14 Co 31/2025 - 455

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivy Suneghové a soudkyň Mgr. Lucie Králové a Mgr. Soni Burešové ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem Dr. [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o 2 725 905,80 Kč s příslušenstvím, o odvolání účastnic proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 3. prosince 2024, č. j. 16 C 20/2023-377, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výrocích I a III potvrzuje.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku II mění jen tak, že výše náhrady nákladů řízení činí 505 187 Kč, jinak se v tomto výroku potvrzuje.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 100 362 Kč k rukám [tituly za jménem] [Jméno advokáta B], advokáta, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu na zaplacení částky 2 725 902,80 Kč s 15 % ročním úrokem z prodlení z této částky od 24. 1. 2023 do zaplacení (výrok I), žalobkyni uložil povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši 314 575,80 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám [Jméno advokáta B] (výrok II), žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice na účet soudu I. stupně částku 2 300 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok III).

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně původně na žalované domáhala zaplacení 3 908 939,30 Kč s příslušenstvím na základě skutkových tvrzení, že jako objednatel (a zároveň generální zhotovitel stavby, jímž byla na základě smlouvy o dílo uzavřené dne 29. 7. 2021 s [tituly před jménem] [jméno FO]) uzavřela se žalovanou jako zhotovitelem dne 1. 9. 2021 smlouvu o dílo, na základě které se žalovaná zavázala provést hrubou stavbu bytového domu, dodat a namontovat monolitní železobetonovou konstrukci. V průběhu realizace díla byla zjištěna vada spočívající v nedodržení minimální tloušťky krytí armatury betonem v rozsahu 40 mm po celé ploše základové desky, kterou dne 8. 12. 2021 oznámila žalované, která vadu uznala. Následně účastnice jednaly o způsobu odstranění vady. Žalovaná dne 7. 10. 2022 žalobkyni sdělila, že opravu vady sjednaným způsobem neprovede, a tak ji žalobkyně odstranila sama na vlastní náklady. Žalovaná dílo nedokončila ani nepředala. Žalovaná částka sestávala z nákladů spojených s opravou vady ve výši 1 005 927 Kč, smluvní pokuty za období od 11. 5. 2022 do 6. 1. 2023 ve výši 2 725 902,80 Kč, náhrady nákladů investora ve výši 177 109,50 Kč včetně příslušenství.

3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Uvedla, že navrhla žalobkyni způsob provedení opravy, na němž se shodli [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], žalobkyně si přála provést dodatečné měření, které bylo provedeno společností [společnost] až v červenci 2022, a žalované byly výsledky měření zaslány až v srpnu 2022. Žalovaná následně nechala vypracovat nové posouzení opravy [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalobkyně odmítla žalovanou navržené způsoby opravy, požadovala provedení opravy stěnou o tloušťce 150 mm a výšce 2 m, což žalovaná odmítla. Žalovaná připravila dílo k převzetí v květnu 2022, kdy bylo možné stavbu užívat běžným způsobem, avšak žalobkyně odmítla dílo převzít z důvodu podstatné vady. Tuto vadu však znemožnila žalované opravit tím, že ji v říjnu a listopadu 2022 opravila sama, ačkoli k tomu nebyla oprávněna a porušila tím smlouvu.

4. Soud I. stupně uvedl, že o žalobě již rozsudkem ze dne 21. listopadu 2023, č. j. 16 C 20/2023-227, ve znění opravného usnesení 21. listopadu 2023, č. j. 16 C 20/2024-233, rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 1 005 927 Kč s 15 % ročním úrokem z prodlení z této částky od 24.1. 2023 do zaplacení (výrok I), částku 622 105 Kč s 15 % ročním úrokem z prodlení z této částky od 24.1. 2023 do zaplacení (výrok II) a částku 177 109,50 Kč s 15 % ročním úrokem z prodlení z této částky od 24.1 2023 do zaplacení (výrok IV), žalobu zamítl ohledně požadavku žalobkyně na zaplacení částky 2 103 797,80 Kč s 15 % ročním úrokem z prodlení z této částky od 24. 1. 2023 do zaplacení (výrok III). Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 12. dubna 2024, č. j. [spisová značka], výroky I a III (správně IV – poznámka odvolacího soudu) uvedeného rozsudku změnil tak, že se žaloba zamítá, ve zbývajícím rozsahu rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší soud usnesením ze dne 18. září 2024, č. j. [spisová značka], odmítl dovolání žalobkyně.

5. Předmětem sporu je tak nyní nárok na zaplacení smluvní pokuty.

6. Dle soudu I. stupně nebylo sporné, že účastnice uzavřely 1. 9. 2021 smlouvu o dílo, že žalovaná uznala vady na díle a byla připravena je odstranit, k čemuž nedošlo, neboť vady žalobkyně odstranila sama.

7. Po skutkové stránce soud I. stupně dále uzavřel, že účastnice uzavřely dne 1. 9. 2021 smlouvu o dílo, kterou postupně měnily 4 dodatky, přičemž dodatkem č. 3 došlo ke změně termínu dodání díla i ceny. Žalobkyně v prosinci 2021 vytkla žalované nedodržení minimálního krytí betonem v tloušťce 40 mm, žalovaná v reakci navrhla dva způsoby řešení včetně provedení opravy přidáním pásu lepenky dle zprávy [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne 16. 12. 2021 na stavbě předložila žalovaná žalobkyni znalecký posudek. Žalovaná byla připravena předat dílo v červnu roku 2022, žalovaná (správně žalobkyně – poznámka odvolacího soudu) kontaktovala investorku a sdělila jí, že dílo je připraveno k předání ke dni [datum]. Žalobkyně zaslala žalované výsledky měření provedeného společností [společnost] dne 10. 8. 2022. Žalobkyně a žalovaná řešily po měření provedeném v červenci 2022 uvedenou společností, jak se vypořádat s nedodržením minimálního krytí betonem. Žalovaná dne 23. 9. 2022 kontaktovala investorku s projektem na vyřešení nedodržení minimálního krytí betonem. Žalovaná poté, co se v září roku 2022 řešil způsob opravy dle zprávy [tituly před jménem] [jméno FO], sdělila 7. 10. 2022 žalobkyni, že opravu provede podle svého původního plánu, a objednala si materiál na opravu. Žalobkyně nedodržení minimálního krytí betonem opravila sama podle technické zprávy vypracované [tituly před jménem] [jméno FO], a vznikly jí tak náklady ve výši 1 005 927,27 Kč. Žalobkyně zaplatila investorce částku 177 109,50 Kč za náklady spojené s nedostatečným minimálním krytím betonem, žalobkyni vznikly náklady spojené s poplatky stavebního úřadu ve výši 15 000 Kč. Žalobkyně předala dílo investorce dne 16. 11. 2022. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku dne 12. 1. 2023.

8. Soud I. stupně dále postupoval dle závazného pokynu odvolacího soudu, aby se zaměřil na zjištění okamžiku, kdy žalobkyně sama přistoupila k dokončení díla a dle požadavků investorky [tituly před jménem] [jméno FO] začala s budováním betonové předstěny, a na výklad ujednání obsaženého v čl. 4 bod 4.1. smlouvy o dílo ve znění dodatku č. 3, dle nějž mělo být dílo ukončeno do 10. 5. 2022, a zodpovězení otázky, zda vůlí stran bylo, aby v uvedeném termínu žalovaná též dílo žalobkyni předala.

9. Odkázal na ustálenou judikaturu, z níž vyplývá, že plnění může být zmařeno i jednáním druhého účastníka závazkového vztahu (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2010, sp. zn. [spisová značka], či ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. [spisová značka]), a dovodil, že žalobkyně tím, že sama přistoupila k dokončení díla a dle požadavků investorky [tituly před jménem] [jméno FO] jako způsob řešení nedostatečného krytí výztuže betonem stěn 1. podzemního podlaží vybudovala betonové předstěny o výšce 240 cm a tloušťce 150 mm, vytvořila podmínky, které fakticky znemožnily žalované pokračovat v provádění díla a dílo provést, tj. ukončit ho a předat žalobkyni. Tím došlo k zániku závazku žalované ve smyslu § 2006 odst. 1 věta první o.z. Na tuto skutečnost pak žádný vliv nemá, že později dne 16. 11. 2022 došlo k předání díla ve vztahu založeném smlouvou o dílo mezi žalobkyní jako zhotovitelkou a [tituly před jménem] [jméno FO] jako objednatelkou. Již od okamžiku, kdy žalobkyně dne 18. 10. 2022 sama přistoupila k dokončení díla, nemohla být žalovaná v prodlení s dokončením a předáním díla a žalobkyni smluvní pokuta za případné prodlení žalované s předáním díla nenáleží (srov. opět závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 33 Cdo 45/2015).

10. Soud I. stupně se dále zaměřil na zjištění vůle účastnic při sjednání smlouvy – žalobkyně tvrdila, že ukončením a předáním díla je myšleno totéž a k předání díla mělo dojít ve stejný den jako k ukončení díla. Žalovaná oproti tomu tvrdila, že termíny ukončení a předání neměly stejný význam. Z postojů účastnic nevyplynul tedy shodný projev jejich vůle a ze stavebního deníku nevyplývá, že by žalovaná žalobkyni během května 2022 vyzvala k předání, resp. převzetí díla.

11. Rozlišování termínů ukončení a předání díla vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], i ze samotného § 2604 o.z.

12. Účastnice si v bodě 4 smlouvy sjednaly, že dílo bude ukončeno dne 5. 2. 2022, dodatkem č. 3 byla doba ukončení změněna na den 10. 5. 2022. Smluvní sankce je pak v bodě 6.1 písm. a) smlouvy sjednána pro případ prodlení žalované s předáním díla v dohodnutém smluvním termínu. V bodě 10.1 smlouvy je uvedeno, že žalovaná splní svou povinnost provést dílo jeho ukončením a předáním v dohodnutém termínu, přičemž dle bodu 10.4 měla žalovaná oznámit žalobkyni nejpozději do 5 dnů předem, kdy bude dílo připraveno k odevzdání.

