15 C 156/2021 - 155

Rubrum

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Holubovou ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátkou JUDr. Evou Podstavkovou sídlem [Adresa zainteresované osoby 0/1] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 1/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 1/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] navrácení daru pro nevděk takto:

Výrok

I. Žaloba, aby soud rozhodl, že žalobce jako dárce má právo na vrácení daru dle ustanovení § 2072 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a žalovaný jako obdarovaný je povinen vrátit dar žalobci jako dárci, a to parcelu č. [Anonymizováno]/83 o výměře 1 201 m s označením orná půda, zapsanou na listu vlastnictví číslo [hodnota] pro obec [adresa] a katastrální území [adresa] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště [adresa], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce [částka], k rukám zástupce žalovaného a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal vrácení daru pro nevděk. K odůvodnění svého návrhu uvedl, že žalobce dne [datum] žalovanému a jeho bratrovi [Jméno zainteresované osoby 0/0] daroval nemovitosti v k. ú. [adresa], a to pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 6 155 m (orná půda), parc. č. [Anonymizováno]/9 o výměře 7 807 m (orná půda), tehdy vše zapsáno na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], k. ú. [adresa] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] (dále také jen „darované pozemky“, pozemky budou dále uváděny bez uvedení katastrálního území, přičemž se má za to, že se jedná o k. ú. [adresa]). Článkem čtyři darovací smlouvy se obdarovaní (žalovaný a jeho bratr) zavázali, že darované nemovitosti nepřevedou za života dárce (žalobce) na jiného majitele a umožní žalobci užívání darovaných nemovitostí tak, jak k tomu byl doposud oprávněn nebo byl k tomu zvyklý. [Jméno zainteresované osoby 0/0] pozbyl svůj podíl k darovaným nemovitostem v rámci exekučního řízení č. j. [spisová značka] ze dne [datum] a na jeho místo jako spoluvlastník k žalovanému vstoupila [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne [datum] žalovaný prodal [tituly před jménem] [jméno FO] v rámci vypořádání spoluvlastnictví pozemky parc. č. [Anonymizováno]/8 o výměře 4 834 m, parc. č. [Anonymizováno]/9 o výměře 7 807 m a parc. č. [Anonymizováno]/82 o výměře 120 m za vypořádací podíl [částka], z čehož částka ve výši [částka] byla poukázána na úhradu dluhů žalovaného a zbývající část byla vyplacena žalovanému. Žalovanému tak zůstal pouze pozemek parc. č. [Anonymizováno]/83 o výměře 1 201 m zapsaný na LV č. [hodnota] (dále také jen „předmětný pozemek“). Žalobce dále uvedl, že na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] má žalobce umístěn dům, ve kterém bydlí a který v současné době probíhá dodatečným kolaudačním řízením. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek z darovací smlouvy, když darované nemovitosti v části zcizil a peníze si ponechal pro vlastní potřebu, žalobce nechal připravit darovací smlouvu, kterou by z důvodu právní jistoty bydlení byl předmětný pozemek převeden zpět na žalobce. Žalovaný odmítl darovací smlouvu na zpětný převod předmětného pozemku podepsat a požadoval sepsání dohody o faktickém užívání předmětného pozemku tak, aby si v přední části parcely mohl postavit dům či mobilní dům, aby tak zajistil svou bytovou potřebu. Žalobce nevděk žalovaného spatřuje v tom, že žalovaný v rozporu s darovací smlouvou převedl darované nemovitosti na cizí subjekt, finance si ponechal pro svoji potřebu a neumožnil žalobci jejich užívání v souladu s darovací smlouvou. Dále je žalobce názoru, že žalovaný ohrožuje postavení žalobce v jeho jistotě bydlení, kdy se snaží legalizovat stavbu nacházející se na předmětném pozemku. Žalovaný dále odmítá dobrovolně převést předmětný pozemek na žalobce a žalovaný zvažuje zatížit předmětný pozemek zástavním právem k hypotéce. Žalobce tak má opodstatněnou obavu, že žalovaný předmětný pozemek zcizí, zatíží zástavním právem, věcným břemenem nebo jinou formou, čímž by byl žalobce v právní nejistotě, když v domě umístěném na předmětném pozemku delší dobu bydlí a hodlá zde bydlet i nadále.

2. V průběhu řízení žalobce doplnil svá tvrzení o tom, že žalovaný žalobci protiprávně vypnul elektřinu v domě a žalovaný odmítl podepsat souhlas s přípojkou elektřiny, ačkoliv žalobce trpí spánkovou apnoí, dále že žalovaný ani jeho přítelkyně žalobce nezdraví, několikrát žalovaný žalobci řekl „buď rád, že tě tady ještě nechám bydlet“. Žalovaný také odvolal svůj výslovný souhlas u Stavebního odboru [právnická osoba] v [adresa] k legalizaci stavby na předmětném pozemku a žalovaný činí vše proto to, aby žalobce psychicky zdeptal, neboť ten na tom není [podezřelý výraz] dobře. S ohledem na tato nová tvrzení žalobce, připustil soud při ústním jednání dne [datum] změnu žaloby.

