15 C 156/2019 - 436

Rubrum

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl soudkyní Mgr. Kristýnou Křiváčkovou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozená [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozený [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce B] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o vypořádání spoluvlastnictví takto:

Výrok

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku, parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům a dále k pozemku parc. č. [Anonymizováno], vše v katastrálním území [adresa], se zrušuje.

II. Pozemky parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům a parc. č. [Anonymizováno], vše v katastrálním území [adresa], se přikazují do podílového spoluvlastnictví žalobců, a to o velikosti ideální 1/2 žalobkyni č.[hodnota] a o velikosti ideální 1/2 žalobci č.[hodnota].

III. Žalobkyně č. [hodnota] je povinna zaplatit žalovanému vypořádací podíl ve výši [částka], a to do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce č. [hodnota] je povinen zaplatit žalovanému vypořádací podíl ve výši [částka], a to do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Oba žalobci i žalovaný jsou povinni zaplatit státu náhradu nákladů řízení, každý z nich po 6 357 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Českých Budějovicích.

Odůvodnění

1. Stručná argumentace účastníků a průběh řízení 1. Žalobci se svou žalobou domáhali zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví o velikosti 1/3 pro každého z účastníků, svědčícího jim a žalovanému k nemovitým věcem specifikovaným ve výroku I tohoto rozsudku. Tyto pozemky navrhovali přikázat do spoluvlastnictví o velikosti 1/2 pro každého z žalobců oproti povinnosti uhradit žalovanému příslušnou částku na vypořádacím podílu. Žalobci požadovali vypořádat podílové spoluvlastnictví s žalovaným z důvodu rozdílného pohledu na údržbu nemovitostí, který způsobuje špatný stavebně technický stav nemovitostí, a s ohledem na neideální vztahy žalobců s žalovaným. Předmětná nemovitost je užívaná pouze žalobci, žalovaný tyto nemovitosti nijak neužívá. Žalobci se svou žalobou domáhali vypořádání spoluvlastnického vztahu pouze se žalovaným, nikoliv mezi nimi samými navzájem, když jsou dlouhodobě beze sporů a není nutné vypořádat spoluvlastnický vztah i mezi nimi. K vypořádání zadali znalecký posudek [jméno FO]. [jméno FO] k ohodnocení předmětných nemovitostí, i přesto se nepodařilo dospět k dohodě mezi spoluvlastníky.

2. Žalovaný uvedl, že předmětný pozemek s rodinným domem je obklopen zahradou, kterou reálně netvoří pouze pozemek [Anonymizováno], který je předmětem tohoto vypořádání, ale i pozemky parc. č [Anonymizováno]. Všechny tyto pozemky byly ve spoluvlastnictví účastníků tohoto řízení, dokud je žalobci nepřevedli na pana [jméno FO] (syna žalobkyně č.1). Nyní tak pan [jméno FO] na těchto pozemcích vlastní podíl o velikosti 2/3 a žalovaný o velikosti 1/3. S ohledem na to, že oceňované pozemky jsou dle žalovaného ve funkčním celku s rodinným domem, nelze předmětné spoluvlastnictví zrušit a spoluvlastníky vypořádat, neboť je potřeba zohlednit výsledek jednání žalovaného s panem [jméno FO]. Tuto argumentaci opírá o § 1140 odst. 2 věty druhé občanského zákoníku, podle níž spoluvlastník nesmí žádat o zrušení spoluvlastnictví v nevhodnou dobu (za kterou žalovaný považuje dobu jednání o ukončení spoluvlastnického vztahu s panem [jméno FO]), nebo k újmě některého ze spoluvlastníků (zde žalovaný spatřuje újmu ve vypořádání jen části z funkčního celku nemovitostí). Proto žalovaný navrhuje, aby soud žalobu zamítl.

