141 C 20/2023 - 66

Rubrum

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Martikánovou ve věci žalobce: [právnická osoba] IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupený advokátem Mgr. Janem Ambrožem sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalované: [Jméno zainteresované osoby 0/0], [IČO] sídlem [Adresa zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] o zaplacení 51 246 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně jdoucím od 3. 5. 2023 do zaplacení a na nákladech spojených s uplatněním pohledávky částku [částka], to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal proti žalované zaplacení částky [částka] z titulu neuhrazené smluvní pokuty s příslušenstvím. Tento návrh odůvodnil tím, že dne 3. 2. 2020 byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena Rámcová smlouva (dále jen „Rámcová smlouva“), jejíž součástí byly obchodní podmínky (dále jen „Obchodní podmínky“) žalobce upravující mimo jiné podmínky, za kterých budou mezi žalobcem a žalovanou uzavírány konkrétní smlouvy o výpůjčce (článek 13 Obchodních podmínek). [jméno FO] základě Rámcové smlouvy došlo k uzavření konkrétní smlouvy o výpůjčce (dle článku 13 odst. 1 Obchodních podmínek), když dokladem o uzavření smlouvy a o předání předmětu výpůjčky (vč. specifikace předmětu výpůjčky a jeho ceny) byl dodací list (výdejová karta) č. [hodnota] a č. [hodnota]. Předmět výpůjčky včetně jeho hodnoty byl specifikován v uvedené výdejové kartě, která rovněž slouží jako doklad o předání předmětu výpůjčky žalované. Dle článku 13 odst. 3.6 Obchodních podmínek byla žalovaná povinna vrátit žalobci předmět výpůjčky do 30 dnů od výzvy žalobce k jeho vrácení, nejpozději však byla žalovaná povinna vrátit všechny předměty výpůjčky ke dni ukončení rámcové smlouvy. K ukončení konkrétní smlouvy o výpůjčce došlo na základě výpovědi žalobce ze dne 26. 1. 2023, v rámci které žalobce současně vyzval žalovanou k vrácení předmětu výpůjčky. Dle článku 13 odst. 3.7 Obchodních podmínek, pokud je žalovaná s vrácením předmětu výpůjčky (či jen dílčího komponentu tvořícího předmět výpůjčky) v prodlení delším než 30 dnů, tak je žalovaná povinna zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši odpovídající hodnotě všech věcí (komponentů) tvořících konkrétní předmět výpůjčky (výčepního zařízení) s jejichž vrácením je žalovaná v prodlení, přičemž hodnotou těchto komponentů se pro účely výpočtu smluvní pokuty rozumí hodnota uvedená na dodacím listě, ve kterém je předmět výpůjčky blíže specifikován. Smluvní pokuta je splatná marným uplynutím lhůty dle předchozí věty, přičemž nárok na náhradu škody tímto ujednáním není nijak dotčen. Žalovaná předmět výpůjčky nevrátila řádně a včas, a to ani zčásti. Žalobce proto dne 18. 4. 2023 vyzval žalovanou k úhradě smluvní pokuty v celkové výši [částka]. Ke své výzvě přiložil žalobce fakturu – daňový doklad č. [hodnota], ze dne 17. 4. 2023, znějící na částku ve výši [částka], se splatností dne 2. 5. 2023 a fakturu – daňový doklad č. [hodnota], ze dne 18. 4. 2023, znějící na částku ve výši [částka], se splatností dne 2. 5. 2023. Konkrétně požaduje žalobce úhradu smluvní pokuty za následující nevrácené předměty výpůjčky: Název položky Cena celkem vč. DPH Odkapník 600 x 200 x 20, nerez [částka] Chladič Delton H 70/3 pivní R2 [částka] VH Prazdroj 3K zlatá – lesk [částka] Výčepní koh.celli FC/2PVD pro VH [právnická osoba].090 Kč Mycí hlava korb, mikro-matk [částka] Naražeč korb [právnická osoba].880 Kč Rozdělovač Co2, N2-([právnická osoba] [částka] Redukční ventil CO2 (1) MM [částka] Sv. reklama RA EXTERIER [částka] Sv. reklama PU EXTERIER [adresa].005 Kč I přes skutečnost, že právní zástupce žalobce žalovanou dne 15. 6. 