3. Žalovaný uvedl, že nárok uplatněný žalobou neuznává, a to ani z části a nárok žalobce považuje za nedůvodný. Žalovaný na svou obranu uvedl, že k hrubému porušení dobrých mravů nedošlo. Žalobce nemovitosti, které následně daroval žalovanému a jeho bratrovi, sám nabyl darem od [jméno FO] a to darovací smlouvou ze dne [datum]. Žalobce tak byl vlastníkem darovaných pozemků pouhých 7 měsíců a 3 dny. Užívání za tak krátkou dobu nemohlo obsahovat právo užívat pozemky k bydlení, neboť tehdy na darovaných pozemcích žádná stavba nebyla. Žalovaný tak od počátku nebyl vázán tím, aby strpěl užívání darovaných nemovitostí žalobcem k bydlení či aby na darovaných pozemcích strpěl stavbu žalobce. Žalovaný dále uvedl, že nelze ani opomenout, že v době, kdy se stal obdarovaným, byl nezletilý a ani žalobce t. č. nebyl dárcem [jméno FO] v darovací smlouvě zavázán žádnou podmínkou. Žalobce tak vůči žalovanému jednal v rozporu s dobrými mravy, když zavázal žalovaného povinnostmi, ke kterým sám zavázán nebyl. Žalobce také jednal protiprávně vůči žalovanému i v dalších letech, když bez vědomí a souhlasu žalovaného zhotovil na předmětném pozemku stavbu a tuto se nyní snaží zlegalizovat návrhem na dodatečné povolení stavby. Žalobce dále na předmětný pozemek bez souhlasu žalovaného umístil i jiné movité věci, a proto předmětný pozemek užívá bez právního důvodu, tedy protiprávně. K tvrzení žalobce, že žalovaný svým jednáním ohrožuje žalobce v jistotě bydlení, žalovaný uvedl, že žalobce má možnost užívat nemovitost v [adresa], které je jediným vlastníkem a tato je ve vzdálenosti cca 5 minut pěší chůze od předmětného pozemku. Žalovaný dále uvedl, že žalobce o rozdělení pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] s úmyslem část prodat věděl delší dobu, konkrétně od roku 2019 a proti prodeji nic nenamítal. [právnická osoba] doplněným tvrzením žalobce v průběhu řízení žalovaný uvedl, že popírá, že by se podílel na odpojení elektřiny. Žalovaný doplnil, že darované pozemky neprodal v důsledku vlastní exekuce, ale v důsledku exekuce jeho bratra, když jeho podíl byl prodán třetí osobě a tato třetí osoba se obrátila na žalovaného a chtěla vypořádat podílové spoluvlastnictví, s čímž nemohl žalovaný nic dělat. Dále uvedl, že nemá v úmyslu předmětný pozemek zcizit, naopak zakoupil mobilheim, který chtěl na předmětný pozemek umístit, což mu nebylo stran žalobce umožněno a žalovanému nezbylo než mobilheim dočasně umístit na sousední pozemek.

5. Soud na základě provedených důkazů učinil následující skutková zjištění: Dohodou o zrušení a následném vzájemném vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem se smlouvou o zřízení věcného břemene uzavřenou dne [datum] mezi žalovaným a [tituly před jménem] [jméno FO], nar. [datum], se podává, že tito se dohodli na zrušení podílového spoluvlastnictví k pozemkům parc. č. [Anonymizováno][Anonymizováno]8 o výměře 4 834 m (orná půda), pozemku parc. č. [Anonymizováno][Anonymizováno]9 o výměře 7 807 m (orná půda), parc. č. [Anonymizováno]/82 o výměře 120 m (orná půda) a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 1 201 m (orná půda) včetně jejich příslušenství. Strany dohody se současně dohodly na způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví k těmto pozemkům a to tak, že žalovaný se stane výlučným vlastníkem pozemku parc. č. [Anonymizováno]/83 a [tituly před jménem] [jméno FO], která se stane výlučnou vlastnicí ostatních pozemků, vyplatí žalovanému na vypořádacím podílu částku ve výši [částka], kdy část dohodnuté částky ve výši [částka] zaplatí převodem na účet č. [č. účtu] (účet zástavního věřitele žalovaného) a zbývající část ve výši [částka] zaplatí převodem na účet žalovaného č. [č. účtu] /viz dohoda na č. l. 7-9 spisu/.