3. Soud ve věci rozhodl nejprve rozsudkem ze dne [datum], č.j. [spisová značka], jímž žalobě vyhověl, podílové spoluvlastnictví k pozemku, parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům a dále k pozemku parc. č. [Anonymizováno], vše v katastrálním území [adresa] zrušil (výrok I) a přikázal tyto nemovitosti do podílového spoluvlastnictví žalobců, každému o velikosti ideální (výrok II). Dále žalobce každému z žalobců přikázal zaplatit žalovanému vypořádací podíl ve výši [částka] (výrok III a IV) a rozhodl o nákladech řízení (výrok V a VI). Proti všem výrokům podal žalovaný odvolání, kterému odvolací soud vyhověl a v napadeném rozsahu rozsudek zrušil a vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, a to usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka]. Odvolací soud vytkl soudu prvního stupně, že se ve věci nedostatečně zabýval solventností žalobců a z toho důvodu nelze mít solventnost žalobců za dostatečně prokázanou. Dle odvolacího soudu platí, že solventnost spoluvlastníka, jemuž má být věc přikázána do výlučného vlastnictví, má být v zásadě prokázána již v okamžiku vydání soudního rozhodnutí. Účastník tedy musí s finančními prostředky odpovídajícími vypořádacímu podílu disponovat nebo musí relevantně prokázat, že je schopen si finanční prostředky opatřit např. závazným příslibem půjčky či poskytnutím úvěru použitelnému pro tento účel, a to i prostřednictvím třetí osoby.

4. Soud v intencích odůvodnění usnesení odvolacího soudu na jednání dne [datum] poučil žalobce podle § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, aby prokázali své tvrzení, že žalobci jsou solventní k vyplacení vypořádacího podílu a to tak, že buď prokážou, že finančními prostředky disponují nebo jsou schopni si finanční prostředky opatřit např. závazným příslibem půjčky či poskytnutím úvěru použitelnému pro tento účel, a to i prostřednictvím třetí osoby.

2. Provedené dokazování, hodnocení důkazů a skutková zjištění:

5. Účastníci jsou v katastru nemovitostí zapsáni jako spoluvlastníci pozemku parc. č. [hodnota] (zastavěná plocha a nádvoří) s výměrou [Anonymizováno] m2, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům a pozemku parc. č. [Anonymizováno] (zahrada), s výměrou [Anonymizováno] m2, vše zapsáno na LV č. [hodnota], pro k.ú. [adresa], obec [adresa]. Podíl každého z účastníků činí 1/3. (Zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí na č.l. 14.)

6. Z darovací smlouvy ze dne [datum] a z LV č. [hodnota], pro k.ú. [adresa], má soud za zjištěné, že pozemky přiléhající k předmětným nemovitostem byly oběma žalobci v části tvořící 2/3 z celku převedeny na pana [jméno FO]. Zbývající podíl o velikosti 1/3 na těchto sousedních pozemcích náleží žalovanému.

7. Mezi účastníky proběhla komunikace před podáním žaloby ohledně smírného vyřešení věci, kdy byla ze strany žalobců navrhnuta částka na vypořádací podíl dle jimi zadaného znaleckého posudku. Žalovaný reagoval tak, že by se měly vypořádat zároveň i přilehlé pozemky, jejichž vlastníkem je žalovaný společně s [jméno FO]. Na to reagoval zástupce žalobců tak, že pana [jméno FO] nezastupuje. (Zjištěno z korespondence právních zástupců účastníků ze dne [datum], [datum] a [datum]). Dále z korespondence mezi žalovaným a [jméno FO] má soud za zjištěné, že se žalovaný pokusil o vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům přilehlým k předmětným nemovitostem. (Zjištěno z korespondence mezi žalovaným a [jméno FO] ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]).

8. Účastníci na jednání učinili nesporným, že předmětný dům užívá žalobce č. [hodnota]. Žalovaný pak sám uvedl, že skutečně dům neužívá a nebydlí v něm. Dále účastníci učinili nesporným, že dům je ve špatném stavebně technickém stavu. 2.1 Obvyklá cena nemovitostí 9. Pokud jde o obvyklou cenu domu a pozemku na němž stojí, žalobci předložili soudu jimi zadaný znalecký posudek [jméno FO] [jméno FO] č. [hodnota], vyhotovený dle stavu ke dni [datum] (na č.l. 6-13). Znalec stanovil obvyklou cenu domu na částku [částka].

