15 A 89/2023– 45

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise a soudkyně Mgr. Věry Jachurové v právní věci žalobkyně: R. H. zastoupená advokátem JUDr. Pavlem Pohorským se sídlem Revoluční 25, Praha 1 proti žalovanému: Národní bezpečností úřad se sídlem Na Popelce 16, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí ředitele Národního bezpečnostního úřadu ze dne 10. 5. 2023 č. j. 106/2023–NBÚ/07–OP takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a průběh řízení před správním orgánem

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení rozhodnutí ředitele Národního bezpečnostního úřadu (dále jen „ředitel NBÚ“) označeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž byl zamítnut rozklad žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Národního bezpečnostního úřadu (dále jen „NBÚ“) ze dne 31. 1. 2023, č. j. 14544/2023–NBÚ/P (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byla zamítnuta žádost žalobkyně ze dne 9. 9. 2022 (dále jen „žádost“) o vydání dokladu o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby pro výkon funkce člena statutárního orgánu právnické osoby (dále jen „Doklad“) – společnosti STEEL STORE s.r.o. (dále jen „STEEL STORE“) k výkonu citlivé činnosti podle zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 38/1994 Sb.“).

2. Soud ze správního spisu zjistil, že žalobkyně byla držitelkou dokladu o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby č. NBÚ–023735 s platností do dne 22. 2. 2023 (dále jen „Osvědčení“). Protože NBÚ v rámci prověřování obdržel dne 12. 5. 2022 výsledek šetření zpravodajské služby vztahující se ke třetí osobě, jenž obsahoval relevantní informace o žalobkyni, zahájil se žalobkyní řízení o odnětí Osvědčení. V tomto řízení provedl NBÚ se žalobkyní dva pohovory ve smyslu § 105 odst. 1 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně utajovaných informací“), při nichž byla žalobkyni dána možnost vyjádřit se k výkonu funkce jednatelky ve společnostech STEEL STORE a BRADLEC spol. s r.o. (dále jen „BRADLEC“), jejichž jediným společníkem byl M. R. st. a působili zde také Z. R. a M. R. ml.

3. Platnost Osvědčení žalobkyně byla zrušena rozhodnutím NBÚ ze dne 31. 1. 2023, č. j. 14541/2023–NBÚ/P z důvodu, že žalobkyně přestala splňovat podmínku spolehlivosti dle § 81 odst. 1 písm. e) zákona o ochraně utajovaných informací s ohledem na negativní okolnost ve smyslu § 84 odst. 3 písm. c) téhož zákona (formální výkon funkce jednatelky).

4. NBÚ v prvostupňovém rozhodnutí uvedl, že u žalobkyně došlo k naplnění negativní okolnosti spočívající v ovlivnitelnosti, která může vést ke zneužití výkonu citlivé činnosti. Negativní okolnost NBÚ shledal ve formální povaze výkonu funkce jednatelky STEEL STORE. Tato skutečnost vyplynula z podkladového materiálu a podporují ji také utajované informace. Žalobkyně je s fungováním STEEL STORE obeznámena a disponuje znalostmi o jejích obchodních aktivitách a činnosti, což je nutno chápat v kontextu toho, že je od roku 1997 zaměstnankyní společnosti MULTIAGRO v.o.s. (pozn.: nyní s.r.o.) Slatina (dále jen „MULTIAGRO“), která je se STEEL STORE velmi úzce spjata. Ač navenek vystupují odděleně, tvoří jeden celek. Z pozice jednatelky společnosti zabývající se obchodem s vojenským materiálem má žalobkyně jako držitelka Osvědčení velmi nízké povědomí neodpovídající faktickému výkonu činnosti. Při pohovorech uvedla, že funkci jednatelky STEEL STORE vykonávala na žádost M. R. st., protože nikdo jiný Doklad nemá. Tvrdila, že na základě nabídek a poptávek uzavírá obchody ve spolupráci s M. R. st. a za klienty do zahraničí jezdí M. R. ml., který se jednání účastní na základě plné moci. Žalobkyně neznala hospodářský výsledek STEEL STORE za rok 2021 a nevěděla, zda má společnost nějaké nesplacené závazky vůči státu. Byla schopna vyjmenovat pouze dva zákazníky a nepamatovala si, s kým jednala. K dotazu, jakými povoleními, licencemi a certifikacemi STEEL STORE disponuje, uvedla, že to zpaměti neví a že žádosti o udělení licence k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem zpracovává paní V.