2023 písemně upomenul na poslední žalobci známé adrese a vyzval ji znovu k úhradě shora uvedené částky, žalovaná do dnešního dne na shora uvedenou dlužnou částku neuhradila ničeho, a to ani z části. S ohledem na to, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou pohledávky související s její podnikatelskou činností, žalobce uplatňuje rovněž příslušenství v podobě nákladů spojených s uplatněním pohledávky na základě nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ve výši 1.200 Kč. Dále se žalobce touto žalobou domáhá zaplacení zákonných úroků z prodlení, jakož i úhrady nákladů řízení.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Namítala, že rámcová smlouva však upravuje podmínky pro uzavírání kupních smluv, nikoli smluv o výpůjčce. Pokud jde o odkaz na obchodní podmínky žalobce učiněný v rámci uvedené rámcové smlouvy, pak se jedná o obchodní podmínky, které podrobně upravují práva a povinností účastníků vyplývající z kupní smlouvy, nikoli ze smlouvy o výpůjčce. Pokud žalobce tvrdí, že žalované předložil při podpisu rámcové smlouvy obchodní podmínky upravující práva a povinnosti účastníků při uzavírání smlouvy o výpůjčce, pak žalovaná tuto skutečnost rozporuje. Pokud tedy mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o výpůjčce, jak tvrdí žalobce, nedošlo k tomu na základě citované rámcové smlouvy, nýbrž na základě jiného právního titulu. Jelikož tuto skutečnost tvrdí žalobce, nese důkazní břemeno stran prokázání této skutečnosti. Pokud jde o zmíněné dodací listy, žalovaná aktuálně rozporuje, že by převzala věci, které jsou uvedeny v citovaných dodacích listech, neboť její podpis se nenachází u konkrétních věcí, nýbrž na samostatné listině, kde navíc nesouhlasí datum, neboť na listině je strojově uvedeno datum 2. 3. 2020 avšak u podpisu žalované je uvedeno datum 11. 3. 2020. Žalovaná dále označuje tvrzení žalobce o tom, že došlo k ukončení smlouvy o výpůjčce na základě výpovědi ze dne 26. 1. 2023, za nepravdivé. Uvedená výpověď žalobce ze dne 26. 1. 2023 nebyla žalované nikdy doručena a do dnešního dne jí nebyla doručena žádná jiná výpověď ze strany žalobce. Bylo-li by prokázáno, že došlo k uzavření smlouvy o výpůjčce mezi žalobcem a žalovanou, je nutno konstatovat, že ke dni podání žaloby nedošlo k ukončení takovéto smlouvy o výpůjčce, a tedy nemohl vzniknout nárok žalobce na vydání předmětných věcí. V případě, že by bylo prokázáno, že byla uzavřena smlouva o výpůjčce, a že tato byla platně ukončena a žalovaná byla vyzvána k vrácení zapůjčených věcí, pak žalovaná uvádí, že jí žalobce neposkytnul potřebnou součinnost ke splnění jejího závazku spočívajícího ve vrácení věcí. Z výpovědí ze dne 26. 1. 2023, s níž se žalovaná seznámila až při studiu soudního spisu, vyplývá, že k vrácení věcí má dojít tak, že se v dohodnutý termín dostaví zástupce žalobce na adresu provozovny žalované za účelem demontáže a odvozu předmětu výpůjčky. Ke shora uvedenému žalovaná uvádí, že do dnešního dne se do provozovny žalované nedostavil žádný zástupce žalobce za účelem demontáže a odvozu předmětu výpůjčky. Vzhledem k této skutečnosti nemohl žalobci vzniknout nárok na zaplacení smluvní pokuty, neboť žalovaná se nikdy neocitla v prodlení s vrácením předmětu výpůjčky. Žalobce ve své žalobě uvádí, že svůj nárok na zaplacení smluvní pokuty odvozuje z ust. čl. 13 odst. 3.[právnická osoba] podmínek, z něhož vyplývá, že výše smluvní pokuty odpovídá hodnotě věcí tvořící konkrétní předmět výpůjčky, s jejichž vrácením je žalovaná v prodlení. Z výše uvedeného je patrné, že smluvní pokuta má výhradně úhradovou (paušalizační) funkci. V daném případě je nutno poukázat na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 1. 2023, č.j. [spisová značka], v němž se Nejvyšší soud podrobně zabýval otázkou výše smluvní pokuty vzhledem k její funkci, jakož i moderačním právem. V daném kontextu žalovaná namítá nepřiměřenou výši uplatněné smluvní pokuty, neboť hodnota věcí, které žalovaná měla nevrátit dle tvrzení žalobce, zdaleka nedosahuje výše uplatněné žalobou a je na místě uplatnění moderačního práva dle ust. § 2051 obč. zák.