10. Žalovaný předložil znalecký posudek [jméno FO]. [jméno FO] č. [hodnota], zadaný panem [jméno FO], vyhotovený dle stavu ke dni [datum] (na č.l. 47-52). Tento znalecký posudek oceňuje pozemky přiléhající k rodinnému domu v [jméno FO] a neoceňuje nemovitosti, které jsou předmětem tohoto řízení. Znalec v posudku uvádí, že tyto pozemky jsou součástí zahrady a jsou ve funkčním celku s rodinným domem, který je předmětem tohoto vypořádání.

11. Z důvodu pochybností soudu o zjištěné ceně nemovitostí, zejména z důvodu neaktuálnosti předloženého posudku a také proto, že to bylo navrženo žalobci, nechal soud vyhotovit znalecký posudek znalcem [jméno FO]. [jméno FO] za účelem stanovení obvyklé ceny domu v [jméno FO] dvorech (i s pozemky). Znalec se měl rovněž vyjádřit k možnosti případného rozdělení předmětných nemovitostí, zda je možné je rozdělit na tři části tak, aby vznikly z rozdělených věcí samostatné věci v právním slova smyslu odpovídající stavebním předpisům a tyto věci mohly přiměřeně sloužit svému účelu. Dále se měl vyjádřit k tomu, jaké konkrétní stavební úpravy bude potřeba provést v případě reálného rozdělení a vyčíslit jejich cenu a sdělit, pokud nebude možné reálné rozdělení na tři části, zda je možné rozdělit dům na tři bytové jednotky. Ze znaleckých závěrů uvedených v posudku [jméno FO]. [adresa] ze dne [datum] vyplývá, že obvyklá cena domu s pozemkem činí [částka]. Dle znalce není reálné rozdělení samotného domu možné, dispozičně by bylo obtížné dělení i na dvě části, natož na tři části, a to jak ze stavebně technického hlediska, tak i z hlediska ekonomické nehospodárnosti. V podrobnostech se soud odkazuje na text znaleckého posudku [jméno FO]. [jméno FO]. Znalec [jméno FO]. [jméno FO] ve své výpovědi dne [datum] sdělil, že rozdělit nemovitosti nelze a že na ceně nemovitostí k datu vypracování posudku stále trvá, nicméně ke dni výslechu znalce už by cena byla určitě vyšší. Ve vztahu ke znaleckému posudku [jméno FO]. [jméno FO]. [jméno FO] uvedl, že cena pozemku je dle jeho názoru [jméno FO]. [jméno FO] podhodnocena. Účastníci pak obvyklou hodnotu nemovitosti určenou znaleckým posudkem [jméno FO]. [jméno FO] ve výši [částka] nerozporovali. Dne [datum] navrhl žalovaný aktualizaci znaleckého posudku s ohledem na cenový růst nemovitostí. Žalobci s aktualizací znaleckého posudku nesouhlasili z důvodu, že obě strany cenu stanovenou znaleckým posudkem na jednání nerozporovaly. Z důvodu rostoucích cen nemovitostí v daném období nechal soud vyhotovit aktualizaci znaleckého posudku. Z aktualizovaných znaleckých závěrů uvedených v posudku [jméno FO]. [adresa] ze dne [datum] vyplývá, že obvyklá cena domu s pozemky činí [částka]. Znalec na jednání dne [datum] uvedl, že ke dni jednání by z důvodu stále rostoucích cen nemovitostí činila obvyklá cena předmětných nemovitostí již přibližně [částka]. Znalec dále konstatoval, že cena stavby se nezměnila, vzrostla však cena pozemků a stavba, i když ve špatném stavu má stále kladný příspěvek do hodnoty nemovitosti jako celku. Účastníci pak ani obvyklou hodnotu nemovitostí určenou znaleckým posudkem [jméno FO]. [jméno FO] ve výši [částka] nerozporovali, s tím, že vypořádání podílového spoluvlastnictví vyřeší smírnou cestou. K tomuto však nedošlo. Na jednání konaném dne [datum] pak žalobci z důvodu stáří posudku navrhli aktualizaci obvyklé ceny znaleckým posudkem. Z aktualizovaných znaleckých závěrů uvedených v posudku [jméno FO]. [adresa] ze dne [datum] vyplývá, že obvyklá cena domu s pozemkem činí k [datum] [Anonymizováno] Kč. Znalec byl na jednání konaném dne [datum] opět vyslechnut. K výši obvyklé ceny uvedl, že ceny nemovitostí mírně klesají, což se však netýká cen pozemků. V tomto případě dominantní část ceny tvoří pozemek, který si svou hodnotu zachovává, a proto je obvyklá cena nemovitostí ke dni jednání v podstatě stále aktuální. Při výslechu znalce bylo zjištěno, že cena rodinného domu má oproti pozemkům minimální hodnotu, ale stále je přínos této budovy do ceny celé nemovitosti kladný, přestože je ve špatném stavebně technickém stavu. Rodinný dům má stále kladný potenciál, kdy by šla při rekonstrukci použít část hlavních nosných částí stavby. Závěry znalce [jméno FO]. [jméno FO] jak ze znaleckého posudku včetně jeho aktualizací, tak z výslechů hodnotí soud jako přesvědčivé, srozumitelné a logické. Dále soud na jednání konaném dne [datum] vyslechl znalce ohledně aktualizace znaleckého posudku co se týče obvyklé ceny nemovitosti. Soud v intencích § 127 o.s.