13. Z uvedeného soud I. stupně dovodil, že samy účastnice rozlišovaly pojmy ukončení a předání, sjednaly pouze termín ukončení díla, nikoliv jeho předání a převzetí. Dílo nemuselo být předáno ve stejný den, kdy bylo ukončeno, neboť předání měl předcházet oznamovací dopis.

14. Dílo mohlo být předáno i s vadami dle § 2628 o.z., neboť znaleckým posudkem bylo prokázáno, že vady nebránily užívání stavby, tj. nejednalo se o podstatnou vadu díla, neboť vady nebránily užívání stavby.

15. Smluvní pokuta sjednaná v bodě 6.1 písm. a) smlouvy se odvíjí od prodlení se smluveným termínem předání díla, který však účastnicemi nebyl nikdy domluven a k předání fakticky nikdy nedošlo.

16. Žalovaná se tedy nedostala do prodlení s předáním díla. Soud I. stupně proto nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty za aplikace § 2048 odst. 1 o.z. zamítl, neboť žalobkyni uvedený nárok nevznikl. S ohledem na tento závěr se soud I. stupně nezabýval moderací smluvní pokuty a vymezením období, za které má být smluvní pokuta zaplacena.

17. Nad rámec vyloženého pak soud I. stupně dodal, že ani v případě závěru, že si účastnice sjednaly termín předání díla, by nebylo na místě žalobě vyhovět. Žalovaná vyzvala žalobkyni k převzetí díla e-mailem ze dne 15. 6. 2022, s přihlédnutím k bodu 10.4 smlouvy by tak mělo být dílo předáno do dne 20. 6. 2022. Žalobkyně však odmítla dílo, které bylo připravené k předání, převzít. Z důvodu nečinnosti žalobkyně tedy dílo předáno nebylo. Den 20. 6. 2022 by tak byl posledním dnem pro zaplacení smluvní pokuty, nikoliv až 18. 10. 2022, kdy žalobkyně sama přistoupila k dokončení, resp. opravě vady. Vada díla vznikla v 11/2021, pokud tedy žalobkyně nesouhlasila se žalovanou navrženou opravou vady díla, mohla daleko dříve od smlouvy o dílo odstoupit dle § 2627 odst. 2 o.z., což neučinila. Za této situace není spravedlivé, aby žalované, která se snažila žalobkyni vyjít vstříc, byla následně penalizována (§ 6 o.z.).

18. O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a v řízení zcela úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů ve výši 314 575,80 Kč sestávající z odměny za zastupování advokátem ve výši 23 940 Kč na každý z těchto osmi úkonů právní služby: vyjádření ze dne 22. 3. 2023, vyjádření ze dne 25. 5. 2023, účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum], účast na jednání odvolacího soudu dne [datum] (z puncta 3 908 939,30 Kč), ve výši 15 540 Kč za odvolání (z puncta 1 805 141,50 Kč), ve výši 16 740 Kč za vyjádření k odvolání (z puncta 2 103 797,80 Kč), ve výši 13 060 Kč za vyjádření k dovolání (z puncta 1 183 036,50 Kč), ve výši 19 220 Kč na každý z těchto úkonů: účast na jednání [datum] a [datum] (z puncta 2 725 902,80 Kč) - § 6 odst. 1, § 7, § 11 odst. 1 advokátního tarifu, z paušálních náhrad výdajů na uvedených 13 úkonů právní služby - § 13 odst. 4 advokátního tarifu a náhrady za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 54 595,80 Kč.

19. O nákladech státu rozhodl soud I. stupně dle § 148 o.s.ř. a žalobkyni uložil povinnost uhradit částku 2 300 Kč (znalečné přiznané znalci [tituly před jménem] [jméno FO]).

20. O lhůtách k plnění rozhodl soud I. stupně dle § 160 o.s.ř. a o místu plnění dle § 149 o.s.ř.

21. Proti tomuto rozsudku se odvolaly obě účastnice.

22. Žalobkyně napadá rozsudek soudu I. stupně jako celek. Soudu I. stupně vytýká, že se s otázkou sjednání termínu díla vypořádal nesprávně. Z čl. 4 odst. 1, čl. 10 odst. 1 a čl. 6 odst. 1 písm. a) smlouvy o dílo je dle žalobkyně zřejmé, že si účastnice sjednaly tentýž den pro dokončení a předání díla (dle čl. 10 odst. 1 žalovaná splní svou povinnost ukončením díla a jeho předáním v termínu dokončení díla). Do 10. 5. 2022 tak mělo být dílo nejen dokončeno, ale i předáno, o čemž svědčí i fakt, že ve smlouvě absentuje jakýkoli jiný termín pro předání díla. Není tak možné přisvědčit soudu I. stupně, že termín pro předání díla nebyl vůbec sjednán. Takový závěr je zcela absurdní, neboť by tak mohla žalovaná předat dílo žalobkyni kdykoli bez rizika jakékoli sankce, účastnice by pak neměly důvod sjednávat sankci za pozdní předání díla. Nelze dospět ani k závěru, že termín předání díla byl sjednán až po výzvě žalované, neboť i tento by dával žalované možnost předat žalobkyni dílo bez rizika jakékoli sankce. Soud I. stupně se nezabýval skutečným úmyslem a vůlí účastnic, když tuto dovozoval pouze z písemného znění smlouvy, nikoli např. z výslechu osob smlouvu uzavírajících.

23. Za nesprávné označila i závěry soudu I. stupně, že pokud byl termín předání sjednán, pak mělo být dílo předáno 20. 6. 2022, neboť soud I. stupně opomněl, že žalovaná v e-mailu žádný konkrétní termín předání díla neuvedla a v řízení neprokázala, že byla dílo k uvedenému dni připravena předat (včetně veškeré dokumentace). Zároveň soud I. stupně nevzal v úvahu, že práce na díle pokračovaly i v druhé polovině června a červenci 2022, jak vyplývá ze stavebního deníku.

24. Žalobkyně se neztotožnila ani s aplikací § 6 odst. 2 o.z. soudem I. stupně s tím, že je to právě ona, komu je nespravedlivě upírána pohledávka na smluvní pokutu. Nebyla-li by jí smluvní pokuta přiznána, pak by žalovaná, přestože způsobila vadu díla, kterou žalobkyně odstranila na vlastní náklady a investorce uhradila náklady vynaložené v souvislosti s opravou, nebyla povinna za způsobenou vadu ničeho hradit. Žalovaná mohla postupovat dle § 2592 o.z. a vadu opravit v termínu dokončení díla, nemusela se řídit pokyny investorky, která smluvní stranou nebyla. Žalovaná též mohla od smlouvy odstoupit.

25. Žalobkyně navrhuje, aby změnil výrok I rozsudku soudu I. stupně a jejímu nároku na zaplacení smluvní pokuty vyhověl a žalovanou zavázal k náhradě nákladů řízení a nákladů státu.

26. Žalovaná brojí proti výroku II rozsudku soudu I. stupně a navrhuje, aby jej odvolací soud změnil tak, že žalobkyni uloží povinnost zaplatit jí náklady řízení ve výši 748 805 Kč.

27. Soudu I. stupně vytýkala, že nerozhodl o části nákladů, jejichž přiznání požadovala ve svém podání ze dne 12. 12. 2024, a to o náhradě zaplaceného soudního poplatku za odvolání ve výši 90 257 Kč, o náhradě nákladů vynaložených na znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 55 000 Kč (což žalovaná doložila fakturou vystavenou jmenovaným znalcem) a o náhradě za některé úkony právní služby. Soud I. stupně nezohlednil uvedenou fakturu, a proto se jedná o opomenutý důkaz ve smyslu nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1738/16.

28. K odvolání žalobkyně se vyjádřila žalovaná tak, že rozhodnutí soudu I. stupně o věci samé je správné, a proto navrhla potvrzení výroku I napadeného rozsudku.

29. Uvedla, že je třeba rozlišovat mezi pojmy „ukončení“ a „předání“ díla použitými ve smlouvě o dílo (§ 2604 a § 2605 o.z.). Smluvní pokuta sjednaná v čl. 6.1 písm. a) smlouvy o dílo se váže pouze na prodlení žalované s předáním díla, nikoli jeho dokončením. Předání díla však znemožnila žalované žalobkyně tím, že začala sama odstraňovat vady díla. Na podporu své argumentace odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2019, sp. zn. [spisová značka].

30. Odvolací argumentaci žalobkyně pak označila za rozpornou se závěry citovaného rozhodnutí i § 2604 a § 2605 o.z.

31. Ujednání obsažené v čl. 10 odst. 1 smlouvy o dílo svědčí o tom, že termíny „ukončení“ a „předání“ díla jsou dva různé termíny, neboť se o nich hovoří jako o dvou samostatných skutečnostech. Doba provádění díla nebyla na vůli žalované, neboť účastnice si sjednaly termín ukončení díla. Účastnice si však nesjednaly termín předání díla, jehož nedodržení sankcionuje v čl. 6.1 písm. a) smlouvy sjednaná smluvní pokuta. Proto žalobkyni nemohlo právo na smluvní pokutu vůbec vzniknout.

