15 A 48/2022– 132

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise a soudkyně Mgr. Věry Jachurové v právní věci žalobkyně: Řehák & Řehák, v.o.s., IČO: 260 03 147 se sídlem Chorinova 23, Česká Třebová zastoupená advokátem Mgr. Petrem Krátkým se sídlem K Blahobytu 2500, Pardubice proti žalovanému: Krajské ředitelství policie Pardubického kraje se sídlem Na Spravedlnosti 2516, 530 48 Pardubice o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného ze dne 13. 6. 2022 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a dosavadní průběh řízení

1. Žalobkyně se původně žalobou na ochranu proti nečinnosti domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost vymazat z centrálního registru zbraní (dále jen „CRZ“) blíže určené zbraně Flobertka R&R JW115A a JW125A (dále jen „předmětné zbraně“), a to z důvodu, že s ohledem na jejich úpravu provedenou žalobkyní se již nejedná o zbraně kategorie C, ale kategorie D.

2. K výzvě soudu žalobkyně následně upravila petit žaloby tak, že se domáhá vydání rozhodnutí o její žádosti o výmaz předmětných zbraní z CRZ.

3. Soud rozsudkem ze dne 24. 10. 2023, č.j. 15 A 48/2022–66 žalobě vyhověl a uložil žalovanému Policejnímu prezidiu České republiky povinnost vydat ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku rozhodnutí v řízení o žádosti žalobkyně o výmaz předmětných zbraní z CRZ.

4. Rozsudkem ze dne 22. 2. 2024, č. j. 9 As 267/2023–49 Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 24. 10. 2023, č.j. 15 A 48/2022–66. S odkazem na rozsudek ze dne 17. 1. 2024, č.j. 6 As 262/2022–44 uvedl, že „zápis do CRZ nesplňuje formální podmínky kladené na rozhodnutí dle § 65 s.ř.s.; zákon o zbraních zápis či výmaz v CRZ naopak považuje za faktický úkon, přičemž s ním nespojuje žádnou proceduru, jejímž výsledkem by bylo vydání rozhodnutí o tom, zda bude údaj do registru zapsán či nikoliv (bod 51 citovaného rozsudku). Žalobkyni přesto svědčí právo.“ 5. Soud následně vyzval žalobkyni usnesením ze dne 21. 3. 2024, č.j. 15 A 48/2022–89, aby zvolila správný žalobní typ dle závěrů Nejvyššího správního soudu (výrok I) a aby současně odstranila vady žaloby a upravila ji v souladu s § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“) (výrok II). Žalobkyně vyhověla zmíněnému usnesení podáním ze dne 2. 4. 2024, které je reflektováno v části III tohoto rozsudku.

6. Soud poté žalobkyni na základě právního názoru vysloveného Nejvyšším správním soudem v rozsudku ze dne 31. 1. 2024, č.j. 2 As 249/2022–31 vyzval usnesením ze dne 9. 4. 2024, č.j. 15 A 48/2022–98 také k úpravě označení žalovaného, přičemž ji současně poučil o tom, že dle jeho náhledu by mělo být žalovaným Krajské ředitelství policie Pardubického kraje.

7. Žalobkyně vyhověla uvedenému usnesení podáním ze dne 15. 4. 2024 a sdělila soudu, že „upravuje označení žalovaného na Krajské ředitelství policie Pardubického kraje, se sídlem Na Spravedlnosti 2516, 530 48 Pardubice.“ Soud proto následně usnesením ze dne 30. 5. 2024, č.j. 15 A 48/2022–104 připustil změnu žaloby spočívající ve změně žalobního typu a změně žalovaného.

II. Skutkové okolnosti

8. Soud z předložené spisové dokumentace zjistil, že žalobkyně je podnikatelem v oboru zbraní a střeliva. Dle § 31 zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (dále jen „zákon o zbraních“) ve znění účinném od 30. 1. 2021 je držitelem zbrojní licence vydané pro skupiny oprávnění A, B, C, D, E.

9. V roce 2020 provedla žalobkyně úpravy předmětných zbraní. Žalobkyně má za to, že takto zbraně z původní kategorie C dle § 6 písm. a) zákona o zbraních ve znění účinném do 29. 1. 2021 upravila na zbraně kategorie D dle § 7 písm. c) zákona o zbraních ve znění účinném do 29. 1. 2021. Některé zbraně s provedenými úpravami předložila Českému úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva (dále jen „ČÚZZS“), který vydal kategorizační rozhodnutí ze dne 20. 10. 2020, č. 91–07045–20 (dále jen „Kategorizační rozhodnutí“), podle něhož zbraně zde vymezených vlastností spadají do kategorie D.