6. Darovací smlouvou ze dne [datum] uzavřenou mezi žalobcem na straně dárce a žalovaným a [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar. [datum], v té době oba nezletilí, na straně obdarovaných, se podává, že žalobce obdarovaným daroval pozemek parc. č. [Anonymizováno]/8 o výměře 6 155 m a pozemek parc. č. [Anonymizováno][Anonymizováno]9 o výměře 7 807 m. Článkem čtvrtým darovací smlouvy se obdarovaní zavázali, že ideální část převáděných nemovitostí nepřevedou za života dárce na jiného majitele a umožní otci jako dárci užívat předmětných nemovitostí tak, jak k tomu byl doposud oprávněn nebo byl k tomu zvyklý. Darovací smlouvu za nezletilé obdarované signovala matka nezletilých [jméno FO], nar. [datum] /viz darovací smlouva ze dne [datum] na č. l. 10-13 spisu/.

7. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum] č. j. Nc 95/2001-9 soud zjišťuje, že soud schválil za nezletilého žalovaného a jeho nezletilého bratra [Jméno zainteresované osoby 0/0] uzavření darovací smlouvy ze dne [datum], kterou těmto žalobce daroval pozemek parc. č. [Anonymizováno]/8 o výměře 6 155 m a pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 7 807 m /viz rozhodnutí na č. l. 14-15 spisu/.

8. Návrhem na vklad práva do katastru nemovitostí sp. zn. V-9233/2020 se podává, že [tituly před jménem] [jméno FO] a žalovaný dne [datum] podali společný návrh na vklad vlastnického práva k pozemkům parc. č. [Anonymizováno]/8, parc. č. [Anonymizováno]/9, parc. č. [Anonymizováno]/82 ve prospěch [tituly před jménem] [jméno FO], k pozemku parc. č. [Anonymizováno]/83 ve prospěch žalovaného a práva odpovídající věcnému břemeni (právo průchodu a průjezdu přes pozemek parc. č. [Anonymizováno]/82 ve prospěch pozemku parc. č. [Anonymizováno]/83) /viz návrh na vklad na č. l. 16-17 spisu/ .

9. Z rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] ze dne [datum], č. j. V-9233/2020-206-6, plyne, že byl povolen vklad vlastnického práva pro [tituly před jménem] [jméno FO] k nemovitostem parc. č. [Anonymizováno]/8, [Anonymizováno]/9 a [Anonymizováno]/82 a pro žalovaného k nemovitosti parc. č. [Anonymizováno]/83. Současně byl povolen vklad věcného břemene průchodu a průjezdu ke služebnému pozemku č. [Anonymizováno]/82 pro panující [Anonymizováno] č. [Anonymizováno]/83 /viz rozhodnutí na č. l. 18-20 spisu/.

10. Výpisem z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu [datum] a ke dni [datum] se podává, že k pozemku parc. č. [Anonymizováno]/83 o výměře 1 201 m svědčí vlastnické právo žalovanému /viz výpisy z katastru nemovitostí na č. l. 21-23, 53-54 spisu/.

11. Darovací smlouvou, prohlášením o pravosti podpisu a návrhem na vklad práva do katastru nemovitostí, se podává, že žádná z těchto listin není signována jejími účastníky, kterými měli být žalovaný na straně dárce a žalobce na straně obdarovaného. Předmětem návrhu této smlouvy a navazujících listin měl být pozemek parc. č. [Anonymizováno]/83, který měl žalovaný darovat žalobci /viz návrh darovací smlouvy na č. l. 26-28 spisu, prohlášení o pravosti podpisu na č. l. 29 spisu, návrh na vklad práva na č. l. 30-31 spisu/.

12. Za záznamu z jednání dne [datum] soud zjišťuje, že účastníci řízení jednali o zpětném darování předmětného pozemku z žalovaného na žalobce. Žalovaný výslovně při jednání sdělil, že předmětný pozemek na otce nepřevede a odmítl připravenou darovací smlouvu podepsat. Současně se účastníci shodli na zvážení možnosti předmětný pozemek rozdělit s tím, že by část pozemku, na které je umístěna stavba, patřila žalobci a pozemek v přední části by byl ve vlastnictví žalovaného za současně upraveného věcného břemene /viz záznam z jednání na č. l. 32 spisu/.

13. Z prohlášení ze dne [datum], signovaného žalovaným, soud zjišťuje, že žalovaný prohlásil souhlas s tím, aby žalobce měl na předmětném pozemku umístěn dům, ve kterém bydlí a který není dosud zkolaudován /viz prohlášení na č. l. 33 spisu/.