32. Žalovaná dále argumentovala tak, že nechala-li by ji žalobkyně pracovat na odstranění vady od prosince 2021, stihla by žalovaná vadu odstranit do 10. 5. 2022. Vada nebyla podstatnou vadou a žalobkyně měla povinnost dílo převzít již dne 15. 6. 2024, kdy jí to žalovaná nabízela. Mohlo-li dle odvolacího soudu žalobkyni právo na smluvní pokutu vzniknout nejdříve srpnem 2022, pak jí po porovnání uvedených časových údajů nemohlo vzniknout vůbec. Prodlení s odstraňováním vady způsobila sama žalobkyně, když na základě pokynu investorky trvala na provedení měření společností [společnost], které trvalo déle než 8 měsíců. Žalované navíc bylo bráněno v odstranění vady (žalobkyně zakázala žalované odstranit vadu jí navrženým způsobem, žalované bylo znemožněno provedení opravy, když na stavbu nebyl vpuštěn materiál potřebný pro provedení opravy, žalobkyně odstranila vadu sama v říjnu a listopadu 2022).

33. Žalobkyně se následně vyjádřila k odvolání žalované a k jejímu vyjádření. Odkaz na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] označila za nepřiléhavý, neboť v projednávané věci je totožný termín dokončení a předání díla. Dílo nebylo ke dni 10. 5. 2022 dokončeno. Výzva žalované k převzetí díla ze dne 15. 6. 2022 je irelevantní (žalovaná měla povinnost vyzvat žalobkyni k převzetí díla alespoň 5 dnů předem, žalovaná neprokázala, že byla připravena dokumentace dle čl. 10 odst. 5 smlouvy o dílo, práce na díle zjevně pokračovaly). Žalovaná měla dle § 2592 o.z. vadu opravit v termínu dokončení díla bez ohledu na pokyn žalobkyně a pokud s pokynem žalobkyně vyčkat výsledků měření nesouhlasila, měla od smlouvy odstoupit. Poprvé přitom žalovaná žalobkyni urgovala o výsledky měření až v červenci 2022. Vada vznikla v důsledku zaviněného jednání žalované v rozporu se smlouvou, kdyby k vadě nedošlo, nemusela se tato opravovat a celá tato situace by nevznikla. Tvrzení o nepřiměřené délce měření vady žalovaná uplatnila až po koncentraci řízení.

34. Odvolání žalované žalobkyně označila za nedůvodné, neboť žalovaná zaslala soudu I. stupně vyčíslení svých nákladů více než týden po vyhlášení rozsudku. Navíc v případě potvrzení napadeného rozsudku by byla namístě aplikace § 150 o.s.ř., neboť přiznání náhrady nákladů řízení žalované by vůči žalobkyni bylo nepřiměřeně tvrdé (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1525/2011), a neboť žalobkyně vynaložila náklady na opravu vady, které jí nebyly přiznány, stejně jako smluvní pokuta, a žalovaná nese vinu na zahájení sporu, když žalobkyni odmítla uhradit náklady na opravu vady, kterou způsobila (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1805/2001).

35. Stav, kdy žalobkyně by měla hradit náklady řízení žalované, která vadu způsobila a zavinila pozdní předání díla, je zjevně nespravedlivý.

36. Odvolací soud při jednání konaném [datum] žalobkyni postupem dle § 118a odst. 3 o.s.ř. vyzval k označení důkazů k prokázání jejích tvrzení, že ukončení díla a předání díla bylo v projednávané věci totéž, tj. že dílo mělo být ukončeno a předáno k 10.5.2022 s tím, že dodatkem č. 3 byl posunut termín ukončení díla uvedený ve smlouvě o dílo, resp. že projev vůle účastnic byl, že ukončené dílo znamená dílo předané. Zároveň odvolací soud žalobkyni poučil o následcích nevyhovění této výzvě spočívajících v neunesení břemene důkazního. Žalobkyně po tomto poučení navrhla výslech osob, které za účastnice smlouvu podepsaly – [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO].

37. K dotazu odvolacího soudu účastnice při uvedeném jednání uvedly, že jim není známo, která ze stran smlouvu připravila.

38. Žalovaná podáním ze dne 31. 3. 2025 sdělila odvolacímu soudu, že smlouvu o dílo připravila žalobkyně a její návrh zaslala žalované e-mailem, s tím, že tato skutečnost implikuje aplikaci § 557 o.z. Dále se vyjádřila k žalobkyní navrhovanému použití § 150 o.s.ř. tak, že toto není namístě, protože neexistují důvody zvláštního zřetele hodné předpokládané tímto ustanovením. Uvedla, že to byla ona, kdo na dané stavbě finančně tratil, neboť jí žalobkyně dosud nevyplatila zádržné v celkové výši 560 117 Kč. Podotkla, že § 150 o.s.ř. je třeba aplikovat spíše restriktivně, k čemuž odkázala na nálezy Ústavního soudu ze dne 2. 3. 2006, sp. zn. II. ÚS 237/05, a ze dne 13. 9. 2006, sp. zn. I. ÚS 191/06, a rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 4627/2017.

39. Žalobkyně podáním ze dne 4. 4. 2025 uvedla, že za žalobkyni vyjednával podmínky smlouvy o dílo [tituly před jménem] [jméno FO], který byl v době uzavření smlouvy výrobním ředitelem a místopředsedou představenstva žalobkyně. Navrhla proto i jeho výslech. Ustanovení § 557 o.z. v projednávané věci nelze aplikovat, neboť se jednalo o vztah mezi podnikateli. Ve smlouvě absentuje jakýkoli jiný termín než den 10. 5. 2022. Jednoznačným logickým výkladem je proto nutné dospět k závěru, že termín dokončení díla i jeho předání byl sjednán v tento den. Jinak by ujednání o smluvní pokutě nedávalo smysl.

40. Odvolací soud následně z podnětu podaných odvolání dle § 212 a § 212a o.s.ř. přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, částečně zopakoval a částečně doplnil dokazování (§ 213 odst. 2 – 4 o.s.ř.) a z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění.

41. Ve smlouvě o dílo uzavřené mezi žalobkyní jako objednatelkou na straně jedné a žalovanou jako zhotovitelkou na straně druhé dne 1. 9. 2021, kterou za žalobkyni podepsal předseda představenstva [tituly před jménem] [jméno FO] a za žalovanou její jednatel [tituly před jménem] [jméno FO], byl v článku 4 s názvem Doba plnění, odst. 4.1. ujednán termín zahájení díla 6.9.2021 a termín ukončení díla 5. 2. 2022 s tím, že zhotovitel předloží objednateli časový plán provádění základních etap stavby do 5 dnů ode dne zahájení prací na díle. V čl. 6 nazvaném Smluvní sankce se v odst. 6.1. smluvní strany dohodly, že v případě porušení svých povinností uvedených ve smlouvě o dílo mají navzájem možnost vyúčtovat smluvní sankce uvedené pod písmeny a) – c), přičemž pod písm. a) se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni při prodlení s předáním díla v dohodnutém smluvním termínu sankci ve výši 0,1 % z ceny díla bez DPH za každý den prodlení. V odst. 6.2. bylo pak sjednáno, že uplatnění sankcí uvedených v odst. 6.1. se nedotýká práva smluvních stran na náhradu škody. Článek 10 nazvaný Předání a převzetí díla upravoval podmínky předání a převzetí díla. Dle odst. 10.1. zhotovitel splní svou povinnost provést dílo ukončením jeho předmětu bez vad a nedodělků v souladu s podmínkami smlouvy a jeho předáním objednateli v dohodnutém termínu. Dle odst. 10.2. bude o předání a převzetí díla mezi smluvními stranami sepsán zápis, ve kterém budou uvedeny eventuální drobné vady a nedodělky, které samy o sobě ani ve spojení s ostatními nebrání převzetí díla a s termíny jejich odstranění a stanovisko objednatele, že stavební dílo přejímá. Dle odst. 10.3. byl objednatel povinen dílo převzít i tehdy, jestliže v Protokolu o předání a převzetí díla budou uvedeny vady, které samy o sobě, ani ve spojení s jinými nebrání řádnému užívání vady, s tím, že v protokolu musí být stanoven termín jejich odstranění a nedojde-li k dohodě na odstranění, zavázal se zhotovitel je odstranit do 15 dnů od předání. Odst. 10.4. upravoval zásady přejímacího řízení tak, že zhotovitel oznámí písemně objednateli nejpozději 5 dnů předem, kdy dílo bude připraveno k odevzdání, objednatel k předání a převzetí díla přizve osoby vykonávající funkci technického dozoru stavebníka, případně osoby autorského dozoru projektanta, bude-li jejich přítomnost vyžadována, a dílo, jehož vady brání uvedení do užívání, nebude převzato. (smlouva o dílo)

42. Dodatkem č. 3, který za účastnice podepsaly tytéž osoby jako smlouvu o dílo, byl změněn čl. 4, odst. 4.1. tak, že dílo bude ukončeno 10. 5. 2022. (dodatek č. 3 ze dne 17. 1. 2022)

43. Návrh smlouvy o dílo byl žalobkyní (konkrétně [jméno FO]) zaslán žalované a v kopii [tituly před jménem] [jméno FO] mailovou zprávou ze dne 19. 8. 2021. (mailová zpráva ze dne 19. 8. 2021)

44. V uvedeném návrhu nebyly vyplněny některé údaje týkající se žalované jako její sídlo a její bankovní spojení, v odst. 4.

