15 C 17/2019-357

Rubrum

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedou senátu Mgr. Pavlem Turečkem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce a žalované] zastoupený [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátkou sídlem [adresa] proti žalované: ; [celé jméno žalované], narozená dne [datum] bytem [adresa žalobce a žalované] zastoupená [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem sídlem [adresa] o vypořádání společného jmění manželů a podílového spoluvlastnictví takto:

Výrok

I. Zrušuje se spoluvlastnictví [celé jméno žalobce], narozeného [datum] a [celé jméno žalované], narozené [datum] k pozemku označenému jako stavební parcela parcelní [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], parcela parcelní [číslo] parcela parcelní [číslo] vše v obci a [katastrální uzemí], vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce]. II. [celé jméno žalobce] [datum narození], se stává výlučným vlastníkem pozemku označeného jako stavební parcela parcelní [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], parcely parcelní [číslo] parcely parcelní [číslo] vše v obci a [katastrální uzemí], vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce].

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované jako vypořádací podíl za zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem specifikovaným ve výroku

I. částku 1 875 000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

IV. Z rozvodem zaniklého společného jmění [celé jméno žalobce], narozeného [datum] a [celé jméno žalované], narozené [datum] se do výlučného vlastnictví žalobce přikazuje: -) pračka AEG -) televizor Philips -) mikrovlnná trouba Gallet -) obývací stěna dekor švestka -) sedací souprava tmavě zelený dekor + konferenční stůl -) peněžní prostředky na bankovním účtu u [právnická osoba], číslo účtu [bankovní účet] ve výši zůstatku ke dni rozvodu manželství účastníků 88 793,68 Kč -) peněžní prostředky na účtu penzijního připojištění u [právnická osoba], číslo smlouvy [číslo] ve výši zůstatku ke dni rozvodu manželství účastníků 45 377,40 Kč

V. Z rozvodem zaniklého společného jmění [celé jméno žalobce], narozeného [datum] a [celé jméno žalované], narozené [datum] se do výlučného vlastnictví žalované přikazuje: -) lednice ARDO -) osobní automobil Renault Scenic, [registrační značka] -) peněžní prostředky na bankovním účtu u [právnická osoba], číslo účtu [bankovní účet] ve výši zůstatku ke dni rozvodu manželství účastníků 20 010,92 Kč -) peněžní prostředky na účtu penzijního připojištění u [právnická osoba], [anonymizována tři slova], číslo smlouvy [číslo] ve výši zůstatku ke dni rozvodu manželství účastníků 60 252,99 Kč -) peněžní prostředky na účtu životního pojištění se spořením u [anonymizováno 6 slov], číslo smlouvy [číslo] ve výši zůstatku ke dni rozvodu manželství účastníků 1 978 Kč, -) peněžní prostředky na účtu životního pojištění se spořením u [anonymizováno 6 slov], číslo smlouvy [číslo] ve výši zůstatku ke dni rozvodu manželství účastníků 65 449 Kč.

VI. Žalobce je vůči [právnická osoba] jako věřiteli z titulu smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru číslo [rok] [číslo] z 21. 11. 2017 povinen splnit dluh na jistině úvěru v částce 1 529 986,10 Kč a výlučně splnit zbývající povinnosti vůči [právnická osoba] jako věřiteli z titulu smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru číslo [rok] [číslo] z 21. 11. 2017, zejména zaplatit úroky z úvěru a poplatky.

VII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku jako vypořádací podíl v souvislosti s vypořádáním rozvodem zaniklého společného jmění účastníků soudním rozhodnutím částku 767 921,97 Kč.

VIII. Žalovaná je povinna nahradit žalobci k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky, jako zástupkyně žalobce náklady řízení v částce 186 450 Kč a to tak, že tyto své povinnosti je žalovaná oprávněna splnit ve 12 rovnoměrných splátkách splatných vždy nejpozději do 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento výrok rozsudku nabude právní moci, pod ztrátou výhody splátek při nesplnění byť jediné splátky.

