15 C 141/2025 - 82

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta], LL.B. sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 427/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město o zaplacení 119 438 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka], a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. [jméno FO]. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši [částka], se zamítá.

III. Soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhá po žalované náhrady škody a nemajetkové újmy s odůvodněním, že dne [datum] bylo proti žalobci zahájeno trestní stíhání usnesením dle § 160 odst. 1 trestního řádu pro podezření ze spáchání zločinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve formě spolupachatelství dle ustanovení § 23 TZ. Řízení bylo vedeno Obvodním soudem pro [adresa] pod sp. zn. 8 T [Anonymizováno]/2022. První hlavní líčení se konalo dne [datum] a poslední pak dne [datum], při něm byl žalobce obžaloby zproštěn. Při vyhlášení rozsudku se žalobce vzdal práva na odvolání a pravomocný rozsudek byl doručen do datové schránky jeho obhájce dne [datum]. při předběžném projednání nároku žalovaná přiznala žalobci náhradu tzv. obhajného v celkové výši [částka] z uplatňovaných [částka]. Nárok na poskytnutí zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši [částka] a nárok na poskytnutí zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení ve výši [částka] žalobci žalovanou přiznán nebyl a jako dostačující žalovaná považuje omluvu za nezákonné trestní stíhání. Žalobce touto žalobou požaduje částku na obhajném, ve výši [částka]. (na jednání soudu došlo k rozšíření žaloby na správnou částku o [částka].) Ta představuje jednak náhradu za úkon ze dne [datum] označený jako Nahlédnutí do spisu dle § 11 odst. 3 AT. Žalobce odkazuje zejména na závěry Ústavního soudu, dle kterého: „neodpovídá-li úkon nahlížení do spisu žádnému úkonu právní služby podle § 11 odst. 1 a odst. 2 advokátního tarifu, bylo s ohledem na okolnosti případu namístě úkon nahlížení do spisu považovat za samostatný úkon právní služby, za který náleží náhrada podle § 11 odst. 3 advokátního tarifu, neboť se svou povahou kvalitativně blíží úkonu podle § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu. “ (viz nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp.zn. I. ÚS 3906/17) a dále za úkon ze dne [datum] označený jako písemné podání ve věci samé – stížnost proti udělení pořádkové pokuty dle § 11 odst. 1 písm. d) AT. Žalobce musel tyto náklady vynaložit v přímé souvislosti s protizákonným trestním stíháním a v případě, že by zde nezákonné trestní stíhání nebylo, nebyla by žalobci pořádková pokuta proti které stížnost stěžovala udělena a dne [datum] návrh na doplnění vyšetřování. Žalobce požaduje také zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Předmětné trestní stíhání negativně ovlivnilo jeho osobní i pracovní život. Sdělením obvinění a vedením trestního stíhání byla zasažena čest a dobrá pověst Žalobce, jeho společenský, pracovní a rodinný život. Žalobce je drobným živnostníkem v oblasti poskytování IT služeb a programování a své služby poskytuje i mezinárodně významným společnostem zabývajícím se e-komerce. Zahájením jeho trestního stíhání začal mít žalobce obavy o další existenci jeho podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že byl neprávem obviněn ze zločinu zpronevěry, velmi se obával o negativní