15 C 159/2015-507

Rubrum

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem JUDr. Radomírem Kubelkou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] b) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] oba zastoupeni advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] za účasti vedlejšího účastníka [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa vedlejší účastnice] o náhradu nemajetkové újmy v celkové výši 3.000.000 Kč s přísl. takto:

Výrok

takto:

I. Žaloba, ve které se žalobkyně a) domáhala na žalované zaplacení částky 2.000.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 31.03.2015 do zaplacení, se zamítá.

II. Žaloba, ve které se žalobce b) domáhal na žalované zaplacení částky 1.000.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 31.03.2015 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně a) je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení částku 43.883 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

IV. Žalobce b) je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení částku 21.941 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

V. Žalobkyně a) je povinna zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalované na nákladech řízení částku 9.805,40 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobce b) je povinen zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalované na nákladech řízení částku 4.902,70 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. České republice se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 18.06.2015 se žalobci domáhají po žalované zaplacení částky 2.000.000 Kč s přísl. žalobkyni a) a částky 1.000.000 Kč s přísl. žalobci b) z titulu náhrady nemajetkové újmy, neboť žalovaná dne 19.10.2012 namísto podrobného vyšetření sonoanatomie plodu dítěte provedla pouze ultrazvukové vyšetření v rozsahu screeningového, při němž žádné morfologické abnormality plodu nezjistila. Bezprostředně po porodu byla u dítěte žalobců dne 04.03.2013 zjištěna kritická kombinovaná srdeční vada zahrnující koarktaci aorty, velký defekt komorového septa, trikuspidální insuficienci II. a III. stupně, hypoplazii aortálního oblouku, hypoplazii pravé komory, otevřeném foramen ovale a otevřenou tepennou dučej. Uvedená srdeční vada si vyžádala následné hospitalizace a opakované kardiochirurgické výkony. Dítě bude do budoucna sledováno v kardiologické ambulanci FN v [část obce] a lze očekávat další operační zákrok. Oba žalobci vnímají neprovedení podrobného hodnocení morfologie plodu žalovanou při ultrazvukovém vyšetření dne 19.10.2012 jako závažný neoprávněný zásah do svých osobnostních práv. V případě podrobného hodnocení morfologie plodu, jehož integrální součástí je i hodnocení morfologie srdce s podrobným popisem, existovala reálná možnost včasného zjištění abnormálního nálezu na srdci plodu, možnost provedení dalšího odborného vyšetření a v případě prokázání těžkého poškození plodu i možnost umělého přerušení těhotenství. Žalobci zaslali žalované předžalobní výzvu k plnění ze dne 23.03.2015.

2. Žalovaná v podání ze dne 24.09.2015 uvedla, že nárok žalobců neuznává. U plodu žalobkyně a) bylo stanoveno zvýšené riziko chromozomální aberace, konkrétně Downovy choroby, správná tak byla indikace na aminocentézu s odběrem plodové vody, což žalovaná provedla dne 20.09.2012. Toto vyšetření možnost chromozomální aberace vyloučilo. Povinnosti žalované tak byly splněny a nebylo indikováno další vyšetření vyjma běžných vyšetření, která probíhají u všech těhotných, zejména ultrazvukový screening v 18. až 22. týdnu. Dle názoru žalované nebylo indikováno superkonziliární vyšetření ve 20. až 22. týdnu těhotenství. Pokud by soud dospěl k opačnému závěru, žalovaná tvrdí, že toto vyšetření řádně provedla, a to nad rámec svých odborných povinností. Žalovaná tento postup vyúčtovala zdravotní pojišťovně kódem [číslo]. Žalovaná namítá nedostatek tvrzení žalobců a popírá existenci příčinné souvislosti mezi údajným porušením povinnosti a následkem. Žalovaná poukázala též na odbornou literaturu, podle které i superkonziliární vyšetření (kód [číslo]) neodhalí vývojové vady přibližně v 10 % případů.

3. V podání ze dne 02.10.2015 sdělila [právnická osoba] soudu, že vstupuje do řízení jako vedlejší účastník na straně žalované. K věci uvedla, že žalobci zřejmě vycházejí z odborného posudku oborové komise pro gynekologii a porodnictví vědecké rady [obec] lékařské komory [číslo] [rok], kde je uvedeno, že postup lékaře a poskytovatele zdravotnických služeb byl non lege artis. Takový závěr však přísluší soudu jako právní závěr. Uvedený odborný posudek je pro vedlejšího účastníka nepřijatelný, neboť vytýká lékařce žalované, že nebylo provedeno superkonziliární vyšetření (kód [číslo]). Lékařka žalované jej však provedla, aniž by jí to v té době právní předpis či odborné a zaběhnuté postupy nařizovaly, k vyšetření využila nejlepší dostupný usg přístroj Gebvoluson E8. Dle názoru vedlejšího účastníka žalovaná využila v té době dostupné postupy k zajištění lékařské péče. [ulice] účastník proto navrhl žalobu zamítnout.

4. V podání ze dne 29.01.2016 žalobci uvedli, že je pro ně nová informace sdělená žalovanou a vedlejším účastníkem o tom, že žalovaná provedla superkonziliární ultrazvukové vyšetření, resp. podrobné hodnocení morfologie plodu ve 20. až 22. týdnu těhotenství, a že výkon vyúčtovala zdravotní pojišťovně pod kódem [číslo]. Žalobci uvedli, že mezi účastníky je dosud sporné, zda tvrzené vyšetření bylo provedeno a v kladném případě, zda bylo provedeno řádně. V podání ze dne 11.06.2019 žalobci uvedli, že obsah vyžádaného záznamu ultrazvukového vyšetření žalobkyně a) dne 19.10.2012 obsahující dva videozáznamy v délce 11 vteřin nedokládá řádné provedení podrobného hodnocení morfologie plodu a jeho správné vyhodnocení, proto na žalobě trvají.

5. Při ústním jednání soudu dne 18.12.2019 žalobci připustili, že pokud nejprve tvrdili, že podrobné ultrazvukové vyšetření provedeno nebylo a následně tvrdili opak, že provedeno bylo, avšak nikoliv řádně, a že nebylo řádně popsáno a nebylo správně vyhodnoceno, jedná se o změnu žaloby představující jiné (odlišné) tvrzení. Na to soud reagoval usnesením ze dne 23.01.2020, č. j. 15 C 159/2015-264 a ve smyslu shora uvedeném připustil změnu žaloby.