IX. Žalobce je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku náklady v částce 414,04 Kč.

X. Žalovaná je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku náklady v částce 5 086,13 Kč.

Odůvodnění

1 Žalobce se proti žalované domáhal žalobou doručenou soudu 16. 1. 2019 vypořádání společného jmění účastníků jako manželů. 2 K vypořádání navrhl a v okamžiku rozhodnutí bylo předmětem vypořádání následující jmění a práva: -) pračka AEG (položka 1) -) lednice ARDO (položka 2) -) televizor Philips (položka 3) -) mikrovlnná trouba Gallet (položka 6) -) obývací stěna dekor švestka (položka 7) -) sedací souprava tmavě zelený dekor+konferenční stolek (položka 8) -) osobní automobil Renault Scenic, [registrační značka] (položka 12) -) zůstatek na osobním účtu žalobce u [právnická osoba] (položka 13) -) zůstatek na osobním účtu žalované u [právnická osoba] (položka 14) -) prostředky na účtu penzijního připojištění u [právnická osoba], číslo smlouvy [číslo] (položka 15) -) prostředky na účtu penzijního připojištění u [právnická osoba], [anonymizována tři slova], číslo smlouvy [číslo] (položka 16) -) prostředky na účtech životního pojištění se spořením u [anonymizována dvě slova] (položka 17) -) dluh u [právnická osoba] z titulu smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru číslo [rok] [číslo] z 21. 11. 2017 (položka 18) -) splátky hypotečního úvěru pod položkou 18 prováděné žalobcem po rozvodu manželství (položka 19) -) vnosy v podobě prostředků od otce žalobce v částce celkem 80 000 Kč (položka 22) 3 Žalovaná k vypořádání navrhla a v okamžiku rozhodnutí bylo předmětem vypořádání následující jmění a práva: -) zohlednění skutečnosti, že žalobce„ vybral z úvěru“ částku 170 000 Kč určenou na kolaudaci (položka 21) -) částka ve výši 100 000 Kč jakožto výlučné prostředky vnesené žalovanou na vkladní knížce do manželství (položka 23) -) půjčka od matky žalované - původně ve výši 300 000 Kč, s aktuálním zůstatkem zhruba 260 000 Kč (položka 24) 4 Dále bylo žalobcem navrhováno, aby soud vypořádal stejnopodílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku označenému jako stavební parcela parcelní [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], parcele parcelní [číslo] parcele parcelní [číslo] vše v obci a [katastrální uzemí], vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále i jen„ nemovitosti ve spoluvlastnictví“). 5 Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že jejich manželství zaniklo rozvodem k 22. 8. 2018. 6 Už na tomto místě soud považuje za vhodné a potřebné uvést, že s ohledem na okamžik zániku jmění posuzoval věc po hmotněprávní stránce dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Pokud se v odůvodnění hovoří o občanském zákoníku bez dalšího bližšího značení, jest míněn právě tento předpis. K tomuto závěru i viz rozhodnutí Nejvyššího soudu z 29. 4. 2015, spisová značka 22 Cdo 3779/2014. 7 V průběhu řízení bylo řízení pravomocně zastaveno, pokud jde o vypořádání tohoto dalšího majetku, hodnot a vnosů: satelitní komplet Kanyon, mrazák, skříňová sestava ložnice světlý dub, sedací souprava květinový dekor, jídelní stůl s osmi židlemi (vše k vypořádání navrženo žalobcem). Položky nejsou předmětem vypořádání ani předmětem výpočtu vypořádacího podílu. Procesní zavinění na zastavení řízení má žalobce. 8 Stanovisko druhé strany, stejně jako skutková zjištění učiněná z důkazů soud uvádí níže, pro přehlednost vždy u položky, které se týká. 9 Soud ve věci rozhodoval podruhé poté, co Krajský soud v Hradci Králové usnesením z 27. 1. 2021, č.j. 18 Co 274/2020-243 (dále i jen„ rozhodnutí odvolacího soudu“) zrušil předchozí rozsudek soudu prvého stupně. Uložil soudu prvého stupně, aby cenu obvyklou nemovitých věcí ve spoluvlastnictví účastníků zjistil v jejich stavu a v cenách v době rozhodování. Dále aby nepřehlédl námitku žalované, že žalobcem čerpaná část úvěru na kolaudaci přístavby nebyla ještě proinvestována. Při rozhodování o přikázání nemovitostí ve spoluvlastnictví se bude zabývat všemi rozhodnými kritérii včetně účelného využití věci. Uložil soudu prvého stupně, aby tomu z účastníků, který se stane výlučným vlastníkem nemovitých věcí, byl přikázán dluh z hypotečního úvěru ve výši jeho zatím nesplatného zůstatku v době rozhodování soudu, přičemž budou zohledněny platby bance od doby rozvodu manželství. Uvedl dále, že budoucí příslušenství dluhu musí být vypořádáno rovněž, ale nikoliv tak, aby rozhodnutí soudu opět založilo zjevnou nespravedlnost, kdy by se jeden z účastníků v jejich vzájemném vztahu musel zprostit povinnosti splácet úvěr okamžitým vyplacením vypořádacího podílu ve výši poloviny zatím nesplatného zůstatku úvěru druhému z nich, ale na placení budoucích úroků a dalšího příslušenství z tohoto zůstatku by se podílel ještě následujících mnoho let. 10 Položky 1, 2, 3, 6, 7, 8, 9: na základě shodných tvrzení účastníků možno konstatovat, že zde není sporu ohledně toho, že věci byly pořízeny účastníky společně za trvání manželství. Nebylo zde žádných tvrzení v tom směru, že by neměly tvořit společné jmění. Právní závěr ohledně věcí je z těchto důvodů takový, že je namístě tento majetek vypořádat jako součást společného jmění účastníků v návaznosti na dikci § 709 odst. 1 občanského zákoníku. Shoda mezi účastníky byla co do obvyklé ceny tohoto majetku (8 000 Kč u pračky, 1 000 Kč u lednice, 4 000 Kč u televizoru, 1 000 Kč u mikrovlnné trouby). Po určité době došlo i ke shodě na ceně ohledně obývací stěny dekor švestka (1 000 Kč – viz č.l. 65), tmavě zelené sedací soupravy (1 000 Kč – viz č.l. 66). Věci pak byly přikázány žalobci, neboť v tomto panovala mezi účastníky shoda. 