15 A 100/2010 - 28

Rubrum

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Štullerové a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Ivy Kaňákové v právní věci navrhovatele: M.B., „X“ a dalšího účastníka řízení Městského úřadu Jirkov, nám. Dr. E. Beneše 1 431 11 Jirkov, v řízení o návrhu ve věci voleb do zastupitelstva Města Jirkov, konaných ve dnech 15. a 16. října 2010, takto:

Výrok

I. Návrh na rozhodnutí o neplatnosti voleb se zamítá.

II. Hlasování ve volbách do zastupitelstva Města Jirkov, konaného ve dnech 15. a 16. října 2010 ve volebním okrsku č.7, 8 a 9, je neplatné.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.

Odůvodnění

Navrhovatel se návrhem, který soud obdržel dne 26. 10. 2010, domáhal vyslovení neplatnosti hlasování ve volebních okrscích 7, 8 a 9 a neplatnosti voleb do zastupitelstva Města Jirkov konaných ve dnech 15. a 16. 10. 2010. V návrhu a jeho doplnění, které bylo soudu doručeno dne 29. 10. 2010 navrhovatel uvedl, že ve volební dny 15. a 16. 10. 2010 podnikatel pan D., který kandidoval ve volbách za ČSSD, distribuoval mezi občany prostřednictvím jemu zainteresovaných osob hlasovací lístky, které byly předem vyplněny tak, že na nich byla označena volební strana ČSSD. Zároveň tyto osoby prováděli volební agitaci a propagaci ČSSD v bezprostřední blízkosti volebních místností. Občané, kteří souhlasili s tím, že se zúčastní voleb a přislíbili hlasovat s takto předem vyplněnými hlasovacími lístky, obdrželi od pana D., resp. od osob, které tuto činnost pro pana D. vykonávaly, finanční hotovost ve výši 150,- Kč a následně byli odvezeni k volebním místnostem, kde hlasovali. Tímto jednáním došlo k porušení ustanovení § 30, § 33 a § 34 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební zákon“). Situaci šetřila Policie ČR, obvodní oddělení v Jirkově, ale výsledek šetření není navrhovateli znám. Dále navrhovatel uvedl, že jeho tvrzení může prokázat L. S., bytem E. 1006, J., který navrhovateli sdělil, že od nějakého muže dostal peníze a asi 100 vyplněných hlasovacích lístků, kde byla zaškrtnuta volební strana ČSSD. S ním se domluvil, že občany bude vozit k volebním místnostem ve volebních okrscích č. 7, 8 a 9, a po té jim dá 100,- Kč. Stejnou činnost měly vykonávat i další osoby, například J. G. či A. a Č., ale jejich přesné bydliště nezná.. Obdobná situace podle navrhovatele nastala i ve volebních obvodech č. 1 a 2, kde sice občané nedostávali finanční odměnu, ale hlasovací lístky byly zaměstnanci domova důchodců volícím občanům předávány již zaškrtnuté, opět pouze se stranou ČSSD. Městský úřad Jirkov jako volební orgán ve svém vyjádření k návrhu navrhl jeho zamítnutí. Pouze uvedl, že nemá žádné informace ani písemnosti k důvodům neplatnosti hlasování a neplatnosti voleb uváděných navrhovatelem. Volební orgán předložil zápis o výsledku voleb do zastupitelstva Města Jirkov, okres Chomutov, konaných ve dnech 15. a 16. října 2010. Z něho soud zjistil, že voleb do 25 členného zastupitelstva obce se zúčastnilo 9 volebních stran a zvoleni byli 1 kandidát z volební strany ČESKÁ NEZÁVISLÁ, 2 kandidáti z volební strany Věci veřejné, 4 kandidáti z volební strany Občanská demokratická strana, 2 kandidáti z volební strany TOP 09, 4 kandidáti z volební strany Komunistická strana Čech a Moravy, 9 kandidátů z volební strany Česká strana sociálně demokratická a 3 kandidáti z volební strany „Jirkov 21. století“. Volební strana Dělnická strana sociální spravedlnosti a volební strana KDU-ČSL a Zelení pak nepřekročily pětiprocentní uzavírací klauzuli a do zastupitelstva obce tak za ni nebyl zvolen žádný kandidát. Dále volební orgán předložil volební dokumentaci. Podle ustanovení § 90 odst. 1 s.