15 C 174/2018-471

Rubrum

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Hankovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa žalované] o nahrazení projevu vůle žalované uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu pozemků takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce primárním petitem domáhal nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobcem smlouvu o převodu pozemků: - p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 14 366 m2, - p. [číslo] – ostatní plocha – neplodná půda o výměře 5 231 m2, - p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 9 928 m2, - p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 1942 m2, - p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 982 m2, - p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 643 m2, - p. [číslo] – ostatní plocha – zeleň o výměře 772 m2, zapsanými na [list vlastnictví] pro k.ú [obec] u [obec], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce] a eventuálním petitem uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 6 849 750 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 5 700 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou dne 27. 6. 2018 domáhal primárním petitem uložení povinnosti žalované uzavřít s ním smlouvu o převodu pozemků parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] u [obec] a eventuálním petitem zaplacení částky 6 849 750 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce je oprávněnou osobou dle zákona o půdě, restituční nárok nabyl v rámci dědického řízení po oprávněné [jméno] [celé jméno žalobce], která zemřela v roce [rok]. Své restituční nároky odvozuje z rozhodnutí Okresního úřadu v [obec] č.j. P [číslo], č.j. P [číslo], č.j. P [číslo] a č.j. P [číslo], kterými bylo rozhodnuto tak, že právní předchůdci žalobce, pan [jméno] [celé jméno žalobce] a paní [jméno] [celé jméno žalobce], nejsou vlastníky pozemků č. pp. č.k. [anonymizováno] – louka, [anonymizováno] – louka, [číslo] – louka, to vše k.ú. [ulice] [anonymizováno] s celkovou výměrou 9 133 m2. Žalovanou evidovaná hodnota restitučního nároku činí 15 976 Kč, žalobce však s touto hodnotou nesouhlasí, pozemky, které Československý stát odejmul předchůdcům žalobce v červenci roku [rok], byly odňaty za účelem pozdější výstavby sídliště a komunikací vedoucích podél ulice [anonymizována dvě slova] v [obec] a v té době již existovaly úvahy o zřízení nových obytných ploch na výše uvedených pozemcích v k.ú. [ulice] [anonymizováno]. Pozemky, které žalovanou nebyly vydány, jsou v územním plánu z roku [rok] vymezeny jako [příjmení] obytné - 1- 3 podlaží, což nepochybně svědčí o stavebním charakteru těchto parcel a žalobce tedy oceňuje svůj restituční nárok na nejméně 684 975 Kč. Dále poukázal, že právní předchůdce žalované i samotná žalovaná postupovali při uspokojování restitučního nároku žalobce svévolně a liknavě, neboť ani po více než 25 letech není restituční nárok zcela vypořádán. Konečně poukázal na nedostatečnou kvalitu veřejných nabídek, ve veřejných nabídkách nabízené pozemky nemají takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby byla náhrada poskytnuta v co možná nejkratší době a co nejširšímu okruhu oprávněných osob.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. K tvrzené liknavosti žalovaná poukázala, že je třeba, aby samotný restituent projevil nezbytnou součinnost, bez které nelze zákonným způsobem nárok vypořádat, bylo tedy zcela na jeho vůli, zda požádá o finanční vyrovnání nebo zda projeví zájem o převod náhradních pozemků. Dle evidence žalované se však žalobce nepřihlásil do žádné veřejné nabídky. Poukázala na to, že nabízela dostatek cenově adekvátních pozemků, údaj o počtu nabízených pozemků určených pro oprávněnou osobu však závisí na výši restitučního nároku této osoby a určení vhodnosti nabídky ve vztahu k oprávněným osobám je relativní pojem, který je u každé oprávněné osoby závislý na výši zůstatku jejího nároku. Žalovaná eviduje u žalobce restituční nárok ve správné výši 15 976 Kč. Dále uvedla, že žalobce neprokazuje a nekonkretizuje, jaké kroky ze strany žalované byly proti němu vedeny a vedly k odkládání vypořádání žalobcova nároku. Žalobce žádným způsobem neprokázal dlouhodobou aktivní, leč marnou snahu oprávněné osoby získat náhradní pozemek ve veřejných nabídkách. Pokud jde o liknavost či svévoli, pak ji lze dle judikatury spatřovat pouze v takovém postupu žalované, který by bezdůvodně a protizákonným způsobem oddaloval možnost uspokojení restitučního nároku konkrétního restituenta v konkrétním případě, což nebylo ze strany žalobce prokázáno.

3. Mezi účastníky nebyla sporná výše evidovaného restitučního nároku žalobce v částce 15 976 Kč a ani to, že žalobce je oprávněnou osobou ve smyslu ust. § 4 zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění, která odvozuje svůj restituční nárok z rozhodnutí č.j. P [číslo], č.j. P [číslo], č.j. P [číslo] a č.j. P [číslo].

4. Sporné mezi účastníky zůstaly tyto právně významné skutečnosti:

1. Zda žalovaná postupovala při uspokojení restitučního nároku žalobce liknavě či svévolně, 2. Zda žalovaná eviduje restituční nárok žalobce ve správné výši, tedy zda pozemky odňaté právním předchůdcům žalobce byly správně žalovanou oceněny a 3. Zda jsou požadované náhradní pozemky převoditelné.

5. Soud ve věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů, které hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle ust. § 132 o.s.ř., z nichž zjistil následující, skutkový stav věci:

6. Z údajů o identifikaci parcel Katastrálního úřadu [obec] ze dne [datum], že původní parc. [číslo] (označené jako louka) bylo přečíslováno na parc. č. část.: [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo]; původní parc. [číslo] (označené jako louka) bylo přečíslováno na parc. č. část: [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], původní část parc. [číslo] (označená jako louka) byla přečíslována na parc. č. část.: [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo].

7. Z rozhodnutí Okresního úřadu [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. P - [spisová značka], že oprávněné osoby [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození] nejsou vlastníky nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] v kat. území [ulice] [anonymizováno]: část. p.p. [číslo] ost. pl . 115 m2, část. p.p. [číslo] ost. pl . 316 m2, část. p.p. [číslo] ost. pl . 69 m2, část. p.p. [číslo] ost. pl . 185 m2, část. p.p. [číslo] ost. pl . 472 m2, část p.p. [číslo] ost. pl . 34 m2, část. p.p. [číslo] ost. pl . 105 m2 a část p.p. [číslo] ost. komun . 43 m2. Z rozhodnutí Okresního úřadu [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. P - [spisová značka], že oprávněné osoby [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození] nejsou vlastníky nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] v kat. území [ulice] [anonymizováno]: část. p.p. [číslo] ost. pl . 2001 m2, část. p.p. [číslo] stavební 97 m2, část. p.p. [číslo] ost. pl . 24 m2, část. p.p. [číslo] stavební 149 m2, část. p.p. [číslo] stavební 90 m2, část p.p. [číslo] ost. pl . 15 m2, část. p.p. [číslo] ost. pl . 230 m2, část p.p. [číslo] ost. pl . 19 m2, část p.p. [číslo] ost. pl .19 m2 a část p.p. [číslo] stavební 220 m2. Z rozhodnutí Okresního úřadu [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. P - [spisová značka], že oprávněné osoby [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození] nejsou vlastníky nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] v kat. území [ulice] [anonymizováno]: část. p.p. [číslo] ost. pl . 4 m2, část. p.p. [číslo] stavební 51 m2, část. p.p. [číslo] stavební 106 m2, část. p.p. [číslo] stavební 141 m2, část. p.p. [číslo] stavební 232 m2, část p.p. [číslo] stavební . 166 m2, část. p.p. [číslo] stavební 147 m2, část p.p. [číslo] stavební 143 m2, p.p. [číslo] stavební 164 m2, p.p. [číslo] stavební 195 m2, p.p. [číslo] manip. pl . 204 m2, p.p.č [číslo] manip. pl . 157 m2, p.p. [číslo] stavební 205 m2, p.p. [číslo] stavební 168 m2, p.p. [číslo] stavební 167 m2, p.p. [číslo] stavební 171 m2, p.p. [číslo] stavební 170 m2, p.p. [číslo] stavební 170 m2, p.p. [číslo] stavební 169 m2, p.p. [číslo] stavební 169 m2, p.p. [číslo] stavební 168 m2 a p.p. [číslo] stavební 168 m2. Z rozhodnutí Okresního úřadu [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. P - [spisová značka], že oprávněné osoby [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození] nejsou vlastníky nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] v kat. území [ulice] [anonymizováno]: část. p.p. [číslo] ost. pl . 13 m2.

