15 C 112/2020-140

Rubrum

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Flanderkou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobkyně] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobkyně] oba zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Žaloba o určení vlastnického práva se v celém rozsahu zamítá.

II. Žalobci je povinni společně a nerozdílně nahradit žalované náklady řízení ve výši 24 684 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobci se domáhali určení, že jsou vlastníky zaplocené části pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] a v obci [obec], tj. dle [anonymizováno] plánu [číslo] [rok] ze dne [datum] nově vzniklému pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] v [katastrální uzemí] a v obci [obec] (dále jen„ sporná část pozemku žalované“). Podanou žalobu odůvodnili zejména tím, že jsou vlastníky pozemku parc. [číslo] (zahrada) o výměře [výměra] a pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře [výměra], jehož součástí je stavba [adresa], v [katastrální uzemí] a v obci [obec] (dále jen„ pozemek žalobců“), kdy spoluvlastnický podíl o velikosti [anonymizováno] náleží do jejich společného jmění manželů a každý ze žalobců je vedle toho vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti [anonymizováno] k celku. Vlastnické právo k parcele [číslo] nabyli žalobci na základě kupní smlouvy ze dne [datum] od [územní celek], účinky vkladu vlastnického práva v katastru nemovitostí nastaly ke dni [datum] Darovací smlouvou ze dne [datum], s účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ke dni [datum], darovali žalobci spoluvlastnický podíl o velikosti [anonymizováno] k parcele [číslo] rodičům žalobce a) z důvodu financování výstavby rodinného domu. Rodiče žalobce a) nikdy parcelu fakticky neužívali. Spoluvlastnické podíly o velikosti [anonymizováno] žalobci následně nabyli [datum] od rodičů žalobce a). V srpnu [rok] započali žalobci s výstavbou rodinného domu včetně stavby plotu po obvodu parcely [číslo] dům byl zkolaudován v [anonymizováno] [rok]. V souvislosti s kolaudací stavby byla odměřena část pozemku označená jako parcela [číslo]. V [anonymizováno] [rok] proběhlo jednání žalobců a jejich sousedů, na němž jim [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ([anonymizováno] žalované) sdělil, že žalobci a jejich sousedé si neoprávněně zaplotili a užívají část pozemku žalované; na tomto jednání požadavek na odstranění oplocení vznesen nebyl. Dopisem ze dne [datum] byli žalobci vyzváni k odstranění plotu z pozemku žalované s tím, že připouští i jiné řešení sporu. Na dopis zástupce žalobců reagoval zástupce žalované požadavkem na sdělení cenové nabídky na odkup pozemků a prezentoval obecný požadavek na náhradu bezdůvodného užívání pozemku. Dne [datum] zástupce žalobců zaslal žalované cenovou nabídku na odkup pozemků za obvyklou cenu ve výši [částka] za 1 m2, tato nabídka byla odmítnuta a žalovaná vyzvala žalobce k odstranění pevných částí plotu. Žalobci nechali v [anonymizováno] [rok] vyhotovit geometrický plán, podle něhož zaplotili a užívají část pozemku parc. [číslo] v rozsahu [výměra]. Po celou dobu užívání pozemku od roku [rok] až do ledna [rok] byli žalobci přesvědčeni o tom, že užívají zaplocenou část pozemku žalované jako pozemek vlastní, kdy spornou část pozemku žalované zaplotili, starali se o ni a v dobré víře ji zahrnuli k pozemku parc. [číslo] do [anonymizováno] [rok] nebyli upozorněni žalovanou ani nikým jiným o tom, že výkon vlastnického práva ke sporné části pozemku žalované jim nepřísluší. Omyl, týkající se průběhu hranic mezi pozemky žalobců a žalované je omylem omluvitelným, žalobci se domnívají, že před výstavbou oplocení byla hranice mezi pozemky chybně vytyčena, když k zaplocení části pozemku parc. [číslo] došlo i ze strany sousedů žalobců, resp. jejich právních předchůdců. Omluvitelný omyl lze dovodit i z poměru velikosti sporné části pozemku žalované a pozemku žalobců, když zaplocená část pozemku žalované představuje pouze [anonymizováno] plochy pozemku žalobců.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla, aby byla v plném rozsahu zamítnuta. Na svoji obranu zejména uvedla, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. V souvislosti s kupní smlouvou byl dne [datum] vypracován Měřičský náčrt na vytyčení parcel pod [číslo] [rok]. Na základě uvedeného kontaktovala žalovaná v [anonymizováno] [rok], žalobce a další sousedy, seznámila je s Měřičským náčrtem a skutečností, že neoprávněně oplotili část pozemku žalované. Bylo navrženo smírné řešení spočívající v tom, že žalovaná by odprodala neoprávněně oplocenou část svého pozemku, pokud budou souhlasit se změnou územního plánu pro dané území, to ale žalovaní i ostatní sousedé odmítli. Již v [anonymizováno] [rok] tedy žalovaná vyzvala žalobce k odstranění oplocení. Oplocení nebylo vybudováno v roce [rok], ale až v roce [rok], přičemž v té době měli žalobci k dispozici mj. Geometrický plán [číslo] [rok] ze dne [datum] a dále Výkres situace vytýčení a koordinace z [anonymizováno] [rok]. Oplocení nevzniklo na místě starého či původního oplocení, ale na pozemku, kde předtím žádné oplocení nebylo, žalobci v souladu se stavebním povolením věděli, kde se nachází hranice pozemku, přesto úmyslně hranici posunuli. Původní hranice pozemku byla tvořena vzrostlými stromy a keři, žalobci přesto svévolně posunuli hranici na úkor pozemku žalované. Žalobci a jejich sousedé zaplocení svých pozemků realizovali najednou, prostřednictvím stavební firmy, nemá proto význam argument, že i sousedé žalobců své pozemky zaplotili. Tvrzení žalobců o jejich dobré víře je účelové a nepravdivé, žalobci věděli, jak mají probíhat hranice pozemku, jejich tvrzení o tom, že do [anonymizováno] [rok] nebyli upozorněni na neoprávněný výkon vlastnického práva, je nepravdivé.

