15 C 11/2020-335

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Martou Gottwaldovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení [částka] s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit do majetkové podstaty dlužníka [právnická osoba], [anonymizováno], [IČO], sídlem [adresa], společnost vedená u [název soudu] pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo], částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení do majetkové podstaty dlužníka [právnická osoba], [anonymizováno], částku ve výši [částka], k rukám právního zástupce žalobce, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 4 soudní poplatek ve výši [částka], a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] (ve znění všech pozdějších doplnění) domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna následujícím způsobem. Mezi [právnická osoba], [anonymizováno] jako zhotovitelem (dále též„ dlužník“) a žalovanou jako objednatelem byla dne [datum] uzavřena Smlouva o dílo (dále též„ smlouva“) na stavbu bytového domu [anonymizováno] [příjmení] v prostoru mezi ulicemi [ulice] a [ulice] na [obec a číslo] (dále jen„ Dílo“). Na základě této Smlouvy provedl Dlužník práce na Díle, přičemž průběžně fakturoval jednotlivé dílčí práce provedené na Díle. V souladu se Smlouvou pak [anonymizováno] z fakturovaných částek za provedené práce na Díle tvořily tzv. pozastávky v celkové výši [částka] (kdy žalobce požaduje rovněž pozastávky ve výši [částka] z postupovaných smluv z žalované na Dlužníka, tj. ze smluv, které uzavřela žalovaná jako objednatel a následně tyto dle oddílu IX. Smlouvy postoupila na Dlužníka). Vznik práva na vyplacení těchto pozastávek byl podmíněn splněním sjednaných smluvních podmínek. Dále žalovaná v průběhu provádění díla žádala provedení značného množství změn na Díle, v důsledku kterých došlo ke zpoždění se zhotovením finálního/celého Díla. Žalovaná přitom v rozporu s dobrými mravy zneužila smluvní postup pro zadávání změn Díla, účelově odmítla Dlužníkovi potvrdit jakékoliv změny v původně sjednaných termínech pro plnění Díla, způsobené v důsledku provedených změn Díla a v letech [rok] a [rok] uplatnila po Dlužníkovi smluvní pokuty v celkové výši [částka] za prodlení s plněním Díla. Jelikož však ke zpoždění s plněním Díla došlo z důvodů na straně žalované, tak se Dlužník nikdy neocitl v prodlení s plněním Díla a právo žalované na zaplacení smluvních pokut tedy nevzniklo. Žalovaná, vědoma si hrozícího úpadku Dlužníka, se účelově pokusila celkem třemi jednostrannými zápočty (tj. zápočty ze dne [datum], [datum] a [datum]) započíst své údajné pohledávky ze smluvních pokut oproti pohledávkám Dlužníka z předmětných pozastávek. Zápočty však byly dle žalobce zcela neplatné, resp. zdánlivé. Pohledávky z pozastávek jsou totiž nezpůsobilé k započtení, neboť pohledávky žalované ze smluvních pokut nikdy nevznikly a tyto pohledávky byly v době provedení zápočtů podmíněné, tj. nebyly způsobilými k započtení, protože v odst. [číslo] písm. a) a b) Smlouvy bylo sjednáno, že jednotlivé pozastávky budou vyplaceny následujícím způsobem: ad a) [anonymizováno] z ceny Díla bude žalovanou zaplaceno po konečném předání Díla, a ad b) dalších [anonymizováno] z ceny Díla bude žalovanou zaplaceno do 45 dnů ode dne předání bankovní záruky. Dále žalobce uvádí, že dne [datum] byl mezi stranami sjednán dodatek [číslo] k Smlouvě (dále jen„ dodatek [číslo]“). V rámci čl. I. odst. 2 věty druhé Dodatku č. 1 bylo mezi stranami ujednáno, že tzv. změnové listy Díla (kterých bylo v průběhu provádění Díla uzavřeno celkem v počtu 236), uvedené v Dodatku č. 1, nemají vliv na termíny plnění Díla, vyjma dopadů sjednaných již v těchto samotných změnových listech. Žalobce však v této souvislosti zdůrazňuje, že takové zvýhodňující ujednání v Dodatku č. 1 je neúčinným právním jednáním, neboť se jedná o zvýhodňující právní jednání dle § 241 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ IZ“). Z tohoto důvodu tak žalobce podal ke Krajskému soudu v Brně dne [datum] žalobu na určení neúčinnosti zvýhodňujícího ujednání dle § 239 IZ. Žalobce totiž má za to, že v rámci uvedeného řízení dojde k rozhodnutí o určení neúčinnosti takového zvýhodňujícího ujednání. Dále žalobce namítá, že i za situace, kdy by se soud neztotožnil s výše uvedenou úvahou žalobce, tj. že smluvní pokuta vůbec nevznikla, je smluvní pokuta v každém případě přinejmenším nejistou a neurčitou pohledávkou a tudíž i nezpůsobilou k započtení. Změnové listy Díla totiž měly jednoznačně dopad do jednotlivých časových milníků zhotovení Díla (tj. dílčí dokončená část Díla, z jejichž tvrzeného prodlení žalovaná dovozuje smluvní pokutu). Žalovaná tedy měla v souladu s odst. 2.8 Smlouvy povinnost dodržet řádný postup pro zohlednění dopadů těchto změnových listů do jednotlivých milníků Díla. Do doby určení takových dopadů do termínů jednotlivých milníků jsou jednotlivé milníky zcela neurčité. Tedy vzhledem k tomu, že nedošlo k určení dopadů tzv. změnových listů do jednotlivých milníků Díla, je v každém případě každá smluvní pokuta zcela neurčitá. Žalovaná později svévolně odstoupila od Smlouvy a Dílo jednostranně převzala. V souladu s odst. 10.5 Smlouvy mělo v případě odstoupení od Smlouvy dojít k vypořádání Smlouvy a uhrazení veškerých prací provedených Dlužníkem dle Smlouvy, a to včetně pozastávek ze všech fakturací. Dlužníkovi tedy vznikl zejména nárok na zaplacení částky celkem ve výši [částka] (která odpovídá jednotlivým Pozastávkám dle Smlouvy vč. pozastávek z postupovaných smluv), a to z titulu vypořádání po odstoupení od Smlouvy, neboť odstoupením od Smlouvy samotné ujednání o pozastávkách zaniklo a neuhrazené částky za provedené práce (odpovídající jednotlivým pozastávkám) se stávají součástí ceny provedených prací. Dále žalobce zdůrazňuje, že o důvodnosti pohledávky z titulu pozastávek nemůže být sporu, neboť provedení veškerých prací, které byly žalované vyfakturovány, bylo vždy potvrzeno ze strany žalované v rámci tzv. zjišťovacích protokolů, které tvořily přílohu jednotlivých faktur dle Smlouvy. Stejně tak byly žalovanou potvrzeny a uhrazeny i jednotlivé fakturované částky dle Smlouvy, čímž byla potvrzena i výše a důvodnost souvisejících Pozastávek. Později však došlo na základě insolvenčního návrhu k prohlášení úpadku Dlužníka a žalobce byl posléze jmenován insolvenčním správcem Dlužníka. Žalobce před podáním žalobního návrhu vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši [částka], avšak žalovaná do dne podání žaloby uvedenou pohledávku neuhradila. Žalobci tak nezbylo než obrátit se s nárokem Dlužníka na zdejší soud.

