15 C 136/2015-245

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Hněvkovskou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 232 036,83 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 32 536,12 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 10. 2016, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala úhrady částky 199 500,71 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z této částky od 21. 12. 2014 do zaplacení, zamítá.

III. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala úhrady úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 32 536,12 Kč od 21. 12. 2014 do 1. 10. 2016, zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení v poměru úspěchu ve věci v částce 166 480,90 Kč k rukám právního zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 232 036,83 Kč s příslušenstvím s tím, že uzavřeli společně s žalovanou dne 20. 5. 2013 Smlouvu o dílo, na základě které se žalobkyně jako zhotovitelka zavázala pro žalovanou jako objednatelku provést dílo, a sice adaptaci kanceláří na stomatologické ordinaci, 2.NP v činžovním domě [ulice a číslo], [obec a číslo] Cena díla byla mezi smluvními stranami sjednána na částku 2.999.737,50 Kč a dílo bylo realizováno v termínu od 20. 5. 2013 do 10. 7. 2013. Dílo bylo předáno po tomto termínu a v současné době mezi sebou účastníci vedou spor, zda bylo dílo předáno včas či nikoli, resp. zda prodlení s předáním díla bylo zapříčiněno žalobkyní či žalovanou. I přes tento spor žalovaná ve svém dopise ze dne 18. 11. 2013 (jenž má veškeré náležitosti uznání závazku) oznámila zápočet vzájemných závazků a zavázala se uhradit žalobci částku 82.049,83 Kč, a to do pěti dnů ode dne vystavení tohoto zápočtu, tj. nejpozději do dne 23. 11. 2013. K úhradě této částky však do dnešního dne nedošlo. Ze smlouvy o dílo, z čl. IV. odst. 11, dále vyplývá, že smluvní strany si sjednaly zádržné ve výši 10% z celkové ceny díla s tím, že část zádržného ve výši 5% je možno ze strany žalobkyně nahradit bankovní garancí. Tato část zádržného ve výši 149.987 Kč byla ze strany žalobkyně skutečně bankovní garancí nahrazena, avšak žalovaná i tuto částku odmítá uhradit. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 82.049,83 Kč, kterou sama vůči žalobkyni uznala co do důvodu i výše, a dále částky 149.987 Kč představující bankovní garanci, a to nejpozději do 20. 12. 2014, avšak bezúspěšně.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, když nárok žalobce zcela neuznala. Uvedla, že je pravda, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 20. 5. 2013 uzavřena smlouva o dílo, na základě které žalobkyně prováděla pro žalovanou adaptaci kanceláří na stomatologické ordinaci. Dílo bylo dokončeno a předáno žalované dne 30. 9. 2013. Uvedla, že žalobkyně nemá nárok na úhradu obou žalovaných částek proto, že tyto její pohledávky (i kdyby je žalobkyně skutečně měla) zanikly zápočtem na pohledávku žalované za žalobkyní na zaplacení smluvní pokuty za prodlení s dokončením díla. Dílo mělo být podle čl. III, odst. 1 Smlouvy o dílo dokončeno do 10. 7. 2013, avšak ve skutečnosti bylo dokončeno a předáno až 30. 9. 2013, tj. o 81 dní později. Z toho důvodu vznikl žalované vůči žalobkyni nárok na úhradu smluvní pokuty dle čl. X, odst. 5 Smlouvy o dílo. Celková cena díla včetně DPH 21% činí dle čl. IV, odst. 1 Smlouvy o dílo 3.629.682,40 Kč (částka uvedená ve smlouvě je bez DPH; cena díla včetně DPH je uvedena v Krycím listu rozpočtu v příloze č. 2 ke Smlouvě o dílo). Podle čl. X, odst. 5 Smlouvy o dílo činí smluvní pokuta 0,1% z celkové ceny díla za každý den prodlení od smluvního termínu dokončení do termínu předání díla. Při ceně díla 3.629.682,40 Kč činí smluvní pokuta za 1 den prodlení 3.629,68 Kč. Z toho důvodu pak celková smluvní pokuta, kterou je žalobkyně povinna za 81 dní prodlení zaplatit žalované, činí 294.004 Kč (81 dní x 3.629,68 Kč). K úhradě této smluvní pokuty vyzval žalobkyni právní zástupce žalované svým dopisem ze dne 26. 2. 2014. Proto je nárok žalované na zaplacení smluvní pokuty splatný a může být tedy uplatněn k zápočtu. Následně právní zástupce žalované svým dopisem ze dne 28. 2. 2014 započetl pohledávku žalované za žalobkyní na zaplacení smluvní pokuty ve výši 294.004 Kč na údajnou pohledávku žalobkyně za žalovanou na zaplacení zádržného ve výši 274.423 Kč. Jedná se o zádržné ve výši, které tehdy žalobkyně po žalované nárokovala. Součástí této částky 274.423 Kč je také částka 82.049 Kč, kterou žalovaná měla podle žalobkyně uznat svým přípisem z 18. 11. 2013. Žalovaná dále uvedla, že žalobkyně nemá nárok na zaplacení zádržného ve výši 149.987 Kč také z toho důvodu, že nepředala žalované bankovní záruku, která by byla účinná po celou záruční dobu k dílu. Přípis žalované z 18. 11. 2013 nemá charakter uznání závazku co do důvodu a výše. Kromě toho, započtení pohledávky ještě neznamená uznání pohledávky, proti níž se započtení provádí - k tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3552/2009 ze dne 23. 2. 2011. Podle čl. IV, odst. 11 Smlouvy o dílo činí zádržné z celkové ceny díla 10%. První polovina tohoto zádržného ve výši 5% z ceny díla (dále jen„ první část zádržného“) má být žalobkyni zaplacena po nabytí právní moci kolaudačního souhlasu a druhá polovina zádržného ve výši rovněž 5% z ceny díla má být žalobkyni zaplacena až po uplynutí záruční doby v trvání 3 roky. Žalobkyně svou žalobou uplatňuje mj. právě tuto druhou část zádržného ve výši 5% (dále jen„ druhá část zádržného“), která podle ní činí 149.987 Kč. Dle čl. IV, odst. 11 Smlouvy o dílo může být totiž druhá část zádržného nahrazena bankovní garancí a žalobkyně tvrdí, že tuto bankovní garanci žalované předala a že jí proto vznikl nárok na zaplacení druhé části zádržného. Výše uvedený názor žalobkyně není správný a nárok na zaplacení druhé části zádržného jí nevznikl. Dílo bylo totiž dokončeno a předáno žalované dne 30. 9. 2013 a od tohoto okamžiku začala podle či. VII, odst. 1 Smlouvy o dílo plynout 60 měsíční záruční doba díla. Záruční doba za vady díla tedy skončí až dne 30. 9. 2018. Žalobkyně předala žalované Pojistnou smlouvu o pojištění záruky za zádržné ze dne 30. 10. 2013, tj. nikoliv bankovní záruku. Zásadní přitom je, že podle čl. 5 této pojistné smlouvy (dále jen„ Pojistná smlouva“) se zmíněná smlouva uzavírá na dobu do 30. 9. 2016. Také v „ Informaci pro věřitele o pojištění záruky“, která byla přiložena k Pojistné smlouvě, je uvedeno, že pojištění zaniká 30. 9. 2016. Pojistná smlouva, která má podle žalobkyně nahradit druhou část zádržného, tedy neposkytuje žalované možnost čerpat prostředky po celou záruční dobu, neboť 60 měsíční záruka za vady díla končí dle či. VII, odst. 1 Smlouvy o dílo až dne 30. 9. 2018. Žalovaná by tak byla v době od 1. 10. 2016 do 30. 9. 2018, kdy záruka za vady ještě trvá, zcela bez možnosti financovat opravy díla ať už ze zádržného či z bankovní nebo jiné záruky. Smyslem bankovní záruky zmíněné v čl. IV, odst. 11 Smlouvy o dílo má být, aby tato záruka umožnila žalované hradit náklady na odstranění vad díla v záruční době. Účinnost Pojistné smlouvy však nepokrývá celou záruční dobu díla. Kromě toho měla žalobkyně předat žalované podle Smlouvy o dílo nikoliv pojistnou smlouvu, ale bankovní záruku. Proto Pojistná smlouva nenahrazuje druhou část zádržného a žalobkyni také z toho důvodu nemohl vzniknout nárok na zaplacení druhé části zádržného ve výši 149.987 Kč. Ve svém návrhu žalobkyně poukazuje na to, že jí žalovaná ve svém přípisu z 18. 11. 2013 písemně sdělila, že uhradí částku 82.049 Kč (dále jen„ Připiš“). Částka 82.049 Kč je přitom součástí první části zádržného, která byla podle čl. IV, odst. 11 Smlouvy o dílo splatná po nabytí právní moci kolaudačního souhlasu k dílu. Žalovaná však v úvodu svého přípisu zároveň uvádí, že se rozhodla uplatnit smluvní pokutu jen za„ snížený počet dnů“, tj. jen za 53 dní, z čehož vyplývá, že skutečná výše smluvní pokuty, kterou žalovaná mohla svým přípisem započítat, byla vyšší. Žalobkyně tedy v době podepsání přípisu započetla svou pohledávku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 192.373 Kč (tj. za 53 dní), ačkoliv žalobkyně byla s předáním díla v prodlení celkem 81 dní. Po odeslání přípisu žalobkyni se vztahy mezi oběma stranami Smlouvy o dílo vyhrotily, a proto žalovaná začala po konzultaci se svým právníkem uplatňovat Smluvní pokutu v plné výši. Tato pohledávka žalované na zaplacení smluvní pokuty pak byla začátkem roku 2014 započtena na pohledávky žalobkyně na zaplacení ceny díla ve výši 274.423 Kč, které žalobkyně tehdy uplatňovala. Dle žalované nemá přípis náležitosti uznání závazku co do důvodu a výše, protože u částky 82.049 Kč chybí její přesný právní titul (je to jen nějaká částka, která má být hrazena podle Smlouvy o dílo). I kdyby však žalovaná svým přípisem uznala svůj závazek ve výši 82.049 Kč, zanikl by tento její závazek započtením, které právní zástupce žalované provedl svým dopisem ze dne 28. 2. 2014.

