14 Co 405/2021- 436

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy Suneghové a soudkyň Mgr. Lucie Králové a Mgr. Soni Burešové v právní věci žalobce [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] zastoupený advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] bytem [adresa] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [jméno] se sídlem [adresa] o vypořádání společného jmění manželů, o odvolání žalobce a žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 30 C 110/2017-360, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I a II potvrzuje, ve výroku III písm. b) se mění tak, že žalobci se přikazuje k úhradě pohledávka peněžního ústavu [právnická osoba] ve výši [částka] z č. účtu [bankovní účet] vedeného na jméno [jméno] [příjmení], jinak se rozsudek ve výroku III potvrzuje.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku IV mění tak, že z věcí, které měli žalobce a žalovaná ve společném jmění manželů, se do vlastnictví žalované přikazují tyto movité věci: a. sedací souprava zn. Sconto v ceně [částka] b. kuchyňská linka se spotřebiči (trouba, digestoř, myčka) v ceně [částka] c. kuchyňské židle 4x zn. IKEA v ceně [částka] d. obývací sestava zn. IKEA v ceně [částka] e. šatní skříň PAX 2x zn. IKEA v ceně [částka] f. nástěnná skříňka [příjmení] 2x zn. IKEA v ceně [částka] g. nástěnná skříňka KNOXHULT 3x zn. IKEA v ceně [částka] h. vysoká skříňka se zrcadlem 2x zn. IKEA v ceně [částka] i. dětská komoda [příjmení] zn. IKEA v ceně [částka] j. jídelní stůl v ceně [částka] k. ložní a stolní prádlo v ceně [částka] l. nádobí a příbory celkem v ceně [částka]

III. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku V mění tak, že z majetku náležejícího do společného jmění manželů se přikazuje do výlučného vlastnictví žalované: družstevní podíl v Bytovém družstvu [ulice a číslo] - [číslo], [IČO], se sídlem [adresa], s nímž je spojeno právo nájmu družstevního bytu [číslo] o velikosti 78,31 m ve 3. nadzemním podlaží domu [adresa] na adrese [adresa], v ceně [částka].

IV. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku VI mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na vyrovnání jeho podílu částku [částka] [anonymizována dvě slova], [částka] do 30 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na náhradě nákladů řízení částku [částka] do 30 dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na náhradě nákladů řízení částku [částka] do 30 dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně rozhodl o vypořádání společného jmění účastníků tak, že z věcí, které měli žalobce a žalovaná ve společném jmění manželů, do vlastnictví žalobce přikázal nebytovou jednotku [číslo] garáž, nacházející se v budově [adresa] na pozemcích parc. [číslo] s níž je spojen spoluvlastnický podíl na budově [adresa] a na pozemcích parc. [číslo] o velikosti [číslo], v k. ú. [část obce], v obci [obec], zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, na LV. [číslo] (nebytová jednotka [číslo]), 242 (budova [adresa] na pozemku parc. [číslo] pozemek parc. [číslo]) a 520 (pozemek parc. [číslo]), v ceně [částka], (výrok I) movité věci - sedací soupravu zn. IKEA v bytě [ulice] v ceně [částka], jídelní stůl a 4 ks židlí v bytě [ulice] v ceně [částka], (výrok II), dále z majetku, náležejícího do společného jmění manželů přikázal do výlučného vlastnictví žalobce [příjmení] podíl ve Stavebním bytovém družstvu STAVEG, [IČO], se sídlem [adresa], s nímž je spojeno právo nájmu garáže v objektu nacházejícím se na adrese [adresa], v ceně [částka], pohledávku z účtu u [právnická osoba] číslo účtu [bankovní účet] vedeného na jméno [jméno] [příjmení] se zůstatkem ke dni [datum] ve výši minus [částka], pohledávku z účtu u [právnická osoba] číslo účtu [bankovní účet] vedeného na jméno [jméno] [příjmení] se zůstatkem ke dni [datum] ve výši [částka], pohledávku z pojistné smlouvy [číslo] na Dynamik - životní pojištění u [právnická osoba] vedené na jméno [jméno] [příjmení] se zůstatkem (odkupným) ke dni [datum] ve výši [částka] (výrok III). Z věcí, které měli žalobce a žalovaná ve společném jmění manželů, do vlastnictví žalované přikázal tyto movité věci: sedací souprava zn. Sconto v ceně [částka], kuchyňská linka se spotřebiči (trouba, digestoř, myčka) v ceně [částka], kuchyňské židle 4x zn. IKEA v ceně [částka], obývací sestava zn. IKEA v ceně [částka], šatní skříň PAX 2x zn. IKEA v ceně [částka], nástěnná skříňka [příjmení] 2x zn. IKEA v ceně [částka], nástěnná skříňka KNOXHULT 3x zn. IKEA v ceně [částka], vysoká skříňka se zrcadlem 2x zn. IKEA v ceně [částka], dětská komoda [příjmení] zn. IKEA v ceně [částka], jídelní stůl v ceně [částka], ložní a stolní prádlo v ceně [částka], nádobí a příbory celkem v ceně [částka], lednice s mrazákem zn. Whirlpool v ceně [částka] (výrok [příjmení]). Z majetku náležejícího do společného jmění manželů přikázal do výlučného vlastnictví žalované - družstevní podíl v Bytovém družstvu [ulice a číslo] - [číslo], [IČO], se sídlem [adresa], s nímž je spojeno právo nájmu družstevního bytu [číslo] o velikosti 78,31 m ve 3. nadzemním podlaží domu [adresa] na adrese [adresa], v ceně [částka], pohledávku z účtu u [právnická osoba] číslo účtu [bankovní účet] vedeného na jméno [jméno] [příjmení] se zůstatkem ke dni [datum] ve výši [částka] zohledněným částkou [částka], pohledávku z účtu u [právnická osoba] číslo účtu [bankovní účet] vedeného na jméno [jméno] [příjmení] se zůstatkem ke dni [datum] ve výši [částka] (výrok V), rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na vyrovnání jeho podílu částku [částka] do 30 dnů od právní moci rozsudku (výrok [příjmení]), že žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na náhradě nákladů řízení státu částku [částka] do 30 dnů od právní moci rozsudku (výrok VII), žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na náhradě nákladů řízení státu částku [částka] do 30 dnů od právní moci rozsudku (výrok VIII) a že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] do 30 dnů od právní moci rozsudku (výrok IX).