3. Soud provedl důkazy navržené mu stranami sporu. Rámcovou smlouvou žalobce prokázal, že dne 3. 2. 2020 uzavřel s žalovanou jako podnikatelkou rámcovou smlouvu, která upravovala veškerá práva a povinnosti mezi oběma podnikateli, podrobnosti smlouvy byly obsahem Obchodních podmínek, které byly nedílnou součástí této smlouvy. Článek 11 a článek 13 VOP upravoval úpravu vztahu ze smlouvy o výpůjčce, na základě které byly žalované dány do výpůjčky předměty související s výčepem piva odebíraného od žalobce, a dále reklamní předměty. Seznam těchto věcí včetně uvedení jejich cen byl prokázán dodacími listy, v nichž žalovaná potvrdila převzetí těchto věcí dne 11. 3. 2020 v provozovně [právnická osoba], [adresa]. Z dodacího listu bylo dále zjištěno, že uvedené předměty tvoří předmět výpůjčky ve smyslu podmínek dohodnutých v Rámcové smlouvě a zůstává ve vlastnictví žalobce. Ustanovení čl. 11 bod 4 a čl. 13 bod 3 Obchodních podmínek stanoví, že dokladem prokazujícím uzavření konkrétní smlouvy o výpůjčce bude vždy dodací list potvrzený vypůjčitelem, příp. zástupcem vypůjčitele; tento list bude vždy obsahovat přesnou specifikaci předmětu výpůjčky. Hodnota daného předmětu výpůjčky ke dni uzavření konkrétní smlouvy o výpůjčce bude vždy uvedena na příslušném dodacím listu. Vypůjčitel je povinen zajistit na provozovně, kam má být předmět výpůjčky dodán, přítomnost svého zástupce oprávněného k převzetí předmětu výpůjčky v dohodnutý den předání předmětu výpůjčky. Vypůjčitel se zavazuje umožnit kdykoliv půjčiteli nebo jiné osobě určené půjčitelem provádět kontrolu stavu a využívání předmětu výpůjčky. Vypůjčitel se zavazuje neodkladně, a pokud je to možné i předem, půjčitele písemně informovat o připravovaných změnách v užívání provozovny (za takovou změnu se považuje mj. zrušení či uzavření provozovny, přerušení výkonu hostinské činnosti v provozovně na dobu delší než 6 týdnů, přechod provozovny na jiného provozovatele, vstup vypůjčitele do likvidace, zahájení insolvenčního řízení proti vypůjčiteli, podání návrhu na exekuci na majetek vypůjčitele). [jméno FO] požádání půjčitele je vypůjčitel povinen každé třetí osobě písemně potvrdit, že výlučným vlastníkem předmětu výpůjčky je půjčitel. Vypůjčitel je povinen vrátit na výzvu půjčitele konkrétní předmět výpůjčky půjčiteli ve stavu odpovídajícím době užívání předmětu výpůjčky. O vrácení předmětu výpůjčky bude pořízen písemný protokol, který bude obsahovat popis stavu vráceného předmětu výpůjčky. Pokud bude vypůjčitel s vrácením předmětu výpůjčky půjčiteli v prodlení delším než 30 dnů, může půjčitel po vypůjčiteli požadovat úhradu smluvní pokuty až do výše hodnoty všech nevrácených věcí tvořících konkrétní předmět výpůjčky, když příslušná hodnota těchto věcí je uvedena na předmětném dodacím listě. Smluvní pokuta je splatná marným uplynutím lhůty dle věty předchozí. Nárok na náhradu škody není ujednáními v tomto odstavci dotčen. Dle čl. 13.3.11 může každá ze smluvních stran od smlouvy o výpůjčce odstoupit, pokud druhá strana porušila některý svůj závazek z této smlouvy. Dnem ukončení podnikatelské činnosti vypůjčitele na dané provozovně zanikají všechny smlouvy o výpůjčce dle této smlouvy (čl. 13.3.12). Rámcová smlouva byla dle čl. 14 uzavřena na dobu neurčitou a bylo ji možno ukončit písemným odstoupením s okamžitou účinností z důvodu porušení podmínek jednou ze stran. Smlouva se tak ruší ke dni oznámení odstoupení druhé straně. Výpovědí smlouvy ze dne 26. 