14 Co 29/2022- 427
Citované zákony (24)
Rubrum
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivy Suneghové a soudkyň Mgr. Soni Burešové a Mgr. Lucie Králové ve věci žalobců: a) [titul] [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] zastoupený advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] b) [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] c) [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem k odvolání žalobců a žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], takto:
Výrok
I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění
1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví] vedeném [anonymizována čtyři slova] [část Prahy], [anonymizováno] k. ú. [část obce], [územní celek], okres [anonymizováno] [obec], a to k : a) pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 91 m2, jehož součástí je stavba [část obce], [adresa], bydlení, b) pozemku parc. č [číslo] - zahrada, o výměře 536 m2; a tyto nemovité věci přikázal do spoluvlastnictví žalobců se spoluvlastnickým podílem žalobce a) o velikosti 1/2 celku a spoluvlastnickým podílem žalobců b) a c) v režimu společného jmění manželů o velikosti 1/2 celku (výrok I); uložil žalobci a) povinnost zaplatit žalovanému částku [částka] do dvou měsíců od právní moci rozsudku (výrok II); rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III); uložil žalobcům povinnost zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 6 náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok [příjmení]) a konečně uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 6 náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V).
2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobci domáhali zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků řízení k pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], a k pozemku parc. [číslo] vše v katastrálním území Dejvice, [územní celek] (dále jen“ nemovité věci”). Žalobce a) vlastní ideální 2/6, žalobci b) a c) vlastní ideální 3/6 (v režimu společného jmění manželů) a žalovaný vlastní ideální 1/6 nemovitých věcí. Žalobci navrhovali, aby soud I. stupně vypořádal podílové spoluvlastnictví nemovitých věcí tak, že je přikáže do rovnodílného spoluvlastnictví žalobců, tj. žalobci a) v rozsahu ideální 1/2 a žalobcům b) a c) v rozsahu ideální 1/2 (v režimu společného jmění manželů), a že uloží žalobci a) povinnost zaplatit žalovanému na vypořádací podíl částku [částka].
3. Žalobu odůvodnili tím, že žalovaný nabyl vlastnické právo k 1/6 podílu na předmětných nemovitých věcech kupní smlouvou, kterou dne [datum] uzavřel se sestrou žalobce a) MUDr. [jméno] [příjmení], a to za kupní cenu [částka]. Žalovaný následně žalobcům sdělil, že má zájem o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Všichni žalobci v domě [adresa] bydlí a mají zde své místo podnikání. Žalovaný se žádným způsobem nepodílí na úhradě nákladů spojených s údržbou a opravami nemovitých věcí. Žalovaný nikdy neměl v úmyslu setrvávat ve spoluvlastnictví s žalobci. Odkup podílu na nemovitých věcech jim nabídl již tři měsíce po jeho nabytí, přičemž za něj požadoval [částka] [adresa] není reálně dělitelný dle podílů spoluvlastníků, v domě nejsou žádné volné prostory, které by mohl žalovaný užívat. Žalovaný dům [adresa] nenavštívil, ani nezjišťoval jeho technický stav. Žalovaný podíl na nemovitých věcech nabyl v úmyslu dosáhnout zisku. Žalovaný je realitním makléřem a zároveň společníkem společnosti [právnická osoba], která je franšízantem celosvětové sítě realitní kanceláře [spisová značka], žalovaný tak má informace o obvyklých cenách prodávaných nemovitostí. Žalovanému je známo, že reálná cena za ideální menšinový podíl na prodávaných nemovitostech je výrazně nižší než cena určená znaleckým posudkem. Žalovaný v nejméně deseti dalších případech od jiných podílových spoluvlastníků nemovitých věcí levně koupil jejich podíl na společné věci, aby se ho vzápětí pokusil prodat ostatním spoluvlastníkům za částku násobně vyšší. Žalobci odkazovali na rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 9 č. j. [číslo jednací] a č. j. [číslo jednací], kterými měla být konstatována spekulativnost jednání žalovaného. Jednání žalovaného je dle žalobců nepoctivé, je zneužitím práva, jedná se o jednání v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný zatížil podíl na nemovitých věcech zástavním právem ve prospěch [právnická osoba] s. r. o., a to k zajištění svého závazku z úvěrové smlouvy ze dne [datum], a znemožnil tak vypořádání spoluvlastnictví účastníků. Žalobci nechtějí setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu s žalovaným. Vzhledem k tomu, že nemovité věci nelze reálně rozdělit, měl by být podíl žalovaného na nich přikázán žalobci a) za přiměřenou náhradu, tj. za částku, za kterou žalovaný podíl od sestry žalobce a) koupil, neboť se jedná o cenu obvyklou.
