15 C 167/2013-616

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Hněvkovskou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený obecnou [údaje o zástupci] pro zaplacení 2 883 529,80 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 883 529,80 Kč včetně úroku z prodlení ve výši, která odpovídá svou roční výší repo sazbě, vyhlášené Českou národní bankou, zvýšené o 7% bodů, a které v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalované, závislé na výši repo sazby, stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to z částky 1 032 191,60 Kč od 25. 5. 2011 do zaplacení, z částky 1 307 381 Kč od 20. 10. 2011 do zaplacení, z částky 265 833,20 Kč od 29. 9. 2011 do zaplacení, z částky 278 124 Kč od 25. 5. 2011 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 756 201,60 Kč, k rukám právní zástupkyně žalovaného, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 5 náklady státu – znalečné ve výši 58 963,31 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 2 883 529,80 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovaným uzavřela smlouvu o dílo, na jejímž základě byla žalobkyně zhotovitelem díla„ Regenerace panelového domu [ulice a číslo], [rok], [rok], [rok], [číslo] [obec a číslo]“ a žalovaný jeho objednatelem. Smlouva byla uzavřena dne 22. 6. 2010 pod č. 3/1022/ 2010. Žalovaná částka se skládá z následujících položek. Za prvé vícepráce„ zábradlí dle rozpočtu výška= 1100 x skutečná výška= 1369 tj. příplatek 516 Kč/bm, o celkové hodnotě 386 484 Kč. Za druhé vícepráce„ Zipová opatření - zaplachtování a vytápění fasády“, skládající se z podpoložek„ nafta do topidel - nákup, doprava“ v hodnotě 186 000 Kč,„ nafta - manipulace na stavbě“ v hodnotě 20 000 Kč,„ noční služby - udržení topidel v chodu, doplňování nafty, hlídání“ v hodnotě 72 000 Kč,„ pronájem plachet 30 dnů (1 Kč/m2xden)“ v hodnotě 72 330,00 Kč,„ montáž a demontáž plachet“ v hodnotě 53 042 Kč,„ pronájem topidel 450/ v hodnotě 148 500 Kč. Za třetí„ Část ceny díla – neoprávněně zápočtovaná částka v poslední faktuře – dohoda o narovnání („ trojdohoda“) – [anonymizováno]“ v hodnotě 265 833,20 Kč. Za poslední„ Dodávka hliníkového zábradlí místo ocelového - příplatek za materiál 490 Kč v hodnotě 252 840 Kč. Po započtení DPH se v celkovém úhrnu jedná o částku 2 883 529,80 Kč. K položce zábradlí žalobkyně ve sdělení ze dne 8. 3. 2021 dodává, že místo zábradlí o výšce 1100 mm bylo dodáno zábradlí o výšce 1369 mm a rovněž místo ocelového bylo nainstalováno zábradlí hliníkové, a celkově za služby poskytnuté v souvislosti se zábradlím účtuje 703 256 Kč. Žalobkyně dále po žalovaném žádá zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 307 380,98 Kč, vypočtené na základě tvrzeného prodlení s úhradami faktur vystavených žalovanému. Prodlení se mělo týkat faktur č. 2010, č. 2010, č. 2010 a č. 211004411. Celkově mělo prodlení trvat 21 dní, přičemž denní sazba smluvní pokuty dle smlouvy o dílo činí 0,3 % z ceny díla, tj. 62 256,24 Kč. K otázce související se [právnická osoba], a.s. žalobkyně konstatuje, že jde o neuhrazenou část ceny díla. Podle jejího názoru žalovaný neoprávněně zasahoval do smluvních vztahů mezi žalobkyní a jejím dodavatelem – [právnická osoba], a.s. Dále žalobkyně konstatuje, že de facto pod určitým nátlakem ze strany žalovaného pod hrozbou neuhrazení faktury za provedenou část díla, uzavřel„ trojdohodu“, jejímž skutečným smyslem bylo donutit žalobkyni k tomu, aby nepožadovala od [právnická osoba], a.s. uplatněnou smluvní pokutu za nedodržení termínu. Místopředseda výboru žalovaného pan [jméno] [příjmení] byl zároveň obchodním zástupcem subdodavatele žalobkyně – [právnická osoba], a.s. Svého postavení pak využil, resp. zneužil k neoprávněným zásahům žalovaného do smluvních vztahů mezi žalobkyní a jejím subdodavatelem, čímž vznikla žalobkyni finanční újma ve výši 265 833,20 Kč. Dílo bylo řádně a včas předáno, a žalobkyni tudíž, jakožto zhotoviteli, vznikl nárok na úhradu části ceny díla a smluvní pokuty za pozdní úhrady plateb ze strany žalovaného. Žalovaný vymáhanou částku dosud nezaplatil, a to ani k výzvě žalobkyně.

2. Žalovaný ve své replice ze dne 23. 9. 2013 sdělil, že s žalobou nesouhlasí, a to co do důvodu i výše. Dle žalovaného je s podivem, že za situace, kdy žalobkyně neprovedla dílo řádně a včas, dodnes neodstranila reklamované vady, tak žaluje nárok na úhradu zábradlí, kdy na základě dohody o narovnání byla úhrada podmíněna, přičemž žalobkyně nesplnila podmínky, ke kterým se zavázala. Dále žaluje zipová opatření, když tato byla nutná, aby nebylo nutno zastavit stavbu, neboť žalobkyně byla v prodlení s dokončením stavby, neboť neměla na stavbě dlouhodobě dostatečný počet zaměstnanců, na což byla ve stavebním deníku opakovaně upozorňována a dále žaluje smluvní pokutu za prodlení v prováděných platbách, jejíž oprávněnost je také sporná. Nejprve k úhradě sporné položky„ Zábradlí“ podotýká žalovaný následující. Příprava dohody o narovnání („ Trojdohoda“) ze dne 30. 8. 2011 byla velmi náročným procesem, kdy na jejím vzniku se podílely všechny strany stejnou měrou, dne 14. 7. 2011 se konalo osobní jednání zúčastněných a následně od 25. 7. 2011 byla Trojdohoda v připomínkovém řízení všech zúčastněných. K jejímu podpisu pak došlo dne 30. 8. 2011 opět při osobním jednání. To vše se odehrávalo za účasti nejen všech zúčastněných, ale i jejich právní zástupců. Lze tedy předpokládat, že s obsahem Trojdohody byli všichni velmi dobře obeznámeni. V čl. 3 bodě 3.1. písm. e) Trojdohody je výslovně uvedeno, že:„ nárok účastníka č. 2 na úhradu za vícepráce (lodžiová zábradlí) ve výši 425.132,40 Kč vč. DPH“ je sporný a k narovnání toho nároku žalobkyně mělo dojít tak, že účastník č. 3 (tj. žalovaný) uhradí částku ve výši 425 132,40 Kč včetně DPH za vícepráce (lodžiová zábradlí) účastníku č. 2 (tedy žalobkyni). Avšak žalovaný takto učiní pouze za předpokladu, že žalobkyně předá veškeré jím zpracované podklady na SFŽP (Státní fond životního prostředí) k dotaci„ Zelená úsporám“ nejpozději do 30. 9. 2011 a žalovaný následně obdrží finanční prostředky z dotace ve výši dotačního příslibu„ Zelená úsporám“ s tím, že výslovně uvedl, že vícepráce neuznává a tuto částku tedy považuje za smluvní odměnu za zajištění dotace„ Zelená úsporám“. Žalobkyně se na základě uzavřené smlouvy o dílo zavázala k tomu, že zajistí veškerou dokumentaci potřebnou k podání žádosti z programu„ Zelená úsporám a„ PANEL“ a dále pak k podání vlastních žádostí - tj. zpracování žádosti o dotaci a kompletaci potřebných příloh, stejně jako ke zpracování veškeré dokumentace a administrace s ohledem na dotační programy, tak aby její zpracování a znění nebránilo přijetí dotací. Úhrada nároku žalobkyně tak byla dle žalovaného podmíněna jednak předáním žalobkyní zpracovaných podkladů na SFŽP a to nejpozději do 30. 9. 2011 a následné obdržení dotace ve výši dotačního příslibu. Tyto podmínky pak měly být splněny kumulativně. Žalovaný opakovaně připomínal žalobkyni blížící se datum a žádal o informaci, zda jsou dokumenty připraveny. Žalobkyně ovšem zcela nepochopitelně aktivně bránila splnění podmínky, a to tak, že odmítala předat dokumenty na SFŽP. Nakonec, těsně před koncem sjednané lhůty, žalobkyně žalovanému sdělila, že předmětné dokumenty na SFŽP nedodá a jako důvod uvedla, že společnost, jejíž je zástupcem, zaslala žalovanému fakturu na smluvní pokutu a žalobkyně, dokud nebude tato faktura uhrazena, nedoloží SFŽP doklad o úhradě celé ceny díla (a to i přesto, že si byla vědoma, že nedodání tohoto dokladu má za následek nevyplacení dotace). Jednání je nepochopitelné i z toho důvodu, že faktura na smluvní pokutu měla splatnost až po termínu 30. 9. 2011, tudíž žalovaný nebyl k tomuto dni v prodlení s hrazením faktur a dále pak, dle SFŽP, pak případná smluvní pokuta nemá vliv na celkovou cenu za dílo, kterou měl SFŽP odsouhlasenou, tudíž nebyla předmětem zájmu SFŽP. Žalobkyně tedy zcela neoprávněně odmítla vystavit potvrzení o úhradě ceny díla, a snažila se tak o to, aby žalovaný byl„ donucen“ zaplatit smluvní pokutu. Tuto situaci pak musel řešit sám žalovaný tak, že členové výboru žalovaného a právní zástupkyně žalovaného museli jet na jednání do [obec] a doložit poměrně komplikovanou cestou úhradu všech svých závazků vůči žalobkyni přímo SFŽP, který si tuto skutečnost posoudil bez potvrzení žalobkyně. Faktura na smluvní pokutu byla vystavena dne 21. 9. 2011 s tím, že splatná je 5. 10. 2011. Byla to tedy žalobkyně, kdo nesplnila podmínky pro výplatu sporné částky, navíc se sama snažila o aktivní bránění ve splnění této podmínky. Žalobkyně si dokonce nechala písemně potvrdit u SFŽP, že žádost, kterou sama předložila, nesplňuje podmínky pro výplatu z důvodu nekompletnosti, a vytvořila tak důkaz o tom, že aktivně bránila ve splnění podmínek pro výplatu peněz a zároveň důkaz o tom, že její jednání bylo nátlakem na žalovaného, aby žalovaný zaplatil požadovanou smluvní pokutu. K položce„ Zipová opatření“, která je vyčíslena částkami:„ nafta do topidel (nákup, doprava) v hodnotě 186 000 Kč, nafta - manipulace na stavbě v hodnotě 20 000 Kč, noční služby - udržení topidel v chodu, doplňování nafty, hlídání - v hodnotě 72 000 Kč, pronájem plachet 30 dnů v hodnotě 72 330 Kč, montáž a demontáž plachet v hodnotě 53 042 Kč, pronájem topidel v hodnotě 148 500 Kč“, žalovaný uvedl, že žalobkyně nesečetla tyto částky, v žalobě je pouze součet všech částek včetně položky„ zábradlí“ a následně přičteno DPH ve výši 10 %, a to i k těm položkám, které nepodléhají dani v této výši. Žalovaný nezpochybňuje, že„ zipová opatření“ byla v průběhu stavby provedena, nicméně jsou jednoznačným nákladem žalobkyně. Žalobkyně se zavázala ve smlouvě o dílo, provést stavbu do 120 dnů od zahájení prací (dne 1. 8. 2010), tj. s tolerancí do 15. 12. 2010. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podcenila počet zaměstnanců na tomto díle, pak dílo bylo ukončeno až v květnu 2011. Vzhledem k malému počtu zaměstnanců žalobkyně se pak průběh díla protahoval a ze zápisů ve stavebním deníku byl zřejmý nesouhlas žalovaného s pomalým postupem. Pokud nebylo možno pokračovat„ vzhledem ke klimatickým podmínkám“ v další práci, pak měla žalobkyně přerušit práce, neboť na toto měla dle čl. III. odst. 3 uzavřené smlouvy o dílo nárok. V této době by byly prováděny pouze ty práce, jimž nízké teploty nevadí. Pokud tedy žalobkyně zvolila pokračování v díle, což lze vzhledem k jejím jiným závazkům na dalších stavbách chápat jako obchodní rozhodnutí (evidentně zhodnotila, že zipová opatření na díle pro žalovaného jsou menším nákladem, než skluz na jiných stavbách), pak nemůže tyto náklady přenášet na žalovaného. Žalobkyně je navíc osobou odborně způsobilou a měla předpokládat, že pokud započne takto náročné dílo na podzim, bude se muset potýkat s nástrahami podzimního a zimního počasí, a je tudíž možné, že dílo nestihne v původním termínu. Žalovaný si nikdy toto opatření neobjednal, dokladem je mimo jiné i neexistence písemného dodatku ke smlouvě o dílo, který by žalobkyně jistě vyžadovala uzavřít - v souladu se smlouvou o dílo čl. XI. odst.