publicitu, která by v této oblasti měla jistě velký negativní efekt na podnikání v oblasti poskytování IT služeb. Trestní stíhání vedlo k velmi silným a hlubokým obavám o jeho pověst v okruhu přátel, rodiny, známých, zákazníků a k negativním dopadům na mezilidské vztahy. Tyto skutečnosti dále prohloubily jeho pocit nespravedlnosti a utrpení. Žalobce byl na vysoké odborné pracovní pozici Tech leader týmu programátorů ve společnosti Internet [právnická osoba]. Byl nucen tuto záležitost řešit i se svou nadřízenou, paní [jméno FO], neboť orgány činné v trestním řízení se obraceli přímo na zaměstnavatele. Žalobci byla taktéž v rámci nezákonného trestního řízení uložena pořádková pokuta za nedostavení se k úkonu trestního řízení, ačkoliv se řádně omluvil prostřednictvím svého obhájce a zrušena byla až rozhodnutím soudu na základě podaného opravného prostředku. I v rámci udělení této pořádkové pokuty se orgány činné v trestním řízení obraceli na zaměstnavatele, což zcela jistě negativně ovlivnilo pověst žalobce v zaměstnání. V důsledku velkého stresu, rozvinuly úzkostné stavy a byl nucen vyhledat odbornou psychologickou péči. Od roku 2022 žalobce docházel k psycholožce paní [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], [tituly za jménem]. Žalobce byl nucen v důsledku nezákonného trestního stíhání pravidelně docházet na psychoterapeutická sezení, jejichž frekvence a intenzita byla v přímé souvislosti s psychickou zátěží způsobenou právě v důsledku nezákonného trestního stíhání. Za tato sezení byl pak žalobce nucen vynaložit celkově do roku 2024 částku ve výši [částka], přičemž veškeré tyto platby byl žalobce nucen vynaložit v důsledku nezákonného trestního stíhání a s ním spojenými dopady na jeho duševní zdraví. Žalobce požaduje zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení. Úkony trestního řízení byly v předmětném trestní řízení sepsány již v roce 2019. Usnesení o zahájení trestního řízení bylo žalobci doručeno již dne [datum]. Žalobce trvalo 2 roky a 9 měsíců. Žalobce požaduje základní částku za takto dlouhé trestní řízení ve výši [částka], základní částka za 33 měsíců trvající řízení odpovídá celkové částce ve výši [částka]. Tu navýšil o 20 % neboť se jednalo o banální věc, kterou bylo dle názoru žalobce a jeho právního zástupce možno rozhodnout v řádově kratším čase. O dalších 20 % je třeba základní částku zvýšit z důvodu, že žalobci nelze v řízení nic vytknout. Projednání trestní věci nikterak neobstruoval, a naopak se snažil své nevinny domoci již v přípravném řízení. O posledních 20 % je základní částku potřeba navýšit z objektivních důvodů že věc byla projednána pouze na prvním stupni. Po popsaném navýšení pak základní částka dosahuje hodnoty [částka]. Nicméně žalobce požaduje náhradu nemajetkové újmy ve výši [částka]. K požadavku na náhradu nemajetkové újmy odkázal ke srovnávací judikatuře na rozhodnutí Městského soudu v [jméno FO] sp. zn. 15 Co 452/2015 a rozhodnutí Městského soudu v [jméno FO] sp. zn. 55 Co [Anonymizováno]/2018. V těchto dvou řízeních bylo sice žalobcům přiznáno právo na peněžité zadostiučinění za újmu způsobenou trestním stíhání ve výši [částka], avšak Žalobce má vzhledem ke stáří těchto rozhodnutí za to, že hodnota peněz se od rozhodnutí v těchto věcech rapidně snížila (především v letech pandemie COVID-19 a následujících) a odpovídající výše zadostiučiněné odpovídá jím uplatněné částce ve výši [částka].