ř.s. se může za podmínek stanovených zvláštními zákony občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Tímto zvláštním zákonem je již výše citovaný volební zákon, podle jehož ustanovení § 60 odst. 1 se může podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, přičemž návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí. Navrhovatel pak byl v den voleb k trvalému pobytu v obci Jirkov přihlášen, takže do tohoto seznamu byl zapsán a k podání návrhu na neplatnost voleb je aktivně legitimován. Tento návrh pak v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 věty druhé zákona o volbách do zastupitelstev podal v zákonné lhůtě 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí. Navrhovatel namítá ve svém návrhu nepřípustnou volební agitaci v den voleb v bezprostřední blízkosti volebních místností a poukazuje na skutečnost, že popsaná kampaň odporuje dobrým mravům. Navrhovatel se tedy jedním návrhem domáhá jednak vyslovení neplatnosti voleb, když namítá nepřípustně vedenou volební kampaň a jednak vyslovení neplatnosti hlasování, když odporuje volební agitaci v den voleb v bezprostřední blízkosti volebních místností. V důsledku tohoto zjištění pak soud o obou typech řízení ve věci voleb rozhodl samostatnými výroky v úvodu tohoto usnesení. Při posouzení podaného návrhu v části, kterou soud vyhodnotil jako návrh na neplatnost voleb – tedy námitky proti nepřípustně vedené volební kampani, soud vycházel z ustanovení § 60 odst. 3 volebního zákona. To stanovuje, že návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, pokud má za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb. Z této právě citované zákonné dikce vyplývá, že návrh na neplatnost voleb je důvodný při splnění třech předpokladů, kterými jsou protizákonnost spočívající v porušení některého ustanovení volebního zákona, souvislost mezi touto protizákonností a celkovým počtem hlasů odevzdaných pro určitou volební stranu nebo její jednotlivé kandidáty, jakož i zásadní intenzita této protizákonnosti, která musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno důvodně předpokládat odlišné výsledky voleb, tedy jiné složení zastupitelského sboru, pokud by k takovému jednání nedošlo (tzv. „zatemnění“ volebního výsledku). V jednání popsaném navrhovatelem, kdy za příslib volby určitým způsobem v den konání voleb je nabízen voličům určitý finanční obnos, by bylo možné spatřovat nečestné a nepoctivé vedení volební kampaně v rozporu se zásadami dobrých mravů a morálky. Zákaz vedení nečestné a nepoctivé volební kampaně při volbách do zastupitelských sborů v České republice se však vztahuje jen na volby do Parlamentu České republiky, když tento zákaz je zakotven toliko v ustanovení § 16 odst. 2 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, zatímco ve volebních zákonech pro volby do zastupitelstev obcí či zastupitelstev krajů není obsažen. Zákon o volbách do zastupitelstev obcí sice obsahuje ustanovení, které se zabývá regulací volební kampaně, a to § 30, nicméně tato právní úprava obsahuje podstatně méně pravidel týkajících se vedení volební kampaně než v případě vedení volební kampaně při volbách do Parlamentu České republiky. V tomto směru pak samozřejmě vyvstává otázka, na kterou by mohl případně poskytnout odpověď ústavní soud či zareagovat sám zákonodárce, zda je všeobecně žádoucí, aby volební kampaň do zastupitelských sborů Parlamentu České republiky byla regulována odlišně oproti volebním kampaním do obecných či krajských zastupitelstev. V souzené věci však pro soud mohla být směrodatná pouze zákonná dikce ustanovení § 30 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, a to s ohledem na fakt, že předmětný návrh se týkal volební kampaně do obecního zastupitelstva. Toto ustanovení přitom v odst. 1 v rámci regulace volební kampaně zakotvuje pouze zásadu rovnosti kandidujících volebních stran při využívání plochy pro vylepení volebních plakátů vyhrazené starostou, v odst. 2 pak upravuje zákaz zveřejňování výsledků předvolebních a volebních průzkumů v době počínající třetím dnem přede dnem voleb a končící