patří i náhrada zvýšených životních nákladů) je charakteristické, že mají zaměstnanci nahradit (kompenzovat) vyšší životní náklady při pobytu v zahraničí, jež vyplývají z kurzového srovnání příslušné zahraniční měny s [anonymizováno] korunou. Zaměstnanec totiž i při práci v zahraničí pobírá stejný plat jako v tuzemsku, i když s přihlédnutím k reálnému kurzu české koruny mu tento plat nezabezpečuje stejnou životní úroveň. Právě proto, aby toto znevýhodnění v souvislosti s prací v zahraničí bylo odstraněno (zmenšeno), jsou těmto zaměstnancům poskytovány uvedené náhrady v cizí měně. Z této povahy náhrad vyplývá, že svoji funkci mohou plnit, jen vykonává-li zaměstnanec práci skutečně v zahraničí (srov. slova„ ... přísluší od prvního do posledního dne přidělení k výkonu práce v zahraničí.“ v § 3 odst. 1 nařízení vlády). Nevykonává-li zaměstnanec fakticky práci v zahraničí, nemůže mu logicky vznikat ztráta, která je náhradou podle § 3 nařízení vlády nahrazována (kompenzována). Nevyplácením náhrady zvýšených životních nákladů zaměstnanci, který fakticky práci v zahraničí nevykonává, tomuto zaměstnanci nemůže ani vznikat škoda (nevzniká mu majetková újma, která se projevuje v jeho majetkové sféře a je objektivně vyjádřitelná v penězích).

77. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dospěl k závěru, že nevykonával-li zaměstnanec v určitém období fakticky práci v zahraničí, nepřísluší mu náhrada zvýšených životních nákladů podle ustanovení § 3 nařízení vlády č. 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí, ani v podobě náhrady škody podle ustanovení § 187 odst. 2 zákoníku práce.

78. Tento závěr je aplikovatelný i v projednávané věci. Z povahy náhrad vyplývá, že nevykonával-li žalobce práci v zahraničí od [datum] do července 2013 a ani v dalším období od července [rok] do července [rok] (za nějž též požaduje náhradu škody ve formě ušlého zisku), nemohla mu nevyplacením náhrad vzniknout škoda.

79. Odvolací soud na základě shora uvedeného dospěl na rozdíl od soudu I. stupně k závěru, že žalobci škoda ve výši [částka] za dobu od [datum] do července 2013 nevznikla, a nemohla mu vzniknout ani za další požadované období z důvodů shora vyložených, chybí tedy jeden ze základních předpokladů odpovědnosti státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb.

80. Z uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle § 220 o. s. ř. a napadený rozsudek soudu I. stupně v tomto rozsahu změnil a žalobu o zaplacení [částka] s příslušenstvím zamítl.

81. Žalobce se dále domáhal náhrady škody ve formě ušlého zisku ve výši [částka]. Tuto škodu v žalobě konstruoval jako rozdíl v platu za dobu od [datum] do června [rok], který dle jeho tvrzení vznikl tím, že žalobce po dobu [anonymizována dvě slova] nemohl zvyšovat svou kvalifikaci, a lze se důvodně domnívat, že by měl stejné platové podmínky, jaké dostal v září [rok] Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu I. stupně, že žalobce (přes poučení soudem I. stupně podle § 118a odst. 3 o. s. ř.) neprokázal, že by mu v důsledku [anonymizována dvě slova] byl snížen plat, či že mu v důsledku [anonymizována dvě slova] nebyl plat zvýšen, k čemuž by při pravidelném běhu věcí došlo. Žalobce od [datum] pobíral náhradu platu ve výši jeho průměrného výdělku, dále pobíral plat vždy se započítáním délky praxe, jak zjistil soud I. stupně z provedených důkazů, naopak z provedeného dokazování neplyne, že by žalobce již v roce [rok] dosáhl stejné výše platu jako v roce [rok], nebýt [anonymizována dvě slova]. Na základě shora uvedeného tak soud I. stupně správně žalobě v tomto rozsahu nevyhověl.

82. Nepřiměřená délka [anonymizováno]:

83. Ustanovení § 13 odst. 1 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb. zakotvují odpovědnost státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v tom, že nebylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě. Úprava postihuje případy, kdy poškození jsou vystaveni frustracím z nepřiměřeně dlouhého průběhu [anonymizováno]. Přiměřenost délky [anonymizováno] závisí na okolnostech jednotlivých případů. Rozhodující je přitom celková délka [anonymizováno], za kterou je náhrada poskytována. Nejedná se o odškodňování poškozeného za jednotlivý průtah v [anonymizováno] (viz též stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. [stanovisko NS]). Za porušení zásady rychlosti [anonymizováno], které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu výše citovaného ustanovení § 13 zákona, lze považovat jen takový postup soudu v [anonymizováno], kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka [anonymizováno] tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobené nedostatkem součinnosti či dokonce záměrným působením ze strany účastníků či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudu a jejich institucionálním a organizačním vybavením (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Kritérii pro posuzování přiměřenosti lhůty jsou na jedné straně zájem stěžovatele na rychlém vyřízení věci a na straně druhé obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Je třeba dále uvést, že neexistuje žádná abstraktně stanovitelná lhůta, kterou by bylo možno obecně považovat za přiměřenou.