5. Žalobkyně je dle NBÚ uváděna v dokumentech dle zákona č. 38/1994 Sb., sama je ale nezpracovává a není zřejmé, zda byla srozuměna s jejich obsahem. Funkci jednatelky vykonává pouze v rozsahu, který ji umožní M. R. st. Výkonem funkce byla pověřena účelově, aby STEEL STORE dostála požadavkům zákona č. 38/1994 Sb. Skutečný vliv ve vzájemně propojených společnostech (Zelený Sport Victory s.r.o., Zelený sport Defence s.r.o., ZELENÝ SPORT s.r.o. a MULTIAGRO) mají M. R. st., M. R. ml. a Z. R. Žalobkyně nesplňuje ani požadavky § 159 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“). S ohledem na obsah utajovaných informací NBÚ uvedl, že formálnost a účelovost výkonu funkce je dána tím, že žalobkyně je jen prostředkem umožňujícím provozování podnikatelské činnosti a skrze její osobu je citlivá činnost vykonávána jinými osobami. Řádný výkon činnosti žalobkyně v pozici jednatelky STEEL STORE není zajištěn (NBÚ nemá záruku, že žalobkyně bude vykonávat citlivou činnost odpovědně a svědomitě a že bude dodržovat zákon).

6. Proti prvostupňovému rozhodnutí podala žalobkyně rozklad, který byl zamítnut napadeným rozhodnutím. V odůvodnění napadeného rozhodnutí ředitel NBÚ shrnul průběh řízení a zákonná východiska. Bylo prokázáno, že žalobkyně vykonává funkci jednatelky STEEL STORE a BRADLEC. Z jejích výpovědí při pohovorech je zřejmé, že má sice povědomí o výkonu činnosti STEEL STORE a jisté činnosti koná (ve spolupráci s paní V. vypracovává a podepisuje žádosti o udělení licencí pro obchod s vojenským materiálem), jednání se zahraničními zákazníky však „vyřizuje na základě plné moci osoba M. R. ml., případně další osoba“. Žalobkyně tedy nemá na obchodní vedení STEEL STORE skutečný vliv, neboť ve svém rozhodování je závislá na pokynech jiných osob. Důvodem pro zvolení žalobkyně do funkce jednatelky je, že byla držitelkou Dokladu, což potvrzují i utajované skutečnosti. Prvostupňové rozhodnutí přitom mohlo být odůvodněno pouze v rozsahu § 122 odst. 3 zákona o ochraně utajovaných informací.

7. Následně se Ředitel NBÚ vypořádal s rozkladovými námitkami žalobkyně. NBÚ podle něj shromáždil dostatečné množství podkladů prokazujících ovlivnitelnost žalobkyně, která by mohla vést ke zneužití výkonu citlivé činnosti. Právní zástupce žalobkyně využil práva nahlédnout do spisového materiálu a byla mu zpřístupněna neutajovaná část bezpečnostního svazku. Také skutkový stav byl zjištěn dostatečně a není potřeba provádět další důkazy. Postup NBÚ korespondoval s § 122 odst. 3 zákona o ochraně utajovaných informací. Účastníka řízení nelze seznámit s utajovanými informacemi, na nichž se zakládá bezpečnostní riziko.

8. Žalobkyně k dotazům pracovníků NBÚ na základní parametry, které by dokumentovaly její obchodní vedení STEEL STORE (hospodářský výsledek, existence nesplacených závazků atd.) uváděla „to si nepamatuji“ či „musela bych se podívat do účetnictví. Doklad přitom může být vydán, pokud členové statuárního orgánu právnické osoby splňují předpoklady pro výkon citlivé činnosti podle zákona o ochraně utajovaných informací. Citlivou činností je přitom také výkon funkce jednatele právnické osoby, která obchoduje s vojenským materiálem. Žalobkyně při pohovorech potvrdila, že se zahraničními klienty nejedná ona, ale M. R. ml., případně L. K. Vzpomněla si pouze na dva konkrétní zákazníky a nedokázala uvést žádnou konkrétní osobu, s níž jednala. Formální výkon funkce jednatelky a důvod zvolení žalobkyně potvrzují také informace obsažené v utajovaných zprávách zpravodajské služby.

9. K tvrzení žalobkyně, že se NBÚ dostatečně nezabýval modelem řízení STEEL STORE a nastavením jednatelských oprávnění, odkázal ředitel NBÚ na relevantní právní úpravu. Konstatoval, že s ohledem na poznatky vyplývající z výpovědí žalobkyně při pohovorech nelze polemiku žalobkyně akceptovat, protože není způsobilá zvrátit závěr o formálním výkonu funkce jednatelky STEEL STORE. S odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2020, č. j. 9 As 197/2019–47 uvedl, že udělila–li žalobkyně plnou moc jiným osobám, aby místo ní realizovaly jednání o zahraničním obchodu, lze to považovat za rizikové, neboť tím dochází k obcházení podmínek pro výkon citlivé činnosti.

10. Právnímu zástupci žalobkyně byla zpřístupněna neutajovaná část bezpečnostního svazku. Protokoly o pohovorech se v něm nenacházely, protože byly provedeny v rámci bezpečnostního řízení o zrušení platnosti Osvědčení, a jsou tedy pouze na CD, které je přílohou úředního záznamu o exportu dokumentů z bezpečnostního svazku. Bezpečnostní svazek vztahující se k žádosti obsahoval všechny relevantní podklady. Kopie protokolů byly žalobkyni předány v průběhu řízení o zrušení platnosti Osvědčení.

