14 Co 63/2022- 143

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Šrédlové a soudkyň Mgr. Lucie Králové a Mgr. Soni Burešové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa] [anonymizováno] žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa ] o zaplacení [částka] s příslušenstvím, o odvolání žalobce [anonymizováno] rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku II ohledně [částka] s příslušenstvím potvrzuje, ohledně částky [částka] s příslušenstvím se mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] se zákonnými úroky z prodlení od [datum] do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně výrokem I žalované uložil povinnost zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku, výrokem II zamítl žalobu s návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci [částka] s příslušenstvím, výrokem III žalované uložil povinnost zaplatit žalobci náklady řízení ve výši [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám žalobce.

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce mj. na žalované domáhal poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku opatrovnického řízení vedeného Okresním soudem ve [obec] – pobočka [obec] pod sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ namítané řízení“).

3. Usnesením soudu I. stupně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla žaloba žalobce vyjma nároku na zaplacení přiměřeného zadostiučinění za nesprávný úřední postup v podobě nepřiměřené délky řízení vedeného u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka], odmítnuta pro neodstranění vad vedoucí k její neprojednatelnosti.

4. Žalobce při jednání konaném [datum] svůj žalobní nárok vymezil tak, že nemajetkovou újmu ve výši [částka] požaduje za řízení vedené pod shora uvedenou spisovou značkou o jeho návrhu ze dne [datum], kterým se domáhal změny úpravy péče o nezletilé. Žalobce zároveň vyslovil souhlas, aby dále bylo rozhodnuto již bez nařízení jednání. Žalovaná s tímto postupem souhlasila již ve vyjádření k žalobě. Soud I. stupně tedy dále postupoval dle § 115a o.s.ř.

5. Žalovaná nesporovala, že žalobce u ní nárok předběžně dne [datum] uplatnil. Namítala však, že k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo a žalobcem vymezenou délku namítaného řízení shledala přiměřenou.

6. Soud I. stupně tedy vycházel z nesporných tvrzení účastníků, že žalobce nárok na náhradu žalované nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky namítaného řízení u žalované předběžně dne [datum] uplatnil a že žalovaná jeho žádosti nevyhověla.