2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni [datum]. K projednání žádosti žalobce došlo dne [datum]. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 zákona č. 82/1998 Sb., požadovaná náhrada škody a přiměřeného zadostiučinění však nebyla žalobci poskytnuta v požadované výši. Žalovaná poskytla žalobci odškodnění ve výši [částka] představující náhradu nákladů obhajoby, ve zbytku byla žádost žalobce zamítnuta. Žalovaná žalobci nepřiznala následující úkony, které jsou výslovně žádány v žalobě a to [datum] – nahlédnutí do spisu - za prostudování spisu náleží odměna pouze za jeden úkon spojený s jeho studiem při skončení vyšetřování, a to dle § 11/1 písm. f) AT. Trestní řád s průběžným studiem spisu zástupcem obviněného počítá, když trestně stíhaný i jeho právní zástupce se logicky seznamují s trestním spisem průběžně při účasti u jednotlivých úkonů trestního stíhání. Seznámení se spisem je navíc a slouží v zásadě ke shrnutí již dříve získaných poznatků (viz například usnesení Ústavního soudu ČR, sp. zn. I. ÚS 1107/13 a usnesení nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 1176/2015 a další rozhodnutí v ní uvedená). Navíc se v takovém případě dle názoru žalované jedná o úkon, který je nutno podřadit pod úkon převzetí a příprava obhajoby (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 2285/18). Pokud žalobce odkazuje na nález ústavního soudu, je nutné odkázat, že postup v tamějším řízení je úplně odlišný, než postup v nyní projednávané věci. Dále úkon ze dne [datum] stížnost proti udělení pořádkové pokuty – jedná se o procesní úkon, který byl zaviněn přímo žalobcem, neboť se tento nedostavil k výslechu, i když bylo jak jemu, tak i jeho právnímu zástupci řádně doručováno; toto rozhodnutí není úkonem navazujícím na vydání usnesení o zahájení trestního stíhání a není účelně vynaloženým nákladem na zrušení nezákonného rozhodnutí, a úkon dne [datum] návrh na doplnění vyšetřování - není úkonem právní služby, pokud pouze obsahuje návrhy na doplnění dokazování (viz usnesení VS v [jméno FO] ze dne [datum], sp. zn. 8 To [Anonymizováno]/99, usnesení VS v [jméno FO] ze dne [datum], sp. zn. 2 To 28/2004). Jednalo se pouze o návrh na vypracování znaleckého posudku. K požadavku žalobce na náhradu nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu uvedla, že po zhodnocení všech okolností případu, s ohledem na relevantní judikaturu ESLP, dospělo Ministerstvo spravedlnosti na základě aplikace výše uvedených zákonných kritérií § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. k závěru, že v daném případě nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení. Jelikož nedošlo v daném případě k nesprávnému úřednímu postupu, není možné žadateli přiznat požadované přiměřené zadostiučinění. V návaznosti na výše uvedené žalovaná v rámci svého stanoviska konstatovala, že nezákonným rozhodnutím o zahájení trestního stíhání žadatele na základě usnesení [právnická osoba], Obvodního ředitelství policie [jméno FO], SKPV, odbor hospodářské kriminality ze dne [datum], č. j. KRPA-254365-1118/TČ-2019-001291 došlo k porušení práva žalobce být trestně stíhán jinak, než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon, garantovaného článkem 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Za vydání tohoto rozhodnutí se žalovaná žalobci omluvila. Co se týče následků, tak tyto sice byly tvrzeny, ale nebyly prokázány, ani nebyly zjištěny z trestního spisu. Každé trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného a již samotné trestní stíhání výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce. To vše tím spíše, jedná-li se o obvinění tzv. liché, jež bylo posléze stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu. To je však jevem každého takového trestního stíhání, tedy nelze pouze z těchto skutečností dovozovat nárok na zadostiučinění každého poškozeného na tvrzenou nemajetkovou újmu. Žalobce tvrdil, že došlo k zásadnímu dopadu na jeho pracovní život a psychický stav, dále trpěl nespavostí, v předmětnou dobu byl žalobce na vysoké odborné pracovní pozici Tech leader týmů programátorů ve společnosti Internet [právnická osoba].. Žalobce rovněž prodělal úzkostné stavy a vyhledal psychologickou péči. S ohledem na žalobcem tvrzené bylo zjištěno, že žalobce byl stíhán pro zločin zpronevěry, kdy měla být způsobena škoda ve výši [částka]. Bylo zjištěno, že žalobce do doby projednávaného trestního stíhání nebyl odsouzen pro žádný trestný čin. Žalovaná je však především nucena upozornit na skutečnost, že trestní řízení skončilo vůči dalším dvěma spoluobžalovaným, konkrétně dalším jednatelům společnosti, uznáním viny a odsouzením, přičemž žalobce byl zproštěn obžaloby pouze z toho důvodu, že byl od roku 2015 nečinný a neměl povědomí o finanční stránce společnosti. V tu chvíli žalovaná namítá, že žalobce si svým způsobem trestní stíhání způsobil sám, když v době, kdy věděl, že již nechce být jednatelem společnosti, z ní nevystoupil. Vystupoval i nadále jako jednatel ve společnosti. Další zásahy nebyly rovněž shledány jako prokázané. Co se týče žalobcem tvrzeného zásahu do psychické sféry, kdy navštívil psycholožku. V tomto případě žalovaná neshledává příčinnou souvislost mezi trestním stíháním a zásahem do psychické sféry. Žalovaná odkazuje na výslech žalobce konaný dne [datum], kdy tento uváděl, že již dříve řešil problémy úzkostného charakteru. Žalobce tak psycholožku navštěvovat ještě před zahájením projednávaného trestního stíhání. V návaznosti na výše uvedené žalovaná uvádí, že konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a omluva se vzhledem ke stavu věci jeví jako dostatečné s ohledem na zjištěné skutečnosti (viz např. rozsudek NS ČR, sp. zn. 30 Cdo 4525/2017).