1. Žalovaný v tomto ohledu dodává, že nárok tvrzený žalobkyní je uplatněn způsobem, který je naprosto nepřezkoumatelný. Vyčíslené náklady nejsou ničím podloženy, částky jsou pouze konstatovány, a jedná se tak o podpůrný důvod, proč by takovýto nárok neměl být uznán. Žalovaný dále uvedl, že v případech, kdy se strany měly dohodnout na písemném dodatku, avšak neučinily tak, resp. pokud nedojde ke vzájemné dohodě o vícepracích ve formě požadované smlouvou o dílo, zhotovitel (žalobkyně) se nemůže domoci plnění z vykonaných víceprací. Z toho důvodu má žalovaný za to, že nárok žalobkyně z víceprací (tj. zábradlí a zipová opatření) je zcela neoprávněný. V této souvislosti žalovaný dodává, že pouhý zápis ve stavebním deníku, kde chybí jednoznačná specifikace víceprací, v tomto případě zazipování, i cena za takto provedené práce, nemůže být v žádném případě posuzována jako písemně sjednaný dodatek ke smlouvě o dílo. Ke smluvní pokutě žalovaný dále uvádí, že nebyl s úhradou faktur nikdy v prodlení, neboť, jak je v uzavřené smlouvě o dílo uvedeno v čl. V. odst. 3, splatnost„ vystavených faktur“ v takovémto případě„ nastane 14 dní od jejich předání a odsouhlasení objednatelem.“ Žalobkyně však ve svém výpočtu smluvní pokuty kalkuluje prodlení pouze ode dne předání faktur, což je však v rozporu s uzavřenou smlouvou. V řízení se pak snaží tvrdit, že faktury byly odsouhlaseny dříve, než byly vystaveny, což je samo o sobě logický nesmysl. Nelze odsouhlasit vystavenou fakturu, která ještě nebyla vystavena. Smlouva o dílo jasně mluví o splatnosti vystavených faktur, které mají být„ předány a odsouhlaseny“ a bez odsouhlasení faktury nemohla dle žalovaného nastat její splatnost. Odsouhlasit faktury mohl žalovaný pouze na schůzi svého výboru, o čemž byla žalobkyně vyrozuměna. K předloženým fakturám pak žalovaný uvádí, že dle uzavřené smlouvy o dílo i ustálené praxe mezi stranami došlo k jejich předložení žalobkyní žalovanému, který potvrdil převzetí a ihned poté, co došlo ke schválení této faktury Výborem žalovaného, který si předtím vyžádal stanovisko TDI investora, došlo ihned k proplacení faktur. Tyto faktury byly navíc propláceny přes bankovní úvěr [právnická osoba], tudíž muselo nejdříve dojít ke schválení na schůzi Výboru žalovaného a vždy následný den byla faktura předložena bance k proplacení. Dne 20. 9. 2010 byly Výborem schváleny faktury: č. 2010 a č. 2010, dne 26. 10. 2010 pak faktura č. 2010. V případě faktury č. 2010 došlo ke vzniku prodlení, nicméně žalovaný uvádí, že její splatnost nenastala, neboť z důvodu nepřítomnosti jednoho z členů výboru tato faktura nemohla být odsouhlasena, jak požaduje smlouva o dílo. Úhrada faktury [číslo] ze dne 6. 5. 2011 byla započtena na základě Dohody o zániku závazku započtením, když dohoda byla uzavřena před splatností faktury a tudíž jednoznačně určila novou splatnost faktury. Žalovaný dále upozornil, že žalobkyně původně požadovala smluvní pokutu ve výši 1 743 174,72 Kč a fakturu následně opravila na výši, jež je uvedena v žalobě. Žalovaný za poslední pokazuje na nepřiměřenost výše smluvní pokuty. Tuto nepřiměřenost spatřuje žalovaný nejprve v tom, že smluvní pokuta nezajišťovala pouze nezaplacený závazek, ale byla vždy vyčíslena z celé ceny díla, a tedy nikoliv z hodnoty zajišťované povinnosti. Nepřiměřenost je namítána i z tohoto důvodu, že smluvní pokuta nebyla sjednána rovnoměrně, tedy při zachování rovnosti účastníků, kdy pro žalobkyni byla sjednána pro případ porušení smlouvy smluvní pokuta ve výši 0,3 % z ceny díla za každý kalendářní den prodlení, ale pro zhotovitele, tedy žalobkyni, jako navrhovatele smlouvy, byla sjednána smluvní pokuta nižší, a to 0,05 % z ceny díla za každý kalendářní den prodlení. Sjednaná smluvní pokuta na straně žalovaného činí téměř 110 % ročně a na straně žalobkyně pouze 18,25 % ročně, což je zcela zjevně nerovnoměrné a nepřiměřené. Z důvodu časového tlaku ze strany žalobkyně a snahy žalovaného o získání dotací z programu„ Zelená úsporám“, a tedy výhody zpětného bonusu pro žalobkyni, byl žalovaný nucen podepsat předložený návrh smlouvy, aniž měl dostatek času a prostoru vyjednat lepší podmínky. Ve vztahu k položce„ Dodávka hliníkového zábradlí“, která je vyčíslena částkou ve výši 278 124 Kč žalovaný uvedl, že žalobkyně se v žalobě zmiňuje o„ zábradlí“ hned dvakrát, přičemž není zřejmé, jak spolu tyto položky souvisí, případně zda jde o dva různé nároky. Z výše uvedeného je naprosto zřejmé, že žalovaný nemohl být v žádném z uvedených případů v prodlení. Žalovaný následně sdělil soudu, že z procesní opatrnosti vůči žalobkyni započítává pohledávku z titulu uplatněné slevy z ceny díla ze dne 21. 5. 2015 z důvodu reklamovaných vad díla, a to do výše žalobkyní uplatňovaného nároku.

3. Ve svém vyjádření ze dne 15. 12. 2014 žalobkyně uvedla, že dohoda o narovnání (trojdohoda) byla žalovaným de facto vynucena s tím, že pokud ji žalobkyně nepodepíše, neuhradí žalovaný pozastávku z ceny díla cca 2 000 000 Kč. V předmětné smlouvě o dílo je závazek zhotovitele (žalobkyně) zajistit podklady pro získání dotace podmíněn maximální součinností objednatele (žalovaného), s tím, že pokud součinnost nebude dodržena, žalobkyně se těchto svých závazků zříká. Žalovaný potřebnou součinnost nedodržel, a to tím, že nepředal prohlášení De minimis, neinformoval zhotovitele o tom, že již veřejná podpora byla poskytnuta (což souvisí s De minimis), neuhradil zcela dílo a doklady žalovaný předložil až 19. 9. 2011. Dále žalobkyně uvedla, že termín 30. 9. 2011 nijak nesouvisí s dotací„ Zelená úsporám“ ani není stanoven v předmětné smlouvě o dílo. Tento termín určil žalovaný sám a nyní uměle vytváří jakýsi dojem údajné časové tísně. Žalovaný doklady žalobkyni dodal až v pondělí 19. 9. 2011 večer a nejbližší možný termín k předání dokladů na SFŽP v [obec] byl až 30. 9. 2011. Žalovaný dle žalobkyně neuvádí pravdu, pokud tvrdí, že žalobkyně odmítla předat doklady na SFŽP. Doklady na SFŽP v [obec] osobně dodal Ing. [jméno] [příjmení] a až na místě mu bylo sděleno, že žalovaný již čerpal jednu dotaci, a že je nutné dodat prohlášení De minimis a tu tedy za žalovaného přímo na místě vyplnil. Bylo však nutné prohlášení opatřit úředně ověřenými podpisy žalovaného. Žalovaný následně vyzval žalobkyni k předání dokladů k žádosti o výplatu dotace s tím, že žádost vyřídí sám. Žalobkyně tyto doklady žalovanému bez zbytečného odkladu vydala. Potvrzení o úhradě díla žalobkyně jakožto nepravdivé vydat nemohla, protože dílo uhrazeno nebylo a dosud ani není. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný požadoval provádění prací bez ohledu na aktuální stav počasí (např. na kontrolním dni 22. 11. 2011), přičemž tzv. zipová opatření byla vyžadována i následně, o čemž svědčí např. zápisy ve stavebním deníku. Ve vztahu k požadované smluvní pokutě žalobkyně dále uvedla, že fakturace probíhala vždy na základě soupisu provedených prací s vyúčtováním, který byl schválen žalovaným vždy před vystavením faktury. V předmětné smlouvě o dílo není uvedeno, že by vystavená faktura měla probíhat nějakým schvalovacím procesem, stejně tak tam není uveden způsob schvalování a ani žádné termíny. Ke snížení výše smluvní pokuty došlo na základě připomínky žalovaného o nesprávném výpočtu její výše, kterou žalobkyně akceptovala. K částce 278 124 Kč žalobkyně soudu sdělila, že je jí vyčíslen rozdíl ceny za použitý materiál k výrobě zábradlí. V předmětné smlouvě o dílo a v projektové dokumentaci je uvedena ocelová konstrukce s povrchovou úpravou žárovým zinkováním, ale dohodnutá (více než 2 měsíce po zahájení prací) a dodaná byla hliníková konstrukce s komaxitovou povrchovou úpravou. Ve vztahu k otázce reklamace vad žalobkyně uvedla, že předávací řízení probíhalo za velmi důsledného dohledu žalovaného a obzvláště důkladné kontrole byly v rámci předávacího řízení podrobeny lodžie. Na adresu žalobkyně byla zaslána reklamace žalovaného datovaná dne 20. 6. 2012. Reklamace však byla zcela neurčitá v rozporu s ustanoveními smlouvy o dílo a stejně tak v rozporu s obvyklou praxí. Žalobkyně několikrát vyzývala žalovaného, aby specifikoval reklamované vady, avšak žalovaný do dnešního dne (více než dva a půl roku po reklamaci) žádné vady nijak nespecifikoval.

4. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci (ust. § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o.s.ř.“, ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.) a dále výslechem svědků [titul]. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení] a výslechem účastníka (žalovaného) [jméno] [příjmení]. Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.). Pokud soud provedl v řízení další důkazy, pak z těchto neučinil žádná skutková zjištění významná pro předmětný spor.

5. V řízení byl listinnými důkazy prokázán tento skutkový stav:

6. Dne 2. 6. 2010 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Smlouva o dílo (dále jen„ Smlouva“), jejímž předmětem plnění byla„ regenerace panelového domu [ulice a číslo], [rok], [rok], [rok], [číslo], [obec a číslo]“. Dle čl. II odst. 7 Smlouvy veškeré vícepráce, či práce prováděné objednatelem nad rámec rozpočtu, budou před započetím provádění zapsány do stavebního deníku, odsouhlaseny objednatelem a zhotovitelem. Dílo mělo být dle čl. III odst. 3 Smlouvy dokončeno a předáno 120 dnů od zahájení - v závislosti na klimatických podmínkách. Konečný termín předání stavby včetně kolaudačního rozhodnutí byl stanoven na 15. prosince 2010 s ohledem na splnění podmínek dotačních programů. Dle čl. IV. odst. 3 Smlouvy bylo sjednáno, že splatnost vystavených faktur bude 14 dnů od jejich předání a odsouhlasení objednatelem. Dle čl. IV. odst. 4 objednatelem písemně vyžádané případné vícepráce a případné méněpráce budou předmětem písemného dodatku k této smlouvě na základě provedených a potvrzených zápisů ve stavebním deníku a budou vyúčtovány v souladu s požadavky administrace k dotačním programům. Dle čl. VIII. odst. 1 Smlouvy poskytuje zhotovitel záruku, že dílo bude mít požadované vlastnosti po celou záruční dobu, která činí 60 měsíců po předání a převzetí díla objednatelem od zhotovitele. Dle čl. VIII. odst. 2 je objednatel povinen vady písemně reklamovat u zhotovitele bez zbytečného odkladu po jejich zjištění. V reklamaci musí být vady popsány a uvedeno, jak se projevují. Zhotovitel je povinen nejpozději do 14 dnů po obdržení reklamace písemně oznámit objednateli, zda reklamaci uznává, jakou lhůtu navrhuje k odstranění vad, nebo z jakých důvodů reklamaci neuznává. V případě, že tak neučiní, má se za to, že reklamaci uznává. Dle odst. 3 je zhotovitel povinen do 30-ti dnů, pokud to klimatické podmínky dovolí, nebo pokud se s objednatelem nedohodne jinak, provést odstranění uznaných reklamovaných vad. Dle odst. 5 v případě, že zhotovitel nezahájí práce na odstranění uznaných reklamovaných vad ve výše uvedených termínech, má objednatel právo zajistit odstranění vad u jiného dodavatele a vzniklé náklady vyúčtovat zhotoviteli. Dle čl. X odst. 1 za nesplnění sjednaného termínu dokončení uhradí zhotovitel objednateli smluvní pokutu ve výši 0,3 % z ceny díla za každý kalendářní den prodlení. Dle odst. 2 za nesplnění termínů pro odstranění vad a nedodělků sjednaného v zápisu o předání a převzetí díla se sjedná smluvní pokuta ve výši 0,05% z ceny díla za každý kalendářní den prodlení a zjištěnou vadu. Dle odst. 3 za prodlení s úhradou faktur uhradí objednatel zhotoviteli smluvní pokutu ve výši 0,3% z ceny díla za každý den prodlení. Dle čl. XI Smlouvy odst. 1 veškeré změny, doplňky, popřípadě zrušení této smlouvy o dílo je možno provádět pouze písemnými dodatky, podepsanými oprávněnými zástupci smluvních stran. Přílohou č. 1 Smlouvy byl rozpočet stavby, ve kterém byla stanovena celková cena za stavbu 20 752 079 Kč (prokázáno Smlouvou o dílo na č.l. 19 spisu, přílohou č. 1 Smlouvy na č. l. 301 spisu, přílohou č. 2 Smlouvy – časový harmonogram průběhu prací na č. l. 28 spisu).

7. Ze Smlouvy o úvěru mezi [anonymizováno] a žalovanou ze dne 25. 6. 2010 vyplývá, že si žalovaná vzala u banky úvěr ve výši 16 000 000 Kč na revitalizaci bytového domu ve vlastnictví jednotlivých vlastníků bytů v k. ú. [část obce], [obec a číslo], ulice [adresa], zapsané na LV č. [rok]. Úvěr bude čerpán po předložení faktur, resp. zálohových faktur apod. (prokázáno Smlouvou o úvěru ze dne 25. 6. 2010 včetně přílohy a dodatků na č. l. 541 - 547).

8. Ve stavebním deníku na listě č. 0154595 bylo dne 23. 11. 2010 uvedeno, že investor požaduje, aby bylo demontované lešení okolo celého objektu nejpozději do 20. 12. 2010. Z tohoto důvodu investor požaduje maximální posílení stávajících kapacit, aby byly dokončené všechny stavební práce, které nutně musí být hotové před demontací lešení, a to bez ohledu na počasí (prokázáno listem. č. 0154595 stavebního deníku na č.l. 31 spisu, originálem stavebního deníku).

9. Na listě č. 0154596 stavebního deníku bylo ke dni 24. 11. 2010 zapsáno technickým dozorem investora (dále jen TDI), že tento upozornil stavbu na nutnost zajištění zipových opatření při provádění mokrých procesů – omítky, stěrky, lepení, dlažby. Bez tohoto opatření nelze v teplotách pod 5°C tyto práce provádět (prokázáno listem. č. 0154596 stavebního deníku na č. l. 32 spisu, originálem stavebního deníku).

10. Na listě č. 0154598 stavebního deníku bylo ke dni 29. 11. 2010 mimo jiné zapsáno TDI, že požaduje provádět temperování fasády objektu ve vazbě na venkovní teploty nepřetržitě tak, aby teplota zateplené části nebyla nižší než + 5°C (prokázáno listem. č. 0154598 stavebního deníku na č. l. 33 spisu, originálem stavebního deníku).

11. Na listě č. 0154600 stavebního deníku bylo ke dni 3. 12. 2010 mj. zapsáno TDI: Po provedené kontrole temperování fasády zastavuji práce omítkářské, spojené s úpravou povrchů – teplota nebyla v mezích technologie. Souhlasím s pokračováním prací při pokládce dlažby na třech sekcích, kde průměrně teplota dosahuje + 6°C (prokázáno listem. č. 0154600 stavebního deníku na č. l. 34 spisu, originálem stavebního deníku).

12. Na listě č. 0154364 stavebního deníku bylo ke dni 10. 12. 2010 (ve stavebním deníku uvedeno chybné datum, vzhledem k předchozím a následujícím datům, se jedná o 10. 12. 2010) mj. zapsáno TDI: Řádně provádět temperování stěn, které jsou prováděny ve stěrce (prokázáno listem. č. 0154364 stavebního deníku na č. l. 35 spisu, originálem stavebního deníku).

13. Na listě č. 0154394 stavebního deníku byl ke dni 14. 2. 2011 učiněn zápis z kontrolního dne, ve kterém bylo mj. uvedeno: Investor požaduje demontáž oplachtování z důvodu nepravděpodobnosti dalšího temperování vzhledem ke klimatickým podmínkám (prokázáno listem. č. 0154364 stavebního deníku na č. l. 36 spisu, originálem stavebního deníku).

14. Dne 3. 10. 2010 zaslal Ing. [příjmení] panu [příjmení] porovnání cen lodžiového zábradlí v původním provedení a v provedení dle posledního požadavku žalované (přizpůsobené pro montáž původního zasklení). Upozornil, že s ohledem na nezanedbatelné navýšení ceny díla je nutné toto řešení odsouhlasit. Žalované doložil též nákres a foto skutečného provedení včetně výkazu výměr zpracovaného projektantem (prokázáno e-mailem ze dne 3. 10. 2010 na č.l. 45 a 46 spisu, č. l. 50 a 51 spisu).