10. Po provedení úprav ohlásila žalobkyně žalovanému jako příslušnému útvaru policie dle § 39 odst. 1 písm. q) zákona o zbraních změnu ráže zbraní, a to ve dnech 5. 11. 2020, 11. 11. 2020, 13. 11. 2020, 23. 11. 2020 a 24. 11. 2020.

11. Ve dnech 5. 11. 2020, 18. 11. 2020 a 2. 12. 2020 předložila žalobkyně předmětné zbraně k prohlídce provedených úprav příslušnému útvaru policie.

12. Sděleními ze dne 31. 3. 2021, č.j. KPRE–82637–17/ČJ–2020 a ze dne 25. 6. 2021, č.j. KRPE–85407–8/ČJ–2020, č.j. KRPE–86511–7/ČJ–2020 a č.j. KRPE–87239–7/ČJ–2020 (dále jen „Sdělení“) dal žalovaný žalobkyni na vědomí, že předmětné zbraně odpovídají zbraním kategorie C–I, avšak dle § 3 odst. 4 zákona o zbraních ve znění účinném od 30. 1. 2021 se na ně nadále pohlíží jako na zbraně původní kategorie.

13. Dne 13. 12. 2021 zaslala žalobkyně Policejnímu prezidiu České republiky žádost, aby předmětné zbraně jako zbraně kategorie D z CRZ vymazalo. Tvrdila, že ze Sdělení nevyplývá, že by předmětné zbraně po provedení úprav a po kontrole těchto úprav příslušným útvarem policie nebyly zbraněmi kategorie D. Poukázala na Kategorizační rozhodnutí a Nález a vyjádřila přesvědčení, že její žádost nemůže být účinností zákona č. 13/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní a střeliva, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Novela“) negativně dotčena. Dále poukázala na znění přechodných ustanovení a na správní praxi.

14. Na žádost žalobkyně reagovalo Policejní prezidium České republiky vyrozuměním ze dne 22. 12. 2021, č. j. PPR–42617–5/ČJ–2021–990450, v němž žalobkyni informovalo o postoupení podání příslušnému správnímu orgánu, tedy žalovanému. Policejní prezidium České republiky totiž podání žalobkyně vyhodnotilo jako ohlášení změny ráže zbraně nebo opravy zbraně mající za následek změnu kategorie zbraně ve smyslu § 39 odst. 1 písm. q) zákona o zbraních, které se podává u krajského ředitelství policie příslušného podle sídla žadatele.

15. Dne 6. 1. 2022 podala žalobkyně u Ministerstva vnitra podnět na ochranu před nečinností podle § 80 zákona správního řádu. V něm zdůraznila, že se jedná o zbraně kategorie D.

16. Ministerstvo se ve vyrozumění ze dne 7. 2. 2022, č. j. MV–10076–4/OBP–2022 ztotožnilo s postupem Policejního prezidia České republiky, který žádost postoupil žalovanému.

III. Obsah upravené žaloby

17. V upravené žalobě žalobkyně brojila proti trvajícímu nezákonnému zásahu správního orgánu, který spočívá v neprovedení výmazu předmětných zbraní z CRZ, a požadovala, aby soud přikázal žalovanému ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku provést výmaz předmětných zbraní z CRZ.

18. Základním východiskem při úpravách předmětných zbraní je Kategorizační rozhodnutí, podle něhož jednopalná střelná zbraň, model flobertka JW115A ráže 6 mm ME Flobert court a výrobní provedení flobertka JW125A ráže 6 mm ME Flobert court jsou zařazeny do zbraní kategorie D. Rozsah žalobkyní provedených úprav Kategorizačnímu rozhodnutí odpovídal, a předmětné zbraně jsou tedy zbraněmi kategorie D. Před vydáním stanoviska Ministerstva vnitra ze dne 15. 2. 2019, č.j. MV–26164–1/OBP–2019 (dále jen „Stanovisko MV“) prováděl žalovaný výmazy zbraní kategorie B a C upravených žalobkyní na zbraně kategorie D z CRZ toliko na základě předložení zkušebních protokolů. Následně svůj postup modifikoval tak, že v období od 15. 2. 2019 požadoval provedení fyzické kontroly úpravy zbraní příslušným útvarem policie a předložení jím vydaného dokladu. Stanovisko MV však není obecně závazným právním předpisem. Také po 15. 2. 2019 má tedy rozhodující význam Kategorizační rozhodnutí a opatření zbraní ověřovací značkou.