4. Žalovaný souhlasil se zrušením spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem i s navrhovaným způsobem jeho vypořádání. Žalovaný však nesouhlasil s výší přiměřené náhrady za svůj podíl. V průběhu řízení požadoval, aby byla výše přiměřené náhrady určena dle závěru soudem ustanovené znalkyně, tj. v částce [částka], což odpovídá 1/6 obvyklé ceny nemovitých věcí stanovené znalkyní v celkové částce [částka]. Je pravdou, že ve svém prvním návrhu žádal [částka], když vycházel z cen realizovaných převodů v daném místě a čase. Dle znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [číslo] [rok], vypracovaného [anonymizováno] žalobce a) však byla stanovena obvyklá cena nemovitých věcí ve výši [částka]. Ke dni podání žaloby proto žalovaný navrhoval žalobcům přiměřenou náhradu ve výši [částka]. Dne [datum] nabízel žalobce a) žalovanému za jeho podíl na nemovitých věcech částku [částka]. Žalovaný podíl na nemovitých věcech nabyl od sestry žalobce a) za kupní cenu [částka] jako soukromá fyzická osoba, nikoliv v rámci své podnikatelské činnosti. Žalobce a) měl zásadně stejnou možnost nabýt podíl od své sestry, popř. se domáhat zrušení a vypořádaní spoluvlastnictví se sestrou soudní cestou. Žalobcům bylo již v době podání žaloby známo, že je žalovaný ochoten odstranit zástavní právo váznoucí na nemovitých věcech, což také dle dohody učinil, avšak ani výmaz zástavního práva k dohodě o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nevedl. Není zřejmé, v čem konkrétně by měl spočívat údajný nepoctivý postup žalovaného. Pořízení věci za nižší cenu, než je její obvyklá cena, (např. při nabytí nemovitosti v dražbě, při nákupu zlevněného zboží v obchodě apod.) není nepoctivým jednáním nebo zneužitím práva. Sám žalobce a) nabyl v roce [rok] ideální 1/6 nemovitých věcí za [částka]. Žalobci po žalovaném nikdy nežádali úhradu nákladů na údržbu nemovitých věcí. Žalobce a) i po podání žaloby utvrzoval v žalovaném dojem, že shání finance na koupi podílů žalovaného, tedy že strany nadále jednají o mimosoudním vypořádání spoluvlastnictví. Až z jednání dne [datum] jednoznačně vyplynulo, že se strany na mimosoudním řešení neshodnou. Strany se nedohodly pouze na výši vypořádacího podílu, přestože žalovaný souhlasil s vypořádacím podílem vycházejícím ze znaleckého posudku žalobce a), což žalobci odmítli. V ostatních 10 případech, na které žalobci poukazovali, byly se spoluvlastníky uzavřeny dohody o vypořádání a pouze ve 2 případech byla věc řešena soudem, přičemž přiměřená náhrada byla určena obvyklou cenou dle znaleckého posudku.
5. Soud I. stupně provedeným dokazováním a na podkladě shodných tvrzení stran zjistil, že účastníci jsou spoluvlastníky předmětných nemovitých věcí - žalobce a) podílu o velikosti id. 2/6, žalobci b) a c) podílu o velikosti ideálních 3/6, a to v režimu společného jmění manželů, a žalovaný podílu o velikosti ideální 1/6. Žalobce a) uzavřel dne [datum] se svou sestrou MUDr. [jméno] [příjmení] smlouvu, na základě které od ní odkoupil podíl o velikosti ideální 1/6 na nemovitých věcech za kupní cenu [částka]. Žalovaný nabyl vlastnické právo k podílu o velikosti ideální 1/6 k nemovitým věcem na základě kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené se sestrou žalobce a) MUDr. [jméno] [příjmení]. Vlastnické právo žalovaného bylo zapsáno do katastru nemovitostí dne [datum].
6. Žalovaný následně dopisem ze dne [datum] nabídl žalobcům prodej svého spoluvlastnického podílu za [částka]. Mezi účastníky se uskutečnila dne [datum] schůzka, při které žalovaný svou nabídku zopakoval. Žalobci nesouhlasili. Účastníci se však dohodli na zadání znaleckého posudku, kterým bude určena cena spoluvlastnického podílu žalovaného. Žalovaný zatížil svůj podíl na nemovitých věcech zástavním právem. V průběhu února [rok] až srpna [rok] proběhla mezi účastníky korespondence, v rámci které žalovaný uvedl, že je připraven převést svůj spoluvlastnický podíl na nemovitých věcech za částku [částka], stanovenou na základě znaleckého posudku, který mu právní zástupce žalobce a) zaslal. Žalobce a) požadoval výmaz zástavního práva. V červnu a červenci [rok] s žalobci dohodl, že zajistí výmaz zástavního práva. Při jednání dne [datum] žalovaný nabídl žalobcům [částka] jakožto investici do oprav domu [adresa]. Žalobce a) nabídl žalovanému za odprodej jeho šestinového spoluvlastnického podílu minimálně částku [částka], posléze modifikovanou na [částka].
7. Žalovaný v průběhu roku [rok] zakoupil minimálně v deseti případech minoritní spoluvlastnické podíly na různých nemovitých věcech, které po zápisu spoluvlastnického práva do katastru nemovitostí nabídl majoritním spoluvlastníkům k odkupu s tím, že nehodlá nadále setrvávat ve spoluvlastnictví s nimi. [příjmení] způsobem postupoval i v souzené věci. Žalovaný je realitním makléřem a zároveň společníkem společnosti [právnická osoba]
8. Nemovité věci nelze reálně rozdělit.
9. Obvyklá tržní aktualizovaná hodnota nemovitých věcí činí [částka], z čehož 1/6 činí [částka].
10. Žalobce a) má zájem na přikázání podílu žalovaného do jeho vlastnictví. Žalobce a) zároveň disponuje prostředky k úhradě přiměřené náhrady žalovanému, a to na svých bankovních účtech na penzijním připojištění. Žalovaný nemá zájem o přikázání předmětu spoluvlastnictví do svého výlučného vlastnictví.
11. Rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud I. stupně nehodnotil, neboť v těchto rozhodnutích zcela absentuje obrana žalovaného. Z důvodu nadbytečnosti soud I. stupně další dokazování neprováděl.
12. Jde-li o právní stránku věci, shledal soud I. stupně podanou žalobu ve smyslu § 1140 odst. 2 věta prvá zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) důvodnou, neboť strany sporu nechtějí nadále setrvávat ve spoluvlastnictví k nemovitým věcem a zároveň nejsou schopny dohodnout se na přiměřené náhradě za spoluvlastnický podíl žalovaného. Soud I. stupně proto přistoupil ke zrušení spoluvlastnictví ve smyslu § 1143 o. z. a zabýval se způsobem vypořádání.
13. Ve smyslu ust. § 1144 o. z. řešil soud I. stupně prioritně možnost rozdělení nemovitých věcí. V řízení však bylo jednoznačně prokázáno, že nemovité věci nejsou ze stavebně technického hlediska reálně dělitelné, zejména dům [adresa].