2. Žalovaná navrhla zamítnout žalobu jako nedůvodnou, přičemž proti jednotlivým žalobním bodům se v rámci svých obsáhlých vyjádření bránila následovně. Předně žalovaná připustila, že mezi Dlužníkem jakožto zhotovitelem a žalovanou jakožto objednatelem byla uzavřena předmětná Smlouva (vč. všech dodatků). Pokud jde o žalobní tvrzení týkající se pohledávky žalované ze smluvních pokut, tak žalovaná namítá, že Dlužník podstatně porušil své závazky ze Smlouvy, neboť byl v prodlení se splněním jednotlivých sjednaných milníků plnění Díla (tj. dílčí dokončené části Díla), a proto žalovaná dne [datum] odstoupila od Smlouvy. Dlužník a žalovaná se totiž v rámci oddílu III. bodu 3.1. písm. d) Smlouvy dohodli na plnění předmětu Díla v rámci dílčích milníků, které sjednali v tzv. harmonogramu výstavby, který tvoří přílohu č. 4 Smlouvy. Každý jednotlivý milník se v souladu se Smlouvou považoval za dokončený, byly-li provedeny práce zařazené do předmětného milníku bez vad a nedodělků bránících navazující výstavbě. Dále si smluvní strany v rámci oddílu IV. bodu 4.5 písm. b) Smlouvy sjednaly smluvní pokutu za prodlení. V průběhu provádění Díla přitom prodlení Dlužníka s plněním Díla oproti sjednanému harmonogramu stále narůstala. Příčinou prodlení byla podle žalované prokazatelně nečinnost, neodbornost, nedostatečná kapacita a pomalá aktivita na straně dlužníka, nikoliv okolnosti žalobcem akcentované. Dlužník přitom mimo jiné za celou dobu provádění díla ani jedenkráte žalovanou neupozornil, že by byla jakákoliv překážka či zdržení na straně žalované, jak nyní tvrdí žalobce v žalobě. Situace dospěla až do stavu, kdy ani jedenáct měsíců po smluvně sjednaném termínu předání Díla nebyl dlužník schopen zajistit jeho dokončení a předání žalované. Dlužník navíc nedokončené Dílo opustil a vyklidil od svých zaměstnanců, čímž zanechal žalovanou v krajní a naprosto bezprecedentní situaci. Tvrzení žalobce, že zpoždění s jednotlivými milníky Díla bylo způsobeno žalovanou, je tedy zcela nepravdivé a zavádějící. Za zpoždění mohl jen a pouze Dlužník jakožto zhotovitel Díla, a to kvůli jeho nedostatečné organizaci práce, nedostatečným kapacitám a neodbornosti postupu. Pokud jde o žalobcem tvrzenou neúčinnost Dodatku č. 1 (jímž si smluvní strany rozšířily či zúžily předmět Díla v souladu s tzv. změnovými listy - uvedenými v Dodatku č. 1), tak žalovaná poukazuje na to, že na základě změnových listů uvedených v Dodatku č. 1 se navýšila konečná cena Díla o částku [částka] bez DPH na celkovou částku [částka] bez DPH, avšak s tím, že tzv. změnové listy uvedené v Dodatku č. 1 nemají vliv na jednotlivé milníky/termíny plnění uvedené ve Smlouvě, ovšem vyjma těch změnových listů, ve kterých byl smluvními stranami sjednán rozdílný termín (datum) plnění. Žalovaná tak namítá, že žalobce zcela nepochopitelně na jedné straně napadá neúčinnost Dodatku č. 1 a současně na druhé straně na základě tohoto dodatku požaduje po žalované úhradu pozastávek i z částky, o kterou byla v rámci Dodatku č. 1 navýšena cena Díla. Žalovaná tedy uvádí, že dohodnuté změny Díla na základě tzv. změnových listů uvedených v Dodatku č. 1 se netýkaly provedení a dokončení žádného ze sjednaných milníků Díla, které byly předmětem vyúčtovaných smluvních pokut. Jinými slovy, vyčíslení a uplatnění smluvní pokuty žalovanou vůči dlužníkovi provedla žalovaná výlučně ohledně prodlení Dlužníka s plněním těch milníků, do kterých nijak nezasahovaly změny dle změnových listů. Argumentace žalobce, že termíny jednotlivých milníků jsou neurčité a nelze tak vycházet z původních termínů, je tedy zcela zavádějící. Žalovaná navíc trvá na skutečnosti, že žádný z pokynů neměl dopad na provedení a dokončení žádného ze sjednaných milníků, které byly předmětem vyúčtovaných smluvních pokut. Ostatně pokud by snad jakákoliv změna či pokyn žalované měla mít dopad do sjednaných termínů či milníků zhotovení Díla, jistě by Dlužník postupoval dle ust. § 2594 či ust. § 2595 občanského zákoníku, což se však nikdy nestalo, a Dlužník ani s ohledem na změnu stavby před dokončením nikdy žádné termíny plnění nerozporoval. Pokud jde o hlavní žalobní bod, a sice pohledávka Dlužníka z tzv. pozastávek, tak žalovaná namítá, že tato pohledávka již zanikla započtením a provedením úhrady. Žalovaná totiž dne [datum] vyúčtovala a uplatnila vůči Dlužníkovi smluvní pokutu za prodlení s dokončením jednotlivých milníků Díla, přičemž s ohledem na omezení výše smluvní pokuty na základě pododdílu [datum] Smlouvy uplatnila žalovaná vůči Dlužníkovi smluvní pokutu v celkové výši [částka]. Na tuto celkovou smluvní pokutu (vyúčtovanou žalovanou dle vlastních propočtů) pak dne [datum] a dne [datum] byla uhrazena celkem částka [částka] z peněžních prostředků bankovní záruky [číslo] kterou vystavila společnost [právnická osoba], [IČO]. Dále dne [datum] učinila žalovaná jednostranný zápočet své pohledávky ze smluvní pokuty vyúčtované dne [datum] co do částky [částka] za Dlužníkem proti pohledávkám Dlužníka ve výši [částka] za žalovanou (představujícím nesplatné pozastávky ze Smlouvy). Dále dne [datum] učinila žalovaná druhý jednostranný zápočet své pohledávky ze smluvní pokuty vyúčtované dne [datum] co do částky [částka] za dlužníkem proti pohledávkám dlužníka ve výši [částka] za žalovanou (představujícím nesplatné pozastávky ze Smlouvy), a dne [datum] učinila žalovaná třetí jednostranný zápočet své pohledávky ze smluvní pokuty vyúčtované dne [datum] co do částky [částka] za Dlužníkem proti pohledávce Dlužníka ve výši [částka] za žalovanou (představující nesplatnou pozastávku ze Smlouvy). Tedy případné pohledávky Dlužníka ze všech pozastávek na cenu Díla (uplatněné žalobcem v tomto řízení jako údajný nárok Dlužníka) - pokud vůbec vznikly - v rozsahu částky [částka] zanikly uvedenými zápočty. A pokud jde o zbylou část pohledávek dlužníka z pozastávek ve výši [částka], tak tato částka již byla žalovanou uhrazena postupem a na základě trojstranné dohody uzavřené dne [datum] mezi žalovanou, dlužníkem a [právnická osoba], [anonymizováno], [IČO], kde v čl. III. dal Dlužník žalované pokyn, na jaký účet předmětnou částku uhradit a žalovaná předmětnou částku bezhotovostně uhradila dne [datum]. Nadále žalovaná argumentuje tvrzením, že žalobcem uplatněný nárok z vypořádání Smlouvy odpovídající pozastávkám však předpokládá, že Dlužníkovi právo na uvolnění jednotlivých pozastávek vzniklo, k čemuž však dle pododdílu 4.3.1 Smlouvy nikdy nedošlo. Žalovaná v rámci své obsáhlé argumentace dále podotýká, že ani za předpokladu, že by Dlužník právo na zaplacení pozastávek jako ceny provedených prací (dle pododdílu 10.5 Smlouvy) hypoteticky měl, nemohl po odstoupení žalované od Smlouvy vzniknout Dlužníkovi žádný nárok z vypořádání, neboť náklady žalované na dokončení Díla představují částku [částka], čímž stále významně převyšují žalobou uplatněnou cenu odpovídající jednotllivým pozastávkám. Dle žalované pohledávky ze smluvní pokuty nelze považovat za neurčité či nejisté, a tedy nezpůsobilé k započtení. Pohledávky žalované z titulu uplatněných smluvních pokut, totiž byly vůči započítávaným pohledávkám Dlužníka pohledávkami stejného druhu plnění a v době uvedených zápočtů byly pohledávkami splatnými, vymahatelnými u soudu, nepodmíněnými, vůči Dlužníkovi řádně vyčíslenými a uplatněnými v souladu se Smlouvou, a rovněž byly započítávány v době, kdy již žalovaná měla právo požadovat jejich uspokojení po Dlužníkovi. Žalovaná se rovněž ohrazuje proti tvrzení žalobce, že uplatnění započtení pohledávek bylo učiněno v rozporu s dobrými mravy. Námitka žalobce, že není možné zjistit nebo určit, přesně které pohledávky ze smluvní pokuty žalovaná započítává, tak nemůže obstát. A konečně na závěr žalovaná v rámci své obrany uvádí, že pro případ, že by soud dospěl k závěru, že Dlužník žalobou uplatněný nárok má (s čímž však žalovaná nesouhlasí), uplatňuje žalovaná z procesní opatrnosti jako procesní obranu její nárok na uhrazení smluvní pokuty v rozsahu žalobcem požadované částky k zaplacení v žalobě a také nárok žalované z titulu vypořádání po odstoupení od Smlouvy na úhradu oprávněných nákladů žalované (v rozsahu, v jakém tyto náklady převyšují cenu zbytku Díla) dle bodu 10.5 Smlouvy, a to do výše žalobcem požadované částky k zaplacení. S ohledem na vše výše uvedené žalovaná navrhla, aby soud žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítl a přiznal žalované náhradu nákladů řízení.