2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobce domáhal vypořádání společného jmění žalobce a žalované po rozvodu jejich manželství.

3. Soud I. stupně vycházel ze zjištění, že jejich manželství uzavřené dne [datum] před Úřadem městské části [obec a číslo] bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum]. Účastníci jako dlužníci sjednali u [právnická osoba] poskytnutí úvěru ve výši [částka] účelově vázaného na koupi nemovitosti smlouvou o úvěru ze dne [datum], žalovaná pod jménem [jméno] [příjmení]. Na základě kupní smlouvy ze dne [datum] účastníci jako kupující nabyli od manželů [příjmení] jako prodávajících rodinný dům na adrese [adresa], vše v k.ú. [obec] za kupní cenu [částka], a to tak, že každý z účastníků nabyl do svého vlastnictví jednu polovinu. Na koupi domu byly použity peněžní prostředky patřící žalované ve výši [částka], zbývající částka byla uhrazena z úvěru od Komerční banky. Z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno [jméno] [příjmení] byla dne [datum] ve prospěch účtu č. [bankovní účet] provedena platba ve výši [částka]. [jméno] [příjmení] je otcem žalované, své dceři daroval [částka], peníze pocházely z dědického řízení po jeho matce [jméno] [příjmení], která zemřela v roce 2003 a která si přála, aby peníze dal dceři. Dcery se neptal, na co peníze použila. Kupní smlouvou ze dne [datum] účastníci jako prodávající prodali [jméno] [příjmení] jako kupujícímu rodinný dům na adrese [adresa], vše v k.ú. [obec], za částku [částka]. [příjmení] [částka] získaná prodejem domu připadla každému z jedné poloviny.

4. Na základě dohody o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu ze dne [datum] žalovaná jako nabyvatelka nabyla členství v bytovém družstvu BD [ulice] a s tím spojená členská práva a povinnosti od převodce [jméno] [příjmení]. V dohodě o finančním vypořádání ze dne [datum] se žalovaná jako nabyvatel družstevního podílu zavázala uhradit převodci částku [částka] tak, že [částka] bude uhrazeno na bankovní účet zprostředkovatele, společnosti [právnická osoba], a zbývajících [částka] bude uhrazeno na účet advokátní úschovy č. [bankovní účet]. Z účtu č. [bankovní účet] byla na účet č. [bankovní účet] zaslána částka [částka]. Výše anuity k uvedenému bytu k datu [datum] činila [částka] a k datu [datum] činila [částka].

5. Žalobce je majitelem účtů [číslo] [číslo] (běžné účty), žalovaná je majitelkou účtů [číslo] [číslo] (běžné účty). Na účtu žalované [číslo] byl ke dni [datum] disponibilní zůstatek [částka], na účtu žalované [číslo] byl ke dni [datum] zůstatek [částka], na účtu žalobce [číslo] byl ke dni [datum] disponibilní zůstatek [částka] a na účtu žalobce [číslo] byl zůstatek minus [částka].

6. Na účet [číslo] byly v období [datum] až [datum] připsány mj. tyto platby: [datum] částka [částka] od plátce [jméno] [příjmení], [datum] částka [částka] od plátce [jméno] [příjmení] (zpráva pro příjemce„ [příjmení] [jméno]“), [datum] vklad hotovosti ve výši [částka] (z protiúčtu č. [bankovní účet], s textem„ babička“), [datum] částka [částka] od plátce [jméno] [příjmení], [datum] částka [částka] od plátce [jméno] [příjmení] (zasláno z účtu č. [bankovní účet]), [datum] částka [částka] od plátce [jméno] [příjmení] (zpráva pro příjemce„ [příjmení] [jméno]“), [datum] částka [částka] od plátce [jméno] [příjmení], [datum] částka [částka] od plátce [jméno] [příjmení] (zpráva pro příjemce„ [příjmení] [jméno]“), [datum] částka [částka] od plátce [jméno] [příjmení], [datum] částka [částka] od plátce [jméno] [příjmení] (zpráva pro příjemce„ [příjmení] [jméno]“), [datum] částka [částka] od plátce [jméno] [příjmení], [datum] částka [částka] od plátce [jméno] [příjmení] (zpráva pro příjemce„ [příjmení] [jméno]“), [datum] částka [částka] od plátce [jméno] [příjmení] (zpráva pro příjemce„ Veterina Kessie“), [datum] částka [částka] od plátce [jméno] [příjmení], [datum] částka [částka] od plátce [jméno] [příjmení] (zpráva pro příjemce„ [příjmení] [jméno]“). Účet [bankovní účet] je vnitřní účet peněžního ústavu. Majitelem osobního účtu č. [bankovní účet] byla [jméno] [příjmení], [rodné číslo].

7. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 13. 6. 2017, č. j. Nc 23070/2016-73, byla omezena svéprávnost [jméno] [příjmení] tak, že není způsobilá k žádnému právnímu jednání s výjimkou záležitostí každodenního života. Takto bylo rozhodnuto s odůvodněním, že se posuzovaná od roku 2013 ambulantně léčí pro Alzheimerovu chorobu.

8. Žalobce má uzavřeno životní pojištění„ Dynamik II“ (pojistná smlouva [číslo]), ke dni [datum] bylo evidováno odkupné ve výši [částka].

9. Žalovaná měla u Wüstenrot – stavební spořitelny zřízeny dva účty, [číslo] [číslo] zůstatek na obou účtech je [částka]. Účet [číslo] byl ukončen ke dni [datum], účet [číslo] byl ukončen ke dni [datum].

