15 C 108/2022 - 119

Rubrum

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Markétou Šottovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované společnosti 0/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0], Slovenská republika zastoupený opatrovníkem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] o zaplacení 27 967,77 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je p o v i n e n zaplatit žalobkyni částku ve výši 27 967,77 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % od 16. 2. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 919 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně jako provozovatel distribuční soustavy a držitel licence na distribuci elektřiny se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhá zaplacení zažalované částky z titulu neoprávněně odebrané elektřiny z elektrizační soustavy dle ust. § 51 zákona č. 458/2000 Sb., v platném znění (dále také jen „energetický zákon“). Dne 19. 11. 2021 byla ze strany obchodníka s elektřinou na odběrném místě žalovaného na adrese [adresa] nad [právnická osoba], [adresa], ukončena dodávka elektrické energie, následně vystaven příkaz na demontáž elektroměru, který však z důvodu obtížně dostupnosti odběrného místa nebyl proveden. Dne 13. 1. 2022 žalobkyně zjistila prostřednictvím zástupce zplnomocněného žalobkyní [právnická osoba]. kontrolou č. [hodnota] v odběrném místě žalovaného na adrese [adresa] nad [právnická osoba], [adresa], neoprávněný odběr elektřiny. Neoprávněný odběr byl zadokumentován včetně stavu elektroměru a elektroměr demontován. Následkem jednání žalovaného vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody dle vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny. Náhrada škody za neoprávněný odběr v trvání 55 dní je vypočtena podle stavu elektroměrů od ukončení smlouvy do demontáže elektroměru násobeno cenou stanovenou cenovým rozhodnutím ERÚ účinným v době zjištění neoprávněného odběru plus zákonná sazba DPH. Dle předně citované vyhlášky má žalobkyně právo dále na náhradu nákladů na zjištění neoprávněného odběru, kterou vyčíslila částkou 11 418,77 Kč včetně DPH. Tato částka představuje souhrn služeb poskytnutých externí společností na základě uzavřené smlouvy, tj. práce techniků na místě, zajištění jejich kvalifikace, nástroje a doprava na místo, zadokumentování, administrativní zpracování případu a další činnosti nutné nezbytné k provedení kontroly odběrného místa. Že náklady jsou součástí náhrady škody za neoprávněný odběr, převzala i judikatura – např. II. ÚS 1740/14, III. ÚS 1476/16 a další. S úhradou je žalovaný v prodlení od 15. 2. 2022, žalobkyně tak požaduje zákonný úrok z prodlení od 16. 2. 2022. Přes další výzvu žalovaný dosud neuhradil na zažalovanou částku ničeho.

2. Žalovaný, který je neznámého pobytu, se vyjádřil k věci prostřednictvím ustanoveného opatrovníka tak, že nárok zcela popírá. Žalobkyně žádným způsobem nedokládá pasivní věcnou legitimaci žalovaného, žalovaný se žádného neoprávněného odběru nedopustil, žalobkyně nijak neprokazuje, že k neoprávněnému odběru docházelo, a že se jej dopouštěl žalovaný. Žalobkyně svým opomenutím, když nedošlo okamžitě k demontáži elektroměru, spoluzavinila, že odběr elektrické energie byl nadále možný. Od ukončení smlouvy do odebrání elektroměru totiž uběhly bezmála dva měsíce. Opatrovník dále sporuje výši uplatněných nákladů jako nikoli nezbytně nutně vynaložených, když je na žalobkyni, zda využije třetí osoby k činnostem, které přímo souvisí s jejím podnikáním, ale odpadá podmínka nezbytnosti těchto nákladů. Pokud jde o vyčíslenou výši, odkazuje na rozhodnutí I. ÚS 668/15, podle kterého nelze jen dogmaticky postupovat při vyčíslení náhrady škody podle vyhlášky, to lze vztáhnout i na vyčíslení nákladů žalobkyně na zjištění neoprávněného odběru.