1. čl. 4 nebyly vyplněny konkrétní termíny zahájení a ukončení díla. Znění čl. 6 a čl. 10, odst. 10.1. – 10.4. bylo totožné jako v později uzavřené smlouvě o dílo. (návrh smlouvy o dílo)

45. V mailové zprávě ze dne 15. 12. 2021, kterou za žalovanou zaslal [tituly před jménem] [jméno FO] – stavbyvedoucí žalobkyni ([jméno FO]), [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], se žalovaná vyjádřila k zápisu investora v SD u GD ze dne 7. 12. 2021 tak, že k posouzení rozsahu plochy stěn 1PP, kde nebylo dodrženo vnější krytí 40 mm, provede objednatel dodatečnou kontrolu vnějšího krytí výztuže na své náklady, neboť původní kontrola (před zavřením konstrukce) proběhla standardně s výsledkem povolení k betonáži. (mailová zpráva ze dne 15. 12. 2021)

46. Z výpovědi předsedy představenstva žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] odvolací soud zjistil, že je jako člen představenstva též pověřen vedením obchodního úseku. Jím řízení pracovníci zpracovávali cenovou nabídku pro investorku. S investorkou a jejími právními zástupci následně uzavíral smlouvu o dílo na zakázku jako takovou. Ve věci pomáhal se zajištěním kapacity, žalovanou vyhledal na internetu a oslovil ji o cenovou nabídku. Následně řešení věci přešlo na výrobní úsek, který řídí [tituly před jménem] [jméno FO], a to k dořešení obchodních vztahů a dojednání smluvního vztahu. Jako statutární zástupce žalobkyně potom podepsal smlouvu o dílo se žalovanou. Smlouvy uzavřené mezi investorkou a žalobkyní a žalobkyní a žalovanou byly téměř totožné, obchodní podmínky z první smlouvy byly převzaty do druhé smlouvy, což je obvyklý postup žalobkyně. Před uzavřením smlouvy o dílo se žalovanou si nechal říct, zda jsou v ní nějaké odlišnosti od smlouvy uzavřené s investorkou. Tyto odlišnosti se týkaly termínů, protože žalovaná pro žalobkyni prováděla pouze část díla. Smlouvu uzavřenou se žalovanou obsahově netvořil, tu tvořili pracovníci výrobního úseku, konkr. paní [jméno FO]. [tituly před jménem] [jméno FO] si nepamatuje, že by se žalovanou podmínky smlouvy vyjednával.

47. Z výpovědi člena představenstva žalobkyně, v době uzavření smlouvy o dílo jeho místopředsedy, [tituly před jménem] [jméno FO] odvolací soud zjistil, že první kontakt s investorkou paní [jméno FO] žalobkyně navázala v prosinci 2020 s tím, že se dohodly na realizaci díla. Monolitické stavby pro žalobkyni prováděla předtím její dceřiná společnost, která však byla v útlumu. Proto požádal [tituly před jménem] [jméno FO] o zajištění subdodavatele. [tituly před jménem] [jméno FO] nalezl žalovanou, jejíhož jednatele [tituly před jménem] [jméno FO] kontaktoval a sešel se s ním na benzínce, kde si dohadovali rozhodující parametry (termín, kvalitu, cenu, resp. šlo o to, aby si vyjasnili, zda žalovaná má volnou kapacitu). Předmětem setkání na benzínce bylo poznání se, nedohadovali ještě smluvní vztah, ale jeho parametry. Po tom, co žalobkyně měla k dispozici cenovou nabídku, dostala paní [jméno FO] pokyn, aby vypracovala návrh smlouvy – překlopila smlouvu z investorské na subdodavatelskou tak, jak je žalobkyně zvyklá, a zaslala jej po konzultaci s ním k připomínkám a doplnění žalované. S jednatelem žalované se potom domluvili na termínu, který byl uveden ve smlouvě o dílo. Domlouvali se telefonicky. Smluvní sankce byla do smlouvy o dílo překopírována ze smlouvy o dílo uzavřené s investorkou paní [jméno FO], kterou tvořil [tituly před jménem] [jméno FO]. Přesně si jmenovaný nepamatuje proces vyjednávání smlouvy se žalovanou. V dodatku č. 3 byl definován termín ukončení díla, který se dále neměnil. Do uvedeného okamžiku se mělo odehrát vše podle cenové nabídky a projektové dokumentace, tj. měla být zrealizována spodní stavba včetně monolitických konstrukcí. 48. [tituly před jménem] [jméno FO] si nepamatuje, zda technický dozor dal souhlas k betonáži u poslední etapy. Když se objevil problém s nedostatečným krytím vnějších výztuží, na který upozornila v prosinci 2021 investorka, proběhlo několik kontrolních dnů v lednu až březnu 2022, na nichž se ji snažili přesvědčit o nápravě opatřením, které doporučoval původní projektant (dodatečnými vrstvami lepenky). Po sdělení původních projektantů, že krycí vrstva nemusí být tak silná, investorka vzhledem k tomu, že chtěla mít jistotu životnosti díla min. 50 let, řekla, že si to nechá projít hlavou. Na kontrolním dni potom řekla, že na uvedené návrhy nápravy nepřistupuje a nechá si zpracovat vlastní měření. Všichni zainteresovaní se shodli na tom, že vyčkají výsledků měření. Po zjištění, že nedostatečné krytí je po celém obvodě, trvala investorka na tom, že nechá zpracovat vlastní projekt, neboť nevěřila původním projektantům, že to dopadne dobře. Tento vlastní projekt si investorka nechala v září 2022 vypracovat a tento projekt byl předán žalované. Byla dohoda s investorkou, že žalobkyni za dobu nečinnosti nebude penalizovat. Žalovaná by provedla nápravu dle projektu investorky (od pana [jméno FO]) levněji, a proto došlo k jednání se žalovanou v Praze, jehož se zúčastnil ještě stavbyvedoucí žalobkyně pan [jméno FO]. Jednání skončilo s tím, že je předpoklad, že nápravu žalovaná zrealizuje a penalizace bude odpuštěna. Následně žalobkyně obdržela od žalované zprávu, že nápravu nezrealizuje. [tituly před jménem] [jméno FO] proto zastavil stavby v [adresa] a nápravu zrealizovala žalobkyně sama. Následně žalobkyně uzavřela s paní [jméno FO] dohodu, že nebude uplatňovat penalizaci. 49. [tituly před jménem] [jméno FO] popsal, jak obvykle probíhá proces předání díla, s tím, že obvykle bývá sjednáváno, že k předání dojde do 5 dnů od výzvy, konkrétně se však nedokázal vyjádřit, jak tomu bylo v projednávané věci. Popsal též, jaké náležitosti obvykle mívá protokol o předání. Neviděl žádný takový protokol o předání díla mezi účastnicemi. Do 10. 5. 2022 mělo být dílo připraveno k předání. 50. [tituly před jménem] [jméno FO] si nebyl vědom, zda se žalovanou mluvili o významu použitých slov. Jedná se nicméně o běžné termíny používané ve stavebnictví. [tituly před jménem] [jméno FO] nedokázal odpovědět na otázku, zda účastnice jednaly o znění čl. 6, jeho znění je překlopené ze smlouvy uzavřené s paní [jméno FO]. Stejně se překlopilo ujednání čl.

10. Žalobkyně investorce neplatila smluvní pokutu za prodlení. Pokutu po žalované žalobkyně vyžaduje vzhledem k tomu, že musela vynaložit náklady na nápravu nedostatečného krytí, které byly vyčísleny v žalobě.

51. Z výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO], jednatele žalované, odvolací soud zjistil, že žalovaná byla mailem pozvána do výběrového řízení realizace monolitických částí hrubé stavby, jehož předmětem byla cenová nabídka, jejíž součástí je harmonogram práce. S [tituly před jménem] [jméno FO] se setkali na benzínce, aby se poznali. Několika maily vylaďovali cenu a možná i odhadovaný termín stavby. Obdrželi projektovou dokumentaci a když se shodli na ceně, byl jim zaslán vzor smlouvy, žalovaná přidala termíny a poslala jej zpět žalobkyni. [tituly před jménem] [jméno FO] si nepamatuje, že by účastnice jednaly o sankčních ujednáních. Pokud ve smlouvě o dílo nejsou od návrhu odlišnosti, tak navrhované znění žalovaná převzala. Žalovaná vždy zpracovává harmonogram práce. V projednávané věci prováděla monolitickou část stavby (spodní stavba a stropy) a žalobkyně prováděla svislé konstrukce. Proto v harmonogramu práce musela žalovaná odhadovat provedení prací žalobkyní. Dokončení díla pro žalovanou znamená „poslední kapka betonu“, jde o fyzické dokončení díla, aby následně objednatel mohl naplánovat další profese. Praxe žalované je taková, že dokončení díla je fyzická věc, předání díla je papírová záležitost, formální, která trvá nějakou dobu. Předání díla končí podpisem objednatele. Je rozdíl mezi dokončením a předáním díla, nikdy se nejedná o totéž, není to fyzicky reálné. Když se zjistila pochybení ohledně nedostatečného krytí, žalovaná se je snažila napravit, požádala statika o vypracování technologického postupu na opravu a konzultovala věc s [tituly před jménem] [jméno FO], odborníkem na bludné proudy. Navržené řešení se žalobkyni a investorce nelíbilo, nedovolili pokračovat v díle a sdělili, že se bude čekat na měření. Proto žalovaná čekala. [tituly před jménem] [jméno FO] nebyl stavbyvedoucí, proto se nedokázal vyjádřit k betonáži, nicméně kdyby žalované bylo zakázáno betonovat, tak by nebetonovala.