7. Ze spisu Okresního soudu ve [obec] – pobočka [obec] (dále jen„ okresní soud“) vzal za prokázané, že žalobce jako otec dne [datum] podal návrh na změnu výchovy nezletilých dětí. Dne [datum] podal návrh na přikázání věci jinému soudu, dne [datum] byl vyzván k zaplacení soudního poplatku za tento návrh, dne [datum] žádost o přikázání věci jinému soudu doplnil. Usnesením ze dne [datum] byl vyzván k odstranění vad podání. Matka se k návrhu na přikázání věci jinému soudu vyjádřila dne [datum], na což zde žalobce reagoval vyjádřením došlým soudu dne [datum]. Věc byla s námitkou podjatosti vznesené zde žalobcem předložena Krajskému soudu v Ostravě (dále jen„ krajský soud“) a zde žalobce dne [datum] namítl podjatost jeho soudců. Věc byla předložena k rozhodnutí o námitce podjatosti dne [datum] Vrchnímu soudu v Olomouci, který usnesením ze dne [datum] rozhodl, že soudci JUDr. [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] Krajského soudu v Ostravě nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne [datum] rozhodl, že soudkyně Mgr. [jméno] [příjmení] a JUDr. [jméno] [příjmení] nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci. Dne [datum] vydal Vrchní soud v Olomouci opravné usnesení. Dne [datum] podal zde žalobce návrh na vydání předběžného opatření na změnu styku s nezletilými, který byl usnesením okresního soudu ze dne [datum] zamítnut. Dne [datum] byla věc předložena krajskému soudu, který dne [datum] návrhu zde žalobce na přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci nevyhověl. Dne [datum] podal zde žalobce návrh na vydání předběžného opatření na změnu styku s nezletilými dětmi, řízení o tomto návrhu bylo usnesením ze dne [datum] zastaveno. Pokynem soudce ze dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Při tomto ústním jednání bylo provedeno dokazování listinami, byl vyslechnut zde žalobce, matka a byl vyhlášen rozsudek ve věci samé, kterým návrh zde žalobce na svěření nezletilých do střídavé péče rodičů byl zamítnut, stejně jako návrh zde žalobce na změnu úpravy styku s nezletilými. [anonymizováno] tomuto rozsudku podal zde žalobce dne [datum] odvolání. Matka se k odvolání vyjádřila dne [datum]. Věc byla předložena krajskému soudu s odvoláním dne [datum]. Pokynem předsedy odvolacího senátu ze dne [datum] bylo nařízeno odvolací jednání na den [datum]. Při tomto jednání byl vyslechnut zde žalobce, matka a rozsudek okresního soudu byl zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Dne [datum] podal zde žalobce návrh na vydání předběžného opatření ohledně změny styku s nezletilými, který byl usnesením okresního soudu ze dne [datum] zamítnut. Usnesením ze dne [datum] byl ve věci ustanoven znalec z oboru zdravotnictví – odvětví [anonymizováno]. Dne [datum] požádal tento znalec o zproštění povinnosti vypracovat znalecký posudek z důvodu přemíry zadaných znaleckých posudků. Usnesením ze dne [datum] byl znalec zproštěn povinnosti vypracovat znalecký posudek a byl ustanoven znalec nový. Znalecký posudek byl soudu předložen dne [datum]. Dne [datum] vznesl zde žalobce námitku podjatosti znalce, o níž rozhodl okresní soud usnesením ze dne [datum] tak, že znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] není vyloučen z povinnosti podat znalecký posudek. Pokynem soudce ze dne [datum] bylo nařízeno jednání na den [datum]. Při tomto jednání byl vyslechnut znalec s tím, že soud zvažoval zadání dalšího znaleckého posudku. Usnesením okresního soudu ze dne [datum] byl ustanoven znalec z oboru zdravotnictví – klinická [anonymizováno] dětí a dospělých a dále znalec z oboru zdravotnictví – [anonymizováno] pro děti a dorost. Dne [datum] podal zde žalobce návrh na vydání předběžného opatření na změnu styku s nezletilými, který byl usnesením ze dne [datum] zamítnut. Následně obě znalkyně požádaly o zproštění povinnosti vypracovat znalecký posudek z důvodu nadmíry zadaných znaleckých posudků. Usnesením ze dne [datum] byly tyto znalkyně zproštěny povinnosti vypracovat znalecký posudek a ve věci byl ustanoven nový znalec, z oboru školství a kultura – odvětví [anonymizováno] dětí a dospělých ([anonymizována dvě slova] [role v řízení]). Znalecký posudek byl soudu předložen dne [datum]. Dne [datum] předložil zde žalobce soudu své [anonymizována dvě slova] na klinice v [obec], dne [datum] zaslal soudu podání popisující průběh jednání na OSPOD dne 3. 3. a [datum]. Dne [datum] byla krajským soudem okresnímu soudu postoupena žádost zde žalobce ze dne [datum]. Další žádost byla soudu od krajského soudu postoupena dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byla znalkyni přiznána odměna za znalecký posudek. Usnesením okresního soudu ze dne [datum] byl ve věci zadán revizní znalecký posudek. [anonymizováno] tomuto ustanovení vznesl zde žalobce námitky dne [datum]. Dne [datum] bylo nalézacímu soudu opětovně postoupeno podání zde žalobce ze dne [datum], které zaslal krajskému soudu v [obec]. Dne [datum] podal zde žalobce návrh na vydání mezitímního rozsudku. Dne [datum] okresní soud rozhodl, že Fakultní nemocnice [obec] není vyloučena z povinnosti podat znalecký posudek. Dne [datum] se konalo ústní jednání, při kterém byla vyslechnuta znalkyně, a jednání bylo odročeno na neurčito. Dne [datum] podal zde žalobce návrh na vydání předběžného opatření na změnu styku s nezletilými, který byl usnesením okresního soudu ze dne [datum] zamítnut. [anonymizováno] tomuto usnesení podal zde žalobce [datum] odvolání, které bylo předloženo [datum] krajskému soudu, který usnesením ze dne [datum] napadené rozhodnutí potvrdil. Podáním ze dne [datum] se zde žalobce vyjádřil k výslechu znalce. Následně pokynem soudce ze dne [datum] byl spis zaslán Znaleckému ústavu – Fakultní nemocnice [obec]. Na to Fakultní nemocnice [obec] reagovala podáním došlým soudu dne [datum] s tím, že je velmi vytížena a dala soudu na zvážení vypracování znaleckého posudku u jiného znaleckého ústavu. Přípisem došlým soudu dne [datum] vrátil znalecký ústav – Fakultní nemocnice [obec] spis okresnímu soudu ve [obec] se sdělením, že znalecký posudek nemůže být vypracován z důvodu podjatosti. Přípisem ze dne [datum] soudkyně vyzvala tento znalecký ústav k doplnění námitky podjatosti, na což bylo reagováno podáním ze dne [datum]. K dotazu soudu pak Všeobecná fakultní nemocnice v [obec] přípisem ze dne [datum] sdělila, že nemůže ve věci zpracovat revizní znalecký posudek, neboť pro jeho zpracování nemá akreditaci z oboru dětské a dorostové [anonymizováno] a dětské a klinické [anonymizováno]. Stejně tak sdělila i [ulice] vojenská nemocnice a Psychiatrická nemocnice [část obce]. Usnesením ze dne [datum] byla Fakultní nemocnice v [obec] zproštěna povinnosti zpracovat znalecký posudek. K tomuto se zde žalobce vyjádřil dne [datum] Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti zde žalobce usnesením ze dne [datum]. Následně byl poptáván znalecký ústav, který by mohl revizní znalecký posudek zpracovat, a byl ustanoven znalecký ústav pro [anonymizována dvě slova] a klinickou psychologii. V [anonymizováno] [rok] byl spis zapůjčen Ministerstvu spravedlnosti z důvodu předběžného uplatnění nároku žalobce na nemajetkovou újmu. Poté byl dne [datum] spis zaslán znaleckému ústavu. Znalecký posudek byl soudu předložen dne [datum]. V mezidobí k žádosti znaleckého ústavu ze dne [datum] byla soudem lhůta prodloužena do [datum]. Dne [datum] podal zde žalobce návrh na vydání předběžného opatření, kterým se domáhal rozšíření styku s dětmi po dobu jednoho měsíce o letních prázdninách. Tento návrh byl zamítnut usnesením okresního soudu ze dne [datum], [anonymizováno] tomuto usnesení podal zde žalobce dne [datum] odvolání, které bylo předloženo dne [datum] krajskému soudu, který usnesením ze dne [datum] napadené usnesení potvrdil. Dne [datum] podal zde žalobce další návrh na vydání předběžného opatření na změnu styku s nezletilými, který byl zamítnut okresním soudem dne [datum]. Přípisem ze dne [datum] požádal znalecký ústav o prodloužení lhůty k vypracování znaleckého posudku z důvodu problematické komunikace s rodiči ohledně [anonymizováno] nezletilých. Usnesením ze dne [datum] bylo znaleckému ústavu přiznáno znalečné. Pokynem soudcem ze dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Přípisem ze dne [datum] požádala matka o odročení jednání z důvodu [anonymizováno] právní zástupkyně matky. Jednání bylo odročeno na den [datum]. Při ústním jednání konaném dne [datum] bylo provedeno dokazování listinami, byl vyslechnut zde žalobce a matka a dále zástupce znaleckého ústavu a jednání bylo odročeno na den [datum] za účelem doplňujícího výslechu znalce. Při tomto jednání byl dovyslechnut zástupce znaleckého ústavu, bylo provedeno dokazování listinami, byl proveden doplňující výslech zde žalobce a byl vyhlášen rozsudek ve věci samé. [anonymizováno] tomuto rozsudku podal zde žalobce dne [datum] odvolání. Dne [datum] podal zde žalobce návrh na vydání předběžného opatření na změnu styku s nezletilými, o němž bylo rozhodnuto usnesením okresního soudu ze dne [datum]. Matka podala odvolání [anonymizováno] rozsudku podáním ze dne [datum]. Dne [datum] požádal zde žalobce o odklad vykonatelnosti rozsudku. O tomto návrhu bylo rozhodnuto usnesením okresního soudu ze dne [datum]. Věc byla předložena krajskému soudu dne [datum]. Dne [datum], [datum] žádal zde žalobce o zaslání odůvodnění odvolání matky. Dne [datum] žádal písemně zde žalobce o projednání odvolání. Pokynem předsedy odvolacího senátu ze dne [datum] bylo nařízeno odvolací jednání na den [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo krajským soudem rozhodnuto o odvolání otce [anonymizováno] usnesením okresního soudu ze dne [datum] a ze dne [datum]. Dne [datum] se konalo odvolací jednání, při kterém bylo přistoupeno k pohovoru s nezletilými dětmi, byl proveden výslech matky a zde žalobce a bylo rozhodnuto ve věci samé tak, že částečně byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen a částečně byl změněn. Tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