3. S ohledem na velmi obsáhlá vyjádření účastníků řízení zde soud považuje za přínosné stručně shrnout jejich tvrzení následovně:

4. Mezi Dlužníkem (tj. [právnická osoba], [anonymizováno]) jako zhotovitelem a žalovanou jako objednatelem byla uzavřena předmětná Smlouva o dílo. Na základě této Smlouvy byly u jednotlivých plateb na cenu díla prováděny tzv. pozastávky (zádržné) v rozsahu [anonymizováno] z každé Dlužníkem fakturované (dílčí) ceny Díla. Později žalovaná uplatnila vůči Dlužníku smluvní pokutu, avšak dle názoru žalobce právo na zaplacení smluvní pokuty nevzniklo, neboť dle žalobce prodlení s plněním Díla bylo způsobeno stranou žalovanou, která údajně zneužila smluvní postup pro zadávání změn Díla a účelově odmítla zohlednit dopady jednotlivých změn Díla do původně sjednaných milníků. Dle názoru žalobce žalovaná vůči Dlužníku neplatně započetla své pohledávky ze smluvních pokut proti pohledávkám Dlužníka z titulu předmětných pozastávek. Žalovaná později od Smlouvy odstoupila. Dlužníkovi pak v souvislosti s odstoupením od Smlouvy vznikla dle názoru žalobce pohledávka ve výši [částka] z titulu vypořádání po odstoupení od Smlouvy, a to ve výši žalobou uplatněné částky odpovídající souhrnu jednotlivých pozastávek.

5. Naopak žalovaná má za to, že žaloba je zcela nedůvodná. Žalovaná totiž uplatnila vůči Dlužníku smluvní pokutu zcela oprávněně a v souladu se Smlouvou. Pohledávka Dlužníka z pozastávek tedy zanikla započtením, resp. tyto byly žalovanou v souladu se Smlouvou použity k úhradě smluvních pokut. Dlužníku z důvodu nesplnění podmínek dle Smlouvy nevzniklo právo na uvolnění části ceny Díla - odpovídající pozastávkám, potažmo mu nevznikl ani nárok na vypořádání po odstoupení od Smlouvy co do výše pozastávek. Dále Dlužníku dle pododdílu 10.5 Smlouvy nevznikl žalobou uplatněný nárok z vypořádání po odstoupení od Smlouvy rovněž z důvodu, že náklady žalované na dokončení Díla činí ve výši [částka], což významně převyšuje cenu odpovídající nároku žalobce, proto tedy žalovaná eviduje za Dlužníkem nároky ze Smlouvy, a které z důvodu procesní opatrnosti uplatňuje jako procesní obranu proti návrhu, a to jen do výše žalobcem požadované částky k zaplacení.

6. Žalobce v průběhu nalézacího řízení podal návrh na nařízení předběžného opatření ve smyslu ust. § 102 odst. 1 o. s. ř., a to na základě jím tvrzené obavy, že by příp. výkon rozhodnutí, v řízení posléze vydaného, mohl být ohrožen. Konkrétně žalobce požadoval zakázat žalované dispozici s označenými zbylými jednotkami, kdy z původních 130 jednotek zůstalo v majetku žalované toliko 7 jednotek. Zdejší soud pak usnesením ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. 15 C 11/2020-222 ve znění opravného usnesení ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. 15 C 11/2020-287 a ve spojení s potvrzujícím usnesením MS v Praze ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. 35 Co 282, 283/2021-296 rozhodl o nařízení předběžného opatření, neboť shledal, že žalobce prokázal obavu z ohrožení výkonu možného soudního rozhodnutí a dostatečně osvědčil svůj nárok uplatněný žalobou, čímž tedy byly dány zákonné podmínky pro nařízení předběžného opatření.

7. Dále zdejší soud v nalézacím řízení prováděl rozsáhlé dokazování množstvím listin, a sice: Úplný výpis z OR ohledně [právnická osoba] (důkaz žalobce [číslo]); Úplný výpis z OR ohledně žalované (důkaz žalobce [číslo]); Smlouva o dílo ze dne [datum] (důkaz žalobce [číslo]) vč. příloh; Odstoupení žalované od smlouvy ze dne [datum] (důkaz žalobce [číslo]) včetně přílohy - specifikace prodlení zhotovitele se splněním některých termínů; Insolvenční návrh [právnická osoba] (důkaz žalobce [číslo]); Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ([anonymizována dvě slova] [číslo] [rok], kterým byl zjištěn úpadek dlužníka [právnická osoba] (důkaz žalobce [číslo]); Usnesení KS v Brně ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] (důkaz žalobce [číslo]); Vyúčtování smluvní pokuty ze dne [datum] (důkaz žalobce [číslo]) včetně podacího lístku a přílohy – specifikace Milníků a výpočtu smluvní pokuty; Vyúčtování smluvní pokuty ze dne [datum] (důkaz žalobce [číslo]) včetně přílohy a dodejky; Jednostranný zápočet pohledávek žalované ze dne [datum] (důkaz žalobce [číslo]); Jednostranný zápočet pohledávek ze dne [datum] (důkaz žalobce [číslo]); Jednostranný zápočet pohledávek ze dne [datum] (důkaz žalobce [číslo]) včetně příloh; Zjišťovací protokol ze dne [datum] (důkaz žalobce [číslo]); Kompletní fakturace [právnická osoba] ze smlouvy o dílo (důkaz [číslo]), a to: faktura [číslo] včetně příloh, faktura [číslo] včetně příloh, faktura [číslo] včetně příloh, faktura [číslo] včetně příloh, faktura [číslo] včetně příloh, faktura [číslo] včetně příloh, faktura [číslo] včetně příloh, faktura [číslo] včetně příloh, faktura [číslo] včetně příloh, faktura [číslo] včetně příloh, faktura [číslo] včetně příloh, faktura [číslo] včetně příloh, faktura [číslo] včetně příloh, faktura [číslo] včetně příloh, faktura [číslo] včetně příloh, faktura [číslo] včetně příloh, faktura [číslo] včetně příloh, faktura [číslo] včetně příloh, faktura [číslo] včetně příloh, faktura [číslo] včetně příloh, faktura [číslo] včetně příloh, faktura [číslo] včetně příloh, faktura [číslo] včetně příloh, faktura [číslo] včetně příloh, faktura [číslo] včetně příloh, faktura [číslo] včetně příloh, faktura [číslo] včetně příloh, faktura [číslo] včetně příloh, faktura [číslo] včetně příloh, faktura [číslo] včetně příloh, faktura [číslo] včetně příloh, faktura [číslo] včetně příloh; Seznam pozastávek (důkaz žalobce [číslo]); Faktura [číslo] a 2. část (důkaz žalobce [číslo]), včetně příloh; Seznam změnových listů (důkaz žalobce [číslo]); Změnové listy [číslo] – změnový list [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovanou (důkaz žalobce [číslo]): Žaloba na určení neúčinnosti zvýhodňujícího ujednání (důkaz žalobce [číslo]); seznam pokynů zhotoviteli (důkaz žalobce [číslo]); Dopad pokynů zhotoviteli (důkaz žalobce [číslo]); Emailová komunikace k uzavírání změnových listů [číslo] (důkaz [číslo]); Eemailová komunikace k uzavírání změnového listu [číslo] (důkaz žalobce [číslo]); Rozhodnutí o změně stavby ze dne [datum] s právní mocí [datum] (důkaz žalobce [číslo]); Emailová komunikace k odmítání uzavření změnových listů (důkaz [číslo]); Shrnutí odsouhlasených a neodsouhlasených změnových listů k [datum] (důkaz žalobce [číslo]); Smlouva o úvěru (důkaz [číslo]) včetně přílohy – vzor žádosti o čerpání; Bankovní záruka z [datum] včetně dodatků (důkaz žalobce [číslo]) včetně dodatku [číslo]; Oznámení o použití bankovní záruky (důkaz [číslo]); Předžalobní výzva z [datum] (důkaz [číslo]) včetně příloh a dodejky k předžalobní výzvě (důkaz [číslo]); Odpověď žalované k předžalobní výzvě ze dne [datum] (důkaz [číslo]); Předžalobní výzva z [datum] (důkaz [číslo]) a dodejka k této předžalobní výzvě (důkaz [číslo]); Opravená přihláška pohledávek z [datum] (důkaz [číslo]); Přehled termínů započetí dokončovacích prací (důkaz [číslo]); Tabulka prostavěnosti dle zjišťovacího protokolu k faktuře [číslo] (důkaz [číslo]); Rekapitulace smluvní ceny tvořící přílohu faktury [číslo] společnosti [právnická osoba] (důkaz [číslo]); Návrh na změnu v osobě věřitele z [datum] (důkaz [číslo]); Emailová komunikace mezi žalovanou a [anonymizováno] (důkaz [číslo]); Dopis ze dne [datum] (důkaz [číslo]); Dodejka k dopisu z [datum] (důkaz [číslo]); [příjmení] [jméno] [příjmení] z [datum] (důkaz [číslo]); Žaloba z [datum] v souvisejícím řízení (důkaz [číslo]); Přehled dopadů změnových listů do některých milníků díla (důkaz [číslo]); Opis salda (důkaz [číslo]); Úplný výpis z obchodního rejstříku ohledně [anonymizována dvě slova] (důkaz [číslo]); Úplný výpis z OR ohledně společnosti [právnická osoba] (důkaz [číslo]); Zpráva o dosavadní činnosti insolvenčního správce (důkaz [číslo]); Pokyny zhotoviteli (důkaz [číslo]).