14. Mezi účastníky panovala shoda na vypořádání přikázáním spoluvlastnického podílu žalovaného do vlastnictví žalobce a), který má vypořádací podíl výlučně uhradit. Soud I. stupně proto v souladu s ust. § 1147 o. z. přikázal nemovité věci do spoluvlastnictví žalobců tak, že spoluvlastnický podíl žalovaného nabude žalobce a), který o něj má zájem a který zároveň disponuje dostatkem finančních prostředků k zaplacení přiměřené náhrady.
15. Při stanovení přiměřené náhrady vycházel soud I. stupně z ustálené rozhodovací praxe, dle které má výše náhrady při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví základ v obvyklé ceně společné věci v době rozhodování. Při stanovení náhrady vycházel soud I. stupně z podílu ceny, za niž by bylo reálně možno prodat celou věc, nikoliv z ceny, za níž by bylo možno prodat příslušný spoluvlastnický podíl. Připustil, že ve výjimečných případech může být vypořádací podíl nižší, jedná se však o postup výjimečný, který přichází do úvahy při zásadním rozporu jednání účastníků s dobrými mravy dle § 2 odst. 3 o. z. V tomto směru odkázal soud I. stupně příkladmo na usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a na usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka].
16. Jednání žalovaného nelze dle soudu I. stupně považovat za nepoctivé nebo za zjevné zneužití práva ve smyslu § 8 o. z. Jednání žalovaného není ani rozporné s dobrými mravy ve smyslu § 2 odst. 3 o. z. Soud I. stupně odkazoval v tomto směru zejména na závěry Nejvyššího soudu vyslovené v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dle kterých nelze koupi podílu za účelem investice hodnotit jako morálně závadnou. V souzené věci získal žalovaný spoluvlastnický podíl standardním způsobem. [obec] podílu na nemovitých věcech představuje dle názoru soudu I. stupně realizaci práva, kterou nelze sankcionovat jen proto, že se žalovaný (narozdíl od žalobců) dokázal s předchozím spoluvlastníkem dohodnout na kupní ceně. Soud I. stupně připomenul, že žalobce a) koupil v roce [rok] podíl na nemovitých věcech o velikosti 1/6 od další své sestry za [částka]; kupní cenu [částka] za koupi podílu o velikosti 1/6 v roce [rok] proto nelze považovat za neadekvátní. Skutečnost, že žalovaný v domě [adresa] nikdy nechtěl bydlet a měl od počátku v úmyslu spoluvlastnický podíl žalobcům prodat, nemá dle názoru soudu I. stupně žádnou relevanci. Jednání žalovaného nelze dle soudu I. stupně považovat za šikanózní výkon práva. Bylo prokázáno, že nabízel žalobcům, že se bude podílet na rekonstrukci domu [adresa] poskytnutím částky [částka] a že již [datum] reflektoval závěry znaleckého posudku zpracovaného Ing. [jméno] [příjmení] a nabídl prodej svého podílu za částku [částka]. Již před podáním žaloby byl žalovaný ochoten zajistit výmaz zástavního práva váznoucího na jeho podílu. Soud I. stupně uzavřel, že žalovaný žalobce nijak zásadně neomezoval a neomezuje. Byli to ostatně žalobci, kdo podal žalobu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Soud I. stupně se vypořádal s rozsáhlou judikaturou, na kterou žalobci odkazovali, která se však týká skutkově i právně odlišných věcí, vyjma rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], ve kterém však není uvedena žádná konkrétní skutková okolnost, která by byla shledána rozpornou s dobrými mravy.
17. Soud I. stupně proto při rozhodování o výši přiměřené náhrady vycházel ze závěru znaleckého posudku, vyhotoveného jím ustanovenou znalkyní [příjmení] [jméno]. [jméno] [příjmení] dne [datum], kterým byla určena aktuální obvyklá cenu nemovitých věcí částkou [částka], z čehož 1/6 představuje částku [částka]. Tuto částku lze dle soudu I. stupně považovat za adekvátní i vzhledem k obdobné výši obvyklé ceny nemovitých věcí, ke které dospěl znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] v posudku [číslo] [rok] ze dne [datum], vyhotoveném k objednávce žalobce a). Znalkyně se rovněž vypořádala s námitkami uplatněnými žalobci, když mimo jiné objasnila výběr vzorků [anonymizováno] srovnání, osvětlila, že náklady na opravu domu nelze mechanicky odečíst od odhadované ceny domu a že stavebně technický stav domu zohlednila příslušným koeficientem 0,65.
18. Soud I. stupně proto spoluvlastnictví k nemovitým věcem zrušil a nemovité věci přikázal do spoluvlastnictví žalobců, a to žalobci a) v rozsahu 1/2 podílu a žalobcům b) a c) v rozsahu 1/2 podílu (v režimu společného jmění manželů). Dále soud I. stupně uložil žalobci a) povinnost zaplatit žalovanému přiměřenou náhradu ve výši [částka]. Ke splnění této povinnosti stanovil žalobci ve smyslu § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. lhůtu 2 měsíců, neboť část prostředků má žalobce a) vázánu na penzijním pojištění, u kterého výpovědní doba smlouvy činí 2 měsíce, přičemž takto stanovená lhůta zásadním způsobem nezasahuje do práv žalovaného.
19. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud I. stupně s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 262/20, podle § 142 odst. 2 o. s. ř. V souzené věci soud I. stupně neshledal žádné okolnosti, jež by výjimečně odůvodňovaly postup dle § 142 odst. 3 o. s. ř.
20. O náhradě nákladů vzniklých v řízení státu rozhodl soud I. stupně podle § 148 odst. 1 o. s. ř, přičemž zohlednil žalobci zaplacenou zálohu [částka].
21. Proti rozsudku podal žalobce a) včasné a přípustné odvolání, které podáním z [datum] rozsáhle doplnil. Odvolání žalobce a) směřovalo výslovně proti výrokům II, III a IV rozsudku soudu I. stupně. Žalobce a) vytýkal soudu I. stupně, že nepřihlédl k jím tvrzeným okolnostem nebo označeným důkazům, že je řízení stiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, že soud I. stupně dospěl na základě provedeného dokazování k nesprávným skutkovým zjištěním a že věc nesprávně právně posoudil.