3. Předně se soud zabýval tím, zda při existenci mezinárodního prvku je dána pravomoc zdejšího soudu spor projednat a rozhodnout. Cizí státní příslušnost žalovaného (občan Slovenska) zakládá cizí prvek v řízení a situace, kdy pobyt žalovaného není znám, může vyvolat otázky ohledně určení mezinárodní příslušnosti soudu (pravomoci). Při posuzování otázky příslušnosti soud postupoval podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I bis), neboť před právem členských států EU má aplikační přednost úprava obsažená v normách práva EU, a není bilaterální úmluva, která by upravoval soudní příslušnost v předmětné věci (článek 71 Nařízení Brusel Ia). Protože se nepodařilo přes rozsáhlé pátrání soudu zjistit, na území jakého členského státu má žalovaný faktické bydliště, pak má soud za to s odkazem na závěry rozhodnutí Soudního dvora C-327/10 ze dne 17. 11. 2011 ve věci Hypoteční banka a.s. proti Udovi Mikovi Lindnerovi, ECR I-00117, že obdobně v této věci je soudem příslušným o věci rozhodnout, když na území ČR se nacházelo poslední známé bydliště žalovaného a žalovaný před podáním žaloby svému smluvnímu partnerovi jinou adresu neoznámil a zdejší soud je soudem místa, kde došlo ke škodné události (čl. 7 bod 2) Nařízení). Pak tedy soud pokračoval v řízení podle vnitrostátního procesního práva a ustanovil k ochraně zájmů žalovaného, který je neznámého pobytu, v řízení opatrovníkem advokáta. Po hmotněprávní stránce soud postupoval podle českého práva při aplikaci obecného pravidla článku 4 bod 1 nařízení Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1864/2007, ze dne 11. 7. 2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), kdy rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, je právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti.

4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), dále soudem vyžádanými dokumenty ke smlouvám uzavřeným na odběrné místo a výslechem svědka (pronajímatele bytu); potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o. s. ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav:

5. K odběrnému místu na adrese [adresa] nad [právnická osoba], [adresa], byla uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ze sítí NN, a to dne 16. 4. 2018 s předpokládaným datem zahájení dodávky od [právnická osoba]. dne 24. 4. 2018, smlouvu o sdružených dodávkách do odběrného místa uzavřel a smlouvu podepsal žalovaný (prokázáno smlouvou o sdružených dodávkách elektřiny ze sítí nízkého napětí č. [tel. číslo] účastníků žalovaného a [právnická osoba].). Sdělením [právnická osoba]. ze dne 24. 1. 2024 bylo potvrzeno, že smlouva o sdružených dodávkách byla ukončena ke dni 19. 11. 2021. Rovněž tak smlouvu o připojení odběrného místa [adresa] nad [právnická osoba], [adresa], k distribuční soustavě nízkého napětí s [právnická osoba]. uzavřel žalovaný (prokázáno smlouvou ze dne 16. 4. 2018 č. [číslo]), k jednáním včetně ukončení stávajících smluv o odběru a připojení a uzavření nových smluvních vztahů pověřil žalovaný společnost [právnická osoba]. plnou mocí datovanou 16. 4. 2018 (prokázáno plnou mocí ze dne 16. 4. 2018). Veškeré smluvní vztahy se týkají téhož odběrného místa identifikovaného EAN [číslo], číslo odběrném místa [tel. číslo] Nájemníkem bytu na adrese [adresa] nad [právnická osoba], [adresa], byl žalovaný na základě nájemní smlouvy uzavřené s [jméno FO] dne 1. 1. 2022 (prokázáno nájemní smlouvou). Výslechem [jméno FO] bylo potvrzeno, že žalovaný byl nájemníkem bytu, kde se nachází odběrné místo, byl tam ubytován již cca před pěti lety, nyní jej vyrazil, dluží mu peníze, a to i v souvislosti s novým připojením elektřiny, ví, že byl od elektřiny cca před dvěma lety odstřižen, každý nájemník má elektřinu na sebe, proto to neřeší, nájemní vztah byl ukončen fakticky odchodem žalovaného po pohrůžce od svědka.