ř. znalce vyslechl pouze ústně, aniž by mu ukládal vypracování dodatku písemně, a to především s ohledem na hospodárnost řízení, když měl soud za to, že vypracovaní dalšího písemného dodatku není nutné. Znalec se s tímto názorem soudu ztotožnil a sdělil, že má za to, že i kdyby udělal analýzu přímo na místě, nedošel by k nějakému významně většímu rozdílu v odhadu obvyklé ceny. Dále znalec sdělil, že k nárustu cen došlo na velice mírné úrovni, a proto cena nemovitosti vzrostla o cca [částka], tedy obvyklá cena nemovitosti nyní činí [částka]. Z toho důvodu soud ve svém rozhodnutí v otázce stanovení obvyklé ceny nemovitostí vychází ze zjištěné obvyklé ceny nemovitostí [částka]. 1.2 Solventnost účastníků 12. Co se týče solventnosti obou žalobců ke schopnosti vyplatit druhou stanu v případě přikázání rodinného domu v [jméno FO] s pozemky do výlučného vlastnictví, žalobci uvedli, že sami finanční prostředky nemají, ale mohli by uhradit vypořádací podíl prostřednictvím syna žalobkyně č. [hodnota] pana [jméno FO]. K tomuto navrhli důkaz výslechem pana [jméno FO], finančního poradce pana [jméno FO] a důkaz výslechem pana [jméno FO]. Z výslechu svědka [jméno FO] má soud za zjištěné, že pan [jméno FO] byl posuzován společně se svou manželkou a mohl by dostat úvěr od [právnická osoba]., až do maximální výše úvěru [částka], (k čemuž byl jako důkaz proveden i dokument „[Anonymizováno]“ na čl. 256). Dále uvedl, že pokud by předmětná nemovitost nestačila jako zástava, mohl by být do zástavy poskytnut byt v osobním vlastnictví žalobkyně č. [hodnota]. Skutečnost, že žalobkyně č.[hodnota] má v osobním vlastnictví byt na adrese [adresa], [Jméno advokáta C], nezatížený smluvním právem zástavním, má soud za prokázanou i z informace o jednotce č. [Anonymizováno], v k.ú. [Jméno advokáta C] (na č.l. 365). Z výslechů svědka [jméno FO] a z jeho čestného prohlášení ze dne [datum] má pak soud za zjištěné, že pan [jméno FO] poskytne finance k vyplacení podílu žalovaného určeného dle znaleckého posudku [jméno FO]. [jméno FO] (zjištěno z čestného prohlášení na č.l. 270 a z výslechů svědka.) Po doplnění dokazovaní dle pokynů odvolacího soudu má soud za prokázané, že pan [jméno FO] s manželkou uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota] na jejímž základě načerpali finanční prostředky ve výši [částka] (zjištěno ze smlouvy o úvěru na čl. 421 verte). Z čestného prohlášení ze dne [datum] má pak soud za zjištěné, že manželka pana [jméno FO] souhlasí s poskytnutím financí z výše uvedené smlouvy o úvěru k vyplacení podílu žalovaného (zjištěno z čestného prohlášení na č.l. 421). Dále má soud za prokázané, že ke dni [datum] měl pan [jméno FO] na svém bankovním účtu finanční prostředky ve výši [částka] (zjištěno z mimořádného výpisu z účtu na čl. 430, z printscreenu internetového bankovnictví na čl. 404 a z výslechu svědka). 2.3 Tvrzení pro řízení nepodstatná 13. Soud pro účely řízení nepovažuje za podstatné tvrzení žalované strany, že rozdělením nemovitostí (darováním části pozemku [jméno FO] darovací smlouvou) vznikla žalovanému škoda, když toto tvrzení nebylo ani přes poučení dle § 118 odst. 1 a 3 osř ze dne [datum] doplněno o žádné důkazy. Dále na výzvu soudu na jednání konaném dne [datum], nechť žalovaný jednoznačně sdělí, zda tvrzení o vzniklé škodě představuje protinávrh v podobě širšího vypořádání a pokud ano, ať tento nárok specifikuje, žalovaný sdělil, že to nikdy nebylo zamýšleno jako protinávrh nebo jako samostatný nárok, jako újmu to žalovaný vnímá, nikoliv však v procesním smyslu, aby tento nárok uplatňoval nějakou konkrétní částkou.

