141 A 10/2021–45

Rubrum

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a JUDr. Martiny Vernerové ve věci žalobce: M. B., narozen X, bytem X, zastoupen JUDr. Radkem Bechyněm, advokátem, sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem, zastoupen Mgr. Vlastimilem Škodou, advokátem, sídlem Masarykovo náměstí 193/20, 405 02 Děčín, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 9. 2021, č. j. KUUK/116883/2021/DS/Hac, ve znění opravného rozhodnutí ze dne 11. 5. 2022, č. j. KUUK/072785/2022/DS/Hac, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím svého právního zástupce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství, ze dne 13. 9. 2021, č. j. KUUK/116883/2021/DS/Hac, ve znění opravného rozhodnutí ze dne 11. 5. 2022, č. j. KUUK/072785/2022/DS/Hac, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Ústí nad Labem, správního odboru, oddělení registru řidičů, (dále jen „magistrát“) ze dne 28. 6. 2021, č. j. MMUL/SPO/RŘ/154315/2021/NovaK–32, kterým byly jako nedůvodné zamítnuty námitky žalobce proti záznamu 12 bodů v registru řidičů a provedený záznam 12 bodů ke dni 4. 8. 2020 byl potvrzen. Žalobce se současně v žalobě domáhal toho, aby soud uložil žalovanému povinnost nahradit mu náklady řízení. Žaloba 2. V podané žalobě žalobce namítal, že žalovaný zcela ignoroval předložené důkazní prostředky a návrhy. V souvislosti s tím pak žalobce poukázal na přiložené rozhodnutí Městského úřadu Hlučín ze dne 6. 1. 2020, č. j. HLUC/00590/2020/OD/Vo, či rozhodnutí Městského úřadu Černošice č. j. MUCE 20786/2019 SO, vydaná ve shodných či obdobných věcech, z nichž vyplývá ustálená praxe správního orgánu, kdy se správní orgán na základě podaného odvolání zabýval způsobilostí jednotlivých rozhodnutí pro provedení záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče. Obdobný postup podle žalobce vyplývá i z rozhodnutí dalších správních orgánů, konkrétně rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 13. 2. 2020, č. j. KUJCK–24343/2020, či rozhodnutí Magistrátu města Kladna č. j. ŘP/741/19–16/Ka (pozn. soudu – žalobce ohledně všech uvedených rozhodnutí v žalobě ani neuvedl správní orgán, který je vydal; soud proto v tomto směru vycházel z rozhodnutí přiložených k žalobě). Žalobce zdůraznil zásadu legitimního očekávání, podle které by správní orgány měly ve věcech se shodnými nebo obdobnými znaky postupovat a rozhodovat shodně. Pokud jeden správní orgán rozhoduje uvedeným způsobem, nepovažuje žalobce za správné, aby totožný správní orgán v jiné místní působnosti rozhodoval a postupoval zcela odlišně, neboť by byla jednoznačně narušena rovnost účastníků před zákonem, a to pouze na základě místní příslušnosti.

3. Žalobce dále uvedl, že ve svém odvolání namítl nezpůsobilost jednotlivých podkladů pro záznam bodů do bodového hodnocení s tím, že oznámení o spáchání přestupku nemohou být dostatečným důkazem a musejí být vždy porovnána s předmětným rozhodnutím, aby byla vyloučena možná chyba lidského faktoru či zvůle orgánu veřejné moci. K tomu měl žalovaný uvést, že podklady pro záznam posuzovat nemůže, posuzuje pouze oznámení od věcně příslušných oddělení policie. Žalobce zdůraznil, že i přes specifičnost blokového řízení lze rozhodnutí vydat v souladu se všemi požadavky zákona tak, aby obsahovalo údaje o osobě přestupce, místu a době spáchání přestupku a aby z něj bylo zcela zřejmé, o jaký přestupek se mělo jednat, podle jakého ustanovení zákona byl přestupek kvalifikován a jaká zákonem stanovená povinnost byla porušena. Na podporu své argumentace žalobce předložil kopie rozhodnutí v blokových řízeních – blok série HG/2014, č. G 1498901, a blok série GF/2013, č. F 0832677, která podle rozsudku Nejvyššího správního soudu dostatečně neindividualizují skutek. Poukázal také na rozhodnutí v blokovém řízení – blok série FC/2013, č. C 1404971, ze kterého je zřejmé, že veškeré zákonem stanovené požadavky byly dodrženy. Žalobce nesouhlasil s argumentem, že v rámci blokového řízení přestupce svým podpisem uděluje souhlas s tímto druhem projednání a správností takového rozhodnutí, neboť není možné, aby za správnost rozhodnutí odpovídal přestupce.

