15 A 84/2023– 35

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise a soudkyně Mgr. Věry Jachurové v právní věci žalobce: Město Třemošnice, IČO: 00271071 se sídlem Náměstí Míru 451, Třemošnice zastoupený advokátkou Mgr. Janou Zwyrtek Hamplovou se sídlem Olomoucká 36, Mohelnice proti žalované: Národní sportovní agentura se sídlem Českomoravská 15, Praha 9 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 4. 2023, č. j. NSA–00092/2022/REUSC22/4 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a průběh řízení před správním orgánem

1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení shora specifikovaného usnesení žalované (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo podle § 14j odst. 4 písm. c) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rozpočtová pravidla“) zastaveno řízení o žádosti žalobce o poskytnutí dotace.

2. Soud ze správního spisu zjistil, že žalobce podal na základě výzvy žalované ze dne 31. 8. 2022, č. j. NSA–0007/2020/D/40[1] (dále jen „výzva“) dne 27. 10. 2022 žádost o poskytnutí dotace (dále jen „žádost“) na projekt „Atletický ovál 400 m s běžeckou rovinkou a in–line dráhou Třemošnice“. K žádosti žalobce připojil mimo jiné usnesení rady města Třemošnice ze dne 10. 10. 2022, č. RM/231/2022 (dále jen „usnesení rady“), jímž bylo schváleno podání žádosti a současně prohlášeno, že „bude zajištěna plná výše vlastního podílu žadatele na financování předmětné akce s využitím NSA, programu č. 162 52, výzvy 19/2022 – Regiony ÚSC 2022. Vlastní prostředky budou představovat minimálně 50 % z celkových způsobilých nákladů akce, a současně budou z vlastních zdrojů dofinancovány i nezpůsobilé náklady akce ve formě peněžního plnění. (odůvodnění: v současné době se město Třemošnice nachází v jakémsi mezidobí – jsou ukončené volby do zastupitelstva města Třemošnice a běží termín pro svolání ustavujícího zastupitelstva, které se uskuteční dne 19. 10. 2022; při dodržení platných zákonných lhůt zákona č. 128/2000 Sb., o obecních zřízeních není reálné, aby do 31. 10. 2022 bylo svoláno řádné zasedání ZM; rozhodnutí rady města Třemošnice bude předloženo na nejbližším řádném zasedání ZM, pravděpodobně v polovině měsíce listopadu 2022)“. Žalobce dne 16. 11. 2022 doručil žalované usnesení zastupitelstva města Třemošnice ze dne 14. 11. 2022, č. ZM/54/2022 (dále jen „usnesení zastupitelstva“), jímž bylo usnesení rady schváleno.

3. O žádosti žalovaná rozhodla napadeným rozhodnutím. V jeho odůvodnění uvedla, že žalobce v rozporu s výzvou nepředložil doklad o zajištění vlastního podílu žadatele na financování akce, což podle výzvy představuje neodstranitelnou vadu. Žalobce předložil usnesení rady a výpis z běžného bankovního účtu města Třemošnice, přičemž tyto doklady neodpovídají žádnému z výčtu dokumentů uvedených ve výzvě jako přípustných k doložení zajištění vlastního podílu žadatele na financování akce. Ani následně dodané usnesení zastupitelstva nelze v daném kontextu uznat za dostatečný doklad, jelikož bylo přijato až dne 14. 11. 2022, tedy po podání žádosti (k tomu žalovaná citovala z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 1. 2021, č. j. 8 A 174/2017–76).

II. Obsah žaloby

4. Žalobce v žalobě namítl, že podmínku doložení zajištění vlastního podílu na financování akce splnil. Pokud by žalovaná přihlédla ke všem individuálním okolnostem a skutečnostem daného případu, nemohla by dojít k závěrům vysloveným v napadeném rozhodnutí ani k aplikaci jí citovaného rozsudku.