52. Termín předání díla nebyl stanoven, o tom nebyla zmínka, žádné jednání o tom neproběhlo. Žalovaná má zájem na předání díla, po dokončení díla vyzve objednatele k předání, objednatel řekne své výhrady a pak se dohodne termín předání. Dodatek ke smlouvě o předání žalovaná neuzavírá, podepisuje protokol. Pro žalovanou byl podstatný termín ukončení díla, po ukončení díla (v projednávané věci tedy když obě strany dokončily svou práci – žalovaná monolitickou konstrukci a žalobkyně vyzdívky svislých konstrukcí) mělo dojít k předání na základě výzvy žalované. Dodatek č. 3 byl uzavřen vzhledem k tomu, že po zahájení prací se zjistilo, že zemina není dostatečně únosná, a navýšil se objem prací (betonáže) žalované. Ujednání v čl. 6 vzhledem k uvedenému rozuměl tak, že když dojde k dokončení díla, vyzve žalobkyni k předání a sjedná se termín předání díla. Na začátku provádění díla je obtížně odhadnout termín předání díla. Žalovaná vyzvala žalobkyni k převzetí díla mailem, na což žalobkyně reagovala přeposláním mailu od paní [jméno FO]. Dílo předáno nebylo. [tituly před jménem] [jméno FO] již neví, zda na jednání se žalobkyní v září 2022 se řešila penalizace, ale výsledkem jednání bylo, že žalovaná žalobkyni zašle stanovisko. To žalovaná zaslala, požadovala mimo jiné písemné potvrzení, že jí žalobkyně nebude účtovat pokutu, na což žalobkyně reagovala zasláním další nové projektové dokumentace prodražující ještě více projekt původně řešený. Žalovaná nepočítala vůbec se žádnou pokutou, nepředpokládala ji. Požadavek na prominutí pokuty žalovaná vznesla vzhledem k tomu, že po objevení problému s nedostatečným krytím a předložením projektu řešení od paní [jméno FO] ji původní projektant i [tituly před jménem] [jméno FO] před řešením v tomto projektu obsaženým varovali, aby ho neprováděla, nevrtala do konstrukcí. Žalovaná chtěla být prostě krytá.

53. V zájmu žalované je dílo předat co nejdříve po jeho ukončení, a to vzhledem ke sjednaným pozastávkám, v nichž má peníze, k odpovědnosti za staveniště, ke snaze co nejdříve začít pracovat na nových zakázkách. U monolitických konstrukcí není reálné dokončení a předání díla v jeden termín, u žalované je běžné, že mezi ukončením a předáním díla je až měsíc.

54. Po provedení výslechu [tituly před jménem] [jméno FO] byl dodatečně vyslechnut [tituly před jménem] [jméno FO], z této dodatečné výpovědi odvolací soud zjistil, že smlouva s investorkou vycházela z nějakého vzorového dokumentu žalobkyně. Proběhly tam nějaké úpravy, doladění. Ze strany investorky k žádným dotazům nedocházelo. 55. [tituly před jménem] [jméno FO] dále uvedl, že běžně ve smlouvách bývá, že termínem dokončení se rozumí termín předání a ve smlouvě je lhůta na výzvu zhotovitele předem k předání.

56. Odvolací soud dále vychází ze skutkových zjištění, která učinil v rámci předchozího odvolacího řízení a která vyložil v bodech 39 – 63 odůvodnění rozsudku ze dne 12. dubna 2024, č. j. [spisová značka], stejně jako ze skutkových zjištění soudu I. stupně ohledně toho, že žalobkyně přistoupila k nápravě nedostatečného krytí výztuže dne 18. 10. 2022, a jeho skutkových zjištění z výpovědí slyšených svědků vyložených v bodech 5 – 9 odůvodnění rozsudku ze dne 21. listopadu 2023, č. j. 16 C 20/2023-227.

57. Nyní projednávaným nárokem je žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení smluvní pokuty dle čl. 6 odst. 6.1. písm. a) smlouvy o dílo za období od 11. 5. 2022 do 6. 1. 2023 ve výši 2 725 902,80 Kč, který žalobkyně uplatnila na základě skutkových tvrzení, že žalovaná byla povinna dílo zhotovit do 11. 5. 2022, pro případ prodlení s předáním díla se zavázala zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z ceny díla bez DPH za každý den prodlení s předáním díla, přičemž cena díla dle smlouvy o dílo ve znění jejího dodatku č. 3 činí 11 370 789, 37 Kč bez DPH, žalovaná dílo v termínu dokončení nedokončila a žalobkyni je ke dni vyhotovení žaloby (31. 1. 2023) nepředala.

58. Z provedeného dokazování vyplývá, že mezi účastnicemi (žalobkyní jako objednatelkou a zároveň generální dodavatelkou díla a žalovanou jako zhotovitelkou a subdodavatelkou) byla dne 1. 9. 2021 uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byla realizace díla „[název]“ hrubé stavby bytového domu investorky [tituly před jménem] [jméno FO]. Ve smlouvě o dílo byl sjednán termín zahájení díla 6. 9. 2021 a jeho ukončení 5. 2. 2022, který byl dodatkem č. 3 změněn na 10. 5. 2022, přičemž uvedeným dodatkem též byla změněna cena díla na 11 310 789,37 Kč bez DPH. Žalovaná se zavázala dílo provádět řádným způsobem v souladu se smlouvou, závaznými ČSN normami, legislativou o bezpečnosti práce a technickými nařízeními, s podmínkami hygieny a ochrany životního prostředí a v souladu s příslušnou částí projektu vypracovaným [tituly před jménem] [jméno FO] s tím, že u základové desky bude dodrženo minimální krytí výztuže 40-50 mm betonem při styku se zeminou (ochrana před bludnými proudy) a v ostatním se bude postupovat v souladu s projektem [právnická osoba]. Dle zmiňovaného projektu [tituly před jménem] [jméno FO] činil požadavek na tloušťku betonové vrstvy stěn 35 mm; požadavek uvedený ve zprávě [tituly před jménem] [jméno FO] z února 2021, tj. po uzavření smlouvy o dílo, na tloušťku 40 mm nebyl promítnut do smlouvy o dílo jejími dodatky. Žalovaná se zavázala na vyzvání objednatelky (technického dozoru) bez zbytečného odkladu napravit práce, které vykazují již v průběhu jejich provádění závady. V prosinci 2021, tj. ještě v průběhu provádění díla, došlo k vytčení vady spočívající v „nedodržení minimálního krytí betonem v tloušťce 40 mm obvodových stěn prvního podzemního podlaží“. Dílo bylo prováděno v rozporu se smlouvou, neboť na východní stěně suterénních stěn dosahovalo krytí betonem pouze 14 mm, přičemž nedostatečná velikost krytí byla místy identifikována až do výškové úrovně 1,85 m nad horní líc základové desky. Snížené krytí výztuže nenarušovalo statiku budovy.

59. Žalovaná již v prosinci 2021 navrhla způsob řešení zjištěné závady, k čemuž nechala vyhotovit i technickou zprávu a statický posudek. Účastnice komunikovaly s investorkou [tituly před jménem] [jméno FO] v průběhu prvních tří měsíců roku 2022, snažily se ji přesvědčit o realizaci nápravných opatření dle předložené technické zprávy, s čímž investorka nesouhlasila. Investorka se rozhodla, že nechá provést měření krytí výztuže a na základě jeho výsledků nechá zpracovat vlastní projekt nápravy. Účastnice s tím, že se před přistoupením k nápravě nedostatečného krytí betonem vyčká výsledků měření, souhlasily.

60. Žalovaná se na žalobkyni dne 15. 6. 2022 obrátila se žádostí o sdělení termínu předání díla. Žalobkyně jako generální dodavatelka díla a jeho zhotovitelka na základě smlouvy o dílo uzavřené s objednatelkou [tituly před jménem] [jméno FO] se v reakci na tuto žádost omezila pouze na přeposlání zprávy, kterou sama od [tituly před jménem] [jméno FO] obdržela v reakci na své sdělení, že dílo bude připraveno k předání 14. 7. 2022. Žalobkyně se tak ztotožnila se stanoviskem [tituly před jménem] [jméno FO], že odmítá dílo převzít s tím, že se zpracovává měření armatury betonem, výsledky měření budou předány k posouzení statikovi a architektovi a na základě jejich vyjádření bude teprve zřejmé, zda je dílo způsobilé k převzetí a užívání.

61. Dne 10. 8. 2022 žalobkyně seznámila žalovanou s výsledky měření provedeného firmou [společnost], žalovaná následně nechala zpracovat technickou zprávu se statickým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], který na výsledky provedeného měření reagoval. S uvedeným žalovaná seznámila žalobkyni 22. 9. 2022. Takto navržený způsob nápravy byl proveditelný a způsobilý funkčně nahradit částečně chybějící krycí vrstvu a zajistit odpovídající životnost konstrukce po takové opravě. Souhlas s návrhem sanačního opatření vyjádřil projektant stavby ([tituly před jménem] [jméno FO]) i zpracovatel projektového řešení ochrany domu před korozními vlivy bludných proudů ([tituly před jménem] [jméno FO]).

62. Souběžně si investorka nechávala vypracovat technickou zprávu od [tituly před jménem] [jméno FO], kterou žalobkyni zaslala 15. 9. 2022. Žalobkyně ji zaslala žalované 16. 9. 2022 a dne 23. 9. 2022 žalovanou vyzvala k zaslání harmonogramu prací s termínem zahájení 3.10.2022 dle projektu „[tituly před jménem] [jméno FO]“. Uvedený projekt však byl posléze doplňován – byl vyměněn původně navrhovaný adhezní můstek, jiná byla skladba penetrace, navíc byla zahrnuta i přední stěna napravo od garáže. O uvedených změnách investorka informovala žalobkyni 2. a 3. 10. 2022, žalobkyně pak žalovanou dne 3. 10. 2022.

63. I když při jednání účastnic konaném v září 2022 žalovaná předběžně deklarovala, že nápravu provede dle projektu [tituly před jménem] [jméno FO], přičemž požadovala mimo jiné i písemné potvrzení, že jí nebude účtována žalobkyní pokuta, reagovala žalobkyně přeposláním dalších změn vyžadovaných investorkou dne [datum].

64. Žalovaná v reakci na tyto změny sdělila dne 7. 10. 2022 žalobkyni, že trvá na řešení opravy tak, jak byl navržen [tituly před jménem] [jméno FO] a odsouhlasen [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] s tím, že k opravě by nastoupila do dvou dnů od souhlasu žalobkyně. Žalovaná své stanovisko odůvodnila tak, že žalobkyně nepřistoupila na podmínky žalované uplatněné v září 2022, které dle zjištění soudu I. stupně dále spočívaly v provedení opravy podle požadavku žalobkyně s tím, že tloušťka stěn bude činit 8,5 cm, žalobkyně nebude požadovat smluvní pokutu a bude vydáno zádržné, avšak žalobkyně naopak své požadavky stupňovala zanesením dalších změn prodražujících původní projekt cca o 20 %.