15. Dne 6. 10. 2010 zaslal [jméno] [příjmení] e-mailovou zprávu, kterou oznámil svolání schůze SVJ na 12. 10. 2010, při které bude zapotřebí rozhodnout mj. konečnou verzi zábradlí pro lodžie. Na tuto schůzi pozval i Ing. [příjmení] z firmy Bobistav (prokázáno e-mailem ze dne 6. 10. 2010 č. l. 49 spisu).

16. Ze zápisu ze schůze SVJ konané dne 12. 10. 2010 vyplývá, že žalobkyně s projektantkou Ing. [příjmení] zpracovala novou verzi zábradlí, která by umožňovala opětovnou montáž stávajícího zasklení ve standardním rozměru. Cenový rozdíl tohoto zábradlí by na celý objekt činil 443 932 Kč bez DPH. Výbor SVJ hlasováním jednomyslně rozhodl nechat vyrobit zábradlí dle schváleného projektu (tedy bez navýšení) a shromáždění navrhnout schválit nová zasklení pro ty vlastníky a družstevníky, kteří výboru SVJ předložili doklady o řádném schválení stavebním úřadem (prokázáno zápisem ze schůze SVJ ze dne 12. 10. 2010 na č. l. 550 spisu).

17. Z faktury [číslo] ze dne 19. 10. 2010 bylo žalobkyní účtováno za výrobu a montáž lodžiových zábradlí dle SOD 264 002 Kč a za výrobu a montáž kotev zábradlí dle CN 27 360 Kč, celkem 294 118 Kč (prokázáno fakturou [číslo] na č. l. 44 spisu).

18. Z faktury č. [rok] ze dne 1. 9. 2010 bylo zjištěno, že fakturovaná částka za stavební práce dle soupisu provedených prací vč. DPH činila 82 565 Kč, panem [příjmení] byla převzata dne 2. 9. 2010 (prokázáno fakturou č. [rok] na č. l. 59 spisu).

19. Z faktury č. 2010 ze dne 2. 9. 2010 bylo zjištěno, že fakturovaná částka za stavební práce dle soupisu provedených prací vč. DPH činila 959 611 Kč, panem [příjmení] byla převzata dne 3. 9. 2010 (prokázáno fakturou č. [rok] na č. l. 60 spisu).

20. Ze zápisu ze schůze výboru SVJ (ve složení [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]) ze dne 20. 9. 2010 vyplývá, že výbor projednal a odsouhlasil proplacení faktur č. 2010 a 2010 v celkové výši 1 042 176 Kč vč. DPH (prokázáno zápisem ze schůze výboru SVJ ze dne 20. 9. 2010 na č. l. 117 spisu).

21. Z žádosti o čerpání úvěru vyplývá, že žalovaný požádal dne 20. 9. 2010 [právnická osoba] o čerpání úvěru ve výši 1 042 176 Kč. Tuto žádost banka přijala (prokázáno žádostí o čerpání úvěru ze dne 20. 9. 2010 na č.l. 118 spisu).

22. Z výpisu z účtu za září 2010 vyplývá, že žalovaný zaplatil dne 23. 9. 2010 částku 1 042 176 Kč jako úhradu faktur č. 2010 a 2010 ve prospěch žalobkyně (prokázáno výpisem z účtu 9/ 2010 na č.l. 65 spisu).

23. Z faktury č. 2010 ze dne 13. 10. 2010 bylo zjištěno, že fakturovaná částka za stavební práce dle soupisu provedených prací vč. DPH činila 2 306 563 Kč, panem [příjmení] byla převzata dne 14. 10. 2010 (prokázáno fakturou č. 2010 na č. l. 61 spisu).

24. Ze zápisu ze schůze výboru SVJ (ve složení [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]) ze dne 26. 10. 2010 vyplývá, že výbor projednal a odsouhlasil proplacení faktur č. 2010 v celkové výši 2 306 563 Kč vč. DPH (prokázáno zápisem ze schůze výboru SVJ ze dne 26. 10. 2010 na č. l. 119 spisu).

25. Z žádosti o čerpání úvěru vyplývá, že žalovaný požádal dne 26. 10. 2010 [právnická osoba] o čerpání úvěru ve výši 2 306 563 Kč. Tuto žádost banka přijala dne 27. 10. 2010 (prokázáno žádostí o čerpání úvěru ze dne 26. 10. 2010 na č.l. 120 spisu).

26. Z výpisu z účtu za listopad 2010 vyplývá, že žalovaný zaplatil dne 1. 11. 2010 částku 2 306 563 Kč jako úhradu faktury č. 2010 ve prospěch žalobkyně (prokázáno výpisem z účtu 11/ 2010 na č.l. 66 spisu).

27. Žalobkyně a [právnická osoba], a.s. uzavřeli smlouvu o dílo [číslo] na výrobu a montáž nových oken a dveří do připravených otvorů, ukotvení a zapěnění montážní pěnou bez jejího ořezání. Předání tohoto díla bylo zahájeno 23. 3. 2011 (prokázáno nepodepsanou smlouvou o dílo č, [číslo] a nepodepsaným předávacím protokolem na č.l. 75 a 71 spisu).

28. Z penalizační faktury [číslo] ze dne 25. 2. 2011 bylo zjištěno, že byla vystavena žalobkyní na [právnická osoba], a.s. na částku 482 047 Kč (prokázáno penalizační fakturou [číslo] na č.l. 69 spisu).

29. Ze zápisu z jednání výboru SVJ a žalobkyní dne 18. 4. 2011 bylo zjištěno, že z důvodu investorem nedokončeného soupisu vad a nedodělků posouvá investor termín předání díla na 24. 5. 2011. Zhotovitel z tohoto důvodu není v prodlení se zhotovením díla (prokázáno zápisem z jednání ze dne 18. 4. 2011).

30. Ze zápisu ze stavebního deníku ze dne 2. 5. 2011 list č. 0154351 vyplývá, že dodavatel dnešního dne dokončil dílo v rozsahu podle SOD a uplatněných dodatků k dílu. Z tohoto důvodu dodavatel požaduje zahájení předání díla (prokázáno zápisem ze stavebního deníku ze dne 2. 5. 2011 na č. l. 553 spisu)

31. Z faktury [číslo] ze dne 6. 5. 2011 bylo zjištěno, že fakturovaná částka za doplatek za dodávku a montáž výplní stavebních otvorů vč. DPH činila 110 000 Kč, panem [příjmení] byla převzata dne 9. 5. 2011 (prokázáno fakturou [číslo] na č. l. 58 spisu).

32. Z Dohody o zániku závazků započtením ze dne 16. 5. 2011, uzavřené mezi spol. [právnická osoba], žalobkyní a žalovaným bylo zjištěno, že mezi spol. [právnická osoba] a žalobkyní byla dne 24. 6. 2010 uzavřena Smlouva o dílo [číslo]. Strany se dohodli, že z části zanikne pohledávka žalobkyně vůči žalovanému vyúčtovaná fakturou [číslo] ve výši 110 000 Kč s tím, že se tato poníží na částku 65 883 Kč. Po započtení vzájemných pohledávek poskytne žalovaný spol. [právnická osoba] plnění ve výši 300 318 Kč do 22. 5. 2011 (prokázáno Dohodou o zániku závazků započtením ze dne 16. 5. 2011 na č.l. 121 spisu).

33. Z žádosti o čerpání úvěru vyplývá, že žalovaný požádal dne 16. 5. 2011 [právnická osoba] o čerpání úvěru ve výši 300 318 Kč. Tuto žádost banka přijala dne 17. 5. 2011 (prokázáno žádostí o čerpání úvěru ze dne 16. 5. 2011 na č.l. 548 spisu).

34. Dílo bylo předáno dne 24. 5. 2011 s konstatováním, že práce byly provedeny v požadovaném rozsahu dle čl. II odst. 2 Smlouvy. Od tohoto dne začala běžet záruka dle čl. VIII odst. 1 Smlouvy. Dalším ujednáním v předávacím protokole byl soupis vad a nedodělků včetně termínů jejich odstranění, které byly v příloze [číslo] předávacího protokolu. V soupisu vad a nedodělků bylo žalobkyni mimo jiné vytknuto opadávající těsnění balkónového zábradlí s tím, že na tuto skutečnost je generální dodavatel upozorňován opakovaně a i přes částečně provedené opravy se situace nijak nezměnila. Dále byla žalobkyně upozorněna na jednoznačné nedodržení odsouhlaseného technologického postupu Izolant z XSP polystyrenu, který není podlepen v celé ploše na lodžiích vchodu 2096 s tím, že popsaná vada a důsledky lze očekávat i na ostatních lodžiích. Dále byla vytknuta nesprávně a nekvalitně položená dlažba, kdy na lodžii bytu [číslo] je dlažba položena v protispádu apod. (prokázáno předávacím protokolem ze dne 24. 5. 2011 č. l. 29 a předávacím protokolem ze dne 24. 5. 2011 včetně přílohy č. l. 299-300 spisu).

35. Ze zápisu ze schůze SVJ konané dne 2. 6. 2011 vyplývá, že desátým bodem programu byla též revitalizace objektu – informace o stavu, informace o nutných vícenákladech i méně nákladech, informace o dotaci apod. V zápisu bylo uvedeno, že z důvodu víceprací a pozdě vydaného stavebního povolení výbor SVJ povolí zhotoviteli posun dokončení díla do termínu 15. 1. 2011, avšak z důvodu nepříznivých klimatických podmínek bylo dokončení díla stanoveno na termín 10. 5. 2011. Dle právního rozboru smlouvy o dílo, kde je odkaz na klimatické podmínky zakotven, nebyl důvod k penalizaci zhotovitele. Výbor SVJ dále navrhl navýšení rozpočtu SVJ na rok 2011 o částku 507 000 Kč. Uvedl, že zhotovitel požaduje proplacení některých víceprací, které však v průběhu stavby nebyly s SVJ konzultovány, proto výbor SVJ navrhl pouze proplacení rozdílu lodžiových zábradlí ve výši 386 454 Kč avšak v závislosti na vyplacení dotace. Oba návrhy byly přijaty (prokázáno zápisem ze schůze SVJ ze dne 2. 6. 2011 na č. l. 52 spisu).

36. Dohodou o narovnání mezi žalobkyní, žalovanou a [právnická osoba], a.s. ze dne 30. 8. 2011 bylo v čl. 3 odst. 3.1 písm. e) uvedeno, že mezi účastníky zůstává sporný nárok účastníka č. 2 (žalobkyně) na úhradu za vícepráce (lodžiová zábradlí) ve výši 425 132,40 Kč vč. DPH. V čl. 4 odst. 4.2 písm. b) je uvedeno, že účastník č. 3 (žalovaný) uhradí přímou platbou účastníku č. 2 (žalobkyni) částku ve výši 265 833,20 Kč, přičemž účastník č. 2 (žalobkyně) s tímto výslovně souhlasí, což stvrzuje podpisem na této dohodě. Dle čl. 4 odst. 4.2 písm. d) účastník č. 3 (žalovaný) uhradí částku ve výši 425 132,40 Kč vč. DPH za vícepráce (lodžiová zábradlí) účastníku č. 2 (žalobkyni) avšak pouze za předpokladu, že účastník č. 2 (žalobkyně) předá veškeré jím zpracované podklady na SFŽP k dotaci„ Zelená úsporám“ nejpozději do 30. 9. 2011 a SVJ následně obdrží finanční prostředky z dotace ve výši dotačního příslibu„ Zelená úsporám“ s tím, že výslovně uvádí, že vícepráce neuznává a tuto částku tedy považuje za smluvní odměnu za zajištění dotace„ Zelená úsporám“. Z této částky však bude odečtena částka uvedená v písm. g) tohoto bodu, která bude zaplacena účastníku č. 1 ([právnická osoba], a.s.). V případě, že účastník č. 3 (žalovaná) neobdrží finanční prostředky ve výši dotačního příslibu a nebude tak splněna podmínka pro výplatu výše uvedené smluvní pokuty v tomto odstavci, zavazuje se výbor SVJ účastníka č. 3 ke svolání Shromáždění za účelem schválení úhrady smluvní odměny v plné výši, k čemuž se zavazuje poskytnout maximální součinnost. V bodu 4. 2. písm. b) této Dohody je uvedeno, že účastník č. 3 uhradí přímou platbou účastníku č. 1 částku ve výši 265 833,20 Kč, přičemž účastník č. 2 s tímto výslovně souhlasí, což stvrzuje podpisem na této dohodě (prokázáno Dohodou o narovnání ze dne 30. 8. 2011 na č. l. 38 spisu).

37. Z e-mailové zprávy Mgr. [příjmení] (původní právní zástupkyně žalovaného) ze dne 12. 8. 2011 vyplývá, že upozornila pana [příjmení], že ze strany žalobkyně nebyly odstraněny všechny reklamace a připomněla předložení podkladů k programu Zelená úsporám (prokázáno e-mailem ze dne 12. 8. 2011 na č. l. 109 spisu).

38. Z penalizační faktury [číslo] ze dne 21. 9. 2011 bylo zjištěno, že byla vystavena žalobkyní na žalovaného na částku 1 743 174,72 Kč se splatností 5. 10. 2011 (prokázáno penalizační fakturou [číslo] na č.l. 110 spisu).

39. E-mailem ze dne 27. 9. 2011 žádal pan [příjmení] zprávu po žalobkyni, zda byla podána žádost o vyplacení dotace (prokázáno e-mailem ze dne 27. 9. 2011 na č.l. 111 spisu).

40. E-mailem ze dne 28. 9. 2011 upozornil [titul]. [příjmení] žalovaného, že dokumentace pro poskytnutí dotace nebude zaslána úplná, neboť žalovaný neproplatil fakturu s vyúčtováním smluvní pokuty za pozdní úhrady vystavených faktur a žalobkyně tak nemůže vydat potvrzení o úhradě ceny díla dle smlouvy (prokázáno e-mailem ze dne 28. 9. 2011 na č.l. 110 spisu).

41. Dopisem ze dne 30. 9. 2011 upozornila Mgr. [ulice], že dle Dohody o narovnání se žalobkyně zavázala předat Státnímu fondu životního prostředí (dále jen SFŽP) veškeré podklady k dotaci Zelená úsporám. Penalizační faktura vychází z nesprávných údajů a z nesprávné interpretace Smlouvy o dílo. Krok žalované nelze než posuzovat jako záměrné nenaplňování závazků dle Dohody o narovnání (prokázáno dopisem ze dne 30. 9. 2011)

42. Ze zprávy SFŽP ze dne 30. 9. 2011 bylo zjištěno, že žádost nebyla přijata z důvodu nekompletnosti z důvody chybějícího prohlášení De minimis a chybějícího potvrzení o úhradě faktur (prokázáno zprávou SFŽP ze dne 30. 9. 2011 na č.l. 115 spisu).

43. Dne 30. 3. 2012 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 3 934 585,21 Kč (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 30. 3. 2012 na č. l. 30 spisu).

44. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 2. 5. 2012 bylo zjištěno, že znalkyní byl posuzován stav lodžiových těles vč. podlahového souvrství na objektu bytového domu [ulice a číslo] [číslo], [obec a číslo]. Znalkyně konstatovala u stropní konstrukce lodžiových těles nevyrovnání stropní konstrukce pro tepelnou izolaci, podložení vodícího systému zasklených lodžií. U podlahového souvrství lodžiových těles realizaci v rozporu s požadavky projektové dokumentace, zejména absence hydroizolační rohože s drenážní funkcí. Chybně realizovaná dlažba. U zábradlí lodžiových těles použití necertifikovaných kotev do kontaktního zateplovacího systému. Náklady na opravy byly vyčísleny na částku 3 707 216 Kč vč. DPH (prokázáno znaleckým posudkem Ing. [příjmení] ze dne 2. 5. 2012 na č. l. 175 spisu).