5. K tomu žalobce blíže rozvedl, že o dotaci na atletický ovál žádal již na podzim roku 2021. Dne 18. 10. 2022 byl žalobce v souvislosti s touto předchozí žádostí žalovanou seznámen s podklady pro zamítnutí žádosti o dotaci, což následně rozporoval, avšak nepředpokládal úspěch a začal připravovat novou (nynější) žádost. Až dne 3. 11. 2022 žalobce obdržel rozhodnutí o zamítnutí jeho žádosti z roku 2021, přičemž žádost dle výzvy bylo možno podat do 31. 10. 2022. Žalobce nechtěl žádost podávat, dokud nedisponoval rozhodnutím o zamítnutí jeho žádosti z roku 2021. Poté se však dostal do problémů s ohledem na konání komunálních voleb 23. a 24. 9. 2022, kdy standardní postup zastupitelstva nebyl možný. Dne 19. 10. 2022 se konalo ustavující zasedání zastupitelstva a od 20. 10. 2022 začaly pracovat orgány obce. S ohledem na § 93 odst. 1 a § 95 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění účinném do 30. 6. 2023 (dále jen „zákon o obcích“) nebylo možné, aby se zastupitelstvo sešlo do 31. 10. 2022, přijalo požadované usnesení a ještě žádost zpracovalo a doručilo. Splnění žalovanou požadované podmínky tak bylo s ohledem na konání voleb objektivně nemožné. Žádost přitom schválil výkonný orgán zastupitelstva (rada) a byla podána oprávněným zástupcem města (starostou), přičemž usnesení rady bylo následně usnesením zastupitelstva bez zbytečného odkladu potvrzeno. K tomu žalobce podpůrně poukázal na pojem „nemožné plnění“ ve smyslu občanského práva. Stanovení nemožné podmínky by znamenalo diskriminační zásah do práv žalobce a formalismus. Napadené rozhodnutí je v rozporu s dobrými mravy, nespravedlivé, nepřiměřeně tvrdé a nepředvídatelné. Žalovanou namítanou judikaturu označil žalobce za nepřiléhavou.

6. Žalobce je toho názoru, že byl vyřazen pro nedoložení bezvýznamného dokladu. Důležitější je podle něj platná smlouva se zhotovitelem. Závěrem žalobce poukázal na základní zásady činnosti správních orgánů s tím, že řada z nich byla napadeným rozhodnutím porušena.

III. Vyjádření žalované k žalobě

7. Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhla, aby soud žalobu zamítl. Nezpochybnila skutková tvrzení žalobce, avšak neztotožnila se s jeho právním hodnocením. Výzva v bodě 14. 3. písm. d) taxativně vypočítává dva dokumenty, kterými může žadatel doložit zajištění vlastního podílu financování akce. Žalovaná musela žádost posuzovat podle jí vyhlášených podmínek a nemohla se od nich odchýlit. Argument objektivní nemožnosti je tak zcela lichý. Žalovaná nespatřuje žádný rozpor svého postupu s dobrými mravy a podobně je tomu ohledně obecné spravedlnosti. Pokud by poskytla dotaci žalobci, který nesplnil podmínky, bylo by to na úkor ostatních žadatelů. Žalovaná trvá na tom, že rozsudek zmíněný v napadeném rozhodnutí je na danou věc přiléhavý.

IV. Replika žalobce k vyjádření žalované

8. V replice žalobce tvrdil, že nelze vyžadovat nemožné plnění jen proto, že to nařizují obecně stanovená pravidla. Požadovaný dokument objektivně nebylo možné doložit a v takovém případě je jeho náhrada v mezích zákona o obcích možná, jako je možná v případech, kdy zastupitelstvo musí nahradit rada. Dnem voleb do zastupitelstva obce zaniká mandát všem stávajícím zastupitelům. Dle výkladu žalované by tímto okamžikem nebyla obec oprávněna vykonávat samosprávu v oblastech svěřených zastupitelstvu, tak tomu ale není. V takovém případě je oprávněna ve věcech zastupitelstva rozhodovat rada obce, přičemž toto právo na samosprávu obci nemůže být odebráno žádnými pravidly.