8. Ze znaleckého posudku [číslo] [jméno] [příjmení] ze dne 25. 3. 1996, že zjištěná cena zemědělských pozemků dle poz. katastru [anonymizováno] - louka, [anonymizováno] - louka, [číslo] část. louka o celkové výměře 7 481 m2 činí částku 27 071 Kč.

9. Dopisem ze dne 9. 12. 2003 sdělil Pozemkový fond České republiky [jméno] [příjmení], že jejímu zemřelému manželovi [jméno] [celé jméno žalobce] bylo dodatečně oceněno rozhodnutí Pozemkového úřadu v [obec] č.j. P - [číslo] Pe, PÚ-R [číslo] na částku 4 881 Kč.

10. Dopisem ze dne 30. 11. 1994 požádal [jméno] [celé jméno žalobce] o vydání pozemků na základě rozhodnutí [pozemkový úřad] ze dne [datum] PÚ–R [číslo], PÚ–R [číslo], PÚ-R [číslo] a PÚ-R [číslo].

11. Dopisem ze dne 10. 6. 1996 požádal [jméno] [celé jméno žalobce] o vydání náhradních pozemků na základě rozhodnutí [pozemkový úřad] ze dne 17. 10. 1994 PÚ–R [číslo], PÚ–R [číslo], PÚ-R [číslo] a PÚ-R [číslo] v lokalitě [anonymizováno] a lokalitě [anonymizováno].

12. Dopisem ze dne 3. 3. 1997 a ze dne 25. 10. 1996 sdělil Pozemkový fond ČR panu [jméno] [celé jméno žalobce] k požadavku poskytnutí pozemků v k.ú. [anonymizováno] u [obec] (par.č. [rok] díl 1 a [číslo]), že s nimi Pozemkový fond ČR nemůže disponovat a nemohou být tedy poskytnuty v náhradu za nevydané pozemky.

13. Dne 29. 3. 2000 požádal [jméno] [celé jméno žalobce] o vydání dvou pozemků v k.ú. [příjmení] [příjmení].

14. Dne 29. 6. 2011 požádala [jméno] [celé jméno žalobce] o vydání dvou pozemků v k.ú. [obec] pod [anonymizováno].

15. Dne 26. 9. 2012 požádala [jméno] [celé jméno žalobce] o vydání dvou pozemků v k.ú. [obec] u [obec].

16. Dopisem ze dne 5. 7. 1965 adresovaným [jméno] [celé jméno žalobce] Jednotné zemědělské družstvo [obec] – [anonymizováno] potvrdilo, že družstvo má v honech začleněny a trvale užívá pozemky adresáta č. kat. [číslo], 779 a 724 /část/, vše louka, kat. území [ulice] [anonymizováno] o celkové výměře 0, [číslo] ha. Na téže listině podepsaný ([příjmení]) dne 5. 7. 1965 prohlásil, že se vzdává přídělu těchto pozemků ve prospěch Československého státu.

17. Dne 7. 7. 1965 pod [číslo jednací] Odbor zemědělství Okresního národního výboru v [obec] odevzdal Jednotnému zemědělskému družstvu v [anonymizováno] zemědělské pozemky do trvalého užívání, které Československý stát nabyl podle dekretu [číslo] Sb., a to pp. čís. kat. [anonymizováno] louka, část pp. [číslo] louka a část pp. čís. kat. [anonymizováno] louka v kat. území [ulice] [anonymizováno] s odůvodněním, že tento národní majetek je ve správě zemědělského odboru Okresního národního výboru v [obec], v zájmu rozvoje národního hospodářství Okresní národní výbor v [obec] odevzdává uvedené pozemky podle § 12 vl.nař. č. 81/58 Sb. a podle čl. 17 vyhlášky [číslo] Ú. l. do bezplatného trvalého užívání pro účely zemědělské výroby Jednotnému zemědělskému družstvu v [anonymizováno] s jeho předchozím souhlasem.

18. Z Přehledu nároků a plnění nároků oprávněné osoby, že žalobci svědčí zděděný nárok z rozhodnutí č. PÚ- [spisová značka] ze dne 17. 10. 1994 a hodnota plnění činí částku 13 535,50 Kč a dále zděděný nárok z rozhodnutí č. PÚ- [spisová značka] ze dne 17. 10. 1994 s hodnotou plnění ve výši 2 440,50 Kč, celkem tedy ve výši 15 976 Kč.

19. Z usnesení [název soudu] ze dne 25. 10. 2016, č.j. [číslo jednací], že tímto bylo rozhodnuto v dědickém řízení po [jméno] [celé jméno žalobce], narozené dne [datum] a zemřelé dne [datum] tak, že byla určena čistá hodnota dědictví v částce 15 976 Kč dodatečně najevo vyšlého majetku, tj. pohledávky za Státním pozemkovým úřadem z titulu nevypořádaného restitučního nároku za nevydané pozemky v [katastrální uzemí] vzniklého na základě rozhodnutí Okresního úřadu [obec] č.j. P [číslo], PÚ–R [číslo], PÚ-R [číslo] a PÚ-R [číslo]. Tento dodatečně najevo vyšlý majetek nabyl [celé jméno žalobce], [datum narození].

20. Z přehledu účasti žalobce ve veřejných nabídkách pozemků vyplývá, že žalobce se mohl účastnit veřejných nabídek od 25. 10. 2016, kdy od tohoto data bylo ke dni 8. 10. 2018 vyhlášeno na území ČR 8 kol veřejných nabídek pozemků, ve kterých bylo nabízeno 3 607 adekvátních pozemků (v ceně do 15 976 Kč) a celkové cena nabídnutých pozemků činila 16 194 262,31 Kč, z toho na území [územní celek] bylo od 25. 10. 2016 do 8. 10. 2018 nabídnuto 225 adekvátních pozemků o celkové výměře 310 268 m2, za celkovou cenu 1 057 704 Kč. Žalobce se nezúčastnil žádného kola veřejné nabídky pozemků.

21. Dopisem ze dne 24. 1. 1983 požádalo [ulice] bytové družstvo [anonymizováno] [obec] Středisko geodézie [obec] o zapsání vlastnického práva k některým objektům postaveným na parcelách p. [číslo] garážím na postavených na parcelách p. [číslo] až [číslo], které jsou v [jméno] [příjmení] [příjmení] v k.ú. [ulice] [anonymizováno].