11 Položka 12: Nebylo zde žádných tvrzení v tom směru, že by vůz neměl tvořit společné jmění. Právní závěr je z těchto důvodů takový, že je namístě tento majetek vypořádat jako součást společného jmění účastníků v návaznosti na dikci § 709 odst. 1 občanského zákoníku Cena automobilu pak byla určena znaleckým posudkem znalce [celé jméno znalce] v hodnotě 18 000 Kč ke dni zániku společného jmění. K tomuto písemnému posudku neměly strany výhrad, soud se rovněž spokojil s písemně podaným posudkem, neboť znalec při jeho tvorbě přihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž se měl vypořádat, jeho závěry jsou podloženy výsledky řízení a nejsou v rozporu s výsledky ostatních provedených důkazů. Automobil byl přikázán do vlastnictví žalované, neboť tato jej minimálně v okamžiku zániku společného jmění užívala, sama dále ve vyjádření avizovala i užívání do října 2019. 12 Položky 13 a 14: Z výpisů a zpráv poskytnutých bankami bylo zjištěno, že účet u [právnická osoba], číslo účtu [bankovní účet] byl veden na jméno žalobce a vykazoval ke dni zániku společného jmění zůstatek ve výši 88 793,68 Kč [právnická osoba] pak pro žalovanou vedla účet číslo [bankovní účet] s výší zůstatku ke dni rozvodu manželství účastníků v částce 20 010,92 Kč. Na základě postoje účastníků možno konstatovat, že zde není sporu ohledně toho, že jde o prostředky získané za trvání manželství. Nebylo zde žádných tvrzení v tom směru, že by tyto pohledávky za bankami neměly tvořit společné jmění (tvrzení žalované o tom, že žalobce vybral„ z úvěru“ částku 170 000 Kč vypořádává soud samostatně). Právní závěr je z těchto důvodů takový, že je namístě tento majetek vypořádat jako součást společného jmění účastníků v návaznosti na dikci § 709 odst. 1 občanského zákoníku. Vypořádání provedl soud tak, že každému z účastníků přikázal prostředky na účtu, který ten který z bývalých manželů užívá. 13 Položky 15 a 16: Ze zprávy poskytnuté [právnická osoba] bylo zjištěno, že tato vede pro žalobce smlouvu [číslo] zůstatek ke dni rozvodu manželství účastníků činil 45 377,40 Kč. Ze zprávy poskytnuté [právnická osoba] bylo zjištěno, že tato vede pro žalovanou smlouvu [číslo] zůstatek ke dni rozvodu manželství účastníků činil 60 252,99 Kč. Na základě postoje účastníků možno konstatovat, že zde není sporu ohledně toho, že jde o prostředky získané za trvání manželství. Nebylo zde žádných tvrzení v tom směru, že by tyto pohledávky za bankami neměly tvořit společné jmění. Právní závěr je z těchto důvodů takový, že je namístě tento majetek vypořádat jako součást společného jmění účastníků v návaznosti na dikci § 709 odst. 1 občanského zákoníku. Vypořádání provedl soud tak, že každému z účastníků přikázal prostředky na účtu vedeném pro toho kterého účastníka. 14 Položka 17: Ze zpráv poskytnutých [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že tato vede pro žalovanou pojistné smlouvy –jde o smlouvy [číslo]. Odkupní hodnota činí 65 449 Kč a 1 978 Kč. Na základě postoje účastníků možno konstatovat, že zde není sporu ohledně toho, že jde o prostředky získané za trvání manželství. Nebylo zde žádných tvrzení v tom směru, že by tyto prostředky neměly tvořit společné jmění. Právní závěr je z těchto důvodů takový, že je namístě tento majetek vypořádat jako součást společného jmění účastníků v návaznosti na dikci § 709 odst. 1 občanského zákoníku. Vypořádání provedl soud tak, že žalované jako účastníku obou smluv přikázal prostředky na těchto účtech. 15 Položky 18-20 (vypořádání podílového spoluvlastnictví, vypořádání úvěru, zohlednění splátek úvěru a plateb pojištění po rozvodu): 16 V prvé řadě soud uvádí, že se mu jeví jako nanejvýš vhodné učinit ohledně tohoto majetku komplexní úvahu, byť jde zčásti o vypořádání spoluvlastnictví a zčásti společného jmění a rozsudečné závěry jsou pak samozřejmě samostatné. 17 Z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že nemovitosti specifikované ve výroku I. rozsudku jsou ve spoluvlastnictví účastníků, jejich podíl je shodný. 18 Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] z 26. 6. 2021 bylo zjištěno, že provedl ocenění nemovitostí ve spoluvlastnictví, stanovil cenu obvyklou částkou 3 750 000 Kč. V rámci výslechu uskutečněného při jednání 5. 10. 2021 znalec zodpověděl dotazy soudu i stran, setrval na svých závěrech. S ohledem na dobu, která uplynula mezi šetřením provedeným znalcem, podáním písemného posudku, výslechem a rozhodováním soudu, opatřil soud bezprostředně před posledním jednáním recentní stanovisko znalce. Ten sdělil, že i k datu 1. 11. 2021 platí stanovená obvyklá cena dle písemného znaleckého posudku z 26. 6. 2021. K úpravě určené ceny není shledán i přes nárůst cen nemovitostí od data zpracování důvod, neboť dochází i k nárůstu cen stavebních prací a materiálů. V dané věci jde o rodinný dům s nezkolaudovanou přístavbou, na níž budou ještě další stavební práce v případě prodeje zcela jistě prováděny. Obdobně v případě rekonstrukce vlastního domku původního, či jeho odstranění, i tyto práce by pro nového vlastníka též byly vyšší. Případné tyto náklady budoucího vlastníka tak de facto kompenzují nárůst cen nemovitosti. 19 Znalecký posudek soud považuje za úplný (viz stanovisko Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpj 41 /1979, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 1/1981, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 25 Cdo 583/2001). Závěry v písemném posudku uvedené jsou náležitě odůvodněny, jsou podloženy obsahem nálezu, znalecký úkol byl v zadaném rozsahu vyčerpán. Znalec dále přihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž se měl vypořádat, jeho závěry nejsou v rozporu s výsledky ostatních provedených důkazů. Při výslechu znalec uspokojivě zodpověděl otázky soudu i stran a závěry posudku obhájil. 20 Z dopisů datovaných 20. 8. 2018 a 11. 9. 2018 bylo zjištěno, že žalobce se prostřednictvím zástupkyně snažil vyvolat jednání o mimosoudním vypořádání společného jmění a spoluvlastnictví. 21 Z dopisu datovaného 3. 9. 2018 bylo zjištěno, že žalovaná sdělila zástupkyni žalobce, že nebyla informována o vypracování znaleckého posudku na dům. S odhadem nebude souhlasit, dům neprodává a toto žalobci již několikrát sdělila. Když [anonymizováno] [celé jméno znalce] do domu přišel, vzbudil ji po noční směně. Vyjádřila představu, že dostane polovinu odhadní ceny domu a žalobce bude dál platit úvěr. Ve stanovisku datovaném 2. 