65. Žalobkyně v reakci na toto sdělení sama dne 18. 10. 2022 přistoupila k přibetonování obvodových stěn do výše 2,4 m a tloušťky 150 mm dle projektu zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], [společnost 2] včetně jeho doplnění ze dne 4. 10. 2022, který byl vypracován na základě iniciativy [tituly před jménem] [jméno FO], což bylo deklarováno i v dohodě uzavřené mezi žalobkyní a [tituly před jménem] [jméno FO] 9. 11. 2022. Žalobkyně předala dílo [tituly před jménem] [jméno FO] dne 16. 11. 2022.

66. Žalobkyně byla podle smlouvy o dílo oprávněna nechat jiným zhotovitelem opravit vady projevené během záruční lhůty, které zhotovitelka neopraví v termínu pro jejich odstranění, a přeúčtovat veškeré vzniklé náklady v místě a čase obvyklé na zhotovitelku. Takové oprávnění žalobkyni nesvědčilo ve vztahu k závadám vzniklým v průběhu provádění díla.

67. Žalobkyně smluvní pokutu [tituly před jménem] [jméno FO] neplatila.

68. K předání díla zhotovovaného žalovanou žalobkyni nedošlo.

69. S ohledem na shora uvedené odvolací soud setrvává na svých závěrech, k nimž dospěl v bodech 72 – 83 odůvodnění svého rozsudku ze dne 12. dubna 2024, č. j. [spisová značka], z nichž vycházel i soud I. stupně v bodu 10 odůvodnění napadeného rozsudku.

70. Tím, že žalobkyně dne 18. 10. 2022 sama přistoupila k dokončení díla prováděného žalovanou a dle požadavků investorky [tituly před jménem] [jméno FO] jako způsob řešení nedostatečného krytí výztuže betonem stěn 1. podzemního podlaží vybudovala betonové předstěny o výšce 240 cm a tloušťce 150 mm, vytvořila podmínky, které fakticky znemožnily žalované pokračovat v provádění díla a dílo provést, tj. dokončit ho a předat žalobkyni (§ 2604 o.z.), čímž došlo ve smyslu § 2006 odst. 1 věta první o.z. k zániku závazku žalované vyplývajícího ze smlouvy dílo provést. Na tuto skutečnost nemá žádný vliv, že později 16. 11. 2022 došlo k předání díla ve vztahu založeném smlouvou o dílo uzavřenou mezi žalobkyní jako zhotovitelkou a [tituly před jménem] [jméno FO] jako objednatelkou.

71. Ve smyslu závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. [spisová značka], je pak správný i závěr soudu I. stupně, že již ode dne 18. 10. 2022, kdy žalobkyně přistoupila k dokončení díla prováděného žalovanou, nemohla být žalovaná v případném prodlení s dokončením a předáním díla a žalobkyni by nenáležela smluvní pokuta za případné prodlení žalované s předáním díla.

72. Odvolací soud s ohledem na tvrzení žalobkyně, že ve smlouvě o dílo uvedený termín ukončení díla byl zároveň i termínem pro jeho předání, které tak spadaly v jeden časový okamžik, a odvolací námitky žalobkyně stran nedostatečného zjišťování vůle účastnic v tomto směru doplnil dle důkazních návrhů žalobkyně dokazování.

73. V tomto ohledu zjistil, že text smlouvy o dílo připravovala žalobkyně, která v podstatě „překlopila“ text smlouvy o dílo, kterou sama uzavřela s investorkou [tituly před jménem] [jméno FO], do předmětné smlouvy o dílo uzavřené se žalovanou. Toto dle pokynu [tituly před jménem] [jméno FO] provedla paní [jméno FO], která pak takto vypracovaný návrh smlouvy o dílo přeposlala žalované k připomínkám, přičemž znění článků 6 a 10 se v uzavřené smlouvě o dílo od návrhu nijak neliší. V uzavřené smlouvě o dílo bylo na rozdíl od návrhu vyplněno konkrétní datum zahájení a ukončení díla. Původně sjednaný termín ukončení díla 5. 2. 2022 byl dodatkem č. 3 změněn na 10. 5. 2022, neboť v průběhu provádění díla byla zjištěna nedostatečná únosnost zeminy, což si vyžádalo navýšení objemu betonáže ze strany žalované.

74. Předseda představenstva [tituly před jménem] [jméno FO] si nepamatoval, že by se žalovanou podmínky smlouvy vyjednával. Vyjednávání stran smlouvy bylo na výrobním úseku žalobkyně, zejména pak [tituly před jménem] [jméno FO], který se nejprve při jednání na benzínce s jednatelem žalované dohadoval o rozhodujících parametrech smlouvy – vyjasňovali si, zda má žalovaná volnou kapacitu, probírali otázky kvality, ceny. Bližší podrobnosti procesu vyjednávání smlouvy uzavřené se žalovanou si [tituly před jménem] [jméno FO] nepamatoval, nebyl si vědom toho, že by se žalovanou mluvili o významu použitých slov. Ani jednatel žalované [tituly před jménem] [jméno FO] si nepamatoval, že by jednali o sankčních ujednáních. Obecně pak doplnil, že pokud ve smlouvě o dílo nejsou od návrhu odlišnosti, převzala žalovaná navrhované znění. 75. [tituly před jménem] [jméno FO] potom vysvětlil, že bylo vůlí žalobkyně, aby se do sjednaného data ukončení díla „odehrálo vše podle cenové nabídky a projektové dokumentace“, tj. aby byla „zrealizována spodní stavba včetně monolitických konstrukcí“ a že do uvedeného dne mělo být dílo připraveno k předání. O tom, že k uvedenému dni měla být zrealizována stavba, svědčí i ujednání obsažené v čl. 4 odst. 4.1., že zhotovitel předloží objednateli časový plán „provádění“ základních etap stavby. Tomuto odpovídá i vysvětlení [tituly před jménem] [jméno FO], že žalovaná prováděla monolitickou část stavby a žalobkyně svislé konstrukce, proto již při přípravě harmonogramu musela žalovaná odhadovat i postup prací žalobkyně. Pro žalovanou dokončení díla představuje „poslední kapku betonu“, tedy fyzické dokončení díla, aby objednatel mohl naplánovat další profese. Teprve po dokončení díla dochází k jeho předání, fyzicky není reálné, aby k dokončení a předání díla došlo v jeden okamžik.

76. Uvedené vypovídá o tom, že úmyslem účastnic coby smluvních stran smlouvy o dílo nebylo ztotožnění dne ukončení díla se dnem jeho předání. Tomuto úmyslu odpovídá i slovní vyjádření smlouvy o dílo, kdy účastnice v čl. 10 odst. 10.1. rozlišovaly zcela v souladu s § 2604 o.z. povinnost dílo provést, povinnost dílo ukončit a povinnost je předat, přičemž o splnění povinnosti dílo předat měl být ve smyslu odst. 10.2. pořízen zápis se stanoviskem žalobkyně, že dílo přejímá, a zároveň ve smyslu odst. 10.4. bylo povinností žalované písemně žalobkyni oznámit, a to nejpozději 5 dnů předem, kdy dílo bude připraveno k odevzdání, tedy jeho předání a převzetí.

77. Toto ujednání pak nelze považovat za nelogické, neboť dílo nemohlo být připraveno k předání dříve, než došlo k jeho ukončení, slovy jednatele žalované tedy okamžikem, kdy došlo k „poslední kapce betonu“, přičemž nebylo lze předvídat, kdy fakticky v období do 10. 5. 2022 bude dílo ukončeno.

78. Odvolací soud v tomto směru neuvěřil té části výpovědi předsedy představenstva [tituly před jménem] [jméno FO], kdy uvedl, že běžně ve smlouvách bývá, že termínem dokončení díla se rozumí termín předání. Jmenovaný totiž uvedené vypověděl až v rámci dodatečného výslechu, poté, co byl přítomen výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO], z níž vzal odvolací soud za zjištěné, že do sjednaného časového okamžiku ukončení díla se mělo „odehrát vše podle cenové nabídky a projektové dokumentace, tj. měla být zrealizována spodní stavba včetně monolitických konstrukcí“ a dílo mělo být připraveno k předání. Uvedená zjištění skutkovou verzi žalobkyně nepodporují, ale naopak korelují se zjištěními, která učinil odvolací soud z výpovědi jednatele žalované, že je rozdíl mezi ukončením a předáním díla, neznamená to totéž a že žalovaná po dokončení díla vyzývá objednatele k jeho předání, přičemž je běžné, že mezi okamžikem ukončení díla a jeho předáním je až měsíc. V tomto smyslu tak jednatel žalované rozuměl též ujednání čl. 6 odst. 6.1. písm. a) smlouvy o dílo tak, že okamžik předání díla bude dohodnut poté, co dojde k ukončení díla a žalovaná žalobkyni vyzve k jeho předání. [tituly před jménem] [jméno FO] byl přitom jako osoba řídící výrobní oddělení žalobkyně tím, kdo se především podílel na procesu uzavírání smlouvy, na rozdíl od [tituly před jménem] [jméno FO], jehož role se omezila na podpis smlouvy a který si ani není vědom toho, že by se žalovanou podmínky smlouvy vyjednával.

79. Odvolací soud nesdílí názor žalobkyně, že je notorietou, že termínem ukončení díla se rozumí i termín jeho předání, tj. kompletní dokončení včetně převzetí objednatelem, neboť jak již soud I. stupně poukázal, zákonodárce tyto pojmy odlišuje, a z provedeného dokazování je zřejmé, že je odlišovaly i samy účastnice.