V. Posouzení věci Městským soudem v Praze

9. Městský soud v Praze na základě žaloby v rozsahu žalobních bodů, kterými je dle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) vázán, přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumávání vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).

10. Podle § 14 odst. 1 rozpočtových pravidel na dotaci nebo návratnou finanční výpomoc není právní nárok, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

11. Podle § 14j odst. 4 písm. c) rozpočtových pravidel poskytovatel usnesením řízení zastaví v případě, že žádost trpí vadami a výzva k podání žádosti nepřipouští možnost jejich odstranění podle § 14k odst. 1.

12. Podle bodu 7.1. až 7.3. výzvy byla výzva vyhlášena 31. 8. 2022, datum a čas zahájení příjmu žádostí stanoven na 15. 9. 2022 od 12:00 hod. a datum a čas ukončení příjmu žádostí stanoven na 31. 10. 2022 do 12:00 hod.

13. Podle bodu 9.1. výzvy zdrojem financování celkových způsobilých výdajů (dále jen „CZV“) akcí v rámci výzvy jsou: a) státní rozpočet (kapitola 362) až do výše 50 % z CZV, maximálně však do výše limitů uvedených v bodě 10.1. b) vlastní zdroje žadatele nejméně ve výši 50 % z CZV.

14. Podle bodu 9.2. výzvy povinná finanční spoluúčast žadatele musí činit min. 50 % z CZV akce a dále dofinancování do 100 % celkových výdajů akce.

15. Podle bodu 9.3. výzvy povinná spoluúčast žadatele (dále jen „vlastní zdroje“) musí činit částku, která je rovna výši celkových výdajů akce po odečtení požadované výše podpory akce. Vlastní zdroje mohou být kryty i z prostředků poskytnutých jiným územním samosprávným celkem. Přípustné jsou pouze půjčky a úvěry od bankovních institucí, nad kterými drží dohled Česká národní banka.

16. Podle bodu 14.3. písm. d) výzvy žadatel dále k žádosti přiloží následující povinné přílohy: doklad o zajištění vlastního podílu žadatele na financování akce, tímto dokladem může být výhradně některý z těchto dokumentů samostatně nebo současně, ale v součtu musí vždy prokazovat celkovou výši zajištění vlastního podílu žadatele: • usnesení zastupitelstva ÚSC schvalující použití finančních prostředků z rozpočtu ÚSC nebo určující rozpočtové opatření; bude–li se na financování akce podílet více ÚSC, musí žadatel doložit usnesení zastupitelstev všech těchto ÚSC anebo • smlouva o úvěru nebo půjčce uzavřená mezi žadatelem a bankou podléhající dohledu České národní banky.

17. Podle bodu 15.3. výzvy žádost musí být podána do lhůty dle bodu 7.3.

18. Podle bodu 17.1. písm. f) výzvy trpí–li žádost vadami, které nelze odstranit, poskytoval řízení zastaví. Za neodstranitelné se vždy pokládají následující vady: žadatel nepřipojí k žádosti některou z povinných příloh dle bodu 14.3.

19. Podle § 91 odst. 1 zákona o obcích ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce svolává dosavadní starosta po uplynutí lhůty pro podání návrhu soudu na neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování tak, aby se konalo do 15 dnů ode dne uplynutí této lhůty, a jestliže byl návrh na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování podán, do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů, pokud žádnému z podaných návrhů nebylo vyhověno. Ustavujícímu zasedání předsedá zpravidla dosavadní starosta, případně nejstarší člen zastupitelstva obce do doby, než je zvolen starosta nebo místostarosta. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva obce se volí starosta, místostarosta a další členové rady obce.

20. Podle § 92 odst. 1 zákona o obcích se zastupitelstvo obce schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za 3 měsíce. Zasedání zastupitelstva obce se konají v územním obvodu obce. Zasedání zastupitelstva obce svolává a zpravidla řídí starosta. Starosta je povinen svolat zasedání zastupitelstva obce, požádá–li o to alespoň jedna třetina členů zastupitelstva obce, nebo hejtman kraje. Zasedání zastupitelstva obce se koná nejpozději do 21 dnů ode dne, kdy žádost byla doručena obecnímu úřadu.