22. Z hospodářské smlouvy ze dne 18. 1. 1983, že byla uzavřena mezi Městským národním výborem v [obec], jako předávající organizací a Stavebním bytovým družstvem [anonymizováno] [obec], jako přejímající organizací. Jejím předmětem bylo předání pozemků p. [číslo] do bezplatného a trvalého užívání, na nichž přejímající organizace zbudovala [anonymizováno] obytných domů a [anonymizováno] garáží.

23. Z hospodářské smlouvy ze dne 19. 9. 1969, že byla uzavřena mezi Okresním národním výborem [obec], jako předávající organizací a [anonymizována dvě slova] [obec], jako přejímající organizací, předmětem smlouvy bylo převedení správy majetku pp. č. kat. [anonymizováno] louka o výměře 13a51 m2, pp. č. kat. [anonymizováno] louka o výměře 14a38 m2, pp. č. kat. [anonymizováno] louka o výměře 22a81 m2, pp. č. kat. [anonymizováno] role o výměře 12a87 m2 a pp. č. kat. [anonymizováno] louka o výměře 62a79 m2 v kat. území [ulice] [anonymizováno]. Jako důvod převodu správy bylo uvedeno, že převáděné pozemky potřebuje přejímající organizace pro účely výstavby.

24. Z dohody o zrušení trvalého užívání na pozemky, že byla uzavřena dne 18. 9. 1969, v dohodě bylo uvedeno, že Jednotnému zemědělskému družstvu [obec] – [anonymizováno] byl dán na základě rozhodnutí ONV v [obec] ze dne 25. 4. 1969 do trvalého užívání pozemek čís. kat. [anonymizováno] louka ve výměře 62a79 m2 a rozhodnutím ze dne 7. 7. 1965 pozemek čís. kat. [anonymizováno] louka ve výměře 13a 51 m2, pp. kat. [anonymizováno] louka 14a38 m2, pp. čís. kat. [anonymizováno] louka 22a81 m2, pp. č. kat. 345 role 12a87 m2 a vzhledem k tomu, že tyto pozemky byly určeny k zástavbě souhlasí Jednotné zemědělské družstvo v [anonymizováno] s tím, aby bylo u [anonymizována dvě slova] v [obec] vyznačeno zrušení trvalého užívání.

25. Ze sdělení [stát. instituce], odboru územního plánování ze dne 7. 11. 2019, že nemá k dispozici žádné územně plánovací dokumentace, ani dokumenty obdobné, platné ke dni 5. 7. 1965 včetně, týkající se výstavby na pozemcích pp. č.k. [anonymizována dvě slova] a [číslo] (dle evidence ke dni 5. 7. 1965).

26. Ze sdělení [stát. instituce] ze dne 27. 11. 2019, že pro umístění a provedení domů [adresa] [anonymizováno 8 slov] v [obec] [anonymizováno] – [ulice] [anonymizováno], které se nachází na pozemcích p. [číslo] v k.ú. [ulice] [anonymizováno], také domů [adresa] až 327 v [obec] [anonymizováno] – [ulice] [anonymizováno], které se nachází na pozemcích p. [číslo] v k.ú. [ulice] [anonymizováno] bylo vydáno: Původní územní rozhodnutí o přípustnosti stavby ze dne 29. 5. 1968 pod č.j. [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] [anonymizována dvě slova], Dodatek územního rozhodnutí ze dne 29. 7. 1969 pod č.j. ÚH [spisová značka] [číslo], [ulice] povolení pod č.j. ÚH A/4 [číslo] ze dne 27. 3. 1970 k těmto domům, Změna stavebního povolení ze dne 12. 10. 1972 pod č.j. [spisová značka] [číslo], Povolení k trvalému užívání ze dne 23. 11. 1973 pod č.j. [spisová značka] [číslo], které se vztahuje ke stavebnímu povolení ze dne 27. 3. 1970 pod č.j. ÚH [spisová značka] [číslo], a ke změně stavebního povolení ze dne 12. 10. 1972 pod č.j. [spisová značka] [číslo]. Pro domy [adresa] v [obec] [anonymizováno] – [ulice] [anonymizováno], na pozemcích p. [číslo] v k.ú. [ulice] [anonymizováno] bylo vydáno: Původní územní rozhodnutí o přípustnosti stavby ze dne 29. 5. 1968 pod č.j. ÚH [spisová značka] [číslo] [anonymizována dvě slova], Dodatek územního rozhodnutí ze dne 29. 7. 1969 pod č.j. [anonymizováno] A/2 [číslo], Změna č.j. [spisová značka] ze dne 20. 12. 1972 původního územního rozhodnutí pod č.j. ÚH [spisová značka] [číslo] [titul] ze dne 29. 5. 1968, [ulice] povolení pod č.j. ÚH [spisová značka] [číslo] ze dne 27. 3. 1970 a Změna stavebního povolení ze dne 20. 12. 1972, č.j. [spisová značka] [číslo]. K [adresa] na pozemku p. [číslo] v k.ú. [ulice] [anonymizováno] bylo vydáno: Původní územní rozhodnutí o přípustnosti stavby ze dne 29. 5. 1968 pod č.j. [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] [anonymizována dvě slova], Dodatek územního rozhodnutí ze dne 29. 7. 1969 pod č.j. ÚH [spisová značka] [číslo], stavební povolení č.j [ústavní nález] [číslo], ve kterém se odkazuje na vydání územního rozhodnutí ze dne 29. 7. 1969, č.j. ÚH [spisová značka] [číslo] a Povolení o užívání ze dne 20. 8. 1975, č.j. O [spisová značka] [číslo]. Ostatní pozemky [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] v k.ú. [ulice] [anonymizováno], jako zbytkové pozemky se samostatným číslem, pravděpodobně vznikly v důsledku vložení objektu do evidence katastru nemovitostí. [ulice] povolení, případně změnu původního územního rozhodnutí na místní a účelové komunikace na pozemcích p. [číslo] v k.ú. [ulice] [anonymizováno] se nepodařilo v archivu nalézt.

27. Z rozhodnutí Útvaru hlavního architekta Městského národního výboru v [obec] ze dne 29. 7. 1969, č.j. [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] (označeného jako II. etapa bytové výstavby n.p. [anonymizováno] v [obec] – [anonymizována dvě slova] – dodatek územního rozhodnutí o umístění stavby), že tímto byl vydán dodatek územního rozhodnutí č.j. ÚH [spisová značka] [číslo] mimo jiné ve vztahu k odňatým pozemkům p.p.č. kat. [číslo], [anonymizováno] a [číslo].

28. Z vyjádření [stát. instituce], odboru územního plánování ze dne 12. 11. 2019, že nemá k dispozici žádné územně plánovací dokumentace, ani dokumenty obdobné platné ke dni 5. 7. 1965.

29. Ze sdělení Státního oblastního archivu v [obec] ze dne 22. 11. 2019, že v materiálech MěNV [obec] uložených v archivu nebyly nalezeny dokumenty pro územní plánování z oblasti [obec] – [anonymizováno] z šedesátých let 20. století. Dochována je přehledová mapa z roku 1973 zahrnující celý [obec].

30. Dopisem ze dne 8. 3. 2010 sdělil Pozemkový fond České republiky [jméno] [celé jméno žalobce] k její žádosti ze dne 1. 3. 2010, že vlastní restituční nárok ve výši 15 976 Kč, který může uplatňovat ve veřejných nabídkách s tím, že jednotlivá nabídková kola si žadatelé sledují sami.