8. Po právní stránce soud I. stupně věc posuzoval podle § 1 odst. 1, § 2, § 13 odst. 1, § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ zákon č. 82/1998 Sb.“), s přihlédnutím k judikatuře Evropského soudu pro lidská práva (dále jen„ ESLP“) i Nejvyššího soudu (zejména pak Stanovisku občanskoprávního a [anonymizováno] kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010 (dále jen„ Stanovisko“), usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

9. Soud I. stupně nejprve vymezil rozhodnou délku řízení s počátkem od podání návrhu zde žalobce na změnu výchovy dne [datum] a koncem [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek krajského soudu ze dne [datum], tedy [anonymizováno] let a [anonymizováno] měsíce. Předmětem řízení byla změna výchovy nezletilých dětí, jejichž otcem zde žalobce je. Takto vymezenou délku řízení soud I. stupně následně posuzoval z hlediska jednotlivých kritérií uvedených v ustanovení § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb.

10. Ve vztahu ke kritériu postupu orgánů státu uvedl, že v řízení bylo postupování plynule, bez delších prodlev a průtahů, postup soudu směřoval k rozhodnutí ve věci samé. Jediný krátkodobý průtah soud I. stupně zaznamenal v období od [datum] do [datum], kdy se věc nacházela u krajského soudu s odvoláním.

11. Ve vztahu ke kritériu počtu soudní soustavy soud I. stupně zohlednil, že ve věci samé rozhodoval dvakrát okresní i krajský soud. Krajský soud dále rozhodoval o odvolání zde žalobce [anonymizováno] rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření, o návrhu na delegaci vhodnou, o zde žalobcem uplatněné námitce podjatosti. [ulice] soud rozhodoval o námitce podjatosti a Ústavní soud rozhodoval o ústavní stížnosti zde žalobce. V této souvislosti soud I. stupně zohlednil, že účastníkům řízení nelze upírat využití jejich procesních práv v podobě podání řádných a mimořádných opravných prostředků či dalších procesních návrhů, avšak takovýto postup může prodloužit délku posuzovaného řízení, někdy až několikanásobně, neboť se orgány státu s procesními návrhy účastníků musí vypořádat, tedy o nich rozhodnout. K tomu došlo i v projednávané věci, neboť soudy se musely vypořádat se zde žalobcem podanými návrhy na vydání předběžného opatření, uplatněnými námitkami podjatosti, návrhy na delegaci vhodnou, včetně podaných odvolání, což vedlo k prodloužení délky namítaného řízení. Tuto skutečnost však nelze klást ani k tíži žalované.

12. Z hlediska složitosti řízení bylo namítané řízení obtížnější jak po stránce skutkové, tak i po stránce procesní. Ve věci byly zpracovány dva znalecké posudky (z oboru zdravotnictví, odvětví [anonymizováno] na osobu zde žalobce a z oboru zdravotnictví, odvětví [anonymizováno] dětí a dospělých, [anonymizována dvě slova] [role v řízení] a odvětví pedagogika) a revizní znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví klinická [anonymizováno] a [anonymizováno], neboť bylo třeba podrobně zjistit, zda jsou důvody pro změnu výchovy u nezletilých. Znalci a zástupce znaleckého ústavu byli vyslýcháni. V souvislosti se zadáním revizního znaleckého posudku se objevily obtíže, když oslovené znalecké ústavy buď byly podjaté, nebo neměly specializaci na zkoumání dětí. Od září do [anonymizováno] [rok] tak okresní soud hledal znalecký ústav, který by mohl revizní znalecký posudek zpracovat. Opakovaně pak v důsledku vytížení znaleckého ústavu byla prodlužována lhůta k vypracování posudku. Tyto objektivní potíže nelze přičítat k tíži žalované.

13. Žalobce se na celkové délce řízení žádným významným způsobem nepodílel, toliko jedenkrát žádal o odročení nařízeného odvolacího jednání.

14. K významu namítaného řízení pro žalobce soud I. stupně uvedl, že obecně je Evropským soudem pro lidská práva s tímto typem sporu spojován vyšší význam pro jeho účastníky (srov. rozsudek ESLP ve věci [anonymizována dvě slova] [země] ze dne [datum], [číslo], § 72), neboť tento druh řízení v obecné rovině více negativně ovlivňuje a zatěžuje osobní život poškozeného a má tak pro poškozeného vyšší význam než řízení jiná (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

15. Shora vymezenou rozhodnou délku namítaného řízení s přihlédnutím k rozebraným kritériím soud I. stupně posoudil jako nepřiměřeně dlouhou a dovodil, že tak došlo k nesprávnému úřednímu postupu dle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., v důsledku čehož žalobci vznikla nemajetková újma, jejíž vznik se předpokládá. Přiměřeným odškodněním takto vzniklé újmy je peněžitá náhrada, při určení jejíž výše soud I. stupně vyšel za základní částky odškodnění [částka] za rok trvání řízení, za první dva roky v poloviční výši (tj. [částka]), kterou ponížil o 40% z důvodu procesní a skutkové složitosti a o 20 % z důvodu počtu stupňů soudní soustavy a navýšil o 20% z důvodu vyššího významu řízení pro žalobce, čímž dospěl k částce [částka], kterou žalobci přisoudil.

16. O příslušenství rozhodl soud I. stupně ve smyslu § 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., přičemž vyšel z toho, že uplatnil-li žalobce u žalované svůj nárok předběžně [datum], je žalovaná v prodlení od [datum]. Výše úroku z prodlení se odvíjí od § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky [anonymizována dvě slova], veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení vlády č. 351/2013 Sb.“).