21. Podle § 93 odst. 1 zákona o obcích obecní úřad informuje o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce. Informaci vyvěsí na úřední desce obecního úřadu alespoň 7 dní před zasedáním zastupitelstva obce; kromě toho může informaci uveřejnit způsobem v místě obvyklým.

22. Podle § 94 odst. 2 zákona o obcích o zařazení návrhů přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva obce na program jeho jednání rozhodne zastupitelstvo obce.

23. Podle § 95 odst. 1 zákona o obcích se o průběhu zasedání zastupitelstva obce pořizuje zápis, který podepisuje starosta nebo místostarosta a určení ověřovatelé. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů zastupitelstva obce, schválený pořad jednání zastupitelstva obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení.

24. Podle § 95 odst. 2 zákona o obcích zápis, který je nutno pořídit do 10 dnů po skončení zasedání, musí být uložen na obecním úřadu k nahlédnutí. O námitkách člena zastupitelstva obce proti zápisu rozhodne nejbližší zasedání zastupitelstva obce.

25. Podstatou sporu je otázka, zda byla žalovaná dle § 14j odst. 4. písm. c) rozpočtových pravidel oprávněna zastavit řízení o žádosti z důvodu, že žalobce nedoložil zajištění vlastního podílu na financování akce ve smyslu bodu 14.3. písm. d) výzvy.

26. Co se týče soudního přezkumu rozhodnutí týkajících se poskytování dotací, soud považuje za potřebné odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2015, č. j. 9 Ads 83/2014–46, v němž Nejvyšší správní soud konstatoval, že: „Případný soudní přezkum negativních rozhodnutí o tzv. „nenárokových“ dotacích je omezen na posouzení řádného procesu, který garantuje rovnou ochranu práv a rovné zacházení se všemi žadateli za podmínek stanovených obecným způsobem. Zjednodušeně řečeno žadatel nemá právo na „výsledek“ ale na „řádný proces“ s ním související. Ten je určen právními předpisy, podmínkami danými v dokumentech, na které právní tituly poskytnutí dotace odkazují, respektive základními procesními zásadami určujícími postup orgánů veřejné moci v právním státě. Prostor pro uvážení správního orgánu má vždy své limity. Ty jsou buď stanoveny zákonem, nebo si je musí správní orgán vymezit ve své rozhodovací praxi sám a následně je také dodržovat. Předem stanovená kritéria pro rozhodování nesmí být excesivní, tj. nemohou například stanovovat diskriminační podmínky, na základě kterých by mělo být rozhodováno. Stejně tak nesmí být excesivní či svévolná aplikační praxe poskytovatelů dotace. Při rozhodování je nutné zohlednit konkrétní okolnosti daného případu a dbát na to, aby při skutkově shodných nebo podobných případech nevznikaly nedůvodné rozdíly. Rozhodnutí musí být řádně odůvodněno (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 5. 2012, čj. 1 As 35/2012–40, č. 2736/2013 Sb. NSS). V rámci soudního přezkumu přísluší soudu posoudit, zda správní orgán z mezí správního uvážení nevybočil.“ Obdobně se Nejvyšší správní soud vyjádřil i v rozsudku ze dne 16. 2. 2023, č. j. 9 Afs 55/2021–31, v němž uvedl, že: „na dotaci v zásadě není právní nárok (§ 14 odst. 1 rozpočtových pravidel). Do doby vydání rozhodnutí o poskytnutí či neposkytnutí dotace je tak dán prostor pro relativně volnou úvahu státu, jaké projekty podpoří a jaké nikoliv. Aplikační praxe poskytovatelů dotace však nesmí být diskriminační, excesivní či svévolná. Řádný proces posouzení poskytnutí dotace je proto určen jednak právními předpisy, jednak vlastními podmínkami v dokumentech správních orgánů, načež je soudní přezkum neposkytnutí dotace omezen na dodržení právě těchto státem předem stanovených kritérií (srov. rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 30. 9. 2015, č. j. 9 Ads 83/2014–46, č. 3324/2016 Sb. NSS, zejména odst. [31] a [32], dále rozsudky NSS ze dne 25. 10. 2018, č. j. 2 Afs 161/2018–40, odst. [17], ze dne 23. 5. 2018, č. j. 6 Afs 8/2018–37, č. 3757/2018 Sb. NSS, odst. [20], nebo ze dne 15. 6. 2018, č. j. 5 Afs 7/2018–39, odst. [26]; poslední dva v jiných věcech nynější stěžovatelky).“ Konečně lze odkázat také na recentní rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 10. 2023, č. j. 4 Afs 266/2022–36, v němž bylo konstatováno, že: „poskytování dotací ze státního rozpočtu je ovládáno vrchnostenským postavením poskytovatele dotace. Z tohoto jeho postavení, na rozdíl od postavení účastníka soukromoprávních vztahů, tedy plyne, že může autoritativně rozhodovat o podmínkách poskytnutí dotace, které jsou předmětem jednání mezi ním a příjemcem dotace pouze v té míře, jak stanoví zákon, či v limitech, jež stanoví sám poskytovatel dotace. Záleží pak na příjemci dotace, zda tyto podmínky akceptuje. Samotným smyslem aktu přijetí dotace totiž je, že příjemce přijímá určité dobrodiní ze strany státu a jakousi protiváhou tohoto dobrodiní není (na rozdíl od soukromoprávních vztahů) jeho protiplnění ve prospěch poskytovatele dotace, ale právě akceptace podmínek, za nichž je dotace přijímána.“ Z právě citovaných závěrů soud vycházel při přezkumu zákonnosti napadeného rozhodnutí.