31. Usnesením [název soudu] ze dne 3. 10. 1997 ve věci sp. zn. [spisová značka] byla určena cena nového majetku zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemřelého dne [datum] částkou 13 535 Kč, a to z rozhodnutí Okresního úřadu [obec] č.j. P [číslo], PÚ–R [číslo], PÚ-R [číslo] a PÚ-R [číslo]. Nově najevo vyšlé dědictví, tj. zůstavitelův nárok na náhradu za nevydané pozemky v k. ú. [ulice] [anonymizováno], nabyl pozůstalý syn [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození].

32. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 5. 12. 2003 postoupil [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] [jméno] [příjmení] restituční nárok po zesnulém [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], oprávněnou osobou se stal postupitel na základě usnesení [název soudu] ze dne 3. 10. 1997 ve výši 13 535,50 Kč. Pohledávka byla postoupena za vzájemně dohodnutou cenu, jejíž výše nebyla součástí smlouvy o postoupení pohledávky.

33. Soud provedl důkaz některými listinami ze Směrného územního plánu [obec] První etapa výstavby a listinami ze Směrného územního plánu [obec a číslo]. Při jednání soudu dne 30. 11. 2020 žalovaná prohlásila za nesporné, že odňaté pozemky p. [číslo] byly v celé jejich ploše dle Směrného územního plánu v tomto zaneseny jako pozemky určené k zástavbě.

34. Dne 27. 5. 1970 vydal Útvar hlavního architekta [anonymizována dvě slova] stavební povolení k novostavbě rodinných domků na parc. [číslo] část. [anonymizováno], [číslo] [číslo], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], část [anonymizováno], část. [anonymizována dvě slova] v [obec] VIII. Ohraničené ulicemi [anonymizována dvě slova], [příjmení] a [anonymizováno]. Územní rozhodnutí bylo vydáno pod č.j. ÚH [spisová značka] [číslo] [titul] dne 29. 5. 1968 a dodatek pod č.j. ÚH [spisová značka] [číslo] ze dne 29. 7. 1969.

35. Dne 27. 3. 1970 vyměřil Útvar hlavního architekta [anonymizována dvě slova] správní poplatek za stavební povolení k výstavbě [anonymizováno] rodinných domů v [obec] [anonymizováno], ohraničené ul. [anonymizována dvě slova], [příjmení] a [anonymizováno].

36. Ze sdělení [stát. instituce], [stát. instituce] ze dne 24. 11. 2020, že vlastnická (uživatelská) hranice parcel bývalého pozemkového katastru [číslo] v k.ú. [ulice] [anonymizováno] byla změněna v mapě jednotné evidence půdy. Parcela [číslo] byla rozdělena na parcelu [číslo] a [číslo]. Část parcely [číslo] byla sloučena s parcelou [číslo] [obec] parcely [číslo] zůstaly nezměněny. [příjmení] parcely [číslo] byly poprvé evidovány v evidenci nemovitostí pod Pol. VZ [číslo] na listu vlastnictví [číslo] – vlastník Čs. Stát – Okresní národní výbor v [obec] a [list vlastnictví] – vlastník JZD [obec] – [anonymizováno] v trvalém užívání. V roce 1969 došlo k přečíslování parcel EN, parcele [číslo] odpovídá parcela [anonymizováno] a [anonymizováno], parcele [číslo] odpovídá parcela [anonymizováno], parcele [anonymizováno] odpovídá parcela [anonymizováno], parcele [číslo] odpovídá parcela [anonymizováno], parcele [číslo] odpovídá parcela [anonymizováno].

37. Z restitučního spisu Státního pozemkového úřadu č.j. P [číslo] bylo zjištěno z notářského zápisu sp.zn. [spisová značka] ze dne 18. 12. 1957, že [jméno] [příjmení] nabyla na základě přídělové listiny zemědělskou usedlost [adresa] s pozemky o výměře 0, [číslo] ha na základě přídělové listiny NPF z 30. 12. 1947 a tímto notářským zápisem postoupila manželům [jméno] a [jméno] [příjmení] shora uvedenou usedlost se všemi součástmi, stavbami a příslušenstvím tak, jak jí byla od NPF přidělena. [jméno] [příjmení] byla ustanovena národní správkyní zemědělského podniku [adresa] v [anonymizována dvě slova] o výměře 0,85 ha z rozhodnutí Okresní správní komise v [obec] ze dne 25. 7. 1945. Ze soupisu nemovitostí je dále zřejmé, že [jméno] [příjmení] byla přidělena nemovitost [adresa] v [anonymizována dvě slova] parc. [číslo] (stav. pl.), dále parc. [číslo] (vše označeno jako louka).

38. Soud provedl rovněž důkaz seznamem pozemků zařazených do veřejných nabídek za období od 1. 11. 2016 podle stavu k 9. 10. 2019 na území ČR a na území [územní celek], seznamem pozemků zařazených do veřejných nabídek za období od 25. 10. 2016 podle stavu k 11. 10. 2018 vyhlášených v okresu [obec], seznamem pozemků zařazených do veřejných nabídek na území ČR za období od 1. 11. 2016 podle stavu k 9. 10. 2019 podle kultury: ostatní plocha a neurčeno, podle kultury: orná půda, podle kultury: ovocný sad, zahrada, podle kultury: trvalý travní porost, vinice, chmelnice, podle kultury: zastavěná plocha a nádvoří, vodní plocha; podle kultury: lesní pozemek, seznamem pozemků zařazených do veřejných nabídek na území [územní celek] za období od 1. 11. 2016 podle stavu k 9. 10. 2019 podle kultury: ostatní plocha a neurčeno; podle kultury: orná půdě; podle kultury: orná půda; podle kultury: zastavěná plocha a nádvoří, vodní plocha; podle kultury: trvalý travní porost; podle kultury: ovocný sad, zahrada; podle kultury: lesní pozemek a seznamem pozemků zařazených do veřejné nabídky na území [územní celek] vyhlášené dne 9. 9. 2019 podle stavu s cenou pozemků do 15 976 Kč.

39. Soud rovněž provedl důkaz snímky ortorofotomap některých žalovanou nabízených náhradních pozemků, které předložila žalovaná (parcela [číslo] [anonymizováno], parcela č. [rok], [obec], parcela č. [rok], [obec], parcela [číslo] [část obce], parcela [číslo] [obec], parcela [číslo] [anonymizováno], parc. [číslo] [anonymizováno], parc. [číslo] [obec]) a snímky ortofomap některých žalovanou nabízených pozemků, které předložil žalobce (parcela [číslo] [obec], parcela [číslo] [obec], parcela [číslo] [obec], parcela [číslo] [obec], parcela [číslo] [anonymizováno], parcela [číslo] [anonymizováno], parcela [číslo] [ulice] [anonymizováno], parcela [číslo] [obec] u [obec], parcela [číslo] [obec] [část obce], parcela [číslo] [obec] [část obce], parcela [číslo] [anonymizováno], parcela [číslo] [anonymizováno] a parcela [číslo] [anonymizováno]).

40. Po právní stránce je třeba na daný případ aplikovat právní úpravu zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění, (dále jen„ zákon o půdě“).

41. Podle ust. § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě pozemky nelze vydat v případě, že pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou, nebo jednoduchou, nebo drobnou a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země.