ukončením hlasování a v odst. 3 zakazuje volební agitaci a propagaci v objektu, v němž je umístěna volební místnost, a v jeho bezprostředním okolí. Další zásady a způsoby a z toho vyplývající omezení vedení volební kampaně již nejsou upraveny ani v žádném jiném ustanovení tohoto zákona. Z právě uvedeného vyplývá, že pojetí volební kampaně obchodně-tržním způsobem, spočívajícím v předávání finanční odměny za příslib hlasování určitým způsobem, není jednáním, které by představovalo nějaké porušení volebního zákona, a to včetně jeho ustanovení § 30. Pojetí volební kampaně obchodně-tržním způsobem totiž nelze subsumovat pod žádný ze 3 odstavců ustanovení § 30 citovaného zákona. Z tohoto důvodu proto soud ani nemohl shledat naplnění základního předpokladu pro vyslovení neplatnosti voleb, a to rozpor s volebním zákonem. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti nemohl soud dospět k jinému závěru než k tomu, že návrh navrhovatele ve věci voleb v části, kterou soud vyhodnotil jako návrh na neplatnost voleb do zastupitelstva města Jirkov konaných ve dnech 15. a 16. října 2010 není důvodný, a proto jej ve výroku ad. I. zamítl. Ve vztahu k návrhu na neplatnost voleb soud ještě poznamenává, že bez ohledu na to, jak právní řád České republiky reguluje vedení volebních kampaní do jednotlivých zastupitelských sborů, nezanedbatelnou míru odpovědnosti za obsazení jednotlivých zastupitelských sborů nesou především samotní voliči. Právě volič by měl v každých volbách pečlivě vyhodnocovat, ať už na základě učiněné zkušenosti s jednotlivými volebními stranami či na základě reálnosti naplnění předvolebních slibů jednotlivých volebních stran, či na základě chování volební strany ve volební kampani, zda ta která volební strana se neuchyluje jen k populistickým gestům zaručujícím jí prosté získání moci, aniž by ve skutečnosti usilovala o dosažení blaha pro své voliče. Při posouzení podaného návrhu v části, kterou soud vyhodnotil jako návrh na neplatnost hlasování – tedy námitky proti nepřípustné volební agitaci v den voleb v bezprostřední blízkosti volebních místností volebních okrsků č. 7, 8 a 9, soud vycházel z ustanovení § 60 odst. 2 volebního zákona, který stanoví, že návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, pokud má za to, že byla porušena ustanovení volebního zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky hlasování. Z právě citované dikce přitom vyplývá, že objektem ochrany řízení o neplatnosti hlasování je svoboda projevu vůle voliče při hlasování. Existuje totiž celá řada skutečností, které jeho výsledek mohou ovlivnit. K tomu je sice zaměřena i celá volební kampaň, ovšem zákon spojuje neplatnost hlasování pouze s protizákonným jednáním nebo opomenutím, k němuž dojde ve volební místnosti a v jejím bezprostředním okolí během přesně zákonem vymezeného časového úseku končícího uzavřením volební místnosti, a to za situace, kdy porušení zákona dosáhne takové intenzity a rozsahu, že je způsobilé mít vliv na výsledek hlasování. Výsledkem hlasování je projev vůle voličů, který je vyjádřen konkrétní úpravou hlasovacích lístků a jejich odevzdáním zákonem stanovenými způsoby. Volební zákon v ustanovení § 3 odst. 3 a odst. 4 stanovuje, že konají- li se volby do zastupitelstev obcí ve 2 dnech, jsou jimi pátek a sobota. V první den voleb začíná hlasování ve 14.00 hodin a končí ve 22.00 hodin. Ve druhý den voleb začíná hlasování v 8.00 hodin a končí ve 14.00 hodin. Dodatečné volby, opakované volby a opakované hlasování a nové volby se konají v jednom dni. Hlasování začíná v 7.00 hodin a končí ve 22.00 hodin, pokud v zákoně není stanoveno jinak. K zajištění svobody projevu vůle voliče při hlasování zákonodárce v ustanovení § 30 odst. 2 volebního zákona stanovil, že v době počínající třetím dnem přede dnem voleb a končící ukončením hlasování nesmějí být žádným způsobem zveřejňovány výsledky