3. Soud má za prokázaný průběh trestního stíhání žalobce ze spisu vedeného u Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. 8 T [Anonymizováno]/2022 tak, že bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce a dvou spoluobviněných [právnická osoba], Obvodního ředitelství policie [jméno FO], SKPV, odbor hospodářské kriminality ze dne [datum], č. j. KRPA-[Anonymizováno]-1118/TČ-[Anonymizováno]-001291 pro spáchání zločinu zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku. Proti rozhodnutí podal žadatel stížnost, která byla následně zamítnuta. Dne [datum] podalo Obvodní státní zastupitelství pro [adresa] obžalobu k Obvodnímu soudu pro [adresa]. [tituly před jménem] [jméno FO] jako obhájce jednoho z obžalovaných trvá na slyšení všech svědků, tedy zaměstnanců poškozených, zákazníků, včetně účetního, kterých bylo v rámci přípravného řízení vyslechnuto několik desítek. Z tohoto důvodu jsou potom nařizována hlavní líčení, ke kterým jsou voláni svědci. Hlavní líčení jsou odročována pouze za účelem předvolání dalších svědků nebo opětovného předvolání svědků, kteří je nedostavili. Hlavní líčení jsou také odročována z důvodu nemoci žalobci a zejména delší zdravotní indispozice jednoho z obhájců. Hlavní líčení proběhla ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a dne [datum], kdy byl vyhlášen rozsudek, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby dle § 226 písm. c) trestního řádu, neboť nebylo prokázáno, že skutek spáchal obžalovaný. Oba spoluobžalovaní byli shledáni vinnými a odsouzeni na dva roky s podmíněným odkladem na 4 roky. Právní moci rozhodnutí vůči žalobci nabylo dne [datum].