10. 2018 zopakovala v zásadě totéž. 22 Ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru číslo [rok] [číslo] z 21. 11. 2017, uzavřené účastníky jako dlužníky a [právnická osoba] jako věřitelem, bylo zjištěno, že byl ujednán úvěr ve výši 1 800 000 Kč s tím, že částka 1 610 000 Kč bude použita na vypořádání investice do nemovitostí ve spoluvlastnictví. Částka 190 000 Kč označená jako doplňková část úvěru bude použita pro účely bydlení některým ze způsobů vymezených v bodě II. smlouvy (nabytí vlastnického práva k nemovitosti, úhrada za převod členských práv a povinností v bytovém družstvu, změna stavby nebo její připojení k veřejným sítím, nebo splacení úvěru, půjčky či jiné finanční služby nebo jiné obdobné finanční služby některým z účastníků). Úroková sazba byla sjednána ve výši 2,19 % ročně s platností do 25. 10. 2022. 23 Ze zprávy [právnická osoba] pak bylo zjištěno, že k 25. 10. 2022 činil dluh na jistině 1 529, 986,10 Kč, úroky před splatností činí za hypotetického předpokladu zachování stávající úrokové sazby (vysoce nepravděpodobné) částku 309 753,90 Kč. 24 Ze zprávy [právnická osoba] bylo zjištěno, že evidují smlouvu o pojištění schopnosti splácet hypoteční úvěr. 25 Mezi účastníky nebylo sporu, a zprávami banky, výpisy z úvěrového účtu a běžného účtu žalobce bylo prokázáno, že tento na úvěr a pojištění vynaložil v době po rozvodu částku celkem 90 183 Kč a 29 053 Kč (platil pravidelně inkasem ze svého běžného účtu od srpna 2018 každý měsíc [právnická osoba] splátku úvěru v částce 8 917,30 Kč a [právnická osoba] pojištění 1 489 Kč). V návaznosti na shodná tvrzení stran vyšel soud dále z toho, že participace žalované na těchto společných závazcích byla taková, že přispěla na úhradu splátek úvěru polovinu pouze v lednu, únoru a v březnu 2020. V dubnu přispěla částkou 460 Kč, v květnu a červnu 2020 částkou 1 500 Kč měsíčně, počínaje srpnem 2020 pak přispívá částkou 4 458 Kč. 26 Z účastnického výslechu žalobce bylo zjištěno, že pozemek v [obec] dostali s žalovanou darem někdy v roce 2010 od její rodiny. Žalovaná zde skutečně vyrůstala. Vztah s rodiči žalované shledal jako dobrý, matce žalované pomáhal s pracemi na domě v [anonymizováno]. Následně se rozhodli, že zadní část zbourají a postaví zde přístavek. Toto začali realizovat v letech 2011 -2012, sehnali zhotovitele, zajistili si u [anonymizována tři slova] úvěr. Ten pak byl později refinancován u [anonymizována dvě slova]. Vše pak bez potíží proběhlo, mnoho prací (zednické, obkladačské) si udělal sám. Proto má k nemovitosti citový vztah. Nyní zde bydlí s mladší dcerou, žalovaná tam chodí nárazově. Jde o dvoupatrovou nemovitost. Mladší dcera má k dispozici svůj uzamykatelný pokoj. Žalovaná si uzamkla ložnici a koupelnu v patře, on se tam nedostane. Pod zámkem je i pokoj starší dcery. On užívá volně přístupné spodní patro domu, tato část je volně přístupná. Na tomto se s žalovanou nijak dopředu nedohodli. Potřeby mladší dcery jako stravu, ošacení a platby v souvislosti se školou v [obec] zabezpečuje on, žalovaná poskytuje výživné v částce 2 850 Kč měsíčně. To ale posílá se zhruba půlměsíčním zpožděním. Starší dcera studuje na vysoké škole, do [obec] přijede zhruba jednou za měsíc. Vztah žalované s mladší dcerou není dobrý, je to tak od doby, kdy se dcera vyjádřila, že chce být v jeho péči. Naopak dobrý není ani vztah jeho se starší dcerou, platí jí výživné tak, jak bylo stanoveno soudem, tedy 3 700 Kč měsíčně. Na nemovitosti nic dělat nejde. Pokud chtěl třeba uklidit či ořezat stromky, žalovaná na něj zavolala policii. Nemá žádnou přítelkyni, žije sám s mladší dcerou v [obec]. Dům v [obec] je před kolaudací, zbývá dodělat drobnosti, bude třeba v souvislosti s tím vynaložit zhruba 40 tisíc. V souvislosti s dražbou nemovitosti, v níž tuto získala matka žalované, bylo z prostředků účastníků použito 500 000 Kč, nemovitost byla vydražena za celkem 800 000 Kč. Půjčkou od [anonymizováno] získal 300 000 Kč, tuto následně splatil. Dále měli účastníci na běžném účtu naspořeno 100 000 Kč a 100 000 Kč bylo použito ze zrušeného stavebního spoření mladší dcery. Tyto prostředky byly poskytnuty tak, že v dubnu 2010 odešlo 400 000 Kč, v červenci 2010 pak 100 000 Kč. Úvěr u [anonymizováno] byl splacen za využití peněz ze stavebního spoření dcer. V březnu 2011 tímto způsobem přišlo 239 500 Kč, respektive 255 500 Kč. Z doplňujícího výslechu (uskutečněn 5. 10. 2021) bylo zjištěno, že na způsobu užívání společných nemovitostí se s žalovanou nijak nedomluvili. Žalovaná zamkla horní koupelnu a dva pokoje v patře a užívá je s dcerou [jméno], on tam přístup nemá. Zbytek je volně přístupný, v této části on s dcerou [jméno] uklízí, do zamčených prostor nemá přístup. Žalovaná se v domě zdržuje nárazově. Pokud zde ona či [jméno] přespí, děje se tak v zamčených pokojích. Volně přístupná část nemovitosti byla znalcem [příjmení] [celé jméno znalce] zachycena na fotografiích na straně 19 vpravo dole, na straně 20 vlevo nahoře, na další straně vpravo uprostřed je pokoj [jméno]. Na straně 21 vlevo nahoře umístil znalec fotografii horní koupelny užívané žalovanou, vpravo nahoře a vlevo uprostřed na téže straně je pokoj [jméno], i ten je uzamčen. Na straně 22 vlevo nahoře je ložnice užívaná a zamčená žalovanou. O údržbu zahrady se v posledním roce stará on s [jméno], pomáhá přítel dcery [jméno] [příjmení]. Žalovaná se na údržbě zahrady nepodílí, naposledy posekala trávu někdy v době rozvodu, ale jen částečně. V týdnu před jednáním žalovaná vyprovokovala [jméno], přijela to řešit policie, [jméno] byla i u výslechu. Pokoje zamčené žalovanou odemykala znalci ona, pokoje užívané žalovanou a [jméno] byly zamčené, žalovaná je znalci odemykala, on znalci odemkl pokoj [jméno]. Prostřednictvím úvěru u [anonymizována dvě slova] splatili úvěry u [anonymizováno], na účet mu přišlo 169 000 Kč, žalované pak od [anonymizováno] přišlo