předvolebních a volebních průzkumů. Odstavec 3 pak výslovně zakazuje ve dny voleb volební agitaci a propagaci pro volební strany i nezávislé kandidáty v objektu, v němž je umístěna volební místnost, a v jeho bezprostředním okolí. Navrhovatel spatřoval nedovolenou volební agitaci v den voleb v bezprostřední blízkosti volebních místností volebních okrsků č. 7, 8 a 9 v tom, že občané byli auty naváženi k volebním místnostem, když předem od konkrétních osob dostali hlasovací lístky s vyplněnou volební stranou č. 6 – Českou stranou sociálně demokratickou, za hlasování pro tuto volební stranu obdržely 100,- Kč a po realizaci volebního práva byli voliči odvezeni od volebních místností zpět k místu, kde do auta nastoupili. Za účelem objasnění skutkového stavu si soud vyžádal vyjádření L. D., kterého navrhovatel označil jako osobu, která dalším osobám předala předvyplněné hlasovací lístky a finanční hotovost, když následně tyto osoby rozdávaly tyto hlasovací lístky voličům a pokud tyto hlasovací lístky tyto osoby vhodily do volební schránky, tyto osoby jim vyplatily finanční odměnu a L. S., kterého navrhovatel označil jako osobu, která tuto činnost (tj. rozdávání předvyplnění hlasovacích lístků, svážení osob k volebním místnostem a vyplácení finanční odměny voličům) vykonávala, dále si vyžádal zprávu Policie ČR o průběhu voleb v Jirkově. Ve zprávě Policie ČR, Služba kriminální policie a vyšetřování, Územní odbor služby kriminální policie a vyšetřování Chomutov, 3. oddělení, ze dne 27. 10. 2010, č.j. KRPU- 28494-3/TČ-2010-040373, je uvedeno, že ve věci podezřelého Jaroslava Lecjaks vedené tímto útvarem pod č.j. KRPU-28494/TČ-2010-040373 nebylo dosud policejním orgánem meritorně rozhodnuto, předběžně je však možno konstatovat, že nebylo prokázáno, že by výše jmenovaný se dopustil protiprávního jednání v souvislosti s průběhem voleb do zastupitelstva města Jirkov konaných ve dnech 15. a 16. října 2010. Věc bude proto po došetření podle § 159a odst. 1 trestního řádu odložena. Pan Libor Duchoň ve svém vyjádření uvedl, že navrhovatele a Ladislava Strniska osobně nezná. Zná J. G. a A. Č. z místa svého bydliště. Nařčení navrhovatele, že by měl penězi ovlivňovat voliče ve svůj prospěch či ve prospěch někoho jiného důrazně odmítá a prohlašuje, že tato domněnka je naprosto nepřípustná. Pan L. S. ve svém vyjádření, které podepsal, a které bylo soudu doručeno dne 8. 11. 2010 uvedl, že vše, co sdělil navrhovateli, je pravdivé. Dostal vyplněné volební lístky, kde byla křížkem zaškrtnuta strana ČSSD. Osoby, které chtěly jít k volbám a volit podle předvyplněného hlasovacího lístku vozil buď k základní škole nebo kulturního domu v Ervěnicích, kde jim předal zaškrtnuté hlasovací lístky, a když se vrátily, dal jim slíbenou finanční odměnu 100,- Kč a odvezl je domů. Jméno osoby, od které peníze a upravené hlasovací lístky dostal, nezná, ale tato osoba mu sdělila, že vše financuje pan Duchoň, který je na kandidátce ČSSD. Dále mu tato osoba sdělila, že pokud ČSSD ve volbách zvítězí, zajistí mu práci. Ladislav Strnisko ve svém vyjádření dále uvedl, že takto odvozil asi 100 lidí. Takových osob jako on, kteří lidi vozili k volbám, bylo víc, někteří dávali voličům i zaškrtnuté kandidátky ODS, ale neví, jestli za to dostávali peníze. Některé osoby vyslýchala Policie ČR, on sám na Policii ČR předvolán nebyl. Jak již bylo výše uvedeno, ustanovení § 30 odst. 3 volebního zákona zakazuje v den voleb volební agitaci a propagaci pro volební strany a nezávislé kandidáty v objektu, v němž je umístěna volební místnost, a v jeho bezprostředním okolí. Pro to, aby soud mohl náležitě posoudit skutkový stav ve vztahu k citovanému ustanovení volebního zákona, je nejprve nutné vyložit neurčitý právní pojem „v bezprostředním okolí“. V daném případě nelze z podstaty věci vyložit tento pojem v absolutním měřítku vymezením pomyslného kruhu o určitém průměru. je