6. Soud po provedeném dokazování rozhodl ve věci rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], kterým žalobu zamítl.

7. Ke včasnému odvolání žalobců rozhodoval v odvolacím řízení Krajský soud v Plzni, který usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudek zdejšího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení se závaznými pokyny. Odvolací soud mimo jiné uvedl, že v průběhu důkazního řízení bylo zjištěno, a tuto skutečnost účastníci řízení dále nezpochybňovali, že doporučené kontrolní ultrazvukové vyšetření provedené u žalobkyně a) dne 19. 10. 2012 bylo příslušné zdravotní pojišťovně vykázáno pod kódem [číslo], což je dle vyhlášky č. 472/2009 Sb. z 18. 12. 2009, kterou se mění vyhláška č. 134/1998 Sb., jíž se provádí seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami (účinná od 1. 10. 2010), superkonziliární ultrasonografické vyšetření v průběhu prenatální péče. Podle zmíněné vyhlášky je podmínkou výkonu vykazovaného pod [číslo] obrazová dokumentace; pokud jde o čas výkonu, počítá vyhláška s 30 minutami. Pochybnosti pak vzbuzuje ve spisu založené sdělení doc. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě v [obec], který pro potřeby [obec] lékařské komory sdělil, že podle vyhlášky ze dne 17. 12. 2010 je požadován podrobný zápis o sonografickém vyšetření plodu při superkonziliárním vyšetření (kód [číslo]) od doby platnosti této vyhlášky. Tuto vyhlášku označil tak, že jde o vyhlášku č. 397/2010 Sb. ze dne 17. 12. 2010 s tím, že kapitola 603 - Gynekologie a porodnictví obsahuje výkon [číslo] označený jako superkonziliární ultrasonografické vyšetření, jehož podmínkou je obrazová dokumentace s časem výkonu 30 minut a s náplní výkonu: podrobné hodnocení morfologie plodu, fetální echokardiografie, dopplerovské hodnocení průtoku ve fetálních a placentárních cévách, prenatální péče o vícečetná těhotenství. K tomu odvolací soud zjistil, že vyhláškou č. 397/2010 Sb. ze dne 17. 12. 2010 se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotnických výkonů s bodovými hodnotami, avšak tato vyhláška se kapitoly 603 - Gynekologie a porodnictví vůbec netýká. Za existence výše zmíněných pochybností a důvodných námitek žalobců bylo na místě vyhovět důkazním návrhům žalobců, konkrétně zajištění videozáznamů, pořízených při vyšetření žalobkyně a) dne 19. 10. 2012 a jejich zprostředkování znaleckému ústavu (stávajícímu, tj. Fakultní nemocnici v [obec] či nově ustanovenému), který odpoví na otázky, jež přiléhavě formulovali žalobci v písemném podání ze dne 23. 8. 2019 (č. l. 197 spisu). Jedná se o zjištění, jaké konkrétní parametry mají být podle doporučených postupů hodnoceny při superkonziliárním ultrasonografickém vyšetření v průběhu prenátální péče ve 20. – 22. týdnu těhotenství a jaké v případě žalobkyně a) byly hodnoceny, pod jakým číslem a pod jakým názvem je toto ultrazvukové vyšetření realizované ve 20. – 22. týdnu těhotenství vykazováno zdravotní pojišťovně, jaké konkrétní parametry a jak jsou hodnotitelné na 2 videozáznamech ultrazvukového vyšetření žalobkyně a) ze dne 19. 10. 2012, zda vyšetření žalobkyně a) dne 19. 10. 2012 provedené MUDr. [příjmení] bylo provedeno řádně v souladu s doporučenými postupy a zda toto vyšetření při řádném provedení mělo či mohlo odhalit vrozenou srdeční vadu plodu (posuzováno ex ante). Bez odpovědi na výše uvedené odborné otázky, uvedl odvolací soud, nelze zatím posoudit důvodnost žalobci uplatněného nároku co do jeho základu.

8. Soud vázán pokyny odvolacího soudu provedl ve věci dokazování.

9. Z lékařských zpráv ze dne 21.12.2011, 31.05.2012, 17.07.2012, 30.08.2012, 20.09.2012, 19.10.2019 (č.l. 5 – 9) soud sám nezjišťoval skutečnosti potřebné k rozhodnutí ve věci, neboť tyto lékařské zprávy tvořily podklad pro znalecký posudek ze dne 09.09.2015 ve spojení s jeho dodatkem [číslo] ze dne 19.07.2021, a vyjádřením znaleckého ústavu ze dne 31.03.2022.

10. Ze závěru odborného posudku Oborové komise pro gynekologii a porodnictví vědecké rady [obec] lékařské komory [číslo] 2014 ze dne 16. 10. 2014 vyplývá, že negativní výsledek amniocentézy je podkladem pro superkonziliární sonografické vyšetření ve 20. gestačním týdnu, přičemž z dostupné dokumentace (charakter popisu nálezu) je zřejmé, že vyšetření v potřebném rozsahu nebylo provedeno.

11. Ze zpráv o hospitalizaci žalobkyně a) ve FN [část obce] v roce 2013 a v roce 2014 ([číslo listu] – [anonymizována čtyři slova]) soud nezjistil skutečnosti potřebné k rozhodnutí ve věci.

12. Z předběžné propouštěcí zprávy [právnická osoba] Karlovy vary ze dne 07.03.2013 a 07.05.2013 ([číslo listu], [anonymizováno]) soud nezjistil skutečnosti potřebné k rozhodnutí ve věci.

13. Ze zpráv Fakultní nemocnice [část obce] ze dne 16.09.2014 a 05.11.2014 ([číslo listu] – [anonymizováno]) soud nezjistil skutečnosti potřebné k rozhodnutí ve věci.

14. Z rodného listu nezletilého [celé jméno žalobce] soud nezjistil skutečnosti potřebné k rozhodnutí ve věci.

15. Z rozhodnutí Čestné rady Okresního sdružení ČLK [obec] ze dne 22.10.2015 vyplývá, že lékařka žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] dle závěru odborného posudku Oborové komise pro gynekologii a porodnictví vědecké rady [obec] lékařské komory [číslo] 2014 ze dne 16. 10. 2014, neprovedla v potřebném rozsahu superkonziliární vyšetření žalobkyně a) dne 19.10.2012, čímž se dopustila disciplinárního provinění.