3. K vyjádření žalované uvedla žalobkyně, že zápočet žalované neuznává, neboť k prodlení s dokončením díla došlo nikoli vinou žalobkyně. Sama žalovaná v rámci svých skutkových tvrzení mění lhůtu tohoto prodlení, kdy jednou to bylo 53 dní, po druhé 81 dní. Sama žalovaná ve stavebním deníku (list. č. 5695564) dne 11. 7. 2013 odsouhlasila prodloužení termínu zhotovení díla do 30. 7. 2013. Termín dokončení díla tak v předmětné věci byl po dohodě stran sjednán na den 30. 7. 2013 a nikoli 10. 7. 2013. Jedná-li se o prodlení žalobkyně s předáním díla, tak je sice pravdou, že dílo bylo předáno pozdě, avšak nikoli dne 30. 9. 2013, jak uvádí žalovaná, avšak již dne 16. 9. 2013 (viz zápis ve stavebním deníku). Dílo však již bylo připraveno k předání dne 8. 8. 2013, kdy proběhlo kolaudační řízení (viz list. č. 5695602 stavebního deníku), a kdy tedy již dílo muselo být dokončené a připravené k předání. Kolaudační řízení však nebylo ukončeno dne 8. 8. 2013 vydáním kolaudačního rozhodnutí vinou žalované, která nezajistila dodání stomatologických křesel a pouze díky tomu nebylo vydáno kolaudační rozhodnutí a dílo tak nemohlo být žalobkyní předáno. Dodání stomatologických křesel pak nebylo předmětem smlouvy o dílo a nebylo závazkem žalobkyně, avšak žalované. Jedná-li se o důvody prodlení s předáním díla, jež dle shora uvedených skutečností činilo 48 dní, pak toto bylo zapříčiněno na straně žalované, nikoli na straně žalobkyně, a sice z důvodu víceprací a změn včetně pozdního odsouhlasení dodatků ze strany investorky (žalované), dozoru stavby a investorkou vybraného architekta. Jedná-li se dále o žalovanou uplatněnou smluvní pokutu, tak dle názoru žalobkyně výše denní sazby je nesprávně počítána z celé výše ceny díla včetně DPH. Není možné uplatňovat cenu i ze sazby DPH. Výše smluvní pokuty se tudíž bude počítat správně pouze z výše nákladů na zakázku oproštěné od DPH. Navíc výše, z níž je možné počítat kvantifikaci smluvní pokuty, je možná pouze z částky, ve které je započteno doplnění odsouhlasených méně prací. Z toho plyne, že výše celkové ceny díla, z níž je možné provést výpočet denní výše smluvní pokuty, je dle původní nabídky ve Smlouvě o dílo 2.999.737,50 Kč. Po odpočtu méně prací – zrušení dodávky osvětlovacích těles a jejich montáže (viz změnový list č. II z 27. 7.2013 ve výši 456.531 - Kč by cena díla pro výpočet činila 2.543.206,50 Kč Celkem možná denní smluvní pokuta tedy činí á 0,10% 2.543, 2065 = 2.543 - Kč / den. Tj. pokud by nárok na smluvní pokutu ze strany žalované byl oprávněný, pak by činil 2.543 Kč x 48 dní = 122.064 Kč Záruku poskytnutou Českou pojišťovnou a.s. je možné považovat za bankovní záruku dle obchodního zákoníku a žalobkyně tudíž dostála své povinnosti stanovené v čl. IV. odst. 11 Smlouvy o dílo.

4. K replice žalobkyně se vyjádřila žalovaná tak, že zápis ve stavebním deníku nemá charakter dodatku ke Smlouvě o dílo, a to mj. i proto, že jej nepodepsala žalobkyně. Proto tento zápis nemůže změnit dohodu o konečném termínu dokončení díla obsaženou ve Smlouvě o dílo. Ostatně, i kdyby platil termín 30. 7. 2013 uvedený ve stavebním deníku, byla by žalobkyně s dokončením díla v prodlení, protože jej předala až 2. 10. 2013. Z kopií stavebního deníku, které předložila žalobkyně, totiž vyplývá, že se na díle pracovalo ještě 2. 10. 2013, takže dílo nemohlo být dokončeno přede dnem 2. 10. 2013. Žalovaná skutečně měla problém s instalací stomatologických křesel, ale nikoliv kvůli tomu, že by tato křesla byla dodána pozdě, nýbrž kvůli tomu, že žalobkyně byla v prodlení s dokončením podlah. Montáž stomatologických křesel mohla být totiž provedena až po dokončení podlah a jak vyplývá ze zápisu ve stavebním deníku z 2. 10. 2013, ještě v tento den nebyla hotova povrchová úprava marmolea. K tvrzení žalobkyně, že dílo bylo připraveno k předání dne 8. 8. 2013, kdy proběhlo kolaudační řízení a kdy tedy již dílo muselo být dokončené a připravené k předání (viz zápis ve stavebním deníku na listu [číslo]), k tomu žalovaná uvedla, že dne 8. 8. 2013 ve skutečnosti proběhla pouze prohlídka díla před očekávaným kolaudačním místním šetřením, jejímž cílem bylo sepsat přetrvávající vady a nedodělky díla, aby mohly být do kolaudace odstraněny. Této prohlídky se žalovaná vůbec nezúčastnila. Následně na díle ještě probíhala celá řada prací. Například v době od 9. 8. do 14. 8. 2013 probíhalo teprve osazování zárubní. Tyto zárubně však byly provedeny nekvalitně, takže stavební dozor na schůzce dne 14. 8. odmítl tuto část díla převzít a pět zárubní dokonce muselo být vyměněno. Zároveň se v této době na stavbě řešilo, jak odstranit vadu spočívající ve vzduté podlaze v recepci stomatologické ordinace. Dne 16. 9. 2013 na stavbě proběhlo pracovní setkání žalobcova stavbyvedoucího (p. [příjmení]) a stavebního dozoru žalované (p. Ing. [příjmení]) bez přítomnosti žalované. Oba zmínění pánové prošli stavbu a učinili zápis o přetrvávajících nedostatcích díla (celkem 8 položek), takže ani v tento den dílo nemohlo být dokončeno. I po 16. 9. 2013 probíhaly na stavbě další práce (např. výměna marmolea). Kolaudační místní šetření (tj. závěrečná kontrolní prohlídka za účasti stavebního úřadu) ve skutečnosti proběhlo až 24. 9. 2013. Dílo pak bylo žalované předáno 2. 10. 2013 (viz zápis ve stavebním deníku z tohoto data), ale i v tento den stále vykazovalo určité nedostatky (bylo nutno např. provést povrchovou úpravu marmolea - viz znovu zápis ve stavebním deníku z 2. 10. 2013). Smluvní pokuta za prodlení s dokončením Díla uplatněná žalovanou by proto mohla být ještě vyšší. K tvrzení žalobkvně, že výše denní sazby pro smluvní pokutu je nesprávné vypočítána, žalovaná uvádí, že podle čl. X, odst. 5 Smlouvy o dílo činí smluvní pokuta 0,1% z celkové ceny díla za každý den prodlení od smluvního termínu dokončení do termínu předání díla. Podle čl. IV, odst. 1 Smlouvy o dílo činí cena díla 2.999.737 bez příslušné DPH. Podle čl. X, odst. 5 Smlouvy o dílo se smluvní pokuta vypočítá z celkové ceny díla. Naproti tomu v čl. IV, odst. 1 Smlouvy o dílo, podle kterého je cena díla pouze 2.999.737,50 Kč se nehovoří o celkové ceně díla, ale pouze o ceně díla. Celková cena díla tedy musí být vyšší, než pouhá cena díla. Rozdílem mezi těmito dvěma cenami je právě DPH. V čl. IV, odst. 1 Smlouvy o dílo je u částky 2.999.737,50 Kč výslovně uvedeno, že je bez DPH. DPH je však vždy součástí ceny. Neuplatní se ani argument žalobkyně, že pro výpočet pokuty nejsou odečteny tzv. méně práce. Smlouva o dílo totiž nikde neuvádí, že by se základ pro výpočet smluvní pokuty měl snižovat o méně práce.

