15 A 78/2011 - 143

Rubrum

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D. a Mgr. Václava Trajera, v právní věci žalobce: Občanské sdružení Šance, se sídlem v Benešově nad Ploučnicí, Děčínská 606, IČ 26985063, zastoupeného Mgr. Martinem Kolářem, advokátem, se sídlem Děčín 1, Masarykovo náměstí 3/3, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, zastoupenému Mgr. Drahomírou Kouteckou, advokátkou, se sídlem v Litvínově, nám. Míru 336, za účasti osob na řízení zúčastněných, a to 1. MEGALEIAR a.s., se sídlem v Praze, Na Poříčí 26, IČ 27659461 a 2. Statutární Město Děčín, Mírové náměstí 1175/5, Děčín IV, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 10. 2009, č.j. 368/UPS/2009-8, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 30. 10. 2009, č.j. 368/UPS/2009-8, se pro nezákonnost a vady řízení zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. V řízení o žalobě a kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15.3.2011, č.j. 15 Ca 156/2009-72, je žalovaný povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů v částce 13 520,- Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

Žalobce se včas podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 10. 2009, č.j. 368/UPS/2009-8, kterým bylo jako nepřípustné zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu města Děčín, odbor stavební úřad (dále jen „správní orgán I. stupně“), ze dne 19. 6. 2009, č.j. OSU/69797/2009/Parl, kterým správní orgán I. stupně k žádosti společnosti MEGALEIAR a.s., IČ 27659461, Přemyslovská 2845/43, 130 00 Praha 3, zastoupené společností Arch PRO s.r.o., IČ 27654371, J. Š. Baara 828/19, 405 02 Děčín 5, vydal územní rozhodnutí o umístění stavby „obchodní centrum Děčín – Benešovská ul.“ na pozemcích parc. č. 2951/21, 3022/3, 3022/7, 3022/30, 3022/31, 3022/63, 3027/1, 3027/2, 3027/3, 3027/5, 3027/7, 3027/9, 3027/10 v katastrálním území Děčín. Žalobce v žalobě namítl, že žalovaný nesprávně ve svém rozhodnutí vyšel z toho, že žalobci jakožto občanskému sdružení mohlo být přiznáno právo účastnit se územního řízení za předpokladu splnění podmínky stanovené v § 70 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“), tedy pokud by byl občanským sdružením, jehož hlavním posláním je podle stanov ochrana přírody a krajiny. Žalovaný za účelem objasnění si této skutečnosti požádal správní orgán I. stupně o zaslání všech předchozích žádostí o informování podle zákona o ochraně přírody a krajiny podaných žalobcem správnímu orgánu I. stupně. Správní orgán žalovanému sdělil, že neeviduje žádnou jinou žalobcovu předchozí žádost o informování podle zákona o ochraně přírody a krajiny, než tu, která je součástí předmětné věci. Součástí spisu je dle správního orgánu I. stupně pouze žádost o informování ze dne 22. 5. 2009, kde je sice uvedeno, že v příloze se nenachází kopie stanov žalobce a kopie zápisu z valné hromady žalobce, ale fyzicky stanovy nejsou doloženy. Podle žalovaného tím žalobce nesplnil jednu z podmínek ustanovení § 70 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny a tudíž nebyl ani oprávněn k účastenství v řízení podle § 70 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny. Žalobce uvedl, že dne 22. 5. 2009 podal ke správnímu orgánu I. stupně žádost o informování. Přílohou této žádosti byly i kopie stanov žalobce včetně jejich změny přijaté na valné hromadě dne 13. 5. 2009 a kopie zápisu z valné hromady žalobce. Tato žádost, včetně příloh, tedy kopie stanov a zápisů z valné hromady, byla doručena správnímu orgánu I. stupně již 22. 5. 2009, což dosvědčuje razítko správního orgánu I. stupně. Na tomto razítku je kromě data doručení také uvedeno, že žádost má tři přílohy, neboť na razítku v kolonce přílohy je uvedeno „1/3“. Tuto skutečnost však žalovaný nepochopitelně opomíjí. Pokud žalovaný ve svém rozhodnutí uvádí, že na podacím razítku vyznačeném na žádosti o informování je uvedeno jako počet příloh „1/1“, dopouští se tím nepravdivého tvrzení hraničícího s účelovou manipulací se správním spisem. Žalobce dne 22. 