42. Podle ust. § 14 odst. 1 zákona o půdě oprávněné osobě náleží náhrada za obytné budovy, hospodářské budovy a jiné stavby, které podle tohoto zákona nelze vydat nebo které zanikly nebo byly převedeny na osobu, která není povinna je vydat. Obdobně oprávněné osobě náleží náhrada za pozemek, který se podle tohoto zákona nevydá a za který nebyl poskytnut jiný pozemek.

43. Podle ust. § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový fond jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

44. Podle ust. § 16 odst. 1 zák. o půdě za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout jiný pozemek, náleží peněžitá náhrada ve výši ceny odňatého pozemku stanovené podle § 28a, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 14 odst. 8). Náhradu poskytne pozemkový úřad do tří let po převzetí písemné výzvy a) oprávněné osobě nebo jejímu dědici, nebo b) osobě, na kterou se vztahuje lhůta pro převod jiného pozemku podle § 13 odst. 6 tohoto zákona; výzva této osoby musí být doručena pozemkovému úřadu nejpozději do 6 měsíců od uplynutí lhůty pro převod pozemku, jinak právo na peněžitou náhradu zanikne. Podle ust. § 16 odst. 2 zák. o půdě ostatní náhrady podle § 14 a 15 poskytne právnická osoba (právní nástupce), která věc drží nebo ji držela v době zániku nemovitosti anebo ji převedla na osobu, která nemovitost podle tohoto zákona nevydává. Pokud oprávněná osoba odkoupila od státu či právnické osoby nemovitost před účinností zákona, má nárok vůči této osobě na náhrady dle § 14 a 15 ve výši ceny v okamžiku přechodu na stát. Podle ust. § 16 odst. 3 zák. půdě oprávněná osoba vyzve k vydání náhrady nejpozději ve lhůtách uvedených v § 13. Závisí-li právo na náhradu na rozhodnutí pozemkového úřadu nebo soudu, končí tato lhůta uplynutím šesti měsíců ode dne právní moci rozhodnutí. Podle ust. § 16 odst. 4 zák. o půdě náhrada se poskytne oprávněné osobě do šesti měsíců ode dne doručení výzvy. Náhrada spočívá ve věcech, které osoba povinná k poskytnutí náhrady vlastní nebo k nimž měla právo hospodaření ke dni 24. června 1991, popřípadě v podílu na jmění této osoby, a to až do výše hodnoty původních nemovitostí a trvalých porostů, nedohodnou-li se účastníci jinak. Podle ust. § 16 odst. 5 zák. půdě způsob náhrady musí být dohodnut do 60 dnů od podání písemné výzvy oprávněnou osobou, nebyl-li nárok uspokojen dříve. Se souhlasem oprávněné osoby je možno závazky vůči ní vypořádat i po tomto termínu. Podle ust. § 16 odst. 6 zák. o půdě nedojde-li k dohodě o způsobu náhrady podle odstavce 5, rozhodne o způsobu náhrady na návrh soud.

45. Na základě výše uvedených zjištění, lze uzavřít, že žalobce je osobou oprávněnou (dědicem) ve smyslu ust. § 4 ve spojení s ust. § 11a odst. 1 zákona o půdě. Pro překážky uvedené v § 11 odst. 1 zákona o půdě bylo rozhodnuto o nevydání původních odňatých pozemků. Žalobce nabyl restituční nárok na základě usnesení [název soudu] ze dne 25. 10. 2016, č.j. [číslo jednací] po [jméno] [celé jméno žalobce], narozené dne [datum] a zemřelé dne [datum] ve výši 15 976 Kč, která byla původní oprávněnou osobou společně se svým manželem [jméno] [celé jméno žalobce], narozeným dne [datum] a zemřelém dne [datum]. Evidovanou výši restitučního nároku žalobce v částce 15 976 Kč má soud za prokázanou z Přehledu nároků a plnění nároků oprávněné osoby, z písemného vyjádření žalované ze dne 3. 2. 2020, jakož i z prohlášení žalované při jednání soudu dne 14. 10. 2020. Do vyhlášení rozhodnutí soudu nebyla žalovanou předložena žádná jiná listina – Přehled nároků a plnění nároků oprávněné osob s jinou výší evidovaného restitučního nároku, než k důkazu provedená (viz. odstavec 18. rozsudku), byť v listině ze dne 22. 10. 2019 Krajský pozemkový úřad pro [územní celek] sdělil, že žalobci svědčí restituční nárok ve výši 13 535,50 Kč. Restituční nárok po zemřelém [jméno] [celé jméno žalobce] nabyl na základě usnesení [název soudu] ze dne 3. 10. 1997 pozůstalý [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], který zděděný restituční nárok po manželovi právní předchůdkyně žalobce postoupil na třetí osobu smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 12. 2003, tím byl restituční nárok po jednom z původních oprávněných - [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] zcela vyčerpán.

46. Soud jako otázku předběžnou musel nejprve vyřešit, zda odňaté pozemky parc. [číslo] původním oprávněným osobám, žalovaná řádně ocenila, kdy žalovaná ocenila odňaté pozemky jako pozemky zemědělské, či zda je namístě jejich přecenění jako pozemků stavebních, jak žalobce požadoval.

47. Ustálená rozhodovací praxe dovolacího soudu (k tomu viz. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 10. 2016, sp.zn. 28 Cdo 1992/2015) zabývající se otázkou ocenění pozemků, které nemohly být oprávněné osobě vydány, vyslovila a odůvodnila závěr, podle nějž náleží oprávněné osobě náhrada odpovídající charakteru, který měl pozemek v době přechodu na stát, i když se cena vypočítává podle cenového předpisu platného ke dni účinnosti zákona o půdě. Cena náhradního pozemku má být ekvivalentní ceně pozemku, který byl oprávněné osobě odebrán; pokud byl odebrán zemědělský pozemek, jakým je pole, louka, pastvina apod., náleží náhrada odpovídající charakteru, který měl v době přechodu na stát. Jinými slovy pokud byl oprávněné osobě odňat zemědělský pozemek, má nárok na náhradu za zemědělský pozemek (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 18. 8. 2003, sp. zn. 28 Cdo 101/2003, ze dne 21. 2. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1518/2007, a ze dne 26. 11. 2009, sp. zn. 28 Cdo 2699/2008 (ústavní stížnost proti tomuto rozhodnutí byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 10. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 492/10)), tedy má být zachována identita v charakteru pozemků tak, že rozhodný je jejich charakter a tedy i hodnota ke dni odnětí státem. V posledně citovaném rozsudku Nejvyšší soud dovodil, že přitom může být cenově zohledněno i určení zemědělského pozemku pro výstavbu, ovšem v souladu s tehdy platnými předpisy, na něž odkazuje vyhláška č. 182/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů (§ 28a zákona o půdě), tj. na základě správního rozhodnutí existujícího ke dni odnětí pozemku. Pojem pozemek určený pro stavbu, resp. samo toto určení, musí mít určité kvalifikované znaky, dané uvedenými předpisy, a nelze je ztotožňovat s pouhým záměrem později učinit kroky k přeměně pozemku na stavební, a poukázal v něm i na to, že zásada ekvivalence pozemku odňatého a pozemku náhradního byla pregnantně vyjádřena v zákoně o půdě v době jeho přijetí až do 14. 4. 2006, kdy byla zákonem č. 131/2006 Sb. přijata nová koncepce pro převody náhradních pozemků, jež je dnes obsažena v ustanovení § 11a zákona o půdě. Podle ustanovení § 11 odst. 2 platného v době přijetí zákona o půdě platilo, že oprávněné osobě náleželo právo bezúplatného převodu pozemků ve vlastnictví státu v přiměřené výměře a kvalitě, jako byly její původní pozemky. Původním pozemkem oprávněné osoby pak nesporně je míněn pozemek v době, kdy přešel na stát nebo právnickou osobu. Pokud dnes, ve znění platném od 14. 4. 2006, není toto hledisko výslovně zdůrazněno v ustanovení § 11a odst. 1 zákona o půdě, jde zřejmě o zažitou praxi, podle níž na tomto základě se běžně a dlouhodobě postupuje při oceňování původních pozemků oprávněných osob pro účely převodů náhradních pozemků. Ve prospěch oprávněné osoby tudíž nelze počítat s navýšením hodnoty pozemku, k němuž došlo v důsledku jeho zastavění po přechodu na stát bez přičinění původního vlastníka (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1518/2007, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2014, sp. zn. 28 Cdo 3631/2013, a ze dne 1. 9. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1227/2015). V judikatuře dovolacího soudu pak bylo dále poukázáno na to, že při hodnocení povahy odňatých pozemků mohou soudy brát v potaz rozmanité okolnosti, které se v kontextu projednávaného případu pro posouzení této otázky jeví relevantní, a že mezi skutečnostmi, jež připadají v úvahu, však zpravidla bude mít značnou váhu obsah územně plánovací dokumentace, determinující funkční využití dotčených nemovitostí ke dni jejich přechodu na stát (podrobněji viz. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 9. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1227/2015).