zhruba 27 000 Kč Tyto prostředky byly použity na běžné potřeby rodiny, běžný provoz, dárky. Koupili pračku, splatil kontokorent, dali peníze dcerám, 15 000 Kč bylo použito na opravu automobilu, 10 000 Kč dostala [jméno] na cestu na závody, zbylo 80 000 Kč a to se pak projevilo jako zůstatek účtu. 27 Z účastnického výslechu žalované bylo zjištěno, že v [obec] vyrostla. Má zde přátele. Ve společné nemovitosti pečovala o zahradu, vybudovala v nemovitosti posezení. Vypořádání společného jmění jejích rodičů nedopadlo tak, jak bylo předpokládáno. Čili dům šel do dražby, její matka jej vykoupila a následně darovala jí a žalobci. S žalobcem se dohodla na provedení rekonstrukce. Většinu všeho ohledně rekonstrukce zařizovala ona, žalobce říkal, že nemá čas. Prací osobně vykonal minimum, při rekonstrukci navíc pomáhala i starší dcera. Má za to, že žalobce ani neví, co všechno je potřeba pro zkolaudování udělat. Při rekonstrukci dělal elektřinu její otčím. Její bratranec instaloval sádrokartony, oba dělali vše jen za náklady. Připouští, že mezi ní a žalobcem dochází ke konfliktům. Stromy totiž tento ořezával v zimě a z jejího pohledu nevhodným způsobem. Dále pořezal zahradní nábytek a vyházel věci, což nechtěla. Už před rozvodem v domě žili odděleně, obdobně jako dnes. Koupelnu zamkla z toho důvodu, že [anonymizováno 5 slov]. Starší dcera jezdí do [obec] ráda. Má povědomost, že po škole se tam chce vrátit. Mladší dcera ji v minulosti napadla. Má přítele a chce s ním dát nemovitost v [obec] do pořádku, o pořádek zde se snaží i nyní. Žalobce nechává nemovitosti chátrat. Kolaudace měla proběhnout dva roky nazpět, ale vše vázlo. Žalobce starší dceři v minulosti neplatil řádně výživné. Žalobce pochází rovněž z [obec], před nastěhováním do domu v obci bydleli v bytě. Pokud před zahájením řízení tvrdila, že dům nechce užívat, takto vycházelo z toho, v jaké byla tehdy situaci. Žalobce tehdy štval dcery vůči sobě a vystupoval nevhodně i proti ní. Chtěla tedy odejít do [obec]. Následně ji přítel podpořil v tom, že by měla chtít nemovitost v [obec]. Předsporovou korespondenci označuje jako frašku. Od začátku soudního řízení již zastává stanovisko, že nemovitost chce do svého vlastnictví. Její matce ze společných prostředků dali peníze na získání nemovitosti, mohlo to být asi 300 000 Kč. Dcery dále měly zřízeno stavební spoření, v obou případech bylo zrušeno před vykoupením domu, naspořeno mohlo být celkem 200 000 Kč. Pobírá aktuálně invalidní důchod 6 800 Kč měsíčně, dále mzdu zhruba 17 000 Kč měsíčně a brigádně si přivydělá tak 1 500 Kč měsíčně. Její přítel pobírá měsíčně někde mezi 35 - 40 000 Kč. Vyjádřila při výslechu to, že je připravena doložit participaci jejího přítele na žádosti o úvěr v souvislosti s vypořádáním. Z doplňujícího výslechu (uskutečněn 2. 11. 2021) bylo zjištěno, že v nemovitosti v [obec] vyrostla, dům jí darovala matka, zůstaly v něm původní věci. Vyrůstaly zde dcery, scházela se zde s přáteli. Starala se o zahradu, to je její radost. Nyní s ní v domě bydlí starší dcera, podílí se na nákladech, užívají dvě místnosti. Věci na vaření má v koupelně. Vyjádřila lítost nad stavem nemovitostí, chce vše dát do pořádku. Chtěla by zde žít a scházet se s přáteli, nechce bydlet v bytě. Žalobce se na údržbě prakticky nepodílí, za poslední rok pouze s panem [příjmení] posekali zahradu křovinořezem, a to včetně jejích záhonů. Dále si žalobce zřídil malou skalku. Nemovitost není zkolaudovaná proto, že žalobce dostal peníze na kolaudaci, avšak peníze utratil jiným způsobem. Žalobce se nyní drží zpět, neboť mu po předchozích incidentech řekla, že pokud se to bude opakovat, že uvidí. Se starší dcerou bydlí ve dvou místnostech. Poslední rok péči o dům s ohledem na napjaté vztahy vzdala. Na straně 19 vlevo dole byla znalcem [příjmení] [celé jméno znalce] v posudku vyfotografována jí upravená zahrada. Na straně 20 vlevo nahoře je obývací pokoj využívaný žalobcem, vpravo nahoře jím užívaná koupelna. Na další straně vlevo nahoře je koupelna, kterou užívá ona. Vpravo nahoře na téže straně pokoj užívaný starší dcerou. Ten byl vyfotografován ve stavu, kdy nestihly uklidit po návratu z chaty. Na straně 24 vlevo nahoře, vpravo nahoře a vlevo uprostřed jsou prostory ve staré části nemovitosti, které nikdo aktuálně neobývá. V darovací smlouvě na nemovitost figurují jako obdarovaní ona i žalobce, původně v ní byla jen ona, ale tato smlouva nebyla zavkladována pro nějakou chybu. Za dar jako takový neposkytli s žalobcem žádné finanční prostředky, jen v souvislosti s dražbou dali asi 300 000 Kč. Už neví, kolik ona a žalobce dali rodičům. Nikdy neřekla, že dům nechce. Pokud volá policii, tak žalobce bývá přítomen. Častěji volá policii kvůli incidentům s mladší dcerou, jde ovšem o situace primárně vyvolané žalobcem. Pokud žalobce hovořil o využití prostředků na kolaudaci, tak na pračku dostali peníze od její maminky, šlo o poslední peníze po babičce. Opravy vozidla vždy platila ze svého. O platbách za šipkové akce dcery jí žalobce říkal, že jsou hrazeny svazem. Dary dcerám na vánoce v roce 2017 ve výši po 7 000 Kč byly poskytovány rodiči žalobce. Vyjádřila domněnku, že peníze určené na kolaudaci žalobce utratil za víkendové šipkové akce. Starší dceru podporovala v rámci studií jen ona. Na konci roku 2017 pobírala invalidní důchod zhruba 4 000 Kč a spolu s příjmem ze zaměstnání měla celkem 22 000 Kč čistého. Neví, kolik v té době vydělával žalobce. 28 Na základě tvrzení účastníků a provedeného dokazování soud učinil v prvé řadě dílčí závěr, že úvěrový závazek tvoří součást společného jmění (§ 710 občanského zákoníku). 29 Dále soud činí závěr, že jde slovy judikatury Nejvyššího soudu (například rozhodnutí ze 17. 5. 2017, sp. zn. 22 Cdo 4799/2015) o dluh zatížený vyšším příslušenstvím, kdy toto plyne jak z úvěrové smlouvy (úroková sazba byla sjednána jen na část úvěrového období, pak se může změnit), tak ze zprávy banky (vyčísleny úroky do doby splacení úvěru, kdy banka toto označila jako vysoce nepravděpodobné). 