14. Dohodou o faktickém užívání nemovitosti ze dne [datum] se podává, že tato není signována žalovaným. Předmětem dohody měla být úprava faktického užívání předmětného pozemku pro případ uzavření darovací smlouvy, kterou by došlo ke zpětnému darování předmětného pozemku z žalovaného na žalobce s tím, že žalovaný by byl oprávněn užívat přední část předmětného pozemku, na který by byl žalovaný oprávněn umístit tzv. mobilheim a přes přední část předmětného pozemku by byl žalovaný oprávněn chodit do tohoto mobilního domu /viz dohoda o faktickém užívání nemovitosti na č. l. 34 spisu/.

15. Darovací smlouvou ze dne [datum] uzavřenou mezi [jméno FO], nar. [datum], na straně dárce a žalobcem na straně obdarovaného, se podává, že žalobce na základě této smlouvy nabyl darováním pozemek parc. č. [Anonymizováno]/8 o výměře 6 155 m a pozemek parc. č. [Anonymizováno]/9 o výměře 7 807 m /viz darovací smlouva ze dne [datum] na č. l. 50-52 spisu/.

16. Z žádosti o stavební povolení podané na [právnická osoba] [adresa] dne [datum] soud zjišťuje, že žalobce požádal o dodatečné stavební povolení ke stavbě pro bydlení a vedlejší stavby na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/8 /viz žádost o stavební povolení na č. l. 55-59 spisu/.

17. Výpisem z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu [datum] se podává, že žalobci svědčí vlastnické právo k pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 573 m (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba, rodinný dům, č. p. 13 v obci [adresa] /viz výpis z katastru nemovitostí na č. l. 60-62 spisu/.

18. E-mailovou komunikací mezi zástupci obou účastníků se podává, že žalovaný byl ochoten se žalobcem jednat toliko o užívání předmětného pozemku žalobcem po časově omezenou dobu. Žalovaný informoval žalobce, že odmítá jakékoliv změny právního stavu a během března 2023 umístí na předmětný pozemek mobilheim, který bude užívat. Žalovaný dále informuje žalobce, že odmítá podepsat jakýkoliv souhlas s připojením elektřiny. Žalovaný informuje žalobce, že současný stav (odpojení elektřiny) nevyvolal žalovaný ale [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalovaný také informuje žalobce o nesouhlasu s návrhem na zřízení věcného břemene ve prospěch žalobce. Žalobce naopak informuje žalovaného o jeho [podezřelý výraz] stavu a nezbytnosti odběru elektřiny. Žalobce navrhl rozdělení předmětného pozemku a úpravu vztahů tak, žalovaný by zůstal vlastníkem nově vzniklého pozemku o výměře 294 m, který by byl vyloučen z předmětného pozemku, a ve zbývající části by předmětný pozemek nabyl do vlastnictví žalobce. Žalobce dále informoval žalovaného, že nesouhlasí s umístěním mobilního domu na předmětném pozemku, neboť má na pozemku nasázenou zeleninu /viz e-mailová komunikace ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] vč. příloh na č. l. 106-116, 132 spisu/.

19. Z dopisu ze dne [datum] adresovaného žalobcem žalovanému plyne, že žalobce nesouhlasí s přístupem a užíváním předmětného pozemku ze strany žalovaného a vybudování mobilního domu. Současně žalobce konstatuje, že žalobce pro nesouhlas žalovaného nadále nemůže odebírat elektrickou energii /viz dopis na č. l. 117-118 spisu/.

20. Informací o pozemku ze dne [datum] se podává, že k pozemku parc. č. [Anonymizováno]/94 svědčí vlastnické právo [jméno FO], [adresa] /viz informace o pozemku na č. l. 138 spisu/.

21. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: Žalobce darovací smlouvou ze dne [datum] daroval žalovanému a jeho bratrovi [Jméno zainteresované osoby 0/0] pozemky, které sám nabyl darem darovací smlouvou ze dne [datum]. V době uzavření darovací smlouvy byl žalovaný a jeho bratr nezletilý, darovací smlouvu za nezletilé obdarované signovala jejich matka a s darovací smlouvou vyslovil souhlas zdejší soud. Žalobce darovací smlouvou ze dne [datum] zavázal žalovaného a jeho bratra, že tito darované pozemky za života žalobce nezcizí a umožní žalobci užívat předmětných nemovitostí tak, jak k tomu byl oprávněn nebo byl k tomu zvyklý / viz darovací smlouva ze dne [datum] na č. l. 10-13 spisu, rozhodnutí na č. l. 14-15 spisu, darovací smlouva ze dne [datum] na č. l. 50-52 spisu/. Vlastnický podíl bratra žalovaného nabyla v dražbě [tituly před jménem] [jméno FO], se kterou se v roce 2020 žalovaný dohodl na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, tak, že na základě dohody uzavřené dne [datum] žalovaný je výlučným vlastníkem předmětného pozemku parc. č. [Anonymizováno]/83 a výlučným vlastníkem pozemků parc. č. [Anonymizováno]/8, [Anonymizováno]/9 a [Anonymizováno]/82 je [tituly před jménem] [jméno FO], která žalovanému dále vyplatila vypořádací podíl / viz dohoda na č. l. 7-9 spisu, návrh na vklad na č. l. 16-17 spisu, rozhodnutí na č. l. 18-20 spisu, výpisy z katastru nemovitostí na č. l. 21-23, 53-54 spisu/. V období mezi darováním nemovitostí žalovanému a jeho bratrovi a zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví žalovaného a [tituly před jménem] [jméno FO] žalobce na darovaném pozemku, nyní označeném parc. č. [Anonymizováno]/83 postavil bez souhlasu žalovaného a bez povolení stavebního úřadu stavbu, kterou žalobce užívá k trvalému bydlení a dne [datum] požádal stavební úřad o dodatečné stavební povolení. Žalovaný odmítl jako vlastník předmětného pozemku sjednat dodávky elektřiny, která byla z popudu [tituly před jménem] [jméno FO] odpojena, odmítl pozemek parc. č. 253/83 vrátit žalobci a ani nepřistoupil na žalobcem navrhované rozdělení předmětného pozemku tak, že by žalovaný byl výlučným vlastníkem nově vzniklého pozemku vyloučeného z předmětného pozemku ve výměře 294 m a zbývající část předmětného pozemku by připadla do výlučného vlastnictví žalobce / viz návrh darovací smlouva na č. l. 26-28 spisu, prohlášení o pravosti podpisu na č. l. 29 spisu, návrh na vklad práva na č. l. 30-31 spisu, záznam z jednání na č. l. 32 spisu, prohlášení na č. l. 33 spisu, dohoda o faktickém užívání nemovitosti na č. l. 34 spisu, žádost o stavební povolení na č. l. 55-59 spisu, e-mailová komunikace ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] vč. příloh na č. l. 106-116, 132 spisu/. Žalobce žalovanému neumožňuje užívání předmětného pozemku, přičemž žalobci svědčí vlastnické právo k pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 573 m (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba, rodinný dům, č. p. 13 v obci [adresa] / viz výpis z katastru nemovitostí na č. l. 60-62 spisu, dopis na č. l. 117-118 spisu/.

22. Na situaci, kdy darovací smlouva byla uzavřena za účinnosti zákona 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do [datum] (dále jen „obč. zák.“), a k jednání obdarovaného, pro které se dárce domáhá vrácení daru, došlo až za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), je třeba aplikovat třetí odstavec § 3028 o. z. a poměřovat zjištěný skutkový stav věci ustanovením § 630 obč. zák. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum]).