14. Dále soud nepovažuje za relevantní tvrzení žalovaného o tom, že malá část pergoly postavená na pozemku zasahuje z vypořádávaných nemovitostí do vedlejších pozemků, které jsou ve spoluvlastnictví žalovaného a pana [jméno FO], tedy že se jedná o tzv. přestavek dle § 1087 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný byl upozorněn, že pokud tuto část pozemku chce učinit předmětem řízení, je potřeba tak učinit výslovně a zároveň specifikovat a vymezit nárok tomu odpovídajícím petitem. K tomu žalovaný uvedl, že to byla pouze procesní obrana, nicméně nebylo nikdy zamýšleno toto činit předmětem řízení. Pro úplnost soud doplňuje, že podle jeho názoru dřevěná pergola na zahradě není přestavkem ve smyslu § 1087 odst. 1 občanského zákoníku, neboť pergolu lze vnímat jako věc movitou, když stavby, které jsou se zemí spojeny pevným základem mohou být movitými věcmi, lze-li je přenést z místa na místo bez porušení jejich podstaty, např. dřevěný altán položený na betonové základové desce, ke které je přichycen šrouby či jiným obdobným způsobem, je movitou věcí. (Občanský zákoník: velký komentář, Praha: Leges, 2014).

3. Závěr o zjištěném skutkovém stavu 15. Soud má tedy z provedeného dokazování za prokázané, že účastníci mají předmětné nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví o shodných velikostech podílů v rozsahu ideální 1/3. Nemovitosti nejsou reálně dělitelné. Obvyklá cena domu včetně pozemku činí k 20. 12. 2024 [Anonymizováno] Kč. V podrobnostech soud odkazuje na shora uvedený zjištěný skutkový stav.

4. Právní posouzení 16. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odst. 2 každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

17. Argumentace žalovaného, že vypořádání podílového spoluvlastnictví je žádáno v nevhodné době, neboť není vyřešeno vypořádání spoluvlastnictví k vedlejším pozemkům, neobstojí, neboť o vypořádání spoluvlastnictví k přilehlým pozemkům k předmětné nemovitosti se také vede spor u Okresního soudu v [adresa] pod sp.zn. [spisová značka]. Toto řízení je však přerušeno do pravomocného skončení tohoto řízení. Pro vypořádání podílového spoluvlastnictví je tak zásadní právě tento spor, v němž je řešen pozemek, na němž stojí stavba.

18. Podle § 1142 odst. 1 o.z. jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné.

19. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

20. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

21. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

22. V projednávané věci není rozdělení předmětných nemovitostí, jak primárně předpokládá § 1144 odst. 1 o.z., možné. O přikázání nemovitostí do jejich spoluvlastnictví měli žalobci zájem, žalobce č. [hodnota] v předmětné nemovitosti žije, žalobkyně č. [hodnota] nemovitosti navštěvuje a užívá je. Žalovaný nemovitosti neužívá a nechce je do svého vlastnictví.