5. 2009 podal ke správnímu orgánu I. stupně oznámení o účastenství. Přílohou oznámení o účastenství byla kopie žádosti o informování. Oznámení o účastenství bylo doručeno správnímu orgánu I. stupně, což dosvědčuje razítko správního orgánu I. stupně. Na tomto razítku je kromě data doručení uvedeno, že toto podání má jednu přílohu (na razítku uvedeno v kolonce přílohy „1/1“). Žalobce dále uvedl, že pokud by správní orgán I. stupně skutečně zjistil, že stanovy a zápisy z valné hromady nebyly fyzicky k žádosti o informování doloženy, správní orgán I. stupně měl podle ustanovení § 37 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) vyzvat žalobce k dodatečnému předložení těchto příloh, zvláště když tyto byly výslovně zmiňovány jako součást podání. Ani ve sdělení správního orgánu I. stupně, že žalobce nemůže být zahrnut do okruhu účastníků řízení, však žádná zmínka o absenci stanov a zápisů z valné hromady obsažena není. Žalobce namítl, že v důsledku zjevně nezákonného postupu správního orgánu I. stupně i žalovaného byl zbaven veškerých procesních práv v územním řízení, které mu podle zákona a mezinárodních smluv náleží. V řízení před správním orgánem I. stupně byla důvodem odepření účastenství žalobci chyba v počítání doby a v řízení před žalovaným zjevně vykonstruované tvrzení o nedoložení žádosti o informování přílohami, což navíc bylo možné jednoduchým procesním postupem odstranit. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí. Uvedl, že v přezkoumávané věci dne 13. 5. 2009 požádala společnost MEGALEIAR a.s., prostřednictvím zplnomocněného zástupce, o vydání územního rozhodnutí stavby „Obchodní centrum Děčín – Benešovská ul.“ Žalobce podáním ze dne 22. 5. 2009, doručeném správnímu orgánu I. stupně dne 25. 5. 2009, na základě vyvěšeného oznámení o zahájení územního řízení č.j. OSU/54883/2009/Parl, oznámil svoji účast v tomto správním řízení. Přílohou oznámení o účastenství byla kopie žádosti o informování o zahajovaných správních řízeních datovaná žalobcem dne 22. 5. 2009. V žádosti o informování žalobce uvedl přílohy „kopie stanov OS Šance, vč. změny stanov přijaté na valné hromadě dne 13. 5. 2009 a kopie zápisu z valné hromady OS Šance, osvědčující volbu členů výboru sdružení a předsedy sdružení, který je v souladu s Čl. VII stanov sdružení oprávněn jednat jeho jménem.“ Tyto přílohy žádosti o informování však nebyly žalobcem fakticky doloženy, jak je patrno z podacího razítka Magistrátu města Děčín, kde je oznámení o účastenství zaevidováno dne 25. 5. 2009 pod č.j. 59171 a jako přílohy uvedeno: 1/1, tedy pouze vlastní oznámení o účastenství do řízení s přílohou žádosti o informování o zahajovaných správních řízeních, tzn. příloha obsahovala 1 stranu listu A4. Vzhledem k tomu, že žádost o informace byla podána žalobcem až po oznámení správního orgánu I. stupně o zahájení správního řízení, žalovaný v rámci přezkoumávání odvolání žalobce proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně přípisem ze dne 21. 8. 2009 požádal tento správní orgán o zaslání předchozích žádostí žalobce o informování o zahajovaných řízeních podle § 70 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny, pokud jsou u správního orgánu I. stupně k dispozici. Dne 3. 9. 2009 sdělil správní orgán I. stupně žalovanému, že jinou předchozí žádost žalobce o informování o zahajovaných řízeních neeviduje, než tu, která je součástí projednávané věci. Ani kopie stanov a doklad o právní subjektivitě žalobce nebyly doloženy. K tvrzení žalobce, že dne 22. 5. 