48. V posuzovaném případě bylo zjištěno, že historicky (minimálně od roku 1945) byly odňaté zemědělské pozemky ve vlastnictví Československého státu, který je nabyl konfiskací podle dekretu č. 28/45 Sb., jak vyplývá z listiny Okresního národního výboru v [obec] ze dne 7. 7. 1965. Na základě přídělu od Československého státu pak byly tyto pozemky přiděleny [jméno] [příjmení], která je následně postoupila manželům [jméno] a [jméno] [příjmení]. Jednotné zemědělské družstvo v [anonymizováno] pozemky parc. [číslo] část [číslo] a část [anonymizováno] užívalo již od roku 1953, jak vyplývá z potvrzení tohoto družstva na listině ze dne 5. 7. 1965. Posléze se manžel právní předchůdkyně žalobce [jméno] [příjmení] dne 5. 7. 1965 vzdal ve prospěch Československého státu přídělu pozemků č. kat. [číslo], [anonymizováno] a části [anonymizováno], vše louka, v k. ú. [ulice] [anonymizováno], o celkové výměře 0, [číslo] ha. Jednotné zemědělské družstvo [obec] – [anonymizováno] na listině ze dne 5. 7. 1965 potvrdilo, že družstvo má v honech od roku 1953 tyto pozemky začleněny a trvale je užívá. Okresní národní výbor v [obec] dne 7. 7. 1965 odevzdal shora uvedené pozemky Jednotnému zemědělskému družstvu v [anonymizováno] do bezplatného trvalého užívání pro účely zemědělské výroby. Tímto odňaté pozemky přešly opětovně do vlastnictví Československého státu. Odňaté nemovitosti tedy jednoznačně nebyly vykoupeny (nepřešly do vlastnictví Československého státu) za účelem výstavby, ale výlučně za účelem zemědělské výroby, když k tomuto účelu byly již minimálně od roku 1953 Jednotným zemědělským družstvem [anonymizováno] užívány. K realizaci výstavby došlo až na základě stavebního povolení ze dne [datum], tedy až po přechodu odňatých pozemků na stát. Žalobce tedy neprokázal, že již v době přechodu odňatých pozemků na stát existovalo jakékoli územní rozhodnutí o umístění stavby na odňatých pozemcích. Až dne 18. 9. 1969 došlo na základě dohody ke zrušení trvalého užívání na pozemky a dne 19. 9. 1969 byla uzavřena hospodářská smlouva mezi ONV [obec] a [anonymizováno] [obec] s tím, že přejímající organizace ([anonymizováno] [obec]) potřebuje pozemky pro účely výstavby. I v této smlouvě byly pozemky specifikovány jako pozemky zemědělské (louky, role). Teprve v této konkrétní listině je poprvé hovořeno o záměru budoucí výstavby a teprve až poté došlo následně k vydání rozhodnutí o umístění stavby, tedy jednoznačně bez jakéhokoli přičinění původního vlastníka odňatých nemovitostí. Až v roce 1969 došlo rovněž k přečíslování parcel původně odňatých pozemků na parcely [anonymizováno 5 slov] a [anonymizováno], jak vyplývá ze sdělení [stát. instituce] ze dne 24. 11. 2020. V době přechodu odňatých pozemků na stát předurčoval odňaté pozemky k zastavění pouze směrný územní plán, který pro svou obecnost nelze považovat za platnou územně plánovací dokumentaci. V době přechodu odňatých pozemků na stát tedy nebylo jisté, že budou odňaté pozemky skutečně zastavěny, nelze tedy ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. dovodit, že předmětné pozemky byly určeny pro stavbu (byť k tomu později došlo). V judikatuře Nejvyššího soudu je zdůrazněno (např. sp.zn. 28 Cdo 3631/2013), že ve prospěch oprávněné osoby nelze počítat s cenovým navýšením pozemku, k němuž došlo po změně jeho charakteru v důsledku jeho zastavění po přechodu na stát nebo právnickou osobu bez přičinění původního vlastníka, oprávněná osoba může dostat zpět jen co pozbyla, zatímco skutkové změny na nemovitostech, ke kterým došlo po jejich odnětí, nemají význam, pokud byly způsobeny subjektem, který s nemovitostmi nakládal jako s vlastními. Ustálená rozhodovací praxe dovolacího soudu je rovněž ustálena v závěru, že pozemky, které byly v době přechodu na stát evidovány jako pozemky zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě (v době prodeje existující územně plánovací dokumentace, vykoupení za účelem výstavby, bezprostřední realizace výstavby, existence územního rozhodnutí o umístění stavby), je třeba ocenit jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu ust. § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. (k tomu např. srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2015, sp.zn. 28 Cdo 2956/2014, ze dne 3. 4. 2014, sp.zn. 28 Cdo 444/2014).

49. V posuzovaném případě však byly odňaté pozemky v době přechodu na Československý stát, tj. 7. 7. 1965, pozemky zemědělskými a k tomu účelu byly rovněž jednoznačně používány, a to po mnoho let předtím, než přešly opětovně do vlastnictví Československého státu, za tímto účelem byly rovněž odevzdány Jednotnému zemědělskému družstvu [anonymizováno] a takový charakter si zachovaly minimálně až do roku 1969. V době přechodu pozemků zpět na stát na základě vzdání se přídělu původním oprávněným neexistovala územně plánovací dokumentace ani územní rozhodnutí o umístnění stavby, pozemky nebyly vykoupeny (nepřešly) na stát za účelem výstavby. Realizace výstavby započala až na základě stavebního povolení ze dne 27. 3. 1970. Ze sdělení Státního oblastního archivu v [obec] ze dne 22. 11. 2019 vyplývá, že nebyly nalezeny žádné dokumenty pro územní plánování z oblasti [obec] – [anonymizováno] z 60. let 20. století. Rovněž [stát. instituce], odbor územního plánování ve vyjádření ze dne 12. 11. 2019 uvedl, že nemá k dispozici žádné územně plánovací dokumentace, ani dokumenty obdobné, platné ke dni 5. 7. 1965.