10. Tržní cena garáže (nebytové jednotky [číslo]) činí ke dni [datum] podle faktického stavu ke dni [datum] [částka]. Tržní cena družstevního podílu v BD [ulice] činí podle stavu ke dni [datum] (s tím, že stav je nyní stejný jako k datu [datum]) [částka], znalecký ústav neměl k dispozici informaci o výši nesplacené anuity. Tržní cena družstevního podílu v SBD STAVEG podle faktického stavu ke dni [datum] (který je dle vyjádření účastníků stejný jako nyní) činí [částka].

11. Tržní hodnota souboru movitých věcí, jež tvoří výbavu bytu [ulice], činí [částka]. Hodnota věcí tvořících výbavu bytu [ulice] činí [částka].

12. Žalobce jakožto syn [jméno] [příjmení] zdědil podle usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 20 D 967/97-35, historický motocykl Harley-Davidson 750 WLC, [registrační značka] a historický automobil Willys Jeep, [registrační značka].

13. Soud I. stupně vypořádal společné jmění manželů podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“). Rozsah SJM, tj. rozsah aktiv a pasiv, které tvoří součást SJM a mohou být předmětem vypořádání, soud I. stupně v případě majetku nabytého do [datum] posoudil podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění [účinnost] (dále jen„ obč. zák.“), s odkazem na § 3028 odst. 2 o.z.

14. Vyložil, co podle § 143 odst. 1 obč. zák. tvoří společné jmění manželů, dále odkázal na § 736, § 737, § 740, § 741, § 742 odst. 1 a 2 o. z. Mezi účastníky bylo nesporné, že jejich manželství bylo uzavřeno dne [datum] a pravomocně rozvedeno dne [datum]. Jako součást společného jmění manželů účastníci shodně označili garáž (nebytovou jednotku [číslo]), družstevní podíl v SBD STAVEG, s nímž je spojeno právo nájmu garáže v objektu na adrese [adresa], a vybavení bytu [ulice]. Ohledně věcí, které k tomuto vybavení náleží, se účastníci rovněž shodli, shodně uvedli, že stav těchto věcí je stejný jako ke dni rozvodu. Dále mezi nimi bylo nesporné, že do společného jmění manželů náleží vybavení bytu v [příjmení] ulici sestávající ze sedací soupravy, jídelního stolu a 4 židlí, a dále pohledávky z účtů žalobce u [právnická osoba] [bankovní účet] a č. [bankovní účet], pohledávka žalobce z pojistné smlouvy [číslo] týkající se životního pojištění„ Dynamik II“ u [právnická osoba] a pohledávka žalované z účtu vedeného u [právnická osoba] [bankovní účet]. Žalobce nesporoval tvrzení žalované, že na účet žalované č. [bankovní účet] byly připsány platby v souhrnné výši [částka], které nejsou součástí SJM, neboť se jednalo o platby žalobce na výživném pro společného syna účastníků, platby partnera žalované na jejich společnou domácnost a finanční prostředky náležející babičce žalované. Sporné mezi účastníky bylo, zda do společného jmění manželů náleží družstevní podíl v BD [ulice], otázka tvrzených vnosů žalované ve výši [částka] a [částka] a otázka případného zhodnocení historických vozů žalobce (investic), k němuž mělo dle tvrzení žalované dojít ze společných prostředků účastníků.

15. Soud I. stupně uzavřel, že historická vozidla, vůz [příjmení] [příjmení] [jméno] a přívěs MB.T, motocykl Harley-Davidson a motocykl [jméno], do společného jmění manželů nenáleží, neboť je žalobce nabyl před uzavřením manželství dědictvím po svém otci. Žalovaná se však domáhala toho, aby do vypořádání bylo zahrnuto zhodnocení vozidel, k němuž mělo dojít minimálně v případě motocyklu [jméno], s nímž žalobce havaroval a následně jej opravil. Žalovaná byla poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., o nutnosti doplnit svá tvrzení, jaké částky, kdy, jakým způsobem byly vynaloženy žalobcem z prostředků společného jmění manželů do jeho výlučného majetku, tj. do motocyklu [jméno], motocyklu [příjmení] [příjmení], přívěsu Willys a Jeepu Willys, byla poučena i o následcích nesplnění výzvy. Žalovaná této výzvě nevyhověla.

16. K družstevnímu podílu v BD [ulice] a vnosům žalované soud I. stupně uvedl, že účastníci před uzavřením manželství v roce [rok] zakoupili nemovitost v [obec]. Na koupi domu byly použity peněžní prostředky patřící žalované ve výši [částka], zbývající částka byla uhrazena z úvěru od [právnická osoba] Vzhledem k tomu, že částku [částka] vynaložila žalovaná před vznikem manželství do majetku, který nebyl součástí společného jmění účastníků, nelze o této částce uvažovat jako o vnosu žalované. Dále soud I. stupně uzavřel, že částka [částka] byla jako dar poskytnuta pouze žalované a jedná se tak o její vnos do společného jmění účastníků. Smlouvou ze dne [datum], tedy již za trvání manželství, účastníci dům a pozemky v [obec] prodali za částku [částka]. Jednalo se o majetek v podílovém spoluvlastnictví účastníků, každý z nich byl vlastníkem ideální jedné poloviny, a částka [částka] získaná jeho prodejem v roce [rok] tedy připadla každému z jedné poloviny. Získaná částka byla použita na koupi členského podílu v bytovém družstvu BD [ulice] v listopadu 2011, tedy za trvání manželství, a družstevní podíl je proto rovněž součástí společného jmění manželů ve smyslu § 143 odst. 2 obč. zák.

17. Žalobce dále tvrdil, že na pořízení nemovitosti v [obec] použil [částka] z prodeje podílových listů u [příjmení] [příjmení] [příjmení] Republic, v roce [rok] zaplatil [částka] vkladem na hypoteční úvěr, v letech [rok] [rok] uhradil [částka] a v letech 2007 2011 zaslal celkem [částka] ze svého účtu u [právnická osoba] na účet žalované u UniCredit Bank. Tyto finanční transakce však zůstaly neprokázány a soud je proto jakožto případné vnosy žalobce do společného jmění nezohledňoval.

