15 C 145/2021-189

Rubrum

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Flanderkou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalované] 2. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalované, žalované a žalované] 3. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalované, žalované a žalované] 4. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalované, žalované a žalované] všechny zastoupeny advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o žalobě na určení existence pohledávky náležející do zaniklého společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že do zaniklého společného jmění žalobkyně a zůstavitele [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum], zemřelého dne [datum], náleží pohledávka vůči zůstaviteli ve výši nejméně 991 056,90 Kč, se v plném rozsahu zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovaným oprávněným společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 27 341,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaných.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala určení, že do zaniklého společného jmění manželů žalobkyně a [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum], zemřelého dne [datum] (dále také jako„ zůstavitel“), náleží pohledávka vůči zůstaviteli ve výši nejméně 991 056,90 Kč. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že dne [datum] zemřel manžel žalobkyně [příjmení] [jméno], přičemž v řízení o pozůstalosti žalobkyně mj. tvrdila, že do pozůstalosti náleží též pohledávka vůči zůstaviteli z titulu náhrady investic, které byly za trvání manželství žalobkyně a zůstavitele vynaloženy ze společných prostředků na výlučný majetek zůstavitele a požadovala, aby byly tyto investice v souladu se zákonem nahrazeny. Otázka investic do výlučného majetku zůstavitele zůstala mezi dědici sporná, v rámci řízení o pozůstalosti tak k těmto soud nepřihlížel. Po několikaletém nesezdaném soužití žalobkyně a zůstavitele uzavřel zůstavitel dne [datum] kupní smlouvu, registrovanou státním notářstvím dne [datum], jejímž předmětem byla koupě nemovitých věcí v obci a [katastrální uzemí], a to obytného domu [adresa] v části [územní celek] [anonymizováno] – [příjmení] město, na pozemku parc. č. st. [číslo] a pozemku parc. [číslo] zahrady (dále také jako„ nemovité věci v ulici [ulice]“), za kupní cenu [částka], přičemž již v době uzavření kupní smlouvy měli žalobkyně a zůstavitel společnou domácnost v tomto domě. V červenci [rok] žalobkyně obdržela od rodičů částku [anonymizována dvě slova] Kčs jakožto dar, kdy tuto částku žalobkyně obratem předala zůstaviteli jako její příspěvek na koupi nemovitých věcí v ulici [ulice] a dohoda mezi žalobkyní a zůstavitelem byla taková, že předmětné nemovité věci budou vlastnit společně, každý ve výši , pročež se žalobkyně od samého počátku cítila být spoluvlastnicí předmětných nemovitých věcí, na jejichž pořízení se z poloviny podílela, ačkoli v evidenci nemovitostí byl jako vlastník veden pouze zůstavitel. Dne [datum] uzavřeli žalobkyně se zůstavitelem manželství. V roce [rok] zůstavitel předmětné nemovité věci v ulici [ulice] prodal za částku [částka]. Za část získaných finančních prostředků byly na základě kupní smlouvy ze dne [datum] pořízeny nemovité věci zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], zejména dům [adresa] (dále také jako„ nemovité věci v k. ú. [obec] [obec]“), kde měli žalobkyně a zůstavitel společnou domácnosti až do smrti zůstavitele. Za dobu trvání společného jmění manželů žalobkyně a zůstavitele, konkrétně od roku [rok] do roku [rok], bylo ze společných prostředků do výlučného majetku zůstavitele - nemovitých věcí v ulici [ulice] investováno minimálně 991 056,90 Kč. Jelikož nelze veškeré investice aktuálně vyčíslit, a to jednak vzhledem k jejich komplexnosti, jednak vzhledem k délce období, určila žalobkyně výši investic rozdílem hodnoty předmětného majetku ve výlučném vlastnictví zůstavitele ke dni jeho zpeněžení, kterou reprezentuje kupní cena, a hodnoty tohoto majetku ke dni vzniku společného jmění manželů v roce [rok] s tím, že veškeré investice tedy nelze v současné době identifikovat, avšak žalobkyni se podařilo shromáždit doklady ohledně následujících investic ve výlučném vlastnictví zůstavitele: investice do ústředního topení, vybudování oplocení, nákup a montáž plastových oken, rekonstrukce suterénu, pořízení plynového kotle, rekonstrukce střechy, oprava elektroinstalace, oprava vodovodních přípojek a odtoků, stavební práce, instalace vyhřívání do okapů a svodů, oprava fasády domu, oprava ústředního topení, vybudování obrubníků a dlažby, malířské práce. Vedle toho bylo investováno do nemovitých věcí v k. ú. [obec] [obec], k těmto však žalobkyně nemá žádné doklady. Vzhledem k těmto důvodům má zůstavitel zákonnou povinnost, aby společnému jmění manželů v rámci jeho vypořádání nahradil vynaložené investice včetně zohlednění jejich valorizace.