17. O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně dle § 142 odst. 1 o.s.ř. za aplikace závěrů vyslovených Nejvyšším soudem v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] Sb., a žalobci přiznal náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (§ 151 odst. 3 o.s.ř., § 1 odst. 1 písm. a), b) a c), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu – dále jen „vyhláška č. 254/2015 Sb.“, 3 úkony po [částka] – sepsání žaloby, příprava na jednání, účast na jednání). 18. [anonymizováno] tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Značnou část svého odvolání věnoval postupu soudu I. stupně, který vyústil v odmítnutí části jeho žaloby, s tím, že částku [částka] nárokoval za všechny škody, které jemu a jeho dětem byly způsobeny. Při jednání konaném [datum] se ho soud ptal na detaily žaloby a bylo zřejmé, že nestačí věc projednat. Proto bylo dohodnuto, že se žalobce vyjádří slovně. Obsah vyjádření žalované k žalobě shrnuté v bodu [anonymizováno] napadeného rozsudku označil za nepravdivou demagogii a zdůraznil, že v namítaném řízení byly soudy zaujaté, nikdo se o děti nezajímal, znalecké posudky byly křivé, nepřehlédnutelný [anonymizována dvě slova] u dětí je vinou žalované. K tomu, jak soud I. stupně popsal průběh namítaného řízení, uvedl, že zbytečně„ rozmazal“ problém se žádostí o delegaci, podávání předběžných opatření iniciovaly samy děti, které jej žádaly, aby mohly být s ním a nemusely se vracet k matce, nesprávný úřední postup představuje zrušení rozsudku okresního soudu krajským soudem, žalobce se musel bránit křivým posudkům objednaným soudy, které si nepřál, návrh na vydání mezitímního rozsudku podal po poradě s právníkem, špatný postup představuje i provedení výslechu znalce [příjmení] [příjmení] při videokonferenci, shánění znaleckých ústavů též nebylo potřeba, zvýšením výživného se okresní soud dopustil šikanování žalobce, odvolání proběhlo za tři čtvrtě [anonymizováno], což je neúměrné, z pohovoru provedeného s dětmi muselo být jasné, že se jedná o indoktrinaci, přesto výchova nebyla změněna a bylo postupováno v rozporu se zájmem dětí. V namítaném řízení okresní soud postupoval [anonymizováno] smyslu zákona a judikatury a byl si vědom toho, co na dětech, které nemohou uniknout z patologického prostředí, páchá. Soudy požadovaly takové absurdní nesmysly, jako je zásadní změna poměrů, a čekaly 6 let na to, aby jim znalec [příjmení] [příjmení] řekl, že děti potřebují otce. Soudy sice rozšířily kontakt žalobce s nezletilými na jeho náklady, ale matce ponechaly široké pole působnosti k dohnání dětí do stavu [anonymizována dvě slova]. Dle žalobce je třeba tyto zhýralé korupční poměry náležitě ohodnotit v odškodnění. Soudu I. stupně žalobce dále vytýkal, že nehodnotil jeho nemajetkovou újmu, kdy byl„ nezákonným způsobem v rozporu s lege artis označen na objednávku škůdce za [anonymizována dvě slova], aby mu mohl odejmout rodičovská práva“. Soudy v namítaném řízení vedly případ špatně, a proto muselo být tolik jednání a odvolání, protože z jejich jednání byl vidět zlý úmysl, nikoli zájem dětí. Věc se dala rozhodnout na jedno stání, pokud by byl dodržován zákon a nebylo nadržováno matce, byla by správně určena výchova a další řízení by nebylo potřeba. Opatrovnické řízení je jedno z nejjednodušších řízení vůbec a zbytečnou složitost z něj dělá škůdce, neboť chce škodit a nadržovat. Není pravda, že průtahy v řízení a posudcích nelze přičíst k tíži žalované, neboť ta vydává metodické pokyny, jak se mají opatrovnické věci soudy, jak se mají matky zabezpečovat z peněz otců na úkor dětí, aby nemusely chodit do práce a mohly se věnovat svým promiskuitním rozmarům. Vyjádřil svůj nesouhlas s aplikací Stanoviska, v němž není zohledněno opatrovnické řízení a jeho význam pro žalobce. Od vydání Stanoviska se společnost, finance, hodnota měny a inflace posunuly jinam a neodpovídají tedy částce [částka] za rok trvání řízení. Dále nesouhlasil s odčítáním procent z vypočtené částky, která je i tak nedostatečná, z důvodu složitosti případu a počtu stupňů soudní soustavy. K přiznaným nákladům řízení uvedl, že náklady žaloby za sepsání se u advokátů vypočítávají podle výše žalované částky. Odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 4227/12, pokud jde o to, jakou náhradu lze považovat za spravedlivou. Odmítl-li soud I. stupně zabývat se škodou způsobenou diskriminací, postupoval v rozporu se zákonem. Soudu I. stupně dále vytýkal, že nesprávně hodnotil důkazy, do spisu se nepodíval do jednání konaného [datum], nezapočítal celkovou doby řízení od [anonymizováno] [rok], na začátku řízení se výslechu žalobce bránil a pozval ho k jednání, až když o nic nešlo. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

19. Při odvolacím jednání žalobce k dotazu odvolacího soudu uvedl, že se odvolává [anonymizováno] zamítavému výroku II a výroku III o nákladech řízení. [anonymizováno] výroku I rozsudku soudu I. stupně nebrojí, žalovaná mu již přisouzené odškodnění vyplatila.

20. Žalovaná se k odvolání vyjádřila pouze tak, že se ztotožnila s napadeným rozsudkem a navrhla jeho potvrzení.

21. K odvolacímu jednání konanému dne [datum] se žalovaná nedostavila, svou nepřítomnost omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti. Odvolací soud proto jednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované a z podnětu a v rozsahu podaného odvolání dle § 212 a § 212a o.s.ř. přezkoumal rozsudek soudu I. stupně ve výrocích II – III včetně řízení, které jejich vydání předcházelo, částečně zopakoval dokazování (§ 213 odst. 2 o.s.ř.) a z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění.