18. Soud I. stupně žalobci přikázal do výlučného vlastnictví obě garáže, neboť je užívá, dále movité věci v bytě [ulice], v němž žalobce bydlí, zůstatky na bankovních účtech vedených na jeho jméno a pohledávku z jeho pojistné smlouvy u [právnická osoba] Žalované byl do výlučného vlastnictví přikázán družstevní podíl v BD [ulice] a vybavení tohoto bytu, neboť byt užívá žalovaná. Do výlučného vlastnictví žalované byly dále, obdobně jako žalobci, přikázány pohledávky z bankovních účtů vedených na její jméno.

19. Při výpočtu vypořádacího podílu soud I. stupně vycházel z judikatury Nejvyššího soudu, podle níž pro zohlednění vnosu je nutné nejprve určit výši celkového majetku tvořícího součást společného jmění manželů a výši vnosu. Od výchozí částky celkové masy SJM je nutné odečíst jednotlivé vnosy obou účastníků. Takto zjištěná hodnota je určující pro základní vyčíslení výše podílu pro každého z účastníků; při rovnosti podílů je to polovina uvedené částky (zbytek představuje„ dluh“ SJM vůči oběma účastníkům). Jde o výchozí částku sníženou o všechny relevantní vnosy – takto je určen podíl každého z účastníků na„ čistém“ majetku. K podílu každého z účastníků je nutno přičíst výši jím provedeného vnosu (včetně poloviny částky, kterou některý z účastníků plnil po zániku SJM na společný dluh – s tou je třeba nakládat jako s vnosem). Součet obou takto zjištěných částek musí dát ve svém souhrnu celkovou hodnotu aktiv společného jmění manželů (tj. výchozí částku). Jestliže byl v řízení některému z účastníků přikázán k úhradě společný dluh, pak - protože i na úhradě dluhu se účastníci podílejí stejný dílem – je druhý účastník povinen nahradit protistraně částku odpovídající polovině tohoto dluhu.

20. Celkovou hodnotu majetku soud určil jako součet těchto položek: [částka] (hodnota nebytové jednotky [číslo] – garáže), [částka] (hodnota družstevního podílu v družstvu SBD STAVEG, [částka] (vybavení bytu [ulice]), minus [částka] (zůstatek na účtu žalobce č. [bankovní účet] ke dni [datum]), [částka] (zůstatek na účtu žalobce č. [bankovní účet] ke dni [datum]), [částka] (odkupné náležející k pojistné smlouvě žalobce u [právnická osoba] ke dni [datum]), [částka] (vybavení bytu [ulice]), [částka] (hodnota družstevního podílu BD [ulice] určená znaleckým posudkem [právnická osoba] na částku [částka] ponížená o anuitu ve výši k datu [datum], tedy o částku [částka]), [částka] (zůstatek na účtu žalované č. [bankovní účet] k datu [datum] ve výši [částka] po odečtu částky [částka]). Celková hodnota věcí náležejících do společného jmění manželů tedy činí [částka]. Od této částky je nejprve nutno odečíst prokázané vnosy, tedy vnos žalované ve výši [částka]. Po odečtení tohoto vnosu činí„ čistá“ hodnota majetku částku [částka], polovina z této částky, která by měla náležet každému z účastníků, činí [částka]. Soud neshledal žádné důvody pro disparitu podílů.

21. Hodnota majetku, který soud přikázal do výlučného vlastnictví žalobce, činí [částka] ([částka] + [částka] + [částka] + [částka] + [částka] minus [částka]), hodnota majetku přikázaného do výlučného vlastnictví žalované činí [částka] ([částka] + [částka] + [částka]). Má-li žalobce nabýt majetek (hodnoty) v celkové výši [částka], žalovaná mu na vypořádacím podílu musí doplatit částku [částka].

22. O nákladech řízení státu soud I. stupně rozhodl dle § 148 odst. 1 o.s.ř., o náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 147 odst. 1 o.s.ř.

23. Podáním ze dne [datum] (č. l. 307) navrhl žalobce tzv. separaci nákladů s odůvodněním, že ve věci proběhlo ústní jednání dne [datum], při němž byla žalovaná vyzvána, aby ve lhůtě 15 dní doplnila skutková tvrzení ohledně zhodnocení historických vozidel žalobce. Jednání bylo odročeno na [datum], na němž však nemohl být proveden žádný důkaz, neboť žalovaná výzvu nesplnila a na jednání se ona ani její právní zástupce bez omluvy nedostavili, ačkoli při jednání dne [datum] vzali termín jednání na vědomí s tím, že se dostaví bez dalšího obeslání. Na jednání dne [datum] se žalobce se svou právní zástupkyní dostavil, čímž mu vznikly náklady, které by jinak vzniknout nemusely. Soud posoudil návrh žalobce jako důvodný. Uzavřel, že žalobci náleží náhrada za účast na tomto jednání spočívající v odměně za právní zastoupení podle vyhlášky č.177/1996 Sb. advokátního tarifu ve výši [částka] podle § 7 bodu 6 vyhl. č. 177/1996 Sb. za použití § 8 odst.

6. Žalobci dále náleží náhrada hotových výdajů ve výši [částka]. Celková náhrada nákladů včetně navýšení o 21% DPH činí [částka].