11. Bylo prokázáno, že žalobkyně byla při výkonu funkce jednatelky STEEL STORE zbavena samostatného rozhodování, byla zcela podřízena vedoucím osobám této společnosti a svou činnost vykonávala pouze formálně. Existovaly oprávněné pochybnosti, zda bude citlivou činnost vykonávat v souladu se zákonem. Ředitel NBÚ proto potvrdil závěr o existenci negativní okolnosti ve smyslu § 84 odst. 3 písm. c) zákona o ochraně utajovaných informací s tím, že žalobkyně nesplňuje podmínku spolehlivosti dle § 81 odst. 1 písm. e) téhož zákona.

II. Obsah žaloby

12. Žalobkyně v prvním žalobním bodě namítla, že žalovaný nesmí dovozovat obsah výkonu funkce jednatelky ze svých představ, ale musí znát konkrétní poměry. Je vyloučeno, aby jediný společník neměl přehled o chodu společnosti. Mezi ním a jednatelkou existuje posloupnost a jediný společník není z řízení společnosti vyloučen jen proto, že výkon funkce jednatele je citlivou činností. Závěr o ovlivnitelnosti žalobkyně na základě tvrzení, že je ve věcech týkajících se obchodního vedení v kontaktu s M. R. st., je předčasný a nesprávný. Žalobkyně v řízení navrhovala zkoumání okolností řízení STEEL STORE a výslech M. R. st. Žalovaný však tyto návrhy odmítl, neboť dospěl k závěru, že žalobkyně nemá na chod společnosti vliv, aniž by k tomu ve spise disponoval podklady. Žalovaný se nezabýval vztahem orgánů STEEL STORE k obchodnímu vedení. Nynější věc přitom není srovnatelná s tou, kterou Nejvyšší správní soud posuzoval v rozsudku ze dne 25. 11. 2020, č.j. 9 As 197/2019–47.

13. Ve druhém žalobním bodě žalobkyně namítla nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů. Ve správním řízení namítla, že nebyl dostatečně zjištěn skutečný stav věci, ředitel NBÚ však tento nedostatek neodstranil. Ze správního spisu ani z odůvodnění napadeného rozhodnutí není zřejmé, jaký vliv měla mít Z. R. na chod STEEL STORE či na jednání žalobkyně. Ředitel NBÚ nezjistil, zda nahrazovala činnost žalobkyně či ji ovlivňovala. Nedostatečně zjištěný skutkový stav a nepřezkoumatelnost žalobkyně namítala také ve vztahu k nedostatkům její činnosti jednatelky a ke zmocnění M. R. ml. Spisový materiál podle ní neposkytuje dostatečnou oporu ani tvrzení, že ke zjištění negativní okolnosti vedly informace obsažené v neutajované části bezpečnostního svazku.

14. Dle třetí žalobní námitky ředitel NBÚ opomenul, že M. R. st. je jediným společníkem STEEL STORE a BRADLEC, a nikdo jiný tedy nemůže jednatele vybrat ani ustanovit. Nelze tvrdit, že žalobkyně jakožto osoba zorientovaná v dané oblasti podnikání a bezpečnostně způsobilá je nevhodná pro výkon funkce jednatelky proto, že splňuje podmínky podnikání v dané oblasti. NBÚ vydává doklady o bezpečnostní způsobilosti proto, aby jejich držitel měl možnost vykonávat určitou činnost. Neuvedl přitom, v čem konkrétně se žalobkyně měla dopustit nedostatečného výkonu povinností jednatelky. Nelze tvrdit, že žalobkyně nemá dostatečné znalosti v oblasti obchodu s vojenským materiálem. Skutečnost, že její znalosti vycházejí z činnosti ve společnosti MULTIAGRO, je žalobkyni nepochopitelně přikládána k tíži. Žalobkyně by tyto zkušenosti využívala v jakémkoliv jiném zaměstnaní v dané oblasti. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně neměla potřebné znalosti v oboru, jednala neinformovaně, nebyla schopna určit rizika podnikatelského rozhodnutí či nedodržovala povinnost loajality. Napadené rozhodnutí je proto nepřezkoumatelné.

15. Obsahem čtvrté žalobní námitky je tvrzení žalobkyně, že ředitel NBÚ zužuje požadavek na výkon funkce jednatele na fyzickou přítomnost při jednáních s potenciálními partnery. V této souvislosti žalobkyně odkázala na judikaturu k § 66 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, podle níž zmocnění k výkonu oprávnění jednatele vůči třetím osobám není přenosem jednatelského oprávnění, který by byl v rozporu se zákonem, ale platná plná moc. Ponechá–li si statutární orgán pouze rozhodování a případně i zastupování společnosti v některých věcech obchodního vedení a ve zbytku je deleguje na jiné osoby, odpovídá za výběr osob, na které činnosti delegoval. Nebylo prokázáno, že žalobkyně činnost jednatelky nevykonávala osobně. Skutkový stav byl tedy zjištěn nedostatečně a napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Osobu M. R. ml. žalobkyně využívá pro jeho jazykové schopnosti a tento jedná na základě zmocnění od žalobkyně (navazuje obchodní kontakty a zajišťuje nabídky). Nebylo zjištěno, že by zmocnění nebylo dáno, že by M. R. ml. činnost nevykonával, či že by neměl dostatečnou kvalifikaci a jazykové vybavení. Nebylo tedy zjištěno, že jeho zmocnění bylo v rozporu s povinnostmi jednatelky.