22. Žalobce a) konkrétně namítal, že soud I. stupně nepřihlédl k tomu, že žalovaný v rámci své podnikatelské činnosti skupuje minoritní spoluvlastnické podíly na nemovitostech a tyto obratem majoritním spoluvlastníkům se ziskem odprodává, že koupě spoluvlastnického podílu byla vedena snahou po dosažení maximálního a bezpracného zisku, že žalovaný neměl zájem se žalobci dům [adresa] obývat, že je žalobce a) ve předdůchodovém věku a že žalovaný zřízením zástavního práva znemožnil žalobci a) vzít si na koupi podílu úvěr od banky. Soud I. stupně nepřihlédl k inzerátu žalobce a), kterým nabízel k prodeji podíl o velikosti 1/6 na nemovitých věcech a na který nikdo nereagoval, neboť podíl je neprodejný. Soud I. stupně nepřihlédl k tomu, že znalkyně [titul] [příjmení] stanovila cenu 1/6 nemovitostí částkou [částka], což je obecná cena spoluvlastnického podílu žalovaného. Namísto toho soud I. stupně vycházel ze závěrů znalce [příjmení] [příjmení], který nebyl soudem I. stupně ustanoven a který neměl k dispozici soudní spis. 23. [příjmení] vadu řízení spatřoval žalobce a) konkrétně v tom, že odůvodnění rozsudku soudu I. stupně neodpovídá § 157 odst. 2 o. s. ř. Soud I. stupně nerozlišuje mezi tvrzeními stran a mezi zjištěnými skutečnostmi, zejména jde-li o údajný úmysl žalovaného podílet se na opravě domu [adresa]. Žalovaný přitom do domu investovat nehodlal a ani neinvestoval. Soud I. stupně se přebytečnou měrou zabýval komunikací žalobců a žalovaného před podáním žaloby. Z odůvodnění rozsudku není zřejmé, jaký závěr o skutkovém stavu soud I. stupně učinil.
24. Soud I. stupně nesprávně zjistil obecnou cenu id. 1/6 spoluvlastnického podílu na nemovitých věcech ve výši [částka], ač činí [částka]. Tato částka odpovídá i kupní ceně, kterou žalovaný za koupi spoluvlastnického podílu MUDr. [jméno] [příjmení] zaplatil. Žalovaný zájem odprodat svůj podíl za [částka] toliko deklaroval, nemyslel však tento svůj návrh vážně.
25. Soud I. stupně pochybil, když jednání žalovaného nehodnotil jako zjevné zneužití vlastnického práva, zneužití postavení profesionála, jako nepoctivé jednání a jako jednání rozporné s dobrými mravy. Žalovaný má tak dle závěrů soudu I. stupně právo na stejnou náhradu jako dlouhodobý spoluvlastník, až žalovanému při koupi podílu o výkon vlastnického práva vůbec nešlo. Žalovaný jednal v rozporu s § 1012 odst. 2 o. z., neboť účelem jeho jednání bylo žalobce poškodit. Soud I. stupně měl přistoupit ke snížení či odepření přiměřené náhrady s odkazem na § 2 odst. 3 o. z., neboť jednání žalovaného vykazuje zásadní rozpor s dobrými mravy. Žalovaný se ani nechopil práva držby, nepodílel se na nákladech na nemovité věci, snížením či nepřiznáním náhrady mu proto žádná újma nevznikne. Žalobce a) odkazoval na usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Odkaz soudu I. stupně na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], není případný, neboť žalovaný podíl za účelem investice nekupoval. Žalovaný spekuluje na to, že s pomocí soudů vymůže na žalobcích zisk.
26. Žalobce a) navrhoval, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výroku I potvrdil, ve výroku II změnil tak, že přiměřená náhrada činí [částka] a aby uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci a) náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů a aby uložil žalovanému povinnost nahradit náklady vzniklé v řízení státu.
27. Podáním z [datum] žalobce a) odvolání doplňoval o odkazy na rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ve kterých Nejvyšší soud připustil aplikaci obecných ustanovení při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví v podmínkách o. z. Dovodil možnost zamítnutí žaloby [anonymizováno] zjevné zneužití práva ze strany žalobce dle § 8 o. z. Dovodil, že porušení poctivosti dle § 6 odst. 1 o. z. při nabývání spoluvlastnického podílu může v podmínkách o. z. založit rozpor takového jednání s dobrými mravy a absolutní neplatnost nabývacího jednání dle § 588 o. z. Dovodil, že nepoctivost při nabytí podílu nemůže založit přednost vypořádání přikázáním věci před jejím rozdělením.
28. Žalobci b) a c) se ve svém vyjádření s odvoláním žalobce a) zcela ztotožnili a podpořili všechny jeho odvolací námitky. Odvolání žalobce a) považovali za důvodné.
29. Žalovaný ve vyjádření k odvolání žalobce a) uvedl, že odvolání obsahuje řadu nepravdivých a zkreslených tvrzení, která nemají oporu v provedeném dokazování. Žalovaný koupil spoluvlastnický podíl na nemovitých věcech od sestry žalobce a) a věřil, že se s žalobci dohodne na vypořádání. Žalovaný se ohradil vůči tvrzení, že chtěl žalobcům škodit. Žalovaný preferoval dohodu, respektoval přání žalobců, kteří s ním nechtěli být ve spoluvlastnictví. Jedinou spornou otázkou byla kupní cena za spoluvlastnický podíl žalovaného. Žalovaný akceptoval závěry znaleckého posudku, který nechal zpracovat žalobce a). Další znalecký posudek považoval za nadbytečný. Po dobu 10 měsíců strany jednaly o výši přiměřené náhrady. Žalovaný byl přesvědčen, že žalobce a) jedná s bankami o poskytnutí úvěru. Žalovaný zajistil dle dohody v srpnu [rok] výmaz zástavního práva. Žalobci však podali žalobu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Žalovaný připustil, že coby fyzická osoba zakoupil několik spoluvlastnických podílů, ve většině případů se však s ostatními spoluvlastníky dohodl. Od roku [rok] již žádný spoluvlastnický podíl nekoupil. Vzhledem k velikosti podílu nemohl žalovaný nemovité věci fakticky užívat. Žalovaný byl připraven podílet se na nákladech na údržbu nemovitostí, nikdo jej však k úhradě nevyzval. Při schůzce [datum] žalovaný avizoval připravenost podílet se finančně na opravě domu [adresa], neboť jeho rekonstrukcí by došlo ke zhodnocení nemovitostí ku prospěchu všech spoluvlastníků. [obec] spoluvlastnického podílu za účelem investice není dle judikatury Nejvyššího soudu v rozporu s dobrými mravy, jedná se o realizaci práva nabývat majetek. Právě zrušení spoluvlastnictví soudem je institut, který chrání práva všech spoluvlastníků a zajišťuje spravedlivé vypořádání. Žalovaný se nedopustil ve vztahu k žalobcům jednání rozporného s dobrými mravy, nejednalo se z jeho strany ani o zneužití práva. Žalovaný navrhoval, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve věci samé potvrdil a aby žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení.