80. Jednatel žalované [tituly před jménem] [jméno FO] též zcela logicky vysvětlil, že není v zájmu žalované prodlužovat po ukončení díla jeho předání, a to vzhledem k odpovědnosti žalované za staveniště (srov. čl. 7 odst. 7.7. smlouvy o dílo), ke sjednaným pozastávkám (srov. čl. 5 odst. 5.8. smlouvy o dílo) a snaze co nejdříve začít pracovat na nových zakázkách. Logické je i jeho vysvětlení požadavku žalobkyně vzneseného v září 2022, aby - pokud nápravu nedostatečného krytí betonem žalobkyně provede podle projektu [tituly před jménem] [jméno FO] zajištěného investorkou [tituly před jménem] [jméno FO] (ovšem s menší tloušťkou stěny – 8,5 cm), jí bylo žalobkyní písemně potvrzeno, že nebude účtovat pokutu, a že jí žalobkyně vyplatí zádržné. Žalovaná prostě chtěla být krytá, ačkoli se žádnou pokutou nepočítala, nepředpokládala ji, a to vzhledem k varování od původních projektantů stavby a [tituly před jménem] [jméno FO], odborníka na bludné proudy, aby neprováděla nápravu podle projektu [tituly před jménem] [jméno FO] a nevrtala do konstrukcí stavby. Tento požadavek se jeví jako prozíravý, a to vzhledem ke všem okolnostem, k nimž došlo v procesu odstraňování předmětné závady vzniklé při provádění díla (žalovaná již v prosinci 2021 měla vypracovanou technickou zprávu ohledně odstraňování závady spočívající v nedostatečném krytí stěn betonem, účastnice se v období do března 2021 snažily investorku přesvědčit o provedení nápravy způsobem dle technické zprávy, investorka takto provést nápravu nechtěla, prosazovala provedení měření, účastnice se dohodly, že se vyčká výsledků měření, když ty byly známy, nechala žalovaná opětovně zpracovat technickou zprávu, která uvedené výsledky zohledňovala, a ačkoli způsobem jí doporučovaným by došlo k odstranění pochybení, investorka nechala zpracovat jiný projekt, podle jehož původní verze za určitých předpokladů žalovaná hodlala nápravu provést, nicméně požadavky investorky se i poté stupňovaly, žalobkyně se s nimi ztotožnila a všem požadavkům investorky vyhověla, tj. fakticky provedla nápravu jinak a ve větším rozsahu než předpokládal projekt původně investorkou předložený).

81. Odvolací soud proto postupem dle § 556 o.z. dospívá k závěru, že časový okamžik ukončení díla sjednaný ve smlouvě o dílo ve znění jejího dodatku č. 3 (čl. 4 odst. 4.1. smlouvy o dílo) nebyl současně sjednán účastnicemi jako časový okamžik předání díla. Okamžik předání díla stranami ve smlouvě o dílo sjednán vůbec nebyl a jenom z této skutečnosti nelze dovozovat, že jím proto nutně musel být sjednaný okamžik ukončení díla.

82. Jak již bylo shora vysvětleno, došlo ve smyslu § 2006 odst. 1 věta první o.z. k zániku závazku žalované dílo provést před jeho splněním dne 18. 10. 2022. Do té doby bylo na žalované, aby zajistila nápravu zjištěného pochybení spočívajícího v nedostatečném krytí betonem obvodových stěn 1. podzemního podlaží. Účastnice se však dohodly, že před tím, než dojde k nápravě, se vyčká výsledků měření krytí, které pro investorku [tituly před jménem] [jméno FO] prováděla firma [společnost]. Žalovaná ještě předtím, než byly k dispozici tyto výsledky, se na žalobkyni mailem ze dne 15. 6. 2022 obrátila se žádostí o sdělení termínu předání díla. Žalobkyně reagovala dne 7. 7. 2022 tak, že žalované přeposlala zprávu, kterou [tituly před jménem] [jméno FO] odmítla dílo převzít v reakci na sdělení žalobkyně, že dílo bude připraveno k předání 14. 7. 2022, a žalovanou žádala o odstranění reklamovaných závad. Na uvedené bezprostředně reagovala žalovaná tak, že neodmítá opravu, ale čeká na vyjádření projektantů, a žádala o zaslání závěrů a výsledků měření.

83. Z uvedeného je zřejmé, že účastnice fakticky postupovaly tak, jak vypověděl jednatel žalované – tj. po vyzvání k předání díla objednatel sdělí své výhrady a dohodne se termín předání.

84. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně zcela evidentně ztotožnila se stanoviskem [tituly před jménem] [jméno FO] o odmítnutí předání díla, nedošlo ani tímto postupem k dohodě účastnic na termínu předání díla.

85. K předání díla žalovanou žalobkyni též nedošlo.

86. Smluvní pokuta byla v čl. 6 odst. 6.1. písm. a) smlouvy o dílo slovně sjednána pro případ prodlení žalované s předáním díla v dohodnutém smluvním termínu.

87. Z provedeného dokazování vyplynulo, že návrh smlouvy o dílo vypracovávala žalobkyně, v textu písemně uzavřené smlouvy o dílo ujednání o smluvní pokutě nedoznala od návrhu změn, [tituly před jménem] [jméno FO] si nepamatuje, že by se žalovanou probírali význam jednotlivých užitých slov, a [tituly před jménem] [jméno FO] si nepamatuje, že by se žalobkyní jednali o sankčních ujednáních, a ujednání o smluvní pokutě jmenovaný rozuměl v tom smyslu, že žalobkyni po ukončení díla vyzve k předání a sjedná se termín předání díla.

88. Odvolací soud proto ve smyslu § 556 odst. 1 věta druhá o.z. uzavírá, že předmětná smluvní pokuta byla vázána na porušení povinnosti žalované dílo předat v dohodnutém smluvním termínu (v tomto směru žalobkyně ani netvrdila, že by společným úmyslem účastnic bylo vázat smluvní pokutu na porušení jiné povinnosti žalované).

89. Námitka žalobkyně, že při nesjednání okamžiku předání díla účastnice neměly důvod sjednávat smluvní pokutu za pozdní předání díla, na shora uvedených závěrech s ohledem na konkrétní okolnosti projednávané věci ničeho nemění. Z provedeného dokazování je totiž zřejmé, že žalobkyně, předkládající návrh smlouvy o dílo, věnovala jen malou pozornost konkrétním ujednáním celé smlouvy, zejména pak ujednáním o smluvní pokutě. V podstatě, tak jak je jejím zvykem, využila svých vzorů, do textu smlouvy uzavřené se žalovanou jako subdodavatelem překlopila text smlouvy uzavřené s investorkou, jednání o významu jednotlivých ujednání se žalovanou nevedla.

90. Byla-li však smluvní pokuta sjednána pro případ porušení povinnosti žalované dílo předat v dohodnutém smluvním termínu, aniž by tento termín byl sjednán, pak je správný závěr soudu I. stupně, že žalovaná se do prodlení s předáním díla nedostala, ani dostat nemohla.

91. Zároveň však mají uvedené skutečnosti ten důsledek, že výši smluvní pokuty nesjednané pevnou částkou, ale procentem (konkrétně 0,1 %) z ceny díla za každý den prodlení nelze určit, není-li dán počátek prodlení (okamžik předání) - k uvedenému srov. obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. 33 Cdo 99/2020. Tato skutečnost vede odvolací soud k závěru o neurčitosti, a tím zdánlivosti, ujednání o smluvní pokutě obsaženého v čl. 6 odst. 6.1. písm. a) smlouvy o dílo ve smyslu § 553 o.z., k němuž proto nelze ve smyslu § 554 o.z. přihlížet. Ke zdánlivosti (nicotnosti) právního jednání přitom soud přihlíží z úřední povinnosti, vyjde-li zdánlivost v řízení najevo. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. 21 Cdo 2862/2019) Na základě ujednání, k němuž pro jeho zdánlivost nelze přihlížet, nemohlo žalobkyni vzniknout právo na zaplacení žalované smluvní pokuty.

92. Odvolací soud též souhlasí se závěrem soudu I. stupně, že žalobkyně uplatňuje nárok na smluvní pokutu v rozporu s § 6 odst. 1 o.z. Je totiž třeba zohlednit konkrétní okolnosti, které nápravu nedostatečného krytí betonem obvodových stěn prvního podzemního podlaží provázely.

93. Z provedeného dokazování vyplynulo, že účastnice v prvním čtvrtletí roku 2022 působily na investorku, aby náprava uvedeného vadného provádění díla proběhla způsobem, který žalovaná navrhovala již v prosinci 2021 a k němuž nechala zpracovat i technickou zprávu se statickým posudkem. Investorka nicméně chtěla ve vlastní režii provést měření provedeného krytí a teprve na základě jeho výsledků se chtěla rozhodnout o způsobu nápravy. Účastnice se proto dohodly, že před přistoupením k nápravě se vyčká výsledků takového měření, které byly předány žalované žalobkyní až v srpnu 2022. Žalovaná bezprostředně nechala vypracovat novou technickou zprávu se statickým posudkem, která na výsledky měření reagovala. Provedení nápravy dle této technické zprávy, které bylo proveditelné a bylo způsobilé funkčně nahradit částečně chybějící krycí vrstvu a zajistit odpovídající životnost po takové opravě, však bylo investorkou odmítnuto, neboť jak odvolací soud zjistil z výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO], investorka nevěřila původním projektantům, že to dopadne dobře. Žalovaná přitom ještě 7. 10. 2022 deklarovala svou připravenost provést nápravu způsobem jí navrhovaným. Žalobkyně, které bezprostředně nehrozila újma ve smyslu § 2908 o.z. (srov. závěry rozsudku odvolacího soudu ze dne 12. dubna 2024, č. j. [spisová značka]), však přesto zcela přistoupila na požadavky investorky na provedení nápravy dle na žádost investorky zpracované technické zprávy vybudováním předstěn, aniž by zohlednila, že smlouva o dílo uzavřená se žalovanou ji k takovému postupu neopravňuje.