16. Jelikož není z odůvodnění napadeného rozhodnutí zřejmé, proč byla u žalobkyně shledána negativní okolnost ve smyslu § 84 odst. 3 zákona o ochraně utajovaných informací, namítla žalobkyně v páté žalobní námitce porušení práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Ředitel NBÚ ji měl seznámit s důvody zamítnutí žádosti obsaženými v dokumentech zpravodajské služby.

III. Vyjádření žalovaného

17. Žalovaný soudu navrhl zamítnutí žaloby. Konstatoval, že ve spisovém materiálu utajovaného i neutajovaného charakteru jsou obsažena konkrétní zjištění, která v souhrnu potvrzují závěr o existenci negativní okolnosti ve smyslu § 84 odst. 3 písm. c) zákona o ochraně utajovaných informací. Ta spočívá ve formální povaze výkonu funkce jednatelky společnosti STEEL STORE. Žalobkyně je pouze prostředkem umožňujícím provozování podnikatelské činnosti a skrze její osobu byla citlivá činnost vykonávána osobami, které nejsou držiteli dokladu či osvědčení fyzické osoby. Obava o řádný výkon citlivé činnosti je tedy zcela namístě.

18. Ve vztahu k námitce porušení čl. 36 odst. 1 Listiny žalovaný uvedl, že s ohledem na § 122 odst. 3 zákona o ochraně utajovaných informací nemohly správní orgány uvést v odůvodnění svých rozhodnutí bližší informace, protože některé z důvodů rozhodnutí jsou utajovanými informacemi. V takovém případě se v odůvodnění rozhodnutí uvede pouze odkaz na podklady pro vydání rozhodnutí a stupeň utajení. Úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a důvody rozhodnutí lze uvést pouze v rozsahu, v němž nejsou utajovanými informacemi. Popsaný postup je v souladu se zákonem a nezakládá nepřezkoumatelnost rozhodnutí. Omezení práv účastníka řízení je vyváženo možností soudního přezkumu, při němž soud zkoumá napadené rozhodnutí i nad rámec žalobních bodů (srov. nález Ústavního soudu ze dne 12. 7. 2001, sp. zn. Pl. ÚS 11/2000). Žalovaný konkrétně odkázal na dokument „Vyhodnocení bezpečnostního řízení“ ze dne 3. 10. 2022, č.j. D868/2022–NBÚ/P.

19. Žalovaný odmítl také tvrzení žalobkyně, že se nezabýval modelem řízení STEEL STORE a obsahem jednatelských oprávnění. Odkázal na poznatky plynoucí z odpovědí žalobkyně při pohovorech, jež svědčí o neznalosti základních parametrů fungování uvedené společnosti, a dále na zjištění zpravodajské služby. Žalobkyně vykonávala funkci jednatelky pouze formálně s výraznou mírou nesamostatnosti a plné závislosti na pokynech rodiny R. Ta byla při řízení STEEL STORE dominantní a společnost ovládala. Ze strany žalobkyně se pojmově nejednalo o obchodní řízení, smyslem její účasti na aktivitách společnosti byla okolnost, že byla držitelkou Dokladu, kterým nikdo z osob ovládajících společnost nedisponoval. Provedení výslechu M. R. ml. bylo s ohledem na obsah zpráv zpravodajské služby nadbytečné.

20. K argumentaci týkající se udělení plné moci M. R. ml. žalovaný zdůraznil smysl a účel bezpečnostního řízení. Doklad je vydáván fyzické osobě k výkonu konkrétní citlivé činnosti (zahraniční obchod s vojenským materiálem) na základě bezpečnostního řízení, v jehož průběhu je prověřena její spolehlivost. Udělila–li žalobkyně plnou moc jiným osobám k realizaci jednání o zahraničním obchodu, lze to z pohledu smyslu a účelu zákona o ochraně utajovaných informací považovat za rizikové, protože dochází k obcházení podmínek pro výkon citlivé činnosti, které má splňovat právě ta osoba, která ji skutečně vykonává.

IV. Replika žalobkyně

21. V replice žalobkyně trvala na svém procesním stanovisku a podotkla, že žalovaný ve vyjádření k žalobě pouze zopakoval tvrzení obsažená v rozhodnutích správních orgánů.

V. Posouzení věci Městským soudem v Praze

22. Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).

23. Při rozhodování soud vycházel zejména z následující právní úpravy:

24. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 39/1994 Sb. obchod s vojenským materiálem může provádět pouze právnická osoba se sídlem na území České republiky nebo podnikající fyzická osoba v případech stanovených tímto zákonem na základě povolení.

25. Podle § 7 odst. 1 písm. b) bodu 6. zákona č. 39/1994 Sb. povolení může být vydáno právnické osobě za podmínky, že členové statutárního orgánu právnické osoby a prokuristé, je–li prokura udělena, a členové dozorčí rady, je–li zřízena, splňují předpoklady pro výkon citlivé činnosti podle zvláštního zákona.