4. Soud má dále za prokázané z vyúčtování právních služeb, že žalobci byly vyúčtovány náklady za právní zastoupení v namítaném řízení ve výši [částka] a že žalobce vynaložil finanční prostředky na odbornou pomoc u [tituly před jménem] [jméno FO].

5. Soud má za prokázané z výpovědi žalobce a potvrzení [tituly před jménem] [jméno FO], že žalobce od počátku roku 2022 vyhledal podporu a poradenství v oblasti duševního zdraví u [tituly před jménem] [jméno FO], a pozornost byla zaměřena také na téma související s probíhajícím trestním řízením.

6. Z účastnické výpovědi žalobce má soud za prokázané, že v rámci udělení pořádkové pokuty se orgány činné v trestním řízení obraceli na zaměstnavatele žalobce a žalobce musel celou situaci ohledně svého trestního stíhání vysvětlovat, nicméně, v profesní stránce se jinak negativně jeho trestní stíhání neprojevilo. Žalobce trpěl stresem a a v důsledku velkého stresu se u něj rozvinuly úzkostné stavy a byl nucen vyhledat odbornou psychologickou péči. Od roku 2022 žalobce docházel k psycholožce paní [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], [tituly za jménem]. Za tato sezení byl pak žalobce nucen vynaložit celkově poměrně vysoké částky. V rodinné sféře se negativně projevilo trestní stíhání při dělbě rodinného majetku, kdy mu byl upřen jeho spravedlivý díl, rodiče jej označovali za možného kriminálníka, nicméně nedošlo ani k odcizení ze strany rodiny ani kamarádů či známých.

1. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (dále jen zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

2. Nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, které skončilo zprošťujícím rozsudkem, se posuzuje podle ustálené soudní judikatury viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 25 Cdo 1847/2001 jako nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím.

3. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení, vedeném u Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. 8 T [Anonymizováno]/2022. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že v uvedeném trestním stíhání žalobce došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, jímž bylo usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce, a to vzhledem k následnému zprošťujícímu rozsudku. ¨ [právnická osoba] nároku žalobce na náhradu nákladů obhajoby, a to k úkonu ze dne [datum] nahlédnutí do spisu soud nepřiznal požadovanou částku, když za prostudování spisu náleží odměna pouze za jeden úkon spojený s jeho studiem při skončení vyšetřování, a to dle § 11/1 písm. f) AT. Trestní řád s průběžným studiem spisu zástupcem obviněného počítá, když trestně stíhaný i jeho právní zástupce se logicky seznamují s trestním spisem průběžně při účasti u jednotlivých úkonů trestního stíhání. Seznámení se spisem je navíc a slouží v zásadě ke shrnutí již dříve získaných poznatků (viz například usnesení Ústavního soudu ČR, sp. zn. I. ÚS 1107/13 a usnesení nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 1176/2015 a další rozhodnutí v ní uvedená). Soud se ztotožňuje s názorem žalované, že jedná o úkon, který je nutno podřadit pod úkon převzetí a příprava obhajoby (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 2285/18). Jednalo se o prostudování spisu vzápětí po převzetí zastoupení a zahájení trestního stíhání žalobce. Soud tak nárok žalobce v rozsahu [částka] a [částka] zamítl. [právnická osoba] úkonu ze dne [datum] stížnost proti udělení pořádkové pokuty – jedná se o procesní úkon, kdy jak žalobci tak i jeho právnímu zástupci bylo řádně doručeno předvolání k výslechu. Obvodní soud pro [adresa] dne [datum] pd čj. 1 Nt [Anonymizováno]/2022-9 usnesení o uložení pořádkové pokuty zrušil a vrátil k novému projednání. Nově již o jejím uložení rozhodnuto nebylo. Soud dospěl k závěru, že analogicky je nutné pohlížet na uvedené náklady jako na náklady vynaložené na zrušení rozhodnutí. Bylo vydáno rozhodnutí Policie ČR dne [datum] čj. KRPA – [Anonymizováno]-1189/Tč-2019-001291, kterým byla žalobci uložena pořádková pokuta, toto nikdy nenabylo ani v navazujícím rozhodnutí právní moci. Zároveň bylo toto rozhodnutí Policie ČR soudem pro nezákonnost zrušeno a žalobce byl v konečném důsledku také samotné obžaloby zproštěn. Zároveň se řešilo, zda vůbec byl žalobce řádně předvolán resp. řádně z úkonu omluven. Soud tak přiznal náhradu škody ve výši [částka] a [částka].