16. Z rozhodnutí Čestné rady ČLK ze dne 09.01.2016 soud zjistil, že rozhodnutí v odst. 15 odůvodnění shora uvedené zrušila a vrátila věc k novému projednání.

17. Z rozhodnutí Čestné rady ČLK ze dne 07.04.2017 soud zjistil, že zrušila rozhodnutí Čestné rady Okresního sdružení ČLK [obec] ze dne 18.01.2017 a disciplinární řízení proti [anonymizováno] [jméno] [příjmení] převedla na Čestnou radu ČLK.

18. Z usnesení Čestné rady ČLK ze dne 03.11.2017 soud nezjistil skutečnosti potřebné k rozhodnutí ve věci.

19. Z rozhodnutí Čestné rady ČLK ze dne 08.02.2019 soud zjistil, že lékařka žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] byla shledána nevinnou ze spáchání disciplinárního provinění, Čestná rada provedla podrobnou analýzu dostupných podkladů a vysvětlila, že závěr v odborném posudku (viz odst. 10 odůvodnění rozsudku výše) o postupu non lege artis byl hodnocen na podkladě stručného zápisu do zdravotnické dokumentace (v té době běžného) a nikoliv na skutečnosti, že nebyla poznána srdeční vada plodu žalobkyně a). Dále se v uvedeném odborném posudku uvádí, že sonografické vyšetření žalobkyně a) v 21. gestačním týdnu odpovídá svým rozsahem podle popisu požadavkům screeningového vyšetření ve druhém trimestru (kód [číslo]). Ve znaleckém posudku ze dne 09.09.2015 se uvádí, že žalovaná provedla u žalobkyně a) ultrazvukové vyšetření plodu ve 20. – 22. týdnu těhotenství specialistou se způsobilostí v prenatální diagnostice. Podrobný ultrazvuk ve II. trimestru byl proveden v souladu v té době s platnými doporučenými postupy pro provádění ultrazvukového screeningu vrozených vad, a že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] splňuje všechny požadavky pro provádění specializovaných vyšetření v rámci prenatální diagnostiky vad plodu. V závěru rozhodnutí Čestné rady [obec] lékařské komory shora citovaném je uvedeno, že z tohoto důvodu nejsou v zásadním rozporu odborný posudek výše citovaný a znalecký posudek ze dne 09.09.2015.

20. Z lékařských zpráv FN [část obce] z roku 2013 a 2017 (č. l. 201 – 212) soud nezjistil skutečnosti potřebné k rozhodnutí ve věci.

21. Z ústavního znaleckého posudku ze dne 09.09.2015 vypracovaného znaleckým ústavem Fakultní nemocnice [obec] obsahujícího doložku dle ust. § 127a o.s.ř. soud zjistil, že v rámci prenatální péče o žalobkyni a) byla žalovanou dne 20.09.2012 (v 16. týdnu těhotenství) provedena kontrola pacientky. Vzhledem k pozitivnímu výsledku prvotrimestrálního kombinovaného testu (riziko chromozomální vady plodu 1:170) byla provedena genetická konzultace (genetická zátěž v rodině nenalezena) a byl indikován invazivní výkon – odběr plodové vody (amniocentéza). Vzhledem k Rh negativní krevní skupině byla následně provedena prevence izoimunizace a aplikován Igamad 2 ml. Ultrazvukový nález po výkonu byl fyziologický a bylo doporučeno kontrolní ultrazvukové vyšetření ve 21. týdnu těhotenství, a to v termínu 19.10.2012. Výsledek analýzy plodové vody určil mužské pohlaví a hodnota alfafetoproteinu v plodové vodě byla hodnocena jako normální. Dne 19.10.2012 bylo provedeno podrobné ultrazvukové vyšetření plodu ve 21. týdnu těhotenství, které zjistilo, že plod je normální bez morfologických abnormalit. V závěru zprávy o vyšetření byla připojena poznámka, že ultrazvukové vyšetření nemusí odhalit veškeré vrozené vývojové vady. Další ultrazvukové vyšetření žalobkyně a) provedla žalovaná dne 11.01.2013 se stejným závěrem jako při vyšetření dne 19.10.2012. U žalobkyně a) byla provedena všechna doporučovaná screeningová vyšetření - 3 stupňový ultrazvukový screening vrozených vad plodu. Žádné vyšetření prenatálně neprokázalo abnormální vývoj plodu a nebyl důvod k doporučení nebo provedení jiných prenatálních vyšetření. Podle znalce je každé těhotenství zatíženo rizikem 3 % - 5 % výskytu vrozené vady plodu, přičemž srdeční vady jsou nejčastější. Postup žalované nemohl vznik srdeční vady u plodu nijak ovlivnit. Znalecký ústav uzavřel, že postup žalované v rámci prenatálního vyšetření plodu u žalobkyně a) byl dostačující, byla provedena všechna doporučovaná vyšetření. Žalovaná správně postupovala, když indikovala genetické vyšetření plodu žalobkyně a), provedení amniocentézy a podrobné ultrazvukové vyšetření specialistou v prenatální diagnostice. Podrobný ultrazvuk ve II. trimestru byl žalovanou proveden v souladu s platnými doporučenými postupy pro provádění ultrazvukového screeningu vrozených vad a odkázal na„ Doporučený postup ČGPS ČLS JEP: Pravidelná ultrazvuková vyšetření v průběhu prenatální péče ze dne 17.05.2012“. Lékařka žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] splňovala všechny požadavky na provádění specializovaných vyšetření v průběhu prenatální diagnostiky vad plodu.

22. Z odborného vyjádření MUDr. [jméno] [příjmení] ke škodní události [číslo] bez data (příloha [číslo]) soud zjistil, že se zabývalo obsahem odborného posudku Oborové komise pro gynekologii a porodnictví vědecké rady [obec] lékařské komory [číslo] [rok] ze dne 16. 10. 2014, a odkázalo na závěry znaleckého posudku ze dne 09.09.2015.