2. K výzvě soudu dále žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení následujícím způsobem; V roce [rok] byl vypracován znalecký posudek, v němž byla stanovena cena nemovitých věcí ve [příjmení] ulici částkou [anonymizováno] [částka], kupní cena zaplacená zůstavitelem v roce [rok] tak přibližně odpovídala zjištěné ceně kupovaných nemovitých věcí, přičemž tyto nemovité věci, zejména obytný dům, byly v době koupě ve značně opotřebovaném stavu, bezprostředně po uzavření manželství tak žalobkyně se zůstavitelem začali do těchto nemovitých věcí investovat, aby byla zajištěna obyvatelnost objektu. Ve velmi špatném stavu byla především střecha, komíny, okapy, topení, elektroinstalace a vodoinstalace, skutečný rozsah investic však žalobkyni není znám. Veškeré investice byly prováděny výlučně ze společných prostředků manželů, avšak s ohledem na celkovou dobu, po kterou byly vynakládány, není žalobkyně schopna přesně uvést konkrétní prostředky, které byly na tyto investice vynaloženy. V roce [rok] byl vypracován další znalecký posudek, kdy cena předmětných nemovitých věcí byla stanovena na částku [částka]. Co se týče výše konkrétních investic, vyčíslila tyto žalobkyně následovně: -) instalace ústředního topení v roce [rok] [částka] Kčs, -) koupě materiálu k opravě plechových částí střechy v roce [rok] [částka] Kčs, -) instalatérské práce v roce [rok] [částka] Kčs, -) stavební a instalační práce včetně instalace plynového kotle v roce [rok] [částka] Kčs, -) stavební práce – provedení obkladů a dlažby v roce [rok] [částka] Kčs, -) natěračské práce v roce [rok] [částka] Kčs, -) vyvložkování komína v roce [rok] ve výši [částka], -) pořízení okna, dodávka a montáž kombinovaného ohřívače vody, oprava domu před pronájmem a úprava koupelny v roce [rok] v celkové výši [částka], -) demontáž a vyzdění nových sloupků oplocení a zhotovení a montáž vrat a vrátek v roce [rok] ve výši [částka], -) zednické práce, odvoz suti, topenářský materiál, výroba a montáž plastových oken a žaluzií v souvislosti s budováním apartmánu v roce [rok] v celkové výši [částka], -) dodávka a montáž plynového kotle v roce [rok] ve výši [částka], -) oprava prasklého vodovodu, instalatérské práce, montáž elektrické instalace, výměna střešní krytiny včetně provádění technického dozoru v roce [rok] v celkové výši [částka], -) koupě a zapojení ohřívače vody v roce [rok] ve výši [částka], -) stavební práce v roce [rok] ve výši [částka], -) oprava fasády, instalace vyhřívání okapů a svodů, nákup dlažby a konstrukčního dřeva v roce [rok] v celkové výši [částka], -) koupě střešní krytiny, oprava okapů, venkovní terénní úpravy, montáž kabelových rozvodů telefonů, koupě a montáž elektronického hovorového a signalizačního zařízení v roce [rok] v celkové výši [částka], -) materiál na opravu okapů, nákup střešní krytiny, oprava ústředního topení v suterénu domu v roce [rok] v celkové výši [částka], -) vybudování příjezdové brány v roce [rok] ve výši [částka], -) výměna sprchového koutu, malířské práce v roce [rok] ve výši [částka], -) zprovoznění topného systému, výměna termostatického ventilu v roce [rok] ve výši [částka]. Celkem tak byla do nemovitých věcí v ulici [ulice] v letech [rok] – [rok] ze společných prostředků zůstavitele a žalobkyně investována minimálně částka [částka]. Co se týče investic do nemovitých věcí v k. ú. [obec] [obec], disponuje žalobkyně doklady k investici do elektrického pohonu k vjezdové bráně z roku [rok] ve výši [částka] a do opravy tohoto pohonu v roce [rok] ve výši [částka], vše v součtu s investicemi do nemovitých věcí v ulici [ulice] činí celkem [částka]. Závěrem žalobkyně dodala, že prodejem nemovitých věcí v ulici [ulice] v roce [rok] došlo k tomu, že věci ve výlučném vlastnictví zůstavitele byly transformovány do kupní ceny, za kterou byly prodány, a tato kupní cena se následně částečně transformovala do nemovitých věcí v k. ú. [obec] [obec] a do spořících státních dluhopisů České republiky, pročež je pro posouzení míry zhodnocení investic nutné znaleckým posudkem stanovit cenu nemovitých věcí v k. ú. [obec] [obec].

