15 A 76/2022– 42

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže a soudců Mgr. Věry Jachurové a Mgr. Bc. Jana Schneeweise v právní věci žalobce: Zemědělské družstvo Merklín u Přeštic se sídlem Merklín, Družstevní 276 zastoupený JUDr. Danielem Balounem, advokátem se sídlem Klatovy, Václavská 12 proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství se sídlem Praha 1, Těšnov 65/17 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 7. 2022 č.j. MZE–43271/2022–13111 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí označeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (dále též „Fond“) ze dne 17. 2. 2022 č.j. SZIF/2022/0157925 (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“). Prvoinstančním rozhodnutím byla zamítnuta žádost žalobce o dotaci (dále jen „žádost o dotaci“) v rámci dotačního podprogramu 20.A. Zlepšení životních podmínek v chovu dojnic pro sledované období 2021 (dále jen „dotační program“), která je poskytována podle Zásad, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2021 na základě § 1, § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství (dále jen „zákon o zemědělství“), č.j. MZE–37573/2021–18131 (dále jen „Zásady“).

2. Žalovaný v napadeném rozhodnutí shrnul odvolací námitky. Konstatoval, že Fond, kterému byla doručena žádost o dotaci dne 1. 9. 2020, provedl před vydáním rozhodnutí administrativní kontrolu a došel ke zjištění, že žalobce nedoložil formulář s doklady prokazujícími nárok na dotaci v souladu s částí B dotačního programu části B Zásad. Prověřil údaje dostupné na Portálu farmáře a zjistil, že předmětný formulář s doklady byl vytvořen dne 1. 11. 2021 v 14:59 a v 15:01 a má status Připraveno k podání. Žalobce tedy příslušný formulář vytvořil, ale již ho řádně neodeslal Fondu. Takto připravená rozpracovaná podání je možné v této fázi ještě měnit a až do odeslání to není jejich konečná podoba. V případě řádného doručení dokladu je žadatel následně informován o učiněném podání. K tomu v případě žalobce nedošlo. Nejednalo se tedy o žádnou technickou poruchu.

3. Podle čl. 1 písm. a) části A Zásad žádost o dotaci včetně příloh podává osoba, která splňuje podmínky stanovené u jednotlivých programů, Fondu na jím vydaném formuláři prostřednictvím portálu farmáře Fondu. Podle čl. 4 písm. e) části A Zásad se k dokladům prokazujícím nárok na dotaci doručeným Fondu po stanovené lhůtě nepřihlíží. Podle části B) dotačního programu je termín pro podání formuláře s doklady prokazujícími nárok na dotaci u tohoto dotačního programu pro sledované období dotačního roku 2021 (tj. 1. 10. 2020 – 30. 9. 2021) stanoven od 1. 10. 2021 do 31. 10. 2021.

4. Jelikož žalobce ve stanovené lhůtě žádný formulář s doklady prokazujícími nárok na dotaci nedoručil, nemohl Fond žalobce vyzvat k odstranění vad ve smyslu § 3 odst. 4 zákona o zemědělství. I kdyby Fond žalobce na chybějící formulář upozornil, nemohl by jeho dodatečné podání akceptovat, a to z důvodu čl. 4 písm. e) části A Zásad. Žalovaný konstatoval, že nepodání formuláře má jednoznačně povahu neodstranitelné vady, neboť formulář s doklady lze podat jen ve lhůtě stanovené Zásadami. Doplnil, že součástí formuláře žádosti je mimo jiné prohlášení žadatele, že se podrobně seznámil se zněním Zásad a zavazuje se dodržovat podmínky dotace, o kterou žádá. Vzhledem k tomu, že žalobce ve stanoveném termínu nedoložil formulář s doklady prokazujícími nárok na dotaci, postupoval Fond zcela v souladu s čl. 6 písm. d) části A Zásad, když žádost o dotaci zamítl.

5. K námitce žalobce týkající se uživatelské přívětivosti Portálu farmáře žalovaný uvedl, že postup pro správné podání dokladů prokazujících nárok na dotaci včetně podrobného popisu jednotlivých kroků je přístupný na webových stránkách Fondu v příručce pro žadatele o zemědělské národní dotace – elektronické podání formuláře s doklady prokazujícími nárok na dotaci.