3. K výzvě soudu podle § 118a odst. 1, odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) žalobci doplnili, že pokud jde o to, kdy, jakým způsobem a na základě jakého titulu se chopili držby sporné části pozemku žalované, a od čeho odvozují svoji dobrou víru a omluvitelnost omylu ohledně průběhu hranice pozemků, pro které se žalobci měli v dobré víře chopit držby části pozemku žalované. Žalobci od nabytí vlastnického práva k parcele [číslo] dne [datum] nepřetržitě užívali spornou část pozemku žalované jako vlastní, a až do [anonymizováno] [rok] tak činili s přesvědčením, že jim tato část pozemku rovněž patří. Vlastnické právo dovozovali z kupní smlouvy ze dne [datum]. Žalobci po celou dobu tuto část pozemku obdělávali, udržovali, vysazovali stromy a keře a vystavěli plot v hranicích, v současné době seznatelných v terénu. Nikdo jiný než žalobci spornou část pozemku žalované neužíval a nikdo k ní až do [anonymizováno] [rok] neuplatňoval vlastnické právo. [obec] parcely [číslo] parcely [číslo] v době, kdy žalobci parcelu [číslo] nabývali, nebyla v terénu vůbec zřejmá, pozemky v této lokalitě vlastnilo [územní celek], jednalo se o louku křižovanou polními cestami, žalobci při nabytí parcely nechali vytyčit hranice parcely geodetickými body a v těchto hranicích byl pozemek od počátku užíván. V rámci vybudování domu na pozemku byla zhotovitelem postavena betonová podezdívka podél hranice parcely [číslo] s veřejnou komunikaci, a to až na roh parcel [číslo]. Na podzim roku [rok] byl dodavatelsky zhotoven plot mezi pozemky [číslo] zároveň mezi pozemky [číslo] mezi pozemky [číslo] a [číslo], kdy začátek a konec plotu leží na rozích hranic pozemků, přilehlých k veřejným komunikacím. V [anonymizováno] [rok] v době, kdy byl již zhotoven plot, byl zkolaudován dům [adresa]. V roce [rok] byl podél původního pletivového plotu zbudován živý plot, který tvoří hranici do současné doby. V rámci kolaudačního řízení domu [adresa] neměl tehdejší vlastník parcely [číslo] ([územní celek]) k umístění vybudovaného plotu žádné připomínky. Již tehdy měla pozemek [číslo] v užívání [příjmení] [jméno], jejímž statutárním zástupcem byl [anonymizováno] žalované. Tato rovněž neměla připomínky ani námitky. V roce [rok] parcelu [číslo] vydražila [příjmení] [jméno] bez jakýchkoliv připomínek k hranicím parcel [číslo] [číslo]. V roce [rok] [příjmení] [jméno] prodala pozemky žalobkyni, ta začala hranice parcel [číslo] [číslo] zpochybňovat v [anonymizováno] [rok] prostřednictvím [anonymizováno] žalované. Žalované a jejím právním předchůdcům žalované byl daný stav dlouhodobě znám a jmenovaní v minulosti neuplatňovali vlastnické právo ke sporné části parcely žalované, a to až do [anonymizováno] [rok]. Žalobci mají za to, že při zvažování dobré víry držitele, který se chopil držby i části pozemku sousedícího s pozemkem v jeho vlastnictví, by mělo být přihlédnuto k postoji vlastníka takto držené části sousedního pozemku, který užívání části svého pozemku držitelem trpěl, a je třeba vyjít z toho, že ani on nepředpokládal, že předmětem držby souseda (žalobců) je i část jeho pozemku.

4. Podle ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Předpoklad žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není (určovací žaloby), po procesní stránce spočívá tedy mimo jiné v tom, že účastníci mají na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Ten je dán zejména v těch případech, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým; žaloba domáhající se určení nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je proto dán jen tehdy, jestliže je takové určení způsobilé odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení jeho práva. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96, určovací žaloba podle § 80 o. s. ř. je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu, a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec (onen„ pevný právní základ“), který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. V daném případě jde o žalobu na určení, že žalobci jsou vlastníky sporné části pozemku žalované, neboť tento pozemek je v katastru nemovitostí evidován jako pozemek náležející žalované, a žalobci mají za to, že k pozemku vydrželi vlastnické právo.

5. Naléhavý právní zájem na určení, že žalobci jsou vlastníky sporné části pozemku žalované, je dán, neboť žalobci tvrdí, že vydrželi vlastnické právo k této části pozemku. Žalobci tudíž tvrdí, že v katastru nemovitostí je evidováno ke sporné části pozemku žalované vlastnické právo ve prospěch žalované, která je zde uvedena jako vlastník, byť vlastníkem předmětné nemovité věci jsou právě žalobci. Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva ke sporné části pozemku žalované zapsané v katastru nemovitostí ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř. je tudíž dán, neboť žalobci, kteří tvrdí, že vydrželi vlastnické právo ke sporné části pozemku žalované, nejsou jako vlastníci nemovité věci v katastru nemovitostí zapsáni.

6. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobci jsou vlastníky pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] v k.ú. [anonymizováno]. Účastníci rovněž učinili nesporným, že spoluvlastnický podíl na uvedených nemovitostech v rozsahu [anonymizováno] mají žalobci ve společném jmění manželů a každý z žalobců je spoluvlastníkem v rozsahu [anonymizováno] celku. Za nesporné strany prohlásily též to, že žalovaná vlastní pozemek parc. [číslo] v k.ú. [anonymizováno], a že na pozemku, který je evidován ve vlastnictví žalované, je umístěno oplocení mimo jiné žalobců.