22. Okresní soud ve [obec] – pobočka ve [obec] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zamítl návrhy zde žalobce ze dne [datum], aby nezletilí [jméno] a [jméno] [příjmení] byli svěřeni do střídavé péče rodičů a aby u nich došlo ke změně v úpravě styku mezi dětmi a zde žalobcem tak, jak byla stanovena rozsudkem Okresního soudu ve [obec] – pobočka ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] Okresní soud uvedl, že naposledy byly poměry nezletilých upraveny jeho rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým byla schválena dohoda rodičů, dle níž byli nezletilí svěřeni do výchovy matky, a zde otec se zavázal platit výživné. Rozsudkem okresního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem krajského soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci [datum], byl zamítnut návrh otce na svěření nezletilých do jeho výchovy, výživné bylo zvýšeno a byl upraven styk otce s nezletilými každou lichou sobotu od [anonymizováno] do [anonymizováno] hodin. Okresní soud neshledal, že by v poměrech účastníků došlo ke změně, která by si vyžádala změnu uvedených rozhodnutí, přičemž zohlednil výsledky znaleckého zkoumání, jemuž se účastníci podrobili v [anonymizováno] [rok] (rozsudek Okresního soud ve [obec] – pobočka ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).

23. K odvolání zde žalobce byl uvedený rozsudek okresního soudu usnesením krajského soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zrušen a věc byla vrácena soudu okresnímu k dalšímu řízení. Krajský soud upozornil, že ačkoli zde žalobce podal projednávaný návrh po velmi krátkém časovém odstupu od předchozího rozhodování (po třech měsících od právní moci posledního rozhodnutí), uplynula od podání návrhu delší doba a nelze tak vyloučit, že k nějakým kvalifikovaným změnám poměrů mohlo dojít. Není tak dost dobře možné, aby v nynějším řízení bylo konečné rozhodnutí vybudováno v zásadě jen na závěrech znaleckého posudku z [anonymizováno] [rok], ale bude třeba objasnit nynější psychický stav nezletilých, výchovné schopnosti obou rodičů, a to prostřednictvím znaleckého posudku z oboru zdravotnictví – odvětví [anonymizováno]; takové doplnění dokazování zdravotnictví – odvětví [anonymizováno] na osobu zde žalobce. Takové doplnění dokazování překračuje možnosti odvolacího soudu, který proto dle § 219a odst. 2 o.s.ř. přistoupil ke zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení (usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).

24. Okresní soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zamítl návrh otce na změnu péče dětí stanovenou jeho rozsudkem ze dne [datum] (výrok I), výživné otci stanovené naposledy jeho rozsudkem ze dne [datum] na nezletilé zvýšil s účinností od [datum] na nezletilého [jméno] a s účinností od [datum] na nezletilého [jméno] (výrok II), otci uložil povinnost zaplatit nedoplatek na zvýšeném výživném do tří dnů od doručení rozsudku (výrok III), změnil rozsudek ze dne [datum], jímž byl upraven styk otce s nezletilými tak, že otec je oprávněn se s nimi stýkat v lichém kalendářním týdnu od [anonymizována dvě slova] hodin do neděle [anonymizováno] hodin, v lichém kalendářním [anonymizováno] od [anonymizováno] do [anonymizováno], v sudém kalendářním [anonymizováno] od [anonymizováno] do [anonymizována dvě slova], v lichém kalendářním [anonymizováno] od [anonymizována dvě slova] do [anonymizována dvě slova], v prvním celém lichém týdnu v červenci a v prvním lichém týdnu v srpnu (výrok [příjmení]), místem převzetí a předání nezletilých bylo určeno bydliště matky (výrok V), matce bylo uloženo nezletilé ke styku řádně připravit, předat je otci a převzít je zpět (výrok [příjmení]), [země] nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (výrok VII) a bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok VIII). Své rozhodnutí okresní soud založil po provedeném dokazování na tom, že nedošlo ke změně poměrů, která by si vyžádala změnu úpravy péče nezletilých – matka o děti pečuje řádně, nezletilí si přejí zůstat v péči matky, střídavá péče by s ohledem na vzdálenost bydlišť rodičů znamenala významný zásah do života nezletilých, [role v řízení] nejsou spolu schopni dlouhodobě komunikovat. Ve vztahu k úpravě výživného však takovou změnu poměrů dovodil, neboť nezletilí začali navštěvovat základní školu a došlo tak k nárůstu jejich potřeb. Vzhledem k tomu, že dosud upravený rozsah styku neodpovídá zájmům dětí, které jsou od jeho poslední úpravy starší, nikoli tak poutané na matku, rozšířil styk otce s nezletilými (rozsudek Okresního soud ve [obec] – pobočka ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).

25. Krajský soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], potvrdil shora uvedený rozsudek okresního soudu ve výrocích I, IV až VII (výrok I), ve zbývající části jej změnil tak, že výživné zvýšil pro oba nezletilé s účinností od [datum], čímž změnil rozsudek okresního soudu ze dne [datum], a rozhodl o nedoplatku na zvýšeném výživném, který otci uložil zaplatit do jednoho měsíce od doručení rozsudku (výrok II), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem okresním (výrok III) a soudem odvolacím (výrok [příjmení]). Krajský soud doplnil dokazování a shodně se soudem okresním neshledal, že by nastala podstatná a kvalifikovaná změna poměrů, pro kterou by bylo nutné ochránit nejlepší zájmy nezletilých změnou dosavadních výchovných poměrů. Ke zde žalobcem prezentovanému důvodu pro změnu poměrů spočívající v tom, že oba nezletilí se opakovaně dožadují být s s ním víc, krajský soud uvedl, že takové přání nezletilých nevyplynulo ani ze znaleckých posudků, ani z opakovaných pohovorů s nezletilými ze strany opatrovníka či soudů. Krajský soud neshledal pochybení soudu okresního, ani pokud jde o rozšíření styku zde žalobce s nezletilými. Pokud jde o zvýšení výživného, pak soud krajský za podstatnou změnu poměrů nepovažoval již nástup nezletilých do základní školy, neboť na straně zde žalobce nedošlo k významnému zvýšení příjmů a stále ho zatěžovaly další dvě vyživovací povinnosti. Změnu poměrů dovodil až k [datum], kdy zde žalobci odpadla vyživovací povinnost k již zletilému synovi [jméno] a zvýšily se odůvodněné potřeby nezletilých již prostým plynutím času (rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).