24. Ve zbývajícím rozsahu rozhodl soud I. stupně o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř.

25. Proti tomuto rozsudku podali včasné a přípustné odvolání oba účastníci.

26. Žalobce brojil proti výroku VI rozsudku, nesouhlasil s částkou, kterou mu podle rozsudku je povinna zaplatit žalovaná na vyrovnání jeho podílu. Soud I. stupně nesprávně posoudil částku [částka] jako vnos žalované, který je nutno odečíst od celkové hodnoty majetku náležejícího do společného jmění, aniž by zjistil, jak bylo s touto částkou naloženo. Žalobce má za to, že prostředky jednoho z manželů, které byly použity za trvání manželství na splátky úvěru dle úvěrové smlouvy uzavřené před uzavřením manželství na pořízení věci před uzavřením manželství do podílového spoluvlastnictví, nelze považovat za vnos manžela do SJM. Prostředky z prodeje domu v [obec] pak byly použity na získání členského podílu v BD [ulice], takže se účastníci o něj zasloužili stejnou měrou. Je-li celková hodnota věcí náležejících do SJM [částka], měla by každému z účastníků náležet hodnota [částka]. Hodnota majetku, který soud přikázal do vlastnictví žalobce, činí [částka], žalovaná mu proto musí na vypořádání doplatit [částka]. Žalobce navrhl, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek ve výroku VI a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na vyrovnání jeho podílu [částka].

27. Žalovaná v odvolání namítala, že soud I. stupně pochybil, pokud nezapočítal částku [částka], kterou žalovaná uhradila ze svých prostředků na koupi domu v [obec], jako vnos do SJM. Soud též nesprávně započítal do SJM zůstatek na účtu žalované č. [bankovní účet] ve výši [částka], jestliže žalovaná prokázala, že na tento účet byly složeny peněžní prostředky výlučně patřící babičce žalované, které byla ustanovena jako opatrovnice, a další prostředky (výživné, příspěvek třetí osoby na domácnost žalované). Nesprávně též byla do SJM zahrnuta kuchyňská linka včetně spotřebičů, která ale byla součástí bytové jednotky a je zobrazena i v nabídce realitní kanceláře. Její hodnota by tak měla být vypořádána v rámci vypořádání družstevního podílu v BD [ulice] [obec] s mrazákem, která byla součástí vybavení domu v [obec], byla jako nefunkční vyřazena, ke dni právní moci rozvodu manželství neexistovala. Žalovaná též nesouhlasí s povinností hradit žalobci náklady řízení ve výši [částka]. Navrhla, aby odvolací soud zrušil napadený rozsudek a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

28. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek v celém rozsahu, neboť pro tento druh sporu vyplývá z právního předpisu určitý způsob vypořádání poměru mezi účastníky (§ 206 odst. 2 o. s. ř., a srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 410/2008), včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a doplnil dokazování (§ 213 o. s. ř.).

29. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] vzal odvolací soud za prokázané, že účastníci jako podíloví spoluvlastníci každý jedné ideální poloviny nemovitostí – rodinného domu v [obec a číslo] stojícího na pozemku parc. [číslo] pozemků parc. [číslo] v k.ú. [obec] prodali své spoluvlastnické podíly [jméno] [příjmení] za kupní cenu [částka], která byla dle smlouvy zaplacena do advokátní úschovy advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

30. Ze smlouvy o úschově uzavřené dne [datum] vzal odvolací soud za prokázané, že účastníci jako oprávnění a [příjmení] [příjmení] jako složitel se dohodli s Mgr. [jméno] [příjmení] jako schovatelem, že složitel na základě smlouvy předává schovateli do úschovy částku [částka] představující kupní cenu za nemovitosti, schovatel je povinen s předmětem úschovy nakládat dle podmínek sjednaných v kupní smlouvě a předmět úschovy vydat oprávněným do deseti dnů od předložení dokladu o nabytí vlastnického práva k nemovitostem kupujícím.

31. Tento důkaz byl proveden v souladu s principy neúplné apelace (§ 205a o. s. ř.), neboť potřeba jeho provedení vyšla najevo již před soudem I. stupně, navazuje-li na kupní smlouvu ze dne [datum] a dokládá-li zaplacení kupní ceny způsobem sjednaným již v kupní smlouvě.

32. Po takto provedeném dokazování dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání žalobce i žalované je zčásti důvodné.

33. Odvolací soud odkazuje na podrobná skutková zjištění soudu I. stupně, z nichž též při svém rozhodování vycházel, pouze doplnil dokazování listinami výše uvedenými, z nichž doplnil skutkový stav o zjištění ohledně výplaty kupní ceny za prodej nemovitostí v [obec].

34. Soud I. stupně správně zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] a bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum], a vypořádání společného jmění účastníků provedl podle správného právního předpisu.

35. Podle § 3028 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. 36. [ulice] jmění manželů vzniklá za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“), se do [datum] řídila úpravou obsaženou v obč. zák.; po [datum] se však řídí již úpravou v o. z., s korektivem obsaženým v § 3028 odst. 2 části věty za středníkem o. z. Protože v dané věci zaniklo společné jmění účastníků po [datum] a až po účinnosti o. z. vzniklo účastníkům právo domáhat se jeho vypořádání rozhodnutím soudu (§ 736 věta první, § 740 a § 765 odst. 2 o. z.), podléhá režim jeho vypořádání soudem již příslušným ustanovením o. z. (zejména § 736 a násl. o. z.). Z § 3028 odst. 2 o.z. se zároveň podává, že režim, podle něhož se v projednávané věci posuzuje rozsah tohoto vypořádávaného společného jmění manželů, tj. rozsah aktiv a pasiv jej tvořící, se bude řídit příslušnými ustanovení obč. zák. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 3779/2014, uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 6109/2017, uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

37. Podle § 143 odst. 1 obč. zák. společné jmění manželů tvoří a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství, anebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

38. Podle odst. 2 stane-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, nezakládá nabytí podílu, včetně akcií, ani nabytí členských práv a povinností členů družstva, účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.

39. Podle § 703 odst. 2 obč. zák. vznikne-li jen jednomu z manželů za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, vznikne se společným nájmem bytu manžely i společné členství manželů v družstvu; z tohoto členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně.

40. Podle § 739 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích, dále jen„ ZoK“), společné členství manželů zaniká vypořádáním společného jmění manželů nebo marným uplynutím lhůty pro jeho vypořádání podle občanského zákoníku.