5. Následně dne 23. 3. 2018 uplatnila žalovaná vůči žalobkyni nárok na slevu ve výši 1 040 000 Kč vyplývající z vad díla, které žalobkyně provedla. Tyto vady spočívají v nerovnosti podkladu podlah a ovlivňují kvalitu krytiny. Dopisem ze dne 12. 9. započetla žalovaná tuto pohledávku proti údajné pohledávce žalobkyně na zaplacení ceny díla ve výši 232 036, 83 Kč. Sleva ve výši 1.040.000 Kč požadovaná žalovanou se skládá ze dvou složek, a to z očekávané ceny za odstraňování vad ve výši 200.000 Kč a z očekávaného ušlého obratu žalované, který bude způsoben uzavřením ordinace po dobu těchto oprav (14 dnů) ve výši 840.000 Kč. Pokud jde o očekávanou cenu odstraňování vad ve výši 200.000 Kč, její výši prokazují dvěma rozpočty zpracovanými společností [právnická osoba] Co se týká ušlého obratu po dobu odstraňování vad ve výši 840.000 Kč, ten je kalkulován na základě daňového přiznání žalované za rok 2017 a 14 denního výpadku provozu ordinace. Žalovaná uvedla, že pokud by pohledávky žalobkyně nezanikly v důsledku prvního započtení, zanikly by v důsledku tohoto druhého započtení.

6. Při jednání dne 28. 1. 2020 žalobkyně změnila částečně žalobu změnou skutkových tvrzení, kdy požadovala uhradit zádržné z faktury [číslo] ve výši 51 546 Kč, zádržné z faktury [číslo] ve výši 31 571 Kč, tj. celkem 83 117 Kč, nicméně žalobkyně požaduje pouze 82 049,83 Kč a dále žádá přiznat zádržné ve výši 149 987 Kč, v celkové výši 232 036,83 Kč. Soud tuto změnu žaloby připustil na jednání dne 18. 8. 2020.

7. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci (ust. § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o.s.ř.“, ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.) a dále výslechem svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Ing. Arch. [jméno] [jméno] a výslechem žalované. Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.). Pokud soud provedl v řízení další důkazy, pak z těchto neučinil žádná skutková zjištění významná pro předmětný spor.

8. V řízení byl listinnými důkazy prokázán tento skutkový stav:

9. Dne 20. 5. 2013 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena Smlouva o dílo (dále jen„ Smlouva“), jejímž předmětem plnění byla adaptace kanceláří na stomatologické ordinace. Dílo mělo být dle čl. III odst. 1 Smlouvy realizováno v termínu od 20. 5. 2013 do 10. 7. 2013. Dle čl. III odst. 4 Smlouvy byla změna termínů plnění možná vždy na základě dohody obou smluvních stran. Dle čl. IV odst. 1 Smlouvy byla cena stanovena na základě položkového rozpočtu prací a materiálů, který tvoří přílohu č. 2 této Smlouvy a celkem činí 2 999 737,50 Kč bez DPH s tím, že DPH bude účtována v zákonné výši. Dle čl. IV. odst. 11 Smlouvy si strany sjednali zádržné ve výši 10% z celkové ceny za Stavbu. Zádržné bude zhotoviteli stavby vyplaceno po nabytí právní moci kolaudačního souhlasu, a to ve výši 5%, zbylých 5% bude zhotoviteli vyplaceno po záruční době 3 roky na prováděné práce, vyjma dodávek technologických celků, kde bude záruka dle zvyklostí výrobce. Zbylé zádržné (5%) je možno ze strany zhotovitele nahradit bankovní garancí. Dle čl. V. odst. 2 byl v souvislosti se všemi technickými záležitostmi kontaktní osobou objednatele [jméno] [příjmení], který byl zároveň objednatelem určená osoba technického dozoru. Dle čl. IX. byl zplnomocněným zástupcem objednatele pověřený výkonem technického dozoru objednatele společnost norman rourke pryme s.r.o. (dále jen„ TDO“). TDO byl oprávněn jménem objednatele uzavírat se zhotovitelem nezbytné dohody o řešení sporných otázek spojených s realizací díla. TDO zejména mimo jiné kontroloval harmonogram zhotovitele za účelem zajištění a sledování jakýchkoliv změn ve stanoveném plánu, změn týkajících se počtu pracovní síly, zahájení prací, termínů dokončení a celkového dokončení díla. Dle čl. X. odst 5 v případě prodlení zhotovitele s termínem dokončení a předání stavby zaplatí zhotovitel objednateli smluvní pokutu ve výši 0,1% z celkové ceny díla za každý den prodlení od smluvního termínu dokončení do termínu předání díla. V příloze č. 2 Smlouvy byla cena díla stanovena na částku 2 999 737,50 Kč bez DPH a při přičtení 21% DPH na částku 3 629 682,40 Kč. Základní rozpočtové náklady bez nákladů na umístění stavby činily 2 963 289,04 Kč bez DPH. V základních rozpočtových nákladech se pod P.Č. 154 K PK 2100000 počítalo i s elektroinstalací vč. stav. přípomocí a demontáží v částce 900 122,23 Kč (prokázáno Smlouvou o dílo na č.l. 68 spisu, přílohou č. 2 Smlouvy – položkový rozpočet stavby č. l. 14 – 25 spisu)).

10. Z krycího listu fakturace č. II za 07/ 2013 a z rozpočtu za 07/ 2013 vyplývá, že pod [parcelní číslo] K PK [číslo] elektroinstalace vč. stav. přípomocí a demontáží došlo k odpočtu osvětlovacích těles a jejich montáže ve výši 456 531 Kč, kdy cena celkem byla vyčíslena na částku 2 506 758,04 Kč (prokázáno krycím listem fakturace č. II za 07/ 2013 a rozpočtem za 07/ 2013 na č.l. 96 – 101 spisu).

11. Na listě č. 5695564 stavebního deníku bylo ke dni 11. 7. 2013 zapsáno mimo jiné prodloužení termínu do 30. 7. 2013, které bylo podepsáno panem [příjmení], panem [příjmení], arch. [jméno] a žalovanou (prokázáno listem. č. 5695564 stavebního deníku na č.l. 63 spisu).

12. Na listě č. 5695602 stavebního deníku bylo ke dni 8. 8. 2013 zapsáno kolaudační řízení a k jednotlivým místnostem soupis prací. Za stavbu podepsán pan [příjmení] a za technický dozor pan [příjmení] (prokázáno listem. č. 5695602 stavebního deníku na č.l. 64 spisu).

13. Z protokolu o závěrečné kontrolní prohlídce stavby ze dne 8. 8. 2013 bylo zjištěno, že stavba nebyla dosud dokončena (prokázáno protokolem o závěrečné kontrolní prohlídce stavby ze dne 8. 8. 2013 na č.l.103 spisu).

14. Na listě č. 5695610 stavebního deníku bylo ke dni 16. 9. 2013 zapsáno předání s osmi body, které je ještě nutno dodělat. Podepsáno panem [příjmení] a panem [příjmení], (prokázáno listem. č. 5695610 stavebního deníku na č.l. 65 spisu).

15. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že fakturovaná částka bez DPH činila 1 030 913 Kč a zádržné činilo 10% z této částky ve výši 103 091 Kč, částka vč. DPH činila 1 247 405 Kč (prokázáno fakturou [číslo] krycím listem fakturace č. II na č.l. 143 a 144 spisu).

16. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že fakturovaná částka bez DPH činila 631 415 Kč a zádržné činilo 10% z této částky ve výši 63 142 Kč, částka vč. DPH činila 764 012 Kč. Dále zde bylo uvedeno, že zádržné z faktury [číslo] činilo 108 189 Kč. Žalovaná potvrdila převzetí této faktury dne 9. 10 2013 (prokázáno fakturou [číslo] krycím listem fakturace č. III na č.l. 206 a 207 a 209 spisu).

17. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že fakturovaná částka za vícepráce bez DPH činila 46 334 Kč, vč. DPH 56 064 Kč (prokázáno fakturou [číslo] krycím listem víceprací [číslo] na č.l. 145 a 146 spisu).

18. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že fakturovaná částka za vícepráce bez DPH činila 95 537 Kč, vč. DPH 115 600 Kč. Na této faktuře bylo potvrzeno zaplacení dne 27. 6. 2013 (prokázáno fakturou [číslo] krycím listem víceprací [číslo] na č.l. 147 a 148 spisu).

19. Dne 30. 9. 2013 byl podepsán panem [příjmení], panem [příjmení] a žalovanou [příjmení] o předání a převzetí díla (prokázáno Zápisem o předání a převzetí díla na č.l. 26 spisu).