4. Nedostatek pokutového bloku ze dne 4. 8. 2020 žalobce spatřoval v tom, že z kolonky č. 1 není vlivem zápisu jednoznačné příjmení, tedy ani osoba přestupce. V kolonce č. 5 není jednoznačně stanoveno místo spáchání přestupku. Ze zde uvedeného popisu přestupkové jednání podle žalobce dále nevyplývá jednoznačná skutková podstata popsaného jednání ani její jednoznačné propojení s povinností stanovenou zákonem, jež měla být porušena. Právní kvalifikace této povinnosti je zapsaná ve zkratkovitém zápisu, ze kterého není zjevné, o jakou konkrétní právní normu se v tomto případě jedná; ze zápisu sice vyplývá porušení § 22, ovšem již ne jakého bodu či písmena atd. V kolonce č. 6 je uvedena zkratkovitě právní kvalifikace přestupkového jednání, kterého se měl účastník dopustit, přičemž ze zápisu opět vyplývá pouze jednoznačné označení paragrafu konkrétní právní normy, ovšem ostatní body atd. již nikoli. Takovýto zápis podle žalobce znemožňuje posouzení oprávněnosti uložené sankce a neposkytuje jednoznačný odkaz na právní kvalifikaci domnělého protiprávního jednání. Údaje v této kolonce jsou při své vágnosti a neodbornosti ve svém zápisu také částečně nečitelné.

5. Nedostatek pokutového bloku ze dne 17. 7. 2020 žalobce spatřoval v tom, že v kolonce č. 5 nebylo jednoznačně stanoveno místo spáchání přestupku. Ze zde uvedeného popisu přestupkové jednání podle žalobce dále nevyplývá jednoznačná skutková podstata popsaného jednání ani její jednoznačné propojení s povinností stanovenou zákonem, jež měla být porušena. Právní kvalifikace této povinnosti je zapsaná ve zkratkovitém zápisu, ze kterého není zjevné, o jakou konkrétní právní normu se v tomto případě jedná; ze zápisu sice vyplývá porušení § 6, ovšem již ne jakého bodu či písmena atd. V kolonce č. 6 je uvedena zkratkovitě právní kvalifikace přestupkového jednání, kterého se měl účastník dopustit, přičemž ze zápisu opět vyplývá pouze jednoznačné označení paragrafu konkrétní právní normy, ovšem ostatní body atd. již nikoli. Takovýto zápis podle žalobce znemožňuje posouzení oprávněnosti uložené sankce a neposkytuje jednoznačný odkaz na právní kvalifikaci domnělého protiprávního jednání. Údaje v této kolonce jsou při své vágnosti a neodbornosti ve svém zápisu také částečně nečitelné.

6. Nedostatek pokutového bloku ze dne 26. 4. 2020 žalobce spatřoval v tom, že v něm není přesně zjištěna osoba přestupce, neboť údaje jsou částečně nečitelné a nejsou zde přesně vypsány požadované údaje, například požadavek na uvedení rodného čísla a data narození. Rovněž ověření totožnosti není dle popisu uvedeného v předmětném rozhodnutí dostačujíc 7. V pokutovém bloku není přezkoumatelným způsobem uvedena doba spáchání přestupku; údaje o datu a čase spáchání přestupku nejsou uvedeny, jsou vlivem zápisu nečitelné, nejsou uvedeny kompletně. Dále v rozhodnutí není jednoznačně stanoveno místo spáchání přestupku, neboť údaj o místě neobsahuje veškeré údaje potřebné pro přesné stanovení místa. Název obce i název ulice zde není úplný, resp. uveden v nesrozumitelné zkratce. Ze zde uvedeného popisu přestupkové jednání podle žalobce dále nevyplývá jednoznačná skutková podstata popsaného jednání ani její jednoznačné propojení s povinností stanovenou zákonem, jež měla být porušena. Právní kvalifikace této povinnosti je zapsaná ve zkratkovitém zápisu, ze kterého není zjevné, o jakou konkrétní právní normu se v tomto případě jedná; ze zápisu sice vyplývá porušení § 18, ovšem již ne jakého bodu či písmena atd.