27. Z výzvy jednoznačně vyplývá, že žadatel měl k žádosti povinnost přiložit mimo jiné doklad o zajištění vlastního podílu žadatele na financování akce, přičemž jednou ze dvou jeho přípustných podob bylo usnesení zastupitelstva ÚSC schvalující použití finančních prostředků z rozpočtu nebo určující rozpočtové opatření. Žádost (a logicky i na ní navázané přílohy) přitom musela být podána do 31. 10. 2022. Není přitom sporu o tom, že žalobce k tomuto dni žalované příslušný doklad nedoložil (usnesení zastupitelstva bylo žalované doručeno až dne 16. 11. 2022).

28. Žalobce se hájil tím, že splnění podmínky dle bodu 14.3. písm. d) výzvy ve lhůtě pro podání žádosti nebylo v jeho případě objektivně možné s ohledem na probíhající vyřizování předchozí žádosti o poskytnutí dotace na atletický ovál a na proběhlé volby a povolební procesy. V těchto souvislostech žalobce považoval napadené rozhodnutí za diskriminační, formalistické, rozporné s dobrými mravy a základními zásadami činnosti správních orgánů, nespravedlivé, nepřiměřeně tvrdé a nepředvídatelné.

29. Soud na rozdíl od žalobce nemá za to, že splnění stanovené podmínky bylo pro žalobce objektivně nemožné. Výzva byla vyhlášena 31. 8. 2022; již od tohoto data se žalobce mohl s dotačními podmínkami seznámit a začít připravovat žádost a obstarávat její náležitosti a přílohy. Žádost bylo možné podat od 15. 9. 2022. K poznámce žalobce, že nechtěl podat žádost, dokud nebude mít jasné negativní rozhodnutí o jeho žádosti o dotaci na atletický ovál z roku 2021, soud uvádí, že tato skutečnost žalobci objektivně nebránila v dřívější přípravě či podání (nové) žádosti, včetně obstarání si potřebného usnesení zastupitelstva. V této souvislosti je současně nutno konstatovat, že na dotaci není právní nárok, a žalobci tak na základě jeho předchozí žádosti ani před konečným rozhodnutím žalované nemohlo vzniknout legitimní očekávání, že mu dotace bude poskytnuta. Nemohl tedy důvodně předpokládat úspěšnost předchozí žádosti a s tímto vědomím mohl a měl přistoupit k přípravě žádosti. Soud nepřisvědčil ani tvrzení žalobce, že začal žádost připravovat po 20. 10. 2022. Usnesení rady, které se týká žádosti a výzvy (přímo předmětné podmínky vlastního podílu žalobce na financování akce), bylo přijato 10. 10. 2022. Nejpozději k tomuto datu tedy žalobce (jeho orgán) začal činit úkony související s přípravou žádosti.