20. Dne 30. 10. 2013 byla mezi [právnická osoba] a žalobkyní podepsána Pojistná smlouva [číslo] o pojištění záruky na zádržné (dále jen Pojistná smlouva). Dle čl. 3 Pojistné smlouvy činil limit pojistného plnění 149 987 Kč a k výše uvedenému limitu pojistného plnění vystaví pojišťovna, po zaplacení pojistného, záruku evid. [číslo] ve prospěch věřitele, kterým byla dle čl. 1 pojistné smlouvy žalovaná. Dle čl. 5 se Pojistná smlouva uzavírá na dobu určitou od 30. 10. 2013 do 30. 9. 2016 (prokázáno Pojistnou smlouvou [číslo] o pojištění záruky na zádržné ze dne 30. 10. 2013). [právnická osoba] vystavena Záruka za zádržné evid. [číslo] (dále jen Záruka) k Pojistné smlouvě [číslo] ve které bylo konstatováno, že Smlouvou o dílo uzavřenou mezi pojištěným (žalobkyně) a věřitelem (žalovaná) se pojištěný zavázal splnit požadavek věřitele spočívající v poskytnutí záruky za zádržné. Pojištěný, který byl rovněž v roli pojistníka, proto uzavřel s pojišťovnou Pojistnou smlouvu o pojištění záruky [číslo]. Sjednaná pojistná doba byla od 25. 10. 2013 do 24. 10. 2018. Limit pojistného plnění ve výši 149 987 Kč představuje maximální pojistné plnění pojišťovny. Pojištění vzniklo 30. 10. 2013 a zaniklo 30. 9. 2016 (prokázáno Zárukou za zádržné evid. [číslo] k pojistné smlouvě [číslo] na č.l. 45 spisu).

21. Vyúčtováním prodlení ukončení stavby a oznámením zápočtu vzájemných pohledávek ze dne 18. 11. 2013 žalovaná vyúčtovala žalobkyni smluvní pokutu za 53 dní prodlení s předáním díla v částce 192 373,17 Kč a na tuto částku započetla závazky a pohledávky žalované za žalobkyní v celkové výši 274 423 Kč. K úhradě tak zůstala částka 82 049,83 Kč, které se žalovaná zavázala uhradit do 5 dnů (prokázáno Vyúčtováním prodlení ukončení stavby a oznámením zápočtu vzájemných pohledávek ze dne 18. 11. 2013).

22. Dopisem ze dne 26. 2. 2014 požadovala žalovaná po žalobkyni úhradu smluvní pokuty ve výši 294 004 Kč, tj. 81 dní x 3 629,68 Kč (prokázáno dopisem ze dne 26. 2. 2014 na č.l. 27 spisu).

23. Dopisem ze dne 28. 2. 2014 započítala žalovaná na pohledávku žalobkyně, spočívající v úhradě zádržného ve výši 274 423 Kč, částku 294 004 Kč na zaplacení smluvní pokuty (prokázáno dopisem ze dne 28. 2. 2014)

24. Dopisem ze dne 25. 3. 2014 nesouhlasila žalobkyně s nárokem na smluvní pokutu a odkázala na oznámení zápočtu vzájemných pohledávek ze dne 18. 11. 2013, ve kterém se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni částku 82 049,83 Kč. Žalobkyně dále upozornila na vrácení sjednaného zádržného, které bylo nahrazeno bankovní garancí (prokázáno dopisem žalobkyně ze dne 25. 3. 2014 na č.l. 32 spisu).

25. Dopisem ze dne 16. 4. 2014 sdělila žalovaná žalobkyni ochotu k uzavření smíru, spočívající v úhradě zádržného ve výši 149 987 Kč, jež byla nahrazena bankovní zárukou (prokázáno dopisem ze dne 16. 4. 2014).

26. Dne 10. 12. 2014 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 232 036,83 Kč. Předžalobní upomínka byla žalované doručena dne 11. 12. 2014 (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 10. 12. 2014 na č.l.48 spisu a dodejkou na č.l. 49 spisu).

27. Z přiznání k dani z příjmu žalované za rok 2017 bylo zjištěno, že výsledek hospodaření žalované činil 2 297 705 Kč (prokázáno daňovým přiznáním žalované za rok 2017 na č.l. 188).

28. Z nabídky [číslo] spol. [právnická osoba] bylo zjištěno, že byla žalované učiněna cenová nabídka na úpravu podkladů, dodání a montáž antistatického PVC ve čtvercích v celkové výši 202 874 Kč (prokázáno cenovou nabídkou ze dne 20. 3. 2018 na č.l. 185 spisu).

29. Z nabídky [číslo] spol. [právnická osoba] bylo zjištěno, že byla žalované učiněna cenová nabídka na úpravu podkladů, dodání a montáž Marmoleum tl. 2,5mm, š. 2m v celkové výši 196 883 Kč (prokázáno cenovou nabídkou ze dne 21. 3. 2018 na č.l. 172 spisu).

30. Dopisem ze dne 23. 3. 2018 uplatnila žalovaná vůči žalobkyni nárok na slevu z ceny díla v důsledku vad díla, kdy provedení oprav odhadla na částku 200 000 Kč a dále uplatnila nárok za ušlý obrat v důsledku uzavření ordinace na 14 dní ve odhadované výši 840 000 Kč, celkem 1 040 000 Kč (prokázáno dopisem ze dne 23. 3. 2018 na č.l. 174).

31. Dopisem ze dne 12. 9. 2018 započetla žalovaná uplatněnou částku ve výši 1 040 000 Kč na slevu z ceny díla vůči pohledávce žalobkyně na zaplacení ceny díla ve výši 232 036, 83 Kč (prokázáno dopisem ze dne 12. 9. 2018 na č.l. 179).

32. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že pro p. [jméno] pracuje jako hlavní stavbyvedoucí na různých zakázkách, je OSVČ, není zaměstnancem žalobce. Největší problém byl v projektu, kde byla spousta chyb a postupně se toto muselo různě předělávat již v průběhu stavby. Zahajovalo se v květnu. Již v té době nedostal na provedení stavby platnou projektovou dokumentaci, platnou dokumentaci dostal do 3 týdnů od jiné projektové společnosti. V průběhu stavby se vyskytla spousta chybných věcí a dělaly se vícepráce, např. rozvaděč se nevešel do zdi, rozvody pro zubařská křesla byla špatně a i dle projektu se křesla nevešla do ordinace a podobně. Řešili předělání těchto cest, i sací přístroje v délce tohoto potrubí nebyly schopny nasávat odpad po zubním zákroku a dělalo se to znovu. Problémem byly i nerovnosti s tím, že zjistili, že dům padá o 13 cm v důsledku stavby metra a opět to znamenalo vícepráce. Po celou dobu výstavby neměl problém s paní doktorkou, na všem byli schopni se domluvit. Též vše zapisoval do stavebního deníku. V závěru stavby upozorňoval jen na chybné rozhodnutí při pokládce marmolea s tím, že došlo ke vzdutí podlahy a opět z toho byly vícepráce. Poté došlo opět k chybě v projektu, neboť marmoleum patřící do chodby patřilo do ordinace a opačně, takže se to opět předělávalo. Též navrhovali jiné dveře u ordinací, kde byly různé šířky stěn a v projektové dokumentaci to bylo jinak, takže v červenci se dohodli, že tam budou dveře zabudované. Projekty se v tomto lišily s tím, že v jedné dokumentaci byly obložkové dveře a v druhé ty pevné dveře. Nakonec se dohodli na těch zabudovaných dveřích. V červenci se rozhodlo, že kolaudace bude v srpnu. Pan Ing. [příjmení] byl technickým dozorem paní doktorky. Dne 8. 8. 2013 proběhla kolaudace s konstatováním, že dveře a obklady nebrání užívání stavby. Svědek dne 7. 8. předal veškerou dokumentaci p. Ing. [příjmení] a on jí od něj převzal. Na kolaudaci byl i zástupce hygieny, který konstatoval, že problém je, že se jedná o provoz, nejsou tady instalovány zubní křesla a zázemí pro pracovníky. Vedoucí stavebního odboru na to řekla, že kolaudaci odvolá a že bude následně svolána kolaudace další, až se to dá do pořádku. Svědek byl následně požádán paní doktorkou, aby vypomohl při instalaci zubních křesel, nábytku a podobně, protože vždy při instalaci dochází k poškození stavby. Například kuchyňská linka poškodila stěny, následně kvůli kartotéce se dělaly vícepráce v tom, že se musely udělat sádrokartonové obklady, neboť kartotéka byla menší, než bylo původně v projektové dokumentaci. Dále se dělaly skleněné obklady u kuchyňských linek, které nesouhlasily s projektovou dokumentací a musely se přesekávat zdi, a to kvůli elektřině. Po celou dobu výstavby nemá zápis ve stavebním deníku, že by bylo nějaké prodlení na jejich straně, vždy se s paní doktorkou nějakým způsobem dohodl. Ve stavebním deníku svědek neupozornil na skutečnost, že se kvůli vícepracím bude prodlužovat doba dodání díla. Pokud se dělaly nějaké vícepráce, tak většinou e-mailem upozornil rozpočtáře, že se budou dělat vícepráce a že by se paní doktorka měla rozhodnout, zda to takto bude chtít dělat a pokud se vícepráce budou dělat, že se tím prodlouží termín dodání. Toto většinou šlo elektronicky, následně to paní doktorka odsouhlasila a vícepráce se dělaly. Vždy za přítomnosti stavebního dozoru. Hlavním důvodem prodloužení termínu dodání na 30. 9. 2013 bylo, že byla spousta víceprací. Do 8. 8. nebyl v ordinaci nábytek, křesla a podobně. Měli ústní dohodu, že díky tomu, že tam byla spousta víceprací, tak stavba musí být posunuta. Takto se domluvili s Ing. [příjmení]. K 10. 7. byla hrubá stavba hotová, řešil dveře, marmoleum atd. Jedinou chybu, kterou svědkovi paní doktorka vytkla, kterou uznal, bylo, že při instalaci dveří bylo poškozeno marmoleum. Následně se na to vzal pracovník, který to opravil, a oni to uhradili. To bylo jediné za celou dobu prací, co mu paní doktorka vytkla. Jinak veškeré vícepráce byly dělány v důsledku chybného projektu, např. u marmolea v projektu bylo, že hnědé marmoleum má být v ordinaci, bílé v čekárně a následně to museli prohodit, protože to mělo být správně obráceně. Svědek dále uvedl, že minimálně jeden zápis odsouhlasení změny termínu paní doktorkou by ve stavebním deníku měl být v důsledku betonáže podlah. Určitě na jednom z kontrolních dnů byl zápis i s jejím podpisem. V průběhu stavby došlo k ponížení ceny díla. Nedávali světla s tím, že si je oni dodají. Tam určitě došlo k ponížení ceny u světel. Nikdy žádné prodlení do stavebního deníku zapsáno nebylo a ani být nemohlo s tím, že samozřejmě veškeré změny stavbu prodlouží, nicméně dělali vše proto, aby se termín neprodloužil. Svědek stavbu předal 8. 8. 2013 a někdy v srpnu stavbu dokončil i s dveřmi. Ještě se řešila ta vzdutá podlaha. Poté se dělaly již kosmetické věci, jako že se čistil odpad, dělali drobné opravy na stavbě, předávali vypínače a podobně. Některé věci se například nelíbily, tak na tom ještě dělal, něco dočistil, něco domaloval atd. Například dělal vstup z chodby do ordinace, což nebylo předmětem projektové dokumentace. Psal to do stavebního deníku proto, že na stavbu vstupoval a tak zapisoval vše, co tam ještě dělal. Důvodem proč došlo k oficiálnímu předání stavby až 30. 9. bylo to, že ještě vypomáhali s instalací nábytku, instalací křesel, s kartotékou apod. Dne 16. 9. je ve stavebním deníku uvedeno, že se provádělo pověšení WC, přetmelení nátěru omyvatelnou barvou a výměna marmolea, proto, že marmoleum poškodili a u WC praskl obklad, a tudíž musel pověsit WC.

33. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že pro paní doktorku [příjmení] vykonával stavební dozor při výstavbě její zubní kliniky. Někdy na konci května byla stavba zahájena, byla podepsána smlouva o dílo, projektová dokumentace a podobně. Zpočátku probíhala stavba bez problémů. Prodlení na začátku při předání stavby stavební firmě žádné nebylo. Poté začaly být problémy s časem. Myslím, že stavební firma neodhadla dobře věci, které měla, např. došlo k pozdějšímu objednání materiálů. Dále došlo i k problémům během stavby, kdy se rekonstruoval v podstatě starý objekt, takže se tam některé věci nedaly předpokládat, např. nerovná podlaha nebo skrytý rozvod plynu, který nebyl nikde v projektové dokumentaci zanesen a díky tomu došlo i k určitému zdržení. Bylo to způsobeno přípravou a i nedodržením technologických postupů. Stavba byla dokončena na konci srpna. Poté se ještě instalovalo technické vybavení ordinace plus truhlářské výrobky a kolaudace také byla někdy na konci srpna. Zhruba týdenní prodleva byla způsobena právě nerovností podlahy, kdy se podlaha musela dorovnávat betonem, ale myslím, že toto bylo odsouhlaseno a i došlo k odsouhlasení a posunutí termínu stavby zhruba o ten týden. Nerovnosti podlahy byly zjištěny hned na počátku stavby s tím, že stavba měla být hotova přibližně do poloviny července. Dále došlo ke zdržení kvalitou provedených prací, kdy bylo chybně položeno marmoleum, kdy byl použit špatný materiál na vyrovnávací vrstvu. Došlo k tomu, že když se po marmoleu chodilo, takto křupalo, muselo se to celé sundat a udělat znovu. Toto bylo někdy ke konci stavby, někdy od konce července asi po dobu 3 týdnů. Dále vznikl ještě další problém a to s dveřmi, konkrétně se zárubněmi dveří s tím, že stavební firma si neuvědomila, jaké zárubně tam musí být a nejprve je oslovili, zda by souhlasili s jinými obložkovými zárubněmi, které ale byly jiné než v projektové dokumentaci. Tento jiný typ zárubní jim neodsouhlasili a následně dodávka těch správných zárubní dle projektové dokumentace trvala dlouho, přibližně 3 až 4 týdny, tzn. 2 až 3 týdny se řešilo, jaké zárubně se tam dají a následně ještě byla 3 – 4 týdny doba objednání a tím se také ta stavba protáhla. Problém se stavební firmou v komunikaci nebyl, od nich ale přišel návrh na záměnu zárubní pozdě a tím se samozřejmě prodloužil termín na dodání těch správných zárubní. Dveře měla dodávat [právnická osoba]. Plyn byl vyřešen během 1 dne, to nijak stavbu neprodloužilo. V průběhu stavby se samozřejmě objevily i některé další nedostatky s tím, že ale tyto byly ihned vytčeny a dány do pořádku. Stavební firma zavinila chybné položení marmolea a i pozdní dodání zárubní dveří s tím, že věděli, že např. ty zárubně přijdou až za 3 až 4 týdny, tak v mezidobí nebyl takový tlak na rychlé dodělání věcí, ale věděli, že na to mají delší dobu a dodělávali to postupně. Dále se vyskytly i dvě chyby u vývodu pro křesla. To se ale vyskytlo ještě před pokládkou marmolea a následně to bylo uděláno správně s tím, že přišel i dodavatel, který měl dodávat tato zubní křesla, přeměřil si to a následně už to bylo uděláno správně. Toto se napravilo v té lhůtě 3 týdnů, než se pokládalo marmoleum. Nejprve se dělaly zárubně dveří, poté omítka, protože tyto zárubně nevyčuhují ven a jsou v jedné rovině s omítkou a až následně se dělají podlahy a marmolea. Existovaly zde dvě projektové dokumentace, jednu zpracovával p. arch. [jméno] a ta řešila technické věci, takže ten udělal projektovou dokumentaci vč. technologií, kde řešil elektriku, vodu a podobně. Dále druhá projektová dokumentace, kterou zpracoval p. arch. [jméno], ta byla v podstatě vizuální, jak to mělo vypadat. Obě dokumentace byly součástí zadání pro stavební firmu, která z nich vycházela a p. arch. [jméno] byl následně i autorským dozorem na stavbě. Co se týče nějakých odchylek v projektových dokumentacích tak si svědek nevzpomíná, že by v nich byla nějaká zásadní chyba, řešily se pouze drobnosti. Tyto projektové dokumentace už byly součástí výběrového řízení s tím, že ke změně celé projektové dokumentace nedošlo, že by např. byla vyměněna za jinou a podobně. Docházelo k drobnostem, například to, že byla vyměněna barva a podobně, ale to vždy bylo odsouhlaseno v rámci kontrolních dnů a nikdy s tím nebyl problém. Víceprací tam bylo hodně, ale finančně to nebyla nějak velká částka. Například bylo domluveno oproti projektové dokumentaci, že vymalují vchod a přesunou světlo, na to byla cenová nabídka, oni to udělali a dostali zaplaceno, a tyto vícepráce se dělaly v průběhu celé stavby. Oproti projektové dokumentaci došlo k záměně barvy marmolea, které má být položeno do ordinace, kdy snad místo béžového mělo být světle šedé a jinak k žádné změně v projektu nedošlo. V projektu bylo, že světlé má být v ordinaci a tmavé má být v recepci. V jednu chvíli špatně prohodili i část marmolea, takže tuto barevnost prohodili do ordinace, tedy začali pokládat to tmavé. Toto si spletla stavební firma, nebyla to chyba v projektu. Svědek dále uvedl, že žádné dohodě ohledně posunutí termínu nedošlo. Věděli, že od září paní doktorka musí v těchto prostorách ordinovat a tudíž byla snaha, aby se to dodělalo co nejdříve, ale žádná dohoda o posunutí termínu v tomto smyslu nebyla. Stavební firma nikdy netlačila na to, že by to nějakým způsobem zasáhlo do termínu. Nikdy neřekli, že pokud chceme tyto vícepráce, že se musí posunout termín, že to nestíhají a podobně. Nic takového se tam neřešilo. Změna termínu byla odsouhlasena jednou. Bylo to odsouhlaseno ve stavebním deníku při kontrolním dnu, dodatek žádný ke smlouvě nebyl. Původně byl také v zadání určitý počet svítidel, pak došlo ke změně s tím, že si paní doktorka některá světla dodala sama a stavební firma jí dělala pouze montáž těchto světel. K ponížení ceny o dílo v tomto došlo. Doklady se předávaly nadvakrát. Nejprve se předávaly doklady pro kolaudační řízení, které se také dělalo nadvakrát s tím, že zde byl tlak na zahájení provozu ordinací a tak se s paní doktorkou dohodli, že požádají o kolaudační řízení dřív s tím, že si to prohlédnou a alespoň jim řeknou chyby, aby ta druhá kolaudace už proběhla v pořádku. Při první kolaudaci bylo vytknuto, že nebyly dokončeny povrchy, nebyly dveře a myslím, že i hygiena vytkla nedokončení technologií, ale toto nebyla chyba stavební firmy. Kolaudace vůbec nebyla věcí stavební firmy. Stavební firma k této kolaudaci měla pouze předložit určité dokumenty. Sepsalo se to na místě, ta další kolaudace už proběhla v pořádku a zkolaudovalo se někdy na konci srpna nebo na začátku září, to si již přesně nepamatuje. Další doklady byly předávány na konci stavby. Toto bylo ke konci srpna. To už byly doklady, které nesouvisely s kolaudací jako stavební deník a podobně. Po 8. 8. 2013 se dělala kompletace, ještě se dělaly zárubně, marmoleum, malovalo se, docházelo ještě k nějakému odstraňování vad, které se objevily v průběhu stavby. Například se muselo něco předělávat na záchodě, když se po úklidu zjistilo, že tam je něco chybně a podobně. K dokončení stavby došlo v druhé polovině srpna, spíše ke konci srpna. K předání stavby došlo někdy ke konci srpna. Následně tam přišla dodavatelská firma, která dodávala křesla a podobně. Ještě tam byl snad elektrikář, který tam dodělával nějaké zbytky v rámci již odstraňování nějakých vad, ale to už tam stavební firma nebyla. U podpisu předávacího protokolu svědek byl, určitě ho připravoval a kompletoval. Bylo to někdy ke konci srpna. Žalovaná začala užívat předmětné prostory asi v průběhu září. Po předložení posledního listu ze stavebního deníku č. 5695610 svědek uvedl, že výměna marmolea dne 19. 9. 2013 byla ještě součástí prací [právnická osoba]. Uvedl, že se časově spletl a toto se dělalo ještě v září. Nešlo o celou výměnu marmolea, šlo pouze o nějaké odřené části a měnila se pouze nějaká část s tím, že k podepsání předání díla došlo 16. 9. 2013. V rámci předání díla je zde soupis vad, které byly zjištěny při té předávce a následně ještě byly dodělávány. K předání stavby došlo až po odstranění vad, které byly vytknuty dne 16. 9. 2013, neboť se jednalo o vady, pro které nebylo možno dílo užívat. Vady 1 až 6 byly vady, které nebránily užívání stavby a vady pod č. 7 a 8, ty bránily užívání stavby a musely se předělat. Pokud tam byl ještě nějaký problém s marmoleem, takto je např. problém pro který tu stavbu nelze užívat. Předávací protokol se podepisoval 30. 9. 2013 s tím, že toto se podepisovalo již po dokončení i veškerých vad, které byly vytknuty při předání dne 16. 9. 2013. Na poslední straně stavebního deníku je podpis pana [příjmení], pan [příjmení] většinou dělal zápisy do stavebního deníku a i na protokolu o předání a převzetí díla je jeho podpis.

34. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno]. [jméno] [jméno], bylo zjištěno, že působil jako autorský dozor na stavbě MUDr. [příjmení]. Náplní jeho práce byl koncept interiéru, projektová dokumentace interiéru a dozor formou autorského dozoru. V průběhu stavby se vyskytly tři problematické body. První bylo dorovnání podlahy do ulice, kde zjistili, že dům byl sedlý přibližně o 10 cm. Dalším problémem byly dveře do ordinace, kdy stavba objednala jiné zárubně a ty musely být objednány nové. Dalším problémem bylo marmoleum, kdy nejprve ho stavební firma pokládala špatně a následně tam snad došlo i k nějakému poškození. Co se týče podlahy, tak se tam jednalo o nějakou vícepráci, se kterou se nepočítalo. Co se týče objednávky dveří do ordinace, to asi zapříčinilo posunutí termínu, ale za to mohla stavební firma. Co se týče pokládky marmolea, tam si není jistý, že by to zapříčinilo posunutí termínu. Stavba určitě měla skluz. U finálního předání stavby nebyl, ani nepodepisoval předávací protokol. Do stavebního deníku nepsal, jestli, tak minimálně, jinak do stavebního deníku psal technický dozor, a to byl Ing. [příjmení]. Svědek dozoroval správnost provedení interiéru, tzn. osvětlení, povrchy, správnost materiálu, barevnost a podobně. Zárubně byly asi jediným zádrhelem, který se stavbou řešili. Měly být skryté zárubně tak, aby to bylo jednolité se skleněnými obklady s tím, že stavební firma navrhla jiné zárubně, které by toto nesplňovaly, a proto se to muselo změnit. Dodání jiných zárubní na stavbu mohlo mít časový vliv na stavbu 14 dní až 1 měsíc, dle zvyklostí dodavatelských firem.

35. Z výslechu žalované bylo zjištěno, že vše předala svému účetnímu, který jí měl zpracovat přehled, jak pohledávek, které jsou ještě k uhrazení žalobkyni, tak i smluvní pokutu, kterou naopak by měla žalobkyně uhradit žalované a z toho právě vznikl ten zápočet z 18. 11. 2013, kde zbylo neuhrazené zádržné ze tří faktur v celkové výši 137 212 Kč, což je podle smlouvy o dílo to první zádržné, které mělo být uhrazeno po kolaudaci a následně je tam i druhé zádržné, tzn. částka dalších 137 211 Kč jako zůstatek zádržného České pojišťovny. Když se tyto dvě částky zádržného sečetly, tak z toho vznikla částka 274 423 Kč. Žalovaná nerozuměla, proč je zůstatek zádržného pouze 137 211 Kč a ne 149 987 Kč tak, jak vyplývá ze sdělení pojišťovny a ze smlouvy s pojišťovnou a věc následně předala svému právnímu zástupci a nakonec tuto částku neuhradila. Ordinaci otevřeli 7. 10. 2013. Termín neustále posouvali, původně to mělo být hotové do 10. 7. 2013, nicméně stavba neprobíhala tak, jak měla. Zárubně, to byl velký problém, protože stavba neudělala správné zaměření zárubní a byly užší než zeď, tudíž se to muselo předělat a tím se samozřejmě prodloužil termín. Nešly koupit v obchodě, musely se nechat vyrobit, takže z toho byla žalovaná špatná, neboť věděla, že tím se prodlouží termín. U předání 16. 9. 2013, tak jak je to uvedeno ve stavebním deníku, žalovaná nebyla, není tam její podpis. Ordinace v tu dobu ještě nebyly připravené. V období od 19. 9. do 2. 10. se dle stavebního deníku dělala výměna marmolea, neboť byly dvě barvy marmolea, tmavá a světlá, kdy tmavá měla být na recepci a světlá do ordinace. Tmavé bylo mnohem méně, bylo to asi jedna desetina plochy, ale jak to začaly pokládat opačně, tak již to nastříhali a následně byl velký problém s tím, to vyměnit. Nakonec pan [jméno] vymyslel spojovací šev a snažili se to tedy udělat tak, aby to fungovalo, nicméně to již profesionálně uděláno nebylo. Dne 25. 9. 2013 se již vyměňovala jenom část marmolea, protože v recepci stál již pult, ale ještě se tam v tu dobu s podlahou pracovalo. 30. 9. převzali stavbu, ale stále tam byl problém, že podlahová krytina nebyla taková, jakou požadovali, ale již potřebovali pracovat. Nakonec povrch ještě upravil soused, který je podlahář a pan [jméno] to ještě uhradil. Podle předávacího protokolu došlo k předání stavby 30. 9. 2013. Problémy byly do poslední chvíle, dokonce se tam i měnilo barevné provedení podlah apod. s tím, že samozřejmě, když již se tento termín takto prodlužoval, tak již bylo pro žalovanou prioritou otevření ordinace a již nechtěla znovu bourat a zasahovat do podlah apod., takže se to nakonec předalo. Poslední kolaudace proběhla těsně před předáním díla. Žádné připomínky, které by bránily provozu, tam nebyly. Stavba byla při kolaudaci schválena stavebně. Počet dní v zápočtu ze dne 18. 11. 2013 uvedla 53, protože jí to sdělil Ing. [příjmení] jako adekvátní. Původně se tedy opírali o těch 53 dní, ale poté přišla další faktura a již to předali právní kanceláři a začali uplatňovat plný počet dnů prodlení. K prodloužení termínu do 30. 7. 2013 žalovaná uvedla, že u toho jednání byla a toto i ve stavebním deníku podepsala. Chtěla, aby to tam bylo zapsáno právě proto, aby měla písemně potvrzené, kdy se stěhují a kdy dojde k předání díla. Na této listině je podepsán pan [příjmení], pan [jméno], pan [příjmení] a žalovaná. Nebylo to myšleno tak, že by uznávala, že se takto dílo prodlouží, ale podepsala to právě proto, že chtěla vědět, dokdy tedy bude dílo hotové. Co se zapisovalo do stavebního deníku, žalovaná věděla, byla přítomna na každé schůzce ve čtvrtek a tam to všechno řešili. Zápisy do stavebního deníku dělal pan [příjmení] a pan [příjmení] to podepisoval a tím také potvrzoval to, že u toho byl. Ing. [jméno] [příjmení] byl zaměstnancem společnosti [právnická osoba], tak velkou rekonstrukci si netroufla dělat bez stavebního dozoru, proto oslovila tuto společnost a byl jí přidělen pan [příjmení] Pan ing. [příjmení] s ní prošel celou smlouvu o dílo a prováděl dozor až do úplného konce, až do předání díla. Spoléhala na něj v ekonomické části stavby, tzn., on prováděl i kontrolu faktur a vše procházel, a když jí řekl, že faktury je možné proplatit, takto žalovaná udělala. S architektem [jméno] se snažili nic neodpustit a byli velmi přísní. Zrovna 53 dní jí bylo doporučeno panem [příjmení] [příjmení] s tím, že on se tam snažil něco zohlednit a žalovaná mu v tomto věřila. K dotazu, zda si žalovaná již nechala v ordinaci opravit vady, které se vyskytly a jejíž slevu z díla nyní žádá, k tomu žalovaná uvedla, že v ordinacích se údržbou dvakrát ročně již podlaha vylepšila, v recepci se to zhoršuje a tak se zaměřila na tu recepci. Nechala si udělat návrh od dvou podlahových firem, včetně časového návrhu, nicméně se bojí, že jejich časový návrh 14 dnů by se mohl prodloužit na měsíc a to by již byl problém, takže zatím nenašla odvahu k tomu, to provést.