23. Podle § 630 obč. zák. se dárce může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

24. Na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žalobou, tak jak je koncipována se nelze vrácení daru domoci. O tom, že s žalobním petitem tak, jak je koncipován, nemůže být žalobce v řízení úspěšný, byl žalobce opakovaně poučen v rámci předběžného právního názoru soudu v průběhu prvního jednání dne [datum]. Přes uvedené žalobce na navrženém petitu setrval. Rozhodnutí soudu tak je předvídatelné a není překvapivé. V této souvislosti soud uvádí, že právo dárce domáhat se vrácení daru dle § 630 obč. zák. souvisí s tím, že dárce poskytl obdarovanému majetkový prospěch, za který neobdržel žádnou protihodnotu. Právní vztah darování v případě nevhodného chování obdarovaného nezaniká přímo ze zákona, ale záleží na dárci, zda svého práva na vrácení daru využije. Podle § 630 obč. zák. platí, že okamžikem jednání obdarovaného, který vůči dárci nebo členům jeho rodiny hrubě porušil dobré mravy, vzniká dárci právo domáhat se vrácení toho, co bylo darováno, přičemž využije-li dárce práva na vrácení daru, zaniká darovací vztah okamžikem, kdy jeho projev vůle došel obdarovanému (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] č. j. [spisová značka]). Jinými slovy k zániku darovacího vztahu, tj. obnově vlastnického práva dárce k věci, dojde na základě dvou právních skutečností, a to hrubého porušení dobrých mravů obdarovaným vůči dárci nebo členům jeho rodiny, a jednostranného právního úkonu dárce adresovaného obdarovanému směřující k vrácení daru. Aby odstoupení od darovací smlouvy a následná žaloba mohla být úspěšná, dovolací soud dovodil, že dárce v jednostranném právním úkonu směřujícího k vrácení daru musí přesně vymezit, v čem konkrétně obdarovaný porušil hrubým a zásadním způsobem dobré mravy a toto musí být učiněno již při samotném úkonu odstoupení od darovací smlouvy, případně v žalobě (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum] č. j. [spisová značka]). Nárok na vrácení daru je pak třeba u soudu uplatnit se zřetelem k tomu, co bylo předmětem darovací smlouvy, přičemž při formulaci žalobního petitu je nutné pamatovat na vztah možného výkonu rozhodnutí. Petit je tedy nutno formulovat způsobem, aby jej bylo možno převzít do výroku rozhodnutí soudu a následně vykonat. Vycházeje z toho, že darovací vztah zaniká s účinky ex nunc okamžikem, kdy jednostranný právní úkon dárce spočívající v uplatnění práva na vrácení daru, dojde obdarovanému, tak v případě, že obdarovaný předmět daru nevrátí dárci, může se dárce v soudním řízení domáhat toliko vydání věci, je-li předmět daru movitá věc nebo v případě vrácení daru nemovité věci, zapsané do veřejného rejstříku, může žalobce uplatnit své právo žalobou na určení vlastnického práva k věci, případně žalobou na vyklizení nemovitosti. Neučiní-li tedy obdarovaný dobrovolně kroky k vrácení nemovitosti, tedy kroky směřující ke změně zápisu ve veřejném seznamu, neboť pouze změnou zápisu může fakticky dojít k vrácení předmětu daru (nemovitosti), může k takové změně zápisu ve veřejném seznamu dojít pouze rozhodnutím vydaným v řízení o určení vlastnického práva. Skutečnost, že se žalobce domáhá určení vlastnického práva, se pak musí projevit ve formulaci navrženého petitu. Za této situace žalobce nemůže být se svým požadavkem, aby soud rozhodl, že žalobce má právo na vrácení daru a že žalovaný je povinen vrátit dar, úspěšný, neboť by se takovým určením na jeho právním postavení nic nezměnilo – žalovaný by nadále zůstal zapsaným vlastníkem předmětného pozemku. Žalobce, byť zastoupen zástupcem z řad advokátů, na předběžný názor soudu nereagoval a na navrženém petitu setrval. S ohledem na uvedené soudu nezbylo než žalobu zamítnout.

25. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že i v případě, že by žalobce navrhl vykonatelný petit, by žalobce nemohl být se svým nárokem úspěšný, neboť důvody, kterými žalobce odůvodňuje nárok na vrácení daru, nelze objektivně posoudit jako hrubé porušení dobrých mravů vůči dárci. K uvedenému soud uvádí, že porušení dobrých mravů ve smyslu § 630 obč. zák. je nutné posuzovat z hlediska intenzity, ale i z hlediska četnosti závadového jednání obdarovaného. Pouze takové závadové jednání svého rozsahu a intenzit a při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu nevzbuzuje z hlediska společenského a objektivizovaného pochybnosti o hrubé kolizi s dobrými mravy. Ne každé jednání, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi naplňuje znaky § 630 obč. zák. Musí jít o porušení značné intenzity nebo o porušení dlouhodobé a soustavné. A to ať fyzickým násilím, psychickým [podezřelý výraz], hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci, apod. Musí jít tedy o kvalifikované porušení morálních pravidel, jehož stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních kritérií a nikoliv podle subjektivního názoru dárce (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum] č. j. [spisová značka]).

26. V posuzované věci žalobce dovozuje hrubé porušení dobrých mravů z jednání žalovaného spočívající v tom, že žalovaný v rozporu s darovací smlouvou převedl darované nemovitosti na cizí subjekt, finance si ponechal pro svoji potřebu a neumožnil žalobci jejich užívání v souladu s darovací smlouvou. Dále že žalovaný ohrožuje postavení žalobce v jeho jistotě bydlení, kdy se snaží legalizovat stavbu nacházející se na předmětném pozemku. Žalovaný žalobci protiprávně vypnul elektřinu v domě a žalovaný odmítl podepsat souhlas s přípojkou elektřiny, ačkoliv žalobce trpí spánkovou apnoí. Dále že žalovaný ani jeho přítelkyně žalobce nezdraví, několikrát žalovaný žalobci řekl „buď rád, že tě tady ještě nechám bydlet“. Žalovaný také odvolal svůj výslovný souhlas u Stavebního odboru [právnická osoba] v [adresa] k legalizaci stavby na předmětném pozemku a žalovaný činí vše proto to, aby žalobce psychicky zdeptal.