totiž nutno při vymezení tohoto neurčitého právního pojmu vycházet ze smyslu uvedeného ustanovení volebního zákona. Smyslem uvedeného zákona je jednoznačně zajistit nestranný přístup k voličům ze strany volební komise a zároveň zajistit voličům možnost svobodného a nerušeného projevu vůle bez působení vnějších vlivů při samotném aktu hlasování. Za bezprostřední okolí objektu, v němž je umístěna volební místnost, je tedy nutno považovat takový prostor, kterým nutně musí projít každý volič směřující do objektu, v němž je umístěna daná konkrétní volební místnost. Tuto definici bezprostředního okolí je pak nutno aplikovat na místní poměry každé konkrétní volební místnosti. Ve svém návrhu navrhovatel napadal průběh hlasování ve volebních okrscích 7, 8 a 9. Podle § 35 volebního zákona odpovídá za pořádek ve volební místnosti a v jejím bezprostředním okolí předseda okrskové volební komise a jeho pokyny k zachování pořádku a důstojného průběhu hlasování jsou závazné pro všechny přítomné. Kterýkoli z občanů, který měl poznatky o porušování pořádku v bezprostředním okolí volebních místností, měl právo obrátit se na příslušného předsedu okrskové volební komise, který by následně měl povinnost zjednat nápravu. Z volební dokumentace předložené na žádost soudu Městským úřadem Jirkov (zejména zápisů o průběhu a výsledku hlasování ve volebních okrscích 7, 8 a 9 vyplývá, že při hlasování a zjišťování výsledku hlasování nebyly okrskovým volebním komisím podány žádné stížnosti ani oznámení. Jak však vyplývá z vyjádření L. S., které na výzvu soudu zaslal a vlastnoručně podepsal, došlo zcela prokazatelně k opakovanému nakládání a svážení osob k volebním okrskům č. 7, 8 a 9, a to přímo L. S., který osoby k volebním místnostem ve volebních okrscích č. 7, 8 a 9 vozil svým automobilem, zde jim předal upravené hlasovací lístky, po realizaci hlasovacího práva voličům předal slíbenou finanční odměnu a odvezl je zpět na místo, kde před tím nastoupili. Pan S. uvedl, že voliče vozil do kulturního domu v Ervěnicích a k základní škole. Takto jím označené objekty odpovídají volebním okreskům č. 7, 8, a 9, jak je uvádí navrhovatel ve svém návrhu, když z Oznámení o době a místě konání voleb do zastupitelstva města, které soudu zaslala Z. N., vedoucí odboru vnitřní správy Městského úřadu Jirkov soud zjisti, že volební místnost volebního okrsku č. 7 se nachází v Kulturním domě Z. G. Nové Ervěnice, volební místnost volebního okrsku č. 8 se nachází v 3. základní škole, Nerudova ulice a na téže adrese se nachází i volební místnost volebního okrsku č.

9. Soud nemá pochybnosti o pravdivosti tohoto vyjádření. Činí ho osoba, která přímo prováděla organizované svážení voličů k volebním místnostem a která si musí být vědoma, že pokud se k takovému jednání dozná, může být stíhána podle § 351 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, pro podezření z trestného činu maření přípravy a průběhu voleb a referenda. Přes toto nebezpečí újmy vůči své osobě našel Ladislav Strnisko v sobě dostatek osobní statečnosti a odvahy, že toto vyjádření, které mu může přinést následně více potíží (například nebezpečí trestního stíhání, výhružky na věci zainteresovaných osob, odsouzení okolím jako „donašeče“) učinil. Naopak soud v tomto směru neuvěřil vyjádření Ladislava Duchoně, údajného organizátora celé akce, který dle přesvědčení soudu právě z důvodů uvedených v předchozím odstavci své v návrhu navrhovatele uvedené jednání popírá. Opakovaným a organizovaným svážením osob před volební místnosti volebních okrsků č. 7, 8 a 9 došlo k porušení § 30 odst. 3 volebního zákona, neboť byl porušen zákaz v den voleb provádět volební agitaci a propagaci pro volební strany a nezávislé kandidáty v objektu, v němž je umístěna volební místnost, a v jeho bezprostředním okolí. Pokud se týká volebních okrsků č. 1 a 2, v tomto případě nebylo prokázáno, že by došlo k porušení § 30 odst. 3 volebního zákona. Navrhovatel sice tvrdí, že občané voliči v těchto volebních okrscích sice nedostávali finanční odměnu, ale hlasovací lístky byly zaměstnanci domova důchodců předávány voličům již upravené, a to ve prospěch volební strany ČSSD, ale k tomuto svému tvrzení nenavrhl žádné důkazy. Z vyjádření ředitelky Městského ústavu sociálních služeb Jirkov Bc. Evy Šulcové ze dne 10. 