1. 2023 žalobce prokázal, že žalované vypověděl rámcovou smlouvu ze dne 3. 2. 2020. V této výpovědi byla žalovaná vyzvána k vrácení předmětu výpůjčky do 30 dnů a byla upozorněna na povinnost platit smluvní pokutu v případě, že předmět výpůjčky nevrátí. Současně byla upozorněna, že se v dohodnutém termínu dostaví zástupce žalobce na adresu provozovny za účelem demontáže předmětu výpůjčky. Doručenkou žalobce prokázal, že výpověď smlouvy byla žalované vhozena do domovní schránky dnem 16. 2. 2023 na adrese [jméno FO] 3245, [adresa]. Fotografií ze dne 18. 5. 2023 žalobce prokázal, že k datu pořízení této fotografie vypadala provozovna žalované jako uzavřená a zanedbaná. Výzvou k úhradě smluvní pokuty datovanou dnem 18. 4. 2023 žalobce prokázal, že žalovaná ve stanovené lhůtě nevrátila předmět výpůjčky a žalobce pak v souladu se smluvním ujednáním požaduje po žalované zaplacení částky [částka], což je hodnota předmětů výpůjčky dle dodacích listů. Přílohou této výzvy byly faktury č. [hodnota] a [číslo] znějící na částku [částka] jako smluvní pokuta za nevrácené výčepní zařízení a na částku [částka] jako smluvní pokuta za nevrácenou reklamní propagaci. Faktury byly splatné dnem 2. 5. 2023. Výzva k úhradě byla dle doručenky vhozena do poštovní schránky žalované dnem 5. 5. 2023. Další výzva k úhradě smluvní pokuty následovala dnem 10. 5. 2023, jak žalobce prokázal kopií této výzvy spolu s doručenkou. Ani tuto výzvu žalovaná nevyzvedla v úložní době. Předžalobní výzvou datovanou dnem 14. 6. 2023 žalobce prokázal, že před podáním žaloby žalovanou vyzval k dobrovolné úhradě dlužné částky prostřednictvím právní zástupkyně. Dle dodejky byla výzva zaslána žalované doporučeně do vlastních rukou dne 15. 6. 2023, zásilka byla uložena u poštovního úřadu, žalovanou však nebyla vyzvednuta, přestože byla o uložení vyrozuměna. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že byly žalované poskytnuty předměty výpůjčky dle seznamu na dodacích listech vyjma myčky sklenic. Tyto předměty již v provozovně byly po předchozím nájemci. Svědek jménem žalobce uzavřel s žalovanou rámcovou smlouvu, jejímž obsahem byla i smlouva o výpůjčce uvedených předmětů. Žalovaná byla seznámena s Obchodními podmínkami, dle nichž byla povinna informovat žalobce o plánovaném ukončení provozovny a umožnit mu inventuru předmětu výpůjčky. Žalovaná přesto v roce 2022 ukončila provozování živnosti v Restauraci u slona, aniž by žalobce o této skutečnosti informovala. Znemožnila tak plánovanou inventuru majetku žalobce, když jeho zástupce nebyl do uzavřené provozovny vpuštěn a na výzvy telefonické ani písemné žalovaná nereagovala. Z tohoto důvodu proto žalobce ukončil smlouvu s žalovanou a požadoval vrácení předmětu výpůjčky, které dosud nebylo vráceno. Po ukončení podnikání žalované a ukončení smluvního vztahu mezi žalobcem a žalovanou se na pokyn žalobce dostavila firma k demontáži reklamních panelů, které poškodila. Šetřila to policie, zda nedošlo k poškození majetku.