30. Proti rozsudku soudu I. stupně podali včasné a přípustné odvolání rovněž žalobci b) a c). Jejich odvolání směřovalo toliko proti nákladovým výrokům III a IV rozsudku. Vytýkali soudu I. stupně nesprávnou aplikaci § 142 o. s. ř. Je třeba vycházet z motivace a jednání žalovaného, který sdělil žalobcům, že nemá zájem setrvat ve spoluvlastnictví, neprojevil žádnou snahu o výkon vlastnických práv, nemovité věci nikdy nenavštívil a opakovaně se vyjádřil, že do nemovitostí investovat nehodlá. Soud I. stupně nesprávně určil výši přiměřené náhrady za spoluvlastnický podíl žalovaného a v důsledku toho nesprávně vyhodnotil, že žalobci b) a c) nemají nárok na náhradu nákladů řízení. Faktická realizace odkoupení podílu žalovaného se týkala jen žalobce a), žalobci b) a c) jsou ve věci aktivně legitimováni jen z titulu ideálního spoluvlastnictví nemovitých věcí. Rozsudkem soudu I. stupně se na postavení žalobců b) a c) ničeho nezměnilo, soud I. stupně jim zcela vyhověl. Žalobci b) a c) byli v řízení úspěšní a není důvodu jim nepřiznat náhradu nákladů řízení. Soud I. stupně měl zohlednit širší okolnosti případu, kdy se žalovaný invazivním způsobem vlámal do poklidného spoluvlastnictví žalobců a žalobci jsou po dlouhou dobu znejistěni ve výkonu svého vlastnického práva. Žalobci b) a c) navrhovali, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně ve výroku III tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobcům b) a c) náhradu nákladů řízení, a ve výroku IV tak, že žalobci b) a c) nejsou povinni nahradit státu náklady řízení.
31. Žalovaný ve vyjádření k odvolání žalobců b) a c) uvedl, že žalobci b) a c) opakovaně pomíjejí ustálenou judikaturu k určení přiměřené náhrady za spoluvlastnický podíl. Přiměřená náhrada je určena jako podíl z obvyklé ceny celé společné věci, ne jako obvyklá cena spoluvlastnického podílu. Soud I. stupně správně zjistil, že žalovaný byl ochoten finančně se podílet na rekonstrukci společné věci. Podíl mu neumožňoval faktické užívání nemovitých věcí, ostatně ani právní předchůdkyně žalovaného nemovité věci fakticky neužívala. [jméno] žalobci podali žalobu v průběhu mimosoudních jednání. Žalovaný opakovaně deklaroval ochotu vyřešit věc smírně, jeho návrhy však nebyly akceptovány. Žalovaný žalobce nijak neomezoval, pouze nabyl na základě kupní smlouvy vlastnické právo. S ohledem na stanoviska stran v průběhu řízení je zřejmé, že žalobci b) a c) nebyli v řízení procesně úspěšní. Žalovaný navrhoval, aby odvolací soud odvolání žalobců b) a c) zamítl a aby přiznal žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení.
32. Proti rozsudku soudu I. stupně podal odvolání rovněž žalovaný. Odvolání žalovaného směřovalo toliko proti nákladovým výrokům III, IV a V rozsudku. Žalovaný vytýkal soudu I. stupně nesprávné právní posouzení otázky náhrady nákladů řízení, když bez dalšího aplikoval nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 262/20, aniž by odůvodnil, proč jej upřednostnil před nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1441/11, který dospěl k odlišným závěrům. Poukazoval v tomto směru na odůvodnění usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 582/21. Dle žalovaného měl soud I. stupně při rozhodování o nákladech řízení aplikovat zásadu procesního úspěchu ve věci. Žalovaný nejprve navrhoval, aby vypořádací podíl činil částku [částka], posléze dle závěrů znaleckého posudku Ing. [příjmení] částku [částka]. V průběhu řízení žalovaný souhlasil v rámci pokusu o smír i s částkou ve výši [částka], což žalobci odmítli. Byla-li přiměřená náhrada stanovena soudem I. stupně ve výši [částka], tedy v částce vyšší, než žalovaný navrhoval, byl žalovaný v řízení úspěšný. Žalovaný navrhoval, aby odvolací soud změnil výroky III, IV a V rozsudku soudu I. stupně tak, že jsou žalobci povinni zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení a že jsou žalobci povinni nahradit náklady vzniklé v řízení státu.