27. K tvrzenému důvodu o zcizení darovaných nemovitostí a neumožnění žalobci užívání darovaných nemovitostí tak, jak byl před darováním zvyklý je nutno uvést, že sám fakt, že obdarovaný darovanou věc dále zcizil třetí osobě nebo s ní jinak naložil nelze považovat za hrubé porušení dobrých mravů, a to ani v případě, že se k tomuto obdarovaný sám darovací smlouvou zaváže. V posuzované věci nelze opominout skutečnost, že v době kdy žalovaný nabyl dar, nebyl zletilý (bylo mu 15 let) a darovací smlouvu a závazky z ní plynoucí za něj stvrdila matka žalovaného. Žalovaný tak byl zavázán na základě tzv. nepojmenované smlouvy podle § 51 obč. zák., která neodporuje obsahu ani účelu žádného zákonného ustanovení (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]), přičemž ustanovení obč. zák. (a ani jiný právní předpis) obecně v době uzavření darovací smlouvy nezakazoval obdarovanému, aby bez souhlasu dárce za jeho života převedl darovanou věc na třetí osobu. Porušení osobního závazku obdarovaného přijatého na základě tzv. nepojmenované smlouvy ve smyslu § 51 obč. zák. pak nelze kvalifikovat jako rozpor se zákonem či obcházení zákona. K tvrzenému převodu darovaných nemovitostí je pak soudem konstatováno, že žalovaný darované pozemky v rozsahu svého podílu v části převedl na druhého podílového spoluvlastníka v rámci vypořádání podílového spoluvlastnictví. Vzhledem ke skutečnosti, že nikoho nelze nutit setrvat v podílovém spoluvlastnictví, pokud s tím nesouhlasí, žalovanému nezbylo jinak než podílové spoluvlastnictví vypořádat. Ačkoliv mohla nastat i situace, že by celý svůj podíl žalovaný převedl na druhého spoluvlastníka oproti vypořádání, žalovaný tak neučinil a pozemek v části, na které je umístěna stavba, kterou žalobce užívá k bydlení, zachoval ve svém vlastnictví. V takovém jednání žalovaného v žádném případě nelze spatřovat hrubé porušení dobrých mravů vůči žalobci.

28. Dále soud uvádí, že ačkoliv žalobce dovozuje nevděk žalovaného v tom, že mu není umožněno užívat darované nemovitosti tak, jak byl k tomu zavázán darovací smlouvou a ohrožuje tak postavení žalobce v jeho jistotě bydlení, kdy se snaží legalizovat stavbu nacházející se na předmětném pozemku, tak nelze opominout skutečnost, že v době darování na darovaných pozemcích stavba, kterou žalobce nyní užívá k bydlení, ani jiná stavba určená k bydlení, nebyla umístěna. Dle vyjádření samotného žalobce, v době darování nemovitostí žalovanému a jeho bratrovi na pozemcích byla umístěna toliko stavební buňka. Žalobci tak právo užívat nemovitost k bydlení nebo povinnost strpět na pozemku umístění stavby, ke dni darovaní žalovanému, nevzniklo a v jednání žalovaného tak nelze ani v tomto bodě spatřovat hrubé porušení dobrých mravů vůči žalobci.

29. K dalším důvodům tvrzených žalobcem, které doplnil v průběhu řízení, a to že žalovaný žalobci protiprávně vypnul elektřinu v domě, což sám žalobce po obraně žalovaného korigoval následným tvrzením s tím, že dále dovozoval nevděk žalovaného z toho, že žalovaný odmítl podepsat souhlas s přípojkou elektřiny, ačkoliv žalobce trpí spánkovou apnoí, a dále z toho, že žalovaný odvolal svůj výslovný souhlas u Stavebního odboru [právnická osoba] v [adresa] k legalizaci stavby na předmětném pozemku, což má žalovaný činit proto to, aby žalobce psychicky zdeptal, soud uvádí, že ani s těmito důvody by žalobce nemohl být s žalobou úspěšný. Soud je názoru, že nelze spravedlivě požadovat po žalovaném vrácení daru a nelze za hrubé porušení dobrých mravů považovat, pokud obdarovaný odmítá učinit dárcem vynucované jednání, jehož příčinou je vlastní protiprávnímu jednání žalobce spočívající v nelegálním umístění stavby na pozemku žalovaného. Jednáním žalovaného objektivně není ohrožena ani jistota bydlení žalobce, když žalobce je výlučným vlastníkem jiné stavby určené k bydlení umístěné nedaleko předmětného pozemku. Ani samotná skutečnost, že žalovaný ani jeho přítelkyně údajně žalobce nezdraví a žalovaný měl žalobci opakovaně říci, že „buď rád, že tě tady ještě nechám bydlet“, nedosahují takové intenzity odůvodňující učinit závěr o hrubém porušení dobrých mravů.