8. K výše označeným důkazním listinám pak soud podotýká, že tyto jsou pro přehlednost (zejména pro případné odvolací řízení) systematicky označeny a očíslovány na seznamu žalobce nacházející se na č. l. 106 spisu a také na seznamu žalované nacházející se na č. l. 93 – 94 spisu.

9. Všechny výše uvedené listinné důkazy pak soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti v souladu s § 132 o. s. ř. Soud další důkazy navržené účastníky neprováděl, a to z důvodu procesní ekonomie a hospodárnosti řízení, a to ve světle toho, že soud nad veškerou pochybnost zjistil skutkový stav v rozsahu potřebném pro rozhodnutí. Konkrétně tak soud pro nadbytečnost (z důvodů uvedených níže v rámci právního hodnocení) neprováděl další obsáhlé dokazování k prokázání důvodnosti námitky započtení nebo in eventum k prokázání nároku žalované na úhradu nákladů za dokončovací práce na Díle. Tímto prismatem pak soud již na prvním jednání ve věci nastolil koncentraci řízení s odůvodněním - v rámci předběžného právního názoru soudu, že otázka posouzení platnosti smluvní pokuty (kdy strana žalobní namítala objektivní nemožnost dokončení Díla a strana žalovaná naopak namítala, že právě Dlužník zavinil prodlení s plněním Díla) je v daném případě bezpředmětná, neboť povinnost uhradit smluvní pokutu je vybudována na absolutním objektivním principu nezávisle na zavinění Dlužníka, nicméně je třeba upřesnit, že pokud jde o samotný důvod vzniku smluvní pokuty, tak ten musí prokázán, a to primárně věřitelem, tj. zde stranou žalovanou.

10. Dále s ohledem na složitost celé věci a velký rozsah účastníky navržených důkazů je přínosné na tomto místě uvést dílčí závěry o jednotlivých skutečnostech, které vzal soud za prokázané na základě nesporných tvrzení účastníků řízení.

11. Žalobce [celé jméno žalobce] je ustanovený insolvenční správce Dlužníka tj. [právnická osoba], a.s., jenž se nachází v úpadku, který je řešen formou konkursu ve smyslu IZ. Tomuto insolvenčnímu správci pak náleží mj. dispoziční oprávnění k majetkové podstatě Dlužníka (§ 246 odst. 1 IZ), tzn. také možnost uplatňovat nároky Dlužníka soudní cestou.

12. Žalovaná je právnickou osobou, jejímž předmětem podnikání je zejména pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor.

13. Dlužník jakožto zhotovitel a žalovaná jakožto objednatel uzavřeli dne [datum] Smlouvu o dílo (vč. všech dodatků), jejímž předmětem byl závazek Dlužníka zhotovit Dílo, a to vysokopodlažní bytový dům [anonymizováno] [příjmení] v prostoru mezi ulicemi [ulice] a [ulice] na [obec a číslo], včetně všech jednotek (bytů a ateliérů) a venkovních stavebních objektů.

14. Na základě Smlouvy pak Dlužník prováděl stavební práce, přičemž průběžně byly Dlužníkem vystavovány jednotlivé faktury za dílčí práce provedené na Díle. Z každé jednotlivé faktury tvořily [anonymizováno] fakturované částky tzv. pozastávky, které byly v souladu s ujednáním ve Smlouvě zadržovány žalovanou s tím, že právo na jejich vyplacení bylo podmíněno splněním stanovených podmínek. Ze všech Dlužníkem fakturovaných částek za provedené práce na Díle tvořily jednotlivé pozastávky v souhrnu částku ve výši [částka], z toho pak částku [částka] tvořily pozastávky dle jednotlivých smluv o dílo - dříve uzavřených žalovanou s jinými zhotoviteli díla (tj. společností [právnická osoba], [právnická osoba], či INSTALACE [obec], [anonymizována tři slova]), které pak žalovaná dle oddílu IX Smlouvy postoupila na Dlužníka jako nového zhotovitele Díla.

15. Dále soud z vyjádření účastníků vzal za nesporné, že v průběhu provádění Díla došlo mezi stranami k uzavření mnoha dokumentů s označením„ Změnové listy“. Dále byl mezi stranami uzavřen Dodatek č.

1. Pokud jde o jednotlivé změnové listy, tak tyto obsahovaly provedené změny na Díle oproti původnímu zadání Díla s tím, že tyto změnové listy měly dopady do ceny Díla. Nadále však zůstává mezi účastníky sporným, zda tyto změnové listy měly přímý dopad i na jednotlivé milníky Díla. Pokud jde o Dodatek č. 1, tak u KS v Brně je pod sp. zn. [spisová značka] vedeno řízení o určení neúčinnosti tohoto dodatku, a kde se žalobce domáhá přezkumu platnosti ujednání, zda jednotlivé změnové listy mají (či nemají) dopad na jednotlivé termíny/milníky dílčích plnění Díla, potažmo zda v důsledku uzavření tohoto zvýhodňujícího ujednání žalovaná uplatňovala smluvní pokuty oprávněně. Dále v tomto směru bylo z nesporných tvrzení účastníků zjištěno, že mezi nimi probíhá u zdejšího soudu další soudní řízení o náhradu škody, a to pod sp. zn. 48 C 9/2020, které se týká uplatnění bankovní záruky ve výši [částka], kdy se žalobce domnívá, že bankovní záruka byla žalovanou uplatněna na uhrazení části smluvních pokut zcela neoprávněně.

16. Žalovaná následně dne [datum] odstoupila od Smlouvy a Dílo jednostranně převzala.

17. Dále pokud jde o sporné body žaloby, lze je pro přehlednost shrnout následovně s tím, že o těchto otázkách bude dále podrobněji pojednáno.

18. Hlavním žalobním bodem, který zůstává mezi účastníky řízení nadále sporným, je otázka, zda skutečně na straně žalované vznikla pohledávka z titulu smluvních pokut v celkové výši [částka], resp. zda žalovaná tuto smluvní pokutu započetla proti nároku Dlužníka z titulu pozastávek oprávněně či nikoli. Pokud jde o jednotlivé pozastávky, tak žalovaná sice nerozporuje jejich samotnou existenci (tj. že byly provedeny jednotlivé zádržné v rozsahu [anonymizováno] z každé fakturované částky [příjmení]), avšak rozporuje, že by vzniklo právo na jejich vypořádání po odstoupení od Smlouvy. Dále se žalovaná proti žalobnímu tvrzení brání tím, že i kdyby žalobou uplatněný nárok byl co do základu shledán důvodným, tak vynaložené náklady žalované na dokončovací práce na Díle (celkem ve výši [částka]) výrazně převyšují cenu odpovídající pozastávkám z faktur, a žalovaná pak tyto uvedené náklady uplatňuje jako procesní obranu - v rozsahu žalobcem požadované částky k zaplacení.

19. Soud tedy prováděl a hodnotil důkazní prostředky v rozsahu odpovídajícím sporných tvrzení účastníků, přičemž na základě takto provedeného dokazování byly soudem zjištěny následující skutečnosti:

20. Z důkazu [číslo] tj. Odstoupení žalované od Smlouvy (ve znění všech dodatků) ze dne [datum] (s připojeným popisem„ doporučeně [datum]“) vyplývá, že žalovaná odstoupila od Smlouvy pro podstatné porušení Smlouvy s odůvodněním, že i přes písemná upozornění žalované se Dlužník dostal do prodlení s jednotlivými termíny plnění Díla, a také proto, že Dlužník na sebe podal dne [datum] insolvenční návrh.

21. Z důkazu [číslo] tj. Vyúčtování a uplatnění smluvních pokut ze dne [datum] a [datum] vč. příloh a podacích/dodacích lístků soud zjistil, že žalovaná s odvoláním na jednotlivé prodlení Dlužníka s dokončením jednotlivých milníků Díla (specifikované v přílohách uvedených důkazů [číslo]) vyčíslila a uplatnila vůči Dlužníkovi smluvní pokutu v konečné výši [částka].

22. Dále z předložených listinných důkazů vyplývá, že žalovaná se pokusila proti pohledávkám Dlužníka z titulu jednotlivých pozastávek ze Smlouvy uplatnit vůči Dlužníku celkem tři jednostranné zápočty pohledávek, které měla za Dlužníkem ze smluvních pokut dle Smlouvy, a sice jednostranný zápočet pohledávek ze dne [datum] co do částky [částka], dále jednostranný zápočet pohledávek ze dne [datum] co do částky [anonymizována tři slova], [částka] a jednostranný zápočet pohledávek ze dne [datum] co do částky [částka]. Vše zjištěno z důkazu žalobce [číslo] tj. Jednostranný zápočet pohledávek žalované ze dne [datum]; z důkazu [číslo] tj. Jednostranný zápočet pohledávek ze dne [datum]; z důkazu [číslo] tj. Jednostranný zápočet pohledávek ze dne [datum] včetně příloh.