3. Žalované s žalobou nesouhlasily a navrhly, aby byla v plném rozsahu zamítnuta. Na svou obranu zejména uvedly, že z podané žaloby není patrno, jakým způsobem žalobkyně dospěla k minimální výši investic. Co se týče žalobkyní zmiňovaného příspěvku na koupi nemovitých věcí v ulici [ulice] [částka] Kčs, není tento v projednávané věci relevantní, neboť společné jmění vzniklo až dnem [datum], dům však byl zakoupen již před sňatkem žalobkyně a zůstavitele. Vedle toho žalobkyně zcela přehlíží, že po dobu [anonymizováno] let nemovité věci zůstavitele užívala, zabezpečovala jimi svou bytovou potřebu a podílela se rovněž na amortizaci nemovité věci, náklady na opravy a údržbu by tak vůbec neměly spadat do kategorie investic. Žalobkyně dále zamlčela, že zůstavitel z finančních prostředků získaných za prodej nemovitých věcí v ulici [ulice] zapůjčil žalobkyni částku [částka], kteroužto žalobkyně poskytla svému synovi, tedy naložila s ní dle vlastní úvahy. Tímto krokem tedy zůstavitel minimálně vyrovnal veškeré případné náklady, které byly hrazeny ze společného jmění manželů na jeho výlučný majetek. K žalobkyní doplněným skutkovým tvrzením, žalované vyloučily, že by byly nemovité věci v ulici [ulice] v době koupě v dezolátním stavu. Šlo o secesní vilu, kterou žalobkyně se zůstavitelem po dobu více než třiceti let obývali, aniž by byly prováděny podstatné stavební zásahy – zůstaly veškeré základní stavební prvky, zdi, krov, většina oken, parkety na podlahách, včetně dřevěného schodiště a zábradlí ve velké hale. Žalobkyní rozvedené jednotlivé investice pak nemohou obstát, neboť v mnoha případech se jedná o zásahy, které jsou běžnou údržbou nemovité věci (jako natěračské a instalatérské práce), v dalších případech jde o koupi movitých věcí bez vlivu na hodnotu nemovité věci (např. koupě sprchového koutu či plynového kotle), případně se jednalo o práce, které nikterak nezhodnotily cenu nemovité věci (např. odvoz suti). Co se týče údajných investic do nemovitých věcí v k. ú. [obec] [obec], tyto nebyly vůbec provedeny.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně byla v manželství s [jméno] [příjmení], který zemřel dne [datum] [obec] [obec] uzavřel dne [datum] svým jménem kupní smlouvu, jejímž předmětem byla koupě nemovitých věcí v ulici [ulice], přičemž k registraci kupní smlouvy státním notářstvím došlo dne [datum]. Rovněž bylo nesporné, že manželství žalobkyně a [jméno] [příjmení] bylo uzavřeno dne [datum]. V roce [rok] došlo k prodeji předmětných nemovitých věcí [jméno] [příjmení], a to za částku [částka]. Mezi účastníky bylo rovněž nesporné, že za částku [částka], která byla získána právě prodejem nemovitých věcí v ulici [ulice], byly na základě kupní smlouvy ze dne [datum] pořízeny nemovité věci v k. ú. [obec] [obec], přičemž až do smrti zůstavitele měla žalobkyně se zůstavitelem společnou domácnost právě v nemovitých věcech v k. ú. [obec] [obec].

5. Mezi účastníky naopak zůstalo sporné, jaké konkrétní investice do výlučného majetku zůstavitele - nemovitých věcí v ulici [ulice] byly provedeny a jaký měly vliv na zvýšení hodnoty těchto nemovitých věcí.

6. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Na základě kupní smlouvy ze dne [datum] nabyl [obec] [obec], [datum narození], do vlastnictví nemovité věci – obytný dům [adresa] se st. p. [číslo] pozemek parc. [číslo] (zahrady) ležící v katastrálním území a obci [obec], když ohledně úhrady kupní ceny ve výši [částka] se s prodávajícím dohodli, že kupní cena bude kupujícím k rukám prodávajícího zaplacena do jednoho měsíce po registraci předmětné kupní smlouvy (prokázáno kupní smlouvou ze dne [datum] a dodatkem ke kupní smlouvě z téhož dne). Předmětná kupní smlouva byla rozhodnutím finančního odboru Městského národního výboru v [obec], které nabylo právní moci dne [datum], schválena, přičemž k registraci smlouvy Státním notářstvím v [obec] došlo dne [datum] (prokázáno rozhodnutím odboru finančního Městského národního výboru a listinou s razítkem Státního notářství v [obec]). Předmětné nemovité věci ve [příjmení] ulici včetně jejich součástí a příslušenství následně [obec] [obec] na základě kupní smlouvy ze dne [datum] prodal [jméno] [příjmení], narozenému [datum], a to za kupní cenu [částka] (prokázáno kupní smlouvou o převodu vlastnictví nemovitostí se smlouvou o úschově kupní ceny ze dne [datum]). Na základě kupní smlouvy ze dne [datum] [obec] [obec] nabyl do vlastnictví od prodávajícího [příjmení] [příjmení], nemovité věci v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsané na LV [číslo] konkrétně budovu [adresa] (rodinný dům) postavenou na st. [parcelní číslo], budovu bez č. p./č. e. (garáž) postavenou na st. [parcelní číslo], st. [parcelní číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), st. [parcelní číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) a pozemek parc. [číslo] (orná půda), a to za celkovou kupní cenu [částka] (prokázáno kupní smlouvou o převodu vlastnictví nemovitostí se smlouvou o zřízení věcného břemene a se smlouvou o úschově kupní ceny ze dne [datum]).