4. Soud pro nadbytečnost zamítnul důkazní návrhy ve vztahu k tomuto incidentu, konkrétně vyžádání policejního spisu a výslech svědka Valíčka, neboť pro výsledek tohoto sporu se jedná o důkazy zcela nadbytečné. Soud také zamítnul důkazní návrh dotazem na MV ČR ke zjištění, od kdy má žalovaná datovou schránku, neboť povinností smluvní strany není pátrat po druhé smluvní straně. Žalovaná si své smluvní povinnosti měla plnit dobrovolně, nikoli až po výzvě žalobce. Povinnost doručovat do datové schránky adresáta mají jen orgány státní správy, nikoli fyzické a právnické osoby. Žalovaná se v rámcové smlouvě označila adresou [jméno FO] [číslo], [adresa], na tuto adresu jí bylo žalobcem doručováno.

5. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku sjednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ust. § 547 OZ musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 OZ). Dle ustanovení § 574 o.z. je na právní jednání třeba hledět spíše jako na platné než jako na neplatné.

6. Dle ustanovení § 2051 občanského zákoníku může nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

7. Skutkové a právní hodnocení: [jméno FO] základě provedených důkazů a skutkových tvrzení má soud za prokázané, že strany jako dva podnikatelé při výkonu své podnikatelské činnosti uzavřely shora citovanou rámcovou smlouvu, jejímž obsahem byla i smlouva o výpůjčce výčepního zařízení a reklamních předmětů, která obsahovala ujednání o smluvní pokutě pro případ nevrácení předmětu výpůjčky. Výše smluvní pokuty byla ujednána ve výši ceny předmětu výpůjčky stanovené v dodacím listu. Převzetí předmětu výpůjčky i stanovené ceny stvrdila žalovaná svým podpisem na dodacích listech, tato skutečnost byla dále prokázána výslechem svědka [jméno FO]. Přestože měla žalovaná povinnost informovat žalobce o plánovaném ukončení provozovny a umožnit mu každoroční revizi jeho majetku, ukončila žalovaná podnikatelskou činnost v této provozovně, jak bylo prokázáno fotografií a výpovědí svědka [jméno FO]. Tímto jednáním porušila své povinnosti ze smlouvy o výpůjčce. Ukončením podnikatelské činnosti v provozovně došlo k zániku smlouvy o výpůjčce dle čl. 13.3.