23. Z dodatku [číslo] ze dne 19.07.2021 ke znaleckému posudku ze dne 09.09.2015 soud zjistil, že žalovaná při ultrazvukovém vyšetření žalobkyně a) dne 19.10.2012 v rámci podrobného hodnocení morfologie (sonoanatomie) plodu ve 20 – 22. týdnu těhotenství měla hodnotit tyto parametry: počet plodů, jejich vitalitu, biometrii (s měřením parametrů BPD, HC – rozměry hlavičky plodu, AC – obvod bříška plodu a FL – délka stehenní kosti plodu), morfologii plodu a posouzena lokalizace placenty a množství plodové vody. Znalec uvedl, že ze zprávy žalované o vyšetření ze dne 19.10.2012 vyplývá zjištění: 1 vitální plod, AS pravidelná, normální frekvence, sonoanatomie bpn, placenta ve fundu nedosahuje, normohydramnion, BDP 51 mm, AC 160 mm, FL 33 mm, odp. 20+6 dle PM 20+, a dále zpráva obsahuje závěr: normální plod bez zjištěných morfologických abnormalit. V poznámce je uvedeno, že ultrazvukové vyšetření nemusí odhalit veškeré vrozené vývojové vady. Znalec vyhodnotil též 2 videozáznamy pořízené žalovanou při vyšetření dne 19.10.2012, na kterých je zobrazena část vyšetření srdce plodu. Znalec dospěl k závěru, že záznam IMG_5025 je obtížně hodnotitelný, jedná se o snahu zobrazit výtokový trakt pravé komory. Záznam IMG_5026 je dobře hodnotitelný a obsahuje transverzální řez hrudníkem plodu. Na řezu je vidět tzv. čtyřdutinová projekce srdcem, síňové a komorové septum. Ze záznamu je možné hodnotit velikost srdce, směr srdeční osy, srdeční frekvenci pravo-levou symetrii srdce a přítomnost všech čtyř srdečních oddílů (2 síní a 2 komor). Znalec uvedl, že obrazová dokumentace je vytvářena pro potřeby úhrady zdravotní péče ze strany pojišťovny jako průkaz, že vyšetření bylo u konkrétní pacientky provedeno. V době vyšetření žalobkyně a) dne 19.10.2012 nebyl blíže specifikován povinný rozsah a způsob dokumentace vyšetření, běžně jsou archivovány pouze fotografie nebo stručné výseky videa nepostihující vyšetření v jeho délce. Znalec uzavřel, že vyšetření i jeho popis byly provedeny ve shodě v té době s platným doporučením k provádění ultrazvukového vyšetření ve II. trimestru.

24. Z vyjádření znaleckého ústavu ze dne 31.03.2022 soud zjistil, že ultrazvukové vyšetření k záchytu vrozené vady plodu trvající 20 minut se standardně v roce 2012 ani nyní nezaznamenávalo a nezaznamenává„ en bloc“, není to podmínkou vyšetření a není to ani v praxi reálně proveditelné, stejně jako není možné zpětně spolehlivě provést diagnostiku vrozených vad plodu z jakékoliv obrazové dokumentace z vyšetření. Je zcela na vyšetřujícím lékaři – jeho zkušenosti, odborné kvalifikaci, technickém vybavení a neposlední řadě na objektivních podmínkách vyšetření (např. hmotnosti pacientky, poloze plodu, placenty, množství plodové vody), aby co nejlépe posoudil stav plodu z pohledu vrozených vad. Zodpovědné„ druhé čtení“ prenatálních nálezů se vždy provádí přímo vyšetřením pacientky, nelze dělat závěr jen zpětnou rekonstrukcí obrazové dokumentace.

25. Z výslechu pověřené zpracovatelky znaleckého posudku ze dne 09.09.2015 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že znalecký ústav trvá na správnosti svého znaleckého posudku ze dne 09.09.2015, jeho dodatku [číslo] ze dne 19.07.2021 a písemném vyjádření ze dne 31.03.2022. Pověřená zpracovatelka odpověděla na dotazy žalobců, které v podstatě zazněly již v jejich podání ze dne 23.08.2019 a v podání ze dne 14.01.2022, a to obsahově shodně jako v dodatku [číslo] citovaném písemném vyjádření.

26. Z doporučeného postupu při pravidelných ultrazvukových vyšetřeních v průběhu prenatální péče uveřejněného v časopisu [ulice] gynekologie ročník 2013 (v protokolu o ústním jednání chybně uveden ročník 2012) str. 373, 374, soud zjistil, že je tam doporučen postup při provádění ultrazvukového vyšetření do 14. týdne těhotenství vykazovaný zdravotním pojišťovn pod kódem [číslo], postup při provádění ultrazvukového vyšetření ve 20. – 22 týdnu těhotenství vykazovaný zdravotním pojišťovn pod kódem [číslo], postup při provádění ultrazvukového vyšetření ve 30. – 32 týdnu těhotenství vykazovaný zdravotním pojišťovn pod kódem [číslo]. Jde o zdravotní výkony podle seznamu zdravotních výkonů pro rok 2013.

27. Z doporučeného postupu při podrobném hodnocení morfologie plodu při ultrazvukovém vyšetření ve 20. až 22. týdnu těhotenství uveřejněného v časopisu [ulice] gynekologie, ročník 2013, str. 390, soud zjistil, že je tam uveden popis jednotlivých parametrů, které musí písemná zpráva o provedeném vyšetření zhodnotit. Tento postup byl schválen výborem ČGPS ČLS JEP dne 25.01.2013.

28. Z doporučeného postupu při podrobném hodnocení morfologie plodu při ultrazvukovém vyšetření ve 20. až 22. týdnu těhotenství uveřejněný v časopisu [ulice] gynekologie, ročník 2014, str. 169, soud zjistil, že je tam uveden popis jednotlivých parametrů, které musí písemná zpráva o provedeném vyšetření zhodnotit. Tento postup byl schválen výborem ČGPS ČLS JEP dne 21.03.2014.

29. Z výslechu žalobkyně a) soud zjistil, že podle její paměti vyšetření dne 19.11.2012 trvalo asi 15 minut, lékařka jí sdělila, že miminko je naprosto v pořádku. Na dotaz soudu uvedla, že si nepamatuje, v kolik hodin na vyšetření přišla, bylo to někdy okolo oběda, nepamatuje si, na kdy byla objednaná a kdy skutečně vyšetření začalo.

30. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], zaměstnankyně žalované, soud zjistil, že vyšetření probíhá standardně 20 – 30 minut, záleží na podmínkách vyšetření. Na vyšetření žalobkyně a) si s odstupem času a počet pacientek nevzpomněla. O vyšetření se pořizuje písemný záznam a pro pojišťovnu i obrazová dokumentace, která ale není povinná, takže ji některá pracoviště neprovádí. Ona sama si někdy tuto dokumentaci ukládá podle kontroly předepsaných rovin, nečiní tak ale při každém vyšetření. V dané době se provádělo vyšetření nazvané superkonsiliární vyšetření (nyní podrobná morfologie plodu). Od roku 2013 má toto vyšetření jiný název, ale prakticky je obsahově stejné.

31. Soud neprovedl důkazy navržené žalobci: účastnický výslech obou žalobců, výzva právního zástupce žalobců z 23. 3. 2015 včetně dodejky potvrzené žalovanou dne 25. 3. 2015, znalecký posudek z oboru zdravotnictví ke zjištění, zda je možné ze dvou videozáznamů v rozsahu 2x 11 vteřin zjistit, zda vyšetření bylo provedeno řádně, lékařská zpráva o průběhu léčenížalobkyně od MUDr. [obec], kopie propouštěcí zprávy z dětského kardiocentra FN [část obce] z 4. 4. 2013, kopie propouštěcí zprávy z dětského kardiocentra FN [část obce] z 12. 8. 2013, kopie propouštěcí zprávy stomatologické kliniky FN [část obce] z 11. 3. 2017, kopie propouštěcí zprávy dětského kardiocentra FN [část obce] z 19. 4. 2017, kopie propouštěcí zprávy dětského centra FN [část obce] z 13. 11. 2017, neboť těchto důkazů nebylo k rozhodnutí ve věci třeba.

32. Soud neprovedl důkazy navržené žalovanou: znalecký posudek z oboru prenatální diagnostika, znalecký posudek ke zdravotnímu stavu syna žalobců, dopis zástupce žalované z 31. 3. 2015, dopis advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z 18. 12. 2014, znalecký posudek z oboru zdravotnictví – gynekologie-porodnictví za účasti konzultanta z oboru fetální kardiologie, dopis ČLK z 1. 10. 2018, dopis [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] z 10. 10. 2018, dopis [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] z 19. 10. 2018, sedm dopisů [obec] gynekologické a porodnické společnosti ze dne 6. 2. 2013 adresovaných sedmi různým adresátům, neboť těchto důkazů nebylo k rozhodnutí ve věci třeba.

33. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

34. Soud má za zjištěné a prokázané znaleckým posudkem ze dne 09.09.2015 vypracovaným znaleckým ústavem Fakultní nemocnice Brno (dále jen: znalec) ve spojení s dodatkem [číslo] ze dne 19.07.2021, vyjádřením znaleckého ústavu ze dne 31.03.2022 a výslechem pověřeného zpracovatele znaleckého posudku (dále jen: znalecký posudek), že v rámci prenatální péče o žalobkyni a) byla žalovanou dne 20.09.2012 (v 16. týdnu těhotenství) provedena kontrola pacientky. Vzhledem k pozitivnímu výsledku prvotrimestrálního kombinovaného testu (riziko chromozomální vady plodu 1:170) byla provedena genetická konzultace (genetická zátěž v rodině nenalezena) a byl indikován invazivní výkon – odběr plodové vody (nazývaný odborně amniocentéza). Vzhledem k Rh negativní krevní skupině byla následně provedena prevence izoimunizace a aplikován Igamad 2 ml. Ultrazvukový nález po výkonu byl fyziologický a bylo doporučeno kontrolní ultrazvukové vyšetření ve 21. týdnu těhotenství, a to v termínu 19.10.2012. Výsledek analýzy plodové vody určil mužské pohlaví a hodnota alfafetoproteinu v plodové vodě byla hodnocena jako normální. Dne 19.10.2012 bylo provedeno podrobné ultrazvukové vyšetření plodu ve 21. týdnu těhotenství, které zjistilo, že plod je normální bez morfologických abnormalit. V závěru zprávy o vyšetření byla připojena poznámka, že ultrazvukové vyšetření nemusí odhalit veškeré vrozené vývojové vady. Znalec vyslovil závěr, že postup žalované v rámci prenatálního vyšetření plodu u žalobkyně a) byl dostačující, byla provedena všechna doporučovaná vyšetření. Žalovaná správně postupovala, když indikovala genetické vyšetření plodu žalobkyně a), provedení amniocentézy a podrobné ultrazvukové vyšetření specialistou v prenatální diagnostice. Podrobný ultrazvuk ve II. trimestru byl žalovanou proveden v souladu s platnými doporučenými postupy pro provádění ultrazvukového screeningu vrozených vad a odkázal na„ Doporučený postup ČGPS ČLS JEP: Pravideelná ultrazvuková vyšetření v průběhu prenatální péče ze dne 17.05.2012“. Lékařka žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] splňovala všechny požadavky na provádění specializovaných vyšetření v průběhu prenatální diagnostiky vad plodu. V dodatku [číslo] znaleckého posudku vypracovaném s poukazem na závazný pokyn odvolacího soudu znalec reagoval na otázky žalobců obsažené v jejich podání ze dne 23.08.2019. Z jeho obsahu plyne, že žalovaná při ultrazvukovém vyšetření žalobkyně a) dne 19.10.2012 v rámci podrobného hodnocení morfologie (sonoanatomie) plodu ve 20 – 22. týdnu těhotenství měla hodnotit tyto parametry: počet plodů, jejich vitalitu, biometrii (s měřením parametrů BPD, HC – rozměry hlavičky plodu, AC – obvod bříška plodu a FL – délka stehenní kosti plodu), morfologii plodu a posouzena lokalizace placenty a množství plodové vody. Znalec uvedl, že ze zprávy žalované o vyšetření ze dne 19.10.2012 vyplývá zjištění: 1 vitální plod, AS pravidelná, normální frekvence, sonoanatomie bpn, placenta ve fundu nedosahuje, normohydramnion, BDP 51 mm, AC 160 mm, FL 33 mm, odp. 20+6 dle PM 20+, a dále zpráva obsahuje závěr: normální plod bez zjištěných morfologických abnormalit. V poznámce je uvedeno, že ultrazvukové vyšetření nemusí odhalit veškeré vrozené vývojové vady. Znalec vyhodnotil též 2 videozáznamy pořízené žalovanou při vyšetření dne 19.10.2012, na kterých je zobrazena část vyšetření srdce plodu. Znalec dospěl k závěru, že záznam IMG_5025 je obtížně hodnotitelný, jedná se o snahu zobrazit výtokový trakt pravé komory. Záznam IMG_5026 je dobře hodnotitelný a obsahuje transverzální řez hrudníkem plodu. Na řezu je vidět tzv. čtyřdutinová projekce srdcem, síňové a komorové septum. Ze záznamu je možné hodnotit velikost srdce, směr srdeční osy, srdeční frekvenci pravo-levou symetrii srdce a přítomnost všech čtyř srdečních oddílů (2 síní a 2 komor). Znalec uvedl, že obrazová dokumentace je vytvářena pro potřeby úhrady zdravotní péče ze strany pojišťovny jako průkaz, že vyšetření bylo u konkrétní pacientky provedeno. V době vyšetření žalobkyně a) dne 19.10.2012 nebyl blíže specifikován povinný rozsah a způsob dokumentace vyšetření, běžně jsou archivovány pouze fotografie nebo stručné výseky videa nepostihující vyšetření v jeho délce. Znalec uzavřel, že vyšetření i jeho popis byly provedeny ve shodě v té době s platným doporučením k provádění ultrazvukového vyšetření ve II. trimestru. Další ultrazvukové vyšetření žalobkyně a) provedla žalovaná dne 11.01.2013 se stejným závěrem jako při vyšetření dne 19.10.2012. Ze znaleckého posudku má soud za zjištěné a prokázané, jak již jednou uvedeno shora, tj. že postup žalované v rámci prenatálního vyšetření žalobkyně a) byl dostačující, byla provedena všechna doporučovaná screeningová vyšetření - 3 stupňový ultrazvukový screening vrozených vad plodu. Žádné vyšetření prenatálně neprokázalo abnormální vývoj plodu a nebyl důvod k doporučení nebo provedení jiných prenatálních vyšetření. Podle znalce je každé těhotenství zatíženo rizikem 3 % - 5 % výskytu vrozené vady plodu, přičemž srdeční vady jsou nejčastější. Postup žalované nemohl vznik srdeční vady u plodu nijak ovlivnit. Žalovaná postupovala správně, když indikovala genetické vyšetření plodu u žalobkyně a) a následně provedla amniocentézu a podrobné ultrazvukové vyšetření k tomu určeným specialistou v prenatální diagnostice, a to lékařkou žalované [příjmení] [jméno] [příjmení]. Podrobný ultrazvuk ve II. trimestru byl u žalobkyně a) dle názoru znalce proveden v souladu s platnými doporučenými postupy při provádění ultrazvukového screeningu vrozených vad. Znalec poukázal na doporučený postup [obec] gynekologické a porodnické [právnická osoba] lékařské [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] (dále jen: ČGPS ČLS JEP) schválený výborem ČGPS ČLK JEP dne 16.09.2011, revidovaný dne 17.05.2012. Prenatální diagnostika dle názoru znalce v celé své šíři i přes vysokou přesnost neumožňuje 100 % záchyt všech vrozených vývojových vad u plodu. Neodhalení vrozené srdeční vady u syna žalobkyně [celé jméno žalobce] je nutné považovat za selhání metody jako takové. Soud má za zjištěné a prokázané znaleckým posudkem, že ultrazvukové vyšetření za účelem screeningu vrozených vad plodu bylo v době vyšetření žalobkyně a) dne 19.10.2012 vykazováno pojišťovně pod kódem [číslo] jako screeningové ultrasonografické vyšetření v 18. – 20. týdnu těhotenství, avšak ultrazvukové vyšetření v rámci screeningu vrozených vad ve II. trimestru mohlo být vykázáno pojišťovně i pod kódem [číslo], pokud vyšetření prováděl specialista na prenatální diagnostiku a jednalo se o těhotnou ženu s vyšším rizikem vrozené vývojové vady. Tímto specialistou, jak již výše uvedeno, lékařka žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] byla. Z vydaného doporučeného postupu při pravidelných ultrazvukových vyšetřeních v průběhu prenatální péče do roku 2013 a ani poté neplyne doporučení (či požadavek) na zhotovení úplné obrazové dokumentace z celého průběhu vyšetření, k tomu znalec ve svém vyjádření ze dne 31.03.2022 uvedl, že ultrazvukové vyšetření k záchytu vrozené vady plodu trvající 20 minut se standardně v roce 2012 ani nyní nezaznamenávalo a nezaznamenává„ en bloc“, není to podmínkou vyšetření a není to ani v praxi reálně proveditelné, stejně jako není možné zpětně spolehlivě provést diagnostiku vrozených vad plodu z jakékoliv obrazové dokumentace z vyšetření. Je zcela na vyšetřujícím lékaři – jeho zkušenosti, odborné kvalifikaci, technickém vybavení a neposlední řadě na objektivních podmínkách vyšetření (např. hmotnosti pacientky, poloze plodu, placenty, množství plodové vody), aby co nejlépe posoudil stav plodu z pohledu vrozených vad. Zodpovědné„ druhé čtení“ prenatálních nálezů se vždy provádí přímo vyšetřením pacientky, nelze dělat závěr jen zpětnou rekonstrukcí obrazové dokumentace. Správnost závěru Odborného posudku oborové komise pro gynekologii a porodnictví Vědecké rady [obec] lékařské komory ze dne 16.10.2014, [číslo] 2014, o postupu žalované při vyšetření žalobkyně a) dne 19.10.2012 non lege artis, vyvrátil nejen výše uvedený znalecký posudek, ale také rozhodnutí Čestné rady České lékařské komory ze dne 08.02.2019, č. j. 13/23-001/0420, ve kterém je vysvětleno, že závěr o postupu non lege artis byl hodnocen na podkladě stručného zápisu do zdravotnické dokumentace (v té době běžného) a nikoliv na skutečnosti, že nebyla poznána srdeční vada plodu žalobkyně a). V odborném posudku výše citovaném se uvádí, že sonografické vyšetření žalobkyně a) v 21. gestačním týdnu odpovídá svým rozsahem podle popisu požadavkům screeningového vyšetření ve druhém trimestru (kód [číslo]). V rozhodnutí Čestné rady [obec] lékařské komory shora citovaném je uvedeno, že z tohoto důvodu nejsou v zásadním rozporu odborný posudek výše citovaný a znalecký posudek ze dne 09.09.2015. K obsahu odborného posudku výše citovaného se vyjádřil též jeden ze zpracovatelů ústavního znaleckého posudku ze dne 09.09.2015, a to [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], který ve vyjádření ze dne 07.02.2019 odkázal na obsah citovaného znaleckého posudku a ve shodě s ním uvedl, že se závěry odborného posudku ze dne 16.10.2014 nesouhlasí v konkrétnostech s poukazem na citovaný znalecký posudek. Soud nepřehlédl pochybnost odvolacího soudu (viz odst. 12 odůvodnění jeho zrušovacího usnesení) o správnosti sdělení [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě v [obec], který pro potřeby [obec] lékařské komory sdělil, že podle vyhlášky ze dne 17. 12. 2010 je požadován podrobný zápis o sonografickém vyšetření plodu při superkonziliárním vyšetření (kód [číslo]) od doby platnosti této vyhlášky. Tuto vyhlášku označil tak, že jde o vyhlášku č. 397/2010 Sb. ze dne 17. 12. 2010 s tím, že kapitola 603 - Gynekologie a porodnictví obsahuje výkon [číslo] označený jako superkonziliární ultrasonografické vyšetření, jehož podmínkou je obrazová dokumentace s časem výkonu 30 minut a s náplní výkonu: podrobné hodnocení morfologie plodu, fetální echokardiografie, dopplerovské hodnocení průtoku ve fetálních a placentárních cévách, prenatální péče o vícečetná těhotenství. K tomu však odvolací soud zjistil, že vyhláškou č. 397/2010 Sb. ze dne 17. 12. 2010 se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotnických výkonů s bodovými hodnotami, avšak tato vyhláška se kapitoly 603 - Gynekologie a porodnictví vůbec netýká. Po nahlédnutí do vyhl. č. 397/2010 Sb. soud zjistil stejnou skutečnost jako odvolací soud, tj. že tato vyhláška novelizující vyhl. č. 134/1998 Sb. se kapitoly 603 – Gynekologie a porodnictví netýká. Soud dále ověřil ve vyhl. č. 472/2009 Sb., kterou se s účinností od [číslo] mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů, že je tam v seznamu zdravotních výkonů pod kódem [číslo] uveden zdravotní výkon: superkonziliární ultrasonografické vyšetření v průběhu prenatální péče. U tohoto zdravotního výkonu je uveden požadavek: nutnost certifikátu do 1 roku po vydání podmínek k jeho získání, obrazová dokumentace výkonu, provedení výkonu pouze na specializovaném pracovišti, čas výkonu 30 minut. Splnění těchto podmínek u lékařky MUDr. [jméno] [příjmení] potvrdil znalecký posudek a je tedy zřejmé, že žalovaná zdravotní výkon – vyšetření žalobkyně a) ze dne 19.10.2012 svým obsahem odpovídající kódu [číslo] vyúčtovala příslušné zdravotní pojišťovně oprávněně. Je třeba poznamenat, že ani tato vyhláška explicitně nepožaduje obrazový záznam z průběhu celého ultrasonografického vyšetření. Soud proto na základě shora uvedených skutečností uzavřel, že žalovaná při vyšetření žalobkyně a) dne 19.10.2012 postupovala řádně v souladu s platným doporučeným postupem pro tento druh vyšetření.