30. Pokud jde o žalobcem zmiňované ustavující zasedání zastupitelstva konané 19. 10. 2022, má soud za to, že objektivně nic nebránilo tomu, aby zastupitelstvo (s vědomím blížícího se konce lhůty pro podání žádosti) v rámci tohoto zasedání přijalo potřebné usnesení k naplnění bodu 14.3. písm. d) výzvy, zvláště pak existovalo–li usnesení rady, které předložení zastupitelstvu předpokládalo. Soud si je vědom toho, že primárním účelem ustavujícího zasedání zastupitelstva je volba funkcionářů obce apod., avšak zároveň je to i zasedání zastupitelstva jako každé jiné a lze připustit, aby při něm došlo i na projednání jiných záležitostí spadajících do působnosti zastupitelstva (to mohlo být v souladu s § 94 odst. 2 zákona o obcích zařazeno na program jednání zastupitelstva třeba i v průběhu zasedání).

31. Obiter dictum soud uvádí, že teoreticky bylo možno uvažovat i o dřívějším konání ustavujícího zasedání (patnáctidenní lhůta pro svolání dle § 91 odst. 1 zákona o obcích určuje pouze nejzazší termín) s tím, že následné „standardní“ zasedání zastupitelstva by mohlo být v souladu se zákonem svoláno s dostatečným předstihem před uplynutím lhůty pro podání žádosti (31. 10. 2022).

32. I v případě konání ustavujícího zasedání zastupitelstva dne 19. 10. 2022 bylo objektivně možné následně konat „standardní“ zasedání zastupitelstva, na němž by byla záležitost vlastního podílu žalobce na financování akce projednána. Nově zvolený starosta mohl bez zbytečného odkladu svolat zasedání zastupitelstva dle § 92 odst. 1 zákona o obcích na takový termín, aby bylo obecnímu úřadu umožněno splnit informační povinnost; do zákonné sedmidenní doby dle § 93 odst. 1 zákona o obcích se přitom započítává i den, kdy došlo k vyvěšení na úřední desce (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 5. 2010, č. j. 8 Ao 1/2007–94). Při vyvěšení informace o konání zasedání zastupitelstva na úřední desce obecního úřadu 19. 10. 2022 by tedy zákonem stanovená doba uplynula 25. 10. 2022. Následně se mohlo konat samotné zasedání zastupitelstva, při kterém by došlo k přijetí potřebného usnesení. To soud považuje za dostatečný časový prostor, ve kterém bylo objektivně možné zkompletování žádosti (v podobě přiložení daného usnesení) a její doručení žalované. K odkazu žalobce na povinnost pořídit zápis o průběhu zasedání zastupitelstva soud podotýká, že lhůta stanovená v § 95 odst. 2 zákona o obcích nezapovídá urychlené či bezodkladné vyhotovení zápisu tak, aby mohl být jako doklad přiložen k žádosti a ta včas doručena do datové schránky žalované. Možnost zastupitele uplatnit proti zápisu námitky není z hlediska platnosti usnesení zastupitelstva a jeho doložení žalované relevantní. Kromě toho žalobce nebyl omezen na doložení požadovaného usnesení zastupitelstva ve formě zápisu ze zasedání zastupitelstva. Mohl tak učinit i jiným dostatečně průkazným způsobem, např. v podobě audio (vizuálního) záznamu, který by zřetelně dokládal přijetí daného usnesení.