30 Soud pak svým rozhodnutím vypořádává nejen splatnou část dluhu ke dni rozhodnutí (aktuálně částka uvedená ve výroku, platby učiněné žalobcem po rozvodu manželství jsou v rozhodnutí zohledněny), ale i příslušenství, které k němu přiroste v budoucnu (zde ovšem závěr formuluje toliko obecně, neboť budoucí úroky jsou objektivně neurčitelné (viz zpráva banky). 31 Tyto závěry vycházejí z rozsudku Nejvyššího soudu z 3. 10. 2006, sp. zn. 22 Cdo 14/2006 a rozhodnutí téhož soudu na něj navazujících. 32 Soud se zamýšlel nad tím, zda se odklonit od zásady nyní již konstantně přijímané Nejvyšším soudem (naposledy rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 753/2020 z 29. 6. 2021), dle níž je společné dluhy vhodné přikázat oběma účastníkům k zaplacení rovným dílem. A jen výjimečně se od tohoto základního pravidla odklonit. 33 Soud v rozhodované věci shledal, že přikázání jistiny a dalších povinností vyplývajících z úvěru jen žalobci je jediným možným řešením. 34 Přikázání úvěru oběma účastníkům (rovným dílem) nedává smysl z toho důvodu, jak žalovaná přistoupila k plnění svého (sic!) závazku z úvěru po zániku společného jmění, kdy ponechala dlouhou dobu v zásadě jen a pouze na žalobci, aby úvěr splácel, platil pojištění schopnosti splácet a následně pak bez dohody s ním chtěla měnit (byť dočasně) parametry úvěru. V této souvislosti ostatně možno odkázat na závěry obsažené v rozhodnutí citovaném v bodě 32, dle nějž vypořádání společného dluhu mezi bývalými manželi nemá na banku vliv. Při přístupu žalované k plnění povinností vycházejících z úvěrové smlouvy by takový postup jen generoval nutnost toho, aby žalobce v budoucnu vyvolával další soudní řízení, v nichž se bude domáhat poměrné výše zaplacených splátek. Nelze ostatně přehlédnout ani výše zmíněné, tedy že účastníci se nebyli před nedávnem schopni dohodnout, zda je namístě úvěr splácet tak, jak byl sjednán, či zda požádat o odklad placení úroku, jak bylo zjištěno z oznámení banky z 16. 4. 2020 (č.l. 201) a reakce žalobce toto oznámení (č.l. 202). 35 Soud v rámci vypořádání zohlednil i to, kolik účastníci zaplatili na úvěr a pojištění úvěru po rozvodu (k tomu viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu z 18. 9. 2018, sp. zn. 22 Cdo 2405/2018). Žalovaná se podílela toliko částkami 460 Kč a 2 x 1 500 Kč (viz tvrzení žalobce na č.l. 199 a 204, stanovisko žalované na č.l. 204 a zejména zjištění učiněná z výpisů ze žalobcova účtu), což při výši úvěrové splátky a výši pojistného rezultuje v to, že do srpna 2020 zaplatil žalobce o 119 236 Kč víc, než by odpovídalo tomu, že jde o závazky společné. Zohledněny jsou i platby pojištění, neboť jde o pojištění schopnosti splácet společný závazek. 36 Úvěr se upíná k nemovitostem, u nichž bylo spoluvlastnictví vypořádáno současně s vypořádáním společného jmění (viz článek II. úvěrové smlouvy). 37 Je tedy namístě, aby úvěr obsluhoval ten, kdo tak hodlá a je evidentně schopen činit, tedy žalobce. 38 Spoluvlastnictví účastníků bylo soudem zrušeno, neboť z jejich postoje v řízení a skutečností zjištěných z účastnických výslechů je zřejmé, že ani jeden z nich v něm nechce setrvávat. 39 Oba účastníci shodně prohlásili, že předmětné nemovitosti nelze reálně rozdělit. Prohlásili dále, že se na reálném rozdělení nechtějí podílet (viz protokol z jednání na č.l. 66). 40 Tedy soud uzavírá, že vypořádání spoluvlastnictví reálným rozdělením možné není (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu z 30. 6. 1988, sp. zn. 3 Cz 18/88, publikované ve Sbírce Nejvyššího soudu jako 45/1991). Ostatně z provedeného dokazování je zřejmé, že vztahy mezi účastníky jsou konfliktní. Jakkoli nelze příliš předpokládat, že tento rozsudek situaci mezi účastníky bezprostředně uklidní, tak s pravděpodobností hraničící s jistotou by reálné rozdělení bylo sice řešením podle práva, ale v rozporu s tím, jaké panují vztahy mezi účastníky. Jen by to pak generovalo potenciál dalších soudních řízení. 41 Na základě tohoto dílčího závěru se soud zabýval tím, zda je namístě přikázat nemovitosti některému z účastníků, při současném vyplacení přiměřené náhrady spoluvlastníku druhému. 42 Nemovitosti byly přikázány žalobci. 43 Soud si je vědom, že takové rozhodnutí se může jevit jako tvrdé k žalované, ale pokud se účastníci nebyli schopni dohodnout, musí si každý z nich uvědomit riziko, že to nebude on, kdo nemovitosti do výlučného vlastnictví nabude. 44 Soud přitom vyšel z toho, jaká je výše úvěru týkajícího se nemovitosti, kolik žalobce na úvěr a pojištění po rozvodu zaplatil (a kolik mu tedy musí žalovaná z tohoto titulu nahradit), jaká je cena nemovitostí a jak se účastníci k nemovitostem chovají, je jediným řešením přikázání spoluvlastněných nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobce za současného přikázání úvěru rovněž jemu při zohlednění plateb na úvěr po rozvodu. 45 U novější části oba účastníci mají evidentně k nemovitosti kladný vztah, chtějí v ní bydlet. Za trvání manželství zjevně vymýšleli, jak má tato část vypadat, užívali ji. 46 Žalované samozřejmě nelze upřít, že v části nemovitostí žila déle. Nicméně je třeba vyjít z toho, že jde o starší část, ovšem i ta zůstává přes deklarovaný zájem žalované o bydlení zde v neutěšeném stavu. Pokud by byl v řízení deklarovaný zájem o život v nemovitosti ze strany žalované takový, jak jej navenek deklaruje, pak by nepřipustila, aby tato část nemovitostí (kterou původně užívala se svými rodiči a k níž bude mít zřejmě větší citový vztah, než žalobce) byla v takovém stavu, jak ji na fotografii zaznamenal znalec [příjmení] [celé jméno znalce]. Soud si je samozřejmě vědom, že vztahy mezi účastníky jsou konfliktní a že běželo toto soudní řízení. To je zajisté stav, kdy není příliš chuti na to investovat do stavebních úprav či adaptací nemovitosti finance a volný čas. Nicméně žalobce je schopen v jím užívaných částech pořádek udržet, aniž by je měl zamčeny. 