26. Podle § 80 odst. 2 zákona o ochraně utajovaných informací citlivou činnost může vykonávat fyzická osoba, která je bezpečnostně způsobilá nebo která je držitelem platného osvědčení fyzické osoby.

27. Podle § 80 odst. 3 zákona o ochraně utajovaných informací je bezpečnostně způsobilá osoba, která je držitelem platného dokladu o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby.

28. Podle § 81 odst. 1 zákona o ochraně utajovaných informací doklad o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby Úřad vydá fyzické osobě, která a) je plně svéprávná, b) dosáhla alespoň 18 let věku, c) je bezúhonná, d) je osobnostně způsobilá a e) je spolehlivá.

29. Podle § 84 odst. 1 zákona o ochraně utajovaných informací podmínku spolehlivosti splňuje fyzická osoba, u níž nebyla zjištěna negativní okolnost. Podle odst. 3 písm. c) tohoto ustanovení lze za negativní okolnost považovat též chování, ovlivnitelnost nebo nedůvěryhodnost fyzické osoby, která může vést ke zneužití výkonu citlivé činnosti.

30. Podle § 121 odst. 3 zákona o ochraně utajovaných informacích, pokud Úřad zruší platnost osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu, vydá o tom rozhodnutí a doručí jej účastníku řízení; kopii založí do bezpečnostního svazku.

31. Podle § 122 odst. 3 zákona o utajovaných informacích se v odůvodnění uvedou důvody vydání rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se Úřad řídil při jejich hodnocení a při použití právních předpisů. Jsou–li některé z důvodů vydání rozhodnutí utajovanými informacemi, uvede se v odůvodnění pouze odkaz na podklady pro vydání rozhodnutí a jejich stupeň utajení. Úvahy, kterými se Úřad řídil při jejich hodnocení, a důvody vydání rozhodnutí se uvedou pouze v rozsahu, ve kterém nejsou utajovanými informacemi.

32. Podle § 133 odst. 2 zákona o ochraně utajovaných informací se dokazování v soudním řízení provádí tak, aby byla šetřena povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacích obsažených ve výsledcích šetření nebo v údajích z evidencí zpravodajských služeb nebo policie. K těmto okolnostem lze provést důkaz výslechem jen tehdy, byl–li ten, kdo povinnost mlčenlivosti má, této povinnosti příslušným orgánem zproštěn; zprostit mlčenlivosti nelze pouze v případě, kdy by mohlo dojít k ohrožení nebo vážnému narušení činnosti zpravodajských služeb nebo policie; přiměřeně se postupuje i v případech, kdy se důkaz provádí jinak než výslechem.

33. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

34. Soud se předně zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, která byla obsahem především druhého žalobního bodu, ale jako červená nit se vinula v podstatě celou žalobou. Žalobkyně spatřovala nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí zejména v tom, že z něj nebylo zřejmé, jaký vliv měla mít na jednání žalobkyně a na činnost STEEL STORE osoba Z. R., nebyly dostatečně popsány nedostatky ve výkonu činnosti jednatelky žalobkyní a zmocnění M. R. ml. a spisový materiál podle ní také neposkytoval dostatečnou oporu tvrzení, že ke zjištění negativních okolností vedly informace obsažené v neutajované části bezpečnostního svazku. Soud se s uvedenou námitkou neztotožňuje. Předně považuje za vhodné poukázat na specifickou povahu řízení před žalovaným, v jehož rámci dochází k prověřování bezpečnostní spolehlivosti fyzických osob. V tomto směru odkazuje na nález ze dne 25. 6. 2003, sp. zn. II. ÚS 28/02, v němž Ústavní soud dospěl k závěru, že ochrana utajovaných skutečností (dnes utajovaných informací) a podmínky kladené na osoby, jež s těmito skutečnostmi budou nakládat, je natolik specifickou oblastí, že ani z ústavněprávního hlediska není možné garantovat všechna procesní práva těchto osob v takové míře, jako je tomu u jiných profesí. Ani přes tuto skutečnost však dle citovaného nálezu Ústavního soudu nelze rezignovat na zajištění ústavní ochrany práv prověřovaných osob (viz též nález Ústavního soudu ze dne 12. 7. 2001, sp. zn. Pl. ÚS 11/2000).

35. Soud dále konstatuje, že se v rámci řízení seznámil s utajovanou částí správního spisu a na základě jeho obsahu konstatuje, že v něm byly popsány závažné skutečnosti svědčící o tom, že žalobkyně je při výkonu funkce jednatelky, tedy při výkonu citlivé činnosti, pod vlivem jiných osob, které však nedisponují požadovaným dokladem. Správní orgány obou stupňů si pro svá rozhodnutí opatřily dostatečné množství zcela konkrétních poznatků o fungování společnosti STEEL STORE, z nichž vyplývá, že rozhodující vliv na fungování uvedené společnosti nemá žalobkyně, ale zcela jiné osoby. Tyto informace byly podepřeny celou řadou zjištění utajovaného charakteru, přičemž ve svém souhrnu vytvářejí věrohodný obraz o fungování uvedené společnosti. Není tedy ani pravdou, že se žalovaný nezabýval žalobkyní tvrzenými okolnostmi.