23. V řízení nakonec zůstalo sporné v podstatě jen to, zda žalobci dostatečně prokázali svoji solventnost. Soud prvního stupně doplnil dle pokynů odvolacího soudu dokazovaní ohledně solventnosti žalobců, přesto žalovaný má stále za to, že solventnost není dostatečně prokázána, proto opakovaně v řízení navrhoval prodej nemovitosti v dražbě. Způsob, jakým žalobci prokázali solventnost, považuje soud za zcela dostačující. Sice vykázané prostředky k vyplacení vypořádacího podílu nepocházejí z vlastních zdrojů, ale ze zdrojů třetí osoby, která se však následně pravděpodobně stane novým minimálně podílovým spoluvlastníkem nemovitostí, když lze předpokládat, že nemovitosti na pana [jméno FO] žalobci po vypořádání spoluvlastnictví převedou, stejně tak, jako na něj převedli darovací smlouvou přilehlé pozemky. Soud má za prokázané, že pan [jméno FO] čerpal úvěr ve výši [částka], a tyto finanční prostředky má k dispozici. Dále pak z čestného prohlášení a z výslechu pana [jméno FO] má soud za prokázané to, že pan [jméno FO] se zavázal prostředky žalobcům na vyplacení podílu poskytnout. K argumentu žalovaného, že pan [jméno FO] vede další spor o vypořádání podílového spoluvlastnictví, kde mu může být uložena platební povinnost, nelze přihlížet, neboť nelze předjímat rozhodnutí soudu o tom, jak bude v jiném řízení podílové spoluvlastnictví vypořádáno a zda bude nebo nebude panu [jméno FO] uložena jakákoliv platební povinnost. Nelze tak přistoupit na argument žalovaného, že by mělo být vypořádání spoluvlastnictví řešeno prodejem v dražbě, protože v případě přikázání nemovitosti žalobcům vypořádací podíl žalovanému nebude zaplacen. Z výše uvedených důvodů soud k prodeji v dražbě jako k poslednímu ze způsobů řešení vypořádání podílového spoluvlastnictví nepřistoupil, když má za to, že účelnějším řešením vypořádání podílového spoluvlastnictví je nemovitost přikázat žalobcům.

24. Kromě míry solventnosti má soud zvážit i další kritéria: „V řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví jsou často dány skutečnosti, umožňující s jistou mírou přesvědčivosti zdůvodnit přikázání věci každé ze stran sporu. Rozhodnutí ve věci je tak v zásadě na úvaze soudu, která však musí být řádně odůvodněna a nesmí být zjevně nepřiměřená. Při rozhodování o vypořádání spoluvlastnictví je třeba vždy vzít do úvahy v zákoně uvedená hlediska, nejde však o hlediska rozhodující; to, komu bude věc přikázána, záleží na úvaze soudu, která může vyjít i z jiných než v zákoně výslovně uvedených kritérií, respektujících základní principy soukromého práva (§ 3 a násl. o. z.). Soud se v rozhodnutí o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví má zabývat výší podílů spoluvlastníků a účelným využitím věci, jeho rozhodnutí však může vyjít i z jiných rozhodných kritérií. […] u nemovitosti sloužící k bydlení či k podnikání je třeba přihlížet k tomu, který ze spoluvlastníků v nemovitosti bydlel či podnikal, udržoval ji, opravoval, případně do ní investoval a je schopen se o její údržbu nadále starat“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1114/2016).

25. Podíl žalobců činí v součtu 2/3, tedy je majoritní, nadto žalobce č. 2 v nemovitosti žije. Nemovitost je špatném stavebně technickém stavu, ze vztahů panujících mezi žalobci a žalovaným lze usuzovat, že údržba nemovitosti všemi účastníky je komplikovaná, ne-li dokonce nemožná. Zároveň to byl i jeden z důvodů, proč byla žaloba na vypořádání podílového spoluvlastnictví podána.

26. Ze shora uvedených důvodů vyhověl soud návrhu žalobců a rozhodl o přikázání nemovitosti do jejich spoluvlastnictví o velikosti ideální 1/2.