23. Z předloženého důkazu [číslo] tj. ze seznamu jednotlivých pozastávek ve spojení s důkazem [číslo] tj. kompletní fakturace Dlužníka ze Smlouvy (včetně postoupené smlouvy o dílo ze dne [datum] mezi žalovanou a společností [právnická osoba], a z postoupené smlouvy o dílo ze dne [datum] mezi žalovanou a [právnická osoba], a.s.) vyplývá, že v průběhu provádění díla byly Dlužníkem postupně vystavovány faktury za jednotlivé dílčí plnění Díla s tím, že [anonymizováno] z jednotlivých fakturovaných částek tvořily tzv. pozastávky, a to v souhrnné výši [částka]. Dále je nutno dodat, že uvedené zjištění má soud za prokázané z nesporných tvrzení účastníků řízení, když žalovaná v tomto směru nijak nesporovala samotný vznik předmětných pozastávek jakožto zádržné z jednotlivých vystavených faktur, nýbrž namítala to, že tyto pozastávky, resp. pohledávky Dlužníka z těchto pozastávek již v rozsahu [částka] zanikly započtením vzájemných pohledávek (jak bylo uvedeno výše), a dále v rozsahu [částka] zanikly provedením úhrady.

24. Dále z předložených listinných důkazů má soud za prokázané (toliko), že v průběhu provádění Díla bylo mezi stranami uzavřeno celkem 236 tzv. změnových listů. Každý jednotlivý změnový list je vystavený Dlužníkem a schválený žalovanou s tím, že každý jednotlivý změnový list obsahuje zejména datum vystavení, technický popis konkrétní požadované změny, a cenový či časový dopad dané změny na provedení díla. Vše prokázáno důkazem [číslo] tj. Seznamem jednotlivých změnových listů vč. očíslení a datování každého změnového listu; důkazem [číslo] tj. jednotlivé změnové listy v celkovém počtu 236 kusů.

25. Ze smlouvy o úvěru (tj. důkaz [číslo]) uzavřenou mezi Dlužníkem a žalovanou dne [datum] soud dále zjistil, že žalovaná se zavázala za podmínek uvedených v této smlouvě Dlužníkovi poskytnout peněžní prostředky do maximální výše [částka], a to k částečnému hrazení a vypořádávání závazků Dlužníka.

26. Z kopie listu Bankovní záruky [číslo] ze dne [datum] vč. dodatků [číslo] (tj. důkaz [číslo]) soud dále zjistil, že peněžní ústav [právnická osoba], [obec a číslo], [ulice a číslo], PSČ: [číslo], IČO [číslo] (dále jen„ [právnická osoba]“) převzal neodvolatelnou záruku až do celkové výše [částka] za účelem za účelem zajištění splnění závazků Dlužníka vyplývajících ze Smlouvy o dílo.

27. Z Oznámení o použití bankovní záruky [číslo] ze dne [datum] (tj. důkaz [číslo]) vyplývá, že žalovaná prostřednictvím své banky uplatnila danou bankovní záruku dne [datum] u [právnická osoba] a následně obdržela od [právnická osoba] finanční prostředky v celkové výši [částka].

28. Dále z důkazů [číslo] – 37, tj. předžalobní výzvy ze dne [datum] vč. dodejky, ze dne [datum] vč. dodejky a z reakce žalované ze dne [datum], soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě žalované částky.

29. Nadále z důkazu [číslo] tj. z Opravené přihlášky pohledávek ze dne [datum] (který byl zdejším soudem v insolvenčním rejstříku dohledán), soud učinil dílčí skutkové zjištění, a sice že žalovaná jakožto věřitelka uplatnila uspokojení celkem čtyř pohledávek v insolvenčním řízení vedené proti Dlužníku, a to následujícím způsobem: jako pohledávku [číslo] žalovaná uplatnila částku ve výši [částka] z titulu Smlouvy o úvěru ze dne [datum], jako pohledávku [číslo] žalovaná uplatnila částku ve výši [částka] z titulu smluvní pokuty dle Smlouvy o dílo ze dne [datum], dále jako pohledávku [číslo] žalovaná uplatnila částku ve výši [částka] z titulu bezdůvodného obohacení Dlužníka na úkor žalované a jako pohledávku [číslo] žalovaná uplatnila částku ve výši [částka] z titulu Smlouvy o dílo ze dne [datum]. Dále soud z výše uvedeného a rovněž i s ohledem na nesporná tvrzení účastníků řízení učinil další dílčí zjištění, a sice že žalovaná svou tvrzenou pohledávku z titulu vynaložených nákladů na dokončovací práce na Díle (celkem ve výši [částka]) nepřihlásila do insolvenčního řízení vedené proti Dlužníku.

30. Soud další důkazy navržené účastníky neprováděl, a to zejména z důvodu procesní ekonomie a hospodárnosti řízení a ve světle toho, co bude nadále uvedeno níže. Soud pak zjistil skutkový stav, v rozsahu potřebném pro rozhodnutí, následovně:

31. Mezi Dlužníkem jakožto zhotovitelem a žalovanou jakožto objednatelem byla dne [datum] uzavřena Smlouva o dílo na stavbu bytového domu [příjmení] [příjmení]. Na základě této Smlouvy prováděl Dlužník práce na Díle, přičemž průběžně fakturoval jednotlivé dílčí stavební práce, přičemž v souladu se smluvním ujednání [anonymizováno] z fakturovaných částek za provedené práce na Díle tvořily tzv. pozastávky v celkové hodnotě [částka], kdy vznik práva na jejich vyplácení byl smluvními stranami podmíněn splněním konkrétních podmínek. Součástí těchto pozastávek jsou dle oddílu IX. Smlouvy rovněž i pozastávky ve výši [částka], a to ze smluv postoupených ze žalované na Dlužníka. Dále z provedeného dokazování bylo zjištěno, že v průběhu provádění Díla docházelo k uzavření značného množství tzv. změnových listů, v důsledku kterých nepochybně došlo ke změně obsahu původního či prvotního plánu pro zhotovení Díla. Nicméně nelze odhlédnout od skutečnosti, že z provedeného dokazování nebylo na jisto postaveno, zda předmětné požadované změny provádění Díla měly či mohly mít reálný dopad do jednotlivých milníků zhotovení Díla, resp. nebylo prokázáno, zda požadované změny Díla zapříčinily údajné průtahy se splněním jednotlivých milníků Díla, a potažmo zda údajné pohledávky ze smluvní pokuty vznikly výlučně v důsledku prodlení na straně Dlužníka. Sluší se poznamenat, že soud v tomto směru ani neprováděl další rozsáhlé dokazování, neboť takové dokazování by dle názoru soudu zcela vybočilo z rámce institutu námitky započtení (jak bude ovšem osvětleno níže). Z uvedených důvodů soud neprovedl ani dokazování ohledně posouzení platnosti Dodatku [číslo] tj. týkající se údajného zvýhodňujícího ujednání, resp. zda tzv. změnové listy díla mají či nemají vliv na termíny plnění Díla, vyjma dopadů sjednaných již v samotných změnových listech. Ostatně je třeba poukázat na skutečnost, že žalobce v této souvislosti dne [datum] podal ke Krajskému soudu v Brně žalobu na určení neúčinnosti tohoto Dodatku č. 1 (sp. zn. [spisová značka]). Soud dále pod prismatem níže uvedených právních závěrů neprovedl dokazování týkající se procesní obrany žalované ohledně vypořádání po odstoupení od Smlouvy z titulu úhrady údajných nákladů na dokončovací práce na Díle. Žalovaná pak dne [datum] odstoupila od Smlouvy a Dílo jednostranně převzala, přičemž vůči Dlužníkovi vyčíslila a uplatnila smluvní pokutu v konečné výši [částka], kdy žalovaná k částečné úhradě této smluvní pokuty uplatnila bankovní záruku Dlužníka a obdržela tak částku ve výši [částka].

32. Po právní stránce soud zhodnotil zjištěný skutkový stav a dospěl k následujícím právním závěrům:

33. Předně soud posoudil žalobu s ohledem na zjištěný skutkový stav věci, přičemž dospěl k závěru, že žaloba byla podána včas, u věcně i místně příslušného soudu a po provedení rozsáhlého dokazování soud shledal, že žaloba je důvodná v celém rozsahu.