2009 podal ke správnímu orgánu I. stupně žádost o informování, a to včetně stanov a zápisu z valné hromady, což dosvědčuje podací razítko s uvedením příloh „1/3“, nic nemění na skutečnosti, že tato žádost o informování, pokud byla opravdu podána, byla podána až po zahájení řízení. Stavební úřad jakožto správní orgán I. stupně po podání žádosti o vydání územního rozhodnutí je povinen vymezit okruh účastníků tohoto řízení před tím, než těmto konkrétním subjektům zahájení řízení oznámí. K tomu, aby správní orgán I. stupně mohl splnit ustanovení § 70 odst. 3 věty první zákona o ochraně přírody a krajiny a příslušnému občanskému sdružení sdělit informaci o zahájení řízení, je nesporné, že musí z předchozích, maximálně rok platných žádostí o informování, být uvědomen o tom, kterým subjektům ve smyslu § 85 odst. 2 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), bude informaci o zahájení řízení oznamovat. Žalovaný dále uvedl, že zákon o ochraně přírody a krajiny v ustanovení § 70 odst. 2 a odst. 3 stanoví celkem čtyři podmínky, které musí občanské sdružení splnit, aby bylo účastníkem řízení. Tyto podmínky musí občanské sdružení splnit všechny zároveň a nesplnění byť jediné z nich účastenství vylučuje. Dle žalovaného je nepochybné, že jak ke dni 13. 5. 2009, kdy byla příslušnému správnímu orgánu doručena žádost o vydání územního rozhodnutí, tak ani v průběhu osmidenní lhůty dle § 70 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny, neobdržel správní orgán I. stupně stanovy žalobce, ze kterých by bylo zřejmé, co je jeho hlavním posláním a neobdržel ani doklad o jeho právní subjektivitě, tj. doklad, který prokazuje registraci žalobce u Ministerstva vnitra. Pouze splněním těchto dvou zákonných podmínek je pak dáno oprávnění občanského sdružení k tomu, aby požadovalo u správních orgánů, aby bylo předem informováno o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních. Dále žalovaný uvedl, že je povinností účastníka prokazovat, jaká práva mu zakládají postavení účastníka v daném řízení. Ustanovení § 37 odst. 3 správního řádu nelze aplikovat. Dále žalovaný uvedl, že žalobce opírá svoji žalobu hlavně o skutečnost, že se do řízení před správním orgánem I. stupně přihlásil v zákonné 8 denní lhůtě. Tuto skutečnost žalovaný nepopírá. Žalobce však zcela opomíjí skutečnost, že musí splnit ostatní zákonné povinnosti uvedené v ustanovení § 70 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny. Žalovaný jakékoliv odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně prvotně před jeho vlastním přezkoumáním posuzuje dle ustanovení § 81 až 83 správního řádu. Zkoumá, zda odvolání bylo podáno účastníkem řízení a zda bylo podáno v zákonné lhůtě. Jestliže shledá, že odvolání nepodal účastník řízení, není rozhodné, zda jde o odvolání včasné, neboť s takovým odvoláním se následně, a to bez rozdílu, zda se jedná o odvolání nepřípustné nebo opožděné, nakládá v souladu s ustanovením § 92 správního řádu. Osoba na řízení zúčastněná MEGALEIAR a.s. uvedla, že je vlastníkem dotčených pozemků a stavebníkem „Obchodního centra Děčín – Benešovská ulice“, a proto má právní zájem na výsledku tohoto řízení a blíže se k věci nevyjádřila. Osoba na řízení zúčastněna Statutární město Děčín se k žalobě nevyjádřila, pouze prohlásila, že chce být osobou zúčastněnou. V replice k vyjádření žalovaného žalobce uvedl, že smyslem a cílem ustanovení § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny je uskutečňovat ochranu přírody za přímé účasti občanů, a to prostřednictvím občanských sdružení. Výklad tohoto ustanovení proto nemůže podléhat libovůli správních orgánů. Smyslem tohoto ustanovení je, aby občanské sdružení mělo reálnou možnost své oprávnění naplnit. Odepření účasti občanského sdružení ve správním řízení je porušením práva účasti občanů a občanských sdružení na rozhodování správních orgánů tak, jak je toto právo zachyceno v Aarhuské úmluvě o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí. Žalobce má za to, že v jeho případě byly splněny podmínky pro jeho účast ve správním řízení. O žalobě soud rozhodl v souladu s ust. § 51 odst. 1 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“), bez jednání, neboť žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasil a žalobce se po řádném poučení, že může vyslovit souhlas s rozhodnutím věci bez jednání a že nevyjádření se v určené lhůtě je považováno za souhlas, k nařízení jednání nevyjádřil. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v řízení vedeném podle části třetí prvního dílu hlavy druhé s.ř.s., která vychází z dispoziční zásady vyjádřené v ust. § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 věty druhé a třetí a § 75 odst. 2 věty první s.ř.s. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu, a to pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení napadeného rozhodnutí dle § 72 odst. 1 věty první s.ř.s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že správní rozhodnutí nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních námitek musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s.ř.s. Takové nedostatky však v projednávané věci nebyly zjištěny. Předně je nutno konstatovat, že ve věci již jednou Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodoval, a to rozsudkem ze dne 15.3.2011, č.j. 15 Ca 156/2009-72, kterým napadené rozhodnutí žalovaného pro nezákonnost a vady řízení zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Ke kasační stížnosti žalovaného Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 24.11.2011, č.j. 7 As 80/2011-122, uvedený rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V odůvodnění svého rozhodnutí Nejvyšší správní soud uvedl, že rozsudek krajského soudu je nepřezkoumatelný, neboť krajský soud v odůvodnění rozsudku nevylíčil, jak uvážil o jedné ze zásadních otázek, která byla mezi účastníky sporná a jejíž posouzení bylo nezbytné pro učinění závěru o tom, že žalobce byl účastníkem předmětného správního řízení. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě namítl, že žalobce nesplnil podmínky účastenství, když podal obecnou žádost o informování až po zahájení daného správního řízení, a žalobce se ve své replice s touto námitkou neztotožnil. Krajský soud se k argumentaci žalovaného nijak nevyjádřil, a přesto uzavřel, že žalobce splnil podmínky účastenství. Tím, že krajský soud nevyslovil své úvahy o tom, zda je podmínkou účastenství ve správním řízení podle ust. § 70 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny podání obecné žádosti o informování podle odst. 2 tohoto ustanovení před zahájením konkrétního správního řízení, a učinil závěr o účastenství žalobce v předmětném správním řízení, zatížil svůj rozsudek nepřezkoumatelností pro nedostatek důvodů. Nejvyšší správní soud ve svém zrušujícím rozsudku stanovil pro další řízení dvě varianty, jimiž může krajský soud postupovat. První varianta spočívá pouze v zopakování závěru o tom, že žalovaný nesprávně zamítl odvolání z toho důvodu, že žalobce nedoložil stanovy a doklad o subjektivitě. Mohl by přitom odhlédnout od důvodů, které žalovaný dodatečně uplatnil až v řízení o žalobě a nikoliv v samotném správním rozhodnutí. Tyto důvody by totiž nemohly zhojit případné vady rozhodnutí. S ohledem na zásadu procesní ekonomie by však měl krajský soud upřednostnit variantu druhou a celkově posoudit účastenství žalobce ve správním řízení. Bude se přitom muset vypořádat se všemi skutečnostmi, které jsou pro učinění závěru o účastenství žalobce ve správním řízení rozhodné a mezi účastníky sporné, tedy i s argumentací žalovaného uvedenou ve vyjádření k žalobě a v kasační stížnosti. Důvodem pro upřednostnění této varianty je možnost urychlit samotné správní řízení a případně vyloučit další soudní spor. Je totiž zřejmé, že žalovaný je z důvodů uvedených v jeho vyjádření k žalobě a v kasační stížnosti připraven opětovně odvolání zamítnout jako nepřípustné a žalobce se s argumentací žalovaného ve prospěch tohoto postupu neztotožňuje. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud zrušil předchozí rozsudek krajského soudu, aniž by se zabýval jeho věcnou správností, považuje soud za důležité zopakovat závěry učiněné v jeho předchozím rozhodnutí, na nichž se s ohledem na nezměněnou skutkovou a právní situaci ničeho nezměnilo. Podle § 70 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny ochrana přírody se ochrana přírody podle tohoto zákona uskutečňuje za přímé účasti občanů, prostřednictvím jejich občanských sdružení a dobrovolných sborů či aktivů. Podle § 70 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny občanské sdružení nebo jeho organizační jednotka, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny (dále jen „občanské sdružení“), je oprávněno, pokud má právní subjektivitu, požadovat u příslušných orgánů státní správy, aby bylo předem informováno o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona. Tato žádost je platná jeden rok ode dne jejího podání, lze ji podávat opakovaně. Musí být věcně a místně specifikována. Podle § 70 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny je občanské sdružení oprávněno za podmínek a v případech podle odstavce 2 účastnit se správního řízení, pokud oznámí svou účast písemně do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo příslušným správním orgánem zahájení řízení oznámeno; v tomto případě má postavení účastníka řízení. Dnem sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce správního orgánu a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup. Jak vyplývá ze správního spisu, dne 14. 5. 2009 vydal správní orgán I. stupně, pod č.j. OSU/54883/2009/Parl, oznámení ve věci zahájení územního řízení a pozvání k veřejnému ústnímu jednání. Informace o zahájení řízení byla vyvěšena na úřední desce Magistrátu města Děčín dne 15. 5. 2009 a současně zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup. Dne 15. 5. 2009 byl tedy dnem sdělení informace o zahájení řízení ve smyslu ustanovení § 70 odst. 3 věty poslední zákona o ochraně přírody a krajiny. Osmidenní lhůta pro oznámení účasti na správním řízení v případě žalobce vypršela dnem 25. 5. 2009 (pondělí), když poslední den lhůty 23. 5. 2009 připadl na sobotu. V daném případě se jedná o lhůtu procesní, která upravuje procesní postavení žalobce. Počítání lhůt upravuje ustanovení § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu, podle kterého se nezapočítává do běhu lhůty den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin. Podle ustanovení § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší pracovní den; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin. Oznámení žalobce k účasti v územním řízení, které bylo doručeno správnímu orgánu I. stupně dne 25. 5. 2009, podal tedy žalobce v zákonné osmidenní lhůtě. Na základě výzvy soudu ze dne 1. 3. 2011 doručil žalovaný dne 8. 3. 2011 soudu originál Žádosti o informování o zahajovaných řízeních a zamýšlených zásazích podle § 70 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny ze dne 22. 5. 2009, a to včetně úředně ověřených kopií příloh (stanovy, změna stanov a zápis z valné hromady žalobce). Dále žalovaný soudu sdělil, že originálem listiny Oznámení účastenství Občanského sdružení Šance v územním řízení č.j. OSU/54883/2009/Parl o umístění stavby „obchodní centrum Děčín – Benešovská ul.“ ze dne 2. 5. 2009 nedisponuje a zaslal soudu kopii této listiny. Žalobce k výzvě soudu rovněž ze dne 1. 3. 2011 postoupil úředně ověřené kopie Oznámení o účastenství Občanského sdružení Šance v územním řízení č.j. OSU/54883/2009/Parl o umístění stavby „Obchodní centrum Děčín – Benešovská ul.