7. Žalobkyně v rámci řízení o pozůstalosti po zůstaviteli [jméno] [příjmení], narozeném [datum], zemřelém [datum], uplatnila nárok na zohlednění vnosů ze společného jmění manželů do výlučného majetku zůstavitele, kdy vnosy měly spočívat v investicích do dvou nemovitých věcí, které zůstavitel v průběhu manželství vlastnil. Veškeré tyto investice zůstaly mezi dědici (jimiž jsou právě žalobkyně a žalované) sporné, pročež k nim soud nepřihlédl (prokázáno usnesením [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]). Součástí aktiv pozůstalosti byly mj. nemovité věci v [katastrální uzemí], ve výlučném vlastnictví zůstavitele, přičemž jejich obvyklá cena ke dni úmrtí zůstavitele činila dle shodných prohlášení účastníků [částka]. Jelikož žalobkyně a žalované v průběhu řízení o pozůstalosti (zde v postavení dědiček) neuzavřely dohodu o rozdělení pozůstalosti, soud potvrdil nabytí dědictví dle jejich dědických podílů, tedy žalobkyni, 1. žalované a 2., 3. a 4. žalované (jakožto právním nástupkyním pozůstalého syna zůstavitele), mj. spoluvlastnického podílu o velikosti [anonymizováno] na nemovitých věcech v [katastrální uzemí], obci [obec], zapsaných na LV [číslo] (prokázáno usnesením [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]).

8. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci a toho, co učinili nesporným, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci; Zůstavitel [obec] [obec], kupní smlouvou ze dne [datum], registrovanou státním notářstvím dne [datum], nabyl do výlučného vlastnictví nemovité věci v ulici [ulice] Tyto nemovité věci dne [datum] prodal [jméno] [příjmení] za částku [částka] a následně dne [datum] koupil rodinný dům [adresa] a pozemky v k. ú. [obec] [obec], [územní celek], za částku [částka] uhrazenou z prostředků získaných prodejem nemovitých věcí v ulici [ulice] [obec] [obec] byl od [datum] manželem žalobkyně, přičemž dne [datum] zemřel. V řízení o pozůstalosti po zůstaviteli pak žalobkyně uplatnila nárok na zohlednění vnosů ze společného jmění manželů do výlučného majetku zůstavitele, kdy tyto vnosy měly spočívat v investicích do dvou nemovitých věcí, které zůstavitel v průběhu manželství vlastnil. Tyto investice však zůstaly mezi dědici zůstavitele, tedy žalobkyní a žalovanými, sporné, a proto k nim soud nepřihlížel.

9. V tomto směru soud uvádí, že výše provedené důkazy v podstatných okolnostech vzájemně korespondují, na sebe ve vzájemné souvislosti navazují, rovněž navazují na skutečnosti, které účastníci označili za nesporné, a souhrnně vedou k závěru o skutkovém stavu výše uvedenému. Proti pravosti ani správnosti provedených důkazů neměl žádný z účastníků jakýchkoliv námitek. Co se týče dalších důkazů navrhovaných účastníky, tyto soud neprováděl s ohledem na závěr o (ne) existenci naléhavého právního zájmu žalobkyně, jak je rozvedeno níže.

10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto; Podle ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Předpoklad žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není (určovací žaloby), po procesní stránce spočívá tedy mimo jiné v tom, že účastníci mají na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Ten je dán zejména v těch případech, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým; žaloba domáhající se určení nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je proto dán jen tehdy, jestliže je takové určení způsobilé odstranit stav právní nejistoty žalobkyně nebo ohrožení jejího práva. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96 určovací žaloba podle § 80 o.s.ř. je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu, a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec (onen "pevný právní základ"), který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení.