26. Po takto doplněném dokazování dospěl odvolací soud k následujícím závěrům.

27. Dle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Dle odstavce 2 téhož ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

28. Podle § 31a odst. 1 cit. zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Dle odstavce 2 téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Dle odstavce 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

29. Uvedená právní úprava zakotvuje odpovědnost státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v tom, že nebylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě. Úprava postihuje případy, kdy poškození jsou vystaveni frustracím z nepřiměřeně dlouhého průběhu řízení. Přiměřenost délky řízení závisí na okolnostech jednotlivých případů. Rozhodující je přitom celková délka řízení, za kterou je náhrada poskytována. Nejedná se o odškodňování poškozeného za jednotlivý průtah v řízení (k tomu srovnej Stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010). V tomto smyslu Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], také dovodil, že jednotlivé průtahy v řízení (např. nečinnost soudu prvního stupně způsobená připojením k jinému spisu, délka řízení před Nejvyšším soudem) nemusí vždy znamenat, že došlo k porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení jako celek odpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Není tedy možné stanovit nějakou abstraktní lhůtu, kterou by bylo možné pokládat za přiměřenou, ale je třeba vždy přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu. Proto již při posouzení přiměřenosti délky řízení (tedy nejenom při určení výše zadostiučinění) je třeba vycházet z kritérií příkladmo stanovených v § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Za porušení zásady rychlosti řízení, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu výše citovaného ustanovení § 13 zákona, lze považovat jen takový postup soudu v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobené nedostatkem součinnosti či dokonce záměrným působením ze strany účastníků či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudu a jejich institucionálním a organizačním vybavení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

30. Soud I. stupně si opatřil postačující skutkové podklady pro to, aby mohl ve věci rozhodnout. Skutková zjištění soudu I. stupně jsou správná a odvolací soud z nich proto vychází. Soud I. stupně zjištěný skutkový stav též správně posuzoval dle zákona č. 82/1998 Sb.

31. Soud I. stupně se poté, co byla pravomocně odmítnuta žaloba žalobce ve všech částech s výjimkou„ nároku na zaplacení přiměřeného zadostiučinění za nesprávný úřední postup v podobě nepřiměřeného délky soudního řízení vedeného u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka]“ (srov. usnesení soudu I. stupně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], která nabyla právní moci [datum]), správně zabýval pouze nárokem na náhradu nemajetkové újmy vzniklé nepřiměřeně dlouze vedeným řízení tak, jak jej žalobce co do rozhodné doby trvání vymezil při jednání konaném dne [datum], kdy počátek uvedeného řízení ztotožnil se svým návrhem ze dne [datum], jímž se domáhal změny úpravy péče nezletilých a řízení, o němž trvalo šest let. Pravomocným usnesením o odmítnutí žaloby jsou soudy (jak soud I. stupně, tak i odvolací) vázány (§ 170 odst. 1 o.s.ř.), a proto není možné v rámci tohoto odvolacího řízení opětovně řešit otázku, zda žaloba byla v jiných částech projednatelná či nikoli. Proto též nejsou opodstatněné odvolací námitky žalobce vztahující se k tomu, že soud I. stupně nehodnotil nemajetkovou újmu, jež mu měla být způsobena tím, že ve znaleckých posudcích byl označen za [anonymizována dvě slova] člověka, či jeho diskriminací. Důvodnou pak není ani žalobcova námitka, že soud I. stupně nezohlednil délku opatrovnického řízení od [anonymizováno] [rok], neboť takto svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřeně dlouze vedené řízení skutkově nevymezil. Namítá-li pak žalobce, že v namítaném řízení byly soudy zaujaté, nikdo se o děti nezajímal, provedené znalecké posudky byly křivé, špatně byl proveden výslech znalce [příjmení] [příjmení] prostřednictvím videokonference, jedná se o výtky směřující [anonymizováno] postupu, který předcházel vydání rozhodnutí a který se v nich bezprostředně odrazil. Případnou újmu takto způsobenou by bylo možné posuzovat pouze z hlediska odpovědnosti státu za újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 7 a násl. zákona č. 82/1998 Sb., nikoli nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 citovaného zákona. Nebyla-li tato rozhodnutí pro nezákonnost změněna ani zrušena, nelze v řízení o náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřeně dlouze vedené řízení takto rozhodnutí přezkoumávat po věcné stránce ani posuzovat, zda kroky, které k jejich vydání vedly, byly správné.

32. Soud I. stupně správně zjistil, že v projednávané věci byla splněna podmínka předběžného projednání nároku ve smyslu § 14 a § 15 zákona č. 82/1998 Sb., správně určil celkovou délku řízení (řízení bylo zahájeno [datum] a skončeno [datum] – trvalo tedy [anonymizováno] let a [anonymizováno] měsíce - k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) a poté hodnotil, zda je řízení možno považovat za přiměřeně dlouhé podle jednotlivých okolností případu. Vzal v úvahu všechna rozhodná kritéria - složitost věci, v jejímž rámci posuzoval počet instancí, v nichž byla věc řešena, a složitost věci samu o sobě, včetně složitosti skutkové a složitosti procesní, význam předmětu řízení pro žalobce, postup soudů a chování žalobce, a jejich posouzením dospěl ke správnému závěru, že namítané řízení bylo nepřiměřeně dlouze vedené.

33. Nejvyšší soud ve svém Stanovisku konstatoval, že složitost případu (řízení) je jednou z možných objektivních příčin prodloužení řízení. Složitost řízení zahrnuje ve své konkretizaci jednak počet instancí, v nichž byla věc řešena, a dále složitost věci samu o sobě. Okolnosti provázející konkrétní řízení se tak zohledňují v rámci skutkové složitosti věci, složitosti právního posouzení a složitosti procesní.

34. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně, že namítané řízení patřilo k řízením složitějším po skutkové a procesní. Po procesní stránce byla věc komplikována tím, že soudy se musely vypořádat s osmi žalobcovými návrhy na vydání předběžných opatření, s námitkami podjatosti uplatněnými žalobcem jak vůči soudcům okresního, tak i krajského soudu, bylo rozhodováno o návrhu zde žalobce na delegaci, o znalečném. Po stránce skutkové byla věc složitá s ohledem na charakter prováděného dokazování, když krajským soudem bylo okresnímu soudu v usnesení ze dne [datum] uloženo, aby za účelem rozhodnutí o návrhu zde žalobce objasnil psychický stav nezletilých, výchovné schopnosti obou rodičů, a to prostřednictvím znaleckých posudků, a aby tak zjistil, zda od doby předchozího rozhodnutí nedošlo ke změně poměrů. V této souvislosti není důvodná námitka žalobce stran nadbytečnosti provádění dokazování znaleckými posudky, navíc když soudy z nich při svém rozhodování vycházely a s ohledem na jejich závěry posuzovaly, zda v poměrech, z nichž bylo vycházeno v době předchozího rozhodnutí, nedošlo k takovým změnám, na něž by bylo nutné reagovat změnou úpravy poměrů nezletilých.