33. Ze správního spisu jednoznačně vyplývá, že žalobce ve výzvou stanovené lhůtě nedodal doklad požadovaný v bodě 14.3. písm. d) výzvy, čímž dle bodu 17.1. písm. f) výzvy zatížil žádost neodstranitelnou vadou. Tím byl naplněn důvod pro zastavení řízení o žádosti dle § 14j odst. 4 písm. c) rozpočtových pravidel. Výše soud nastínil několik možností, na jejichž základě dospěl k závěru, že doložení příslušného usnesení zastupitelstva a doručení kompletní žádosti žalované ve výzvou stanovené lhůtě nebylo v případě žalobce objektivně nemožné.

34. Soud tedy v daném případě považuje za přiléhavý závěr, jenž byl vysloven v rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 1. 2021, č. j. 8 A 174/2017–76, o nějž se v napadeném rozhodnutí v souvislosti s usnesením zastupitelstva přijatým a doručeným až po uplynutí lhůty pro podání žádosti opřela žalovaná: „pokud podmínky dotace stanoví povinnost doložit žádost určitými doklady, tyto doklady tak musí existovat v době podání žádosti a nedostatek nedoložení těchto dokladů nelze zhojit jejich dodatečným získáním.“ Za excesivní soud nepokládá ani požadavek výzvy doložit zajištění vlastního podílu žadatele na financování akce právě ve formě usnesení zastupitelstva jakožto nejvyššího orgánu územního samosprávného celku. Usnesení rady tedy v tomto kontextu nelze považovat za přípustnou náhradu (a to ani pokud žalobce opožděně doložil usnesení zastupitelstva).

35. Vzhledem k tomu, že žalobce dovozoval v žalobě uváděné vady napadeného rozhodnutí právě ve spojitosti s tvrzenou objektivní nesplnitelností daného požadavku výzvy, soud shrnuje, že při posouzení provedeném v rámci žalobních bodů neshledal napadené rozhodnutí rozporným s dobrými mravy či základními zásadami činnosti správních orgánů, diskriminačním, formalistickým, nespravedlivým, nepřiměřeně tvrdým, nepředvídatelným ani jinak nezákonným. Soud k těmto obecným námitkám opakuje, že výzvou nastavené podmínky nelze považovat za jakkoliv diskriminační, formalistické, nespravedlivé ani nepřiměřeně tvrdé. Podmínky byly ve výzvě formulovány zcela srozumitelně a jednoznačně a lhůta stanovená pro podání žádosti o dotaci nebyla nepřiměřeně krátká. O jakékoliv nepředvídatelnosti tedy nemůže být řeč, protože právě stanovením jednoznačně formulovaných podmínek ve výzvě je předvídatelnost průběhu dotačního řízení zajištěna. Výzvou nastavené podmínky byly současně pro všechny žadatele stejné. Žalobcem namítané řádné volby do obecních zastupitelstev se v roce 2022 konaly na celém území České republiky v jednotném termínu, všechny obce a města žádající o dotaci na základě předmětné výzvy se tudíž musely vypořádat s nutností předložit požadované usnesení zastupitelstva. Žalobce tedy nebyl žádným způsobem diskriminován.

36. Na uvedených závěrech nemůže nic změnit existence platné smlouvy žalobce se zhotovitelem, neboť ta nebyla výzvou určena jako nutná příloha žádosti o dotaci.

37. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. prvým výrokem rozsudku zamítl. Za splnění podmínek § 51 s. ř. s. soud o věci samé rozhodl bez nařízení ústního jednání.

38. Protože žalobce nebyl ve sporu úspěšný a žalované žádné důvodně vynaložené náklady nad rámec její běžné činnosti v řízení nevznikly, soud druhým výrokem rozsudku v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení

I. Vymezení věci a průběh řízení před správním orgánem II. Obsah žaloby III. Vyjádření žalované k žalobě IV. Replika žalobce k vyjádření žalované V. Posouzení věci Městským soudem v Praze