11. Podle § 162 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“) zaniklo-li manželství zůstavitele jeho smrtí, soud usnesením stanoví obvyklou cenu majetku patřícího do společného jmění zůstavitele a pozůstalého manžela ke dni smrti zůstavitele a schválí dohodu pozůstalého manžela s dědici o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů, není-li v rozporu s pokyny, které zůstavitel ještě za svého života udělil ohledně svého majetku pro případ smrti, popřípadě se zákonem. Podle odst. 2 nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, soud usnesením podle zásad uvedených v občanském zákoníku, určí, jaký majetek ze společného jmění patří do pozůstalostního jmění a jaký majetek patří pozůstalému manželovi, popřípadě též stanoví pohledávku, potřebnou k vypořádání majetku ze společného jmění. Neshodnou-li se dědici s pozůstalým manželem na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do společného jmění manželů, ke spornému majetku se nepřihlíží.

12. Podle § 171 odst. 1 z. ř. s. aktiva pozůstalosti tvoří majetek zůstavitele, který vlastnil v den své smrti, jakož i pohledávky a majetková práva, která sice vznikla teprve po jeho smrti, avšak mají původ v právních skutečnostech, jež nastaly za jeho života, a která by mu bez dalšího patřila, kdyby nezemřel, a právo na vypořádání společného jmění, které bylo zrušeno, zaniklo nebo bylo zúženo ještě za života zůstavitele a dosud nebylo vypořádáno. Podle odst. 2 pasiva pozůstalosti tvoří a) dluhy zůstavitele, které měl v době smrti, jakož i dluhy, které mají původ v právních skutečnostech, z nichž by měl plnit zůstavitel, kdyby mu v tom nezabránila jeho smrt, b) náklady pohřbu, náklady některých osob na zaopatření a další dluhy, které vznikly po smrti zůstavitele, o nichž zákon stanoví, že je hradí dědici zůstavitele nebo že se hradí z pozůstalosti, popřípadě že jsou pasivem pozůstalosti.

13. Podle § 172 odst. 1 z. ř. s. aktiva pozůstalosti soud zjistí především ze soupisu pozůstalosti nebo ze seznamu pozůstalostního majetku anebo ze společného prohlášení dědiců o pozůstalostním majetku. Podle odst. 2 nebyla-li zjištěna podle odstavce 1, soud aktiva pozůstalosti objasní z údajů dědiců a uvede je v seznamu aktiv. Neshodnou-li se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do aktiv pozůstalosti, ke spornému majetku se v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží.

14. Podle § 173 z. ř. s. pasiva pozůstalosti soud objasní z údajů dědiců a uvede je v seznamu pasiv. Neshodnou-li se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do pasiv pozůstalosti, ke sporným dluhům se v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží.

15. Podle § 189 odst. 1 z. ř. s. nepřihlíží-li se v řízení a při rozhodování o pozůstalosti k majetku nebo dluhům zůstavitele v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé, mohou se účastníci domáhat svých práv žalobou.

16. Podle § 193 odst. 1 z. ř. s. objeví-li se po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti majetek, který tvoří aktivum pozůstalosti, popřípadě též pasivum pozůstalosti, soud o ně doplní v dosavadním řízení vyhotovený soupis nebo seznam o aktivech a pasivech pozůstalosti; to neplatí, jde-li o aktiva nebo pasiva, k nimž se v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé nepřihlíží.

17. V daném případě jde o žalobu na určení, že do zaniklého společného jmění manželů žalobkyně a zůstavitele [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum], zemřelého dne [datum], náleží pohledávka žalobkyně vůči zůstaviteli z titulu investic, které byly za trvání manželství žalobkyně a zůstavitele vynaloženy ze společných prostředků do nemovitých věcí ve výlučném majetku zůstavitele. Žalobkyně byla při jednání, které se ve věci konalo dne [datum], soudem vyzvána k vylíčení rozhodujících skutečností o tom, že má na požadovaném určení vlastnického práva naléhavý právní zájem a aby k prokázání naléhavého právního zájmu navrhla konkrétní důkazy s tím, že byla zároveň poučena o následcích nesplnění této výzvy. Žalobkyně k existenci naléhavého právního zájmu uvedla, že tento v dané věci není třeba prokazovat, neboť je dán již tím, že na základě projednávané žaloby má být odstraněna spornost aktiv či pasiv dědictví (případně skutečnosti právně významné pro vypořádání společného jmění zůstavitele a pozůstalé manželky), a že rozhodnutí vydané ve sporném řízení bude zpravidla (u sporného aktiva vždy) podkladem pro zahájení řízení o dědictví, když tento svůj názor opřela o rozsudek Nejvyššího soudu z 16. 9. 2015, sp. zn. 21 Cdo 4311/2014. Avšak spatřuje jej v tom, že se domáhá nahrazení toho, co bylo ze společného jmění manželů vynaloženo na výlučný majetek zůstavitele.