7. Základní spornou skutečností tak byla mezi stranami existence skutečností, na základě nichž by žalobci nabyli vlastnictví k části pozemku parc. [číslo] který je v geometrickém plánu označený jako nově vznikající pozemek parc. [číslo] v k.ú. [anonymizováno].

8. Z provedených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobci jsou v katastru nemovitostí zapsáni jako vlastníci pozemků p. [číslo] o výměře [výměra] a [parcelní číslo] o výměře [výměra], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], vše v [katastrální uzemí] a obci [obec], nejstarším nabývacím titulem žalobců je kupní smlouva ze dne [datum], právní účinky vkladu podle ní nastaly ke dni [datum]. K těmto pozemkům mají spoluvlastnický podíl o velikosti [anonymizováno] v režimu společného jmění manželů a dále každý z žalobců vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti [anonymizováno] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí, k. ú. [anonymizováno], [list vlastnictví]). Dne [datum] byl vyhotoven geometrický plán pro oddělení parcel, podle kterého mělo dojít ke zrušení pozemku p. [číslo] vzniku nových pozemků, a to pozemku p. [číslo] o výměře [výměra], pozemku p. [číslo] o výměře [výměra] a pozemku p. [číslo] o výměře [výměra], nové hranice v terénu byly označeny mezníky, hranice pozemku parc. [číslo] nově vzniknuvších pozemků je vedena shodně jako v katastrální mapě (prokázáno geometrickým plánem pro oddělení parcel [číslo] vyhotoveným dne [datum]). Dne [datum] podalo [územní celek] žádost stavebnímu úřadu o vyjádření k oddělení pozemků p. [číslo] v k. ú. [anonymizováno] na stavbu tří rodinných domů, přičemž stavební úřad s oddělením parcel vyslovil souhlas (prokázáno interním sdělením [stát. instituce] ze dne [datum]). Žalobci původně zakoupili pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] v k.ú. [anonymizováno] od [územní celek] na základě smlouvy ze dne [datum], vklad práva byl zapsán v katastru nemovitostí dne [datum], právní účinky vkladu nastaly dnem [datum] (prokázáno kupní smlouvou [číslo]). Smlouvou o darování ze dne [datum] převedli žalobci spoluvlastnický podíl o velikosti [anonymizováno] k pozemku parc. [číslo] v k.ú. [anonymizováno] na manžele [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], a [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], s právními účinky vkladu ke dni [datum] (prokázáno smlouvou o darování). Následně pak darovací smlouvou ze dne [datum] převedl [anonymizováno] [obec] [celé jméno žalobce] spoluvlastnický podíl o velikosti [anonymizováno] k pozemku parc. [číslo] na žalobce a) a [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobkyně] převedla spoluvlastnický podíl o velikosti [anonymizováno] k pozemku parc. [číslo] na žalobkyni b), s právními účinky vkladu ke dni [datum] (prokázáno darovací smlouvou). Žalovaná je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník pozemků p. [číslo] o výměře [výměra] a p. [číslo] o výměře [výměra], to vše v [katastrální uzemí] a obci [obec], nabývacím titulem žalované je kupní smlouva ze dne [datum], přičemž právní účinky zápisu podle ní nastaly ke dni [datum] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí, k. ú. [anonymizováno], [list vlastnictví]). Pozemky p. [číslo] byly nejprve ve vlastnictví [územní celek] a následně je prostřednictvím veřejné dražby dobrovolné dne [datum] vydražila [příjmení] [jméno] (prokázáno protokolem o provedené dražbě ze dne [datum] a potvrzením o nabytí vlastnictví). Kupní smlouvou ze dne [datum] byly tyto pozemky prodány žalované za kupní cenu 234 000 Kč (prokázáno kupní smlouvou ze dne [datum]).

9. Dne [datum] [stát. instituce] – [ulice] a [ulice] úřad v [obec] povolil žalobcům stavbu rodinného domu na pozemku p. [číslo] v k.ú. [anonymizováno] s tím, že stavba měla být dokončena nejpozději do [datum], přičemž stavební povolení nabylo právní moci dne [datum] (prokázáno stavebním povolením ze dne [datum]). Dne [datum] předali žalobci zhotoviteli – [právnická osoba] na základě smlouvy o dílo staveniště, které bylo určeno hranicí pozemku p. [číslo] v k. ú. [anonymizováno] za účelem stavby rodinného domu. Na okraji pozemku se nacházely náletové dřeviny, které se zhotovitel zavázal zlikvidovat (prokázáno zápisem o předání a převzetí staveniště ze dne [datum]). Žalobci si nechali provést stavební vytyčení obvodu pozemku p. [číslo] přičemž k zaměření došlo v [anonymizováno] roku [rok], kdy podkladem pro vytyčení byla platná digitální katastrální mapa, vytyčovací náčrt a geometrická plán [číslo] (prokázáno technikou zprávou ze dne [datum] vč. stavebního vytyčení obvodu parcely [číslo]). Dne [datum] vydal žalobcům [stát. instituce] – [ulice] úřad v [obec] kolaudační rozhodnutí – povolení k užívání stavby rodinného domu umístěného na pozemku p. [číslo] v k.ú. [anonymizováno], přičemž pozemek p. [číslo] bude užíván jako zahrada (prokázáno kolaudačním rozhodnutím ze dne [datum]).