6. K úkonu dne [datum] návrh na doplnění vyšetřování soud stejně jako žalovaná uvádí, že není úkonem právní služby, pokud pouze obsahuje návrhy na doplnění dokazování (viz usnesení VS v [jméno FO] ze dne [datum], sp. zn. 8 To [Anonymizováno]/99, usnesení VS v [jméno FO] ze dne [datum], sp. zn. 2 To [Anonymizováno]/2004). Jednalo se pouze o návrh na vypracování znaleckého posudku. Soud tak požadavek žalobce na zaplacení částky ve výši [částka] a [částka] zamítl.

7. Ohledně nároku žalobce na náhradu nemajetkové újmy ve výši [částka] z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícím v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě soud uvádí, že trestní stíhání žalobce bylo zahájeno [právnická osoba], Obvodního ředitelství policie [jméno FO], SKPV, odbor hospodářské kriminality ze dne [datum], č. j. KRPA-[Anonymizováno]-1118/TČ-2019-001291 pro spáchání zločinu zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku. Proti rozhodnutí podal žadatel stížnost, která byla následně zamítnuta. Dne [datum] podalo Obvodní státní zastupitelství pro [adresa] obžalobu k Obvodnímu soudu pro [adresa]. Hlavní líčení proběhla ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a dne [datum], kdy byl vyhlášen rozsudek, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby dle § 226 písm. c) trestního řádu, neboť nebylo prokázáno, že skutek spáchal obžalovaný. Oba spoluobžalovaní byli shledáni vinnými a odsouzeni na dva roky s podmíněným odkladem na 4 roky. Právní moci rozhodnutí vůči žalobci nabylo dne [datum]. Řízení pro žalobce tak trvalo 2 roky a 10 měsíců. Proběhlo na jednom stupni soudní soustavy a před Policií ČR. Řízení dle názoru soudu bylo procesně i fakticky složité, když ve věci bylo stíháno více obviněných, jednalo o přezkum 74 samostatných skutků, ke kterým bylo prováděno dokazování, a to ve velmi značném rozsahu, když obhájce trval na výslechu všech svědků a poškozených, kterých bylo několik desítek. Také samotné listinné důkazy se týkaly prokázání 74 samostatných skutků trestné činnosti obžalovaných. Spis má přes 13 000 stran a drtivá většina jsou listinné důkazy, které bylo třeba k důkazům provést. Sám žalobce žádal o odročení hlavních líčení a delší čas soud vyčkával na vyřešení zdravotních potíží jednoho z obhájců. Nelze odhlédnout od situace, že další dva spoluobvinění byli ve všech bodech obžaloby shledáni vinnými a uvedený rozsah dokazování tak byl zcela přiměřený předmětu trestního řízení. Žalobce byl obžaloby zproštěn, neboť bylo prokázáno, že byť ve společnosti formálně figuroval, fakticky se jejího chodu neúčastnil. I k tomu však bylo vedeno dokazování. Délka trestního stíhání žalobce cca 1 rok ve vyšetřovací fázi od sdělení obvinění do podání obžaloby a následně necelé dva roky ve fázi soudního řízení je svojí délkou řízení, které nenese znaky nesprávného úředního postupu ve smyslu ust. §13 zákona 82/98 Sb. Soud tak nárok žalobce na náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení ve výši [částka] zamítl.