19. Žalobkyně předložila žalovanému předmětné zbraně ke kontrole 5. 11., 18. 11 a 2. 12. 2020. Účelem kontroly je zjistit, zda provedené úpravy odpovídají svým rozsahem s technickou úrovní Kategorizačnímu rozhodnutí. Sdělení vydané na základě této kontroly je potom dalším pokladem pro výmaz zbraní. Ze Sdělení přitom nevyplývá, že předmětné zbraně nejsou zbraněmi kategorie D.

20. Žalobkyně se ohledně zjištění maximální energie střely na ústí hlavně u předmětných zbraní (7,5J) obrátila na ČÚZZS. Dle jeho nálezu ze dne 1. 12. 2021, č. 70–07342–21 (dále jen „Nález“) není ve Sděleních uvedeno, že by úpravy předmětných zbraní byly nedostatečné, tedy že neodpovídají Kategorizačnímu rozhodnutí. Žalovaný však ve Sděleních nesprávně konstatoval, že předmětné zbraně jsou zbraněmi kategorie C dle § 3 odst. 4 zákona o zbraních, ve znění účinném od 30. 1. 2021. Nekriticky akceptoval závěr příslušného útvaru policie, což činí jeho postup nezákonným zásahem do práv žalobkyně. Do provedení výmazu totiž žalobkyně nemůže s předmětnými zbraněmi nakládat jako se zbraněmi kategorie D. Žalovaný přitom nebyl závěrem příslušného útvaru policie vázán a sám měl formulovat závěr, na základě jakého znění zákona o zbraních je nutno postupovat a zda se jedná o zbraně kategorie D. Pokud ano, měl je z CRZ vymazat.

21. Zásadní je, zda předmětné zbraně, které jsou zbraněmi kategorie D dle § 7 písm. c) zákona o zbraních, ve znění účinném do 29. 1. 2021, měl žalovaný z CRZ vymazat, ačkoliv byla jejich kontrola ukončena až po 30. 1. 2021, tedy po nabytí účinnosti Novely. Podle žalobkyně žalovaný předmětné zbraně vymazat měl. Prováděl totiž výmaz i u jiných zbraní předložených žalobkyní příslušnému útvaru policie před účinností Novely, ač byla kontrola provedena až po její účinnosti (zbraně byly předloženy 5. 11. 2020 – 2 ks flobertek a 20. 1. 2021 – 8 ks revolverů flobert; sdělení byla sepsána 31. 3. 2021, resp. 25. 2. 2021). Žalovaný postupoval v souladu se zákonem, když tyto zbraně vymazal, a to při aplikaci zákona o zbraních před Novelou. Neodůvodněně odlišným postupem žalovaný porušuje § 2 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).

22. Postup žalovaného je podle žalobkyně také v rozporu s čl. II bodu 2 a 5 věta první Novely, protože předmětné zbraně všechny zde uvedené podmínky splňují, a jsou tedy i nadále zbraněmi kategorie D. Předmětné zbraně byly před 29. 1. 2021 ověřeny podle zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní a střeliva, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 156/2000 Sb.“). Údaj, kdy byly předmětné zbraně předloženy ČÚZZS, je dohledatelný v CRZ. Pokud by je žalobkyně předložila ke kontrole bez opatření zkušební značkou, bylo by to jako nedostatek uvedeno ve výstupech z kontroly.

23. Zbraně kategorie D vzniklé úpravou z kategorie C, které se od předmětných zbraní liší pouze výrobním číslem, žalobkyně uváděla na trh od roku 2012 (od roku 2014 je tato její činnost doložena obsahem evidence CRZ). Předmětné zbraně nemohly být 29. 1. 2021 uvedeny na trh, protože byly v dispozici příslušného útvaru policie, který prováděl jejich kontrolu. Délku řízení žalobkyně nemohla ovlivnit, a tudíž nemůže jít k její tíži. Pojem „uvedení na trh“ jistě neznamená, že žalobkyně musí mít předmětné zbraně v provozovně v nabídce k prodeji. Taková podmínka by byla nesplnitelná a žalovaný ji neuplatnil ani ve shora zmíněných případech.