41. Podle § 775 ZoK tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne jeho účinnosti.

42. Podle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

43. Podle odst. 2 hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

44. K požadavku žalované, aby jí byla nahrazena částka [částka] a [částka] zaplacená z jejích výlučných prostředků na dům v [obec]:

45. Podle výše citovaného ustanovení (§ 742 odst. 1 písm. c/ o. z.) má každý z manželů právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek. V projednávané věci však částka [částka] byla vynaložena z výlučných prostředků žalované na majetek získaný ještě před uzavřením manželství, tj. nespadající do společného jmění manželů. Účastníci byli podílovými spoluvlastníky nemovitostí v [obec], a to každý jednou polovinou. Investice výlučného majetku jednoho z manželů do výlučného majetku manželů proto vnosem ve smyslu § 742 odst. 1 písm. c) o. z. není a nelze ji v rámci řízení o vypořádání společného jmění jako vnos vypořádat. Stejně je tomu s částkou [částka], kterou žalované daroval její otec a žalovaná ji použila podle svých tvrzení jednak na rekonstrukci domu v [obec], tj. na oddělený majetek v podílovém spoluvlastnictví účastníků, jednak na splacení dluhu ze smlouvy o úvěru uzavřené ještě před vznikem manželství účastníků, tj. na dluh nespadající do společného jmění podle § 143 odst. 1 obč. zák. Ani tato částka proto není vnosem ve smyslu § 742 odst. 1 písm. c) o. z. a nelze ji v rámci tohoto řízení o vypořádání společného jmění jako vnos vypořádat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 2027/2010, či usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 44/2012). Soud I. stupně tudíž nesprávně označil částku [částka] jako vnos žalované do společného jmění účastníků.

46. K otázce rozsahu aktiv společného jmění účastníků:

47. Soud I. stupně uzavřel, že dohoda o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v Bytovém družstvu [ulice] byla uzavřena za trvání manželství účastníků, družstevní podíl je proto součástí společného jmění manželů ve smyslu § 143 obč. zák. S tímto závěrem odvolací soud souhlasí. Uzavřením dohody o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu vzniklo žalované za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu a se společným nájmem bytu manžely vzniklo účastníkům i společné členství manželů v družstvu, přičemž z tohoto členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně ve smyslu tehdy platné právní úpravy (§ 703 obč. zák.). Skutečnost, z jakých finančních prostředků byla zaplacena úplata za převod členských práv a povinností, má význam pouze pro úvahu o případném vnosu některého z účastníků ze svého výhradního majetku na majetek společný.

48. Za situace, kdy účastníci byli spoluvlastníky nemovitostí v [obec] každý jednou ideální polovinou a za prodej spoluvlastnických podílů obdrželi kupní cenu ve výši [částka], náležela každému z nich uvedené kupní ceny, tj. částka [částka], neboť z kupní smlouvy ani ze smlouvy o úschově nevyplývá jiná dohoda účastníků o rozdělení kupní ceny. Oba účastníci pak veškeré tyto své výlučné finanční prostředky použili na pořízení společného majetku, družstevního podílu v Bytovém družstvu [ulice], družstevního podílu ve Stavebním bytovém družstvu STAVEG a nebytové jednotky [číslo] – garáže. Protože vnosy obou účastníků z výlučného majetku na společný jsou stejné, nepřichází v úvahu jejich další vypořádání.

49. Odvolací námitka žalované, že kuchyňská linka včetně spotřebičů byla součástí družstevní bytové jednotky a je zobrazena i v nabídce realitní kanceláře, proto měla být vypořádána v rámci vypořádání družstevního podílu, není opodstatněná. Jedná se o movité věci, které žalobce v žalobě učinil předmětem vypořádání, přičemž movité věci, které tvoří vybavení družstevního bytu, nemohou být součástí vypořádávaného členského podílu v bytovém družstvu. Postup soudu I. stupně byl v tomto ohledu správný.

50. Účastníci při odvolacím jednání učinili nespornou skutečnost, že lednice s mrazákem Whirlpool v ceně [částka] vypořádaná ve výroku IV pod bodem m) rozsudku soudu I. stupně, ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství již neexistovala. Jelikož ke dni zániku společného jmění manželů tato movitá věc již nebyla součástí zákonného majetkového společenství manželů, nemohla být předmětem vypřádání.

51. Účastníci při odvolacím jednání též shodně navrhli, aby předmětem vypořádání nebyly finanční prostředky na účtu č. [bankovní účet] vedeném u [právnická osoba], neboť se na něm ke dni zániku společného jmění nenacházely finanční prostředky, které by byly součástí zákonného majetkového společenství manželů. Následně žalobce znovu navrhl k vypořádání zůstatek ve výši [částka] s tím, že tyto finanční prostředky byly součástí společného jmění manželů. Odvolací soud vzhledem ke zjištění soudu I. stupně, že na tento účet byly vloženy peněžní prostředky babičky žalované ve výši [částka] a [částka] a dále na něj byl zasílán příspěvek druha žalované na společnou domácnost a od žalobce výživné pro syna účastníků, uzavřel, že pohledávka za peněžním ústavem ve výši ke dni zániku společného jmění účastníků, není součástí zákonného majetkového společenství manželů, proto ji neučinil součástí vypořádání.

52. Jestliže účastníci měli ke dni zániku společného jmění manželů na některých účtech nulový zůstatek, nebyla zde žádná pohledávka k vypořádání, o které by mělo být soudem rozhodnuto. Soud I. stupně proto nesprávně přikázal žalované do vlastnictví pohledávku z účtu u peněžního ústavu ve výši [částka] (výrok V bod c/ rozsudku).