36. Soud se dále zabýval námitkou žalobkyně, v níž rozporuje důvod, pro který jí nebyl vydán doklad o bezpečnostní způsobilosti, tedy to, že se u ní vyskytuje negativní okolnost podle § 84 odst. 3 písm. c) zákona o ochraně utajovaných informací, která je natolik závažného charakteru, že lze dospět k závěru, že nesplňuje podmínku spolehlivosti podle § 81 odst. 1 písm. e) zákona o bezpečnostní způsobilosti. Podle žalovaného shledaná negativní okolnost spočívá v povaze výkonu funkce jednatelky společnosti STEEL STORE zbavené autonomie rozhodování o věcech společnosti. Skutečný účel a zájem třetích osob na výkonu této funkce žalobkyní je v souhrnu zjevný z obsahu shromážděného podkladového materiálu neutajovaného charakteru, přičemž tyto závěry o skrytém účelu výkonu funkce jednatelky žalobkyní jednoznačně potvrzuje i utajená zpráva příslušné zpravodajské služby. Ředitel NBÚ při posouzení výše uvedené negativní okolnosti vycházel mimo jiné ze sdělení samotné žalobkyně, která sama dne 28. 7. 2022 při pohovoru v řízení o zrušení Osvědčení ke svým povinnostem vyplývajícím z funkce jednatelky společnosti STEEL STORE uvedla, že se seznamovala s činností společnosti a po předchozí jednatelce musela přebrat obchody, které byly v běhu. Nevěděla, zda společnost obchoduje v rámci České republiky. Dále uvedla, že na základě nabídek a poptávek uzavírala obchody ve spolupráci se společníkem STEEL STORE M. R. st. Protože žalobkyně neumí cizí jazyky, má tlumočníka – M. R. ml. Při uzavírání obchodů jsou dle žalobkyně zpravidla přítomni všichni tři. Svou činnost žalobkyně specifikovala tak, že osloví zahraniční partnery s nabídkou materiálu a M. R. ml. ji přeloží. Následně žalobkyně zváží, zda bude obchod výhodný a zahraniční partneři přijedou na konzultace. Do zahraničí žalobkyně nejezdí, jezdí tam místo ní M. R. ml., protože žalobkyně má povinnosti v jiných společnostech.

37. Soud se na základě uvedených tvrzení žalobkyně a obsahu utajované části správního spisu zcela ztotožňuje s hodnocením činnosti žalobkyně ve společnosti STEEL STORE provedeným ze strany správních orgánů. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je patrné, že žalovaný pečlivě hodnotil jednak činnost samotné žalobkyně, ale i dalších osob figurujících ve společnosti STEEL STORE a podrobně uvedl, z jakých dokumentů a dalších podkladů přitom vycházel. Za zásadní podklad pro bezpečnostní řízení žalovaný označil protokol o pohovoru se žalobkyní, který se konal dne 28. 7. 2022. Z odpovědí žalobkyně vyplynulo, že většinu činností souvisejících se sjednáváním (zahraničních) obchodů za ni vykonává M. R. ml. Žalobkyně současně nebyla schopna uvést ani základní informace o ekonomické situaci společnosti STEEL STORE a nevěděla ani to, jakými certifikáty a licencemi společnost disponuje.

38. Soud z uvedených důvodů považuje za správný a zcela dostatečně podložený závěr ředitele NBÚ, že žalobkyně vykonávala funkci jednatelky společnosti pouze formálně, když byla při jejím výkonu zbavena autonomie rozhodování o hospodářských věcech společnosti, neboť tento závěr zcela koresponduje souhrnu okolností zjištěných v průběhu bezpečnostního řízení i obsahu správního spisu a v něm založeným listinám, které správní orgány hodnotily nejen samostatně, ale také ve vzájemných souvislostech. Z dokumentů obsažených ve správním spise jednoznačně vyplývá, že žalobkyně jako jednatelka STEEL STORE má pouze okrajové znalosti a informace o obchodní činnosti této společnosti. Za majitele společnosti označila žalobkyně M. R. st. a dále z jejích odpovědí vyplynulo, že veškerá jednání se zahraničními klienty společnosti STEEL STORE vede místo ní M. R. ml., případně jiná zmocněná osoba. Sama žalobkyně si nedokázala vzpomenout na jedinou konkrétní osobu, s níž jednala, ač tvrdila, že potenciální partneři přijíždějí na konzultace a při uzavírání obchodů je přítomna. Také ohledně uzavírání jednotlivých kontraktů se žalobkyně radí s M. R. st. a M. R. ml. Z výše uvedeného je patrné, že nelze vyloučit ovlivnitelnost žalobkyně ze strany M. R. st. a M. R. ml. Soud v této souvislosti považuje za nutné zdůraznit, že smyslem bezpečnostního řízení je ověřit, komu přiznat mimořádné oprávnění seznamovat se s utajovanými informacemi nebo vykonávat citlivou činnost. Toto řízení je ovládáno zásadou „v pochybnostech v neprospěch“, což znamená, že pro konstatování bezpečnostního rizika, případně negativní okolnosti postačí oprávněná pochybnost o jeho (její) existenci. Soud dospěl k závěru, že rozhodnutí správních orgánů obou stupňů byla vydána v souladu s touto zásadou, když z jejich odůvodnění je patrné, že v průběhu řízení vznikly oprávněné pochybnosti o neovlivnitelnosti žalobkyně ze strany třetích osob, na které delegovala část výkonu svých pravomocí jednatelky, přičemž důvody, pro které k tomuto závěry správní orgány v rozhodnutích dospěly, jsou v obou rozhodnutích podrobně uvedeny. Námitky podle druhého žalobního bodu tedy nejsou důvodné.