IV. Vyjádření žalovaného

24. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí. Konstatoval, že kategorizační rozhodnutí zařazuje typ zbraně pouze na základě vzorku dvou zbraní, tedy nezařazuje konkrétní zbraně. Podmínky však musí naplňovat každá jednotlivá zbraň a Kategorizační rozhodnutí pro její zařazení nepostačuje. Je na žalovaném, aby v každém jednotlivém případě kategorizaci posoudil.

25. Při kusovém ověřování zbraní provádí ČÚZZS prohlídku před zkušební střelbou, zkušební střelbu a prohlídku po zkušební střelbě. Zbraň je posuzována dle technických požadavků a požadavků uvedených v příloze č. 1 vyhlášky č. 335/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ověřování střelných zbraní a střeliva, ve znění pozdějších předpisů. Po kusovém ověření ČÚZZS zbraň označí a vydá protokol, který obsahuje identifikační údaje kontrolované osoby, identifikační údaje zbraně, datum a místo zkoušky ověření a v případě zbraně nabíjené černým prachem i maximální hmotnost prachové náplně, ucpávky a použité střely. Skutečnost, že předmětné zbraně byly předloženy k ověření před 30. 1. 2021 a opatřeny zkušební značkou, neznamená, že se jedná o zbraň té kategorie, do které ji ČÚZZS zařadil nebo dle žalobkyní provedeného značení. Žalovanému je známo, že ČÚZZS označuje zbraně deklarované jako flobertky ráže 6mm Flobert court zkušební značkou, ač je energie střely na ústí hlavně vyšší než požadovaná (do 7,5 J) a lze do nich nabít i střelivo ráže 22 Short. Nejedná se tedy o zbraně kategorie D, i když jsou žalobkyní označovány jako flobertky ráže 6mm Flobert court a byly označeny ověřovací značkou (srov. zkoumání Kriminalistického ústavu Policie České republiky č.j. KUP–4057–1/ČJ–2019–2306TB).

26. V případě změny ráže zbraně nebo opravy zbraně mající za následek změnu kategorie zbraně je na místě posouzení, zda zbraň odpovídá tvrzené kategorii. Žalovaný provedl v souladu se Stanoviskem MV fyzickou kontrolu předmětných zbraní. Musel přitom řešit energii střely na ústí hlavně, za účelem čehož bylo vyžádáno provedení balistické expertízy. Posouzení kategorie předmětných zbraní bylo možné až po jejím provedení. Fyzická kontrola a posouzení předmětných zbraní byly provedeny až 31. 3. 2021 a 25. 6. 2021. Již dne 30. 1. 2021 však nabyla účinnosti Novela, která zavedla pravidla vymezující kategorii zbraně konstrukčně odpovídající zbrani C–I nebo D, která vznikla nevratnou úpravou zbraně podléhající registraci. Protože bylo odborným zkoumáním zjištěno, že předmětné zbraně přesahují energii na ústí hlavně 7,5J, což bránilo jejich zařazení do kategorie D dle zákona o zbraních účinného do 29. 1. 2021 a do předmětných zbraní se dají vložit náboje ráže 22 Flobert, byly předmětné zbraně vráceny žalobkyni s tím, že po každé další úpravě bude požadováno nové ověření. K žádnému dalšímu předložení předmětných zbraní již nedošlo.

27. Novela ujednotila pojem „uvádění na trh“, pročež žalovaný ve Sděleních uvedl, že dle § 3 odst. 4 zákona o zbraních ve znění účinném od 30. 1. 2021 se jednalo o zbraně původní kategorie. Není pravdou, že předmětné zbraně měly být jako zbraně kategorie D z CRZ vymazány. K tomu žalovaný poukázal na čl. II přechodných ustanovení Novely a konstatoval, že předmětné zbraně nebyly jako zbraně kategorie D dosud uvedeny na trh, neboť evidenčně v CRZ neodpovídají zbraním kategorie D. Zbraň příslušné kategorie může být uvedena na trh v okamžiku, kdy je výrobně dokončená, odpovídá technicky a pokud se jedná o zbraně evidované v CRZ, také odpovídá evidenčně příslušné kategorii zbraní. V okamžiku uvedení na trh EU se musí jednat o konkrétní hotovou zbraň, u které je ukončena výroba s ohledem na plánované použití. Upravená zbraň je tedy na trh uváděna nově právě jako upravená zbraň. Pro účely uvedení na trh tedy není zařazení zbraně do určité kategorie dostačující. Dále žalovaný odkázal na stanovisko odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra č.j. MV–89748–2/OBP–2021 a poukázal na čl. II bod 2 Novely s tím, že zásadní je, zda byly předmětné zbraně považovány za zbraně kategorie D před její účinností a rovněž zodpovězení otázky jejich uvedení na trh. Aby mohlo být na zbraň dle Novely pohlíženo jako na zbraň kategorie D, musela být za takovou považována před její účinností, musela být platně ověřena (podléhala–li ověřování) a zároveň musela být přede dnem účinnosti Novely uvedena na trh. Určující nebylo fyzické uložení předmětných zbraní, ale jejich evidenční stav k rozhodnému datu (30. 1. 2021). Z hlediska uvedení na trh se jednalo o nesplnění jedné z podmínek (provedení změny evidenčního stavu v CRZ na kategorii D). Předmětné zbraně proto po 30. 1. 2021 nebylo možno považovat za zbraně kategorie D. Nelze tedy dovodit, že by byly uvedeny na trh jako zbraně kategorie D před účinností Novely.