10. Z měřičského náčrtu na vytyčení parcel je zřejmá skutečná hranice pozemku žalobců, jakož i umístění plotu, který se nachází na pozemku žalované (prokázáno měřičským náčrtem). Z fotografií na č. l. 61 – 62, jakož i č. l. 102 - 103 je patrná stavba a umístění bočního oplocení, které odděluje pozemek žalobců od veřejné komunikace. Z dobového leteckého snímku na č. l. 97 je zřejmé, že dříve současný pozemek žalobců, ani sousední pozemky, nebyly zastavěné, nacházely se na nich stromy. Ze snímků na č. l. 100 a 101 je zřejmé, že komunikace – ul. [ulice] byla od pozemků žalobců oddělena křovinami, hranice pozemku nebyly patrné. Ze snímku z katastru nemovitostí na č. l. 98 je zřejmé aktuální umístění pozemku žalobců, jakož i pozemku žalované, včetně umístění stavby rodinného domu na pozemku p. [číslo]. Z fotografie na č. l. 104 je zřejmé umístění předmětného oplocení včetně tújí, které vedou podél plotu.

11. Z vytyčovacího náčrtu vyhotoveného pro žalobce za účelem vytyčení dosavadní hranice parcel [číslo] vyhotoveného dne [datum] je zřejmé umístění hranic pozemku p. [číslo] s tím, že hranice měly být v přírodě označeny plastovými mezníky a hřebem (zjištěno z vytyčovacího náčrtu [číslo]). Shodně je zaměřena a zakreslena hranice oddělující pozemek žalobců p. [číslo] pozemek žalované [číslo] v geometrickém plánu [číslo] [rok], který si žalobci nechali vypracovat v roce [rok] a jímž byl vytyčen rovněž z pozemku p. [číslo] pozemek p. [číslo] o výměře [výměra] (prokázáno uvedeným geometrickým plánem). Při porovnání vytyčovacího náčrtu [číslo] jakož i geometrického plánu pro vyznačení stavby [číslo] [rok] se stavem zachycujícím umístění současného oplocení v geometrickém plánu [číslo] [rok], který byl vypracován dne [datum], je zřejmé, že oplocení se nachází na pozemku žalované a vede odlišným způsobem, než je skutečná hranice pozemku, tuto ani nekopíruje (prokázáno geometrickým plánem [číslo] [rok]).

12. Dne [datum] vyzvala žalovaná písemně prostřednictvím svého zástupce žalobce k odstranění stavby (plotu) na jejím pozemku, a to ve lhůtě 60 dnů (prokázáno výzvou k odstranění stavby). Odstranění plotu žalobci prostřednictvím svého zástupce odmítli dopisem ze dne [datum] a požádali žalovanou o sdělení návrhů dalších způsobů řešení sporů (prokázáno reakcí na výzvu k odstranění stavby vč. podacího lístku). Žalovaná na to reagovala tak, že v minulosti bylo jednáno o možném odkupu pozemku, kdy žalobci měli předložit nabídku na odkup pozemku, což však neučinili, proto vyzvala žalobce k předložení cenové nabídky. Žalobci odpověděli, že mají zájem koupit celý pozemek žalované o rozloze [výměra] za částku 351 000 Kč, tedy [částka] za 1 m2. Žalovaná odpověděla, že neměla a nemá zájem prodat celý pozemek, přičemž cenová nabídka je pro ni neakceptovatelná. Proto vyzvala žalobce k odstranění pevných částí plotu do 14 dnů, jinak bude celý plot z pozemku žalované odstraněn (prokázáno e-mailovou komunikací).

13. Z účastnického výslechu žalobce [celé jméno žalobce] soud dále za prokázané, že žalobci koupili pozemek od [územní celek] ve stejné době, jako jejich sousedé, přes pozemek vedla polní cesta a nacházely se na něm náletové dřeviny. Poté proběhla skrývka zeminy, odstranění náletových dřevin a zahájení stavby domu. Kolem doby dokončení hrubé stavby v roce [rok] nechali žalobci provést zaměření pozemku, podle něj se stavěl plot s pozemní komunikací v ulici [ulice], přičemž tento plot budovala shodná společnost, která prováděla stavbu domu. Souběžně se stavbou domu žalobců probíhaly také stavby na sousedních pozemcích. V roce [rok] se žalobce se sousedy [příjmení] a [příjmení] dohodli, že nechají postavit sporný plot. V té době již měli žalobci zhotovený plot s ulicí [ulice] a pan [příjmení] s ulicí [ulice]. Všichni měli provedeno geometrické zaměření, byly umístěny oranžové mezníky a podle nich se stavěl plot. Mezníky zatloukla v roce [rok] firma, která prováděla zaměření. V současné době se zde však již nevyskytují. Kdy mezníky zmizely, si žalobce nevzpomněl, on s nimi nemanipuloval. Plot postavila jedna z dodavatelských firem. Oplocenou část žalobci začali užívat jako vlastní zahradu. A od okamžiku, kdy žalobci koupili svůj pozemek, nebyla tato oplocená část užívána ani nikým jiným. Přirozená hranice s pozemkem žalované, který tehdy rovněž patřil městu, v terénu patrná nebyla. Žádné trosky plotu na pozemcích předtím nebyly, nacházely se zde náletové dřeviny. Nebyly zde ani mezníky, které by pozemky oddělovaly. V době, kdy pozemek žalované vlastnilo město, byl pronajímán [příjmení] [jméno] a působil zde sportovní oddíl. Aktivně však tento pozemek používán nebyl a nebyl ani kompletně oplocen. V době zkolaudování domu již plot na sporné části pozemku žalované stál, žádný z vlastníků sousedních pozemků proti jeho umístění nic nenamítal. V době stavby plotu se na pozemku nacházely dvě lípy, jedna z nich tam je dosud, bříza byla na sousedním pozemku pana [příjmení]. Že by mohl být spor o hranici pozemku, poprvé žalobce zaznamenal v [anonymizováno] roku [rok] či [anonymizováno] roku [rok], kdy žalobcům, jakož i sousedům byl do schránky vhozen dopis od [jméno] [příjmení], kterého měli žalobci kontaktovat. Dne [datum] proběhla společná schůzka žalobce, sousedů a [jméno] [příjmení]. Při schůzi vznesl [jméno] [příjmení] požadavek, zda by jej sousedé nepodpořili tak, aby společně podali námitku proti územnímu plánu s tím, že pokud tak učiní, zapomene, že je plot umístěn na pozemku [parcelní číslo]. Toto však sousedé odmítli.

14. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], vlastníka pozemku parc. [číslo] má soud za prokázané, že pozemek žalobců, pozemek svědka a pozemek [jméno] [příjmení] sousedí z pozemkem žalované. Mezi pozemkem žalované a pozemky uvedených sousedů dříve nebyl žádný plot. Nacházely se zde náletové dřeviny. Žalobci, [jméno] [příjmení] i [jméno] [příjmení] nabyly pozemky od města a v roce [rok] došlo k jejich zaměření. V roce [rok] byly zahájeny stavby rodinných domů. Žalobci vybudovali oplocení k ulici [ulice] a svědek rovněž zbudoval oplocení s komunikací. [ulice] část pozemků k pozemku [parcelní číslo] byla ponechána neoplocená a sousedé se dohodli, že opocení zde vybudují společně. V roce [rok] či na počátku roku [rok] následovala stavba plotu podél oranžových mezníků, které se zde nacházely již v době koupě pozemků. Pozemek žalované v té době nebyl oplocený, probíhaly na něm sportovní tréninky. O tom, že zde může být spor o hranice pozemku se svědek dozvěděl v roce [rok], kdy [jméno] [příjmení] vhodil všem sousedům do schránky oznámení, že plot je jinde, než má být. Následovala schůzka sousedů s [jméno] [příjmení], který požadoval, aby sousedé posunuli plot. Posléze si nechali umístění oplocení přeměřit a zjistili, že plot se nachází skutečně na místech, jak uváděl [jméno] [příjmení]. Za dobu [anonymizováno] let pozemek [parcelní číslo] třikrát změnil majitele a za tu dobu nikdo žádné námitky proti oplocení nevznášel.

15. Z výslechu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vlastníka pozemku parc. [číslo] má soud rovněž za prokázané, že zhruba před [anonymizováno] lety probíhala stavba tří domů. Pozemek žalované byl městským pozemkem. Ke stavbě oplocení přistoupili sousedé společně. Při umístění plotu přitom vycházeli v rámci možností z vytyčení stavebními kolíky. [obec] pozemků jasně oddělené nebyly, nacházely se zde náletové dřeviny apod. Žádné vytyčení, kterým by žalovaná označila svoji hranci pozemku, zde nebylo. Pozemek žalované oplocený nebyl, v té době na něm prováděla tréninky [anonymizována dvě slova] O skutečnosti, že plot byl postaven na pozemku žalované, se svědek dozvěděl od [jméno] [příjmení] v roce [rok] či [rok]. Do schránky vhodil oznámení, že plot stojí na jeho pozemku a že situaci chce diskutovat. Následně proběhla schůzka, k dohodě však nedošlo. V rámci kolaudace domu nikdo žádnou námitku o tom, že by bylo něco v nepořádku, nevznesl.

16. Z výslechu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že na pozemku p. [číslo] probíhala sportovní činnost již za dob [anonymizována dvě slova], po jejím skončení tuto činnost převzala [příjmení] [jméno]. Na pozemku [parcelní číslo] probíhaly přípravné tábory. Od roku [rok] byl takto pozemek užíván na základě výpůjčky od jeho vlastníka [územní celek]. To jej v roce [rok] nabídlo k prodeji ve veřejné dražbě. V ní zvítězila [příjmení] [jméno]. Následně v roce [rok] pozemek nabyla do vlastnictví svědkova [anonymizováno]. V roce [rok] či [rok] probíhala v území nad pozemkem p. [číslo] výstavba, do té doby zde byly stráně a louky. V části sousedící s pozemkem žalobců byly dva vzrostlé stromy – lípa a bříza. Žádné značky, které by oddělovaly hranici, ani mezníky se zde nenacházely. Jakmile byly nad pozemkem p. [číslo] dostaveny domy, byl zde budován plot. V roce [rok] se svědek se svoji [anonymizováno] dohodl, že nechá zaměřit hranice pozemku a tak zjistili, že se hranice nacházejí jinde, než je plot. Do té doby hranice pozemku nijak neřešili. Dané zaměření hranic vhodil svědek sousedům do schránky společně s telefonním kontaktem. Posléze svědka kontaktoval [jméno] [příjmení] ohledně schůze, tu svědek následně domlouval s žalobcem. Na schůzi požádal sousedy, zda by svědka nepodpořili ve věci změny územního plánu s tím, že pokud by tak učinili, dohodli by se ohledně sporné části pozemku. Toto však nebylo akceptováno.

17. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a s přihlédnutím ke všemu, co uvedli účastníci a toho, co učinili nesporným, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Dne [datum] byl vyhotoven geometrický plán pro oddělení parcel, podle kterého mělo dojít ke zrušení pozemků [parcelní číslo] a [parcelní číslo] a vzniku nových pozemků, a to pozemku p. [číslo] o výměře [výměra], pozemku p. [číslo] o výměře [výměra] a pozemku p. [číslo] o výměře [výměra]. Žalobci původně zakoupili pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] v k.ú. [anonymizováno] (z něhož byl posléze oddělen pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa]) od [územní celek] na základě smlouvy ze dne [datum], vklad práva byl zapsán v katastru nemovitostí dne [datum], právní účinky vkladu vznikly dnem [datum]. Dne [datum] převedli žalobci spoluvlastnický podíl o velikosti [anonymizováno] k pozemku na manžele [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] a [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobkyně], s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Posléze přitom pak darovací smlouvou ze dne [datum] převedl [anonymizováno] [obec] [celé jméno žalobce] spoluvlastnický podíl o velikosti [anonymizováno] k pozemku parc. [číslo] na žalobce a) a [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobkyně] převedla spoluvlastnický podíl o velikosti [anonymizováno] k pozemku parc. [číslo] na žalobkyni b), s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Žalovaná je mj. vlastníkem pozemku p. [číslo] o výměře [výměra] v [katastrální uzemí], a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum], podle které nastaly právní účinky zápisu do katastru nemovitostí podle ní nastaly ke dni [datum]. Tento pozemek byl nejprve ve vlastnictví [územní celek] a následně je prostřednictvím veřejné dražby dobrovolné dne [datum] vydražila [příjmení] [jméno], která jej prodala žalované.