6. Dne 13. 1. 2022 bylo zjištěno a zadokumentováno, že tohoto dne z důvodu ukončení smlouvy byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny v odběrném místě č. [tel. číslo] a přerušena dodávka elektřiny a demontován elektroměr č. [hodnota] se stavem T1 222 a T2 5120, že zákazníkem byl žalovaný pod adresou odběrného místa [adresa] nad [právnická osoba], [adresa] (prokázáno obsahem oznámení o výsledku kontroly odběrného místa provedeného v zastoupení [právnická osoba]. pracovníky společnosti [právnická osoba]. ze dne 13. 1. 2022). Že společnost [právnická osoba]. je zmocněna žalobkyní mimo jiné k provádění kontrol odběrných míst za účelem řešení neoprávněných odběrů včetně zamezení a jejich pokračování, k odebírání zařízení žalobkyně sloužící k měření odběru nebo dodávky elektřiny, odpojení odběrného místa a zadokumentování zjištěného stavu na místě samém pro účely zajištění důkazních prostředků je prokazováno obsahem plných mocí ze dne 6. 5. 2014 a aktuální ze dne 17. 12. 2020 pro období od 1. 1. 2021 do 1. 1. 2023.

7. Z protokolu o kontrole odběrného místa č. [hodnota] ze dne 13. 1. 2022 bylo zjištěno, že v odběrném místě č. [tel. číslo], [adresa] nad [právnická osoba], [adresa], u zákazníka – žalovaného byla provedena kontrola odběrného místa z důvodu ukončení smlouvy o dodávkách elektřiny, byl zjištěn neoprávněný odběr, elektroměr byl řádně zaplombován včetně krytu hlavního jističe, úřední plomby neporušené, elektroměr byl demontován a odběrné místo zajištěno, na místě zákazník nepřítomen, elektroměr je umístěn tak, že je nepřístupný, jmenovitá hodnota jistícího prvku 25A. Výše plnění za neoprávněný odběr byla žalobkyní vypočtena na částku 27 967,77 Kč za období od ukončení smlouvy 19. 11. 2021 do 13. 1. 2022 podle stavů elektroměru, počáteční stav VT 122, koncový VT 222, počáteční NT 2 305, koncový NT 5 120, zaznamenaná spotřeba celkem [hodnota] kWh vynásobena cenou za kWh dle § 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb. bez DPH 4,62039 Kč/kWh, celkem náhrada za spotřebovanou elektřinu včetně DPH 16 296,81 Kč plus platba za příkon, dle smlouvy 3 fáze, 25 A, činí 252,19 Kč včetně DPH, k tomu náleží náhrada nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 9 437 Kč bez DPH (11 418,77 Kč včetně DPH) za přerušení a zamezení dalšího odběru ve výši, celkem tak činí náhrada škody částku 27 967,77 Kč (viz výpočet náhrady za neoprávněný odběr). Žalovanému byla vyúčtována náhrada škody ve výši 27 967,77 Kč za neoprávněný odběr elektřiny za období od 19. 11. 2021 – 13. 1. 2022 skládající se z platby za odebranou elektřinu a nákladů za zjištění neoprávněného odběru fakturou ze dne 25. 1. 2022 se splatností k 15. 2. 2022 (prokázáno fakturou č. VS [var. symbol]. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu řádnou předžalobní upomínkou ze dne 22. 3. 2022, která byla odeslána na známé adresy žalovaného, tj. na adresu pobytu na Slovensku i na adresu odběrného místa (prokázáno výzvou k plnění ze dne 22. 3. 2022 včetně dodejky, resp. vrácené zásilky ze zahraničí).

8. Že byla částka 11 418,77 Kč představující náklady nezbytně nutné vynaložené společností [právnická osoba]. na zjištění neoprávněného odběru na odběrném místě [adresa] nad [právnická osoba], [adresa], na základě platně uzavřené smlouvy, uhrazena, prokazuje čestné prohlášení vedoucí oddělení Pohledávky [právnická osoba] [jméno FO] ze dne 22. 3. 2022. Že byla vyúčtovaná částka za zjištění neoprávněného odběru ve výši 9 437 bez DPH a jeho zamezení společností [právnická osoba]. žalobkyni vyúčtována prokazuje faktura č. [tel. číslo], že byla uhrazena, prokazuje, výtisk výpisu z účtu žalobkyně, podle kterého byla celá částka vyúčtovaná fakturou č. [tel. číslo] uhrazena dne 16. 3. 2022. Cena za poskytované služby, tj. mimo jiné i za náklady na zjištění a zamezení dalšího neoprávněného odběru, je sjednána v dohodě uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba]. a je výsledkem zadávacího řízení (prokázáno částí rámcové dohody o poskytování služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě). V příloze č. 5 je cena za kontrolu odběrného místa v případě odběru bez platného smluvního vztahu stanovena částkou 9 180 Kč, resp. 9 437 Kč, dle čl. 10 dohody přestavující zvýšení o meziroční změnu růstu indexu spotřebitelských cen (prokázáno oznámením dodavatele o úpravě ceny dle Rámcové smlouvy ze dne 20. 12. 2021).