12. Tímto datem vznikla žalované povinnost vrátit předmět výpůjčky, a to bez výzvy žalobce. Byla to žalovaná, kdo měl povinnost vrátit předmět výpůjčky a domluvit s žalobcem termín, kdy dojde k demontáži těchto předmětů a jejich vrácení. Žalovaná však byla nečinná, žalobci v rozporu se smlouvou neoznámila ukončení podnikatelské činnosti v provozovně, nereagovala na telefonické ani písemné výzvy. Tuto skutečnost však nelze přičítat k tíži žalobce, protože ten je smluvní stranou, která si veškeré smluvní povinnosti splnila a neměla povinnost pátrat po žalované, aby se domohl splnění jejích smluvních povinností. Žalovaná tak byla v prodlení s vrácením předmětu výpůjčky již v době, kdy žalobce doručoval žalované odstoupení od smlouvy, které bylo nadbytečné, neboť dle citovaného článku došlo k ukončení smlouvy o výpůjčce samotnou skutečností, že žalovaná přestala provozovat živnost v dané provozovně. Z tohoto důvodu soud dále nezkoumal, zda se žalovaná s odstoupením od smlouvy řádně seznámila či nikoli. Lze však uvést, že odstoupení od smlouvy se dostalo do sféry žalované, když byla držitelem poštovní licence vyrozuměna o uložení zásilky a následně jí byla tato vhozena do domovní schránky, tato skutečnost je pro platné odstoupení od smlouvy zcela dostačující (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 28 Cdo 2622/2006). K námitce žalované, že žalobce neposkytnul žalované řádnou součinnost k vrácení předmětu výpůjčky lze uvést, že žalovaná netvrdila ani neprokazovala, že by měla snahu předmět výpůjčky vrátit. Naopak žalobce v řízení prokázal, že žalovaná na výzvy nikterak nereagovala, neoznámila ukončení podnikání a předmět výpůjčky nevrátila. Dne 18. 5. 2023 neumožnila žalobci revizi jeho majetku. Žalovaná tak porušila několik ustanovení smlouvy o výpůjčce, vznikla jí povinnost předmět výpůjčky vrátit a prokazatelně tak neučinila, ačkoli jí nic nebránilo tak učinit. Součinnost žalobce nebyla podmínkou vrácení předmětu výpůjčky, nadto netvrdila, že by sama o součinnost žádala. K námitce žalované, že výše smluvní pokuty je nepřiměřeně vysoká a je zde prostor pro moderaci její výše, lze uvést, že dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 1749/2015 nelze na nepřiměřenost smluvní pokuty usuzovat z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeného jejího navyšování, jde-li o jinak přiměřenou denní procentní sazbu smluvní pokuty. Ujednání o smluvní pokutě lze posuzovat za neplatný právní úkon pro rozpor s dobrými mravy pouze v případě, že by se dobrým mravům příčily okolnosti, za kterých byla smluvní pokuta sjednána. Toto ujednání nelze považovat za neplatné jen z důvodu nepřiměřenosti výše sjednané smluvní pokuty (od 1. 1. 2014 viz zejména ust. § 580, § 588 a § 2051 o. z.). Posouzení nepřiměřenosti smluvní pokuty vždy závisí na okolnostech konkrétního případu a je věci volného uvážení soudu. Dluhy pro některé smluvní strany nevýznamné mohou být jinými smluvními partnery považovány za natolik důležité, že se dohodnou na jejich zajištění smluvní pokutou. Stejným způsobem může být různými subjekty posuzována i různá výše smluvní pokuty (srov. analogicky NS 29 Odo 1105/2003). Uplatnění moderačního práva není proto závislé jen na mechanickém posouzení výše smluvní pokuty. Určující význam mají vždy důvody, které ke sjednání posuzované výše smluvní pokuty vedly, a okolnosti, které sjednání smluvní pokuty provázely. Nepřiměřenost smluvní pokuty sjednané ve formě denní sazby je nutné proto posuzovat podle sjednané denní sazby s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti (NS 32 Odo 1299/2006). Úvahy o nepřiměřenosti smluvní pokuty se mohou upínat toliko k okolnostem, které byly dány v okamžiku sjednání smluvní pokuty. Skutečnost, zda byla smluvní pokuta sjednána v nepřiměřené výši, proto nelze zkoumat prizmatem skutečností, které nastaly až poté, co byla smluvní pokuta v určité výši (ať už přiměřené, nebo nepřiměřené) sjednána. Z uvedeného důvodu není při posuzování nepřiměřenosti smluvní pokuty rozhodné posouzení důvodů, které způsobily, že dlužník byl v prodlení s plněním utvrzeného dluh, nebo přihlédnutí k okolnostem, za nichž k prodlení dlužníka došlo, případě ke skutečnostem, které přispěly nebo jinak ovlivnily dobu trvání prodlení dlužníka s plněním utvrzené povinnosti. Tím není dotčena možnost nepřiznat právo na zaplacení smluvní pokuty z důvodu, že by to bylo v rozporu s dobrými mravy (srov. NS 23 Cdo 2192/2009). Při úvaze o rozsahu snížení nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty je nutno vycházet pouze z kritérií stanovených v § 2051 (tedy hodnoty a významu zajišťované povinnosti). Žádná další kritéria (například požadavek „vyváženosti smlouvy“) nemohou být zřejmě zohledněna (srov. závěry NS 23 Cdo 1728/2010 nebo NS 29 Odo 1105/2003). Stejně jako v případě posuzování přiměřenosti smluvní pokuty, ani v případě rozhodování o snížení rozsahu smluvní pokuty proto nejsou osobní, majetkové či sociální poměry žalovaného kritériem při snižování výše sjednané smluvní pokuty. (NS 23 Cdo 1646/2007).