36. Shora uvedené a provedené důkazy byly soudem hodnoceny, když při jejich hodnocení postupoval podle ust. § 132 o.s.ř., hodnotil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti. Po zhodnocení všech důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti.

37. Při posuzování merita věci soud postupoval podle ust. § 536 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen jako „obchodní zákoník“), a podle ust. § 544 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „obč.zák.“), a to v souladu s ust. § 3028 odst. 3 věta prvá občanského zákoníku, podle kterého není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy, a dále podle ust. § 1982 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) občanského zákoníku, neboť druhá pohledávka žalované k započtení byla uplatněna za účinnosti nového občanského zákoníku.

38. Dle ust. § 1 odst. 1 obchodního zákoníku tento zákon upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním související. Podle odst. 2 právní vztahy uvedené v odst. 1 se řídí ustanoveními tohoto zákona. Nelze-li některé otázky řešit podle těchto ustanovení, řeší se podle předpisů práva občanského.

39. Podle ust. § 536 odst. 1 obchodního zákoníku smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení.

40. Podle ust. § 537 odst. 1 obchodního zákoníku zhotovitel je povinen provést dílo na svůj náklad a na své nebezpečí ve sjednané době, jinak v době přiměřené s přihlédnutím k povaze díla. Nevyplývá-li ze smlouvy nebo z povahy díla něco jiného, může zhotovitel provést dílo ještě před sjednanou dobou.

41. Podle ust. § 546 odst. 1 obchodního zákoníku objednatel je povinen zhotoviteli zaplatit cenu dohodnutou ve smlouvě nebo určenou způsobem stanoveným ve smlouvě. Není-li cena takto dohodnutá nebo určitelná a smlouva je přesto platná (§ 536 odst. 3), je objednatel povinen zaplatit cenu, která se obvykle platí za srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy za obdobných obchodních podmínek.

42. Podle ust. § 548 odst. 1 obchodního zákoníku objednatel je povinen zaplatit zhotoviteli cenu v době sjednané ve smlouvě. Pokud ze smlouvy nebo tohoto zákona nevyplývá něco jiného, vzniká nárok na cenu provedením díla.

43. Podle § 313 obchodního zákoníku vzniká bankovní záruka písemným prohlášením banky v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžité částky podle obsahu záruční listiny, jestliže určitá třetí osoba (dlužník) nesplní určitý závazek nebo budou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině.

44. Podle § 358 obchodního zákoníku jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit u soudu.

45. Podle ust. § 544 odst. 1 obč.zák. sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda.

46. Podle ust. § 544 odst. 2 obč.zák. smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

47. Podle ust. § 545 odst. 3 obč.zák. nevyplývá-li z dohody něco jiného, není dlužník povinen smluvní pokutu zaplatit, jestliže porušení povinnosti nezavinil.

48. Podle ust. § 1982 odst. 1 občanského zákoníku dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle odst. 2 tohoto ustanovení započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

49. Podle ust. § 1987 odst. 1 občanského zákoníku k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

50. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 232 036,83 Kč s příslušenstvím, když po doplnění skutkových tvrzení se požadované částky domáhala z důvodu neuhrazeného zádržného z faktur [číslo] [číslo] neuhrazené části zádržného ve výši 149 987 Kč, která byla nahrazena bankovní garancí.

51. Žalovaná namítala, že oznámení vzájemných zápočtů ze dne 18. 11. 2013, ve kterém žalovaná započítala pohledávku žalobce ve výši 274 423 Kč na smluvní pokutu ve výši 192 373,17 Kč, nemá charakter uznání závazku s tím, že započtení pohledávky ještě neznamená uznání pohledávky, proti níž započtení provádí. Žalovaná dále namítala, že žalobkyně nemá nárok na zaplacení zádržného ve výši 149.987 Kč také z toho důvodu, že nepředala žalované bankovní záruku, která by byla účinná po celou záruční dobu k dílu.

52. Z provedených důkazů, zejména z předmětných faktur má soud za prokázané, že první zádržné ve výši 5% činí z faktury [číslo] částku 51 546 Kč a z faktury [číslo] částku 31 571 Kč. Skutečnost, že zádržné z těchto faktur nebylo žalovanou uhrazeno, žalovaná ani nijak nesporovala. Naopak i při své účastnické výpovědi tuto skutečnost potvrdila, když na neuhrazené zádržné sama započítávala nárok na smluvní pokutu. Povinnost žalované toto zádržné žalobkyni vrátit vyplývá i z čl. IV. odst. 11 Smlouvy o dílo, kde si strany sjednaly, že toto první zádržné bude zhotoviteli stavby vyplaceno po nabytí právní moci kolaudačního souhlasu, a to ve výši 5% O oprávněnosti žalobkyně nárokovat zádržné z výše uvedených faktur ve výši 83 117 Kč, když žalobkyně požaduje pouze 82 049,83 Kč, nemá soud žádné pochybnosti, když žalovanou toto zádržné uhrazeno nebylo. Žaloba je v této části důvodná.

53. Dle čl. IV. odst. 11 Smlouvy o dílo vyplývá, že zbylých 5% (druhé zádržné) bude zhotoviteli vyplaceno po záruční době 3 roky na prováděné práce. Zbylé zádržné (5%) je možno ze strany zhotovitele nahradit bankovní garancí. Soud má zejména z Pojistné smlouvy a ze Záruky, poskytnuté [právnická osoba] za prokázané, že tato záruka, ač byla poskytnuta nebankovní institucí, činila částku 149 987 Kč a měla být uhrazena žalovanou po záruční době, nejpozději od 1. 10. 2016, jak vyplývá z předmětné Záruky a Pojistné smlouvy (pojistná doba trvala od 30. 10. 2013 do 30. 9. 2016). Strany si ve Smlouvě o dílo ujednaly možnost zhotovitele nahradit zbylé zádržné bankovní garancí, nebylo to jeho povinností. Soud má za to, že v daném případě je bez významu, že se jednalo o nebankovní záruku. Neztotožnil se tak s tvrzením žalované, že žalobkyně nemá na toto zbylé zádržné nárok z důvodu absence bankovní záruky. Důležitá byla vůle stran a závazek ve Smlouvě o dílo a v Pojistné smlouvě a Záruce ujednaný. Je pravda, že v Záruce byla na první straně stanovena sjednaná pojistná doba od 25. 10. 2013 do 24. 10. 2018, když na druhé straně pak bylo pod Informací o dohodnuté pojistné době uvedeno, že pojištění vzniká 30. 10. 2013 a zaniká 30. 9. 2016. V kontextu se Smlovou o dílo a Pojistnou smlouvou pak soud uzavřel, že záruční doba, která měla trvat 3 roky od provedených prací, běžela pro účely vrácení částky za druhé zádržné od 30. 10. 2013 do 30. 9. 2016. I v případě, že by toto druhé zádržné nebylo splatné ke dni podání žaloby, ke dni rozhodnutí soudu již splatné bylo a žalovaná jej žalobkyni ani ke dni rozhodnutí soudu neuhradila, ač si své povinnosti vědoma byla. I v této části tak považuje soud žalobu za důvodnou.