53. Ve výroku rozsudku, kterým soud vypořádává společné jmění manželů, musí být jasně a určitě uvedeno, jaké právo bylo účastníku přiznáno nebo jaká povinnost mu byla uložena a v jakém rozsahu se tak stalo. Je to nutné i proto, aby při případném provádění výkonu rozhodnutí mohl soud posoudit, zda se oprávněný domáhá toho, co bylo povinnému uloženo pravomocným soudním rozhodnutím (§ 251 o. s. ř.). Pro formulaci rozsudečného výroku lze přiměřeně nadále použít stanovisko Nejvyššího soudu k bezpodílovému spoluvlastnictví manželů ze dne [datum], Cpj. [číslo], publikované pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Při vypořádání společného dluhu účastníků je třeba uložit některému z nich povinnost zaplatit zůstatek dluhu, případně uložit povinnost zaplatit dluh každému z účastníků jednou polovinou. Odvolací soud proto ve svém rozhodnutí změnil rozsudek soudu I. stupně ve výroku III písm. b) a formuloval jej tak, aby odpovídal soudní praxi. Žádný z účastníků přitom netvrdil, že by tento dluh byl po právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků uhrazen.

54. Soud I. stupně dále uzavřel, že neshledal žádné důvody pro uplatnění disparity podílů na vypořádávaném jmění. Odvolací soud s jeho závěrem souhlasí. K možnosti uplatnění disparity podílů uvádí následující:

55. V rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 6109/2017, uveřejněném pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud přijal a odůvodnil závěr, že i v poměrech o. z. může soud při vypořádání SJM rozhodnout o tzv. disparitě (nerovnosti) podílů. Uvedl, že tomuto závěru jednoznačně nasvědčují kritéria uvedená v § 742 odst. 1 o. z., k nimž je soud povinen při vypořádání přihlédnout. Poznamenal, že disparita se může podle konkrétních okolností případu vztahovat na veškeré položky náležející do SJM či jen na některé z nich (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 2914/99). Nejvyšší soud v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 2362/2018, dále vyložil, že judikatura vztahující se k disparitě podílů v poměrech zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění [účinnost], je s ohledem na obdobný účel i obdobnou právní úpravu obecně v zásadě použitelná i v poměrech zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Z judikatury dovolacího soudu se v souvislosti s odklonem od principu rovnosti podílů podává, že podíly bývalých manželů při vypořádání SJM nemusí být v zásadě totožné, nýbrž mohou být modifikovány dohodou manželů či soudem v rámci soudního vypořádání SJM (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 726/99, rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 2433/99, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 2055/2011). Soudní odklon od principu rovnosti podílů je postupem, který musí být opodstatněn konkrétními okolnostmi (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 3174/2007). Určení výše disparity vypořádacích podílů je na úvaze soudu, při které musí soud zohlednit veškeré relevantní okolnosti projednávané věci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 1781/2004). V rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 5384/2015, Nejvyšší soud uvedl, že důvodem vedoucím k disparitě vypořádacích podílů mohou být negativní okolnosti v manželství, jakož i zohlednění principu zásluhovosti, případně i další okolnosti nastalé v projednávané věci. Základní tezí při uplatnění principu zásluhovosti je, že odklon od rovnosti podílů manželů je namístě jenom za situace, kdy zvýšené úsilí jednoho z manželů zajistilo nabytí a udržení majetku značné hodnoty (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 1781/2004). V rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 1096/2011, Nejvyšší soud vyložil, že„ pokud jeden z manželů pečuje řádně o společnou domácnost, přichází do úvahy disparita podílů jen v případě mimořádných zásluh druhého manžela o nabytí společného majetku. Jestliže druhému z manželů nelze vytýkat nedostatek péče o rodinu a – v mezích jeho možností – o společný majetek, je rozhodnutí o disparitě naprosto výjimečné a musí být odůvodněno mimořádnými okolnostmi daného případu. Jinak je tomu ovšem v případě, kdy jeden z manželů své povinnosti týkající se rodiny a společného majetku bez důvodu přijatelného z hlediska dobrých mravů zanedbával; pak je namístě rozhodnout o disparitě podílů“. V usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 5228/2015, Nejvyšší soud poznamenal, že shora uvedené závěry o disparitě podílů při uplatnění principu zásluhovosti byly přijaty za situace, ve které se jednalo o majetek nabývaný v průběhu manželství na straně jedné a výkon osobní péče o rodinu na straně druhé. Netýkaly se však posouzení disparity například v případech, ve kterých došlo k rozšíření společného jmění o majetek, který měl některý z manželů již před uzavřením manželství jako majetek výlučný. K tomu dále dodal, že„ odborná literatura v této souvislosti zdůraznila, že je třeba odlišovat situace, kdy k nabytí majetku značné hodnoty došlo díky činnosti některého z manželů za trvání manželství a kdy nabytí majetku značné hodnoty došlo díky činnosti některého z manželů ještě před vznikem manželství. V poměrech nyní posuzované věci vzhledem ke všem okolnostem soud I. stupně ani odvolací soud důvod pro odklon od pravidla rovnosti podílů obou manželů na vypořádávaném jmění neshledal. Účastníci se dohodli ještě před uzavřením manželství, že nabydou nemovitosti v [obec] do podílového spoluvlastnictví a že jejich podíly budou stejné, přestože žalovaná na nákup nemovitostí vynaložila ze svého vyšší částku ([částka]) a následně použila finanční prostředky darované otcem na zaplacení dluhu z úvěrové smlouvy, kterou účastníci uzavřeli před uzavřením manželství a tyto finanční prostředky použili na nákup uvedených nemovitostí. Jestliže v průběhu manželství prodali své stejně velké spoluvlastnické podíly na nemovitostech a výlučné prostředky z kupní ceny stejnou měrou použili na pořízení společného majetku, nelze hovořit o mimořádné zásluze žalované na pořízení společného majetku značné hodnoty či jejím zvýšeném úsilí a činnosti. Odvolací soud tak uzavírá, že soud I. stupně správně vycházel z principu stejných podílů obou účastníků ve smyslu § 742 odst. 1 písm. a) o. z., a uplatnění tohoto zákonného principu nelze v dané věci považovat za nespravedlivé.