27. Pokud jde o výši vypořádacího podílu, dle ustálené judikatury „základem pro stanovení přiměřené náhrady při vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti je její obecná cena obvyklá v daném místě v době rozhodování. Náhrada představuje příslušný podíl ceny, za niž by bylo reálně možno prodat celou věc, nikoliv cenu, za niž by bylo možno prodat příslušný spoluvlastnický podíl“ (rozsudek Nejvyššího soudu uveřejněný pod R 15/1999 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v poslední době potom např. 22 Cdo 2908/2015). S ohledem na zjištěnou aktuální obvyklou cenu 6,9 mil. Kč, proto činí vypořádací podíl [částka] pro každého z žalobců (v součtu tedy činí vypořádací podíl [částka]).

28. Lhůtu k úhradě vypořádacího podílu stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. dvouměsíční. Tato lhůta by měla být dostatečná k převodu finančních prostředků.

5. Náklady řízení 5.1 Náklady řízení mezi účastníky 29. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci jen částečný úspěch, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Při rozhodování o nákladech řízení vycházel soud z aktuální judikatury Ústavního soudu, především ze stanoviska pléna Ústavního soudu z 13. 9. 2023, sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23, dle něhož v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva dle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 LPS, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Rozhodnutí o nákladech řízení podle § 142 odst. 3 o.s.ř. bude podmíněno zvláštními okolnostmi případu, zejména pak např. šikanózním výkonem práva či zneužitím práva. Procesní úspěch účastníka však podle recentní nálezové judikatury Ústavního soudu nelze odvozovat od výsledného způsobu vypořádání spoluvlastnictví. Teprve ve fázi rozhodování o vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví se totiž naplno projeví povaha řízení iudicii duplicis, jehož specifika neodpovídají charakteristickým znakům civilního sporu v režimu občanského soudního řádu, a v důsledku toho je stanovování úspěchu jednotlivých účastníků ve věci pro účely rozhodnutí o nákladech řízení velmi obtížné. Vzhledem k tomu, že soud není vázán návrhem žalobce, jde-li o konkrétní způsob vypořádání spoluvlastnictví, nýbrž je vázán posloupností uvedenou v § 1143 a násl. o.z., není logické odvíjet procesní úspěch ve věci od toho, co bylo mezi účastníky sporné, a k čemu tedy bylo vedeno dokazování (obvykle právě konkrétní možnosti způsobu vypořádání). Nadto žádná z procesních stran výsledkem řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví po finanční stránce neztrácí, obě odcházejí od soudu se stejnou majetkovou hodnotou (k okamžiku rozhodnutí ve věci), se kterou do něj vstoupily. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení není možné vycházet ze zásady procesního úspěchu ve věci, nemohou-li účastníci řízení zcela svými procesními návrhy ovlivnit jeho výsledek. Žádnému z účastníků řízení taktéž nelze klást k tíži, že odmítá určitý způsob vypořádání spoluvlastnictví, ať už z objektivních nebo subjektivních důvodů, neboť to vyplývá z jeho ústavně zaručeného práva podle čl. 11 odst. 1 Listiny. Výjimku z obecného použití § 142 odst. 2 občanského soudního řádu na řízení typu iudicium duplex by měly tvořit případy, kdy jde o obstrukční chování spoluvlastníka, účastník řízení se nezajímá o konstruktivní vyřešení věci nebo jde o šikanózní výkon práva. (Srov. IV. ÚS 404/22.) O takový případ však v dané věci nešlo. 5.2 Náklady státu 30. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Tyto náklady představuje znalečné přiznané [jméno FO] ve výši 19 071 Kč nekryté zálohami účastníků. Podle výsledku řízení, který se odrazil i do výroku o nákladech řízení, byla tato povinnost rozdělena mezi všechny tři účastníky rovným dílem dle jejich podílu na nemovitostech. Každému z účastníků tak byla stanovena povinnost zaplatit státu na náhradě nákladů řízení částku 6 357 Kč. V tomto případě stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. 3denní lhůtu k plnění počínaje právní mocí rozsudku.

Poučení