Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

15 C 176/2025 - 66

Rozhodnuto 2025-12-12

Citované zákony (15)

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 427/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město zastoupený [Jméno žalované] se sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 300 000 Kč s příslušenstvím + omluvu takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,5 % p.a. jdoucím od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % p.a. jdoucím od [datum] do zaplacení a dále částku rovnající se zákonnému úroku z prodlení ve výši 11,5 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum], se zamítá.

III. Žalovaný je povinen se žalobci omluvit, a to písemně datovaným a odpovědnou osobou podepsaným přípisem obsahujícím omluvu následujícího znění: Ministerstvo spravedlnosti se omlouvá panu [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce], za újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce trestního řízení, které bylo vedeno Policií ČR pod sp. zn. KRPH 5633/TČ-2019-050481, kdy v důsledku nesprávného úředního postupu došlo k porušení práva na jeho rozhodnutí v přiměřené lhůtě dle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba, že žalovaný je povinen se žalobci omluvit, a to na stránkách žalovaného www.justice po dobu minimálně 2 měsíců zveřejněním omluvy následujícího znění: Ministerstvo spravedlnosti se omlouvá panu [jméno FO], ročník narození 1987, za újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce trestního řízení, které bylo vedeno Policií ČR pod sp. zn. KRPH 563330/TČ-2019-050481, kdy v důsledku nesprávného úředního postupu došlo k porušení práva na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě dle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, se zamítá.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do 15 od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalované náhrady nemajetkové újmy s odůvodněním, že žalobce byl trestně stíhán v trestním řízení vedeném Policií ČR pod sp.zn. KRPH-[Anonymizováno]/TČ-2019-050481. Následně bylo trestní stíhání vedeno u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 16 T [Anonymizováno]/2023. Trestní stíhání žalobce skončilo pravomocným zproštěním obžaloby podle ustanovení § 226 písm. a) tr.ř. Řízení bylo vedeno po nepřiměřeně dlouhou dobu a způsobilo zásah do sféry žalobce. Žalobce požaduje odškodnit částkou ve výši [částka]. K přiměřenosti délky řízení je nutno se zabývat ustanovení § 2 odst. 4 tr.ř.: „Trestní věci musí projednávat urychleně bez zbytečných průtahů.“, přičemž délka řízení na úrovni 4 let zjevně nemůže prima facie v tomto ohledu obstát, a to s ohledem na specifické skutečnosti věci, především pak na výsledku řízení (soudy došly ke zcela jednoznačnému závěru o zproštění obžaloby podle § 226 písm. a) tr.ř.). Žalobce byl trestně stíhán pro trestný čin, za který mu hrozil v počáteční fázi řízení 2-8 let odnětí svobody (a státním zástupcem mu byl navrhován nepodmíněný trest odnětí svobody), přičemž po zrušení věci a vrácení do přípravného řízení ze stany soudu byla věc překvalifikována po 2 letech na trestný čin, za který žalobci hrozil trest 6 měsíců až 5 let. Důvodem zproštění obžaloby je nejpříznivější důvod podle § 226 písm. a) tr.ř., tedy z důvodu, že se nestal skutek, který byl kvalifikován v počáteční fázi jako podvod a v další fázi jako zpronevěra. Jen z těchto údajů je patrné, že došlo k extrémnímu omylu na straně orgánů činných v trestním řízení. Pokud žalovaný uvádí, že osoba, která byla stíhána po dobu 4 let pro skutek, který se ani nestal, nebyla stíhána po dobu nepřiměřenou, pak se jedná o naprostou bagatelizaci práv žalobce na spravedlivý proces. Být 4 roky trestně stíhán pro skutek, který se nestal, není a nemůže být v civilizované společnosti považováno za rychlé a efektivní vyřízení věci. Doba 4 let je totiž založena na naprostém selhání orgánů činných v trestním řízení spočívajícím jednak v počátečním selhání a s ohledem na postup státního zastupitelství i na dalším selhání spočívajícím v podávání naprosto nedůvodných opravných prostředků. Žalobce uvádí, že trestní stíhání mělo podstatný vliv na jeho zdraví. Žalobce je cukrovkář, přičemž stres vyvolaný trestním stíháním zhoršil jeho zdravotní stav a léčbu cukrovky. Cukrovka se zhoršila, přičemž materializací tohoto zhoršení bylo zhoršení vidění, kdy mezi cukrovkou a zhoršením zraku žalobce je příčinná souvislost. Žalobce pak v rámci zdravotního stavu uvádí, že po dobu trestního stíhání se zhoršil jeho psychický stav. Žalobce začal trpět nespavostí. Psychický stav pak měl vliv na vnímání žalobce v pracovní sféře, kdy žalobce vnímal tlak na jeho osobu tak, že se s ohledem na budoucnost těžko zavazoval k činnosti, která by byla dlouhodobějšího charakteru, což v minulosti nebylo problémem. Toto ovlivnilo i jeho výdělkové poměry, kdy jeho příjmy se v době trestního stíhání snížily. Žalobce dále vnímal trestní stíhání i jako ztrátu pro něj nenahraditelného času, kdy trávil hodně času přípravou na soudní projednávání věci a jednak tím ochuzoval svou rodinu o tento čas, který nelze nahradit. Žalobce vnímal trestní stíhání i ve zvýšených nákladech, které musel vydávat na cestování v souvislosti s trestním stíháním. Žalobce uvádí, že trestní stíhání jej zasáhlo i v rodinném životě, kdy před trestním stíháním navázal nový partnerský vztah, ze kterého se v průběhu trestního stíhání narodilo dítě. Žalobce uvádí, že díky stresu vnímal svou rodinou situaci jinak (užíval by si více vztahu s novou partnerkou a narození dítěte), než jak by ji vnímal, kdyby nebyl trestně stíhán. Žalobce dále uvádí, že trestní stíhání zasáhlo i vztahy žalobce s jeho partnerkou a jeho rodiči, kdy do vztahů se vloudila nedůvěra vůči žalobci.