18. Pokud jde o existenci naléhavého právního zájmu v projednávané věci, byla obdobná záležitost řešena již Krajským soudem v Praze v rozsudku ze dne 17. 9. 2019, sp. zn. 22 Co 84/2018 a aktuálně rovněž Městským soudem v Praze v rozsudku ze dne 23. 3. 2022, č. j. 91 Co 379/2021-323. Přitom platí, že aktiva pozůstalosti soudní komisař zjistí především ze soupisu pozůstalosti nebo ze seznamu pozůstalostního majetku anebo ze společného prohlášení dědiců o pozůstalostním majetku, pasiva pak soudní komisař objasní z údajů dědiců, přičemž pakliže se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše do aktiv, resp. pasiv pozůstalosti náleží, neshodnou, ke spornému majetku se v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží, účastníci se však mohou domáhat svých práv žalobou. Jak z žalobních tvrzení, tak z provedených důkazů, zejm. tedy z usnesení [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] vyplývá, že veškeré žalobkyní tvrzené investice do nemovitých věcí ve výlučném vlastnictví zůstavitele zůstaly mezi dědici sporné, pročež k nim soud dle ustanovení § 162 odst. 2, věta druhá z. ř. s . nepřihlédl. Žalobkyně se proto může domáhat svých práv týkajících se sporného majetku samostatnou žalobou ve smyslu § 189 odst. 1 z. ř. s . Podstatné však je, že nová právní úprava řízení o pozůstalosti vylučuje, aby sporná aktiva či pasiva, k nimž se v řízení a při rozhodování o pozůstalosti nepřihlíželo, byla následně dodatečně projednána, neboť dodatečné projednání pozůstalosti postupem podle § 193 odst. 1 část věty za středníkem z. ř. s . totiž slouží výlučně k tomu, aby byl projednán i ten majetek zůstavitele, který do původního řízení nebyl zahrnut, neboť nebyl vůbec znám, což však není tento případ. Žalobkyně proto na požadovaném určení nemá naléhavý právní zájem, neboť v případě, že by žalobkyni bylo vyhověno a sporná pohledávka žalobkyně by měla být součástí pasiv pozůstalosti po zůstaviteli, nemohla by být dodatečně projednána dle § 193 odst. 1 z. ř. s . Požadované určení by tedy žalobkyni nepřineslo účinnou ochranu jejích práv (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23. 3. 2022, č. j. 91 Co 379/2021-323 navazující na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 17. 9. 2019, sp. zn. 22 Co 84/2018). Žalobkyně tudíž, aby mohla být ve věci vůbec úspěšná, měla podat žalobu dle § 189 odst. 1 z. ř. s . znějící na plnění, přičemž její formulace musí odpovídat konkrétnímu právu dědice, respektujícímu konečné rozhodnutí ve věci pozůstalosti o podílech, v jakých byt majetek nabyt. Jak je totiž výše vysvětleno, žaloba domáhající se určení nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti.

19. Rovněž z komentářové literatury plyne shodný závěr, tedy že nová úprava řízení o pozůstalosti zásadně vylučuje, aby nová sporná aktiva pozůstalosti, která se objeví po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti, byla následně dodatečně projednána. Práva k tomuto nově objevenému majetku je třeba uplatnit žalobou předpokládanou § 189 odst. 1, o které nalézací soud, s ohledem na pravomocné konečné rozhodnutí o pozůstalosti, rozhodne definitivně ve vztahu k účastníkům tohoto sporného řízení bez toho, aby bylo následně nutné tato aktiva projednávat v řízení o dodatečném projednání pozůstalosti (srov. SVOBODA, Karel, a kol. Zákon o zvláštních řízeních soudních. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 437, marg. č. 4).

20. Nelze přitom souhlasit s názorem žalobkyně, resp. jejího zástupce, že naléhavý právní zájem v tomto řízení není třeba zjišťovat a prokazovat. Rozhodnutí Nejvyššího soudu, na která ve svých vyjádřeních odkazuje, jsou na věc nepřiléhavá a v žádném případě neplatí názor zástupce žalobkyně, že závěry těchto rozhodnutí, které se vztahují k úpravě účinné do 31. 12. 2013, lze vztáhnout na úpravu účinnou od 1. 1. 2014. Jak je výše podrobně vysvětleno, nová právní úprava řízení o pozůstalosti vylučuje, aby sporná aktiva či pasiva, k nimž se v řízení a při rozhodování o pozůstalosti nepřihlíželo, byla následně dodatečně projednána, a proto není v dané věci dán naléhavý právní zájem.

21. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl tak, že se žaloba v plném rozsahu zamítá.

22. Vzhledem k absenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení již nebylo nutné provádět jakékoli další důkazy vztahující se k věcné stránce, tedy především k tomu, jaké konkrétní investice byly do nemovitých věcí provedeny, v čem spočívaly apod., z toho důvodu tak byly veškeré další důkazní návrhy pro nadbytečnost zamítnuty. Platí totiž, že zamítá-li soud žalobu na určení, zda tu právo nebo právní vztah je či není, pro nedostatek naléhavého právního zájmu na takovém určení, je logicky vyloučeno, aby současně žalobu přezkoumal po stránce věcné. Je tomu tak z toho důvodu, že takový přezkum je právě naléhavým právním zájmem podmíněn (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1121/2011)

23. Nad rámec uvedeného soud sděluje, že žalobkyně by ve věci nebyla úspěšná, ani pokud by zde byl naléhavý právní zájem shledán.

24. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř.k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 120 odst. 1 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Podle § 118a odst. 1 o.s.ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle § 118a odst. 3 o.s.ř.; zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.

25. Vzhledem k povaze tohoto řízení, pro které platí zásada dispoziční a projednací, je zásadně věcí účastníků řízení tvrdit rozhodné skutečnosti a označit důkazy k prokázání svých skutkových tvrzení, a proto je žalobce povinen tvrdit veškeré pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a k jejich prokázání označit důkazy. Zatímco v žalobě jde o základní nezaměnitelné vylíčení skutku (skutkového děje) neboli vymezení předmětu řízení po skutkové stránce tak, aby žaloba byla projednatelná, týká se povinnost účastníka uložená v ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. všech skutečností významných pro rozhodnutí věci. Povinnost tvrzení se tedy týká veškerých skutečností významných pro rozhodnutí.

26. V daném případě byla tvrzení žalobkyně týkající se provedených investic ze společného jmění manželů do výlučného majetku zůstavitele zcela nekonkrétní a nedostatečná, obsahující pouze v hrubých rysech nastínění vymezení skutku, proto tomuto požadavku nevyhovovala. Žalobkyně v podané žalobě ani neoznačila žádný důkaz k prokázání redukce či valorizace investic, tedy k tomu, jakým způsobem se zvýšila či snížila v důsledku jednotlivých investic hodnota nemovité věci v ulici [ulice]. Žalobkyni proto bylo při jednání dáno poučení k doplnění tvrzení a označení důkazů, když byla mj. vyzvána, aby uvedla konkrétní tvrzení ohledně toho, jaké konkrétní investice byly provedeny z prostředků, které tvořily společné jmění manželů do výlučného majetku žalovaného (domu [adresa] a přilehlého pozemku v k. ú. [obec]) a v jakých konkrétních pracích tyto investice spočívají, dále aby uvedla, v jaké výši byly jednotlivé investice vynaloženy a z jakých konkrétních společných prostředků manželů, rovněž aby uvedla, jaký byl stav uvedené nemovité věci před provedením těchto investic a jak se těmito investicemi zhodnotila hodnota předmětných nemovitých věcí a aby k prokázání těchto tvrzení navrhla konkrétní důkazy. Dále byla žalobkyně vyzvána, aby uvedla konkrétní tvrzení ohledně toho, jaká byla hodnota předmětných investic ke dni prodeje nemovitých věcí [jméno] [příjmení] a jaká byla ke dni zániku manželství a aby k prokázání těchto tvrzení navrhla konkrétní důkazy. Žalobkyně nicméně nedoplnila svá tvzrní ohledně stavu nemoviých věcí v ulici [ulice] před provedením jednotlivých investic, a především však nenavrhla žádné důkazy k prokázání míry redukce či valorizace investic, tedy k tomu, jakým způsobem se zvýšila či snížila v důsledku jednotlivých investic hodnota nemovité věci v ulici [ulice]. Tímto důkazem totiž v žádném případě není a nemůže být znalecký posudek ohledně ceny nemovitých věcí v [katastrální uzemí], neboť se jedná o zcela jiné nemovité věci, než ty, do kterých bylo investováno. Pakliže žalobkyně nenavrhla vypracování znaleckého posudku k ocenění nemovitých věcí v ulici [ulice], neunesla břemeno důkazní, pročež nebylo nutné zjišťovat a zabývat se tím, zda a v jaké výši byly investice vynaloženy, neboť navržené důkazy by nebyly schopné osvětlit, jaká byla hodnota investic, resp. jakým způsobem se zvýšila v důsledku investic hodnota nemovitých věcí v ulici [ulice] ke dni jejich prodeje nemovité [jméno] [příjmení] či ke dni úmrtí zůstavitele, resp. zániku manželství. Důkazním břemenem se rozumí procesní odpovědnost účastníka řízení za to, že za řízení nebyla prokázána jeho tvrzení a že z tohoto důvodu muselo být rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch. Smyslem důkazního břemene je umožnit soudu rozhodnout o věci samé i v takových případech, kdy určitá skutečnost, významná podle hmotného práva pro rozhodnutí o věci, pro nečinnost účastníka nebo vůbec (objektivně vzato) nemohla být prokázána.