6. Žalobce v žalobě uvedl, že v pondělí dne 1. 11. 2021 nahrál a odeslal na Portálu farmáře formulář s doklady prokazujícími nárok na dotaci. Formulář s doklady byl tedy podán včas, neboť termín pro jeho podání je u předmětného dotačního programu stanoven Zásadami od 1. 10. 2021 do 31. 10. 2021, přičemž konec termínu připadl na neděli, a proto je podle části A čl. 1 písm. b) Zásad posledním dnem lhůty pondělí jako nejbližší příští pracovní den.

7. Dále uvedl, že zatímco správní orgány posoudily vlastní žádost o dotaci jako podanou, formulář s doklady prokazujícími nárok na dotaci posoudily jako nedodaný. Žalobci není známo, z jakého důvodu u formuláře nedošlo k vykázání doručení Fondu, když u obou podání, tedy jak ohledně žádosti o dotaci, tak ohledně dokladů, postupoval stejně. Jelikož žalovaný vyloučil technickou poruchu na straně Fondu, zbývá zřejmě technická porucha na straně žalobce. Je nesporné, že formulář s doklady na Portál farmáře v termínu nahrál. Z napadeného rozhodnutí jednoznačně plyne, že Fond má předmětný formulář s doklady k dispozici a má k nim přístup. Otázka formálního statusu formuláře, resp. jeho označení v informačním systému, je pro podstatu věci irelevantní, stejně jako je irelevantní více či méně sugestivní komentář, že jde o rozpracované podání, které je možné ještě měnit. Podstatné je, že formulář s doklady má Fond k dispozici a má k dokladům přístup. Žalovaný měl v rámci odvolacího řízení na tuto skutečnost reagovat v souladu se zákonem. Pokud se předmětný formulář nahráním do informačního systému Portál farmáře ocitl ve sféře dispozice Fondu, je nutno na takovou písemnost hledět jako na doručenou, byť doručení nebylo formálně vykázáno. K tomu žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 1. 2008 č. j. 29 Odo 805/2006. Touto skutečností, jež svědčí žalobci, se žalovaný vůbec nezabýval.

8. Žalobce dále namítl, že není možné, aby Fond rozhodl o zamítnutí žádosti z důvodu její neúplnosti bez toho, aniž by žalobce předem vyzval k odstranění vad. Povinnost vyzvat žadatele k odstranění vad podání vyplývá z § 3 odst. 4 zákona o zemědělství. Žalovaný se v neprospěch žalobce důsledkům tohoto ustanovení vyhnul citací Zásad a konstrukcí, že formulář s doklady je samostatné podání. Tento výklad ale neodpovídá nadřazenému zákonu, který v uvedeném ustanovení hovoří o „žádosti“ a o povinnosti odstranit její vady. Formulář s doklady prokazujícími nárok na dotaci je pouze přílohou žádosti, která byla podána již 1. 9. 2020. Pokud správní orgán posoudil přílohu, tj. formulář s doklady, jako nedodanou, měl zákonnou povinnost vyzvat žalobce k odstranění její neúplnosti. Až po marném uplynutí poskytnuté lhůty by bylo možno uvažovat o neodstranitelnosti vady. K tomuto zákonnému postupu však nedošlo. Obdobnou povinnost stanoví § 37 odst. 3 správního řádu.

9. Žalovaný ve vyjádření k žalobě poukázal na to, že žalobce nemohl při podání formuláře postupovat stejně jako při podání žádosti o dotaci, neboť zatímco žádost o dotaci byla řádně podána a doručena Fondu, v případě formuláře s doklady k doručení nedošlo. Kdyby žalobce formulář s doklady skutečně odeslal, byl by o jeho doručení následně informován „Potvrzením o přijetí“, stejně jako tomu bylo v případě žádosti o dotaci. K takovému potvrzení však nedošlo. Z toho je zjevné, že žalobce v případě formuláře neučinil poslední krok – odeslání připraveného podání.