35. Soud dospěl k následujícímu právnímu závěru:

36. Podle ust. § 3028 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

37. Podle ust. § 420 odst. 1 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.

38. Podle ust. § 45 odst. 1 zák. č. 372/2011 Sb. ve spojení s ust. § 4 odst. 5 téhož zákona ve znění účinném ke dni 19.10.2012 základní povinností poskytovatele zdravotních služeb je zajistit jejich poskytování na náležité odborné úrovni, tj. podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.

39. Podle ust. § 53 odst. 1 a 2) zák. č. 372/2011 Sb. ve znění účinném ke dni 19.10.2012 poskytovatel je povinen vést a uchovávat zdravotnickou dokumentaci a nakládat s ní podle tohoto zákona a jiných právních předpisů. Zdravotnická dokumentace je souborem informací podle odstavce 2 vztahujících se k pacientovi, o němž je vedena. Zdravotnická dokumentace podle účelu jejího zaměření obsahuje a) identifikační údaje pacienta, kterými jsou jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, rodné číslo, je-li přiděleno, číslo pojištěnce veřejného zdravotního pojištění, není-li tímto číslem rodné číslo pacienta, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky, jde-li o cizince místo hlášeného pobytu na území České republiky a v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky, b) pohlaví pacienta, c) identifikační údaje poskytovatele, kterými jsou jméno, popřípadě jména, příjmení poskytovatele a adresu místa poskytování zdravotních služeb v případě fyzické osoby, obchodní firmu nebo název poskytovatele, adresu sídla nebo adresu místa podnikání v případě právnické osoby, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, název oddělení nebo obdobné části, je-li zdravotnické zařízení takto členěno, d) informace o zdravotním stavu pacienta, o průběhu a výsledku poskytovaných zdravotních služeb a o dalších významných okolnostech souvisejících se zdravotním stavem pacienta a s postupem při poskytování zdravotních služeb, e) údaje zjištěné z rodinné, osobní a pracovní anamnézy pacienta, a je-li to důvodné, též údaje ze sociální anamnézy, f) klasifikaci pacienta, jehož stav vykazuje určitý stupeň částečného nebo úplného omezení či znemožnění některých fyzických, psychických nebo sociálních funkcí, které bude dlouhodobého nebo trvalého charakteru, podle Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví vydané a oznámené Českým statistickým úřadem podle zákona upravujícího státní statistickou službu, g) údaje vztahující se k úmrtí pacienta, h) další údaje podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů upravujících zdravotní služby nebo poskytování zdravotní péče.