39. K prvnímu žalobnímu bodu soud uvádí, že pro posouzení rozhodné otázky, zda žalobkyně naplňuje negativní okolnost v podobě ovlivnitelnosti, nebylo třeba nijak blíže, než jak to učinily správní orgány, zkoumat či hodnotit obchodní model fungování STEEL STORE, ani za tímto účelem provádět svědeckou výpověď M. R. st. (či M. R. ml.). Ze zjištěných skutečností již dostatečně vyplývaly důvodné pochybnosti o neovlivnitelnosti žalobkyně (viz vypořádání druhého žalobního bodu výše). Žalobkyně zejména nebyla v rámci pohovorů schopna sdělit základní informace, které souvisí s podstatou výkonu funkce jednatelky STEEL STORE a dané citlivé činnosti, což zavdává důvod k silným pochybnostem o tom, kdo reálně citlivou činnost vykonával. Podobně tomu bylo i v případě stěžovatele ve věci řešené rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2020, č. j. 9 As 197/2019–47. V tomto kontextu tedy soud na rozdíl od žalobkyně považuje i pro nyní projednávanou věc za přiléhavé v něm vyslovené závěry, že „zjištění o tom, jak společnost Imex Group s. r. o. reálně fungovala a jak se stěžovatel při výkonu funkce jednatele skutečně choval, jednoznačně svědčí o ovlivnitelnosti, která by mohla vést ke zneužití citlivé činnosti. Stěžovatel byl při výkonu této činnosti zbaven jakékoli autonomie, byl zcela podřízen jiným osobám, důvodem jeho zapojení bylo pouze to, že byl držitelem dokladu o bezpečnostní způsobilosti osoby, a fakticky bylo jeho angažmá pouze prostředkem k tomu, aby citlivá činnost byla vykonávána osobami, které k tomu samy nebyly oprávněny. Z uvedeného plyne, že stěžovatel vykonával svoji činnost pod vlivem třetích osob a že by v tomto způsobu výkonu funkce pokračoval, pokud by obdržel požadovaný doklad a ve funkci zůstal.“ Podklady shromážděné správním orgánem v nyní posuzovaném případě také nasvědčují závěru o ovlivnitelnosti, která by mohla vést ke zneužití citlivé činnosti. Námitky podle prvního žalobního bodu tedy nejsou důvodné.

40. Pokud jde o třetí žalobní bod, soud zdůrazňuje, že důvodem pro nevydání Dokladu žalobkyni bylo nesplnění podmínky spolehlivosti v podobě ovlivnitelnosti jakožto negativní okolnosti, nikoli primárně nedodržení povinností představujících péči řádného hospodáře. Soud přitom nezpochybňuje, že M. R. st. jakožto jediný společník STEEL STORE mohl vybrat jednatele této společnosti, ani to, že žalobkyně disponuje potřebnou odborností k výkonu této funkce. Tyto skutečnosti však nemají vliv na správnost závěrů správních orgánů obou stupňů ohledně ovlivnitelnosti žalobkyně, která ze shromážděných podkladů jednoznačně vyplývá. Soud nesouhlasí se žalobkyní, že jí její odbornost či znalosti z jejího působení v MULTIAGRO byly přičítány k tíži. Správní orgány pouze vysvětlily, že na některé z otázek položených v rámci pohovorů byla žalobkyně schopna odpovědět s ohledem na své působení v MULTIAGRO (jakožto společnosti propojené se STEEL STORE), avšak neznala ani některé základní informace konkrétněji související s obchodní činností STEEL STORE, což ve spojení s ostatními zjištěními zavdává důvodné pochybnosti o tom, zda žalobkyně citlivou činnost jako jednatelka STEEL STORE skutečně vykonávala, a tím i o její neovlivnitelnosti. Ani námitky podle třetího žalobního bodu tedy nejsou důvodné.