8. Dále je v rozhodnutí uvedena zkratkovitě právní kvalifikace přestupkového jednání, kterého se měl účastník dopustit, přičemž ze zápisu opět vyplývá pouze jednoznačné označení paragrafu konkrétní právní normy, ovšem ostatní body atd. již nikoli. Takovýto zápis podle žalobce znemožňuje posouzení oprávněnosti uložené sankce a neposkytuje jednoznačný odkaz na právní kvalifikaci domnělého protiprávního jednání. Údaje v této kolonce jsou při své vágnosti a neodbornosti ve svém zápisu také částečně nečitelné.

9. V kolonce označující formu zavinění není jednoznačně označeno, zda se jednalo o úmysl, či nedbalost. V kolonce udávající výši finanční sankce není zcela zřetelná výše uložené sankce, a není tak možní ověřit, zda jednotlivé údaje zde uvedené, tedy výše uložené sankce číslem a slovy, spolu korespondují. Údaj o výši sankce chybí či není úplný.

10. Dále podle žalobce není jednoznačně zaznamenáno místo, kde bylo napadené rozhodnutí vydáno. Vlivem zápisu tak není přezkoumatelné, zda jsou zde uvedeny veškeré požadované údaje o oprávněné osobě, která měla rozhodnutí vydat, a to včetně podpisu této oprávněné osoby. Rovněž data vyhotovení a převzetí rozhodnutí účastníkem jsou uvedena tak, že znemožňují přezkoumatelnost daného rozhodnutí. Z rozhodnutí také není zřetelný podpis účastníka, kdy tento prokazuje souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení.

11. Nedostatek pokutového bloku ze dne 16. 8. 2019 žalobce spatřoval v tom, že v kolonce č. 5 nebylo uvedeno číslo právní normy, která měla být jednáním přestupce porušena, a není tedy jednoznačné, k porušení jaké právní normy mělo dojít a zda se vůbec jednalo o protiprávní jednání.

12. U uvedených rozhodnutích žalobce uzavřel, že na těchto pokutových blocích nejsou přestupky jako konkrétní a individualizované jednání vůbec vymezeny. Vyjádření žalovaného k žalobě 13. Žalovaný k výzvě soudu předložil správní spis a písemné vyjádření k žalobě a navrhl, aby soud žalobu zamítl pro nedůvodnost. Popsal, že magistrát při svém rozhodování vycházel nejen z oznámení o přestupcích, ale i z pokutových bloků či příkazů, které shledal být způsobilými pro zápis bodů do bodového hodnocení řidiče. Vyjádřil se i ke každému ze sporovaných pokutových bloků s tím, že je shledal být formálně správnými. Posouzení věci soudem 14. O žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) bez jednání, neboť žalobce i žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasili.

15. Napadené rozhodnutí žalovaného soud přezkoumal v řízení podle části třetí hlavy druhé prvního dílu s. ř. s., který vychází z dispoziční zásady vyjádřené v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 větě druhé a třetí a v § 75 odst. 2 větě první s. ř. s. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení napadeného rozhodnutí ve smyslu § 72 odst. 1 s. ř. s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že rozhodnutí správního orgánu nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení, a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních bodů musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s. ř. s. Takové nedostatky však v projednávané věci nebyly zjištěny.

16. Na tomto místě soud předesílá, že po přezkoumání skutkového a právního stavu a po prostudování obsahu předloženého správního spisu dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

17. V prvé řadě soud shledal nedůvodnost námitky, podle které měl žalovaný zcela ignorovat předložené důkazní prostředky a návrhy. V celém správním řízení totiž žalobce žádné důkazy (vyjma kopie pokutového bloku ze dne 16. 8. 2019) nepředložil. Rozhodnutí správních orgánů namítaná v bodě 2 odůvodnění tohoto rozsudku ve správním řízení předložena ani namítána nebyla. Naopak magistrát si vyžádal a posoudil podklady pro záznam bodů do registru řidičů, konkrétně pět pokutových bloků, na základě kterých byla vyhotovena jednotlivá oznámení o spáchání přestupku, přičemž tyto shledal způsobilými pro provedený záznam bodů. Žalovaný se s takovýmto postupem a posouzením věci v napadeném rozhodnutí ztotožnil. Uvedený postup soud shledává zcela v souladu s judikaturou správních soudů. Žalobce přesto v žalobě zcela nepřiléhavě a v rozporu s průběhem správního řízení namítal, že posuzována byla pouze oznámení o spáchání přestupků. Takováto námitka je rovněž nedůvodná.