56. Stanovení ceny vypořádávaného majetku:

57. Soud I. stupně při vypořádání společného jmění manželů vycházel ze současné obvyklé ceny věcí stanovené podle jejich stavu ke dni zániku manželství účastníků. Přitom ale vycházel ze zjištění, že současný stav věcí je tentýž jako v okamžiku zániku manželství účastníků. Proto stanovení cen věcí v projednávané věci není v rozporu se závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1205/2019, uveřejněného pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. V tomto rozhodnutí shledal dovolací soud dovolání přípustné s tím, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení právní otázky ocenění věci tvořící součást SJM pro účely jeho vypořádání soudem, která v jeho rozhodovací praxi dosud v poměrech o.z. nebyla řešena. Vyšel z toho, že základním smyslem vypořádání společného jmění je spravedlivé a zásadně rovné rozdělení součástí tvořících společné jmění a že tomuto principu nejlépe odpovídá pravidlo, že při zjištění ceny věci tvořící vypořádávané SJM je třeba zásadně vycházet z obvyklé ceny věci v době rozhodování soudu stanovené s ohledem na stav této věci k okamžiku vypořádání SJM (tedy ke stejnému okamžiku), a to právě z důvodu, že spoluvlastníky věci jsou až do okamžiku vypořádání SJM oba manželé, kteří by zásadně společně měli nést důsledky zhodnocení či znehodnocení věci.

58. Ohledně posouzení otázky oceňování členského podílu v bytovém družstvu prošla judikatura určitým vývojem, který byl završen rozsudkem velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 8. září 2010, sp. zn. 31 Cdo 2036/2008, publikovaným pod [číslo] 2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Nejvyšší soud v něm dospěl k závěru, že při oceňování členského podílu v bytovém družstvu v rámci vypořádání SJM – bývalých společných nájemců družstevního bytu a společných členů bytového družstva – je třeba vyjít ze stavu družstevního bytu i obvyklé ceny členského podílu v době zániku společného nájmu bytu a společného členství rozvedených manželů v družstvu. Musí se vycházet z tzv.„ tržní“ ceny členského podílu v rozhodné době a místě.

59. Odvolací soud má však s ohledem na novou právní úpravu za to, že, zaniká-li společné členství manželů až vypořádáním společného jmění manželů ve smyslu výše citovaného § 739 odst. 2 ZoK, tj. v projednávané věci až právní mocí rozsudku o vypořádání společného jmění, je namístě vycházet též v souladu se závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 1205/2019, uveřejněném pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, z obvyklé ceny členského podílu v době rozhodování soudu stanovené s ohledem na stav této věci k okamžiku vypořádání SJM. Soud I. stupně tak podle názoru odvolacího soudu vycházel při vypořádání družstevních podílů ze správně stanovené ceny (též se zohledněním nesplacené anuity).

60. Z důvodů shora uvedených odvolací soud dospěl k závěru, že celková masa SJM činí [částka] (majetek v hodnotě [částka] přikázaný žalobci a majetek v hodnotě 3 522 263,51 přikázaný žalované). Každému z účastníků by se tedy měl dostat majetek v hodnotě 2 144 864, [částka].

61. Žalobci byl přikázán majetek v hodnotě [částka], žalovaná by mu měla zaplatit na vyrovnání jeho podílu ještě částku [částka] [anonymizována dvě slova], [částka], neboť žalované byl přikázán majetek v hodnotě [částka]. Soud I. stupně tak uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na vypořádání jeho podílu nesprávnou částku, a to částku nižší než mu náleží.

62. Na základě shora uvedeného postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a napadený rozsudek soudu I. stupně změnil ve výroku III písm. b) a přikázal žalobci k úhradě pohledávku peněžního ústavu, ve výroku IV odvolací soud neučinil předmětem vypořádání movitou věc (lednici s mrazákem) zaniklou před zánikem společného jmění, ve výroku V změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že neučinil předmětem vypořádání nulový zůstatek na účtu u peněžního ústavu a ve výroku VI jej změnil ve výši vypořádacího podílu, který je žalovaná povinna zaplatit žalobci. Jinak rozsudek soudu I. stupně jako správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

63. Odvolací soud na rozdíl od soudu I. stupně neshledal podmínky pro tzv. separaci nákladů a rozhodnutí podle § 147 odst. 1 o. s. ř. Při ústním jednání konaném dne [datum] byla žalovaná soudem poučena podle § 118a odst. 1 o. s. ř. o nutnosti doplnit tvrzení o zhodnocení historického motocyklu žalobce, nicméně jednání bylo odročeno za účelem vyžádání listinných důkazů soudem (podklady týkající se stavebních spoření a životního pojištění žalobce, výpis z účtu [právnická osoba], doklady o účtu žalobce u [právnická osoba]). K následujícímu jednání konanému dne [datum] se žalovaná ani její právní zástupce nedostavili, soud jednal podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v jejich nepřítomnosti, provedl listinné důkazy a jednání odročil za účelem opětovného předvolání žalované s opakováním výzvy k doplnění tvrzení a předložení důkazů o zhodnocení motocyklu žalobce.

64. Z uvedeného je zřejmé, že nedostavením se žalované k jednání konanému dne [datum] nedošlo ke zmaření jeho účelu a tato skutečnost neměla za následek vznik nákladů, které byly vynaloženy zbytečně. Soud I. stupně na tomto jednání provedl dokazování listinami, které vyžádal, účel jednání tak zmařen nebyl. Odvolací soud uvádí, že nebylo ani žádného důvodu pro to, aby soud opakoval výzvu k doplnění tvrzení žalovanou, neboť byla řádně poučena podle § 118a odst. 1 o. s. ř. při minulém jednání včetně možných následků nesplnění výzvy.

65. O nákladech řízení před soudem I. stupně i před soudem odvolacím odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 a 2 a § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť každý z účastníků měl jak před soudem I. stupně, tak v odvolacím řízení úspěch pouze částečný.

66. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. bylo uloženo každému z účastníků nahradit státu polovinu nákladů, které stát platil (znalečné ve výši [částka] za znalecký posudek znaleckého ústavu [právnická osoba]).

67. O lhůtě k plnění odvolací soud rozhodl dle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř. Soud stanovil k plnění lhůtu 30 dnů zejména s ohledem na výši vypořádacího podílu.

Poučení