50. Žalobce ani jeho právní předchůdkyně se nikdy po žalované nedomáhali přecenění jí evidované výše restitučního nároku, stejně tak nebylo v řízení tvrzeno, ani prokázáno, že by se přecenění evidované výše domáhal druhý původně oprávněný [jméno] [celé jméno žalobce], který zemřel v roce 1996 a jehož restituční nárok nabyl v dědickém řízení jeho syn [jméno] [celé jméno žalobce], který evidovanou výši restitučního nároku po svém otci postoupil třetí osobě. Evidovaná výše restitučního nároku byla původní oprávněné [jméno] [celé jméno žalobce] sdělena k jejímu dotazu v březnu roku 2010, hodnota restitučního nároku ve výši 15 976 Kč byla rovněž předmětem dodatečného projednání dědictví po původní oprávněné [jméno] [celé jméno žalobce], která zemřela v roce 2013, v této výši restituční nárok nabyl na základě usnesení [název soudu] ze dne 25. 10. 2016 žalobce. Poprvé uplatnil žalobce požadavek na přecenění (námitku nesprávně evidované výše restitučního nároku) až v rámci podané žaloby, přičemž jeho tvrzení společně s podanou žalobou ničím důkazně nedoložil, žádné důkazy k prokázání svého tvrzení žalobce před podáním žaloby aktivně nevyhledával ani neshromáždil. Dokazování vedl soud za užití opakovaných poučení žalobce dle ust. § 118a odst. 1,3 o.s.ř. Žalobce neprojevil žádnou aktivitu ani v rámci nabídkových kol žalované, žalobce se neúčastnil ani jednoho kola veřejných nabídek, neprojevil tedy žádnou aktivitu při uspokojování jeho restitučního nároku tím, že by vyvinul snahu domoci se uspokojení restitučního nároku právě formou účasti ve veřejné nabídce pozemků. Jeho právní předchůdkyně [jméno] [celé jméno žalobce] se v minulosti zúčastnila pouze dvou kol veřejných nabídek, a to až v roce 2011 a v roce 2012, tedy po 17., respektive 18. letech od doby, kdy byla v roce 1994 vydána správní rozhodnutí Okresního úřadu v [obec] č.j. P [číslo], č.j. P [číslo], č.j. P [číslo] a č.j. P [číslo], ze kterých žalobce odvíjí svůj restituční nárok. Pouhou účast ve dvou kolech veřejných nabídek právní předchůdkyní žalobce soud nepovažuje za dostatečnou. Tyto dvě neúspěšné žádosti právní předchůdkyně žalobce nelze považovat dle názoru soudu co do jejich nevyřízení za liknavost či libovůli žalované při uspokojování nároku žalobce. Restituční nárok původně druhého oprávněného [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] je na základě postupní smlouvy zcela vypořádán. Pokud žalobce poukázal, že žalovaná nabízí pozemky, které nemají kvalitativní a kvantitativní parametry, aby byla náhrada poskytnuta v co možná nejkratší době a co nejširšímu okruhu oprávněných osob, k čemuž na podporu svého tvrzení doložil snímky ortofotomap: parcela [číslo] [obec], parcela. [číslo] [obec], parcela [číslo] [obec], parcela [číslo] [obec], parcela [číslo] [anonymizováno], parcela [číslo] [anonymizováno], parcela [číslo] [ulice] [anonymizováno], parcela [číslo] [obec] u [obec], parcela [číslo] [obec] [část obce], parcela [číslo] [obec] [část obce], parcela [číslo] [anonymizováno], parcela [číslo] [anonymizováno] a parcela [číslo] [anonymizováno], pak je třeba poukázat, že rovněž žalovaná doložila na podporu svého tvrzení, že nabízí ve veřejných nabídkách pozemky vhodné snímky ortofotomap: parcela [číslo] [anonymizováno], parcela č. 1905, [obec], parcela č. 1905, [obec], parcela [číslo] [část obce], parcela [číslo] [obec], parcela [číslo] [anonymizováno], parc. [číslo] [anonymizováno], parc. [číslo] [obec]. Zároveň doložila seznamy pozemků zařazených do veřejných nabídek za období od 1. 11. 2016 do 9. 10. 2019 na území ČR, na území [územní celek] a na území okresu [obec] a seznamy pozemků nabízených ve veřejných nabídkách roztříděných podle jejich kultury s cenou nabízených pozemků ve výši evidovaného restitučního nároku žalobce, když pouze na území [územní celek] bylo v období od 25. 10. 2016 do 8. 10. 2018 nabízeno 225 pozemků, o výměře 310 268 m2, za celkovou cenu 1 057 704 Kč. Na celém území ČR pak bylo nabízeno 3 607 pozemků (v ceně do 15 976 Kč). Ze shora uvedených seznamů nelze bez dalšího uzavřít, že by nabídka pozemků žalované byla nedostatečná či nekvalitní, když tento závěr nelze bez dalšího učinit ani s poukazem na 13 vybraných pozemků žalobcem. Je však třeba rovněž upozornit, že ačkoli žalobce vyhledal některé pozemky nabízené žalovanou, aby doložil jejich„ nekvalitu“, pak na druhou stranu ve vztahu k pozemkům, které žalobce v rámci podané žaloby navrhoval převést jako pozemky náhradní, při jednání soudu dne 24. 7. 2019 uvedl, že jím požadované náhradní pozemky ani neviděl, ani že na nich osobně nemá zájem zemědělsky hospodařit a při jejich výběru dal na radu nezávislého odborníka.

51. Judikatura dovolacího soudu je ustálena v závěru, že jako přinejmenším liknavý (ba až svévolný) lze kvalifikovat takový postup žalované (a jejího právního předchůdce Pozemkového fondu ČR), jímž bez ospravedlnitelného důvodu ztěžovala uspokojení nároku oprávněné osoby zásadně předpokládaným postupem (tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemků) nesprávným ohodnocením nároku, tj. nesprávným určením ceny oprávněné osobě odňatých a nevydaných pozemků (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2016, sp. zn. 28 Cdo 155/2016) a kdy proto nebylo možno na oprávněné osobě spravedlivě požadovat další účast ve veřejných nabídkách (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2017, sp. zn. 28 Cdo 837/2017, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1117/2015). Taková okolnost však v řízení zjištěna nebyla, neboť žalovaná správně ohodnotila restituční nárok žalobce a odňaté pozemky ocenila jako pozemky zemědělské.

52. Pokud se tedy týká tvrzené liknavosti žalované při uspokojování restitučního nároku žalobce, uvádí soud, že v řízení nebyly zjištěny žádné konkrétní okolnosti, jež by mohly vést k závěru, že ze strany žalované se jednalo ve vztahu k vypořádání nároku žalobce o libovůli či dokonce svévoli, a tedy postup v rozporu se zákonem o půdě. Rozhodujícími hledisky se rozumí zejména to, zda žalovaná nabízela ve veřejných nabídkách vhodné náhradní pozemky, zda jich nabízela dostatek či nikoliv, zda se žalobce těchto veřejných nabídek účastnil, zda podal žádost o převod náhradních pozemků v příslušné lhůtě, či nikoliv a případně, zda mezi účastníky byla vedena nějaká jednání o bezúplatném převodu náhradních pozemků, či nikoliv, a s jakým výsledkem (k tomu viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 6. 2016, č.j. 28 Cdo 2772/2015).