35. Soud I. stupně též správně zohlednil, že řízení opakovaně probíhalo u různých soudů soudní soustavy – u soudů okresního, krajského, vrchního a Ústavního. Státu nelze přičítat k tíži prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na návrhy, opravné prostředky nebo námitky účastníků řízení, zvláště jde-li o návrhy, opravné prostředky či námitky zjevně nedůvodné (srov. Stanovisko či rozsudky Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Uvedené hledisko vyjadřuje zásadu, že délka řízení prodlužovaná zásadně o dobu za řízení před další instancí, tj. o dobu potřebnou pro předložení věci přezkumnému soudu, pro jeho přezkumné posouzení a pro případné promítnutí výsledků přezkumu do dalšího postupu v řízení, je ospravedlnitelná. Žalobce v namítaném řízení nebyl úspěšný se svými námitkami podjatosti, návrhy na delegaci, odvoláním [anonymizováno] usnesení o zamítnutí jeho návrhu na vydání předběžného opatření ani s následnou ústavní stížností směřující [anonymizováno] potvrzujícímu rozhodnutí krajského soudu, a proto je třeba okolnost, že řízení probíhalo na více stupních soudní soustavy, zohlednit v rámci kritéria počtu soudních instancí.

36. Chování poškozeného je subjektivním kritériem, které podle Stanoviska může na celou délku řízení působit jak negativně, tak i pozitivně. Poškozený jako účastník řízení může negativně působit svou nečinností (např. nereagováním na výzvy soudu) nebo naopak svou aktivitou ryze obstrukčního charakteru (např. opakované činění nejasných podání, navrhování provedení mnoha důkazů, četné změny žalobních návrhů atd.), a státu rovněž, jak již bylo shora s odkazem na judikaturu vysvětleno, nelze přičítat k tíži prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na návrhy, opravné prostředky nebo námitky účastníků řízení, zvláště jde-li o návrhy, opravné prostředky či námitky zjevně nedůvodné. V této souvislosti soud I. stupně správně uzavřel, že žalobce se svým chováním na délce řízení významným způsobem nepodílel, v řízení rozhodně nebyl nečinný, ale jeho procesní aktivitu nelze zároveň hodnotit jako aktivitu ryze obstrukčního charakteru.

37. Stran kritéria postupu soudu soud I. stupně správně zaznamenal jedno období nečinnosti v době, kdy věc byla předložena krajskému soudu k rozhodnutí s odvoláními rodičů [anonymizováno] rozsudku okresního soudu ze dne [datum], odvoláními zde žalobce [anonymizováno] rozhodnutím o znalečném a o návrhu na odklad vykonatelnosti, a to od [datum], kdy došlo k předložení věci, do [datum], kdy bylo nařízeno odvolací jednání. S výjimkou shora vymezeného časového úseku soudy postupovaly v řízení koncentrovaně a jednotlivé úkony směřovaly k vyřízení věci, jak správně uzavřel již soud I. stupně. Zrušení rozsudku okresního soudu ze dne [datum] usnesením krajského soudu ze dne [datum] nelze považovat za nesprávný úřední postup. Ke zrušení rozsudku nedošlo z důvodu spočívajícího v jeho nepřezkoumatelnosti či nerespektování závazného právního názoru, nýbrž z toho důvodu, že odvolací soud nevyloučil, že - s ohledem na dobu, která v mezidobí uplynula od podání návrhu – mohlo dojít k nějakým kvalifikovaným změnám poměrů. Za účelem zjištění, zda tomu tak je, pak považoval za nutné doplnit dokazování rozsáhlým způsobem, a to znaleckými posudky z oboru [anonymizováno] na děti a [anonymizováno] na otce. Takto projevenou rozhodovací činnost, jež je podstatou soudnictví, však jako nesprávný úřední postup hodnotit nelze (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

38. K významu řízení pro poškozeného Nejvyšší soud uvádí, že roli hraje to, o jaká práva či povinnosti se dané řízení vede a do jaké míry jsou tato práva či povinnosti zpravidla důležitou součástí života jednotlivce. Jedná se o hledisko obecné, typové, k němuž není třeba vést dokazování, neboť plyne ze samotné podstaty zkoumaných řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). V namítaném řízení šlo o změnu úpravy poměrů nezletilých dětí žalobce. Soud I. stupně správně poukázal na skutečnost, že jej lze typově zařadit mezi ta, u kterých se dle judikatury Evropského soudu pro lidská práva zvýšený význam řízení pro poškozeného předpokládá (řízení ve věcech trestních, opatrovnických, pracovněprávních, osobního stavu, sociálního zabezpečení či ve věcech týkajících se zdraví nebo života – k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). K týmž závěrům se přihlásilo i Stanovisko (srov. část [příjmení]), pročež není důvodná námitka žalobce stran jeho neaplikovatelnosti, kterou dovozoval z toho, že nezohledňuje opatrovnické řízení a jeho význam pro žalobce.

39. Na základě shora uvedeného tak odvolací soud shodně se soudem I. stupně uzavírá, že namítané řízení lze považovat za nepřiměřeně dlouze vedené, když do délky řízení se negativně promítla složitost věci zahrnující její dílčí kritéria – složitost skutkovou a procesní a složitost daná počtem soudních instancí podílejících se na rozhodování věci.

40. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně, že přiměřeným zadostiučiněním nemajetkové újmy vzniklé žalobci nepřiměřeně dlouze vedeným namítaným řízení, jež je dle závěrů obsažených ve Stanovisku presumována, je peněžité zadostiučinění. Pokud však jde o jednotlivá kritéria promítající se do výše peněžitého odškodnění, má odvolací soud za to, že soud I. stupně je nehodnotil zcela přiléhavým způsobem.

41. Při stanovení základní částky výše přiměřeného zadostiučinění vyšel soud I. stupně z částky [částka] za jeden rok trvání řízení, a to s modifikací za první dva roky řízení vždy po [částka], tj. z částky odpovídající dolní hranici rozmezí uvedeného Nejvyšším soudem jako vodítka pro určování výše přiměřeného zadostiučinění (k tomu srovnej Stanovisko). Odvolací soud však má za to, že s ohledem na charakter namítaného řízení a zákonodárcův pokyn vyjádřený v ustanovení § 471 odst. 2 z.ř.s. je třeba základní částku stanovit z částky [částka] za jeden rok trvání řízení s modifikací za první dva roky řízení vždy po [částka]. Při shora vymezené délce trvání řízení ([anonymizováno] let a [anonymizováno] měsíce) tak činí základní částka zadostiučinění [částka] (tj. [anonymizováno] 000 * 3 + 8 500*2 + [anonymizováno] [číslo]).