41. Důvodnými soud neshledal ani námitky obsažené ve čtvrtém žalobním bodě. K tomu lze opět poukázat na rozsudek ze dne 25. 11. 2020, č. j. 9 As 197/2019–47, v němž Nejvyšší správní soud uvedl, že „polemiky, k jakým činnostem a v jakém rozsahu může jednatel zmocnit další osoby, nejsou v nynější věci podstatné. I kdyby stěžovatel přípustně zmocnil další osoby k výkonu činností, které mu jako jednateli příslušely, nic to nemění na tom, že se sám obchodnímu vedení společnosti nevěnoval, neřídil jej, nekontroloval a téměř nic o něm nevěděl. Totéž lze konstatovat k námitce týkající se postavení jednatele a valné hromady společnosti s ručením omezeným. Argumentace, se kterou nyní přichází, je tedy účelová a pouze odvádí pozornost od podstaty věci. Je proto zbytečné se jí dále věnovat.“ Je třeba zohlednit specifické postavení žalobkyně jakožto jednatelky společnosti, která vykonává citlivou činnost. Doklad se vydává konkrétní fyzické osobě (je na ni vázán), u které žalovaný v rámci bezpečnostního řízení dojde k závěru, že osobně splňuje k tomu stanovené zákonné podmínky. Pokud žalobkyně dle svého tvrzení zmocnila M. R. ml. k výkonu činností, které jsou bezpochyby součástí citlivé činnosti, postupovala v rozporu s účelem právní úpravy regulující vydávání Dokladu. Přitom činnosti v rozsahu tohoto zmocnění zjevně nevykonávala osobně, což v kontextu ostatních zjištění umocňuje pochybnosti o neovlivnitelnosti žalobkyně. Správní orgány tedy pro vyslovení svých závěrů nemusely zjišťovat podrobnější okolnosti ohledně zmocnění M. R. ml.

42. Ani pátý žalobní bod, v němž žalobkyně namítala porušení práva na spravedlivý proces a tvrdila, že měla být seznámena s důvody zamítnutí žádosti obsaženými v utajovaných dokumentech, soud důvodným neshledal. Předně je nutno zdůraznit, že nemožnost účastníka nahlížet do utajované části bezpečnostního svazku ve správním (bezpečnostním) řízení vyplývá přímo ze zákona o ochraně utajovaných informací a nelze z ní činit výjimky. Podle § 89 odst. 7 tohoto zákona účastník řízení a jeho zástupce mají před vydáním rozhodnutí právo nahlížet do bezpečnostního svazku a činit si z něj výpisy, s výjimkou té části bezpečnostního svazku (§ 124), která obsahuje utajovanou informaci.

43. Nejvyšší správní soud ve své judikatuře opakovaně zdůrazňuje, že žalovaný nedisponuje zákonným zmocněním k tomu, aby posuzoval obsah utajované informace či stupeň jejího utajení a následně rozhodoval o tom, zda s ní lze účastníka seznámit. Je výhradně na původci informace, aby o jejím utajení rozhodl a v souladu s § 21 odst. 1 zákona o ochraně utajovaných informací vyznačil stupeň jejího utajení, případně aby jej podle § 22 odst. 4 změnil či zrušil. Byť je takovým postupem nepochybně zasaženo do procesních práv účastníka řízení, jedná se o zásah odůvodněný zájmem na ochraně utajovaných informací (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 4. 2015, č. j. 3 As 188/2014 – 38, ze dne 30. 9. 2015, č. j. 1 As 146/2015 – 88 a ze dne 19.7.2018, č.j. 9 As 134/2017 – 42, a dále také nálezy Ústavního soudu ze dne 25. 6. 2003, sp. zn. II. ÚS 28/02 a ze dne 12. 7. 2001, sp. zn. Pl. ÚS 11/2000).

44. Zájem státu na utajení informací obsažených v utajované části bezpečnostního svazku, jenž bezprostředně souvisí s potřebou ochrany činnosti zpravodajských služeb, zřetelně převažuje nad individuálním zájmem žalobkyně na seznámení s tímto podkladem pro rozhodnutí. S přihlédnutím k nutnosti ochrany naznačených zájmů státu tak v řízení o vydání osvědčení pro styk s utajovanými informacemi může dojít k tomu, že žalobkyni bude v souladu se zákonem (§ 122 odstavec 3 zákona č. 412/2005 Sb.) upřeno procesní právo na seznámení se s konkrétním podkladem pro rozhodnutí, který bude utajovanou informací.

45. Správní orgány tedy nemohly postupovat jinak než žalobkyni utajované části bezpečnostního svazku neposkytnout, neboť, jak soud již výše uvedl, NBÚ nepřísluší posuzovat stupeň utajení informace, ani rozhodovat o tom, zda s ní lze účastníka seznámit. Tím, kdo je oprávněn seznámit se s kompletním spisovým materiálem, je až soud v rámci přezkumného řízení soudního.

46. Soud tedy neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. prvým výrokem tohoto rozsudku zamítl. Za splnění podmínek § 51 odst. 1 s. ř. s. o věci samé rozhodl bez nařízení ústního jednání.

47. Žalobkyně nebyla ve sporu úspěšná a procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly. Soud proto druhým výrokem rozsudku v souladu s § 60 odst. 1 s.ř.s. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení

I. Vymezení věci a průběh řízení před správním orgánem II. Obsah žaloby III. Vyjádření žalovaného IV. Replika žalobkyně V. Posouzení věci Městským soudem v Praze