9. V řízení tak bylo prokázáno, že to byl žalovaný, kdo nejen připojil odběrné místo k distribuční síti svým jménem, ale rovněž na své jméno uzavřel smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny do téhož odběrného místa, a to již v roce 2018. Smluvní vztah na dodávky elektřiny byl ukončen v listopadu 2021 a ještě na celý rok 2022 měl uzavřenu nájemní smlouvu, když smlouva je datována 1. 1. 2022, tj. v době, kdy neoprávněný odběr již probíhal. Bez pochyb to byl žalovaný, kdo užíval byt spojený s odběrným místem a tedy i spotřebovával odebranou komoditu pro svou potřebu, popř. své rodiny, a tedy na jeho vrub jde neoprávněný odběr jako důsledek ukončení smlouvy o dodávkách elektřiny a neuzavření smlouvy nové. V řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by tento závěr zpochybnily. I výslechem svědka bylo potvrzeno, že žalovaný byt užíval, dlouhodobě, i v době vzniku neoprávněného odběru, a na tom nic nemění evidentně ambivalentní vztah svědka k žalovanému způsobený tím, že mu dluží nemalé finanční prostředky. Svědek nemá totiž žádný přímý ani nepřímý zájem na tomto řízení a dával více než najevo, že jej toto řízení ani jeho výsledek nezajímají. Náhrada škody jako důsledek neoprávněného odběru byla žalovanému řádně vyčíslena, s výsledkem šetření a výpočtem včetně požadavku na zaplacení se měl možnost seznámit, bylo-li mu doručováno na všechny známé adresy, do jeho dispozice (zda si zásilky převzal je nerozhodné) se tak nepochybně zásilky (nejpozději předžalobní výzvy) dostaly. Výpočet náhrady škody byl proveden zcela v souladu s právní úpravou a je třeba podotknout, že byl proveden podle skutečného odběru, podle stavu odebraného elektroměru, tedy nikoli fiktivně s využitím sankčních mechanismů výpočtu, a za cenu stanovenou právním předpisem. Byl-li součástí náhrady škody i požadavek na uhrazení nákladů na zjištění neoprávněného odběru, zajištění a odebrání měřícího zařízení, ukončení odběru a zadokumentování stavu na místě obsahující i náklady na dopravu na místo samé, na pracovníky a jejich odbornost apod., pak je třeba uvést, že tyto náklady vznikly a náleží žalobkyni bez ohledu na to, zda práce provádí sama nebo prostřednictví třetí osoby. Jsou-li v požadavku na náhradu škody započteny tyto náklady ve výši 9 437 Kč představující cenu vysoutěženou, vzešlou z výběrového řízení, pak jde o cenu na trhu obvyklou a také nejnižší možnou. Námitky v tomto směru jsou tak zcela nedůvodné. Je-li dále namítáno, že žalobkyně spoluodpovídá za trvání neoprávněného odběru, pak ani tuto námitku soud nemá za důvodnou, pokud od ukončení smlouvy do odmontování elektroměru uběhla doba 55 dní. Skutečnost, že je ukončena smlouva o dodávkách u jednoho dodavatele, není bez dalšího důvodem pro kontrolu odběrného místa ihned, nadto, jak je uvedeno v protokolu o provedené prohlídce, odběrné místo nebylo přímo přístupné, proto lhůtu necelých dvou měsíců nelze považovat za jakkoli nepřiměřenou. K tomu je třeba ještě dodat, že ani zákona nepovažuje odběr po dobu 10 pracovních dní za neoprávněný odběr v případě změny dodavatele elektřiny (§ 51 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb.). Soud tak uzavírá, že žalobkyně v době přiměřené okolnostem věci přijala adekvátní opatření, která po zjištění protiprávního stavu tento stav i odstranila. K porušení obecné prevenční povinnosti z její strany nedošlo ani při zohlednění povahy žalobkyně, na kterou lze klást v tomto směru s ohledem na její odbornost zvýšené nároky. Protože k porušení této povinnosti žalobkyní nedošlo, spoluúčast poškozeného provozovatele distribuční soustavy na vzniklé škodě nepřipadá do úvahy.

10. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků dle ust. § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, podle kterého neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Dle ust. § 51 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. Dle § 51 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb. při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

11. Nárok žalobkyně se tak řídí ustanoveními zvláštního právního předpisu, kterým je v daném případě zákon č. 458/2000 Sb., který upravuje odpovědnost jako objektivní, u které není podmínkou vzniku zavinění (sp. zn. 25 Cdo 916/2005, sp. zn. 25 Cdo 2768/2004, publikovaná v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 4024 a C 4271, sp. zn. 25 Cdo 229/2008 nebo sp. zn. 25 Cdo 2617/2010).

12. Dále soud aplikoval vyhlášku Ministerstvo průmyslu a obchodu č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny dále jen „vyhláška“). Dle ust. § 16 odst. 1 při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny. Dle § 16 odst. 3 vyhlášky výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou za dodávku kladné regulační energie podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu a b) ceny za službu distribuční soustavy, kde v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny a c) daně z přidané hodnoty a daně podle jiného právního předpisu. Dle § 17 věta druhá vyhlášky je součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů.

13. Argumentoval-li opatrovník žalovaného nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 668/15, jde o argumentaci nepřiléhavou, protože na souzený případ nedopadá. Rozhodnutí řeší mechanismus náhradního výpočtu náhrady škody za neoprávněný odběr pro případ, kdy nejsou obvykle pro neoprávněný zásah do měřícího zařízení škůdcem dostupné hodnoty skutečného odběru. V tomto případě, jak bylo shora již uvedeno, byla výše náhrady škody určena jako cena za skutečně odebranou elektřinu v odběrném místě podle stavu odebraného elektroměru, do kterého nebylo zasaženo, a sankční mechanismy fiktivního výpočtu pro účely určení náhrady škody se vůbec neuplatily. Závěry tohoto rozhodnutí nedopadají nijak na část náhrady škody tvořenou náklady na zjištění neoprávněného odběru. Vypočtená a žalobou požadovaná výše škody plní v naprosto převažující části funkci kompenzační. Konstrukci nákladů na zjištění neoprávněného odběru jako součást náhrady škody neshledal ani Ústavní soud ústavně nekonformní. Tyto náklady se dle příslušného právního předpisu považují za součást náhrady škody. Jde o prokazatelné náklady, které v souvislosti se zjištěním neoprávněného zásahu do elektroměru žalobkyně musela vynaložit, a konstrukce tohoto nákladu jako součásti náhrady škody je tedy ospravedlnitelná. Neoprávněný odběr byl postaven najisto, v důsledku čehož byla podána žaloba na náhradu škody. Kdyby neoprávněný odběr potvrzen nebyl, nebyla by žalobkyně ani oprávněna jakoukoliv škodu požadovat, a tudíž by ani tyto náklady na zjištění neoprávněného odběru (dle právní konstrukce jako součást náhrady škody) nebylo možno po žalovaném požadovat. K tomu lze odkázat např. na usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1476/16.

14. Za shora uvedeného proto soud dospěl k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná. K neoprávněnému odběru došlo, byl prokázán jak vznik škody a její výše, tak příčinná souvislost i to, že je to žalovaný, kdo za škodu odpovídá. Tím, že žalovaný nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobci zákonný dle § 1970 o. z., výše je stanovena § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl v souladu s § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., když k jinému postupu soud neshledal důvod.

15. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží jí tak plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 119 Kč, cestovném na dvě jednání soudu ve výši 600 Kč za cestu vlakem Praha - Kolín a zpět dne 6. 12. 2023 a 31. 1. 2024 a čtyř paušálních náhrad ve výši 4x 300 Kč za dvě jednání soudu, předžalobní výzvu a přípravu a podání žaloby (§ 1 odst. 3 vyhlášky 254/2015 Sb., ze dne 23. září 2015, o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu). Celkem tedy náleží žalobkyni náhrada nákladů řízení ve výši 2 919 Kč, která byla přisouzena k rukám žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). K modifikaci pariční lhůty soud důvodu neshledal.

Poučení