18. Soud dále konstatuje, že podle vydaných správních rozhodnutí měl žalobce dosáhnout zápisu 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče na základě pěti rozhodnutí. Ve vztahu k záznamu 2 bodů provedenému na základě pokutového bloku ze dne 30. 1. 2019, série AC/2017, č. C 1316359, však žalobce žádné žalobní námitky neformuloval, soud se jím proto nezabýval.

19. Z obsahu správního spisu soud dále zjistil, že přípisem ze dne 7. 8. 2020, č. j. MMUL/SPO/RŘ/238367/2020/ZuP–8, oznámil magistrát žalobci, že ke dni 4. 8. 2020 dosáhl celkového počtu 12 bodů v bodovém hodnocení, a vyzval ho k odevzdání řidičského průkazu. Proti provedení záznamu podal žalobce včasné námitky, ve kterých nesouhlasil s veškerými provedenými záznamy bodů a navrhl, aby si magistrát vyžádal všechny pokutové bloky. Magistrát si následně obstaral kopie příslušných pokutových bloků vydaných v přestupkových řízeních vedených se žalobcem.

20. Jedním ze čtyř v žalobě konkrétně sporovaných podkladů pro záznam bodů do registru řidičů tedy byl pokutový blok na pokutu na místě zaplacenou vydaný Policií České republiky dne 4. 8. 2020, série AC/2017, č. C 0719121, na částku 500 Kč. Z něj vyplynulo, že žalobce jako řidič motorového vozidla dne 4. 8. 2020 v 16:00 hodin v Trmicích, okres Ústí nad Labem, na kruhovém objezdu nad Globusem, nájezd směr na Německo, v rozporu s § 22 odst. 5 zákona o silničním provozu při vjíždění na kruhový objezd nedal přednost v jízdě. V kolonce č. 6 je tento přestupek kvalifikován podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 8. zákona o silničním provozu. Žalobce byl v kolonce č. 1 bloku na pokutu jednoznačným způsobem identifikován jménem a datem narození a nepřiléhavé jsou i výhrady žalobce k bez problému čitelným zápisům v kolonkách č. 5 a 6.

21. Z bloku na pokutu na místě zaplacenou vydaného Policií České republiky dne 17. 7. 2020, série AK/2017, č. C 2047444, na částku 300 Kč, vyplynulo, že žalobce jako řidič motorového vozidla dne 17. 7. 2020 v 8:45 hodin v Bílině, sil. I/3, u firmy Stama, v rozporu s § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu řídil motorové vozidlo, aniž by byl připoután bezpečnostním pásem. V kolonce č. 6 je tento přestupek kvalifikován podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Výhrady žalobce k bez problému čitelným zápisům v kolonkách č. 5 a 6 tak jsou nepřiléhavé.

22. Žalobce dále v žalobě vznesl výhrady k bloku na pokutu ze dne 26. 4. 2020. K tomu soud konstatuje, že podle oznámení Městské policie Duchov se měl žalobce dopustit přestupku dne 26. 4. 2020, který s ním byl vyřešen blokem na pokutu č. B 2533803. V námitkovém řízení však Městská policie Duchcov na žádost magistrátu o zaslání pokutového bloku předložila blok na pokutu na místě zaplacenou série BF/2018, č. B 2533803, vydaný dne 1. 6. 2020 a doplněný i o doklad o zaplacení pokuty z téhož dne. V námitkovém řízení Městská policie Duchcov tento rozpor následně vysvětlila pochybením při zpracování oznámení (viz její sdělení z 1. 6. 2021) a správní orgány proto vycházely z toho, že pokutový blok byl vydán dne 1. 6. 2020. I soud proto námitky žalobce k bloku na pokutu ze dne 26. 4. 2020 vztáhl k předloženému bloku na pokutu ze dne 1. 6. 2020.