10. Žalovaný označil za mylnou domněnku žalobce, že Fond měl předmětný formulář k dispozici. Skutečností je, že Fond se s obsahem rozpracovaných podání nemůže seznámit. Z Portálu farmáře může Fond zjistit pouze to, že žadatel má rozpracované podání, avšak do tohoto podání nemá Fond přístup. Obsah podání v rozpracované verzi je zcela závislý na žadateli, který ho může upravovat až do doby jeho odeslání, tedy než klikne na tlačítko „Podat žádost“. Žadatel se v této fázi může také rozhodnout formulář vůbec neodeslat, například když zjistí, že nebude schopen plnit povinnosti, které jsou s odesláním formuláře či dotací jako takovou spojeny. Žalobcem uváděný rozsudek Nejvyššího soudu na projednávanou věc dle žalovaného vůbec nedopadá. Zabývá se totiž otázkou doručení písemnosti v případě, že písemnost (započtení pohledávky) byla řádně odeslána, avšak adresát si ji nepřevzal v úložní době, ač tak učinit mohl. Nejvyšší soud v odkazovaném rozsudku také konstatoval, že písemnost se ocitne ve sféře dispozice druhého účastníka tím, že tento účastník získá možnost seznámit se s jejím obsahem. Fond se však s obsahem podání žadatele učiněným přes Portál farmáře může seznámit teprve ve chvíli, kdy žadatel formulář s doklady odešle Fondu. I kdyby se Fond mohl seznámit s neodeslaným podáním žalobce, nemohl by předjímat, že se jedná o definitivní verzi dokumentů, které chtěl žalobce odeslat. V případě, že by Fond předjímal vůli žadatele odeslat podání ve verzi, která nemusí být definitivní, mohl by žadatel následně oprávněně namítat, že podání v této podobě odeslat nechtěl, popřípadě že je nechtěl odeslat vůbec. Rozpracované podání není závazné ani pro žadatele, ani pro Fond. V této souvislosti žalovaný odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 11. 2013 č.j. 4 As 141/2013–28, v němž soud vyslovil, že „povinností správního orgánu hodnotit podání podle jeho obsahu (§ 37 odst. 1 věta druhá správního řádu z roku 2004) rozhodně neznamená, že by správní orgán měl oprávnění nebo dokonce povinnost bez dalšího podsouvat účastníkovi řízení tvrzení, námitky, návrhy nebo argumenty, které jeho podání vůbec neobsahuje. Právě naopak, účastník řízení musí ve svém podání co nejjednoznačněji vyjádřit, čeho se domáhá; vyvstanou–li správnímu orgánu pochybnosti o obsahu nebo účelu podání, musí podatele vyzvat k odstranění vad podání.“ Analogií se zásadou uvedenou v citovaném rozsudku je nutno dojít k závěru, že stejně jako správní orgán nemůže podsouvat účastníku řízení návrhy, které jeho podání neobsahuje, není také oprávněn (ani povinen) podsouvat účastníku řízení vůli odeslat rozpracované podání. Po správním orgánu nelze také spravedlivě požadovat, aby u žadatele aktivně ověřoval, zda jeho rozpracované podání umístěné na Portálu farmáře, navíc v poslední den lhůty stanovené Zásadami, hodlá žadatel také odeslat.

11. Ke druhé žalobní námitce žalovaný uvedl, že formulář s doklady rozhodně není přílohou žádosti, ale samostatným podáním. Přílohou žádosti o dotaci může být například hypotetický scénář, povolení k činnosti, doklad o členství, prokázání užívacího práva k nemovitosti apod. Konkrétně pak žalovaný odkázal na čl. 6–9 dotačního programu 13 části B Zásad, jež zcela jednoznačně rozlišují mezi přílohou žádosti o dotaci na straně jedné a formulářem s doklady prokazujícími nárok na dotaci na straně druhé. Obojí je podáváno v různých termínech. Poukázal též na systematické uspořádání části A Zásad, která v čl. 1 upravuje obecné podmínky pro podání žádosti, přičemž v písm. e) hovoří rovněž o „povinných přílohách žádosti“. Naopak formulář s doklady je samostatně upraven v čl. 4 části A Zásad. Dodal, že tento princip, tedy určitá „dvoufázovost“ řízení, je pro oblast dotací typický a je zakotven i v řadě obecně závazných právních předpisů, například v § 22 odst. 3 a 5 a § 23 odst. 3 a 5 ve spojení s § 32 odst. 6 nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády, nebo též v § 6 odst. 6 a 7 nařízení vlády č. 43/2018 Sb., o podmínkách poskytování plateb pro horské oblasti a jiné oblasti s přírodními nebo jiným zvláštními omezeními a o změně některých souvisejících nařízení vlády, a dále i v § 12 odst. 11 písm. b) nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně–klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření. Ve všech těchto případech podává žadatel nejprve žádost o dotaci (s povinnými přílohami) a až následně ve stanovené lhůtě předkládá doklady k prokázání nároku na dotaci. Tyto doklady jsou brány jako samostatná podání a zmeškání lhůty pro jejich doložení je bez dalšího důvodem pro zamítnutí žádosti.