94. Požadavek žalobkyně na zaplacení žalované smluvní pokuty se zpronevěřuje jejímu výše popsanému jednání, zejména pak dohodě o vyčkání výsledků měření.

95. Výrok I rozsudku soudu I. stupně, jímž byl uvedený žalobní požadavek žalobkyně zamítnut, je proto z vyložených důvodů věcně správný a odvolací soud jej dle § 219 o.s.ř. potvrdil.

96. K rozhodnutí soudu I. stupně o nákladech řízení účastnic pak odvolací soud uvádí následující.

97. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

98. Podle § 150 o.s.ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

99. Obecně platí, že náhradu nákladů sporného řízení ovládá zásada úspěchu ve věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2438/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 2/2014). V podmínkách projednávané věci to je proto žalobkyně, kdo je jako neúspěšná účastnice řízení, jejíž žaloba byla zamítnuta, povinna nahradit procesně úspěšné žalované účelně vynaložené náklady řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.).

100. V uvedené zásadě se promítá myšlenka, že ten, kdo důvodně bránil své subjektivní právo nebo právem chráněný zájem, by měl mít právo na náhradu nákladů, jež při této procesní činnosti účelně vynaložil, proti účastníku, jenž do jeho právní sféry bezdůvodně zasahoval. S vědomím faktu, že zásada úspěchu ve věci má hlubší souvislost se strukturou a funkcí civilního sporného procesu, by měl soud vždy přistupovat k interpretaci a aplikaci § 150 o.s.ř., jež tuto zásadu umožňuje v konkrétním výjimečném případě prolomit. Ustanovení § 150 o.s.ř. slouží k řešení situace, v níž je nespravedlivé, aby ten, kdo důvodně hájil svá porušená nebo ohrožená práva nebo právem chráněné zájmy, obdržel náhradu nákladů, které při této činnosti účelně vynaložil.

101. Odvolací soud má za to, že jedinou okolností, kterou je možné zohlednit z hlediska aplikace § 150 o.s.ř. je skutečnost, že žalovaná porušila při provádění díla svou smluvní povinnost, když ho prováděla v rozporu se smlouvou. Za této situace by bylo vskutku nespravedlivé, aby žalobkyně byla zavázána k plné náhradě nákladů řízení, byť všechny další okolností jí namítané již ve smyslu § 150 o.s.ř. zohlednit nelze. Žalobkyně sice vynaložila náklady na nápravu vadného provádění díla žalovanou, ale učinila tak, aniž by si ve smlouvě o dílo uzavřené se žalovanou takovou možnost sjednala, a aniž by tak odvracela hrozící újmu ve smyslu § 2908 o.z. Proto ve sporu stran žalobních požadavků na zaplacení částek 1 005 927 Kč a 177 109,50 Kč nebyla úspěšná. Její neúspěch ve sporu o zaplacení smluvní pokuty vyplývá z výše vyložených důvodů, přičemž to byla žalobkyně, kdo smlouvu připravoval a kdo věnoval jen malou pozornost jejím konkrétním ujednáním a důsledkům z toho plynoucím. Vedení sporu bylo zcela v dispozici žalobkyně, která byla navíc po celou dobu jeho vedení zastoupena advokátem. Žalobkyně si proto musela být s ohledem na žalovanou uplatněnou argumentaci a jí předložené důkazy vědoma možnosti toho, že v řízení nemusí být buď vůbec, nebo nikoli v plném rozsahu úspěšná, a tomu mohla přizpůsobit své procesní postupy a stanoviska.

102. Odvolací soud proto uzavírá, že je na místě žalované nepřiznat náhradu nákladů řízení pouze zčásti v rozsahu 20 %, a to jak za řízení před soudem I. stupně, tak i za odvolací řízení, v němž se soustředila převážná část dokazování týkající se vůle účastnic při uzavírání smlouvy o dílo.

103. Důvodnost je však třeba přiznat odvolacím námitkám žalované, že soud I. stupně nezohlednil některé náklady, které při své obraně vynaložila.

104. Celková výše nákladů vynaložených žalovanou do zahájení tohoto odvolacího řízení (a to s výjimkou dovolacího řízení, neboť o těchto nákladech již bylo rozhodnuto výrokem II usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. září 2024, č. j. 33 Cdo 2319/2024-324, tak, že žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit žalované jejich náhradu ve výši 16 165,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám [Jméno advokáta B], advokáta) činí částku 631 483,40 Kč sestávající z odměny za zastupování advokátem ve výši 23 940 Kč za každý z následujících úkonů právní služby: příprava a převzetí zastoupení, sepis vyjádření ze dnů 22.3., 25.5., 19.6., 11.10. a 14. 11. 2023, účast na jednání před soudem I. stupně ve dnech [datum] (§ 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 6, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) a g), § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) ve znění účinném do 31. 12. 2024 – dále jen „advokátní tarif“; z puncta 3 908 393,30 Kč), ve výši 15 540 Kč za sepis odvolání (§ 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 6, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. k), § 12 odst. 3 advokátního tarifu; z puncta 1 805 141,50 Kč), ve výši 16 740 Kč za sepis vyjádření k odvolání (§ 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 6, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. k), § 12 odst. 3 advokátního tarifu; z puncta 2 103 797,80 Kč), ve výši 23 940 Kč za účast na jednání před odvolacím soudem [datum] (§ 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 6, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. g), § 12 odst. 3 advokátního tarifu; z puncta 3 908 939,30 Kč), ve výši 19 220 Kč za každý z následujících úkonů právní služby: sepis vyjádření ze dnů 21.5. a 2. 12. 2024, účast na jednání před soudem I. stupně ve dnech [datum] (§ 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 6, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. d) a g) advokátního tarifu; z puncta 2 725 902,80 Kč), náhrady hotových výdajů na uvedených 18 úkonů právní služby po 300 Kč (§ 2, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a k), § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu), náhrady za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad dle advokátního tarifu ve výši 84 386,40 Kč (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o.s.ř., § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty), zaplaceného soudního poplatku za odvolání ve výši 90 257 Kč a nákladů vynaložených na znalecký posudek znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], z něhož soudy v řízení vycházely.

105. Odvolací soud za úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d), odst. 3 advokátního tarifu nepovažuje podání ze dne 25. 4. 2023, jímž byl předložen zmíněný znalecký posudek (srov. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 4. 2021, sp. zn. 6 To 99/2021, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 59/2021), ani podání ze dne 17. 10. 2024, jímž se žalovaná vyjadřovala k mediaci. Podání ze dne 4. 9. 2023 pak obsahem spisu není, proto ani za tento účtovaný úkon odvolací soud nepřiznal žalované náhradu nákladů zastoupení advokátem.

106. Odvolací soud tedy dle § 220 odst. 1 o.s.ř. za použití § 142 odst. 1 a § 150 o.s.ř. změnil výrok II jen ohledně výše náhrady nákladů řízení, kdy tato činí 80 % z 631 483,40 Kč, tj. 505 187 Kč, jinak jej jako věcně správný dle § 219 o.s.ř. potvrdil, neboť soud I. stupně rozhodl správně o místu a lhůtě k plnění (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.).

107. Celková výše nákladů vynaložených žalovanou v tomto odvolacím řízení činí 125 452,80 Kč a sestává z odměny za zastoupení advokátem ve výši 5 030 Kč za sepsání odvolání (§ 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 6, § 8 odst. 1, § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu; z puncta 434 229,20 Kč – tj. rozdílu mezi soudem I. stupně přisouzenou a žalovanou požadovanou náhradou nákladů řízení, neboť v souladu se závěry vyslovenými v rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 2. 1994, sp. zn. 1 Cdo 47/93, je pro účely odměny advokáta hodnotou věci, pokud odvolání směřuje pouze do výroku o náhradě nákladů řízení, částka náhrady nákladů řízení, do níž směřuje odvolání, a nikoli hodnota předmětu řízení ve věci samé) a ve výši 19 220 Kč za každý z následujících úkonů právní služby: sepis vyjádření ze dnů 13.3. a 31. 3. 2025, sepis závěrečného návrhu, účast na jednání u odvolacího soudu ve dnech 12.4. a 6. 6. 2025 (§ 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 6, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. d), k) a g) advokátního tarifu; z puncta 2 725 902,80 Kč), náhrady hotových výdajů v souvislosti se sepsáním odvolání ve výši 300 Kč (§ 2, § 11 odst. 2 písm. c), § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu) a ve výši 450 Kč na každý ze zbývajících úkonů právní služby (§ 2, § 11 odst. 2 písm. c), § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025) a náhrady za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad dle advokátního tarifu ve výši 21 772,80 Kč (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o.s.ř., § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Žalované přisouzených 80 % z jí celkově vynaložených nákladů pak činí 100 362 Kč.

108. Odvolací soud proto dle § 142 odst. 1 za použití § 150 o.s.ř. žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 100 362 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.) k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.)

109. Jako věcně správný odvolací soud dle § 219 o.s.ř. potvrdil i výrok o nákladech státu, o nichž soud I. stupně rozhodl v souladu s § 148 odst. 1 o.s.ř. a uložil jejich zaplacení v řízení zcela neúspěšné žalobkyni. Tyto náklady jsou představovány státem placeným znalečným (§ 141 odst. 2 o.s.ř.), o jehož výši bylo rozhodnuto soudem I. stupně usnesením ze dne 5. září 2023, č. j. 16 C 20/2023-221, které nabylo právní moci 7. 12. 2023.