23. Z bloku na pokutu na místě zaplacenou vydaného Městskou policií Duchov dne 1. 6. 2020, série BF/2018, č. B 2533803, na částku 800 Kč, vyplynulo, že žalobce jako řidič motorového vozidla dne 6. 5. 2020 v 8:35 hodin v Duchcově, ulici Lipová, překročil nejvyšší povolenou rychlost v obci, když mu po započtení odchylky byla naměřena nejnižší možná skutečná rychlost 64 km/h. V kolonce č. 6 je tento přestupek kvalifikován podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4. zákona o silničním provozu. Popisem jednání žalobce v kolonce č. 5 bloku na pokutu byl jím spáchaný skutek jednoznačně individualizován tak, že jej lze bez problémů a pochybností posoudit jako porušení § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu. Výhrady žalobce k zápisům v kolonkách č. 5 a 6 tedy jsou nepřiléhavé.

24. Žalobce byl v kolonce č. 1 bloku na pokutu jednoznačným způsobem identifikován jménem a datem narození, v kolonce č. 4 je uvedeno i jeho rodné číslo a číslo občanského průkazu, kterým byla ověřena jeho totožnost. V kolonce č. 7 je jako nehodící forma zavinění škrtnuta nedbalost. Je tedy zřejmé, že přestupek byl spáchán úmyslně. Výše sankce je v kolonce č. 8 jednoznačně a souladně uvedena jako 800 Kč číslicí i slovy. Podle vyplněných údajů bylo rozhodnutí vydáno v Duchcově oprávněnou osobou, která je označena jménem i služebním číslem a blok na pokutu podepsala. Blok na pokutu obsahuje též údaj o tom, že žalobce dne 1. 6. 2020 souhlasil s projednáním přestupku v příkazním řízení na místě, stvrzený podpisem žalobce. Všechny vyplněné údaje jsou čitelné.

25. V kolonce č. 5 („Popis skutku – čas, místo, způsob spáchání“) bloku na pokutu na místě zaplacenou vydaného Městskou policií Košťany dne 16. 8. 2019, série BF/2018, č. B 2548014, na částku 1 500 Kč, je uvedeno: „dne 16. 8. 2019 v 9:35 h, Hrob, Křižanov u kapličky, § 18/4 překročení rychlosti v obci R 50/79/76 […]“. V kolonce č. 6 je tento přestupek kvalifikován podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3. zákona o silničním provozu. Z uvedeného podle soudu jednoznačně vyplývá, že žalobce jako řidič motorového vozidla dne 16. 8. 2019 v 9:35 hodin v obci Hrob, Křižanov, u kapličky, v rozporu s § 18 odst. 4 zákona o silničním překročil nejvyšší povolenou rychlost v obci, když mu po započtení odchylky byla naměřena nejnižší možná skutečná rychlost 76 km/h.

26. Soud považuje za vhodné připomenout, že z charakteru řízení o námitkách vyplývá zásadní rozdíl mezi tímto řízením a řízeními o přestupcích, na základě kterých se body do registru řidičů zaznamenávají. V řízení o jednotlivých přestupcích proti bezpečnosti silničního provozu je projednáváno, zda se stal skutek definovaný zákonem o přestupcích či v jiném právním předpisu jako přestupek a zda byl řidič obviněný z jeho spáchání jeho pachatelem, případně další okolnosti související s naplněním skutkové podstaty přestupku. V řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů je předmětem řízení posouzení, zda byl záznam bodů v registru řidičů proveden v souladu se zákonem, tj. zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku atd. Předmětu řízení pak odpovídá i výrok rozhodnutí a jeho odůvodnění. Z těchto skutečností je třeba vycházet při podání opravných prostředků, jsou–li zákonem připuštěny. Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008–44, v námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů lze z povahy věci uplatňovat námitky v tom smyslu, že řidič žádný přestupek vůbec nespáchal, přesto mu byly v registru řidičů zaznamenány body, příp. že ke spáchání přestupku z jeho strany sice došlo, nicméně byl mu zaznamenán nesprávný (vyšší) počet bodů.