12. Žalovaný uzavřel, že při podání formuláře s doklady prokazujícími nárok na dotaci došlo k pochybení na straně žalobce a formulář s doklady prokazujícími nárok na dotaci nebyl Fondu ani odeslán, ani doručen. Tvrzení žalobce, že Fond postupoval nezákonně a nevyzval ho k odstranění vad podání, nemá oporu v Zásadách ani v relevantních ustanoveních obecně závazných právních předpisů.

13. Při ústním jednání před soudem, které se konalo dne 2. 11. 2023, právní zástupce žalobce odkázal na podanou žalobu. Za irelevantní označil argumentaci žalovaného, že žalobce mohl formulář s doklady po jeho nahrání na Portál farmáře ještě měnit, neboť toto Fondu nepřísluší hodnotit. Naopak Fond byl povinen vyzvat žalobce k odstranění vad žádosti. Podle žalobce nelze rovněž přisvědčit tvrzení žalovaného, že se podání nedostalo do jeho sféry. Portál farmáře je součástí systému, v němž operuje Fond, a je proto logické, že musí mít přístup do vložených dokumentů. Žalobce je farmářem na venkově a Fond jako reprezentant veřejné správy, která má být službou veřejnosti, měl vycházet ze skutečnosti, že žalobce byl ve věci podané žádosti aktivní. Poukázal též na to, že Zásady jsou toliko podzákonný předpis a postup Fondu musí být v souladu se zákonnými normami. Žalovaný při jednání odkázal na své vyjádření k žalobě a na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Opětovně zdůraznil, že nemá přístup do rozpracovaných podání. I pokud by se Fond mohl s obsahem těchto podání seznámit, podstatné je to, že faktické odeslání těchto dokumentů je v dispozici odesílatele a nikoli příjemce. Podotkl, že chybně odeslané podání může mít vliv na zamítnutí žádosti o dotaci. Žalovaný setrval i na své argumentaci týkající se odstraňování vad podání a dodal, že nelze vyzývat k nepodanému podání. Po Fondu nelze požadovat, aby se při vyřizování velkého počtu žádostí zabýval tím, zda je žadatel srozuměn se skutečností, že podání fakticky Fondu neodeslal. Pravidla, která jsou pro dotační řízení nastavena, musí dodržovat i žadatelé. Nad rámec této argumentace poukázal žalovaný na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2022 č. j. 10 A 67/2020–44.

14. Při rozhodování o žalobě soud vycházel zejména z následující právní úpravy:

15. Podle § 2d odst. 2 zákona o zemědělství programy provádí Fond na základě ministerstvem vydaných zásad, s výjimkou provádění podpor genetických zdrojů, které provádí ministerstvo nebo jím pověřená osoba.

16. Podle § 3 odst. 4 zákona o zemědělství je–li žádost neúplná nebo obsahuje–li nepravdivé údaje, příslušný orgán ji vrátí žadateli do 30 dnů ode dne jejího doručení spolu s uvedením vad podání a s výzvou a lhůtou k jejich odstranění, nejde–li o vady svojí povahou zjevně neodstranitelné. Nedojde–li k odstranění vad žádosti do stanovené lhůty, příslušný orgán ji zamítne.

17. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

18. Soud nepřisvědčil námitce, že otázka formálního statusu formuláře s doklady prokazujícími nárok na dotaci je pro podstatu věci irelevantní. Mezi stranami je nesporné, že žalobce formulář s doklady v Portálu farmáře vytvořil, resp. nahrál do příslušného informačního systému, avšak k doručení tohoto formuláře a přiložených dokladů Fondu již nedošlo. Ničím nepodložené a pro posouzení věci navíc nepodstatné je žalobcovo tvrzení, že Fond má (měl) předmětný formulář k dispozici již v té fázi, kdy byl tento formulář žalobcem do systému vložen a byl tzv. připraven k podání. Je nepochybné, že doklady, které žadatel o dotaci příslušnému orgánu předkládá, se musí do dispozice tohoto orgánu prokazatelně dostat. V Portálu farmáře je za tímto účelem vytvořena vcelku srozumitelná ikona (tlačítko) „Podat žádost“, po jejímž stisknutí teprve je proces doručení dokumentů do disponibilní sféry Fondu završen. Jak vyplývá z printscreenu obrazovky Portálu farmáře, který je součástí správního spisu, doklady prokazující nárok na dotaci byly žalobcem do systému nahrány a zůstaly v režimu tzv. rozpracovaných podání, která jsou připravena k podání. Z uvedené listiny lze též seznat, že Portál farmáře poskytuje Fondu pouze informaci, že žadatel vytvořil podání, nedává mu však již do rukou nástroj (například formou náhledu do podání), prostřednictvím kterého by se mohl seznámit s konkrétním obsahem podání. Fondu je tedy zpřístupněna pouze informace, že žadatel do systému nahrál podání – blíže nespecifikované dokumenty v návaznosti na předtím podanou žádost o dotaci. Soud v této souvislosti souhlasí se žalovaným, že funkce zpřístupňující Fondu obsah vytvořených, avšak dosud neodeslaných dokumentů by byla v zásadě nadbytečná, neboť správní orgán nemůže za žadatele, který má možnost své podání před jeho odesláním měnit a opravovat, předjímat, zda se jedná o konečnou verzi podání, která má být Fondu závazně předložena. K tomu soud dodává, že možnost úpravy (změny) formuláře s doklady prokazujícími nárok na dotace vyplývá z „Příručky pro žadatele o zemědělské národní dotace k elektronickému podání žádosti o dotaci, prokázání nároku na dotaci pro rok 2021“ (uvedená příručka je součástí správního spisu), a nejedná se tak sugestivní komentář žalovaného, jak namítá žalobce.

19. Za zcela nepřiléhavý považuje soud odkaz žalobce na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 1. 2008 sp. zn. 29 Odo 805/2006. V tomto rozsudku se Nejvyšší soud zabýval otázkou, zda nastanou (hmotněprávní) účinky doručení zásilky (doručované provozovatelem poštovních služeb), kterou si adresát v úložní době nevyzvedl. Dovodil, že není nezbytné, aby si adresát takovou zásilku vyzvedl, neboli aby se reálně seznámil s jejím obsahem, neboť podstatné je (toliko) to, že se tato zásilka, resp. doručovaná písemnost, ocitla ve sféře dispozice adresáta. V nyní posuzované věci se však obsah žalobcem vložených dokumentů žalovanému (Fondu) nezobrazil, neboť Portál farmáře takovou funkcionalitu do systému nezačlenil. I pokud by měl Fond hypoteticky přístup k obsahu dokumentů připravených k podání, neměnila by tato skutečnost nic na tom, že žadatel je povinen formulář řádně odeslat, tj. učinit finální krok pro podání formuláře s doklady prokazujícími nárok na dotaci.

20. Zbývá doplnit, že žalobce si musel být vědom toho, jakým způsobem má formulář s doklady Fondu doručit. V žalobě v této souvislosti výslovně uvedl, že „u obou podání, jak ohledně žádosti, tak ohledně dokladů, postupoval stejně“. Žalobce tedy musel vědět nejen to, že podání je třeba po jeho vložení do systému (aktivně) odeslat, ale i to, že Portál farmáře generuje potvrzení o přijetí podání. Měl–li žalobce za to, že formulář s doklady řádně odeslal, je s podivem, že nepostrádal doklad potvrzující přijetí těchto písemností Fondem. Jinými slovy řečeno, pokud žalobce Fondu neavizoval případné problémy s odesláním formuláře s doklady, jeví se jeho tvrzení o technické poruše, ať již na straně žalobce či na straně Portálu farmáře, jako pouhá spekulace bez racionálního podkladu.