45. Dopisem ze dne 20. 6. 2012 reklamoval žalovaný vady díla dle čl. VIII Smlouvy u žalobkyně prostřednictvím své tehdejší právní zástupkyně. Uvedl, že podlahové souvrství všech lodžiových těles objektu je nestabilní, je provedeno v rozporu s požadavky projektové dokumentace (chybí položení hydroizolační rohože s drenážní funkcí). Chybně je též realizována dlažba – lepení dlažby není aplikováno tzv. bezdutinově, lokálně je dlažba realizována v protispádu, případně tzv. bezespádově. Zábradlí všech lodžiových těles je kotveno necertifikovanými kotvami, neodpovídá průměr použitých kotev, v rozporu s požadavky projektové dokumentace chybí ukončovací krytky hliníkové konstrukce. Stropní konstrukce lodžiových těles nebyla před instalací zateplovacího systému vyrovnána. Průhyb tvoří až 50 mm – v rozporu s požadavky projektové dokumentace i zápis ve stavebním deníku list č. 7720049 ze dne 25. 8. 2010. Chybně osazeno zábradlí do vodorovné roviny všech lodžiových těles. Vodorovné odchylky mezi svislou rovinou zábradlí sousedících těles zajištěny v rozmezí 30 mm-80 mm. Žalovaný v dopise uvedl, že na výše uvedené skryté závady byl vypracován znalecký posudek. Jako další reklamované závady uvedl odpadávající těsnění lodžiových zábradlí. Opakovaná (již několikrát reklamovaná závada, která nebyla nikdy plně odstraněna), uvolněná dlaždice před vchodem 2099, chybně ukotvený a uvolněný sušák na prádlo v bytě [číslo]. Požádali o vyjádření a způsobu a lhůtě k jejich odstranění do 14-ti dnů (prokázáno dopisem ze dne 20. 6. 2012 včetně podacích lístků ze dne 21. 6. 2012 na č. l. 166-167 spisu).

46. Dopisem ze dne 9. 7. 2012 reagoval žalovaný na dopis žalobkyně ze dne 4. 7. 2012, kterým žalobkyně odmítla reklamaci vad s tím, že v odmítnutí reklamace žalobkyně neuvedla konkrétní důvody neuznání a upozornila na běh čtrnáctidenní lhůty pro vyřízení reklamace (prokázáno dopisem ze dne 9. 7. 2012 včetně podacích lístků ze dne 9. 7. 2012 na č.l. 168-169 spisu).

47. Z dodatku ke znaleckému posudku Ing. [jméno] [příjmení] z 11. 11. 2012 bylo zjištěno, že zhotovitel svévolně aplikoval podlahové souvrství v rozporu s požadavky projektové dokumentace, v podlahovém souvrství není realizována hydroizolační rohož s drenážní funkcí, podlahové souvrství je nestabilní. Při provádění nebyly lokálně dodrženy požadavky ČSN. Při místním šetření bylo u zasklených lodžií zjištěno nevyrovnání stropní konstrukce pro tepelnou izolaci. Patrno je podložení vodícího systému zasklených lodžií v odchylkách až 40 mm. U všech šetřených bytových jednotek byla zjištěna absence krytek madla zábradlí, téměř u všech šetřených zábradlí je uvolněné těsnění (prokázáno Dodatkem znaleckého posudku ze dne 11. 11. 2012).

48. Dopisem ze dne 21. 5. 2015 uplatnila právní zástupkyně žalovaného v rámci záruční doby slevu z ceny díla ve výši 3 707 216 Kč, neboť žalobkyně odmítla odstranit reklamované vady a vady ve lhůtě stanovené ve Smlouvě neodstranila a nadále setrvává na svém odmítavém stanovisku (prokázáno dopisem ze dne 21. 5. 2015 včetně podacích lístků ze dne 21. 5. 2012na č.l. 170-174 spisu).

49. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], [titul za jménem] ze dne 9. 12. 2015 bylo zjištěno, že provedené práce týkající se absence hydroizolační vrstvy, lepení dlažby, sklonu podlahového souvrství, vyrovnání podhledů, osazení zábradlí, jsou v rozporu s projektovou dokumentací a rovněž s technologií provádění, doporučil komplexní opravu lodžií. Odhad nákladů na vyčíslení vad vyčíslil na 4 758 874 Kč vč. DPH (prokázáno znaleckým posudkem Ing [jméno] [příjmení] [titul za jménem] ze dne 9. 12. 2015 v přílohové obálce).

50. Z revizního znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] bylo zjištěno, že se závěry znaleckého posudku Ing. [příjmení] souhlasí s nějakými výhradami, a to k nevyrovnání podhledu stropní konstrukce, že podhled lodžií zkoumaný při průzkumu byl vyrovnán do roviny, která však není vodorovná. Souhlasí, že podlaha lodžie nebyla provedena dle projektové dokumentace. Navržený podlahový systém hydroizolační rohože s drenážní funkcí by však nezajistil spolehlivou funkci – nutností je aplikace účinné hydroizolace. Ve většině případů je zábradlí kotveno do stěny, která přímo nesousedí s interiérem, dané kotvení z hlediska tepelných mostů nemá žádný vliv. Skutečně použité kotvy dle posudku v příloze vyhovují. K závěrům znaleckého posudku Ing. [příjmení] znalecký ústav uvedl, že se závěry zmíněného posudku souhlasí též s nějakými výhradami. Co se týče podlah lodžií, doplnil, že při průzkumu byla zjištěna pod lepenou dlažbou hydroizolační stěrka, která je aplikovatelná na povrch extrudovaného polystyrenu a při mírně mechanickém namáhání odebraného vzorku stěrky se snadno v hmotě tvoří trhliny. Z tohoto pohledu je aplikace na polystyren nevhodná. Znalecký ústav dále uvedl, že z vad uvedených v předávacím protokolu se v současné době na lodžiích nachází vypadávající těsnění výplní zábradlí. Tato vada existuje u všech zkoumaných lodžií. Hydroizolační vrstva s drenážní funkcí v podlahovém souvrství není. Projevy vad se dle vyjádření uživatelů a dle místního šetření nevyskytují, nelze je však vyloučit. Přibližně na polovině lodžií (na 11 z 20) byl zjištěn sklon podlahy větší než 2%. Hodnota sklonu pod 2% je v rozporu s požadavkem uvedeným v projektové dokumentaci a předpisů dodavatele dlažby, nicméně splňují doporučení normy. Dlažba není místy lepena k podkladu plnoplošně. Lepící hmota v místě sond vykazovala dutiny. V těch se může hromadit srážková voda prosakující spárami dlažby. Při následných mrazových cyklech pak může docházet k degradaci lepící hmoty a uvolňování dlaždic od podkladu. Vadu neplnoplošného lepení dlažby nelze řešit lokální opravou. Pro nápravu je tak nutné demontovat stávající dlažbu včetně hydroizolační stěrky v celém rozsahu podlahy lodžie. Při takové demontáži dojde pravděpodobně i k porušení podkladního polystyrenu a proto musí být rovněž odstraněn. Náklady na opravy zjištěných vad na lodžiích znalecký ústav vyčíslil ve výši 2 835 633 Kč vč. DPH, jak vyplývá z přílohy [číslo] – položkový rozpočet. V projektu není požadováno uchycení zábradlí kotvami Thermax. Tento typ kotvení je určený pro uchycení lehčích prvků na fasádu. Kotvy Thermax nejsou určené pro uchycení zábradlí (prokázáno znaleckým posudkem znaleckého ústavu Dekprojekt ze dne 21. 2. 2018 na č. l. 361 spisu).

51. Z Doplňku č. 1 znaleckého posudku [číslo] bylo zjištěno, že cena za použití lešení pro opravu podlah lodžií vychází na 372 566 vč. DPH, což bylo uvedeno již v celkové kalkulaci v revizním znaleckém posudku (prokázáno Doplňkem znaleckého posudkuze dne 17. 10. 2018 na č.l. 469 spisu).

52. Z výslechu svědka Ing. [jméno] [příjmení] konaného při jednání dne 15. 9. 2015 k otázce zábradlí soud zjistil, že důvodem, proč se zábradlí dělalo v jiné kvalitě a v jiné výšce bylo to, že v tom stavu v jakém zábradlí bylo uvedeno v projektové dokumentaci, by nešlo vůbec namontovat, nebylo by možné se k tomu dostat vrtačkou. Toto byl impulz ke komunikaci o novém zábradlí, a to o zábradlí hliníkovém. Po delší komunikaci nakonec došlo k dohodě, že zábradlí bude hliníkové. Co se týče výšky zábradlí, tak tam byl rozpor mezi projektovou dokumentací a mezi výkazem výměr, kdy původně neměli projektovou dokumentaci k dispozici, a proto vycházeli z výkazu výměr a dle toho udělali výšku zábradlí. Svědek žádal o dodatek ke smlouvě a urgoval i původního předsedu výboru pana [příjmení], aby tento dodatek žalovaný podepsal, nicméně ten podpis odsouval, a nakonec dodatek podepsat odmítl. Je možné, že objednání hliníkového zábradlí, aniž by bylo písemně od žalovaného odsouhlaseno, v nějaké komunikaci mezi účastníky zaznělo. Svědek uvedl, že žalobkyně určitě posílala cenovou nabídku žalovanému na hliníkové zábradlí a určitě někde v komunikaci bude i kladná odpověď. Veškeré práce se dělají vždy s vědomím objednatele, žalobkyně by si nikdy„ neriskla“ udělat něco bez vědomí objednatele. K tomuto jednání došlo asi měsíc po zahájení prací. Zábradlí bylo provedeno v souladu s požadavky žalovaného. Původní zamýšlené zábradlí by mělo přibližně životnost 50 let. Životnost hliníkového zábradlí je mnohem vyšší. Nové zábradlí bylo rozměrově vyšší. Dle projektové dokumentace to bylo asi 140 cm a dělalo se nestandardně, dělalo se pod úroveň podlahy lodžie, nikoli nad podlahu, jak je to standardní. Počet kusů zábradlí byl stejný. Nové zábradlí mělo úplně jinou konstrukci. V místě, kde by se původní zábradlí mělo vrtat, tak zde byly nacvakávací lišty. Žalovaný řekl, ať žalobkyně navrhne jiné zábradlí, a tak se vzájemně na hliníkovém zábradlí dohodli. Jak se účastníci dohodli na nové ceně zábradlí a zda tato komunikace byla písemná, si svědek již nepamatoval. O cenách na straně zhotovitele rozhodoval svědek. Na straně žalovaného byl pan [příjmení] a pan [příjmení], kteří tuto cenu odsouhlasili. K otázce zazipování svědek uvedl, že zazipování je vlastně zaplachtování, vršení a nainstalování teplometu na naftu, tedy temperování fasády. Dělá se to proto, aby se vytvořilo prostředí, ve kterém se dají provádět práce, i když nejsou příznivé klimatické podmínky. Samozřejmě levnější je práce přerušit do doby, kdy zase klimatické podmínky budou příznivé. Pan [anonymizováno] se však důrazně domáhal toho, aby se práce prováděly bez ohledu na počasí. Toto doporučil následně i technický dozor. Poprvé to padlo někdy na kontrolním dnu (kontrolní dny se konaly každý týden v pondělí), někdy v listopadu, kdy klimatické podmínky již byly špatné. Tenkrát byla velmi chladná zima, kdy již od půlky listopadu do března byly mrazy. Na tomto kontrolním dnu pan [příjmení] řekl, že chce pokračovat bez ohledu na počasí. Toto se zaznamenalo do stavebního deníku na pokyn i stavebního dozoru. Zazipování představuje další náklady, se kterými se v projektové dokumentaci nepočítalo a ani nikdo dopředu neví, kolik přesně zazipování bude celkově stát, protože se platí nafta a podobně. Žádný písemný dokument, ve kterém by tyto vícepráce byly schváleny oběma stranami, kromě stavebního deníku, není. Účastníci žádnou dohodu o tom, kdy a kdo bude zazipování platit, neuzavírali, ani předem nešlo určit, kolik to bude stát. Toto bylo uvedeno až v závěrečném součtu nákladů a bylo to někdy na jaře roku 2011. Každopádně představenstvu žalovaného byl předem dán k odsouhlasení soupis prací. Vždy se u všech prací odsouhlasil objem prací a následně se vydal daňový doklad. Faktura za příplatek za nové zábradlí nebyla. Dodatky k vícepracím nejsou, ale vyslýchaný měl důvěru v to, že se žalobkyně s žalovaným dohodne na všem. Co se týče splatnosti faktur, žalovaný nežádal o prodloužení splatnosti faktur a vyslýchaný neví, že by se ke každé faktuře výbor scházel ke schválení. Fungovalo to tak, že účetní vystavila fakturu, svědek fakturu následně předal členu výboru, který jí převzal, podepsal a jednu fakturu si nechal. Od této chvíle vyslýchaný počítal 14 dní na zaplacení faktury. Nicméně každé faktuře předcházelo schválení objemu a ceny prací, to znamená, že faktura jako taková už byla pouze daňový doklad, nicméně výbor SVJ již znal cenu konkrétních prací. Fungovalo to tak, že svědek stavebnímu dozoru předal soupis provedených prací, a to písemně, a následně výbor buďto dal souhlas, nebo měl nějaké připomínky. Vždy se fakturovalo až po odsouhlasení objemu prací. Z výslechu svědka konaného dne 10. 5. 2016 bylo zjištěno, že v průběhu díla byly připomínky k provádění díla, a ty byly průběžně vyřešeny. Následně se objevily i reklamace, řešila se dlaždice u vchodu, byly i reklamace na podhledy balkonů a nějaká drobnost s klempíři. K delaminaci elastického těsnění u skleněných výplní zábradlí svědek sdělil, že těsnění vypadávalo, měli na to subdodavatele. Svědek neví, jak je to v současné době, subdodavatel to řešil a vyslýchanému není známo, zda to dořešil. Zástupce subdodavatele tam několikrát byl a toto opravovali. K nedodržení vodorovné nerovnosti při osazování zábradlí svědek uvedl, že o nedodržení roviny se dozvěděl až ze znaleckého posudku. V průběhu prací se kontrola prováděla a nebylo vytýkáno, že by zábradlí nebylo v rovině. Mohlo se stát, že se vrtal otvor do železobetonu a narazilo se na výztuž a pak se muselo vrtat jinde a poté nelze zajistit 100 % rovinnost. Na toto byla žalobkyně upozorněna až po předání díla. K absenci ukončujících záslepek vodorovných profilů madel zábradlí vyslýchaný uvedl, že toto nebylo součástí dodávky ani to nebylo v nabídce. Zábradlí se vyrábí na zakázku, není to něco, co by se mohlo koupit v obchodě. K absenci hydroizolační vrstvy s drenážní vrstvou svědek sdělil, že před realizací balkonů došlo k dohodě, že původně navržená fólie, tedy dle projektu, se nahradí hydroizolační stěrkou, která je obvyklá pro tento typ konstrukce. To, co navrhl projektant, se nedalo splnit. Fólie byla dodávána od firmy [anonymizováno]. Tuto fólii žalobkyně dávala na jiné stavbě na [obec], kde se jí neosvědčila. Tenkrát se na to dělal i znalecký posudek a laboratorní testy zjistily, že vlivem teploty dochází k oddělování fólie a k separaci dlažby od ostatního souvrství. Tím, že na lodžie dala hydroizolační stěrku, uchránila žalovaného dalších problémů. Také [anonymizováno] v dnešní době nahradil fólii hydroizolační stěrkou. Pokud by nebyla použita hydroizolační stěrka, tak by se to projevilo na stropech promáčením a byly by tam viditelné fleky. Zda stavební dozor byl u všech pokládek na všech lodžiích, svědek neví, stavební dozor chodil neohlášeně, různě. Vyslýchaný nebyl vždy u toho, když tam byl stavební dozor, nicméně se domnívá, že by si stavebníci nedovolili to položit jinak. Je to obvyklý postup. K nedostatečnému sklonu podlahového souvrství dle projektové dokumentace vyslýchaný uvedl, že toto se probíralo průběžně a bylo to i průběžně kontrolováno. Je pravda, že některé dlažby nevykazovaly spád, respektive nevykazovaly požadovaný spád. Byly ve spádu, ale ne v tom požadovaném 2 % spádu, nicméně se neobjevily konkrétní vady, takže to zřejmě kvalitu dlažby neovlivnilo. Od předání díla se toto též nějak nezměnilo, a tudíž na to mohlo být upozorněno ještě před předáním díla. Ve vztahu k otázce nevzhledného provedení některých detailů –„ návaznost keramické dlažby na svislo a další konstrukce“ – svědek soudu sdělil, že toto jsou záležitosti, které se neřešily před předáním stavby a řešit se to mohlo. Dílo bylo předáno a nikým toto nebylo vytýkáno. V daném případě se žalobkyně přizpůsobila možnostem. V reakci na tvrzení, že není dodržena přímost spárování, vyslýchaný uvedl, že to odpovídalo současným normám. Dlažba se vždy vyrábí s rozměrovou tolerancí asi 2 mm s tím, že spára je 4 mm a přímost spáry v dlažbě této kvality nelze dodržet. Vždy se vezmou vzorky a zákazník si vybírá přesně dlažbu, kterou chce. Svědek neví, zda k výběru došlo přímo na základě písemné objednávky, nicméně se domnívá, že to určitě bylo ve stavebním deníku. Tyto věci byly náplní kontrolních dnů. Tato konkrétní dlažba byla 100 % odsouhlasena. K nerovnosti zateplovacího systému na spodním líci stropu lodžie vyslýchaný uvedl, že o nerovnosti stropu se dozvěděli až v průběhu zateplování. Vytyčily se balkony, kde se úprava udělala, a žalobkyně se přizpůsobovala, jak to šlo, neboť domy byly křivé. Bylo vytýkáno, že nerovnost stropů má vliv na životnost zasklení, ale takto není. Zasklení lodžií na to vliv rozhodně nemá. Kvůli křivému stropu se nesnižuje životnost zasklení. K tomu, že u jedné ze zpřístupněných lodžií byla evidována ztráta adheze fasádní omítky od tepelného izolantu, a to na spodním líci stropu, vyslýchaný uvedl, že o tom ví, tuto vadu uznali a navrhli, jak ji řešit, ale až poté, co žalovaný zaplatí to, co žalobkyni dluží. Šlo o to, že tam bylo použito jiné lepidlo, než mělo být. Provedení hydroizolace bylo dohodnuto, pokud by se účastníci nedohadovali, tak by to žalobkyně udělala hned. Montáž lodžie je věc, která trvá delší dobu a pokud by žalobkyně udělala něco jiného, než si žalovaný objednal, tak by na to upozornil hned, a ne až ve znaleckém posudku. Vyslýchaný se domnívá, že žalobkyně též splnila zákonnou povinnost, že žalovaného upozornila na nevhodnost použitého materiálu. Písemně se změny projektové dokumentace řešily na kontrolních dnech s panem [příjmení], se stavebním dozorem a s p. [příjmení] s tím, že nelze oddělovat kotvy od zábradlí a pokud se použije jiná konstrukce, tak je to samozřejmě včetně kotvení. Konkrétně kotvy se zvlášť neřešily, jsou součástí konstrukce zábradlí. Při doplňujícím výslechu svědka konaném dne 20. 3. 2020 bylo zjištěno, že povědomí o tom, jaké požadavky měla banka při poskytnutí úvěru žalovanému, vyslýchaný neměl, to bylo věcí klienta. Nevěděl ani o tom, že požadavkem banky bylo to, že částku musí dle faktury schválit výbor žalovaného. Před samotným vystavením faktury vyslýchaný předával soupis prací stavebnímu dozoru panu [příjmení], který korespondoval s rozpočtem, a i se soupisem prací minulých, kdy pro kontrolu tam byly již uvedeny práce, které již byly fakturovány. Poté mu došel zpět schválený soupis prací a vyslýchaný následně vystavil fakturu. Asi po týdnu mu to přišlo zpátky a buď tam pan [příjmení] chtěl něco změnit anebo to potvrdili. Neví, zda se výbor scházel již po předání tohoto soupisu. Soupis prací, který vyslýchaný předával panu [příjmení], již byl oceněn. Konec věty„ Splatnost vystavených faktur bude 14 dnů od jejich předání a odsouhlasení objednatelem“ do smlouvy vložil žalovaný. Co tím přesně žalovaný mínil, je svědkovi dost nejasné. Sám to pochopil tak, že pokud bude mít odsouhlasený soupis prací, tak může fakturovat. O výboru se tenkrát nehovořilo. Ve vztahu k jednáním se žalovaným svědek dále uvedl, že co požadoval pan [příjmení], tak vnímal, že to požadoval žalovaný. [příjmení] moc, jíž by pan [příjmení] pověřil pana [příjmení], vyslýchaný neviděl. Ve vztahu k podání žádost o dotaci„ Zelená úsporám“ vyslýchaný dodává, že mu žalovaný stanovil a sdělil termín, do kdy to muselo být doloženo. Svědek dával tedy„ do kupy“ podklady s tím, že mu chybělo prohlášení De minimis a dále doklad o tom, že dílo bylo uhrazeno, což nebylo. Potvrzení De minimis žalovaný nedodal, na svědka to dělalo dojem, že se žalovaný snažil, aby vyslýchaný termín nestihl. Žalovaný si stanovil termín, dokdy má být podaná žádost, sám a podmínil tím i proplacení toho zábradlí. Na podání dokladů na fond životního prostředí bylo času dost, to nebylo podmíněno žádným termínem.

53. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] dne 19. 1. 2016 bylo zjištěno, že svědek dělal pro žalovaného stavební dozor. Svědek uvedl, že zábradlí bylo provedeno dle projektové dokumentace. Provedení bylo náhradní, ale bylo provedeno tak, jak uvedl statik, respektive jak přepočítal statik. Bylo tam jiné kotvení, a to do betonové konstrukce objektu. Svědek si nevzpomněl, že by zábradlí mělo být jiné, než mělo být dle projektové dokumentace. Již při předání díla tam byly vady těsnění, výplní zábradlí, kdy již tenkrát se to opravovalo. Když se svědek přijel podívat asi po roce, tak tam gumy stále visely a byl tam týž problém. Staticky zábradlí vyhovovalo, neboť jinak by nemohlo dojít k předání díla, ani by jinak nebylo nepřevzato a nezkolaudovalo by se. Původně byla dohoda na ocelové zábradlí a následně po dohodě s panem [příjmení] a panem [příjmení] bylo zábradlí hliníkové, ale již si to přesně nepamatoval. Co se týče kvality hliníkového zábradlí, svědek uvedl, že hliník má delší životnost, a je to výhodnější i z hlediska údržby, pokud by zábradlí bylo uděláno řádně. Pokud je zábradlí vyšší, ke škodě to určitě není. Ke škodě by naopak bylo, kdyby bylo zábradlí nižší, což by bylo i v rozporu s normou. Písemně, dle smlouvy o dílo, svědek návrhy na změny objednateli (žalovanému) ke schválení nepředkládal, neboť praxí bylo, že vše se řešilo na kontrolních dnech a na těchto kontrolních dnech veškeré změny byly vedením žalovaného i schvalovány. Byla to dohoda všech stran s tím, že na kontrolních dnech se projednávaly veškeré změny a podobně a následně podpisem stavebního deníku tyto změny byly odsouhlaseny. Pokud by s tím některá strana měla problém, tak by to tam bylo určitě uvedeno. Svědek si již nepamatoval, zda se při kontrolním dnu konkrétně řešila změna na hliníkové zábradlí, nicméně veškeré změny by měly být zaneseny ve stavebním deníku. Je pravda, že některé změny se ani nezapisovaly a pouze se na nich účastníci dohodli a objevily se následně ve schválených dodatcích, které vedení schválilo a zaplatilo. Soupisy prací se dělaly jednou za měsíc, neboť tam docházelo k měsíční fakturaci. Mimo tyto soupisy prací dle smlouvy o dílo byly dále soupisy víceprací a ty se dělaly v průběhu stavby. Cena zábradlí byla účtována po osazení zábradlí. Svědek nevěděl, proč dodavatel (žalobkyně) chce náhradu za zimní opatření, neboť dle smlouvy měla mít dílo hotové do konce roku. Tenkrát svědek žalobkyni řekl, že pokud potřebuje pokračovat v pracích a nestihla je, tak ať si zařídí zazipování. K dohodě o prodloužení termínu došlo někdy později, dohodou mezi žalobkyní a vedením žalovaného. Pokud žalobkyně uvádí, že by měla odstraňovat betonové zábradlí 2 měsíce, tak je to„ trapné“. Věděla to, měla to naceněné, měla harmonogram a měla s tím počítat. Svědek se domnívá, že v té době měla žalobkyně i kapacitní problém, neboť měla více zakázek. V předmětném období uhodily noční mrazy -2 až -3 °C a určité práce jako stěrkování, lepení izolantů, tedy veškeré mokré procesy jdou provádět pouze do +5° C. Žalobkyně to však prováděla dál, tak jí svědek řekl, že si buď zajistí další technologie, tedy zateplení anebo bude muset práce přerušit. Žalobkyně si objekt zazipovala a pracovala dál. Věc se řešila na kontrolním dnu, nikoli na úrovni vedení žalovaného, nicméně bylo to již věcí žalobkyně, neboť ona má mít takovou odbornou způsobilost, aby si vytvořila klimatické podmínky a mohla práce provádět dál. Pan [anonymizováno] v té době trval na dodržení smlouvy s tím, že svědek řekl, že žalobkyně si udělá taková opatření, aby dílo mohla provádět dál a žalobkyně s tímto takto souhlasila. Když se řešily následně vícepráce při dokončení díla, tak zde sice byla zmínka o zazipování, ale svědek ji negoval. Toto v žádném případě nebyly vícepráce, které by podléhaly úhradě žalovaného. Je to věcí jen žalobkyně, pokud nestihla udělat mokré procesy do zimního období a musela tyto procesy provádět i potom, co udeřily mrazy, a tudíž to musí jít na její náklady, pokud měla pokračovat dále a stihnout termín dodání díla. Případně si žalobkyně mohla prodloužit termín dokončení díla již v tu dobu, ale na to vedení žalovaného nepřistoupilo. Jednání a schvalování před vystavením faktury probíhala tak, že pan Ing. [příjmení] svědkovi předložil soupis provedených prací s cenou za tyto práce. Svědek odsouhlasil fyzické objemy těchto prací a následně vše předložil vedení žalovaného. Pokud s tím souhlasili, tak tuto fakturaci podepsali a následně byla vystavena dodavatelem faktura, která byla vedením žalovaného proplacena. Když svědek s něčím nesouhlasil, tak věc předložil panu Ing. [příjmení], se kterým problematické části po dohodě opravili a následně předložili vedení žalovaného. Svědek se domnívá, že v tomto ohledu nebyl s panem Ing. [příjmení] žádný problém. Do kdy následně faktury měly být vedením žalovaného proplaceny, už nevěděl. Faktury šly již od dodavatele rovnou žalovanému. Poté, co byla vystavena faktura, tak již svědek neví, že by následně ještě dále tato faktura byla schvalována výborem žalovaného, stanovy žalovaného nezná. Svědek dále uvedl, že k reklamaci vad došlo, přičemž vady, které byly reklamovány, byly odstraněny. Asi čtyři balkony byly zcela vykopány a udělány znovu, ale v některých případech některé balkony zcela opraveny nebyly, přibližně ve dvou nebo čtyřech případech. To také záleželo na dohodě žalobkyně s majitelem bytu, zda je tam pustil nebo nepustil. Někdy žalovaný požadoval, aby si žalobkyně zajistila přístup k bytům z venku na své náklady a podobně, takže dál už svědek neví, jak ta dohoda nakonec dopadla. Co se týče vad v záruční lhůtě, tak svědek uvedl, že zde se reklamovaly nějaké vady opět na balkonech, a to asi rok poté. Svědek byl na místě i s paní profesorkou, která dělala znalecký posudek. Bylo zjištěno vydrolování, spárování dlažby a některé dutě znějící dlaždice. Při výslechu svědka konaném dne 10. 5. 2016 bylo zjištěno, že chyběly záslepky vodorovných profilů (madel zábradlí) a správně tam být měly. Co se týče hydroizolační vrstvy s drenážní vrstvou, tak se změnila technologie v provádění a tuto technologii navrhl dodavatel /žalobkyně). Za funkčnost této technologie zodpovídá dodavatel. Tato technologie byla odsouhlasena, kydy se neodsouhlasila, nebyla by tam. Co se týče vizuálního vzhledu prováděné dlažby a navazujících soklů, toto nebylo uvedeno v soupisu vad a není to vada projektové dokumentace, je to pouze vizuální vada. K použití kotev M8, svědek uvedl, že vzhledem k tomu, že dodavatel tehdy rovnou navrhl jiné řešení, než bylo v projektové dokumentaci, tak chtěli vypracovat statický posudek. Následně přinesli posudek od statika, kde statik odsouhlasil provedení kotvení zábradlí dle návrhu dodavatele a statik sdělil, že je to dostačující a odpovídá normě z hlediska statiky a bezpečnosti, nicméně byla to změna oproti projektu. Svědek dále uvedl, že je určitě potřeba mít dle nějaké normy v podlahovém souvrství i hydroizolační vrstvu. Když na balkon prší, tak samozřejmě tam potřeba hydroizolační vrstva je, aby vlhko nepronikalo dolů a do stran. Tam kde svědek byl (cca 40 - 50% lodžií), tak se tekutá hydroizolace prováděla, ale nebyl samozřejmě na všech balkonech, takže pokud se následně prováděla sonda a bylo zjištěno, že tam tato hydroizolace není, tak pak je to samozřejmě smůla dodavatele. K nedostatečnému sklonu lodžií svědek uvedl, že některé lodžie si měřil i sám a asi u 10 balkonů byl sklon menší, než stanoví norma, nicméně všechny vodováhou neměřil. Někdy ale ten nedostatečný sklon vycházel z výšky prahu u balkonových dveří, aby se voda nevracela, to ale bylo asi v 10 případech. Kvůli tomu nechali asi 10 balkonů předělat. To, že dlažba pruží, může být způsobeno vrstvou tvrzeného polystyrenu. Způsob lepení dlažby upravuje technologický předpis dodavatele lepicích hmot. Česká norma upravuje, jak má být dlažba provedena.

54. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že dne 23. 5. 2010 žalovaný svědkyni zaslal návrh smlouvy, který předtím obdržel od žalobkyně. Byl to pouze návrh v hrubých obrysech, na připomínkování smlouvy se podílelo více osob. Verze, která odcházela jako poslední, po všech připomínkách, byla 18. 6. 2010 zaslána žalobkyni a všem dalším účastníkům, kteří se na této smlouvě podíleli. V této smlouvě byly zapracovány připomínky toho, jak má stavba probíhat, jak má být fakturováno, jaké jsou podmínky čerpání úvěru apod. Návrh smlouvy svědkyně obdržela s tím, že se na uzavření smlouvy spěchá, neboť do 1. 8. 2010 měla být zahájena stavba. Podpisu smlouvy se svědkyně neúčastnila. Smlouva o dílo byla též předjednána s úvěrovou bankou s tím, že bance následně byla předložena faktura i s tím, že banka požadovala mít souhlas výboru s fakturami. Věta„ Splatnost vystavených faktur bude 14 dnů od jejich předání o odsouhlasení objednatelem.“ se dle svědkyně do smlouvy dostala následujícím způsobem. V původním návrhu smlouvy byla splatnost pouze 14 dní bez jakéhokoli dovětku s tím, že tato věta se do smlouvy dala po telefonické a emailové komunikaci mezi účastníky a poté, když byly známy i podmínky banky, kdy banka požadovala odsouhlasení faktury výborem. Při kontrolních dnech docházelo většinou k předání faktury s tím, že pan [příjmení] dal předem vědět, že vystavuje fakturu. Stavba tedy oznámila žalovanému, kdy bude kontrolní den. Bylo i dohodnuto, že pokud dojde k předání faktury, tak ani nemusí být přítomen celý výbor s tím, že pan [příjmení] měl zkontrolovat soupis prací a pak byla předložena faktura. Poté se teprve sešel výbor a došlo k odsouhlasení faktury včetně i dalších věcí, které byly potřeba. Následně to, zda byla faktura odsouhlasena, bylo oznámeno žalobkyni a předáno do banky k proplacení. O tomto byly sepisovány i zápisy. Některým těmto schůzím výboru žalovaného byla svědkyně přítomna a tyto zápisy byly podepisovány v její přítomnosti. Tato věta tedy, že splatnost vystavených faktur bude 14 dnů od jejich předání a odsouhlasení objednatelem, byla dána do smlouvy v jejím počátku, tedy od chvíle, kdy bylo zřejmé, jaké i banka má podmínky. Řešilo se to i s panem [příjmení] s tím, že se mohlo stát, že někteří členové výboru mohli čerpat dovolenou nebo být na služební cestě a tak právě řešili, aby nenastala situace, že by se dostali do prodlení. Pokud byla faktura předložena při kontrolním dnu, tak se na fakturu psalo i kdo jí převzal a následně se sdělovalo žalobkyni, že došlo k jejímu odsouhlasení. Toto si sdělovali buď telefonicky anebo e-mailem. Sdělovalo se, že výbor se sejde např. již za týden apod. Pan [anonymizováno] se k odsouhlasení faktur vyjadřoval a následně danou fakturu výbor odsouhlasil a hned druhý den ji nesl s pokynem k proplacení do banky. Svědkyně byla i přítomna tomu, kdy výbor žalovaného řešil, kdo fyzicky to tam ten druhý den odnese. Věta„ Splatnost vystavených faktur bude 14 dnů od jejich předání o odsouhlasení objednatelem.“ se do smlouvy dostala i po doporučení panem Ing. [anonymizováno], který pracoval ve [anonymizováno] a zároveň byl jedním z majitelů bytu a ten právě říkal, že tato věta tohoto znění by tam takto být měla, neboť je to na stavbě běžná praxe. Znění smlouvy bylo zasíláno i panu [příjmení], který se nikdy nevyjádřil tak, že by s něčím nesouhlasil nebo že by něčemu neporozuměl. Praxe byla taková, že pan [příjmení] na stavbu přišel, někomu předal fakturu a následně se musel sejít výbor, který to celé zkontroloval. Jiný výklad věty týkající se splatnosti faktur možný není. Svědkyně dodává, že pan [příjmení] od počátku nemohl odsouhlasovat faktury. K čerpání dotace svědkyně uvedla, že pan [příjmení] věděl, jaké jsou podmínky banky, jaké jsou podmínky čerpání dotace„ Zelená úsporám“, a až když začaly problémy, když začaly reklamace, kdy stavba byla v prodlení a neprobíhala tak, jak měla, tak přišla penalizační faktura od pana [příjmení]. Z žádného jednání pan [příjmení] nemohl nabít dojmu, že odsouhlasování faktur mohlo být jinak a faktura nikdy nemohla být proplacena bez schválení výborem. U žádných jednání, kde by se řešilo zábradlí, že by něco mělo být jinak, než je v projektové dokumentaci, svědkyně nikdy nebyla. Samozřejmě to, že tam jiné zábradlí je, ví, ale nikdy žádné komunikaci přítomna nebyla. Svědkyně dále doplňuje, že se samozřejmě účastnila různých reklamací díla, nicméně nikdy nebyla přítomna tomu, že by žalobkyně nějakým způsobem řešila se žalovaným to, že by zábradlí mělo být jiné, než je uvedeno v projektové dokumentaci, ani to neproběhlo žádným e-mailem, ani nikdy nepřipravovala žádný dodatek ke smlouvě týkající se zábradlí. Zazipování si řešila žalobkyně, ke svědkyni se toto dostalo až ve chvíli, kdy žalobkyně požadovala proplacení zazipování. Nebyl uzavřen žádný dodatek ke smlouvě, a ani o tom nebylo dopředu nějak jednáno. K prohlášení De minimis svědkyně uvedla, že se jedná o prohlášení, které muselo být doloženo k čerpání dotací. Bylo to v podstatě potvrzení o tom, že v předchozích třech letech nebyla čerpána žádná jiná dotace, která by byla vyšší, nebo která by mohla převýšit částku, která byla stanovena pro čerpání, což v tomto případě bylo 6 až 7 milionů Kč. To znamená, že pokud by tedy nějaká dotace předtím čerpána byla, tak by následně mohla být čerpána dotace maximálně do této výše. Toto čestné prohlášení De minimis měla zajistit žalobkyně, respektive pan [příjmení]. Pokud by něco neměl nebo mu něco chybělo, k čemu potřeboval součinnost žalovaného, tak toto měl od žalovaného zajistit. Pan [anonymizováno] se zavázal, že zajistí veškeré podklady a že zajistí čerpání této dotace. Pokud by toto neměl podepsáno od žalovaného, takto měl zajistit. Se svědkyní ohledně tohoto prohlášení pan [příjmení] nekomunikoval. Naopak svědkyně jej opakovaně vyzývala před koncem termínu, nechť potvrdí, že má veškeré listiny potřebné k čerpání dotace k dispozici. On to nijak nepotvrdil a pět dní před koncem lhůty od něj přišla penalizační faktura, což jsme z jeho strany považovali za nátlak, neboť to bylo tedy tak, že buď žalovaný zaplatí penalizační fakturu a on podá potvrzení, že bylo vše splaceno anebo žalovaný nebude čerpat dotaci. Před koncem lhůty uvedl, že nedoplnil potvrzení o úhradě, a že nedodal potvrzení De minimis, a proto to SFŽP vrátilo, že nebude žádost přijata z důvodu nekompletnosti. Dne 28. 9. 2011 svědkyně dohledala e-mail od pana [příjmení], kde je uvedeno„ Dobrý den, dosud se mi nepodařilo dovolat se na Krajské pracoviště SFŽP v [obec] panu [příjmení] pro sjednání schůzky. Pokud se nedovolám zítra, posílám podklady poštou. Dokumentace však nebude úplná, protože dle informací od jednatele naší společnosti pana [příjmení] [jméno] byla zaslána faktura s vyúčtováním smluvní pokuty za pozdní úhrady námi vystavených faktur. Bez proplacení této faktury Vám nemohu vydat potvrzení o úhradě ceny díla dle SOD potřebné pro čerpání dotace. S pozdravem [titul]. [jméno] [příjmení].“ Z tohoto e-mailu dle svědkyně ani nevyplývá, že by chyběl nějaký další dokument, který by měl žalovaný dodat. Následovala komunikace s úřadem, zda to lze vyřešit i jiným způsobem, pokud žalovaný nedostane od žalobkyně potvrzení o zaplacení díla a SFŽP sdělilo, že pokud žalovaný doloží úhradu všech faktur uvedených ve smlouvě, bude to stačit. Přes noc tedy paní [příjmení] zkompletovala veškeré faktury a další den svědkyně s panem [příjmení] a panem [příjmení] jeli do [obec] a vezli veškeré podklady, pravděpodobně i prohlášení De minimis. Na místě vše doložili, vše bylo uznáno a následně byla dotace čerpána. Bylo to zjevně připraveno tak, aby buď žalovaný tedy zaplatil penalizační fakturu anebo nemohl čerpat dotaci„ [ulice] úsporám“, ale splatnost penalizační faktury byla navíc až po lhůtě k poskytnutí dotace. Právní zastoupení žalovaného ukončila svědkyně, neboť na shromáždění vlastníků jednotek se určití lidé nevybíravým způsobem vyjadřovali o svědkyni i o výboru, přičemž pan [příjmení] dával lidem do schránky dopisy, kde se nevybíravým způsobem vyjadřoval o výboru a o svědkyni. Proto se svědkyně rozhodla k ukončení právního zastoupení pro ztrátu důvěry.

55. Z výslechu účastníka řízení [jméno] [příjmení] (bývalého předsedy SVJ) soud zjistil, že zábradlí bylo zaplaceno. Na konci realizace zhotovitel začal požadovat nějaké vícepráce, ale žádný dodatek k tomu uzavřen nebyl, ani žádné vícepráce potvrzeny nebyly. Svědek nebydlel v předmětném domě v době realizace díla a nebydlí v něm ani v současné době, tudíž si na to, z čeho je zábradlí vyrobeno nebo jak vypadá, nevzpomíná. Domnívá se, že je hliníkové. Žalobkyně přišla s vyčíslením víceprací a dalších požadavků až na konci realizace díla, což bylo někdy v dubnu, květnu roku 2011, ale to žalovaný nemohl vůbec akceptovat, neboť toto nebylo požadováno v průběhu provádění díla a nebylo to nějak schváleno ani k tomu nebyl uzavřen žádný dodatek. Na konci po předání díla někdy v červenci nebo v srpnu 2011 došlo z iniciativy žalovaného k uzavření dohody o narovnání. Tuto dohodu podepsala žalobkyně, žalovaný a [právnická osoba] s tím, že veškeré sporné body byly obsaženy v této dohodě a byly tam i finanční prostředky, které měly být žalobkyni uhrazeny. Nicméně žalobkyně dohodu nedodržela. V dohodě o narovnání bylo uvedeno, že žalobkyně měla do 30. 9. 2011 požádat o dotaci„ Zelená úsporám“ a žalovaný i tímto požadavkem byl vázán, neboť si to odsouhlasil. Byla tam uvedena i odměna za poskytnutí této dotace. Pan [anonymizováno] se sice 30. 9. 2011 dostavil, nicméně žádost o dotaci nepodal a tvrdil, že žalovaný neposkytl součinnost, a poté vystavil penalizační fakturu. Pan [anonymizováno] řekl, že pokud žalovaný neuhradí penalizační fakturu, tak k žádné dotaci nedojde a že dotaci žalovaný nedostane. Některé dokumenty žalobkyně doložila, nicméně ten nejdůležitější dokument, tedy, že vše bylo uhrazeno, odmítla dát přesto, že se k tomu v dohodě o narovnání zavázala. [příjmení] [příjmení] úsporám žalovaný nakonec získal, ale musel přímo komunikovat se SFŽP. Dotace činila 9 500 000 Kč. To, že bylo ze strany SFŽP uvedeno, že chybí nějaké dokumenty, byl alibismus a svědek se domnívá, že žalovaný žalobkyni veškerou součinnost poskytl a vše co bylo potřeba, tak doložil. Domnívá se, že žalobkyně dohodu o narovnání nesplnila. V době, kdy se řešila zazipovací opatření, tedy v listopadu a v prosinci 2010, tak již byla žalobkyně ve skluzu s plněním díla. Pan [anonymizováno] jako stavební dozor tenkrát řekl, že pokud má stavba pokračovat, tak se musí provést zazipování. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně snažila termín ukončení díla stihnout, tak provedla zazipování. Výbor žalovaného toto vzal pouze na vědomí, nic neschvaloval. Dne 1. 8. 2010 byla uzavřena smlouva a stavební povolení díky skluzu stavebního úřadu bylo až 18. 8. 2010 Pan [anonymizováno] tvrdil, že těch 18 dní doženou, ale my jsme byli připraveni těch 18 dní jím nějakým způsobem kompenzovat. Termín dokončení díla byl 15. 12. 2010, přičemž v zápise určitě je, že byl termín posunut a žalovaný akceptoval počáteční skluz, oněch 18 dní. Problém byl v tom, že žalobkyně měla nasmlouváno více zakázek a kapacitně to tedy nemohla zvládnout, o čemž svědčí i zápisy ve stavebním deníku. Proto tedy ten skluz v listopadu a v prosinci byl mnohem větší. V době, kdy se řešilo zazipování, tak se o přerušení prací vůbec neuvažovalo s tím, že následně stejně práce byly přerušeny, ale až někdy po Novém roce, neboť se zjistilo, že žalobkyně se zazipováním nemá zkušenosti a byly zde i stížnosti od jednotlivých vlastníků bytů a v podstatě se tam za těchto podmínek moc nedalo žít. O platbě za zazipování se vůbec nebavili, žalovaný měl za to, že to zaplatí zhotovitel (žalobkyně). Pokud by stavba byla prováděna řádně a žalobkyně by plnila v termínu, tak by zipová opatření vůbec nebyla potřeba. Schvalování objemu prací a faktur probíhalo tak, že pan [příjmení] jednou týdně na kontrolním dni přinesl fakturu a k tomu byl připojen zjišťovací protokol s tím, že žalovaný mu podepsal převzetí a buď hned následující den, nebo trochu později došlo ke schválení faktury výborem žalovaného. Při schvalování u toho museli být dva členové výboru a po kontrole výkazu výměr bylo vše následně odneseno do banky k čerpání úvěru. Pan [anonymizováno] kontrolou zjišťoval správnost tohoto zjišťovacího protokolu. Nemohl jej podepsat, pouze mohl potvrdit správnost a doporučil výboru částku ke schválení. Žalovaný nemohl fakturu odsouhlasit přímo na kontrolním dni, neboť šlo o velké částky. I přímo ve smlouvě o dílo žalovaný nechal připsat, že faktura bude proplacena po převzetí a odsouhlasení. U některých faktur žalovaný pana [příjmení] i upozorňoval, že faktura bude odsouhlasena později z důvodu např. chybějícího člena výboru tím, že k tomu byli potřeba dva. Vyslýchaný dodává, že v té době i byl několikrát na služební cestě v zahraničí a muselo se tedy počkat, než se vrátí. Na to byla žalobkyně ale upozorňována předem. Nenastal případ, kdy by po doporučení pana [příjmení] žalovaný fakturu neschválil. Objemy prací, včetně ceny za tyto práce přinesli žalovanému najednou na kontrolní den, přičemž výbor žalovaného dopředu neznal částku, která bude fakturována. Pan [anonymizováno] předtím žalovanému nic nedával. Výbor se částku dozvěděl až v kontrolní den. Žalovaný za počátek běhu 14 denní lhůty chápal odsouhlasení faktury. Společnost [anonymizováno] byla součástí dohody o narovnání, protože v domě č. 2096 byly vady ve výplních, které [anonymizováno] nechtěla řešit, neboť tvrdila, že to není jejich chyba, a to všechno následně řešila dohoda o narovnání.