V. Ústní jednání před soudem

28. Při jednání před soudem účastníci řízení setrvali na svých procesních stanoviscích.

29. Soud při jednání provedl důkaz: a) odbornými vyjádřeními Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje, Odboru kriminalistické techniky a expertíz SKPV ze dne 9. 2. 2021, č.j. KRPE–82637–8/ČJ–2019–1700IY–UO, ze dne 19. 5. 2021, č.j. KRPE–85407–6/ČJ–2020–1700IY–UO, ze dne 4. 6. 2021, č.j. KRPE–86511–5/ČJ–2020–1700IY–UO a ze dne 4. 6. 2021, č.j. KRPE–87239–5/ČJ–2020–1700IY–UO (dále jen „Odborná vyjádření“), která se týkala všech 14 předmětných zbraní. Z těchto Odborných vyjádření vyplynulo, že všechny předmětné zbraně měly energii střely na ústí hlavně vyšší než 7,5 J; a b) Nálezem.

30. Další důkazní návrhy účastníků řízení soud při jednání usnesením zamítl pro nadbytečnost. Žalobkyní k důkazu navrhovaná sdělení ze dne 25. 2. 2021, č.j. KRPE–12100–25/ČJ–2020 a ze dne 31. 3. 2021, č.j. KRPE–82637–17/ČJ–2020 (dále jen „Neprovedená sdělení“) se netýkala předmětných zbraní a existence sdělení žalovaného ze dne 19. 1. 2022, č.j. KRPE–988780–2/ ČJ–2021–1700IY byla mezi účastníky řízení nesporná.

31. Soud dále při jednání dotazem na právního zástupce žalobkyně zjistil, že předmětné zbraně nebyly před účinností Novely uvedeny na trh, neboť byly v držení Policie ČR.

VI. Posouzení věci Městským soudem v Praze

32. Soud přezkoumal žalobu v rozsahu uplatněných žalobních bodů v řízení podle § 82 a násl. s. ř. s. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně v petitu žaloby označila zásah za trvající, posuzoval soud věc s ohledem na skutkový a právní stav v době svého rozhodování.

33. Z obsahu žaloby vyplývá, že žalobkyně požaduje, aby předmětné zbraně byly vyřazeny z původní kategorie C a byly označeny za zbraně kategorie D dle § 7 zákona o zbraních. Důsledkem této změny kategorizace by bylo jejich vymazání z CRZ.

34. Zbraně kategorie D jsou specifikovány v § 7 zákona o zbraních. Mezi účastníky není sporu o tom, že podle současného znění zákona již předmětné zbraně nesplňují podmínky pro zbraně kategorie D.

35. V § 6a písm. d) zákon o zbraních ve znění účinném od 30. 1. 2021 je stanoveno, že „Zbraněmi kategorie C–I jsou palné zbraně určené pro náboje typu Flobert, náboje ráže 4 mm M20 nebo úsťovou kinetickou energií střely srovnatelné střelivo určené pro výcvik ve střelbě.“ Jak tedy žalovaný ve svých vyjádřeních správně konstatoval, od účinnosti nynější právní úpravy spadají předmětné zbraně do kategorie C–I. Tento závěr podporuje také odborná literatura, která uvádí, že „Další skupinou zbraní, které jsou nyní považovány za zbraně kategorie C–I, jsou zbraně určené pro náboje typu Flobert, tedy pro specifický (vesměs již lehce archaický) druh střeliva s okrajovým zápalem. Zákon o zbraních zbraně na toto střelivo zařazuje mezi zbraně kategorie C–I bez ohledu na kinetickou energii na ústí hlavně. Nově jsou mezi zbraně kategorie C–I zařazeny i zbraně na náboje ráže 4 mm M20 nebo zbraně s úsťovou kinetickou energií střely srovnatelné střelivo určené pro výcvik ve střelbě.“ (BARTOŠEK, J. – BAČKOVSKÁ, M. Zbraně a střelivo. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 94).