47 Položka 21: Soud žalovanou při přípravném jednání poučil ve smyslu závěrů obsažených v rozhodnutí Nejvyššího soudu z 25. 1. 2017, sp. zn. 22 Cdo 5104/2016 (viz protokol z přípravného jednání). Žalovaná na poučení do okamžiku koncentrace nereagovala. Nicméně odvolací soud zavázal soud prvého stupně, aby se touto otázkou zabýval. Závěr soudu prvého stupně je v tomto ohledu následující. Část prostředků z úvěru u [právnická osoba] (ve výši 190 000 Kč) byla určena pro účely bydlení, a to na nabytí vlastnického práva k nemovitosti, úhrada za převod členských práv a povinností v bytovém družstvu, změna stavby nebo její připojení k veřejným sítím, nebo splacení úvěru, půjčky či jiné finanční služby nebo jiné obdobné finanční služby některým z účastníků (viz znění úvěrové smlouvy). Pokud žalobce tvrdí, že dané prostředky spotřeboval ve prospěch rodiny a takové dispozice prokazuje, je třeba uvést, že nejde o úspory účastníků (tak jak je má na mysli rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4257/2014 z 11. 11. 2015). V rozhodované věci je situace jiná, jde o prostředky získané z úvěru, které měly být využity způsobem uvedeným v úvěrové smlouvě (kdy základní zásada dle úvěrové smlouvy je, že musí být využity pro účely bydlení, tedy nelze akceptovat využití pro potřeby rodiny, či splacení spotřebitelského úvěru). Zohlednit nelze ani využití prostředků získaných úvěrem na splátku úvěru samotného. 48 Položka 22: Žalobce učinil předmětem vypořádání tyto vnosy včas. Nemůže jít však o v řízení zohlednitelný vnos, neboť žalobce i přes poučení ze strany soudu ani netvrdil, že by za tyto prostředky byla pořízena věc, učiněná předmětem vypořádání. Z těchto důvodů tedy soud uvedené prostředky nezohlednil při výpočtu vypořádacího podílu. Zohlednil však neúspěch žalobce při rozhodování o nákladech řízení. 49 Položka 23: Žalovaná toto učinila předmětem vypořádání včas. Nicméně v prvé řadě je třeba poukázat na to, co ohledně této položky uvedla (šlo o prostředky vnesené do manželství na vkladní knížce, následně využité na chod domácnosti). Dále soud odkazuje na to, co již uvedl v bodě 47 odůvodnění. Nemůže jít o vnos, pokud žalovaná ani netvrdila, že by za tyto prostředky byla pořízena věc, učiněná předmětem vypořádání (viz například charakteristika vnosu vyslovená Nejvyšším soudem například v rozhodnutí z 16. 1. 2013, sp. zn. 22 Cdo 3395/2012). Z těchto důvodů tedy soud uvedené prostředky nijak v řízení nezohlednil, přičemž neshledal ani nutnost poučení dle § 118a občanského soudního řádu. 50 Položka 24: Žalovaná tuto hodnotu hodlala učinit předmětem vypořádání podáním doručeným soudu (č.l. 65). Svou povahou by snad mohlo jít o vnos, pokud by byly ve smyslu rozhodnutí citovaného v předchozím bodě odůvodnění řádně a včas tvrzeny a prokázány znaky uvedené tamtéž. To se žalované i přes několikeré poučení nepodařilo. Tvrzení žalované, že nešlo o řádné poučení, nemůže obstát. K přípravnému jednání byla řádně předvolána (předvolání převzala, ostatně náhradní doručení je vyloučeno). Předvolání obsahovalo na jedné listině poučení o tom, co se bude na přípravném jednání dít. To se také při přípravném jednání odehrálo. V závěru přípravného jednání pak žalovaná požádala ve smyslu § 114c občanského soudního řádu o poskytnutí lhůty. Ta jí byla poskytnuta, a to v maximálně možné délce 30 dnů. Ani to ji nevybudilo k dostatečné procesní aktivitě. Tedy soud uzavírá, že jde o tvrzení uplatněná opožděně, po koncentraci řízení a nelze k nim přihlížet, pokud nebude naplněna některá ze situací, jíž je možno koncentraci prolomit. Žalované se jako nezastoupené při přípravném jednání dostalo u včas uplatněných položek poučení dle § 118a občanského soudního řádu, poučena byla i o hrozbě a následcích koncentrace. Ostatně je třeba v tomto ohledu důsledně vnímat i to, že jde o řízení sporné. Žalobce poukazoval rovněž na opožděnost tvrzení. Pokud by soud na institut koncentrace za takové situace rezignoval, jednalo by se o porušení zásady rovnosti stran a poškození té procesní strany, která si své procesní povinnosti řádně plnila. Tedy soud k tvrzené půjčce v řízení nepřihlížel, a tedy ji nijak nezahrnul do vypořádání. Pro úplnost třeba uvést, jaký je smysl koncentrace řízení. Účelem tohoto institutu je to, aby alespoň tvrzení účastníků měla k dispozici protistrana a soud do určitého jasně daného okamžiku z důvodu možnosti řádného poučení dle § 118a občanského soudního řádu, dále z důvodu rychlosti a hospodárnosti řízení. Tedy soud nepřihlížel při rozhodování k následujícím listinám: smlouva o půjčce z 21. 6. 2011 (č.l. 115), příjmové pokladní doklady č.l. 116, 117, smlouva o smlouvě budoucí darovací (č.l. 118), usnesení na č.l. 121. 51 Při rozdělení masy jmění mezi účastníky vyšel soud ze zásad uvedených v § 742 občanského zákoníku, z judikatury (viz například rozhodnutí Nejvyššího soudu z 23. 11. 2011, spisová značka 22 Cdo 1280/2011), ze stanovisek účastníků a zjištění, kdo věc užívá a účelněji ji využije (zde srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 22. 2. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2289/99). Nikoli nevýznamným východiskem je i rozdělení věcí tak, aby vypořádací podíl v penězích byl co nejmenší. I toto hledisko má stopu v judikatuře (srov. přiměřeně např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. května 2004, sp. zn. 22 Cdo 1054/2004). Veden těmito zásadami soud provedl rozdělení věcí a hodnot mezi účastníky způsobem uvedeným ve výrocích III. až VII. rozsudku. 52 Důvody pro uplatnění disparity soud neshledal. Pro uplatnění nerovnosti podílů by musely existovat naprosto zjevné a mimořádné zásluhy některého z účastníků na získání společného majetku či naopak naprosto z normy vybočující chování některého z nich ve vztahu ke společnému majetku, naplňování rodinného rozpočtu a péči o společnou domácnost. Z provedeného dokazování nic takového nevyplývá, ostatně pro disparitu nikdo z účastníků neplédoval. Tedy podíly účastníků na jmění jsou stejné. 