33. Žalobce a) ve vyjádření k odvolání žalovaného rozsáhle opakoval svou skutkovou a právní argumentaci stran merita věci. Zdůraznil, že žalovaný nenabízel žalobcům k odkupu identický podíl, který nabyl na základě kupní smlouvy od sestry žalobce a), ale podíl zatížený zástavním právem. Výmaz zástavního práva žalovaný provedl až pod tíhou řízení. Žalobce a) se po celou dobu choval transparentně, své názory neměnil, nechal vypracovat znalecký posudek. Za spoluvlastnický podíl žalovaného byl připraven zaplatit [částka], posléze [částka] či [částka]. Žalovaný se však dohodnout nechtěl. Jediná vážně míněná nabídka žalovaného zněla na částku [částka], což bylo [anonymizováno] žalobce a) neakceptovatelné. Žalobce a) navrhoval, aby odvolací soud změnil výrok o nákladech řízení mezi účastníky tak, že žalovanému uloží povinnost zaplatit žalobci a) jejich náhradu. Žalobce a) navrhoval, aby odvolací soud změnil výroky o náhradě nákladů státu tak, že uloží povinnost k jejich náhradě žalovanému, který jejich vznik zapříčinil.
34. Žalobci b) a c) ve vyjádření k odvolání žalovaného uvedli, že žalovaným odkazovaný nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1441/11 se týká řízení o vypořádání společného jmění manželů, nikoliv podílového spoluvlastnictví. Žalobci b) a c) shrnuli svou skutkovou verzi sporu a svou právní argumentaci stran výše přiměřené náhrady. Požadavek žalovaného na zaplacení náhrady nákladů řízení není oprávněný a odvolání žalovaného proto není důvodné.
35. Odvolací soud podle § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek včetně správnosti postupu v řízení předcházejícím jeho vydání a poté dospěl k závěru, že odvolání nejsou důvodná.
36. Odvolací soud přezkoumal rozsudek v celém jeho rozsahu, byť žalobce a) své odvolání výslovně směřoval toliko do výroku II a do nákladových výroků a žalobci b) a c) a žalovaný toliko do nákladových výroků. Z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu i Ústavního soudu totiž vyplývá, že v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nelze nejdříve rozhodnout o zrušení podílového spoluvlastnictví a přikázání věci jednomu z účastníků bez toho, aby bylo současně rozhodnuto o výši vypořádacího podílu, či předmět řízení v těchto případech štěpit jiným způsobem. Je-li rozsudek o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví napaden odvoláním jen v části týkající se způsobu vypořádání, nemůže nabýt právní moci ani v části, ve které se podílové spoluvlastnictví zrušuje, neboť se jedná o závislé výroky (srov. v tomto směru např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 687/04, nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 315/05, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či nověji rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).
37. Dle názoru odvolacího soudu má odůvodnění napadeného rozsudku všechny náležitosti dle § 157 odst. 2 o. s. ř. Z odůvodnění je zcela zřejmé, čeho se žalobci domáhali a z jakých důvodů a jak se ve věci vyjádřil žalovaný, tedy jaká byla skutková tvrzení stran. Soud I. stupně jasně vyložil, které skutečnosti má prokázány či zjištěny z nesporných tvrzení stran, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil. Soud I. stupně vyložil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce. Řádně odůvodnil rovněž nákladové výroky. Soud I. stupně v odůvodnění důsledně a zcela jasně odlišuje tvrzení stran od svých skutkových zjištění. Učiněná skutková zjištění soud I. stupně výstižně shrnul v závěru o skutkovém stavu (vizte bod 11. odůvodnění rozsudku). Konkrétně skutkové zjištění o nabídce žalovaného podílet se na rekonstrukci domu učinil soud I. stupně ze zápisu z druhého mimosoudního jednání účastníků ze dne [datum] (vizte bod 4. odůvodnění rozsudku). Vytýká-li žalobce a) soudu I. stupně, že se nadbytečnou měrou zabýval komunikací stran před podáním žaloby, nelze přehlédnout, že vzhledem k tomu, že dle výsledků dokazování nejsou nemovité věci reálně dělitelné a že mezi účastníky panovala shoda ohledně přikázání spoluvlastnického podílu žalovaného žalobci a) a faktický spor byl toliko o výši přiměřené náhrady, přičemž žalobci za účelem jejího snížení argumentovali nepoctivým a nemravným jednáním žalovaného, bylo právě jednání mezi stranami o způsobu vypořádání v dané věci podstatné a soud I. stupně se jím proto zcela správně zabýval.
38. Odvolací soud na tomto místě připomíná, že měřítkem toho, zda napadené rozhodnutí soudu I. stupně je či není přezkoumatelné, je především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. Jednotlivé - byť i ne zcela přiléhavé - věty uvedené v odůvodnění nemohou způsobit nepřezkoumatelnost rozhodnutí jako celku. Rozhodnutí není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly na újmu uplatnění práv odvolatele (vizte např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
39. V odůvodnění napadeného rozsudku soud I. stupně postupoval způsobem předpokládaným § 132 a § 157 odst. 2 o. s. ř. A nelze přehlédnout, že žalobce a) na základě rozsudku soudu I. stupně zformuloval velmi obsáhlé odvolání, ve kterém soudu I. stupně vytýká vyjma nedostatků v odůvodnění i nesprávná skutková zjištění a nesprávné právní posouzení věci.
40. Soud I. stupně provedl dle názoru odvolacího soudu dokazování v dostatečném rozsahu. Jeho další doplňování pokládá i odvolací soud za nadbytečné, neboť skutkový stav věci byl zjištěn úplně a správně. Odvolací soud [anonymizováno] stručnost na výstižná skutková zjištění soudu I. stupně odkazuje.
41. Zjištěný skutkový stav soud I. stupně posoudil správně podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále opět jen„ o. z.“), neboť od [datum] se řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví (včetně řízení zahájených před tímto datem) řídí občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).
42. Podle § 1140 odst. 1 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.
43. Podle odst. 2 citovaného ustanovení každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.
44. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.
45. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.
46. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.
47. Z výše citovaných zákonných ustanovení vyplývá, že i podle nové právní úpravy jestliže některý spoluvlastník nechce nadále setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu a nebylo dosaženo dohody o zrušení spoluvlastnictví, má spoluvlastník právo podat návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví soudu. Způsoby vypořádání mají i podle nové právní úpravy v zákoně své stanovené pořadí, které soud musí při svém procesním postupu respektovat. Uvedené způsoby vypořádání ani jejich pořadí se podle nové právní úpravy nemění. Prvním a přednostním způsobem je rozdělení věci a není-li dobře možné, nastupuje další způsob, jímž je přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům a nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud její prodej ve veřejné dražbě.