40. Podle ust. § 54 odst. 2 zák. č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ve znění účinném ke dni 19.10.2012 zdravotnická dokumentace, včetně jejích samostatných součástí, musí být vedena průkazně, pravdivě, čitelně a musí být průběžně doplňována.

41. Podle ust. § 1 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, účinné ke dni 19.10.2012 zdravotnická dokumentace, s ohledem na rozsah poskytovaných zdravotních služeb, obsahuje údaje o zdravotním stavu pacienta a skutečnostech souvisejících s poskytováním zdravotních služeb pacientovi, a to informace o průběhu a výsledku poskytovaných zdravotních služeb a o dalších významných okolnostech souvisejících se zdravotním stavem pacienta a s postupem při poskytování zdravotních služeb, včetně anamnestických údajů potřebných pro poskytování zdravotních služeb.

42. Podle ust. § 1 odst. 2 písm. a), c) vyhl. č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, účinné ke dni 19.10.2012 zdravotnická dokumentace v návaznosti na zjištěné informace o zdravotním stavu pacienta dále obsahuje pracovní závěry a konečnou diagnózu, záznam o rozsahu poskytnutých nebo vyžádaných zdravotních služeb.

43. S poukazem na skutkový závěr ve věci a shora citovaná zákonná ustanovení soud po právní stránce uzavřel, že žalobci neprokázali základní předpoklad vzniku odpovědnosti za škodu, a to porušení právní povinnosti stanovené zákonem na straně žalované. Žalovaná provedla u žalobkyně a) dne 19.10.2012 podrobné ultrazvukové vyšetření plodu ve 21. týdnu těhotenství, a popsala jej do zdravotnické dokumentace žalobkyně a) ve shodě ve shodě s tehdy platným doporučením k provádění ultrazvukového vyšetření ve II. trimestru. Soud tak má za prokázané, že žalovaná při vyšetření žalobkyně a) dne 19.10.2012 postupovala řádně v souladu s v té době platným doporučeným postupem pro tento druh vyšetření, tudíž neporušila žádnou právní povinnost, která by zakládala její odpovědnost za škodu. Žalobci namítali, že doporučené postupy uváděné a publikované profesní zdravotnickou komorou nejsou závazným právním předpisem, nýbrž je nutné vycházet z ust, § 53 a 54 zákona o zdravotních službách. K tomu soud uvádí, že v citovaných ust. § 53 a 54 zákona o zdravotních službách, ani ve shora citovaných ustanoveních prováděcího předpisu k zákonu o zdravotních službách, tj. vyhl. č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, není zakotven postup při podrobném ultrazvukovém vyšetření ve II. trimestru, jeho popis a zápis do zdravotnické dokumentace. Je proto třeba vyjít z ust. § 45 odst. 1 zák. č. 372/2011 Sb. ve spojení s ust. § 4 odst. 5 téhož zákona ve znění účinném ke dni 19.10.2012, kde je stanovena základní právní povinnost poskytovatele zdravotních služeb, a to zajistit jejich poskytování na náležité odborné úrovni, tj. podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. A právě pravidla vědy a uznávané medicinské postupy jsou vtělena do tzv. doporučených postupů vydávaných Českou gynekologickou a porodnickou [právnická osoba] lékařské [právnická osoba] [příjmení] [příjmení]. Podle těchto pravidel platných ke dni provedení podrobného ultrazvukového vyšetření plodu žalobkyně a) ve 21. týdnu těhotenství, tj. ke dni 19.10.2012, žalovan 44. O náhradě nákladů řízení mezi žalobci a žalovanou rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 65.824 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50.000 Kč sestávající z částky 3.100 Kč za každý ze sedmnácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci a příprava, sepis podání ze dne 24.09.2015, 23.03.2016, 20.11.2019, 02.06.2020, 18.11.2020, 23.06.2022, ústní jednání dne 14.08.2019 trvající déle než 2 hodiny, 07.10.2019, 18.12.2019, 09.03.2020, 18.05.2020, 01.07.2020, 13.09.2022, 03.11.2022) včetně 16 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 54.400 Kč ve výši 11.424 Kč. Tuto náhradu soud k zaplacení rozdělil žalobcům v poměru 2:1, neboť žalobkyně samostatně požadovala po žalované částku 2.000.000 Kč a žalobce b) požadoval po žalované samostatně částku 1.000.000 Kč. Žalobkyni a) proto soud uložil zaplatit z přiznaných nákladů řízení dvě třetiny ve výši 43.883 Kč a žalobci b) jednu třetinu ve výši 21.941 Kč. Soud nepřiznal žalované náhradu nákladů řízení za úkon právní služby jejího zástupce ze dne 14.08.2019, neboť nejde o podání ve věci samé (ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb.).

45. O náhradě nákladů řízení mezi žalobci a vedlejším účastníkem na straně žalované rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal vedlejšímu účastníku na straně žalované, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14.708,10 Kč Tyto sestávají z nákladů nezastoupeného účastníka dle ust. § 1, 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. v částce 300 Kč za každý z následujících úkonů: sepis podání ze dne 02.10.2015, 24.10.2019, ústní jednání dne 14.08.2019, 18.12.2019, 09.03.2020, dále z nákladů cestovného k ústním jednáním u zdejšího soudu ve dnech 14.08.2019, 18.12.2019, 09.03.2020 ve výši 3.093,50 Kč, parkovného ve výši 210 Kč a nákladů za vyjádření (znalecký posudek) ze dne 09.09.2015 vypracovaný znaleckým ústavem Fakultní nemocnicí Brno ve výši 8.580 Kč dle faktury [číslo] ze dne 04.03.2019, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4.593,50 Kč ve výši 964,60 Kč. Tuto náhradu soud k zaplacení rozdělil žalobcům v poměru 2:1, neboť žalobkyně samostatně požadovala po žalované částku 2.000.000 Kč a žalobce b) požadoval po žalované samostatně částku 1.000.000 Kč. Žalobkyni a) proto soud uložil zaplatit z přiznaných nákladů řízení dvě třetiny ve výši 9.805,40 Kč a žalobci b) jednu třetinu ve výši 4.902,70 Kč.

46. České republice soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť neúspěšní žalobci, kteří by jinak náhradu platili, byli soudem osvobození od placení SOP (ust. § 148 odst. 1 o.s.ř.) a proto jim nelze povinnost k úhradě nákladů řízení státu uložit.

Poučení