“ a Žádosti o informování o zahajovaných řízeních a zamýšlených zásazích podle § 70 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Jak vyplývá z výše uvedených listin předložených na výzvu soudu žalobcem a žalovaným, dne 25. 5. 2009 Magistrát města Děčín přijal žádost žalobce o informování o zahajovaných řízeních a zamýšlených zásazích podle § 70 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny, jejíž součástí byly tři přílohy (což je poznamenáno i na prezenčním razítku Magistrátu města Děčín), a to ověřená kopie stanov žalobce ze dne 1. 12. 2004, ověřená kopie změny stanov žalobce ze dne 13. 5. 2009 a ověřená kopie zápisu z valné hromady žalobce ze dne 13. 5. 2009. Dne 25. 5. 2009 přijal Magistrát města Děčín oznámení žalobce o účastenství žalobce v územním řízení č.j. OSU/54883/2009/Parl o umístění stavby „Obchodní centrum Děčín – Benešovská ul.“, včetně jedné přílohy (což je poznamenáno i na prezenčním razítku Magistrátu města Děčín), a to kopie žádosti o informování o zahajovaných řízeních a zamýšlených zásazích podle § 70 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny, jak vyplývá z údaje na oznámení. Z výše uvedeného vyplývá, že žádost žalobce o informování o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny podle zákona o ochraně přírody a krajiny byla podána dne 25. 5. 2009, a byla tedy ve smyslu ustanovení § 70 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny platná od 25. 5. 2009. Na rozdíl od tvrzení žalovaného v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí (str. 4), ve skutečnosti žalobce v okamžiku podání žádosti o informování o zahajovaných řízeních a zamýšlených zásazích podle § 70 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny (tedy 25. 5. 2009) řádně doložil, že má právní subjektivitu a přiloženými stanovami, včetně jejich změny ze dne 13. 5. 2009, prokázal, že jeho hlavním posláním je ochrana přírody a krajiny. Toto je jednoznačně prokázáno listinami, které soudu zaslal na jeho výzvu sám žalovaný, a to včetně příloh ověřených dne 25. 5. 2009, tedy v den, kdy žádost o informování o zahajovaných řízeních a zamýšlených zásazích žalobce podal u Magistrátu města Děčín. Z již předem naznačeného skutkového stavu je zřejmé, že nemůže obstát tvrzení žalovaného, že správní orgán neobdržel stanovy žalobce, ze kterých by bylo zřejmé, co je jeho hlavním posláním, ani doklad o jeho právní subjektivitě, potom považuje soud za nemožné, aby žalovaný na výzvu soudu originály těchto listin, resp. jejich úředně ověřené kopie ze dne 25. 5. 2009, obratem předložil. Soud se dále nad rámec odůvodnění napadeného rozhodnutí zabýval i účastenstvím žalobce z pohledu následně vznesených tvrzení žalovaného. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě i v kasační stížnosti prezentoval stanovisko, že žádosti podle ustanovení § 70 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny nelze přisuzovat zpětnou platnost. Pokud žalobce podal žádost o informování až dne 25. 5. 2009, nelze mu přiznat účastenství v řízení zahájeném již dne 15.5.2009. K této právní problematice se vyjádřil i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 16. 11. 2011, 6 As 19/2011, (www.nssoud.cz), když uvedl, že podmínky pro účast občanských sdružení ve správním řízení podle § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny, jsou dodrženy i v případě, kdy žádost o informace o zahajovaných správních řízeních podle § 70 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny byla podána správnímu orgánu až po zahájení tohoto řízení. Bylo by v rozporu s účelem právní úpravy, kdyby bylo předmětné ustanovení vykládáno tak, že podmínky pro účast občanského sdružení ve správním řízení mohou být splněny pouze tehdy, když žádost o informace předchází zahájení správního řízení, ve kterém mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny. Z uvedeného rozsudku Nejvyššího správního soudu ve vztahu k danému případu lze jednoznačně dovodit, že žádost o informování o všech zamýšlených zásazích ve smyslu ustanovení § 70 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny nemusela být podána před zahájením správního řízení o umístění stavby „obchodní centrum Děčín – Benešovská ul.