56. Z výslechu zástupce znaleckého ústavu [právnická osoba] Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že místní šetření v předmětném bytovém domě bylo provedeno dne 15. 11. 2017, kdy proběhlo šetření 21 lodžií. Běh času může mít vliv na takové vady, které se týkají estetičnosti, jako je třeba zašpinění spár a podobně, ale na základní vady, tj. vypadávající těsnění výplní zábradlí, vadné lepení dlažby a rizikové řešení hydroizolační vrstvy, časový odstup vliv nemá, s výjimkou dalšího vypadávání těsnění. V drtivé většině lodžií dochází k vypadání těsnění, které není řádně fixováno a lze říci, že je to v podstatě otázka času, kdy k tomu dojde. Tato vada spočívající ve vypadávajícím těsnění výplní zábradlí trvá a těsnění není fixováno v konstrukci zábradlí, samovolně se uvolňuje a vypadává. Samotné těsnění má být logicky stabilní, je obvyklé, aby fixovalo sklo, a jedná se o věc samotné vlastnosti konstrukce toho zábradlí. Bez těsnění by to zábradlí prostě nefungovalo správně. Znalec dále uvedl, že pomocí rohože s drenážní funkcí nelze udělat balkon naprosto vodotěsný. Správné řešení by spočívalo v tom, aby tam byla plnohodnotná izolační vrstva. V rozporu s dokumentací došlo k nahrazení rohože hydroizolační stěrkou, která však není plnohodnotná, musel by tam být stabilní podklad, tomu tak v daném případě není. Když chybí stabilní podklad, může dojít k poničení té hydroizolační stěrky. Stěrka nalezená v sondách byla křehká, může fungovat na tuhém podkladu, jako je betonová mazanina, ale na polystyrénu může stěrka vykazovat trhlinky. Pro uživatele dané lodžie je pak s tímto spojeno riziko protékání vody skrz podlahy lodžie. Samotní uživatelé lodžie si nestěžovali, že by měli mokré mapy na stropě nebo na navazujících konstrukcích. Voda teoreticky může protéct i do samotných bytů, nicméně zde je riziko zatečení vody nižší, neboť nad sebou jsou vždy jednotlivé lodžie, navíc velká část lodžií je zasklená a tím se rovněž snižuje riziko, že se na lodžii objeví srážková voda. Od dokončení díla na jaře 2011 do místního šetření v listopadu 2017 znalec neobdržel informaci o tom, že by se tam objevily například vlhké mapy po protékající vodě. Absence projevu problému ve vztahu k této hydroizolační vrstvě však nelze interpretovat tak, že způsob v podobě hydroizolační stěrky je dostačující, neboť lodžie mohou být zatíženy srážkovou vodou. Voda by tam poté mohla protékat. Nelze tak vyloučit problémy do budoucna. Vlhkost v obecné rovině narušuje konstrukci stavby, může snižovat i její životnost. Vada hydroizolace se objevuje ve spojitosti s třetí vadou, a to jest vadné lepení dlažby na povrchu podlah. Pokud by tyto vady bylo nutno odstranit, a to správně a bez rizika, tak oba tyto problémy, tj. hydroizolace a vadné lepení dlažby by bylo nutné napravit souběžně. Jinak řečeno, ať se bude napravovat jakákoli z těchto dvou vad, vždy to bude znamenat demontáž podle položky SO 01 položkového rozpočtu. Dlažba na lodžiích není místy lepena k podkladu plnoplošně a měla by být realizována bezdutinově, jinak hrozí, že se do ní dostane voda a ta dlažba tak může fakticky omrznout. Ta dlažba se tak vlastně může odseparovat od lepidla, může takzvaně„ odskočit“. Toto riziko souvisí s intenzitou namáhání vodou té dlažby. Na zkoumaných lodžiích nebyly nalezeny žádné nesoudržné dlaždice, nicméně způsob nalepení těch dlaždic považuje znalecký ústav za rizikový a pokládka je v rozporu s montážním návodem. V případě rizika spojeného s hydroizolací a způsobem připevnění dlaždic šlo o montáž v rozporu s popisem výrobců, například v případě té hydroizolační stěrky byla použita tekutá lepenka od firmy DE Braven, kdy samotný výrobce neuvádí, že by připouštěl montáž na polystyrén, jak se tomu stalo v tomto případě. V případě těch dvou vad se tedy jedná o riziko a nesoulad s montážními pokyny výrobců. V době, kdy žalobkyně dílo zhotovovala, existovalo bezrizikové řešení souvrství podlah. Ve vztahu k odstranění vzniklých vad znalec uvádí, že v případě těsnění by bylo nutné vstoupit na každou lodžii a provést demontáž lišt, nalepení těsnění a zpětnou montáž lišt a nové zasklení, resp. se zasklením se hýbat nemusí. Není tak představitelné, že by tyto vady byly realizovány ze samotných bytových jednotek. Znamená to, že se k domu musí postavit lešení a musí dojít k demontáži skladby podlahy a provést skladbu novou. Znalec dále uvedl, že i pokud by došlo ke skladbě lodžie podle projektu, tak by to bylo možné považovat rovněž za rizikové řešení, neboť v případě hydroizolace podle projektu by také nemusela být vodotěsná skladba podlahy lodžie. Co se týče způsobu položení dlažby, takto v projektu řešeno není, zde by se pak mělo vycházet z návodu k montáži samotného výrobce dlažby. Montážní návod výrobce dlaždic měl znalecký ústav k dispozici.

57. Shora uvedené a provedené důkazy byly soudem hodnoceny, když při jejich hodnocení postupoval podle ust. § 132 o.s.ř., hodnotil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti. Po zhodnocení všech důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil nic podstatného pro danou věc.

58. Při posuzování merita věci soud postupoval podle ust. § 536 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen jako „obchodní zákoník“), a podle ust. § 507 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „obč.zák.“), a to v souladu s ust. § 3028 odst. 3 věta prvá občanského zákoníku, podle kterého není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy, a dále podle ust. § 1982 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) občanského zákoníku, neboť pohledávka žalovaného k započtení byla uplatněna za účinnosti nového občanského zákoníku.

59. Dle ust. § 1 odst. 1 obchodního zákoníku tento zákon upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním související. Podle odst. 2 právní vztahy uvedené v odst. 1 se řídí ustanoveními tohoto zákona. Nelze-li některé otázky řešit podle těchto ustanovení, řeší se podle předpisů práva občanského.

60. Podle ust. § 536 odst. 1 obchodního zákoníku smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení.

61. Podle ust. § 537 odst. 1 obchodního zákoníku zhotovitel je povinen provést dílo na svůj náklad a na své nebezpečí ve sjednané době, jinak v době přiměřené s přihlédnutím k povaze díla. Nevyplývá-li ze smlouvy nebo z povahy díla něco jiného, může zhotovitel provést dílo ještě před sjednanou dobou.

62. Podle ust. § 546 odst. 1 obchodního zákoníku objednatel je povinen zhotoviteli zaplatit cenu dohodnutou ve smlouvě nebo určenou způsobem stanoveným ve smlouvě. Není-li cena takto dohodnutá nebo určitelná a smlouva je přesto platná (§ 536 odst. 3), je objednatel povinen zaplatit cenu, která se obvykle platí za srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy za obdobných obchodních podmínek.

63. Podle ust. § 548 odst. 1 obchodního zákoníku objednatel je povinen zaplatit zhotoviteli cenu v době sjednané ve smlouvě. Pokud ze smlouvy nebo tohoto zákona nevyplývá něco jiného, vzniká nárok na cenu provedením díla.

64. Podle ust. § 560 odst. 1 obchodního zákoníku má dílo vady, jestliže provedení díla neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě. Podle odst. 2 zhotovitel odpovídá za vady, jež má dílo v době jeho předání. Podle odst. 3 tohoto ustanovení zhotovitel odpovídá za vady díla vzniklé po době uvedené v odst. 2, jestliže byly způsobeny porušením jeho povinností.

65. Podle ust. § 507 obč. zák. odst. 1 nelze –li vadu odstranit a nelze-li pro ni věc užívat dohodnutým způsobem nebo řádně, je nabyvatel oprávněn domáhat se zrušení smlouvy. Jinak se může nabyvatel domáhat buď přiměřené slevy z ceny nebo opravy nebo doplnění toho, co chybí.

66. Podle ust. § 544 odst. 1 obč. zák. sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Podle odst. 2 lze smluvní pokutu sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

67. Podle ust. § 545 odst. 3 obč. zák. nevyplývá-li z dohody něco jiného, není dlužník povinen smluvní pokutu zaplatit, jestliže porušení povinnosti nezavinil.

68. Podle ust. § 1982 odst. 1 občanského zákoníku dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle odst. 2 tohoto ustanovení započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

69. Podle ust. § 1987 odst. 1 občanského zákoníku k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.

70. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení celkové částky 2 883 529,80 Kč vč. DPH s příslušenstvím. Tato částka se skládá z částky 386 484 Kč bez DPH jako doplatek za vyšší zábradlí, z částky 551 872 Kč bez DPH za zipová opatření – zaplachtování a vytápění fasády, z částky 1 307 381 Kč bez DPH za smluvní pokutu za pozdní úhrady faktur, z částky 265 833, 20 Kč bez DPH za část ceny díla dle dohody o narovnání (nesprávně zápočtovaná částka v poslední faktuře), z částky 252 840 Kč bez DPH za dodávku hliníkového zábradlí místo ocelového.

71. Soud se tak nejprve zabýval oprávněností jednotlivých nároků žalobkyně. Co se týče pohledávky žalobkyně na vyšší zábradlí, než je uvedeno v rozpočtu, má soud z provedených důkazů za prokázané, že na schůzi SVJ dne 2. 6. 2011 bylo schváleno navýšení ceny zábradlí o 386 484 Kč v závislosti na vyplacení dotace Zelená úsporám, které měla zajistit žalobkyně. Z výslechu svědka Ing. [příjmení] a svědka [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaný vyšší zábradlí schválil. Žalobkyně na základě Dohody o narovnání podala návrh na vyplacení dotace k SFŽP, ten však nebyl ke dni 30. 9. 2011 kompletní, když chyběl dokument De minimis a žalobkyně dále zcela účelově odmítala předložit potvrzení o zaplacení ceny díla žalovaným, když tvrdila, že žalovaný neuhradil penalizační fakturu. Ta však nebyla z pohledu soudu důvodná a navíc byla splatná až 5. 10. 2011, tedy po datu 30. 9. 2011, který měly strany jako konečný termín sjednaný v Dohodě o narovnání. Žalobkyně tak neměla důvod nevystavit žalovanému potvrzení o uhrazení ceny díla, kterou měl navíc žalovaný dle vystavených faktur uhrazenu. V té době však již mezi žalobkyní a žalovaným existovala řada problémů a neshod, proto zřejmě žalobkyně trvala na úhradě penalizační faktury. Dotace Zelená úsporám však nakonec přičiněním žalovaného, který doložil chybějící dokumenty, byla žalovanému poskytnuta. Soud tak má za to, že i když žalobkyně na závěr zcela účelově nedoložila dva dokumenty pro poskytnutí dotace, ve svém důsledku se z větší části o poskytnutí této dotace zasloužila a předmětnou žádost do smluveného data podala, proto soud dovodil, že částka 386 484 Kč bez DPH (425 132, 40 Kč vč. DPH) za vyšší zábradlí je důvodná a podmínka poskytnutí dotace Zelená k úsporám, uvedená v Dohodě o narovnání, tak byla splněna. Jiná situace je však ohledně částky 252 840 Kč za hliníkové zábradlí, místo zábradlí ocelového žárově zinkovaného, jak bylo uvedeno v rozpočtu, neboť tato částka nikdy žalovaným na schůzi SVJ schválena ani projednávána nebyla, ani nebyl podepsán žádný písemný dodatek ke Smlouvě ohledně těchto víceprací. Naopak ze zápisu schůze výboru z 12. 10. 2010 vyplývá, že výbor se rozhodl nechat vyrobit zábradlí dle schváleného projektu, což bylo konstatováno i při kontrolním dni dne 11. 10. 2010, jak vyplývá ze stavebního deníku, kde je uvedeno, že balkonové zábradlí bude provedeno dle projektové dokumentace v detailech upravených investorem. Tyto vícepráce, které byly účtovány nad rámec rozpočtu, nebyly před započetím provádění zapsány do stavebního deníku a nebyly odsouhlaseny žalobkyní a žalovaným, jak předpokládá čl. II odst. 7 Smlouvy. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3891/2010 není objednatel povinen zaplatit zhotoviteli jinou než smluvně sjednanou cenu díla, pakliže nedojde ke vzájemné dohodě o vícepracích ve formě požadované smlouvou. Provede-li tedy zhotovitel práce nad sjednaný rozsah díla a nejsou-li dány podmínky dle § 549 obch. zák., nemůže zhotovitel hodnotu takových prací požadovat.

72. Co se týče nároku žalobkyně na úhradu zipových opatření – zaplachtování a vytápění fasády, zde má soud opět z listinných důkazů a též z výslechu svědka pana [příjmení] a z výslechu předsedy SVJ pana [příjmení] za prokázané, že žalobkyně byla v prodlení s termínem dokončení stavby, též z důvodu chybějících pracovníků na stavbě, a proto stavební dozor v listopadu 2010 upozornil žalobkyni na nutnost temperování fasády v případě klimatických změn, tedy pokud venkovní teplota bude nižší než 5°C. Žalobkyně se rozhodla zipová opatření učinit a v pracích pokračovat i přes nepříznivé klimatické podmínky, neboť v té době se snažila stihnout termín dokončení díla dle Smlouvy. Na zipová opatření jako vícepráce opět nebyl uzavřen písemný dodatek Smlouvy, ani nebylo ve stavebním deníku jasně uvedeno, že se jedná o vícepráce a že s nimi žalovaný po dohodě s žalobkyní souhlasí, ani to nebylo projednáváno na schůzi SVJ jako položka pro navýšení ceny díla. Jak uvedl Ústavní soud ve svém rozhodnutí I. ÚS 1283/16, (180/2018 USn.)“ Jestliže je zhotovitel smlouvou podle § 536 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, zavázán k zhotovení díla, pak po objednateli nelze požadovat, aby mimo rámec smluvně sjednaných či zákonem stanovených pravidel pro změnu ceny za dílo hradil jiná než sjednaná plnění, která byla ze strany zhotovitele provedena v rámci nebo v souvislosti se zhotovením díla. Taktomu bude i v případě, že tato plnění budou mít za následek zhodnocení díla, neboť objednatel si takovéto zhodnocení nesjednal ani o ně nemusel stát. I takováto plnění je nutno – s ohledem na jejich spjatost se sjednaným plněním – považovat za plnění na základě smlouvy o dílo, přičemž pokud by jejich následkem vznikl na straně objednatele majetkový prospěch na úkor zhotovitele, případné nároky s ním spojené by musely být posouzeny z hlediska tohoto smluvního vztahu. Pokud žalobkyně namítala, že vícepráce byly sjednány ústním dodatkem ke Smlouvě o dílo, pak tato námitka dle soudu neobstojí v případě, kdy si strany ohledně víceprací ve smlouvě výslovně ujednaly, že objednatelem písemně vyžádané vícepráce budou předmětem písemného dodatku k této smlouvě na základě provedených a potvrzených zápisů ve stavebním deníku. Ani námitka žalobkyně, že žalovaný trval na pokračování v pracích, a proto musela žalobkyně zajistit temperování, a proto je žalovaný povinen tyto vícepráce uhradit, není důvodná. I kdyby tomu tak bylo, měla si žalobkyně zajistit uzavření písemného dodatku na tyto vícepráce, případně o tom měl být jasný zápis ve stavebním deníku, odsouhlasený a podepsaný žalobkyní i žalovaným, pokud je chtěla po žalovaném následně uhradit. Z provedených důkazů žádné takové jednání stran však nevyplývá. Nárokovaná částka ve výši 551 872 Kč bez DPH za zipová opatření tak dle soudu není důvodná.