27. V případě námitek proti zaznamenání bodů může být zkoumáno pouze to, zda byl záznam proveden v souladu se způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému ohodnocení stanovenému v zákoně. Co se však týče samotného aktu, na jehož základě byl záznam proveden, platí pro něj presumpce správnosti a není na odvolací instanci, resp. soudu, aby se zabývaly jeho zákonností a správností. Pouze v případě, že by tento akt byl zákonem předepsaným způsobem zrušen, musel by správní orgán body z registru odstranit, což by se mělo podle § 156 správního řádu stát usnesením vydaným ex officio (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 3. 2012, č. j. 5 As 118/2011–103).

28. Právě z výše citovaných úvah vycházel soud při hodnocení žalobních námitek. Soud zdůrazňuje, že řidič je v námitkovém řízení povinen konkrétním způsobem zpochybnit oznámení policie o uložení pokuty v blokovém řízení, tedy uvést, proč je toto oznámení vadné či neúplné, nebo že a v čem se odchyluje od údajů uvedených v pokutovém bloku (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 7. 2017, č. j. 6 As 245/2016–44).

29. V nyní projednávané věci soud dospěl k závěru, že jednání popsané na sporovaných pokutových blocích bylo pro účely zápisu do bodového hodnocení řidiče zapsáno dostatečně určitě a jednoznačně, a že se žalobci nepodařilo zpochybnit oznámení policie o uložení pokuty v blokovém řízení, na jejichž základě k zápisu bodů došlo.

30. Žalobce dále v žalobě zpochybňoval argument, že přestupce svým podpisem na pokutovém bloku dal souhlas s projednáním věci v blokovém řízení a správností takového rozhodnutí, neboť podle žalobce není možné, aby za správnost rozhodnutí odpovídal přestupce, od kterého nelze očekávat takovou znalost práva, aby mohl správnost rozhodnutí posoudit a případně žádat nápravu. K této námitce soud odkazuje na konstantní judikaturu Nejvyššího správního soudu, podle které „udělením souhlasu s projednáním skutků v blokovém řízení, jehož udělení žalobce nezpochybňuje, v souladu se zásadou vigilantibus iura žalobce převzal odpovědnost za skutečnost, že údaje uvedené na příslušných pokutových blocích souhlasí se zjištěným skutkovým stavem, že tento skutkový stav byl zjištěn úplně a zejména že zjištěnému skutkovému stavu odpovídá právní kvalifikace přestupkového jednání, za které byla žalobci udělena pokuta v blokovém řízení a uvedena na pokutových blocích (porušení § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu). Svůj souhlas žalobce stvrdil podpisem. Udělením souhlasu jako podmínky sine qua non k nabytí právní moci pokutového bloku tak žalobce rovněž vědomě vstoupil do režimu omezeného přezkumu pravomocného pokutového bloku jako rozhodnutí vydaného ve specifickém zkráceném řízení a následně nadaného presumpcí správnosti. Pokud měl žalobce jakékoli pochybnosti během projednání obou přestupků na místě, … neměl projevit souhlas s blokovým řízením a údaji zaznamenanými v pokutovém bloku a měl využít svého práva na zahájení běžného řízení o přestupcích. Jestliže nyní žalobce nesouhlasí se skutkovými závěry a právním posouzením obsaženým v pokutových blocích a dovolává se jejich změny v důsledku dodatečného doložení důkazů, nelze tyto skutečnosti úspěšně uplatňovat v řízení o námitkách s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, neboť směřují proti pravomocným rozhodnutím vydaným jiným (přestupkovým) orgánem v jiném (blokovém) řízení; tato dodatečná tvrzení by bylo lze uplatnit toliko v opravných prostředcích směřovaných přímo proti rozhodnutím vydaným v blokovém řízení, jakkoli je tato možnost z povahy rozhodování v blokovém řízení velmi limitovaná. Tak jako tak, orgánu příslušnému k řízení o námitkách proti záznamu bodů do registru řidičů nepřísluší přezkum skutkového stavu a právní kvalifikace rozhodnutí vydaného v blokovém řízení či jeho případná změna“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2013, č. j. 6 As 67/2013–16).

31. Soud uzavírá, že žalobcem sporované záznamy bodů v registru řidičů byly provedeny v souladus příslušnými právními předpisy na základě pravomocných rozhodnutí o přestupcích žalobce, která byla způsobilým podkladem pro záznam bodů. Žalobu soud vyhodnotil v mezích žalobních bodů jako zcela nedůvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému nad rámec běžné úřední činnosti žádné náklady nevznikly, proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.