53. Liknavost či svévoli je přitom možno spatřovat v takovém přístupu žalované, který by bezdůvodně a protizákonným způsobem oddaloval možnost uspokojení restitučního nároku konkrétního restituenta v konkrétním případě. Pojmovým znakem liknavosti je tedy určitá neaktivita či zdánlivá aktivita na straně žalované. Liknavost může mít podobu nedostatku veřejných nabídek schopných uspokojit nároky oprávněné osoby (byť postupným čerpáním) či nezařazením vhodného pozemku do veřejné nabídky, byť tomu nebrání žádná zákonná překážka. Svévole se může projevovat např. odmítnutím podpisu smlouvy s osobou, která se do veřejné nabídky přihlásila a jíž vznikl na převod pozemku nárok, porušováním zákonem stanoveného postupu k převodu náhradních pozemků ze strany žalované, či trváním na nutné účasti oprávněné osoby ve veřejné nabídce za současného nezahrnutí konkrétního vhodného pozemku do této veřejné nabídky (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 4. 2010, sp. zn. 28 Cdo 855/2010, dále rozsudek téhož soudu ze dne 15. 12. 2011, sp. zn. 28 Cdo 2160/2009).

54. Žalobce se dosud nezúčastnil žádného kola veřejných nabídek na převod náhradních pozemků, jeho právní předchůdkyně tak učinila pouze ve dvou případech. Žalovaná doložila kompletní seznamy pozemků zařazených do veřejných nabídek s cenami ve výši evidovaného restitučního nároku žalobce.

55. Po provedeném dokazování je zřejmé, že nárok žalobce nebyl dosud uspokojen, ale současně nelze dle názoru soudu dospět k závěru, že se tak stalo v důsledku liknavého či svévolného přístupu žalované. Žalovaná nebyla v posuzovaném případě oprávněna postupovat jinak než v mezích zákona. K tomu, aby žalovaná mohla uspokojit restituční nárok žalobce, bylo nezbytně nutné, aby žalobce (jeho právní předchůdkyně) vyvinul kvalifikovanou aktivitu. Proto nepodal-li žalobce po celou dobu trvání nároku žádnou řádnou přihlášku na vydání pozemků, nebyla dána žalované dostatečná příležitost ke splnění její povinnosti. Svévoli či liknavost tak nelze dle názoru soudu na straně žalované spatřovat. Tento závěr vedl soud k tomu, že žalobě nemohlo být již jen z tohoto důvodu vyhověno a bylo ji třeba bez dalšího zamítnout, aniž se soud zabýval převoditelností požadovaných náhradních pozemků, k čemuž soud s ohledem na závěry shora žádná skutková či právní hodnocení nečiní.

56. Pokud se žalobce domáhal eventuálním petitem po žalované zaplacení částky 6 849 750 Kč pro případ, že nebude možné nahradit projev vůle žalované podle základního petitu, jedná se o požadavek žalobce na finanční kompenzaci za nevydané pozemky, kdy po právní stránce je třeba na tento požadavek aplikovat úpravu § 16 zák. o půdě (viz. odstavec 44. rozsudku), soud rovněž neshledal tento požadavek za oprávněný, neboť vypořádání restitučního nároku žalobce formou finanční náhrady je předčasné (kdy by v posuzovaném případě přicházela s ohledem na závěry soudu shora v úvahu finanční náhrada ve výši 15 976 Kč), neboť žalobce se i nadále může domáhat uspokojení restitučního nároku, pokud mezi ním a povinnou osobou nebyla uzavřena dohoda o vyplacení finanční náhrady bez dalšího, účastí ve veřejných nabídkách pozemků, neboť v době podání žaloby žalovaná nabízela dostatečný počet náhradních pozemků. Žalobce se dosud ani nepokusil uspokojit restituční nárok účastí ve veřejné nabídce. Vedle reálně existující možnosti uspokojit nevypořádaný restituční nárok vydáním náhradních pozemků, soud dále nemá za prokázáno (v řízení to nebylo ani tvrzeno), splnění hmotněprávní podmínky na straně žalobce dle ust. § 16 odst. 1 zák. půdě, tj. uplatnění písemné výzvy u příslušného pozemkového úřadu. Proto soud zamítl žalobu i co do požadavku uplatněného v eventuálním petitu.

57. Soud provedl důkaz rovněž informativními údaji z katastru nemovitostí o požadovaných náhradních pozemcích a dalšími listinami vztahujícími se k požadovaným náhradním pozemkům (tabulkami zpracovanými Krajským pozemkovým úřadem dne 5. 10. 2018, vyjádřením [stát. instituce] ze dne 14. 5. 2018, sdělením Stavebního úřadu [obec] ze dne 28. 5. 2018, vyjádřením Státního pozemkového úřadu ze dne 12. 5. 2016, snímky ortofotomap, vyjádřením Státního pozemkového úřadu ze dne 25. 10. 2016, znaleckým posudkem [číslo] ze dne 18. 1. 2019, znaleckým posudkem [číslo] nájemní smlouvou [číslo], nájemní smlouvou [číslo], nájemní smlouvou [číslo]), rozhodnutím Útvaru hlavního architekta Městského národního výboru v [obec] ze dne 29. 5. 1968, stavebním povolením ze dne 27. 11. 1968, změnou stavebního povolení ze dne 26. 3. 1969, povolením k uvedení do trvalého užíváním ze dne 2. 9. 1971. K důkazům týkajících se požadovaných náhradních pozemků soud žádná skutková či právní hodnocení nečiní, neboť soud zamítl žalobu z důvodu neshledání liknavosti či svévole na straně žalované, proto se soud nezabýval, zda jsou požadované náhradní pozemky k převodu vhodné či nikoli. Pokud se týká správních rozhodnutí, pak tyto se netýkají odňatých pozemků, souvislost mají s jinými parcelami, a to parc. [číslo].

58. Na základě veškerých shora uvedených skutečností proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

59. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého ve věci úspěšný účastník má proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva.

60. Žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů. Náklady řízení žalované soud stanovil dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení paušální náhrady pro účely rozhodnutí o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř, při výši náhrady 300 Kč za každý úkon (§ 2 odst. 3, § 1 odst. 3 písm. a), c) vyhlášky): -) vyjádření k žalobě ze dne 11. 10. 2018, -) účast při jednání soudu dne 24. 4. 2019, -) 2x účast při jednání soudu dne 24. 7. 2019, neboť jednání trvalo déle než dvě hodiny, -) účast při jednání soudu dne 2. 10. 2019, -) písemné podání ze dne 29. 10. 2019, -) písemné podání ze dne 3. 12. 2019, -) 2x účast při jednání soudu dne 9. 12. 2019, neboť jednání trvalo déle než dvě hodiny, -) písemné podání ze dne 20. 12. 2019, -) 2x účast při jednání soudu dne 24. 2. 2020, neboť jednání trvalo déle než dvě hodiny, -) písemné podání ze dne 6. 3. 2020, -) písemné podání ze dne 23. 4. 2020, -) 2x účast při jednání soudu dne 14. 10. 2020, neboť jednání trvalo déle než dvě hodiny, -) písemné podání ze dne 24. 11. 2020, -) 2x účast při jednání soudu dne 30. 11. 2020, neboť jednání trvalo déle než dvě hodiny. Náklady řízení byly tedy vyčísleny celkovou částkou ve výši 5 700 Kč (19x 300 Kč). Náhradu jízdného žalovaná nepožadovala a této se výslovně vzdala.

61. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.