30. S ohledem na uvedené je soud názoru, že ani skutečnosti, ze kterých žalobce dovozuje důvod pro vrácení daru, a to ani každá samostatně ani v jejich souvislostech, nedosahují intenzity hrubého porušení dobrých mravů ve smyslu ust. § § 630 obč. zák.

31. Závěrem soud podotýká, že pokud vyjma shora popsaných, neprovedl další důkazy navrhované účastníky, bylo tomu pro nadbytečnost, neboť jejich obsahová stránka nemůže závěr soudu jakkoli zvrátit, když nedůvodnost nároku vyplývá již primárně ze samotného navrženého žalobního petitu a sekundárně i z tvrzení žalobce (viz rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka], Rc 62/2000).

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že výrokem II. tohoto rozsudku přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 6., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), a to za 7 úkonů právní služby z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý úkon právní služby ve věci (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, podání ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], [datum] v rozsahu do dvou hodin, a při jednání dne [datum] v rozsahu přesahující dvě hodiny), náhrady hotových výdajů za 7 úkonů právní služby po [částka] dle § 13 odst. 1, 4 a. t. Žalovanému byla soudem také přiznána náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t. za celkem [hodnota] půlhodin po [částka], a to za čas strávený na cestě k soudu a zpět dne [datum], [datum] a dne [datum] (3 x 4 půlhodiny – 2 půlhodiny na cestě k soudu, 2 půlhodiny na cestě zpět). Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

33. Pro úplnost soud uvádí, že výši tarifní hodnoty ve výši [částka] stanovil v souladu s ustálenou judikaturou, ze které plyne, že je třeba v každém konkrétním případě zkoumat, zda lze předmět právního úkonu (tj. plnění) ocenit a v závislosti na tom stanovit i výši náhrady nákladů z tarifní hodnoty výše ceny věci nebo práva v době započetí úkonu právní služby dle § 8 odst. 1 a. t., nebo zda takové určení není možné nebo pouze s nepoměrnými obtížemi a poté stanovit tarifní hodnotu dle § 9 a. t. Znalecký posudek představuje v tomto směru nepochybně nejpřesnější způsob stanovení hodnoty předmětu sporu, nejedná se však o způsob jediný. Soud může, s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu, vycházet i z jiných důkazů, shledá-li je hodnověrnými. Není tedy vyloučeno, aby soud pro účely ocenění sporem dotčených nemovitostí využil například účastníkem předložené stanovisko realitní kanceláře, obecným soudům nic nebrání ani v tom, aby případně na základě vlastní úvahy údaj uváděný účastníkem dále korigovaly, neboť k právu vítězného účastníka na náhradu nákladů řízení je totiž i významně podhodnocený odhad ceny nemovitosti mnohem šetrnější, než když soud na určení ceny zcela rezignuje (viz Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3281/22 ze dne [datum]).

34. Předmětem právního úkonu v této věci byla věc nemovitá, která je penězi ocenitelná, v důsledku čehož nelze vycházet bez dalšího z tarifní hodnoty věci stanovené v § 9 a. t.. Soud se proto primárně zabýval tím, zda může bez nepoměrných obtíží cenu předmětu řízení, tedy předmětného pozemku stanovit. Soud přihlédl k návrhu zástupce žalovaného, který při vyúčtování nákladů řízení navrhl stanovení tarifní hodnoty z výše vypořádacího podílu stanoveného Dohodou o zrušení a následném vzájemném vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem se smlouvou o zřízení věcného břemene uzavřenou dne [datum] mezi žalovaným a [tituly před jménem] [jméno FO]. Z této dohody plyne, že vypořádací podíl ve prospěch žalovaného za pozemky parc. č. 253/8 o výměře 4 834 m, parc. č. 253/9 o výměře 7 807 m a parc. č. 253/82 o výměře 120 m odpovídající nemovitostí byl ve výši [částka]. Žalovaný s [tituly před jménem] [jméno FO] tedy vycházeli s celkové hodnoty pozemků ve výši [částka], což odpovídá částce [částka]/m (3 000 000 : 12 761 m). Soud je názoru, že výši vypořádacího podílu dle předmětné dohody, resp. její dvojnásobek, lze považovat za cenu výchozí pro stanovení tarifní hodnoty, neboť předmětná dohoda byla uzavřena pouze 5 měsíců před podáním žaloby na vrácení daru, předmětný pozemek vznikl vyloučením z původního pozemku parc. č. 253/8 a cena pozemku vycházející z předmětné dohody se vztahuje k pozemkům stejného charakteru a ve stejném místě. S ohledem na uvedené, soud stanovil tarifní hodnotu pro výpočet odměny zástupce žalovaného ve výši [částka], kterou vypočítal jako násobek výměry pozemku, který je předmětem sporu, tj. 1 201 m, a ceny [částka] za m.

Poučení