36. Tato skutečnost přitom sama o sobě postačovala k tomu, aby žalovaný žádostem o změnu kategorizace předmětných zbraní nevyhověl. Žalovaný musí rozhodovat podle aktuálně platných a účinných právních předpisů.

37. Žalobkyně však tvrdila, že se na věc měla aplikovat přechodná ustanovení Novely, z nichž podle ní vyplývá, že žalovaný měl aplikovat znění zákona o zbraních před Novelou. Soud však této argumentaci nepřisvědčil.

38. Podle čl. II bodu 5 přechodných ustanovení Novely platí, že řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Toto ustanovení však není na nyní posuzovaný případ aplikovatelné, neboť zde nejde o žádné správní řízení. Jak konstatoval Nejvyšší správní soud ve shora citované judikatuře, v případě změny kategorizace zbraní v CRZ se jedná o faktický úkon. Žádné řízení, na které by se toto přechodné ustanovení mohlo aplikovat, nebylo tedy zahájeno.

39. Novela přitom v přechodném ustanovení v čl. II Přechodná ustanovení v bodu 1 stanovila, že „(u)stanovení § 3 odst. 4 zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na zbraně uvedené na trh ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“ V bodu 2 Přechodných ustanovení pak bylo zákonodárcem stanoveno, že „(n)a zbraň podle § 6a, která byla podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, považována za zbraň kategorie D a která byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona platně ověřena podle zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování zbraní a střeliva, podléhala–li taková zbraň v době svého uvedení na trh ověřování, se nadále pohlíží jako na zbraň kategorie D, pokud byla na trh uvedena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“ 40. Novelou vložené ustanovení § 3 odst. 4 zákona o zbraních pak stanoví, že „(z)braň konstrukčně odpovídající zbrani kategorie C–I nebo D, která vznikla nevratnou úpravou zbraně podléhající registraci, je zbraní stejné kategorie jako zbraň podléhající registraci, z níž byla upravena; to neplatí, jde–li o zbraň znehodnocenou nebo řez zbraně. Expanzní zbraň, která byla zhotovena úpravou ze zbraně kategorie A, je zbraní kategorie A–I.“ 41. Právě citované body přechodných ustanovení míří na odlišné situace. Bod 1(a následně § 3 odst. 4 zákona) se aplikuje na zbraně uvedené na trh po nabytí účinnosti Novely, tedy 30. 1. 2021 či později. To však žalobkyně ani netvrdí a tohoto ustanovení se nedovolává. Bod 2 se aplikuje na zbraně, které již na trhu byly před 30. 1. 2021. Aplikace tohoto ustanovení by byla ve prospěch žalobkyně. Soud má nicméně za to, že podmínky pro jeho aplikaci v posuzované věci splněny nebyly.

42. Soud spatřuje smysl a účel tohoto přechodného ustanovení v tom, aby osoby, které drží v době vstupu novely v účinnost zbraně kategorie D, neboť si je již na trhu dříve opatřily, nepodléhaly novým povinnostem souvisejícím s novou a odlišnou kategorizací jejich zbraní.

43. Základní podmínkou pro aplikaci tohoto přechodného ustanovení je, že jde o zbraně, které byly považovány za zbraně kategorie D podle zákona o zbraních před Novelou. Podle soudu tomu však tak u Předmětných zbraních nebylo. Ty byly v CRZ vedeny jako zbraně kategorie C. Je to přitom právě zápis v CRZ, který je určující pro kategorizaci zbraně.

44. Podle § 73a odst. 1 zákona o zbraních je centrální registr zbraní neveřejný informační systém veřejné správy podle zvláštního právního předpisu sloužící k výkonu státní správy a k dalším úkonům v oblasti zbraní, střeliva a munice. Podle odstavce 2 téhož ustanovení v centrálním registru zbraní jsou vedeny údaje v rozsahu údajů vedených v informačních systémech uvedených v § 71 odst. 2 písm. a) až i) a v § 71 odst. 3 písm. a) až g).