27. Za situace, kdy byla žalobkyně v rámci prvního jednání vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů, k její žádosti jí byla poskytnuta lhůta a žalobkyně své povinnosti řádně nedostála do uplynutí poskytnuté lhůty, jejímž skončením nastaly účinky zákonné koncentrace řízení, není na místě dříve učiněné výzvy podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poskytovat znovu. Po nastolení účinků koncentrace řízení je důvod pro poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. toliko v situaci, kdy až po prvním jednání vyvstala potřeba vyzvat účastníka k doplnění rozhodných skutečností či k označení důkazů potřebných k prokázání všech svých sporných tvrzení. Navíc, opakované poskytování výzev podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. se příčí účelu koncentrace řízení. Rovněž by tento postup umožňoval účastníkům vyhnout se následkům, které jsou se zásadou koncentrace spojeny.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovaným, jež byly v řízení zcela úspěšné, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 32 242,28 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající -) z částky 3 750 Kč za převzetí a přípravu zastoupení (podle plných mocí ze dne [datum]) dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., -) z částky 3 750 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k žalobě ze dne [datum]) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., -) z částky 3 750 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., -) z částky 3 750 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření ze dne [datum]) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., -) z částky 3 750 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tedy v částce 1 500 Kč, náhrady cestovních výdajů podle ustanovení § 13 odst. 1 a 5 a. t. ve výši 1 546,51 Kč (739,37 Kč + 807,14 Kč) za cestu [obec] – [obec] a zpět k jednání soudu dne [datum] osobním vozidlem celkem 110 km při průměrné spotřebě nafty 5,6 l /100 km, průměrné ceně nafty 36,10 Kč a základní sazbě náhrady za 1 km 4,70 Kč podle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění účinném do 13. 5. 2022, a k jednání dne [datum] osobním vozidlem celkem 110 km při průměrné spotřebě nafty 5,6 l /100 km, průměrné ceně nafty 47,10 Kč a základní sazbě náhrady za 1 km 4,70 Kč podle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění účinném od 14. 5. 2022, náhrady za promeškaný čas podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) a 3 a. t. v souvislosti s cestou k jednání soudu dne [datum] a [datum] za osm půlhodin ve výši 800 Kč a 21 % daň z přidané hodnoty z částky 22 596,50 Kč ve výši 4 745,30 Kč Náklady právního zastoupení zahrnují náhradu za daň z přidané hodnoty podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když zástupce žalovaných je plátcem této daně. Náhrada nákladů je splatná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta. Za situace, kdy všechny žalované, vystupující v řízení vždy společně, byly zastupovány jedním advokátem, jehož úkony se musí týkat všech stejně, soud neshledal korektní (k tomu blíže srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 3964/2015 ze dne 17. 2. 2016), aby výše odměny byla advokátovi mechanicky přiznána podle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 12 odst. 4 a. t. a závisela tak na množství žalovaných, aniž by současně jejich pluralita ovlivnila obtížnost či pracnost jejich právního zastupování. Aplikace ustanovení § 12 odst. 4 a. t. nesmí být formální a nesmí zakládat zjevnou nespravedlnost. Proto se soudu jeví vhodnějším stanovit společnou odměnu za jeden úkon právní služby pro všechny zastoupené. Pasivní legitimaci totiž v daném případě mají všechny žalované, coby právní nástupkyně zůstavitele, a proto vystupují na straně žalované vždy společně. Při jejich společném zastupování jedním advokátem, jehož úkony se musí týkat všech žalovaných, by nebylo správné přiznat mechanicky odměnu podle množství zastupovaných účastnic, pokud jejich pluralita současně neovlivní náročnost jejich zastupování. S přihlédnutím k povaze a okolnostem projednávané věci a ke složitosti právní služby poskytnuté advokátem lze za odpovídající sazbu za jeden úkon právní služby považovat sazbu určenou podle § 9 odst. 3 písm. a) a. t. zvýšenou o 50 %, tedy odměnu za jeden úkon ve výši 3 750 Kč.

29. Lhůta k plnění byla ve výroku II. tohoto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení, stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonná, neboť nebyly zjištěny a žalobkyní ani tvrzeny žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly prodloužení lhůty, či přiznat možnost plnění ve splátkách.

Poučení