8. Žalobce požadoval náhradu nemajetkové újmy z titulu existence nezákonného rozhodnutí. Sama žalovaná v rámci svého stanoviska konstatovala, že nezákonným rozhodnutím o zahájení trestního stíhání žadatele na základě usnesení [právnická osoba], Obvodního ředitelství policie [jméno FO], SKPV, odbor hospodářské kriminality ze dne [datum], č. j. KRPA-[Anonymizováno]-1118/TČ-2019-001291 došlo k porušení práva žalobce být trestně stíhán jinak, než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon, garantovaného článkem 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Soud tak stejně jako účastníci dospěl k závěru, že usnesení [právnická osoba], Obvodního ředitelství policie [jméno FO], SKPV, odbor hospodářské kriminality ze dne [datum], č. j. KRPA-[Anonymizováno]-1118/TČ-2019-001291 je nezákonným rozhodnutím ve smyslu ust. § 7 a 8 zákona 82/98 Sb. Soud se zabýval do jakých sfér osobnosti žalobce bylo nezákonným trestním stíháním zasaženo a jakou intenzitou. Žalobce tvrdil, že došlo k zásadnímu dopadu na jeho pracovní život a psychický stav, dále trpěl nespavostí, v předmětnou dobu byl žalobce na vysoké odborné pracovní pozici Tech leader týmů programátorů ve společnosti Internet [právnická osoba].. Žalobce rovněž prodělal úzkostné stavy a vyhledal psychologickou péči, kdy úzkosti, které žalobce prožíval byly způsobeny a násobeny nezákonným trestním stíháním. Orgány činné v trestním řízení žádaly o informace jeho zaměstnavatele a informace o jeho trestním stíhání se tak dostala ve známost. Bylo mu rodinnými příslušníky vyčítáno, že je trestně stíhán. Žalobci lze vyčíst, že svojí nečinností a lehkovážným přístupem k výkonu funkce jednatele společnosti zavinil své trestní stíhání, když se naprosto nezajímal o chod své společnosti, a obecně je taková povinnost předvídaná. Nicméně byl to soud, kdo v rámci prováděného dokazování dospěl u žalobce k závěru, že se na trestním jednání dalších osob spojených s firmou sám nepodílel a byl obžaloby právě z tohoto důvodu zproštěn. Ke srovnávací judikatuře žalobce odkázal na rozhodnutí Obvodního soudu pro [adresa] čj. 11 C 51/2014 a 15 C 263/2016, které se však týkají trestných činů ublížení na zdraví a poškození vykazují naprosto odlišné zásahy do osobnostní sféry. Soud po poučení dle ust. § 118a odst. 1 osř, dospěl k závěru že přiléhavým srovnávacím případem je rozhodnutí Obvodního soudu pro [adresa] čj. 22 C 95/2022-10, kdy poškozený byl stíhán pro trestnou činnost dle ust. § 206 odst. 1 a 3 TZ po dobu 329 dnů, poškozený v souvislosti s trestním stíháním prožíval stres a měl obavy, že bude zasaženo do jeho podnikatelské činnosti. Poškozený byl odškodněn částku ve výši 30 000Kš. V řízení Obvodního soudu pro [adresa] čj. 10 C 235/2022-130, poškozený byl stíhán pro trestnou činnost dle ust. § 206 odst. 1 a 4 TZ po dobu 1252 dnů, poškozený v souvislosti s trestním stíháním prožíval stres, řízení bylo medializováno. Poškozený byl odškodněn částku ve výši [částka]. Soud dospěl k závěru, že je na místě odškodnit žalobce částkou [částka], soud shledal ve srovnávacích případech obdobnou trestnou činnost, v řízení sp. zn. 10 C 235/2022 i obdobnou délku trestního stíhání a u obou případů stejně jako u žalobce vyvolání značného stresu ústícího do vyhledání u užívání odborné psychologické pomoci. Došlo k lehkému zásahu do sféry profesní a rodinné. Soud dospěl k závěru, že je na místě odškodnit nemajetkovou újmu částkou ve výši [částka].

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 3 osř. Žalobce byl co do základu úspěšný v odškodnění nemajetkové újmy z nezákonného rozhodnutí, a také částěčně ohledně škody, nebyl úspěšný ohledně požadavku na náhradu nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu. Soud tak dospěl k závěru, že úspěch a neúspěch účastníků je v zásadě srovnatelný a žádnému z nich náhradu nákladů řízení nepřiznal. POUČENÍ:

Poučení