45. Podle § 71 odst. 2 písm. d) zákona o zbraních policie při plnění úkolů státní správy v oblasti zbraní a střeliva vede informační systémy obsahující údaje o registrovaných zbraních kategorie A, A–I, B nebo C, zbraních kategorie C–I a osobách nabývajících nebo převádějících vlastnictví anebo držících zbraň kategorie C–I nebo osobách, jimž je taková zbraň přenechána, hlavních částech zbraní a střelivu do těchto zbraní.

46. V této souvislosti soud podotýká, že zákon o zbraních stanoví významně odlišné povinnosti pro držení zbraně kategorie C (resp. po novele C a C–I) a D, respektive práva a povinnosti jejich držitelů. Zbraně kategorie C a C–I jsou zbraně podléhající ohlášení podle § 14 a 14a zákona o zbraních. Zbraněmi kategorie D jsou zbraně, na které se nevztahuje ani povinnost registrace, ani povinnost ohlásit jejich nabytí. Další významnou (a nikoli poslední) odlišností je, že nakládat se zbraněmi kategorie D mohou všechny fyzické osoby starší 18 let, které jsou svéprávné, zatímco zbraň kategorie C může nabývat do vlastnictví a držet nebo nosit (nestanoví–li zákon o zbraních jinak) pouze držitel zbrojního průkazu příslušné skupiny nebo zbrojní licence příslušné skupiny na základě provedeného ohlášení, resp. v případě zbraní kategorie C–I plně svéprávná fyzická osoba starší 18 let, která má místo pobytu v České republice, resp. také právnická osoba se sídlem nebo odštěpným závodem na území České republiky.

47. Ze shora citovaných ustanovení vyplývá, že CRZ lze definovat jako základní informační systém, ve kterém jsou vedeny údaje o zbraních kategorie A až C–I a jejich držitelích, o střelivu (včetně střelných prachů a zápalek), se kterým nakládají podnikatelé v oboru zbraní a střeliva, jakož i o munici (BARTOŠEK, J. – BAČKOVSKÁ, M. Zbraně a střelivo. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 177.). V CRZ je každá zbraň evidována v rámci celého svého „životního cyklu“. Jakékoliv opravy nebo úpravy, včetně například úpravy ze samočinné zbraně na zbraň samonabíjecí, úpravy z „ostré“ zbraně na zbraň expanzní nebo znehodnocení dané zbraně, jsou v registru zapisovány ke konkrétně identifikované zbrani, díky čemuž lze historii každé zbraně zpětně dohledat. CRZ současně rovněž „páruje“ danou zbraň s konkrétními oprávněními osoby, jež ji chce nabýt, a umožňuje převod jen v případě, že je daná osoba držitelem odpovídajících oprávnění. Vložením záznamu zbraně do CRZ tak dojde k odstartování „životního cyklu“ zbraně, během kterého bude zbraň měnit své vlastníky, bude ověřována u ČÚZZS a bude různým způsobem upravována (například u ní bude docházet k výměnám jejích hlavních částí).

48. Soud má za to, že označení kategorie zbraně v CRZ je určující pro kategorizaci každé konkrétní zbraně. V opačném případě, kdy by pro určení kategorie zbraně nebyla rozhodující informace zaznamenaná v CRZ, by jeho vedení do určité míry postrádalo smysl. Jestliže je tedy zbraň do CRZ vnesena pod určitou kategorií, je nezbytné, aby její vlastník či uživatel s ní zacházel jako se zbraní této kategorie a dodržoval příslušná zákonem stanovená pravidla. Proto je i pro žalobkyni určující, že předmětné zbraně byly a jsou v CRZ evidovány v kategorii C.

49. Jinými slovy zápis v CRZ je určující v tom, o jakou kategorii zbraně se jedná, přičemž tento zápis není pouze deklaratorní. Dokud tedy nebyla provedena změna kategorizace zbraní v CRZ, nebylo možno o předmětných zbraních uvažovat jinak než jako o zbraních kategorie C. To, že změna na kategorie D nebyla u předmětných zbraní provedena, je mezi účastníky nesporné. Již z toho lze tedy dovodit, že pro postup dle bodu 2 přechodných ustanovení není v tomto případě prostor. Předmětné zbraně totiž nebyly před dnem účinnosti Novely považovány za zbraně kategorie D.