84. V projednávané věci soud I. stupně sice nepřesně formuloval nesprávný úřední postup„ ve formě průtahů“, avšak z odůvodnění jeho [anonymizováno] plyne, že správně uvažoval celkovou délku [anonymizováno], nikoliv jednotlivé průtahy. Správně určil celkovou délku [anonymizována dvě slova] roky a [anonymizováno] měsíců) a poté hodnotil, zda je [anonymizováno] možno považovat za přiměřeně dlouhé podle jednotlivých okolností případu. Podrobně popsal celý průběh [anonymizováno] a po zhodnocení všech okolností případu dospěl k závěru, že celkovou délku [anonymizováno] lze považovat ještě za přiměřenou, zejména vzhledem ke složitosti věci, počtu obviněných osob, rozsahu spisu a jednotlivých [anonymizováno] (rozsudek soudu I. stupně čítá 469 stran, usnesení o zahájení [anonymizována dvě slova] 76 stran), k množství vyslýchaných osob a potřeby vypracování několika znaleckých posudků. Odvolací soud považuje úsudek soudu I. stupně o přiměřenosti celkové délky [anonymizováno] za správný, vzhledem k charakteru [anonymizována dvě slova] byla vyslýchána řada svědků, bylo prováděno dokazování množstvím listin, bylo vypracováno [anonymizováno] znaleckých posudků a dva doplňující. Délka namítaného [anonymizováno] nevybočuje z obvyklé délky obdobných [anonymizováno]. Lze tak souhlasit se závěrem soudu I. stupně, že k nesprávnému úřednímu postupu v podobě nepřiměřeně dlouhého [anonymizováno] nedošlo. Protože chybí první z předpokladů odpovědnosti státu za újmu, soud I. stupně správně žalobu v tomto rozsahu zamítl.

85. Z důvodů shora uvedených dospěl odvolací soud k závěru, že [anonymizováno] soudu I. stupně je věcně správné ohledně nároku žalobce na náhradu ušlého zisku ve výši [částka] s příslušenstvím a 2 186 174, [částka] s příslušenstvím, nákladů na obhajobu v [anonymizována dvě slova] ve výši [částka] s příslušenstvím, zadostiučinění ve výši [částka] za újmu vzniklou nepřiměřenou délkou [anonymizováno], zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši [částka] s příslušenstvím vzniklou v důsledku nezákonného [anonymizována dvě slova], proto postupoval podle § 219 o. s. ř. a rozsudek soudu I. stupně v tomto rozsahu ve výroku III potvrdil. 86. [anonymizováno] soudu I. stupně není správné ve výroku II ohledně částky [částka] s příslušenstvím (náhrada škody ve formě ušlého zisku za dobu od [datum] do července 2013) a ve výroku III ohledně částky [částka] s příslušenstvím (zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným [anonymizována dvě slova]) a ohledně částky [částka] s příslušenstvím (náklady obhajoby), proto odvolací soud postupoval podle § 220 o. s. ř. a rozsudek soudu I. stupně v tomto rozsahu změnil, jak je uvedeno ve výroku tohoto [anonymizováno].

87. O nákladech [anonymizováno] před soudem I. stupně odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 2 a § 142 odst. 2 o. s. ř. podle poměru úspěchu ve věci. Při určování poměru úspěchu a neúspěchu účastníka, který vedle nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v [anonymizováno] uplatnil rovněž nárok (nároky) na jiné peněžité plnění (objektivní kumulace), odvolací soud vycházel ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, jež se stanoví podle § 8 a násl. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen„ AT“). Shodně se soudem I. stupně odvolací soud odkazuje na závěry vyslovené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Tarifní hodnota každého z nároků na zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle § 9 odst. 4 písm. a) AT představuje částku [částka] (srov. [anonymizováno] Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]), tarifní hodnota nároku na peněžité plnění vychází zásadně z výše tohoto plnění bez uplatněného příslušenství (§ 8 odst. 1 AT), což je v daném případě částka [částka] (náhrada ušlého zisku + náhrada nákladů za obhajobu v [anonymizována dvě slova]). Za tarifní hodnotu se tak považuje částka 3 345 842,60 ([částka] + [částka] + [částka] + [částka]). Žalobce byl úspěšný ohledně nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nezákonného [anonymizována dvě slova] ([částka]) a ohledně nároku na náhradu nákladů za obhajobu ve výši [částka], tj. v rozsahu 10,4 %, žalovaná ve zbývajícím rozsahu, tj. ohledně nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nepřiměřenou délkou [anonymizováno] ([částka]), ohledně nároku na náhradu ušlého zisku ve výši [částka] a ohledně nároku na náhradu nákladů za obhajobu ve výši [částka], tj. v rozsahu 89,6 %. Žalovaná tak má právo na náhradu nákladů [anonymizováno] v rozsahu 79,2 %. Žalované před soudem I. stupně vznikly náklady podle § 151 odst. 3 o.s.ř. v paušální výši stanovené vyhláškou č. 254/2015 Sb. za jednotlivé úkony částkou [částka] za úkon. Náklady žalované činí za [anonymizováno] úkonů po [částka] celkem [částka] (písemné vyjádření k žalobě, příprava na ústní jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a účast u jednání), 79,2 % těchto nákladů činí [částka].

88. O nákladech odvolacího [anonymizováno] rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 2 o. s. ř. Tarifní hodnota v odvolacím [anonymizováno] činila [částka] ([částka] + [částka] + [částka] + [částka]). Žalovaná byla v odvolacím [anonymizováno] úspěšná v rozsahu 96,8 %, žalobce v rozsahu 1,6 %. Žalovaná tak má právo na náhradu 96,8 % vynaložených nákladů. Náklady sestávají z paušální náhrady ve výši [částka] za odvolání, přípravu účasti na jednání a účast u odvolacího jednání (§ 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.), 96,8 % těchto nákladů činí [částka].