73. Nárok žalobkyně na částku 1 307 381 Kč bez DPH jako smluvní pokuta za pozdní úhradu faktur č. [rok], č. [rok], č. [rok] a [číslo] též není dle soudu důvodná. Ze Smlouvy o dílo vyplývá, že v čl. IV odst. 3 Smlouvy bylo sjednáno:„ Splatnost vystavených faktur bude 14 dnů od jejich předání o odsouhlasení objednatelem“. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že po vystavení faktur č. 2010, 2010 a 2010 žalobkyní a po jejím převzetí panem [příjmení] za žalovaného, se sešel výbor SVJ a předmětnou fakturu odsouhlasil. Následující den banka přijala žádost o výplatu této částky, která byla následně vyplacena žalobkyni. Termín splatnosti faktur 14 po jejím odsouhlasení byl tedy splněn. Stejně tak svědkyně [příjmení] vypověděla, že proplacení faktury muselo předcházet její odsouhlasení výborem, jinak to nešlo. I z předmětné věty vyplývá, že po vystavení faktury, byla tato předána a následně musela být odsouhlasena. Je zřejmé, že sám pan [příjmení], který fakturu přebíral, jí nemohl odsouhlasit. Ani pan [příjmení] nemohl schvalovat faktury, ten pouze kontroloval a schvaloval soupis provedených prací jako technický dozor, jak sám uvedl při svém výslechu. Při svém výslechu svědek nezmínil, že by mohl odsouhlasit též částku, stanovenou žalobkyní za provedené práce. Strany neměly ve Smlouvě sjednáno, že by technický dozor investora mohl schvalovat faktury, které byly následně propláceny žalobkyni bankou. Odsouhlasení faktury je jednání, které mohl za žalovaného učinit jen výbor, a to s ohledem na § 9 odst. 11 a 13 zák. č. 72/1994 o vlastnictví bytů dle kterého výbor rozhoduje o věcech spojených se správou domu a jde-li o písemný právní úkon, musí být podepsán předsedou výboru a dalším členem výboru. Odpovědnost čerpání úvěru tak byla i dle Smlouvy o úvěru, uzavřenou mezi bankou a žalovaným, za kterého dle této úvěrové smlouvy jednal výbor, odpovědností výboru SVJ jako statutárního orgánu žalovaného, nikoli technického dozoru, jak namítá žalobkyně. Soud též poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 1033/2004, dle kterého s odkazem na § 266 obch. zák má soud pochybnosti o obsahu právního úkonu odstranit výkladem založeným na tom, že vedle jazykového vyjádření právního úkonu zachyceného slovně podrobí zkoumání i vůli (úmysl) jednajících osob. Jazykové vyjádření právního úkonu zachyceného ve smlouvě musí být proto nejprve vykládáno prostředky gramatickými (z hlediska možného významu jednotlivých použitých pojmů), logickými (z hlediska vzájemné návaznosti použitých pojmů) či systematickými (z hlediska řazení pojmu ve struktuře celého právního úkonu. Kromě toho soud na základě provedeného dokazování posoudí, jaká byla skutečná vůle stran v okamžiku uzavírání smlouvy, přičemž podmínkou k přihlédnutí k vůli účastníků je, aby nebyla v rozporu s tím, co plyne z jazykového vyjádření úkonu. Z výslechu svědkyně [příjmení] [příjmení] má soud za prokázané, že vůlí stran, resp. žalovaného od počátku bylo včlenit tuto větu do Smlouvy, aby po vystavení faktury měl žalovaný čas fakturu odsouhlasit v rámci výboru, neboť se jednalo o vysoké částky, a až poté jí předat bance k proplacení. Žalobkyně s tímto zněním souhlasila, když Smlouvu v tomto znění podepsala. Co se týče splatnosti faktury [číslo] na částku 110 000 Kč, soud poukazuje na uzavřenou Dohodu o zániku závazků započtením, uzavřenou dne 16. 5. 2011, kde ohledně této částky bylo dohodnuto, že pohledávky žalobkyně za žalovaným vyúčtovaná fakturou [číslo] zanikne, kdy k úhradě zbude snížená částka ve výši 65 883 Kč. Splatnost této částky dohodnuta v předmětné Dohodě nebyla, nicméně byla žalovaným uhrazena dne 27. 5. 2011, tedy 11 dní po uzavření této Dohody. Nemůže tak obstát nárok žalobkyně na smluvní pokutu ohledně nedodržení data splatnosti na faktuře [číslo] to právě s ohledem na uzavřenou Dohodu o zániku závazků započtením. K námitce žalobkyně, že žalovaný odmítal odsouhlasit předložené faktury, z žádných provedených důkazů nevyplývá. Z provedených listinných důkazů naopak vyplývá, že jakmile měl výbor možnost se sejít, tak faktury odsouhlasil a tyto byly v řádu dnů proplaceny žalobkyni bankou.

74. I další nárok žalobkyně za žalovaným na úhradu částky 265 833, 20 Kč posoudil soud jako nedůvodný. Jak vyplývá z Dohody o narovnání ze dne 30. 8.2011, je v bodu 4. 2. písm. b) uvedeno, že účastník č. 3 (žalovaný) uhradí přímou platbou účastníku č. 1 (spol. [právnická osoba]) částku ve výši 265 833,20 Kč, přičemž účastník č. 2 (žalobkyně) s tímto výslovně souhlasí, což stvrzuje podpisem na této dohodě. Je tedy zřejmé, že částka ve výši 265 833,20 Kč byla žalovaným již uhrazena, a to [právnická osoba], a.s. a žalobkyně s tím výslovně v Dohodě o narovnání souhlasila. Je tedy nelogické, aby byla žalovanému uložena povinnost k další úhradě této částku, kterou by pak hradil 2x. Námitka žalobkyně, že k uzavření Dohody o narovnání byla donucena, nebyla ze strany žalobkyně ničím prokazována. Soud tak k této námitce nepřihlížel a považoval jí ze strany žalobkyně za účelovou, neboť i z výslech svědkyně [příjmení] bylo zjištěno, že uzavření předmětné Dohody, předcházela dlouhá jednání všech zúčastněných stran, aby byly schopni se dohodnout na finální podobě Dohody.

75. Dne 24. 5. 2011 byl jako součást předávacího protokolu sepsán soupis opakujících se vad lodžií, mezi nimiž byly uvedeny i vady, které byly následně též posuzovány znaleckým ústavem. Dle znaleckého ústavu byly tyto vytknuté vady z větší části žalobkyní odstraněny. Dne 20. 6. 2012 žalovaný znovu reklamoval u žalobkyně vady, které se na díle vyskytly, případně nebyly žalobkyní řádně odstraněny či opraveny již dříve. Tyto vady byly řádně popsány, bylo uvedeno, v čem spočívají a jak se projevují, byly učiněny v rámci reklamační lhůty dle čl. VIII. Smlouvy a reklamační dopis byl i řádně doručen žalobkyni i jejímu právnímu zástupci, jak vyplývá z provedených důkazů. Soud tak považuje reklamaci vad vůči žalobkyni za řádně učiněnou, v souladu se Smlouvou Tyto vady byly též předmětem znaleckého zkoumání znalkyně Ing. [příjmení]. Soud se tak neztotožňuje s námitkou žalobkyně, že reklamace byla neurčitá v rozporu s ustanoveními Smlouvy a v rozporu s obvyklou praxí. Žalobkyně reklamaci odmítla a reklamované vady již neodstranila. Dopisem ze dne 21. 5. 2015 uplatnila právní zástupkyně žalovaného v rámci záruční doby (60 dní od předání díla) slevu z ceny díla ve výši 3 707 216 Kč dle výpočtu nákladů na odstranění vad znalkyní Ing. Popenkovou, neboť žalobkyně odmítla odstranit reklamované vady a vady ve lhůtě stanovené ve Smlouvě neodstranila a nadále setrvávala na svém odmítavém stanovisku. U vady odstranitelné má žalovaný podle své volby právo na odstranění vady nebo na přiměřenou slevu z ceny bez ohledu na to, zda věc je možné užívat dohodnutým způsobem nebo řádně, či nikoli. Vzhledem k tomu, že šlo o vady odstranitelné, které žalobkyně odmítla odstranit, má žalovaný právo dle § 507 obč. zák na slevu z ceny díla. Ve věci byl zpracován revizní znalecký posudek znaleckým ústavem Dekprojekt s.r.o., který v posudku uvedl, že většina vad a nedodělků z května 2011 byla žalobkyní odstraněna a dále popsal další vady díla zhotoveného žalobkyní, které shledal a vyčíslil částku nutnou na odstranění vad předmětného díla na 2 835 633 Kč. Žalovaný následně uplatnil vůči soudu pohledávku žalovaného za žalobkyní ve výši 2 883 529, 80 Kč k započtení jako svou procesní obranu do výše žalované částky. O vadách, jak je zjistil znalecký ústav, neměl soud pochybnosti, když šlo o stejné vady, které byly žalovaným reklamovány již v předávacím protokole a v dopise ze dne 20. 6. 2012. Námitky žalobkyně, že vady se dosud neprojevují a že nebyla zjištěna žádná porucha funkčnosti podlahy lodžie, když dílo je zcela funkční, nejsou správná. I znalecký ústav ve svém posudku uvedl, že vady díla, které byly shledány, se mohou v budoucnu projevit. Soud v tomto poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2991/2013, ve kterém je uvedeno:“ Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích konstantně dovozuje, že za vadu ve smyslu shora uvedeného ustanovení považuje nedostatek takové vlastnosti, která se u movitých či nemovitých věcí téhož druhu a stáří obecně předpokládá a jejíž absencí je možnost využití věci podstatně snížena (srovnej jeho rozsudky ze dne 30. 9. 1988, sp. zn. 3 Cz 59/88, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 6/1990 pod č. 24, ze dne 27. 3. 1991, sp. zn. 7 Cz 12/91, uveřejněný v Bulletinu Nejvyššího soudu 1/1992 pod č. 5, ze dne 28. 1. 2004, sp. zn. 33 Odo 956/2002 (pozn. red.: správně 32 Odo 956/2002), a ze dne 31. 3. 2004, sp. zn. 32 Odo 976/2002). Tuto definici nelze vykládat tak, že - aby bylo možné zjištěný nedostatek vlastností věci definovat jako vadu, musí se současně projevit při jejím využití. Taková podmínka by totiž vedla v mnoha případech k absurdním závěrům, že vadná věc není vadnou jenom proto, že se vada (prozatím) neprojevila při užívání věci (např. věc nebyla dosud užita) .” Pokud je předepsán technologický postup podlahového systému lodžií a nebyl dodržen (v podlahovém souvrství chybí hydroizolační vrstva), pak obstojí závěr, že absence hydroizolační vrstvy představuje vadu. Stejně tak další vada, uvedená již v předávacím protokole, která se dle znaleckého ústavu v současnosti na lodžiích nachází, je vypadávající těsnění výplní zábradlí.

76. Soud tak posoudil pohledávku žalovaného k započtení, spočívající v nároku žalovaného na úhradu oprav lodžií, za důvodnou, a to v částce 2 835 633 Kč, jak je vyčíslil znalecký ústav. I kdyby tak soud posoudil nárok žalobkyně na úhradu vyššího zábradlí ve výši 386 484 Kč za důvodný, nemohl jej žalobkyni přiznat právě z důvodu řádného započtení pohledávky žalovaného na opravu lodžií. V ostatních nárocích žalobkyně shledal soud žalobu jako nedůvodnou, jak bylo uvedeno výše. Námitka žalobkyně, že žalovaný odmítá uhradit žalobkyni sjednanou cenu díla dle Smlouvy o dílo je lichá, když žalobkyně se po žalovaném domáhá úhrady víceprací a smluvní pokuty. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, cena díla dle Smlouvy uhrazena žalovaným byla v plném rozsahu, jinak by mu ani nemohla být poskytnuta dotace Zelená úsporám.

77. Soud tak shrnuje, že kompenzační námitku žalovaného posoudil jako oprávněnou a pohledávka žalobkyně ve výši 386 484 Kč, kterou jedinou soud považuje za důvodnou, zanikla vzájemným započtením. Soud tak žalobu v plném rozsahu zamítl.

78. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 756 201,60 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 883 529,80 Kč za 31 úkonů právní služby po 19 860 Kč za úkon, sestávající z částky 19 860 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, z částky 19 860 Kč za písemné podání ze dne 23. 9. 2013 (doplněné podáním ze dne 16. 10. 2013), z částky 19 860 Kč za účast na jednání soudu dne 12. 5. 2015, z částky 19 860 Kč za písemné podání ze dne 10. 6. 2015, z částky 39 720 Kč (2 x 19 860 Kč) za účast na jednání soudu dne 15. 9. 2015, z částky 19 860 Kč za písemné podání ze dne 30. 9. 2015, z částky 39 720 Kč (2 x 19 860 Kč) za účast na jednání soudu ze dne 19. 1. 2016, z částky 59 580 Kč (3 x 19 860 Kč) za účast na jednání soudu ze dne 10. 5. 2016, z částky 19 860 Kč za písemné podání ze dne 23. 1. 2017, z částky 19 860 Kč za písemné podání ze dne 22. 9. 2017, z částky 19 860 Kč za písemné podání ze dne 4. 1. 2018, z částky 19 860 Kč za písemné podání ze dne 26. 4. 2018, z částky 39 720 Kč (2 x 19 860 Kč) za účast na jednání soudu dne 9. 10. 2018, z částky 19 860 Kč za účast na jednání soudu ze dne 6. 3. 2019, z částky 39 720 Kč (2 x 19 860 Kč) za účast na jednání soudu ze dne 11. 6. 2019, z částky 19 860 Kč za písemné podání ze dne 5. 11. 2019, z částky 39 720 Kč (2 x 19 860 Kč) za účast na jednání soudu ze dne 6. 11. 2019, z částky 19 860 Kč za účast na jednání soudu ze dne 10. 3. 2020, z částky 19 860 Kč za písemné podání ze dne 14. 5. 2020, z částky 19 860 Kč za účast na jednání soudu ze dne 20. 5. 2020, z částky 19 860 Kč za písemný závěrečný návrh ze dne 1. 10. 2020, z částky 19 860 Kč za účast na jednání soudu ze dne 9. 2. 2021, z částky 19 860 Kč za písemné podání ze dne 11. 3. 2021 a z částky 39 720 Kč (2 x 19 860 Kč) za účast na jednání soudu ze dne 12. 3. 2021, včetně 31 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 624 960 Kč ve výši 131241,60 Kč (výrok II).

79. O povinnosti žalobce uhradit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 5 znalečné ve výši 58 963,31 Kč, rozhodl soud v souladu s ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V dané věci nebyla žalobkyně osvobozena od soudního poplatku. Soud proto rozhodl tak, že žalobkyně, která nebyla v řízení úspěšná, je povinna uhradit státu znalečné ve výši 58 963,31 Kč, které bylo přiznáno znaleckému ústavu – Dekprojekt s.r.o. (výrok III.).

Poučení