8. Při aplikaci shora uvedených zákonných ustanovení i ustálené judikatury dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Smlouva o výpůjčce byla řádně uzavřena mezi žalobcem a žalovanou, smluvní pokuta stanovená v čl. 11.4.7 a čl. 13.3.7 byla sjednána zcela jasně, určitě a srozumitelně ve výši hodnoty předmětu výpůjčky stanoveného v dodacích listech. V této výši byla také žalobcem fakturována ve dvou fakturách a po žalované bylo právem požadováno zaplacení [částka]. Smyslem ujednání o smluvní pokutě bylo zcela nepochybně zajištěno vrácení předmětu výpůjčky žalovanou stranou, tedy hrozba sankce v případě, že nedostojí svým smluvním povinnostem. Smyslem tohoto ujednání byla také reparační funkce, když v případě nevrácení předmětu výpůjčky dojde k náhradě toho, co z majetku vypůjčitele ušlo, jelikož výše smluvní pokuty odpovídá nákladům na pořízení nových předmětů výpůjčky. Aktuální výší těchto věcí se soud nezaobíral, neboť předmětem sporu nebyla náhrada škody, ale spor o zaplacení smluvní pokuty.

9. Ujednání o smluvní pokutě lze dle ustálené judikatury posuzovat za neplatný právní úkon pro rozpor s dobrými mravy pouze v případě, že by se dobrým mravům příčily okolnosti, za kterých byla smluvní pokuta sjednána. V daném případě nebyly žádné takové okolnosti tvrzeny, tím méně pak prokazovány. Okolnosti, pro které je žalovaná s vrácením předmětu výpůjčky v prodlení, soud s ohledem na ustálenou judikaturu – viz např. 23Cdo 2192/2009 nezkoumal. (není rozhodné posouzení důvodů, které způsobily, že dlužník byl v prodlení s plněním utvrzeného dluh, nebo přihlédnutí k okolnostem, za nichž k prodlení dlužníka došlo, případě ke skutečnostem, které přispěly nebo jinak ovlivnily dobu trvání prodlení dlužníka s plněním utvrzené povinnosti)

10. Nárok na zákonný úrok z prodlení plyne žalobci z ustanovení § 1970 o.z. ode dne následujícího po splatnosti vystavených faktur. Soud přiznal žalobci také částku 1.200 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky dle § 3 vyhl. 354/2013 Sb.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy ve věci úspěšnému žalobci soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady jsou tvořeny odměnou advokáta za 5 úkonů právní služby á 3.180 Kč dle §7 vyhl. 177/1996 Sb. /příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby, sepis repliky k vyjádření žalované a účast u jednání/ plus 5 režijních paušálů á 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb. Dále jsou náklady řízení žalobce tvořeny náhradou za promeškaný čas na trase Praha -Frýdek-Místek a zpět za 16 půlhodin á 100 Kč, tedy 1.600 Kč, cestovními náklady ve výši 6.218,98 Kč při ujetých 738 km vozem se spotřebou 7,4 l benzinu na 100 km při vyhláškové ceně paliva a 21% DPH z těchto částek ve výši 5.295,99 Kč. Dále tvoří náklady žalobce zaplacený soudní poplatek ve výši 2.563 Kč a prokázané náklady za ubytování za jednu noc před soudním jednáním ve výši 1.391 Kč. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit tyto náklady k rukám právního zástupce žalobce.