18. Na pozemku p. [číslo] žalobci v roce [rok] začali stavět rodinný dům, staveniště předali zhotoviteli dne [datum]. K vydání kolaudačního rozhodnutí o povolení jeho užívání došlo dne [datum]. Na pozemku p. [číslo] si žalobci nejprve nechali postavit shodným zhotovitelem, který prováděl stavbu domu, boční oplocení, které odděluje pozemek žalobců od veřejné komunikace v ulici [ulice], za tím účelem si žalobci nechali provést stavební vytyčení obvodu pozemku. V toce [rok] se vlastníci sousedních pozemků, tj. žalobci, [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] dohodli, že společně nechají postavit plot na jižní straně pozemků, tedy plot, který se fakticky nachází na pozemku [parcelní číslo]. V té době jej užívala [příjmení] [jméno] a pozemek byl ve vlastnictví [územní celek]. Plot se stavěl podle vytyčovacích mezníků, které se však v současné době na místě již nenacházejí. Oplocenou část pozemku žalované užívají žalobci jako zahradu. V části, kde se plot stavěl, nebyl pozemek žalované oplocen.

19. Posléze (pravděpodobně v roce [rok], kdy tato skutečnost je pro rozhodnutí věci nepodstatná) se žalobci, jakož i jejich sousedé od [jméno] [příjmení] dozvěděli, že plot byl fakticky postaven na pozemku žalované [parcelní číslo]. Následně se uskutečnila schůzka, které se zúčastnil [jméno] [příjmení], žalobce, [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] na které se však ohledně zaplocené části účastníci nedohodli. Dne [datum] vyzvala žalovaná písemně prostřednictvím svého zástupce žalobce k odstranění stavby (plotu) na jejím pozemku. Poté bylo jednáno o možném odkoupení části pozemku žalované. Účastníci se však nedohodli. 20. [obec] pozemku žalobců směřuje dle geometrických plánů, jakož i vytyčovacích náčrtů, které byly provedeny k důkazu, ke stěně domu [adresa] na protilehlé straně ul. [ulice] (v plánu [ulice]), a to do bodu označeného [číslo]. Z geometrického plánu žalobců, jímž si nechali zaměřit část pozemku žalované, která byla žalobci oplocena, je patrné, že zbudovaný plot směřuje pod tento dům. Dále je z geometrického plánu žalobců patrné, že průběh hranice pozemku (pohledem ze stavby na pozemku parc. [číslo]) směrem od rozhraní s pozemkem parc. [číslo] k rozhraní s veřejnou komunikaci, by se směrem k veřejné komunikaci měl přibližovat k domu, ne končit ve stejné vzdálenosti nebo být dokonce dále (jak je patrné ze skutečného průběhu plotu v geometrickém plánu předloženém žalobci). Rovněž průběh hranice mezi pozemkem parc. [číslo] pozemky přilehlými na severní straně se na první pohled liší od toho, jakým způsobem byl skutečně zbudován plot, když dle geometrických plánů z let [rok] a [rok] hranici tvoří čára, jejíž jediný zlom je přibližně v jedné čtvrtině až třetině pozemku parc. [číslo] přičemž žádný zlom na hranici pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] vyznačen není. Pokud tedy skutečně zbudovaný plot na hranici pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] obsahuje poměrně výrazný zlom, a naopak plot mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] žádný takový zlom neobsahuje, je i laickým pohledem (navíc v kontextu výše zmíněných odlišností v průběhu hranice pozemků a lokalizaci plotu) zřejmé, že umístění plotu nekoresponduje s tím, jak jsou ve zmíněných geometrických plánech, vyznačeny hranice pozemku parc. [číslo] pozemků parc. [číslo].

21. Stran skutkových zjištění soud uvádí, že výše provedené důkazy, z nichž soud ve svém závěru o skutkovém stavu vycházel, v podstatných okolnostech vzájemně korespondují, na sebe ve vzájemné souvislosti navazují, rovněž navazují na skutečnosti, které uvedli účastníci, a souhrnně vedou k závěru o skutkovém stavu výše uvedenému. Spornou otázkou i po provedeném dokazování zůstávalo, kdo a kdy umístil oranžové mezníky a kdy proběhlo první jednání mezi žalovanou (resp. [jméno] [příjmení]) a vlastníky sousedních pozemků (dle žalobce a svědků [příjmení] a [příjmení] se jednání odehrálo v roce [rok], dle [jméno] [příjmení] k němu mělo dojít již v roce [rok]), nicméně s ohledem na učiněné skutkové závěry nejsou tyto skutečnosti pro věc podstatné. Důkazy, které byly v rámci řízení provedeny, plně dostačují pro rozhodnutí v této věci, neboť podávají ucelený závěr o skutkovém stavu, na základě kterého soud může rozhodnout.

22. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 129 odst. 1 zákona č. 89/2019 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“) držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe. Podle § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná. Podle § 134 odst. 1 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

23. Podle § 992 odst. 1 zákona č. 89/2019 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží. Podle § 993 o. z. neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu. Podle § 994 o. z. má se za to, že držba je řádná, poctivá a pravá. Podle § 1089 odst. 1 o. z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Podle § 1090 odst. 1 o. z. k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou. Podle § 1091 odst. 2 o. z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

24. Podmínkou pro vydržení vlastnického práva dle § 134 odst. 1 obč. zák. je oprávněnost držby. Je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. Oprávněnost držby v návaznosti na existenci dobré víry držitele má v současné době odraz v úpravě poctivosti držby (§ 992 o. z.), kterou zákon definuje tak, že kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Podmínkou pro vydržení vlastnického práva dle o.z. je rovněž existence pravosti držby a požadavek na to, aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo bylo zřízeno oprávněnou osobou. Primárně je však třeba se zabývat otázkou existence dobré víry (resp. poctivosti) držitele.

25. Dobrá víra je psychický stav držitele – takový držitel se domnívá, že mu vykonávané právo patří, ačkoliv tomu tak ve skutečnosti není. Skutečnost, zda držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo náleží, je třeba vždy hodnotit objektivně, a nikoli pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka. Při hodnocení dobré víry je vždy třeba brát v úvahu, zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, resp. nemohl mít, po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří. Držitel není„ vzhledem ke všem okolnostem“ v dobré víře v případě, že je sice subjektivně přesvědčen, že mu věc anebo právo patří, avšak při zachování obvyklé opatrnosti by musel vědět, že tomu tak není. Protože dobrou víru je třeba hodnotit objektivně, nelze dospět k závěru, že za stejné situace by jedna osoba byla v takto kvalifikované dobré víře, a druhá nikoliv; to se týká i právních předchůdců (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3872/2015)

26. Ve vztahu k vydržení části sousedního pozemku je judikatura Nejvyššího soudu ČR ustálena v tom, že lze vydržet vlastnické právo k části sousedního pozemku v situaci, kdy je nabyvatel pozemku v omluvitelném omylu ohledně průběhu vlastnické hranice, v důsledku čehož se v dobré víře chopí i držby (části) sousedního pozemku, o němž se domnívá, že je součástí pozemku, který ve skutečnosti měl nabýt. Rozhodnými pro posouzení omluvitelnosti omylu, resp. dobré víry držitele jsou v takovém případě okolnosti, které doprovázely nabytí vlastnického práva a s tím související držby části sousedního pozemku; je třeba posoudit, zdali nabyvatel věděl či vzhledem k okolnostem vědět měl, kudy vede vlastnická hranice v terénu. Roli při posouzení omluvitelnosti omylu hraje zejména otázka znatelnosti vlastnické hranice v terénu, například existence hraničních bodů, plotu či zdi, otázka rozsahu držby právními předchůdci, existence mapových podkladů, které byly v době uchopení držby k dispozici, postoj vlastníka sousedního pozemku k držbě části jeho pozemku a rovněž poměr výměry skutečně nabytého pozemku k části pozemku drženého (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2019, sp. zn. 22 Cdo 3987/2018). Oprávněná držba se zakládá na omylu držitele, který se domnívá, že je vlastníkem držené věci nebo subjektem vykonávaného práva. Oprávněná držba se nemůže zakládat na takovém omylu držitele, kterému se mohl při normální opatrnosti vyhnout. Je třeba zdůraznit, že jde o opatrnost normální, obvyklou, posuzovanou z objektivního hlediska. Omyl držitele musí být omluvitelný (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2017, sp. zn. 22 Cdo 1734/2015). Omluvitelným je omyl, ke kterému došlo přesto, že mýlící se postupoval s obvyklou mírou opatrnosti, kterou lze se zřetelem k okolnostem konkrétního případu po každém požadovat. Pokud omyl přesahuje rámec běžného, obvyklého posuzování věcí, není omluvitelný. Držitel, který drží věc na základě takového omylu, může být sice v dobré víře, avšak nikoliv ‚se zřetelem ke všem okolnostem‘, a proto nemůže být držitelem oprávněným (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3872/2015).

27. Roli při posouzení dobré víry bude hrát také otázka znatelnosti vlastnické hranice v terénu, například existence hraničních bodů, plotu či zdi, existence listin, které byly v době chopení se držby k dispozici (zejména katastrální mapa, geometrický plán), okolnost, zda nabývaný pozemek je oddělován z původního pozemku, poměr výměry skutečně nabytého pozemku k části pozemku drženého (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2017, sp. zn. 22 Cdo 1734/2015)

28. Dále platí, že dobrá víra musí být dána po celou vydržecí dobu. Dobrá víra zaniká ve chvíli, kdy se držitel (případně jeho zástupce) od kohokoli či jakýmkoliv způsobem dozví o skutečnostech, které u něj objektivně musí vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2003, sp. zn. 22 Cdo 145/2003, nebo rozsudek ze dne 16. 10. 2007, sp. zn. 22 Cdo 1806/2006). Není přitom rozhodné, zda vlastník, případně jiná osoba informující držitele o skutečném vlastnictví svá tvrzení doloží. Postačí, že jeho ingerence je způsobilá vyvolat u držitele pochybnosti o oprávněnosti držby (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2006, sp. zn. 22 Cdo 1659/2005, nebo rozsudek ze dne 8. 9. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3264/2015).