“ Jestliže jsou žádosti podle § 70 odst. 2 a 3 zákona o ochraně přírody a krajiny podány v jeden okamžik, přičemž žalobce dodrží zákonem stanovenou lhůtu, je povinen správní orgán s občanským sdružením, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny, jednat jako s účastníkem řízení. Soud vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl k závěru, že žalobce splnil všechny podmínky uvedené v ustanovení § 70 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny pro to, aby mohl požadovat u příslušných orgánů státní správy, aby byl předem informován o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona a ve smyslu § 70 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny byl žalobce oprávněn účastnit se správního řízení. Soud tedy závěrem shrnuje, že odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně, č.j.: OSU/69797/2009/Parl ze dne 19. 6. 2009, kterým bylo žadateli MEGALEIAR a.s., IČ 27659461, Přemyslovská 2845/43, 130 00 Praha 3, zastoupenému spol. Arch PRO s.r.o., IČ 27654371, J. Š. Baara 828/19, 405 02 Děčín 5, vydáno územní rozhodnutí o umístění stavby „Obchodní centrum Děčín – Benešovská ul.“ na pozemcích parc. č. 2951/21, 3022/3, 3022/7, 3022/30, 3022/31, 3022/63, 3027/1, 3027/2, 3027/3, 3027/5, 3027/7, 3027/9, 3027/10 v katastrálním území Děčín, podal žalobce jako účastník tohoto řízení a jeho odvolání měl žalovaný povinnost řádně projednat a o něm rozhodnout. Tím, že žalovaný nepovažoval žalobce za účastníka řízení, a takto s ním nejednal, dopustil se při výkladu ustanovení § 70 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny nezákonnosti a podstatného porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. S ohledem na výše uvedené soud napadené rozhodnutí žalovaného, kterým bylo odvolání žalobce jako nepřípustné zamítnuto, zrušil pro nezákonnost a vady řízení (§ 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s.) a vrátil žalovanému věc k dalšímu řízení. V dalším řízení bude pak správní orgán podle § 78 odst. 5 s.ř.s. vázán právním názorem, který byl vysloven v tomto zrušujícím rozsudku. Žalobce měl v projednávané věci plný úspěch, neboť je podstatný celkový úspěch v řízení a nikoliv jen v jeho jednotlivé části, a proto soud podle § 60 odst. 1 věty první s.ř.s. a § 110 odst. 3 s.ř.s. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do třiceti dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení o žalobě a kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15.3.2011, č.j. 15 Ca 156/2009-72, v celkové výši 13 520,- Kč, která se skládá z částky 2.000,- Kč za zaplacený soudní poplatek. Dále z částky 6.300,- Kč za tři úkony právní služby poskytnuté právním zástupcem Mgr. Martinem Kolářem v řízení před krajským soudem po 2.100,- Kč (za převzetí věci, sepis žaloby a repliku k vyjádření žalovaného k žalobě) a z částky 2 100,- Kč za jeden úkon právní služby poskytnuté právním zástupcem Mgr. Kolářem v řízení o kasační stížnosti (vyjádření ke kasační stížnosti) podle § 7, § 9 odst. 3 písm. f) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), z částky 1200,- Kč za s tím související čtyři režijní paušály po 300,- Kč a z 20% DPH z částek mimo soudního poplatku. Soud nepřiznal právnímu zástupci Mgr. Martinovi Kolářovi úkon právní služby uplatněný v přípisu ze dne 7.7.2011 spočívající v převzetí věci v řízení o kasační stížnosti, neboť podáním kasační stížnosti proti rozsudku krajského soudu není zahajováno nové řízení ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu.

Poučení