34. Dle ust. § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

35. Jde-li o právní kvalifikaci věci, sluší se na tomto místě konstatovat, že smyslem zákonné úpravy díla, resp. smlouvy o dílo v občanském zákoníku, je stanovit základní právní rámec pro široké spektrum smluvních vztahů od těch nejjednodušších, až po ty nejsložitější – jako v nyní posuzovaném případě. Složitost posuzovaného smluvního vztahu mezi Dlužníkem a žalovanou spočívala zejména v předvídatelnosti rizik a nákladů, množství odchylek v průběhu provádění díla, době pro dokončení, rozsahu a dostupnosti potřebných materiálů, výrobních prostředků, technologických zařízení a pracovní síly apod. Jelikož ust. § 2586 a násl. o.z. stanovuje dispozitivní úpravu pravidel, která je pro realizaci velkého projektu jako výstavba bytového domu [anonymizováno] [příjmení] naprosto nedostačující, tak si smluvní strany (profesionály) zákonnou úpravu v zásadě nahradily detailní smluvní úpravou.

36. Z Oddílu II. Smlouvy mimo jiné vyplývá, že Dlužník se předmětnou Smlouvou zavázal pro žalovanou jako objednatele ve sjednaných termínech (oddíl 3.1.) provést na svůj náklad, vlastní riziko a nebezpečí dílo, kterým je bytový dům [anonymizováno] [příjmení] v prostoru mezi ulicemi [ulice] a [příjmení] v [obec a číslo], včetně všech jednotek (bytů a ateliéru) a venkovních stavebních objektů.

37. Z pododdílu 2.8.1 Smlouvy mimo jiné vyplývá, že objednatel má právo snížit či změnit rozsah plnění zhotovitele či požadovat změny či doplněni Díla, vícepráce nebo kterékoli jeho části nebo záměny materiálů, konstrukcí, stavebních hmot, technologií a částí stavby, jež mohou být dle jeho názoru nezbytné nebo potřebné, a za tímto účelem má právo vydat písemný pokyn zhotoviteli, aby provedl práce potřebné k realizaci takové změny. Zhotovitel pak do deseti pracovních dnů od převzetí takového pokynu (tj. tzv. změnového listu) oznámí objednateli případné důsledky změny.

38. Dále z pododdílu 4.

3. Smlouvy vyplývá, že smluvní strany si v rámci platebních podmínek mj. sjednaly, že u každé platby fakturovaných částek bude provedeno zádržné (pozastávka) ve výši [anonymizováno] z fakturované částky bez DPH, na kterou má zhotovitel (tj. Dlužník) nárok. Následně dle ujednání v pododdílu 4.3.1 každá pozastávka měla být objednatelem uvolněna splněním následujících podmínek: a) 5 % z ceny Díla bez DPH zaplatí objednatel po konečném předání zhotovitelem objednateli finálního Díla (a to po odstranění všech vad a nedodělků zjištěných při konečném předáni Díla), se splatností do 45 dnů ode dne podpisu protokolu o konečném předání finálního Díla bez vad a nedodělků; b) 5 % z ceny Díla bez DPH představující pozastávku na prvních 6 let záruční lhůty, zaplatí objednatel zhotoviteli do 45 dnů ode dne předání zhotovitelem objednateli originálu bankovní záruky na částku ve výši 5 % ceny Díla bez DPH vystavené renomovanou bankou se sídlem v České republice, přičemž text bankovní záruky by měl mj. odpovídat vzoru dle Přílohy č. 6 Smlouvy.

39. Dále si smluvní strany v pododdílu 4.

5. Smlouvy poměrně rozsáhle sjednaly institut smluvní pokuty, kde zejména vymezily konkrétní jednotlivé okolnosti/skutkové podstaty (za jejichž porušení by smluvní straně vzniklo právo na uplatnění smluvní pokuty), a také konkrétní výše té které smluvní pokuty. Dále si účastníci řízení v pododdílu 4.5.9 Smlouvy sjednali, že objednatel může odečíst smluvní pokuty od částek, které jsou nebo budou splatné zhotoviteli podle Smlouvy, např. z ceny Díla, nebo zúčtovat z pozastávek nebo je vymáhat od zhotovitele jako dluh, avšak s tím, že (podle pododdílu 4.5.14) součet všech uplatněných smluvních pokut, na jejichž zaplacení má objednatel dle Smlouvy nárok, nepřesáhne částku 17,5 % ceny Díla bez DPH.

40. Dle ust. § 2001 o.z., od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

41. Dle ust. § 2002 odst. 1 o.z., poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

42. Dle § 2004 odst. 1 o.z., odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

43. Z oddílu X. Smlouvy dále vyplývá, že se smluvní strany rovněž dohodly na možnosti ukončení závazku (Smlouvy) mj. z důvodu odstoupení jedné ze smluvních stran s tím, že pro odstoupení lze použít jen důvodů explicite uvedených ve Smlouvě, a také zejména z důvodu, že zhotovitel podstatným způsobem poruší některý ze svých závazků sjednaných ve Smlouvě.

44. Pokud jde o samotné odstoupení od Smlouvy, tak v řízení bylo na základě provedeného dokazování zjištěno, že předmětná Smlouva byla zrušena ze strany žalované, když tato dopisem ze dne [datum] od Smlouvy odstoupila údajně pro podstatné porušení Smlouvy, přičemž ve světle skutkových tvrzení účastníků soud neshledal otázku platnosti odstoupení od Smlouvy sporným. Nicméně pokud jde o účinky odstoupení od Smlouvy, tak účastníci řízení si„ částečně“ sjednaly účinky odstoupení - v zásadě nijak odlišné od zákonné úpravy. Soud tedy považuje za přiléhavé uvést, že obecně účinkem odstoupení od Smlouvy je zánik daného závazku, přičemž z časového hlediska nastupují tyto účinky ex tunc (na rozdíl od výpovědi), tzn. nikoliv od okamžiku provedení úkonu odstoupení, nýbrž zpětně, již od samotného počátku závazku (§ 2004 odst. o.z.). V daném případě bylo zjištěno, že nepochybně již došlo k částečnému plnění Díla (které objednatel postupně přijal), a proto může být odstoupení od smlouvy učiněno jen ohledně nesplněného zbytku plnění Díla (§ 2004 odst. 2 o.z.). Jinak řečeno, účinky odstoupení se tedy mohou týkat pouze té části závazku, která ještě splněním nezanikla a fakticky se tedy o zrušení ex tunc jednat nebude, a to z toho důvodu, aby byly příp. zásahy zpětných účinků odstoupení pokud možno co nejmenší.

45. Dále dle § 1982 odst. 1 o.z., dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Dle druhého odstavce citovaného ust. se započtením obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

46. Dle § 1987 o.z. pak platí, že k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem, a pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

47. Soud se předně zabýval samostatně projednatelným žalobním bodem týkající se tzv. pozastávek, a sice zda požadavek žalobce na zaplacení žalované částky ve výši [částka] z titulu všech pozastávek dle Smlouvy (srov. zejm. bod. 37 odůvodnění) je důvodný či nikoli. Ve světle všech zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že nemůže být žádný pochyb o důvodnosti tohoto nároku žalobce (resp. Dlužníka), protože, jak bylo již vyloženo, žalovaná nijak konzistentně nerozporovala existenci či výši předmětné pohledávky Dlužníka, když dokonce sama namítla, že se pokusila provést započtení (tj. v rovině hmotněprávní) své tvrzené pohledávky z údajných smluvních pokut. Jinak řečeno, žalovaná v podstatě připustila či potvrdila existenci a důvodnost nároku žalobce, neboť v opačném případě by se na tento nárok nepokoušela (ani nemohla pokoušet) nic započíst. Pro úplnost je třeba doplnit, že předmětný nárok Dlužníka (z titulu pozastávek) nemůže být nijak považován za nejistý či neurčitý, neboť se ve skutečnosti nejedná o podmíněnou pohledávku (jak se mylně domnívá žalovaná). Stavební práce na Díle - v rozsahu odpovídající souhrnu všech pozastávek - totiž byly nepochybně provedeny, což bylo zjištěno mimo jiné z přiložených faktur vč. zjišťovacích protokolů. Následně se jednotlivé zadržené/pozastávky ze všech uhrazených faktur za provedené práce na Díle staly součástí práva Dlužníka na vypořádání po odstoupení od Smlouvy. Lze tedy na tomto místě učinit dílčí závěr, že nárok žalobce - co do důvodu i výše - je dán. Nicméně obrana žalované spočívá pouze v následném (tvrzeném) zániku pohledávky Dlužníka, když argumentovala, že předmětná pohledávka zanikla v rozsahu [částka] provedením celkem tří vzájemných zápočtů (ve smyslu § 1982 o.z.), a pak ještě v rozsahu [částka] zanikla provedením samostatné úhrady. Pro opatrnost se pak žalovaná brojila in eventum tím, že pokud by soud neshledal uvedenou námitku - ohledně zmíněných zápočtů žalované - důvodnou, tak v tomto řízení vznáší námitku započtení jako procesní obranu (tj. v rovině procesní). Žalovaná tedy vznesla námitku započtení ve dvou rovinách, jednak v rovině hmotněprávní (když namítala, že žalobou nárokovaná pohledávka již v části zanikla provedením celkem tří zápočtů) a jednak v rovině procesní (když v rámci řízení vznesla námitku započtení jako procesní obranu proti žalobnímu návrhu dle § 98 věty druhé o. s. ř.).