42. K žalobcovým námitkám stran„ zastaralosti“ Stanoviska s ohledem na hodnotu měny, vývoj inflace a společnosti, odvolací soud uvádí, že k možnosti překonání závěrů učiněných ve Stanovisku s ohledem na ekonomický růst se Nejvyšší soud vyjadřoval v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], kde zopakoval, že při stanovení finančního zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení je třeba přiznat zadostiučinění přiměřené konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy, a naopak se vyvarovat mechanické aplikaci práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Obdobně se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). K uvedeným závěrům se Nejvyšší soud v poslední době přihlásil např. v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], v němž dále uvedl, že„ z části [příjmení] Stanoviska vyplývá, že základní částka [částka] až [částka] za první dva a dále za každý následující rok trvání nepřiměřeně dlouho vedeného řízení je obecně nastavena výrazně výše než 45 % toho, co za porušení předmětného práva přiznal ve věcech [anonymizováno] [země] Evropský soud pro lidská práva (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo rozsudek [anonymizováno] senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne [datum], věc [anonymizována dvě slova] [země], stížnost [číslo] odst. 72). Nejvyšší soud nadto nenachází důvod, pro který by bylo namístě tuto právní otázku posuzovat nadále jinak za situace, kdy se ke shodným závěrům přihlásil Ústavní soud ve svém nálezu ze dne [datum], sp. zn.

III. ÚS 1303/21“

43. Takto určenou základní částku přiměřeného zadostiučinění odvolací soud dále upravil s ohledem na shora popsaná kritéria. Odvolací soud se ztotožňuje s postupem soudu I. stupně, který s ohledem na dílčí kritérium složitosti věci spočívající v počtu soudních instancí ponížil základní částku o 20%. Na druhou stranu nesouhlasí se soudem I. stupně provedeným ponížením o 40% z důvodu složitosti skutkové a procesní, neboť nutnost vypořádat se s procesními návrhy účastníků, o nichž rozhodovaly jiné soudy než soud okresní, je již zohledněna v rámci předchozího kritéria. Proto za přiléhavé považuje odvolací soud ponížení z hlediska složitosti věci o 30%. Zvýšený význam namítaného řízení je pak třeba promítnout do základní částky odškodnění nikoli soudem I. stupně uvažovanými 20%, ale 40%, které vhodněji vystihují význam řízení pro žalobce daný tím, že po dobu trvání řízení byl žalobce v nejistotě stran rozsahu, v němž se nadále bude podílet na výchově svých nezletilých synů. Po výše uvedené úpravě, tj. po snížení základní částky odškodnění [částka] o 50% a jejím zvýšení o 40%, tak výsledná výše odškodnění činí částku [částka].

44. Žalobci bylo již soudem I. stupně pravomocně přisouzeno zadostiučinění ve výši [částka], z čehož vyplývá, že jeho odvolání je důvodné v rozsahu částky [částka] s příslušenstvím (tj. 66 300 – 39 000); v rozsahu částky [částka] s příslušenstvím (tj. 19 961 000 – 27 300) pak důvodné není.

45. Ze správných skutkových zjištění soudu I. stupně dále vyplývá, že žalobce žalobou uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnil dne [datum], v důsledku čehož je žalovaná v prodlení s plněním dle § 15 odst. 1 a 2 zákona č. 82/1998 Sb. za použití § 605 odst. 2 o.z. od [datum] – srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka].

46. S ohledem na shora uvedené odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výroku II ohledně částky [částka] s příslušenstvím změnil dle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. tak, že tuto částku spolu se zákonným úrokem z prodlení uložil žalované žalobci zaplatit do 15 dnů od právní moci rozsudku. Pouze na doplnění odvolací soud uvádí, že zákonná výše úroků z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. činí 8,25% ročně. Ohledně částky [částka] s příslušenstvím pak odvolací soud dle § 219 o.s.ř. rozsudek soudu I. stupně v uvedeném výroku II potvrdil.

47. O nákladech řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1 a 2 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř., když vycházel z toho, že výsledek řízení projevující se tím, že žalobce dosáhl satisfakce uložením povinnosti žalované nahradit mu zadostiučinění, je nutné hodnotit v souladu se závěry vyslovenými Nejvyšším soudem ČR v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], jež bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] jako plný úspěch, byť mu nebylo přiznáno plnění v jím požadované výši.

48. Pokud jde o náklady řízení vynaložené žalobcem v řízení před soudem I. stupně, tyto činí dohromady částku [částka] sestávající ze 3 paušálních náhrad nákladů řízení po [částka] ( (§ 151 odst. 3 o.s.ř., § 1 odst. 1, odst. 3 písm. a), b) a c), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (sepsání žaloby, příprava účasti na jednání a účast na jednání konaném [datum])).

49. Pokud jde o řízení odvolací, činí náklady žalobce taktéž částku [částka] sestávající ze 3 paušálních náhrad nákladů řízení po [částka] ( (§ 151 odst. 3 o.s.ř., § 1 odst. 1, odst. 3 písm. a), b) a c), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (sepsání odvolání, příprava účasti na jednání a účast na jednání konaném [datum])).

50. Odvolací soud se neztotožňuje s výtkami žalobce stran výše náhrady nákladů řízení. Žalobce v řízení není zastoupen zástupcem ve smyslu § 137 odst. 2 o.s.ř., a proto mu dle § 151 odst. 3 o.s.ř. náleží náhrada hotových výdajů ve výši stanovené právě vyhláškou č. 254/2015 Sb. Ani v případě, byl-li by žalobce v řízení zastoupen advokátem, by však odměna za zastupování advokátem nebyla stanovena ve smyslu § 8 odst. 1 advokátního tarifu z výše žalované částky, ale dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu částkou [částka] na jeden úkon právní služby (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

51. O lhůtách k plnění a paričním místu náhrady nákladů řízení odvolací soud rozhodl dle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř. (vzhledem k rozpočtovým pravidlům) a § 149 odst. 1 o.s.ř.