48. V souzené věci panovala mezi účastníky shoda jak o zrušení podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem, tak i na způsobu jeho vypořádání. Soud I. stupně proto správně přistoupil ke zrušení podílového spoluvlastnictví a správně se prioritně zabýval možností rozdělení nemovitých věcí, a to i možností rozdělení domu [adresa] na jednotky. Ze znaleckého posudku [titul] [příjmení] však zjistil, že dům nelze reálně rozdělit na tři jednotky ani na tři části (samostatné domy) a současně z něj nelze vyčlenit ani další samostatnou jednotku se samostatným vchodem. Lze proto souhlasit se závěrem soudu I. stupně, že rozdělení nemovitých věcí není dobře možné.
49. Soud I. stupně proto správně přistoupil k vypořádání v pořadí druhým zákonným způsobem – přikázáním nemovité věci do (spolu) vlastnictví za přiměřenou náhradu. Spoluvlastníkovi lze přikázat společnou věc za náhradu, pokud o přikázání společné věci do jeho výlučného vlastnictví projeví zájem a pokud je spoluvlastník solventní. Přichází-li do úvahy přikázání věci více dosavadním spoluvlastníkům, musí soud rozhodnout o tom, komu společnou věc přikáže, přičemž musí vzít do úvahy veškerá rozhodná kritéria (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).
50. Odvolací soud souhlasí se soudem I. stupně, jestliže nemovité věci přikázal do spoluvlastnictví žalobců a stanovil v jakém poměru, přičemž podíl žalobce a) se tím navýšil o spoluvlastnický podíl žalovaného. Žalovaný zájem o nabytí nemovitých věcí do výlučného vlastnictví neprojevil. Naopak žalobci mají o nemovité věci zájem, v domě dlouhodobě bydlí, mají zde místa podnikání, připravují se na rekonstrukci domu.
51. Odvolací soud má shodně se soudem I. stupně rovněž za to, že žalobce a) prokázal svou schopnost poskytnout žalovanému přiměřenou finanční náhradu. Podstatná je v tomto směru soudem I. stupně zjištěná skutečnost, že žalobce a) má na bankovních účtech k dispozici částku [částka] a na účtu k penzijnímu připojištění částku [částka]. Žalovanému je tímto dostatečně garantováno, že bude svého vlastnického práva zbaven za současného poskytnutí přiměřené náhrady.
52. Jde-li o výši přiměřené náhrady, soud I. stupně správně vyložil, že podle ustálené rozhodovací praxe má výše náhrady základ v obvyklé ceně společné věci, tedy ceně v daném místě a čase v době rozhodování (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Při stanovení náhrady se vychází z podílu ceny, za niž by bylo reálně možno prodat celou věc, nikoliv ceny, za níž by bylo možno prodat příslušný spoluvlastnický podíl (vizte rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Nedůvodná je proto námitka žalobce a), že měl soud I. stupně vycházet z obvyklé ceny spoluvlastnického podílu žalovaného a že měl zohlednit žalobcem a) tvrzenou neprodejnost tohoto podílu.
53. Soud I. stupně proto zcela správně při stanovení přiměřené náhrady vycházel ze závěrů znaleckého posudku [titul] [příjmení] ze dne [datum], která určila obvyklou cenu nemovitých věcí v stavu ke dni ocenění částkou [částka], z čehož 1/6 činí částku [částka]. Soud I. stupně správně vycházel z ceny v době vypořádání, přičemž odvolací soud připomíná, že judikatura Nejvyššího soudu požaduje, aby byl až po více jak dvou letech od pořízení znalecký posudek aktualizován (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Soud I. stupně nevycházel toliko ze závěrů znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], jak v odvolání namítal žalobce a). Soud I. stupně považoval závěr [titul] [příjmení] za adekvátní mimo jiné s ohledem na to, že k obdobné výši obvyklé ceny nemovitých věcí dospěl i znalec [příjmení] [příjmení].
54. Nejvyšší soud opakovaně uvedl, že„ podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. korektivu dobrých mravů podléhá i konstitutivní rozhodnutí soudu, v tomto případě rozhodnutí o zrušení spoluvlastnictví a přikázání spoluvlastnického podílu za náhradu“ (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).
55. Soud I. stupně se proto s ohledem na argumentaci žalobců správně zabýval tím, zda v souzené věci není namístě s odkazem na § 2 odst. 3 o. z. přiměřenou náhradu za přikázaný spoluvlastnický podíl snížit. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], lze k takovémuto kroku přistoupit jen ve výjimečných případech zásadního rozporu jednání účastníků řízení s dobrými mravy. Odvolací soud má shodně se soudem I. stupně za to, že k tomu v daném případě nedošlo. Ani odvolací soud neshledal v souzené věci žádné natolik závažné okolnosti, které by měly vést k výjimečnému snížení vypořádacího podílu žalovaného.
56. Žalovaný nabyl spoluvlastnický podíl k nemovitým věcem na základě kupní smlouvy uzavřené se sestrou žalobce a) za kupní cenu [částka], získal jej zcela standardním způsobem, resp. v řízení nebyl tvrzen ani zjištěn opak. [obec] spoluvlastnického podílu představuje realizaci práva nabývat majetek. Poukazuje-li žalobce na rozdíl mezi kupní cenou a vypořádacím podílem, nelze přehlédnout, že i on v roce [rok] nabyl spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/6 na předmětných nemovitostech od druhé své sestry za částku [částka]. Kupní cenu [částka] v roce [rok] proto nelze považovat za neadekvátní.