48. S ohledem na uvedené je pak na soudu, aby posoudil námitku započtení ze strany žalované, resp. aby zjistil, zda jsou u aktivní pohledávky žalované splněny předpoklady tzv. kompenzability (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 33 Cdo 2850/2015), což znamená, že by soud musel v rámci velmi rozsáhlého dokazování řešit ne/důvodnost smluvních pokut, které žalovaná použila k započtení.

49. Zákonná regulace započtení je v ust. § 1982 až 1991 o.z. Započtení (neboli kompenzace) je způsobem současného zániku alespoň dvou vzájemných pohledávek pouhým zúčtováním. Jde o způsob zrušení závazků s oboustranným uspokojením věřitele, který je přitom realizován bez toho, aby byly dotčené pohledávky splněny. Účinky takového jednání nastávají doručením druhé straně. Žádná součinnost či souhlas druhé strany se nevyžaduje. Nemůže ani jakýmkoliv svým jednáním účinky zvrátit (ani pokusem o tzv. rekompenzaci). Z předmětného prohlášení pak musí být patrné, která pohledávka z kterého závazkového vztahu se započítává a vůči které pohledávce je započtení činěno. V obecné rovině je třeba rozlišovat: a) předpoklady započtení, které zakládají způsobilost pohledávek k započtení (tj. kompenzabilitu); b) realizaci započtení, tj. právní jednání, kterým je tato způsobilost využita k aktivaci příslušných účinků, c) účinky započtení, zejm. jejich obsah, rozsah a časový rozměr působení. Absence neurčitosti a nejistoty je zákonem určený předpoklad způsobilosti (§ 1987 odst. 2 o.z.). Sluší se poznamenat (shodně s odbornou literaturou), že skrze započtení nelze v rámci soudního sporu vynucovat uspokojení pohledávek, které jsou nejisté a neurčité. Započtení má totiž směřovat k nekonfliktnímu zúčtování pouze takových dluhů, jejichž existence, výše i další parametry nejsou předmětem nejistoty. Vzhledem k tomu, že účinkem započtení je trvalý a definitivní zánik pohledávek, jsou uvedené požadavky do značné míry opodstatněné.

50. Soud s ohledem na výše uvedené skutečnosti shledal námitku započtení nepřípustnou, protože otázka tzv. kompenzability aktivní pohledávky (tj. pohledávky použité k započtení) z titulu smluvních pokut, je v posuzovaném případě více než sporná, což vyplývá mimo jiné z toho, že u Krajského soudu v Brně je vedeno samostatné řízení, a to právě ohledně neúčinnosti Dodatku [číslo] resp. o dopadech tzv. změnových listů Díla na jednotlivé milníky provedení Díla (potažmo též o důvodnosti předmětných smluvních pokut). Zdejší soud by sice uvedené otázky mohl posoudit jako předběžné otázky, nicméně s ohledem na skutečnost, že takové posouzení by bylo vázáno na poměrně obsáhlé dokazování ohledně tvrzené námitky započtení, tak by takový postup byl nepřiměřený a několikanásobně by překročil rámec tohoto sporu (jenž se týká primárně nároku žalobce na uhrazení dlužné částky z titulu pozastávek dle Smlouvy - jejichž existence již byla zjištěna – viz výše zejm. bod 46.). Jinými slovy, přezkoumání aktivní pohledávky žalované z titulu uplatněných smluvních pokut (v celkové výši [částka]), by velmi rozsáhle přesáhl rámec tohoto řízení. V tomto směru je třeba - ve světle právních závěrů Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 31 Cdo 684/2020 - zdůraznit, že aktivní pohledávky žalované z titulu smluvních pokut, použité k započtení, jsou nejisté a neurčité ve smyslu § 1987 o.z. Ve shodě s vyzněním právních závěrů nejnovější judikatury Nejvyššího soudu ČR dospěl zdejší soud k závěru, že aktivní pohledávka žalované (použitá k započtení) totiž není spolehlivě zjištěna, resp. je o ní zásadní pochyb. Je nutné opakovaně zdůraznit, že předmětem sporu je posouzení důvodnosti nároku Dlužníka (potažmo žalobce jako insolvenčního správce), a nikoli posouzení - v rámci rozsáhlých dokazování - sporné pohledávky žalované, kterou použila k započtení. Ostatně kdyby soud připustil opačnou či jinou úvahu, tak by soudní řízení bylo de facto překlopeno do situace, kdy by mezi stranami probíhal rozsáhlý spor o samotné existenci a výši aktivní pohledávky žalované. Takový postup by pak dle názoru soudu byl v čirém rozporu se smyslem a účelem institutu započtení, který slouží zásadně k tomu, aby si strany vzájemně jednoznačně a jednoduchým úkonem vypořádaly vzájemné pohledávky, o jejichž pravosti není žádný významný pochyb, avšak v projednávaném případě je situace opačná - žalovaná provedeními zápočty uplatnila aktivní pohledávky, jejichž míra nejistoty je výrazně vyšší, než je tomu v případě pasivní (žalované) pohledávky, jak ostatně jednoznačně vyložil velký senát Nejvyššího soudu ČR ve shora citované judikatuře, právě za účelem sjednocení výkladu daného ustanovení a judikatury soudů nižších stupňů.

51. Dále soud považuje za potřebné uvést (nad rámec všeho, co již bylo uvedeno ohledně institutu započtení), že námitka započtení - ve smyslu podmínky v § 1987 o. z. – nelze chápat tak, že její vznesení v rámci soudního řízení staví stranu žalovanou - uplatňující započtení své pohledávky - do jakési pozice pána sporu - dominus litis. Je totiž nepřípustné tímto institutem posouvat (byť jen fakticky) rámec či předmět soudního sporu do zcela jiné roviny dokazování, jak se o to v posuzovaném případě pokoušela žalovaná. Jinak řečeno, institut započtení, resp. podmínku stanovenou v § 1987 o.z. je třeba chápat v intencích ochrany věřitele pasivní pohledávky, který svůj nárok uplatnil samostatnou žalobou. Institut započtení tedy dle názoru zdejšího soudu (shodně se závěry Nejvyššího soudu ČR) slouží toliko k - oběma stranami - relativně akceptovatelnému zániku střetnuvších se pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí, a nelze to naopak pojímat jako nástroj k dalšímu faktickému rozšíření předmětu sporu o existenci či výši aktivní pohledávky žalované.

52. Dále je na místě pro úplnost uvést, že zdejší soud se neztotožňuje ani s další argumentací žalované, a sice že pokud v důsledku odstoupení od Smlouvy zanikl celý závazek od počátku, tak rovněž zaniklo i právo Dlužníka na zaplacení předmětných pozastávek. Dle názoru soudu je uvedená úvaha zcela lichá, neboť předmětná Smlouva sice v důsledku odstoupení zanikla, avšak jednotlivé pozastávky již byly součástí reálně uskutečněných a dokončených dílčích prací na Díle, přičemž dosud neuhrazené části faktur (tj. v rozsahu pozastávek) za provedené práce je bez dalšího nutné započítat v rámci vypořádání vzájemných plnění. Jinými slovy předmětné pozastávky nemohly zaniknout v důsledku zániku celého závazku, když tyto již byly součástí skutečného plnění, tj. žalovanou hrazených faktur, a proto musely být i předmětem vzájemného vypořádání po odstoupení od Smlouvy.

53. Výše uvedené závěry soudu ohledně hmotněprávního započtení aktivní pohledávky žalované pak lze plně aplikovat i na procesní obranu (kterou žalovaná projevila in eventum pro případ, kdy soud neshledá hmotněprávní námitku započtení důvodnou), neboť tato procesní obrana žalované v podstatě není ničím jiným, než obsahově totožnou obranou jako v případě námitky hmotněprávního započtení vzájemné pohledávky.

54. Nadále pokud jde o argumentaci žalované týkající se provedení částečné úhrady ve výši [částka] na žalobou uplatněnou pohledávku, tak soud v tomto směru neprovedl další dokazování, protože (jak bude dále vyloženo) již samotná tvrzení žalované soud seznal natolik nekonkrétní a zmatená, že nebyla schopna meritorního přezkumu. Žalovaná totiž předně uvádí, že vůči Dlužníku uplatnila smluvní pokuty v konečné výši [částka], přičemž na uvedenou smluvní pokutu zúčtovala částku ve výši [částka], kterou obdržela z bankovní záruky. Zbývající část smluvní pokuty ve výši [částka] pak žalovaná (dle svého tvrzení) co do částky [částka] zúčtovala v průběhu r. [rok] a na počátku r. [rok] provedením vzájemných zápočtů, a následně zbývající část smluvní pokuty (tj. přesahující částku [anonymizována tři slova]) žalovaná v dubnu r. 2019 přihlásila do insolvenčního řízení Dlužníka. Nelze však odhlédnout, že v situaci, kdy se žalovaná domnívala, že má za dlužníkem ještě pohledávku z titulu smluvních pokut ve zbývající výši přesahující [anonymizována dvě slova] Kč, tak v rozporu s vyzněním svých tvrzení zcela nelogicky namítala, že částku [částka] již uhradila samostatnou platbou. Soud tedy neuvěřil tvrzení žalované ohledně uhrazení částky [částka] (ostatně v tomto směru by příp. dokazování velmi neúměrně prodlužovalo soudní řízení). Jestliže žalovaná své pohledávky z titulu smluvních pokut (které údajně významně přesahovaly žalobou požadovaný nárok) uplatňovala jednotlivé zápočty vůči pohledávce Dlužníka, pak je iracionální, aby takto činila jen z části a zbývající část žalovaného nároku pak uhradila samostatnou platbou. Uvedený závěr je do značné míry zjednodušující, nicméně pro potřeby posouzení tvrzení žalované zcela postačující.