29. V nadepsané věci dobrá víra žalobců již od počátku být nemohla, neboť ke stavbě plotu žalobci a jejich sousedi přistoupili v roce [rok], kdy již v [anonymizováno] roku [rok] měly k dispozici technickou zprávu o stavebním vytyčení obvodu parcely [číslo] včetně konkrétního zakreslení hranic, které vyhotovila [právnická osoba] Zakreslení hranic zde se shoduje s jejich zakreslením v geometrickém plánu pro vyznačení stavby, vyhotoveném dne [datum], ověřeném dne [datum]. Z těchto dokumentů a porovnáním s umístěním plotu nastala skutečnost, která v žalobcích musela vyvolat pochybnost o skutečném vlastníkovi pozemku, na kterém se plot nachází. Není přitom rozhodné, zda se žalobci s geometrickým plánem či technickou zprávou, jejíž součástí bylo stavební vytyčení obvodu parcely [číslo] skutečně seznámili či nikoli popř. do jaké míry, neboť dobrá víra se hodnotí objektivně. Tudíž žalobci – pokud by jednali s běžnou mírou opatrnosti vlastníků pozemku – měli a mohli skutečnosti, které byly způsobilé vyvolat pochybnost o jejich právu ke sporné části pozemku žalované, zjistit a dovědět se o nich. K tomu, aby žalobci mohli být v dobré víře o oprávněnosti a poctivosti držby, platí, že nesmí existovat žádné skutečnosti, které by rozumně tuto dobrou víru vylučovaly nebo zpochybňovaly. V okamžiku, kdy se mohli žalobci seznámit s uvedenými dokumenty (když v době chopení se držby měli žalobci k dispozici jak katastrální mapy, tak několikeré geometrické plány a vyměření pozemků), ze kterých je i pro laika evidentní, že hranice pozemků v geometrickém plánu neodpovídá skutečnému umístění plotu, nemohli spornou část pozemku žalované držet v dobré víře a tedy ji v této době ani vydržet, a to ani pohledem oprávněné držby dle obč. zák., ani následně dle podmínek poctivé držby dle o. z. Za této situace, kdy dobrou víru žalobců vylučuje existence skutečností vyvolávajících pochybnost o tom, že jim pozemek po právu patří, nelze tento nedostatek překlenout ani předchozím laxním postojem původního vlastníka pozemku parc. [číslo] k držbě části jeho pozemku nebo poměr výměry skutečně nabytého pozemku (892 + 162 m2) k části pozemku drženého (56 m2) – pakliže byl objektivní důvod k pochybnostem o tom, že žalobci jsou vlastníky drženého pozemku, nelze tuto skutečnost„ zhojit“ tím, že jim tento důvod nebyl vytknut vlastníkem pozemku.

30. S ohledem na shora uvedené soud uzavírá, že žalobci již od počátku nemohli být v dobré víře o tom, že jsou vlastníky zaplocené části pozemku žalované. V intencích obč. zák. tudíž na žalobce nelze nahlížet jako na oprávněné držitele a v intencích o.z. jako na poctivé držitele. Není tedy splněna základní podmínka pro vydržení vlastnického práva k části pozemku žalované, pročež soud žalobu o určení vlastnického práva k této části pozemku žalované jako nedůvodnou zamítl.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 24 684 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající -) z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení vč. první porady s klientem (podle plné moci ze dne 16. 10. 2019) dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., -) z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis vyjádření k žalobě ze dne 19. 11. 2020) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., -) z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. -) z částky 6 200 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (neboť toto jednání trvalo od 9:00 hodin do 11:15 hodin a následně od 12:55 hodin do 13:40, tedy trvalo celkem 3 hodiny), -) z částky 6 200 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 20 400 Kč ve výši 4 284 Kč (když zástupce žalované je u Finančního úřadu pro [územní celek] registrován jako plátce daně z přidané hodnoty). Náhrada nákladů je splatná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalované.

32. Pro úplnost soud dodává, že dále již neshledal, že by zde byl další úkon právní služby, za který by zástupci žalované náležela odměna, paušální náhrada hotových výdajů, náhrada cestovného nebo náhrada za ztrátu času. Úspěšný účastník totiž nemá právo na náhradu jakýchkoliv nákladů, které mu v řízení vznikly, nýbrž jen těch, které byly potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Přitom platí, že za účelně vynaložené náklady ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze považovat toliko takové náklady, které musela procesní strana nezbytně vynaložit, aby mohla řádně hájit své porušené nebo ohrožené subjektivní právo u soudu. Soud nemůže rezignovat na zkoumání účelnosti jednotlivých úkonů provedených advokátem, odvíjí-li se výše odměny a hotových výdajů takového zástupce právě od počtu provedených úkonů. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení nelze omezit na prosté konstatování, že takové náklady jsou vždy účelné jen proto, že účastníka zastupuje advokát. Pouhé uvedení některého úkonu právní služby v § 11 advokátního tarifu tedy nutně neznamená povinnost soudu vždy přiznat odměnu za takový úkon vykonaný advokátem procesně úspěšného účastníka řízení (srov. nález Ústavního soudu ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. I. ÚS 988/12, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 33 Cdo 273/2016 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. 32 Cdo 3521/2017). Strana, která ve sporu podlehla, tedy nehradí úspěšné procesní straně veškeré její náklady, ale jedině takové, jež lze považovat za potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva (srov. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 988/12).

33. Pokud jde o vyjádření žalované ze dne [datum], platí, že odměna za vyjádření, které účastník podává v průběhu řízení, a vyjadřuje se jím k rozhodným skutečnostem, náleží tam, kde písemné vyjádření obsahovalo nové argumenty, nová skutková tvrzení nebo důkazní návrhy a nebylo možné stejného výsledku dosáhnout přednesem při jednání. Obecným kritériem, jímž soud hodnotí všechny náklady řízení, a tedy i odměnu za úkony právní služby advokáta, je účelnost jejich vynaložení posuzovaná jak ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., tak s ohledem na obecně platnou zásadu přiměřenosti a zákazu zneužití práv - § 2 o. s. ř. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1748/2015). Odměna zpravidla nenáleží za doplnění skutkových tvrzení a důkazů, pokud mohly být součástí již dříve učiněného písemného podání účastníka. Co se týče uvedeného vyjádření žalované, pak se jedná o repliku zaslané žalovanou po prvním jednání v reakci na doplnění žaloby, přitom toto vyjádření neobsahuje žádné nové skutkové tvrzení, jedná se spíše o právní rozbor, a zároveň však shodného výsledku by bylo možné dosáhnout přednesem při dalším termínu jednání.