53 V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. ledna 2001, sp. zn. 22 Cdo 2433/99, uveřejněném v Souboru pod pořadovým č. C 45 je vyloženo, že v řízení o vypořádání společného jmění musí být z odůvodnění rozsudku jednoznačně zřejmé, jak soud dospěl k částce, kterou je povinen jeden z účastníků zaplatit na vypořádání druhému. Výpočet této částky má být natolik přehledný, aby se kdokoli mohl přesvědčit o jeho správnosti. 54 Nejprve tedy soud uvádí výši celkového vypořádávaného majetku (věcí a aktiv) tvořícího součást společného jmění manželů (157 931 Kč). Dále pak vypočetl souhrn aktiv přikazovaných každému z účastníků (žalobce 149 171,08 Kč a žalovaná 166 690,91 Kč). Vnosy předmětem vypořádání nejsou. Nicméně je třeba zohlednit platby žalobce na společný úvěr a pojištění s úvěrem spojené v době po rozvodu, a to v částce 119 236 Kč. Předmětem vypořádání byla ještě pasiva. Žalobci jsou přikazována v částce 1 529 986,10 Kč (k tomu viz bod 18 rozhodnutí odvolacího soudu). Na jejich úhradě se účastníci podílejí stejným dílem (na základě úvahy uvedené výše). Počítáno bylo dále s částkou z úvěru od [anonymizována dvě slova] ve výši 169 901,20 Kč, kdy je potřeba, aby tato disproporce byla v řízení zohledněna. 55 Z dílčích výpočtů pak rezultuje hodnota 767 921,97 Kč jakožto částka, kterou musí žalobce obdržet jako vypořádací podíl od žalované na vypořádání zaniklého společného jmění manželů. 56 Soud žalobci v souladu s § 160 odst. 1 občanského soudního řádu umožnil splnit povinnost zaplatit vypořádací podíly z vypořádání spoluvlastnictví i společného jmění v prodloužené lhůtě, s ohledem na výši částky, kterou má žalobce žalované poskytnout. 57 O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. 58 Pokud jde o vypořádání podílového spoluvlastnictví, tak tuto část předmětu řízení soud nezahrnul do posuzování míry úspěchu či neúspěchu. Možno zde odkázat na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 572/19 z 12. 12. 2019, dle jehož závěrů si v řízení o vypořádání spoluvlastnictví nese každý účastník své náklady řízení, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Ty soud v projednávané věci neshledal. 59 Ve zbytku je řízení dle své povahy tzv. iudiciem duplex, nicméně i v takovém řízení je základní zásadou při rozhodování o nákladech řízení mezi účastníky zásada úspěchu ve věci jmění (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 22. 9. 2011, sp. zn. I. ÚS 1441/11). 60 Žalobce byl převážně úspěšný, pokud jde o prokazování svých tvrzení ohledně rozsahu a hodnoty společného jmění, jeho úspěch spočívá i v tom, že se úspěšně ubránil požadavku žalované na vypořádání položek pod čísly 23, 24 (v podrobnostech viz úvahy v pasáži týkající se příslušné položky). Soud přihlížel (viz 22 Cdo 3730/2015 z 26. 1. 2016) i k tomu, že žalobce se před zahájením řízení iniciativně snažil o mimosoudní vyřešení věci, naopak žalovaná následně označila předsoudní část sporu za frašku. Jeho neúspěch je naopak nutno spatřovat zcela či v příslušné části u výsledku ohledně položek, kde došlo k zastavení řízení (viz § 146 odst. 2 věta prvá občanského soudního řádu) a položek, kde s návrhem na vypořádání neuspěl (položky 5, 7, 22) a položky 12, kde se znaleckým posudkem nepotvrdila jím tvrzená cena automobilu. Zohlednit je třeba jako neúspěch i výše uvedený závěr, pokud jde o částku 169 901,20 Kč. 61 Dle soudu možno úspěch žalobce vyjádřit v poměru k celku jako 90,35 %. Od hodnoty všech jednotlivých věcí, pohledávek a dluhů, které strany učinily předmětem vypořádání (v souhrnu 2 612 615,70 Kč), což je dle § 8 odst. 6 advokátního tarifu základ pro výpočet odměny, soud odečetl právě hodnoty, u nichž nebyl žalobce úspěšný (178 901,2 Kč). 62 Zaplacen byl žalobcem soudní poplatek ve výši 9 000 Kč. 63 Odměna za jeden úkon by při plném úspěchu dle § 8 odst. 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále i jen„ vyhláška“) činila 13 540 Kč (tj. z poloviny hodnoty všech jednotlivých věcí, pohledávek a dluhů, které strany učinily předmětem vypořádání). 64 Za účelně vynaložené považuje soud u žalobce tyto úkony: převzetí a příprava zastoupení sepis jedné předžalobní výzvy (další výzva již nebyla ve smyslu práva na náhradu nákladů účelně vynaložena, neboť bylo zjevné, že bude třeba vést soudní řízení) sepis žaloby účast na jednáních soudu (celkem 8 úkonů) sepis podání ze 17. 6. 2019 (podání ve věci samé jakožto reakce na přípravné jednání) studium spisu (realizováno ve třech případech, a to 31. 10. 2019 a 6. 2. 2020, 27. 10. 2021), návrh z 4. 8. 2020, přičemž soud přiznal za každý z těchto úkonů odměnu v rozsahu poloviny odměny, neboť nejde o úkony ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky vyjádření k odvolání žalované proti rozsudku 2x sepis závěrečného návrhu 65 Ke všem těmto úkonům náleží paušální náhrada hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 3 vyhlášky (tj. 18x po 300 Kč). 66 Po zohlednění míry neúspěchu a výše úspěchu má žalobce právo na náhradu 80,7 % z částek za výše zmíněné složky (soudní poplatek, odměna advokáta, paušální náhrada hotových výdajů). 67 V souladu s § 160 odst. 1 občanského soudního řádu soud umožnil žalované splnit tuto povinnost ve splátkách, v návaznosti na výši částky a s ohledem na to, že bude muset zejména vyplácet vypořádací podíl. Jen řádným plněním splátek si žalovaná toto dobrodiní uchová a objektivně jí ani nic nebrání případně zaplatit celou částku jednorázově. 68 V souladu s § 148 občanského soudního řádu soud mezi účastníky poměrně rozdělil částky 1 556 Kč, 1 936 Kč a 6 990,17 Kč (celkem 10 482,70 Kč), které vyplatil jako znalečné. Na žalobce z toho připadá s ohledem na výsledek řízení 9,65 %, na žalovanou pak 90,35 %. Žalovaná složila zálohy na znalecký posudek v částce celkem 5 000 Kč, což bylo při stanovování výše nákladů státu zohledněno. Jelikož soud tuto záležitost určil ve výrocích IX a X. rozsudku v důsledku početní chyby nesprávně, soud vydal i opravné usnesení a zasílá je současně s rozsudkem