55. A konečně pokud jde nárok žalované na oprávněné náklady za dokončovací práce na Díle po odstoupení od Smlouvy, tak soud dospěl k závěru, že ani tato procesní obrana žalované není oprávněná. Zdejší soud v tomto směru dal za pravdu žalobci, že žalovaná není vůbec oprávněná uplatňovat procesní obranu ve smyslu § 98 věty druhé o. s. ř., pokud jde o předmětné pohledávky z titulu vynaložených nákladů za dokončovací práce na Díle. Z kogentního ust. § 109 odst. 1 písm. a) IZ vyplývá, že pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou. Žalovaná tedy podle citovaného ust. a ve světle ust. § 140 odst. 2 a 3 písm. a) IZ nebyla oprávněna uplatňovat proti Dlužníku jakékoliv vzájemné pohledávky, jelikož by tak činila v rozporu s právní úpravou upravující insolvenční řízení. Žalovaná totiž v rámci své procesní obrany uplatnila své údajné pohledávky, které (jak bylo zjištěno z provedeného dokazování – viz zejm. bod 28.) však nebyly žalovanou uplatněny přihláškou do insolvenčního řízení Dlužníka – srov. § 140 odst. 3 písm. a) IZ. Soud tedy nárok žalované (ohledně nákladů na dokončovací práce na [příjmení]) shledal účelovými s cílem spíše prodlužovat soudní řízení, což je patrné mj. ze skutečnosti, že žalovaná nikdy takovou pohledávku po Dlužníkovi neuplatnila a ani takovou pohledávku do insolvenčního řízení na majetek Dlužníka nepřihlásila, což ostatně žalovaná ani netvrdila, tím spíše neprokázala.

56. Rovněž je třeba poznamenat, že odkaz žalované na judikát 29 Cdo 4027/2014, je v daném případě zcela nepřípadný a nepřiléhavý, a to z následujících důvodů. Žalovaná odkazovala na shora uvedený judikát s tím, že také v tomto řízení pohledávka žalované a provedené zápočty nebyly neurčité, kdy v citovaném obdobném sporu insolvenční správce žádal zaplacení pozastávek ze smlouvy o dílo, kdy Nejvyšší soud rozhodnutí prvoinstančního i odvolacího soudu zrušil a vrátil, když dospěl k závěru, že je třeba posoudit a překvalifikovat věc jako bezdůvodné obohacení. [příjmení] tedy dopadl ve prospěch Metrostavu, došlo zde ke smíru následně, to bylo podle jejího názoru z důvodu, že rozhodnutí už spělo k rozhodnutí ve prospěch [anonymizováno] a strany uzavřely smír. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí tvrdil, že je třeba překvalifikovat jako bezdůvodné obohacení a výslovně určil, že je třeba posoudit a zhodnotit, v jakém stavu byla nemovitost ke dni okamžiku odstoupení od smlouvy o dílo s tím, že uvedl, že nárok na pozastávky zaniká. Poukázání na judikaturu je však v daném případě zcela nepřiléhavé a nedůvodné, protože jednak pokud jde o judikaturu, uváděnou zde žalovanou, tak případ zde řešený se týkal starého obchodního zákoníku, nikoliv nového občanského zákoníku, a nedopadá proto na zdejší případ. A dále, pokud jde o návrh na vypořádání po odstoupení, tak posuzoval to jako bezdůvodné obohacení právě z důvodu absence podobného ujednání ve smlouvě o dílo. V tomto případě však judikát však aplikovat vůbec nelze a nedopadá na danou věc, neboť smlouva o dílo, uzavřená mezi účastníky, obsahuje ustanovení, jak má být vyčíslen nárok dle provedených prací a jak mají být tyto vyčísleny a vypořádány, tedy judikát je nepřiléhavý. Navíc nový občanský zákoník obsahuje ustanovení § 2999 odst. 2, který dříve v obchodním zákoníku a občanském zákoníku absentoval a tento uvádí, že pokud má být určena výše bezdůvodného obohacení a pokud původní dokument obsahoval ujednání o ceně díla, tak se vychází z daného ujednání o ceně díla, tudíž stejně, pokud smlouva měla určeno vypořádání a cenu jednotlivých milníků (což měla), tak je třeba dané ujednání použít v každém případě, z čehož plyne, že nárok žalobce, uplatněný v dané výši, by byl v každém případě oprávněný.

57. S ohledem na všechny zjištěné skutečnosti a právní závěry soudu, tj. zejména z důvodů uvedených v odst. 32 až 57 odůvodnění tohoto rozsudku, lze jednoznačně uzavřít, že nárok žalobce uplatněný žalobou byl v řízení dostatečně prokázán v celé výši.

58. Pokud jde o lhůtu k plnění (pariční lhůta), tak soud vzal v úvahu především vysokou finanční částku, jež je předmětem řízení a v této souvislosti dále zohlednil možné negativní ekonomické dopady na osoby (ať už fyzické či právnické) plynoucí ze současných mimořádných opatření na území České republiky související se zamezení šíření virového onemocnění SARS-CoV-2, a proto stanovil lhůtu v délce třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 o. s. ř.) Lhůtu k plnění tak soud určil odlišně, než je standardní třídenní lhůta od právní moci rozsudku, když lze předpokládat, že žalobce, resp. Dlužník stanovením takovéto pariční lhůty nebude nadměrně zatížen, neboť se nejedná o lhůtu nepřiměřeně dlouhou ani o splátkový kalendář, kterým by byl žalobce, potažmo Dlužník, znevýhodněn.

59. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, tak soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž soud náklady řízení uložil uhradit k rukám advokáta žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), a to rovněž v pariční lhůtě nikoli standardní třídenní, ale v délce třiceti dnů od právní moci rozsudku, a to ze shodných důvodů, podrobně popsaných v odst. 58 odůvodnění. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] za nahlížení do spisu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. f) ve spojení s odst. 3 a. t., z částky [částka] za písemné podání ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] za písemné podání ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] za účast na jednání soudu dne [datum] (tj. 2x započaté dvě hodiny) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky [částka] za písemné podání ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky [částka] za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. Dále náklady žalobce sestávají z částky [částka] za návrh na vydání předběžného opatření dle § 11 odst. 2 písm. a) a. t., z částky [částka] za písemné podání ze dne [datum] dle § 11 odst. 2 písm. c) a. t., z částky [částka] za písemné podání ze dne [datum] analogicky dle § 11 odst. 2 písm. b) a. t. a z částky [částka] za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t., a to vše včetně patnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

60. A konečně vzhledem k tomu, že žalovaná od poplatku osvobozena nebyla, tak soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku, že žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 4 na náhradě nákladů státu soudní poplatek ve výši [částka] dle § 148 odst. 1 o. s. ř. Pokud jde o lhůtu k plnění, tak soud i u nákladů řízení zohlednil okolnosti uvedené v odst. 58 odůvodnění tohoto rozsudku a stanovil lhůtu k plnění v délce třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 o. s. ř.), aby i s ohledem na okolnosti uvedené v odst. 58 odůvodnění rozsudku, jakož i s ohledem na výši poplatku nedrobil vykonatelnost daného rozsudku, byť standardní lhůta splatnosti soudního poplatku v rozhodnutí je třídenní ve smyslu ust. § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších. Dle § 6a odst. 7 cit. zákona poplatek podle sazebníku je vybírán nejvýše v částce 2 000 000 Kč; to neplatí, je-li v sazebníku stanoveno jinak, jak je tomu ostatně uvedeno i v položce 1 odst. 1 písm. c/ Sazebníku poplatků, kde za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění v částce vyšší než 40 000 000 Kč se vybírá poplatek 2 000 000 Kč a 1 % z částky přesahující 40 000 000 Kč; přičemž částka nad 250 000 000 Kč se nezapočítává, tedy v daném případě právní úprava přímo počítá s poplatkem vyšším než je limit stanovený v § 6a odst. 7 citovaného zákona (2 000 000 Kč).