11. 2010 vyplývá, že k žádnému takovému jednání, jak ho popisuje navrhovatel, ze strany zaměstnanců nedošlo. V jejím vyjádření je uvedeno, že rezolutně odmítá nařčení, že by zaměstnanci Městského ústavu sociálních služeb Jirkov předávali obyvatelům již upravené hlasovací lístky. Volební lístky rozdávaly obyvatelům do vlastních rukou osoby pověřené obcí, nikoliv zaměstnanci Městského ústavu sociálních služeb. Rovněž ze Zápisů o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku č. 1 a 2 vyplývá, že při hlasování a zjišťování výsledků hlasování nebyly okrskovým volebním komisím podány žádné stížnosti ani oznámení. Navrhovatel ve svém doplnění návrhu uvedl, že zaměstnanci domova důchodů předávali již zaškrtnuté hlasovací lístky voličům. Jak však soud zjistil, Městský ústav sociálních služeb se nachází na adrese U Dubu 1562, Jirkov a jak vyplývá z Oznámení o době a místě konání voleb do zastupitelstva města, pro voliče s adresou místa trvalého pobytu U Dubu 1362 byla příslušná volební místnost volebního okrsku č. 3 v 1. základní škole, ul. Budovatelů. Návrh na vyslovení neplatnosti hlasování ve volebním okrsku č. 3 přitom navrhovatel nepodal. Důkazní břemeno je v daném případě na straně navrhovatele, kterému se své tvrzení nepodařilo prokázat, soud tedy konstatuje, že k porušení ustanovení § 30 odst. 3 volebního zákona v případě volebních okrsků č. 1 a 2 nedošlo. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem soud dospěl k závěru, že bylo jednoznačně prokázáno, že v den voleb docházelo v bezprostředním okolí budov, v nichž byly umístěny volební místnosti pro volební okrsky č. 7, 8 a 9 k volební agitaci a propagaci pro volební strany a nezávislé kandidáty, a to ve prospěch konkrétní volební strany v takovém rozsahu, že byly překročeny zákonodárcem velice benevolentně nastavené hranice. Jednoznačně bylo doloženo, že voliči byli k volebním místnostem pro volební okrsky 7, 8 a 9 organizovaně sváženi za účelem volby konkrétní volební strany, když po vystoupení z automobilů šli přímo do volební místnosti, kde vykonali své právo volit. Soud je přesvědčen, že bez takto organizovaného svozu k volebním místnostem (a následně poskytnutým odměnám, což však není důvodem pro vyslovení neplatnosti hlasování) by se většina osob, která volila, voleb do zastupitelstva města Jirkov ve volebních okrscích 7, 8 a 9 vůbec nezúčastnila. Je zde tedy dána i příčinná souvislost mezi protizákonností, která spočívá v porušení ustanovení § 30 odst. 3 volebního zákona a celkovým počtem hlasů odevzdaných pro volební stranu č.

6. Rovněž je dána i zásadní intenzita této protizákonnosti, která v tomto konkrétním případě dosahuje takového stupně, že je možno důvodně předpokládat odlišné výsledky voleb, tedy jiné složení zastupitelského sboru, pokud by k takovému jednání nedošlo. Po zvážení veškerých zjištěných skutečností soud shledal důvody k rozhodnutí o neplatnosti hlasování ve volebních okrscích č. 7, 8 a 9 ve volbách do zastupitelstva Města Jirkov ve dnech 15. a 16. října 2010. O návrhu pak v souladu s ustanovením § 90 odst. 3 s.ř.s. rozhodl usnesením ve dvacetidenní lhůtě od jeho doručení bez nařízení jednání, neboť všechny potřebné skutečnosti bylo možné zjistit z listin předložených navrhovatelkou, vyjádření výše uvedených osob a volební dokumentace, takže již nebylo zapotřebí provádět další dokazování výslechy účastníků či svědků. Usnesení pak nabývá právní moci dnem jeho vyvěšení na úřední desce soudu (§ 93 odst. 5 s.ř.s.).

Poučení