57. Skutečnost, že žalovaný nemovité věci fakticky neužíval a ani užívat nechtěl, sama o sobě rozpor s dobrými mravy nepředstavuje. I když nabytí podílu na nemovitostech nebylo primárně motivováno realizací práva spoluvlastníka nemovitosti užívat, ale bylo založeno ekonomickou úvahou směřující k odkupu podílu druhého spoluvlastníka nebo naopak k nabídce prodeje nabytého spoluvlastnického podílu se závěrem, že v případě absence dohody o nabytí nebo prodeje podílu bude situace řešena uplatněným požadavkem na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, nejedná se o rozpor s dobrými mravy či zneužití práva (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).
58. Vytýká-li žalobce a) žalovanému, že se nepodílel na nákladech na údržbu společných nemovitých věcí, nelze přehlédnout, že jej k tomu žalobci nikdy nevyzvali, že ani žalobci nechtěli od počátku s žalovaným ve spoluvlastnictví setrvat a že, jak zjistil soud I. stupně provedeným dokazováním, žalovaný nabízel žalobcům, že se bude finančně podílet na rekonstrukci domu. Nelze dále přehlédnout, že žalovaný ani nepožadoval po žalobcích žádnou náhradu za to, že užívají jeho spoluvlastnický podíl.
59. Je pravdou, že žalovaný zatížil spoluvlastnický podíl zástavním právem, ale po dohodě s žalobci, ještě před podáním žaloby (tedy nikoliv pod tíhou řízení, jak tvrdí žalobci), začal činit kroky k jeho výmazu a v průběhu řízení bylo zástavní právo vymazáno.
60. Jde-li o výši vypořádacího podílu, žalovaný sice nejprve požadoval částku [částka], ale po předložení znaleckého posudku, vypracovaného na základě objednávky žalobce a), jeho závěry akceptoval a žádal na vypořádací podíl částku [částka], v rámci pokusu o smír nabízel dokonce částku ještě nižší. A ani odvolací soud nemá důvodu pochybovat, že se jednalo o vážně míněné návrhy. Hlavním účelem jednání žalovaného tedy nebylo žalobce poškodit (srov. žalobcem a) odkazovaný § 1012 o. z.), ale dohodnout se na vypořádání.
61. Žalovaný nesporoval svou profesi ani skutečnost, že i v dalších 10 případech coby fyzická osoba koupil minoritní podíl na nemovité věci a poté postupoval shodně. V 8 případech uzavřel se spoluvlastníky dohodu a ve 2 případech rozhodl o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví soud. Ani tato skutečnost zásadní rozpor s dobrými mravy nepředstavuje. Žalobce a) měl stejnou možnost jako žalovaný spoluvlastnický podíl od své sestry odkoupit, popř. mohli žalobci podat žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví s MUDr. [jméno] [příjmení] a domoci se spravedlivého vypořádání; za splnění zákonných předpokladů případně i přikázáním jejího podílu za přiměřenou náhradu.
62. Odkazoval-li žalobce a) na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], tento řešil otázku, že porušení poctivosti při nabývání spoluvlastnického podílu může založit rozpor takového jednání s dobrými mravy, a tedy jeho neplatnost. Takováto nepoctivost však nemůže založit přednost vypořádání přikázáním věci před jejím rozdělením. Nejvyšší soud uvedl, že samotné uzavření transakce výhodné [anonymizováno] jednajícího není nepoctivým jednáním. V rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], se Nejvyšší soud zabýval důvody zamítnutí žaloby na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], řeší náhradu na vypořádací podíl státu, který nabyl podíl nelegitimním způsobem. V usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], Nejvyšší soud uzavřel, že snížení přiměřené náhrady za přikázaný spoluvlastnický podíl s odkazem na § 2 odst. 3 o. z. přichází do úvahy jen ve výjimečných případech zásadního rozporu jednání účastníků řízení s dobrými mravy. V rozhodované věci k tomu však nedošlo.
63. Odvolací soud proto rozsudek soudu I. stupně řízení jako správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil, a to včetně akcesorických výroků o nákladech řízení účastníků a o nákladech vzniklých v řízení státu.
64. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl soud I. stupně správně dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Odkázal v tomto směru na závěry Ústavního soudu vyslovené v nálezu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 262/20 Odvolací soud doplňuje, že k těmto závěrům se Ústavní soud přihlásil i v následné své rozhodovací činnosti. V nálezu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 1664/21, Ústavní soud seznal, že vyhoví-li soud návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhoduje-li dále o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zásadně nepřiznávat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, ledaže konkrétní okolnosti věci výjimečně odůvodňují postup podle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu. V nálezu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 404/22, Ústavní soud rozvedl, že procesní úspěch nelze odvozovat od výsledného způsobu vypořádání spoluvlastnictví, neboť žádná z procesních stran výsledkem řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví neztrácí, obě odcházejí od soudu se stejnou majetkovou hodnotou, se kterou do něj vstoupily. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení není možné vycházet ze zásady procesního úspěchu ve věci, nemohou-li účastníci řízení zcela svými procesními návrhy ovlivnit jeho výsledek. Výjimku z obecného použití § 142 odst. 2 o. s. ř. na řízení typu iudicium duplex by měly dle Ústavního soudu tvořit případy, kdy jde o obstrukční chování spoluvlastníka, účastník se nezajímá o konstruktivní vyřešení věci nebo jde o šikanózní výkon práva. Takové okolnosti, které by odůvodňovaly aplikaci § 142 odst. 3 o. s. ř., však odvolací soud ve shodě se soudem I. stupně v souzené věci neshledal. Účastníci nebyli v souzené věci sto se dohodnout na výši vypořádacího podílu.
65. Soud I. stupně zcela správně rozhodl s odkazem na § 148 odst. 1 o. s. ř. o nákladech vzniklých v řízení státu podle výsledku řízení, přičemž správně zohlednil zaplacenou zálohu.
66. Rozhodnutí o nákladech odvolacího řízení spočívá na stejných důvodech, které jsou rozvedeny v bodu 64. odůvodnění tohoto rozsudku (§ 224 odst. 1 a § 142 odst. 2 o. s. ř.).