54. Dopisem z 18. 11. 2013 žalovaná uplatnila poprvé u žalobkyně vzájemnou pohledávku spočívající v uhrazení smluvní pokuty dle Smlouvy o dílo za prodlení žalobkyně s předáním díla 53 dnů. Dopisem ze dne 28. 2. 2014 započetla žalovaná na pohledávku žalobkyně úhradu smluvní pokuty ve výši 294 004 Kč, tj. za 81 dní prodlení x 3 629,68 Kč. Dle svých tvrzení požadovala nejprve 53 dní prodlení dle domluvy s panem [příjmení], v druhém dopise již požadovala smluvní pokutu za plný počet dní prodlení od 11. 7. 2013, když dílo mělo být dle Smlouvy o dílo předáno dne 10. 7. 2013, do 30. 9. 2013, kdy byl stranami podepsán předávací protokol tj. o 81 dní. Soud přezkoumal tvrzení žalované a dospěl k závěru, že prodlení žalobkyně s předáním díla trval 62 dní, nikoli 81 dní. Ze strany č. 5695564 stavebního deníku totiž vyplývá, že si žalobkyně i žalovaná vzájemnou dohodou, kterou obě strany podepsaly, dojednaly posunutí termínu na 30. 7. 2013. Dle čl. III odst. 4 Smlouvy o dílo je změna termínů plnění možná vždy na základě dohody obou smluvních stran, což v daném případě bylo podpisem smluvních stran ve stavebním deníku splněno. K předání díla následně došlo dne 30. 9. 2013, což vyplývá z předávacího protokolu. Soud se neztotožnil s tvrzením žalobkyně, že dílo bylo hotové již v době první kolaudace dne 8. 8. 2013, když z listinných důkazů vyplývá, že stavba v té době ještě nebyla hotova. Ani dne 16. 9. 2013 nedošlo k předání díla, když ve stavebním deníku bylo k tomuto dni vytknuto osm položek, které ještě bylo nutno dodělat, když pro některé dosud nebylo možné stavbu užívat, jak vyplynulo též z výslechu svědka [příjmení] a z výslechu žalované. Soud tak má za prokázané, že žalobkyně byla v prodlení s předáním díla od 31. 7. 2013 do 30. 9. 2013, tj. 62 dní. Dle čl. X. odst 5 Smlouvy o dílo v případě prodlení zhotovitele s termínem dokončení a předání stavby zaplatí zhotovitel objednateli smluvní pokutu ve výši 0,1% z celkové ceny díla za každý den prodlení od smluvního termínu dokončení do termínu předání díla. Soud tak vypočetl nárok žalované na smluvní pokutu z celkové ceny díla, která činila dle nesporných tvrzení účastníků 3 217 740 Kč, z toho 0,1 % činí 3 217,74 x 62 dní, smluvní pokuta tak činí 199 500,71 Kč. Celkovou cenu díla soud neposuzoval dle ceny díla, uvedené ve Smlouvě o dílo, jak navrhovala žalovaná, neboť v řízení bylo prokázáno a učiněno nesporným, že v rámci provádění díla byly žalobkyní učiněny vícepráce, kdy tyto vícepráce byly žalovanou uhrazeny a naopak z ceny díla byly odpočteny osvětlovací tělesa, které žalobkyně nakonec nedělala. Celková cena díla je tak dle soudu výsledná cena díla, včetně započtení všech víceprací i méně prací a z této ceny by měla být dle Smlouvy o dílo počítána smluvní pokuta. Strany učinili soudu nesporným, že výsledná celková cena díla činila 3 217 740 Kč vč. DPH. Soud má za to, že se při stanovení celkové ceny díla musí vycházet z ceny vč. DPH, neboť to je i faktická cena, která byla žalovanou uhrazena. Neztotožnil se tak s tvrzením žalobkyně, že by soud měl vycházet z celkové ceny díla bez DPH. Soud jen na okraj uvádí, že odpočet osvětlovacích těles a jejich montáže ve výši 456 531 Kč bez DPH byl uveden již v rozpočtu z 29. 1. 2013 pod P.Č. [anonymizováno] K PK [číslo] pod položkou elektroinstalace vč. stav. přípomoci a demontáž.

55. Soud tak posoudil pohledávku žalované k započtení, spočívající v úhradě smluvní pokuty za prodlení žalobkyně s předáním díla, za částečně důvodnou, a to v částce 199 500, 71 Kč, jak bylo uvedeno shora. Způsob výpočtu smluvní pokuty byl ve Smlouvě o dílo uveden dostatečně určitě a srozumitelně. Pohledávka žalované byla v době uplatnění způsobilá k započtení a bylo by možné ji uplatnit u soudu. Pohledávka žalované se s pohledávkou žalobkyně na uhrazení prvního zádržného setkaly dne 18. 11. 2013, při jejím uplatnění. S pohledávkou na uhrazení druhého zádržného se setkaly nejpozději po uplynutí tříleté záruční (pojistné) doby, sjednané v [právnická osoba], tedy ke dni 1. 10. 2016. Po vzájemném započtení pohledávek tak má žalobkyně nárok na úhradu částky 32 536,12 Kč (232 036,83 Kč – 199 500,71 Kč).

56. V průběhu řízení (12. 9. 2018) pak žalovaná vznesla další kompenzační námitku v souladu s ust. § 98 o.s.ř. jako obranu proti návrhu. V prvé řadě započetla na nárok žalobkyně částku 200 000 Kč jako slevu z ceny díla v důsledku vad díla, a dále uplatnila nárok za ušlý obrat v důsledku uzavření ordinace na 14 dní v odhadované výši 840 000 Kč, celkem 1 040 000 Kč. K tomu soud především uvádí, že tato kompenzační námitka byla vznesena žalovanou pro případ, že by soud nepovažoval za důvodnou první kompenzační námitku, spočívající v nároku na smluvní pokutu. Tuto kompenzační námitku však soud posoudil jako oprávněnou a pohledávka žalobkyně v podstatné části zanikla vzájemným započtením. Co se týče druhé vznesené námitky započtení, částka ve výši 1 040 000 Kč byla žalovanou z velké části odhadnuta s tím, že by se muselo dále provádět rozsáhlé dokazování ke zjištění vad díla a ušlého obratu, kdy by bylo nutné vypracování znaleckých posudků ke zjištění skutečné pohledávky žalované k započtení. Žalovaná navíc dosud k opravám podlah nepřistoupila a žádný ušlý obrat v důsledku uzavření ordinace jí nevznikl. Tato pohledávka tak dosud nemůže být splatná. Lze-li navíc očekávat, že by námitka započtení vznesená podle ust. § 98 věty druhé o.s.ř. s ohledem na obtížnost zjišťování existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nekompenzabilitu započítávané pohledávky pro nejistotu a neurčitost (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 1.10.2018, sp.zn. 28 Cdo 5711/2017). Soud se tak další námitkou započtení nezabýval, neboť již provedl obsáhlé dokazování k prokázání důvodnosti nároku žalobkyně i ke zjištění oprávněnosti první námitky započtení žalované a další obsáhlé dokazování by tak nepřiměřeně prodloužilo i tak dlouhé řízení. Pohledávku žalované k započtení soud vyhodnotil jako nejistou a neurčitou a tudíž nezpůsobilou k započtení, jak má na mysli § 1987 odst. 2 o. z..

57. Ze všech uvedených důvodů soud shrnuje, že žalobou uplatněný nárok je zcela po právu, ze žalovanou započítávaných částek je po právu započtení smluvní pokuty ve výši 199 500, 71 Kč. Oprávněně nárokovaný dluh žalované vůči žalobkyni tedy činí částku 32 536,12 Kč.

58. Soud proto žalobě co do částky 32 536,12 Kč s příslušenstvím vyhověl, co do částky 199 500, 71 Kč žalobu zamítl.

59. O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když v případě započtených částek nárokovaných žalobkyní po žalované bylo třeba přiznat úrok z prodlení následující den po splatnosti druhého zádržného, tedy ode dne 1. 10. 2016. Soud tak zamítl žalobu v neoprávněně nárokovaných úrocích z prodlení od 21. 12. 2014 do 1. 10. 2016, když ve výroku III. tohoto rozsudku došlo k chybě a mělo být uvedeno do 30. 9. 2016.

60. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.

61. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 32 536,12 Kč, tedy v rozsahu 14,02 %, neúspěšná co do částky 199 500,71 Kč, tedy v rozsahu 85,98 %.

62. Žalované, která byla v řízení úspěšná v rozsahu 71,96% tak náleží náhrada nákladů řízení, sestávající z nákladů právního zastoupení za 20 úkonů právní pomoci po 9 260 Kč (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, písm. d) písemné vyjádření ze dne 5. 5. 2015, 28. 12. 2015, 2. 2. 2016, 10. 6. 2016, 19. 4. 2017, 4. 1. 2019, 21. 1. 2020, 1. 9. 2020, g) – 11x účast na jednání soudu, dne 15. 12. 2015, 20. 4. 2016, 30. 11. 2016, 28. 3. 2017, 14. 11. 2018, 9. 4. 2019, 24. 9. 2019, 28. 1. 2020, 18. 8. 2020, 18. 9. 2020 a 27. 11. 2020, když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.) a 20 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu) a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů ve výši 40 152 Kč, celkem tedy 231 352 Kč Náklady žalované činí 71,96% z částky 231 352 Kč, tj. částku ve výši 166 480,90 Kč, a byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).