50. Lze dodat, že v tomto případě je bez významu, kdy žalobkyně o změnu zápisu v CRZ požádala. Důležité je, jak (v jaké kategorii) byla zbraň evidována k 30. 1. 2021.

51. Žalobkyně sice podala žádost o změnu kategorizace předmětných zbraní před nabytím účinnosti Novely s tím, že se podle Nálezu jedná o zbraně kategorie D, nikoliv kategorie C. Učinila tak však až ve dnech 5. 11. 2020, 18. 11. 2020 a 2. 12. 2020, ač si musela být vědoma toho, že žalovaný bude muset nechat vyhotovit k posouzení kategorie předmětných zbraní balistické expertízy (s ohledem na parametr maximální energie střely na ústí hlavně), což je odborný úkon, jehož provedení nelze očekávat v řádech dnů. Dle názoru soudu tedy nelze žalovanému důvodně vytýkat průtahy, jež by ovlivnily zákonnost jeho postupu v dané věci.

52. Nedůvodná je také argumentace žalobkyně o rozporu postupu žalovaného s ustálenou správní praxí. Soud k této námitce konstatuje, že ustálenou správní praxi nemohou založit dvě Neprovedená sdělení, na jejichž základě byly zcela jiné než předmětné zbraně Policejním prezidiem vymazány.

53. Závěrem lze dodat, že i kdyby zápis v CRZ byl čistě deklaratorní, ani v takovém případě by to nebylo zcela ve prospěch žalobkyně. Z Odborných vyjádření vyplývá, že předmětné zbraně umožňují vložení nábojů ráže 22 Flobert. Přitom bylo zjištěno, že všechny mají energii střely na ústí hlavně vyšší než 7,5 J, a nesplňovaly tedy podmínky pro kategorizaci jako zbraň D ani podle znění zákona o zbraních před Novelou. Podle § 7 písm. c) zákona o zbraních před Novelou byly zbraní kategorie D palné zbraně určené pro střelbu náboji typu flobert s energií střely na ústí hlavně do 7,5 J. U předmětných zbraní tedy ani z technického hlediska nebyla splněna podmínka, že před Novelou šlo o zbraně kategorie D.

54. Ve vztahu k Nálezu, kterým žalobkyně argumentovala, soud závěrem konstatuje, že byl zpracován až po nabytí účinnosti Novely, a tedy v době, kdy již nebylo předmětné zbraně možné do kategorie D zařadit vůbec, protože zákon o zbraních po Novele již podmínku spočívající v maximální energii střely na ústí hlavně neobsahuje, takže, jak již bylo shora konstatováno, je na předmětné zbraně nyní nutno pohlížet jako na zbraně kategorie C–I. Nadto Nález byl zjevně zpracován s užitím jiné metodiky než Odborná vyjádření. Z Nálezu totiž vyplývá, že měření rychlosti střely bylo provedeno ve vzdálenosti 2 m, zatímco při balistickém zkoumání policií bylo provedeno ve vzdálenosti 1,5 m. Soud na tuto odlišnost poukazuje, aniž by ji jakkoliv hodnotil, neboť k tomu není nadán dostatečnou odbornou kvalifikací. Pro své rozhodnutí však soud tuto odlišnost ani blíže zkoumat nepotřeboval, neboť po účinnosti Novely již nebyla energie střely u ústí hlavně pro kategorizaci zbraní určující.

VII. Závěr a náklady řízení

55. Soud shrnuje, že žalovaný postupoval v souladu se zákonem, pokud předmětné zbraně z CRZ nevymazal. Před nabytím účinnosti Novely totiž ke změně jejich kategorizace z kategorie C na kategorii D nedošlo a po Novele k ní dojít nemohlo. Z Odborných vyjádření přitom vyplynulo, že předmětné zbraně nenaplňovaly požadavky zákona o zbraních kladené na zbraně kategorie D ani před účinností Novely.

56. Soud tedy neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 87 odst. 3 s.ř.s. prvým výrokem rozsudku zamítl.

57. Jelikož žalobkyně nebyla ve sporu úspěšná a procesně úspěšnému žalovanému žádné důvodně vynaložené náklady v řízení nevznikly, soud ve druhém výroku rozsudku v souladu s § 60 odst. 1 s.ř.s. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení

I. Vymezení věci a dosavadní průběh řízení II. Skutkové okolnosti III. Obsah upravené žaloby IV. Vyjádření žalovaného V. Ústní jednání před soudem VI. Posouzení věci Městským soudem v Praze VII. Závěr a náklady řízení