21. Soud nevešel ani na námitku, že žalovaný (Fond) měl postupem podle § 3 odst. 4 zákona o zemědělství žalobce vyzvat k odstranění vad žádosti o dotaci. Soud se v tomto směru ztotožňuje s názorem žalovaného, že ze systematického členění a popisu obecných podmínek pro poskytování dotací v části A Zásad, které soud provedl k důkazu, jednoznačně vyplývá, že žádost o dotaci je samostatným podáním odlišným od dokladů prokazujících nárok na dotaci. V čl. 1 části A Zásad, který upravuje obecné podmínky podání žádosti o dotaci, se hovoří o povinných přílohách k žádosti o dotaci. Naproti tomu podmínka doložení dokladů prokazujících nárok na dotaci je uvedena až v čl. 4 části A Zásad a z ničeho nelze dovozovat, že jde o přílohu žádosti o dotace zmiňovanou v čl. 1 části A Zásad. Poukázat lze rovněž na část 20.A, bod A) Zásad, v níž je konstatováno, že „Pokud žadatel nepodá řádně a včas Žádost o dotaci pro sledované období dotačního roku, nemůže podat Formulář s doklady prokazujícími nárok na dotaci a dotace mu tak nebude poskytnuta“. V žádosti o dotaci je přitom možné přidat/změnit podprogram jen do 30. 9. 2020, zatímco termín pro podání formuláře s doklady je stanoven (až) od 1. 10. 2021, neboli je zjevné, že předložení dokladů prokazujících nárok na dotaci je dalším logicky nutným, avšak věcně odděleným krokem, který navazuje na včas podanou žádost o dotaci. V tomto kontextu též nelze přehlížet, že ustanovení § 3 odst. 4 zákona o zemědělství upravuje lhůtu (30 dní od doručení žádosti o dotaci), ve které je správní orgán povinen vyzvat žadatele k odstranění vad podání. I z tohoto pohledu je nutno vnímat žádost o dotaci jako prvotní samostatné a na formuláři s doklady nezávislé podání, kterým je zahájeno vlastní řízení o dotaci. Řečeno jinak, Fond nemohl žalobce vyzývat k odstranění vad žádosti také proto, že lhůta pro podání formuláře s doklady začala běžet až více než rok po uplynutí lhůty k podání žádosti o dotaci. Dvoufázovost řízení, na kterou poukazuje žalovaný, vychází z podstaty dotací, kdy je po podání žádosti o dotaci nutno následně prokázat, že žadatel ve sledovaném období skutečně splnil podmínky stanovené pro poskytnutí dotace. Formulář s doklady prokazujícími nárok na dotaci je tedy dílčím podáním učiněným až v průběhu řízení o dotaci, jehož smyslem je doložit, že žadatel splnil věcná kritéria pro poskytnutí dotace. Obiter dictum lze souhlasit i se závěrem žalovaného, že jakákoli výzva adresovaná žalobci by nemohla splnit svůj účel, neboť formulář s doklady byl na Portál farmáře vložen až poslední den lhůty, v níž jedině bylo možné nárok na dotaci doložit.

22. Námitku týkající se (ne)vstřícného postupu Fondu, jakož i námitku, že Zásady jsou podzákonný předpis, žalobce v žalobě výslovně neuplatnil. Přestože se jedná o opožděné námitky ve smyslu § 71 odst. 2 věta třetí ve spojení s § 72 odst. 1 s.ř.s., považuje soud za vhodné se k nim v obecné rovině vyjádřit. Zásadu vstřícnosti nelze vykládat jako povinnost správního orgánu předjímat za účastníka řízení jeho vůli a domýšlet, jaké kroky by tento účastník mohl v řízení učinit. Každý účastník správního řízení nese svou míru odpovědnosti za to, že v řízení o žádosti bude postupovat způsobem, který je po něm právními předpisy vyžadován. V této souvislosti je lichá i argumentace, že Zásady jsou podzákonný předpis. Z ustanovení § 2d odst. 2 zákona o zemědělství vyplývá, že ministerstvo je zákonodárcem zmocněno k formulaci zásad, jimiž se jednotlivé dotační programy budou řídit. Soud neshledal, že by se Zásady platné pro předmětný dotační program jakkoli vychylovaly ze zákonných mezí, resp. že by žadateli ukládaly povinnosti jinak, než na základě zákona a v jeho mezích. Ostatně žalobce v tomto ohledu nic konkrétního neuvedl.

23. Soud tedy neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

24. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobce nebyl ve věci úspěšný a žalovanému žádné důvodně vynaložené náklady v řízení nevznikly.