2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni [datum]. K projednání žádosti žalobce došlo dne [datum]. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., požadované zadostiučinění tak nebylo žalobci poskytnuto. Předmětem posuzovaného řízení bylo trestní stíhání 3 obžalovaných pro skutky přečinu lichvy podle § 218 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku a přečinu legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti podle § 217 odst. 2, odst. 3 písm. c), písm. d) trestního zákoníku. Řízení se vyznačovalo vyšším stupněm zejména skutkové a procesní složitosti, bylo provedeno rozsáhlé dokazování zejména v rámci přípravného řízení, včetně řady listinných důkazů, výslechu svědků/znalců a znaleckého zkoumání. Procesně rozhodováno o vrácení věci k došetření státnímu zástupci, zajištění finančních prostředků, opravných prostředcích aj. řízení též souvisí zejména s další trestní věcí vedené u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. 14 T 61/2022. Délka řízení je z určité části ovlivněna procesní aktivitou účastníků, kdy k nápravě věcně či právně nesprávných rozhodnutí soudu jsou účastníkovi řízení zákonem poskytnuty prostředky k ochraně jeho práv, tedy opravné prostředky a mimořádné opravné prostředky, které má účastník ve stanovených lhůtách možnost využít, což mu pochopitelně nelze přičítat k tíži. Jestliže ovšem účastníkovi řízení nelze na jedné straně vyčítat, že na ochranu svých práv využívá procesní prostředky, které mu dává zákon k dispozici, na druhou stranu je zřejmé, že prodloužení řízení, ke kterému dojde v důsledku nutnosti se s těmito procesními prostředky vypořádat, nemůže jít na vrub státních orgánů. V rámci posuzovaného řízení k prodlevám mezi jednotlivými úkony OČTŘ a soudu nedocházelo, v řízení bylo postupováno plynule a koncentrovaně. Výsledná délka ovlivněna zejména složitostí věci a procesní aktivitou účastníků, proto je hodnocena jako přiměřená.

3. Soud má za prokázaný průběh trestního stíhání žalobce ze spisu Okresního soudu v Jičíně sp. zn. 16 T [Anonymizováno]/2023 tak, že ze strany Policie ČR bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 tr. řádu, a to pro obviněné [Jméno žalobce] a [tituly před jménem] [jméno FO] a obchodní společnost [právnická osoba]. ze spáchání zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1, odst. 3, písmeno a) a c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku s tím, že měli získat majetkový prospěch v průběhu listopadu roku 2018 s vědomím aktuální nepříznivé situace snížených zdravotních schopností [jméno FO] dne [datum]. Ze strany žalobce byla podána stížnost proti uvedenému usnesení. Dne [datum] zároveň požádal o ustanovení advokáta pro řízení. Usnesením Okresního státního zastupitelství, sp. zn. 1 ZT [Anonymizováno]/2021-122, byla stížnost žalobce proti usnesení o zahájení trestního stíhání zamítnuta. Následně byly zajišťovány důkazy. Dne [datum] proběhl výslech právnické osoby [právnická osoba]., dále potom výslech žalobce dne [datum], dne [datum] a [datum] výslech [jméno FO]. Následně byli vyslýcháni svědci, a to [jméno FO], [jméno FO], a to v červenci 2022. V mezidobí bylo rozhodováno o návrhu obviněných na zastavení řízení z ledna roku 2022, byla zajišťována vyjádření k výslechu svědků [jméno FO] a Košťáka v srpnu 2022. V průběhu přípravné fáze řízení byl taktéž jmenován znalec, dne [datum] byl vyhotoven znalecký posudek. Dne [datum] byl soudu doručen, první znalecký posudek byl ocenění nemovitých věcí číslo [hodnota]–2474/21. Dne [datum] byl soudu dodán i znalecký posudek z oboru psychologie [jméno FO] a [datum] byl vyslechnut znalec [právnická osoba], který vypracovával znalecký posudek číslo [hodnota]-0122 z odvětví kybernetika, kybernetická odvětví, různá specializací, hardware. Dne [datum] byl soudu dodán znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví oftalmologie ke zdravotnímu stavu posuzovaného [jméno FO] prim. [tituly před jménem] [jméno FO] s tím, že v mezidobí byly podávány námitky proti znalcům a na toto potom bylo reagováno i v průběhu května roku 2022 ze strany okresního státního zastupitelství. V prosinci 2022 byli účastníci vyzváni k možnosti prostudovat spis, když v lednu 2023 dochází u žalobce k záznamu o prostudování spisu, avšak následně [datum] žalobce dává návrh na doplnění důkazního řízení s tím, že mají být pořízeny zvukové nahrávky. K tomu je vypracován ze strany [právnická osoba] protokol o ohledání věci dle § 113 tr. řádu dne [datum], čj. KRPH – [Anonymizováno]–631/TČ-2019–050481. Ze strany žalobce byl podaný návrh na zastavení trestního stíhání ze strany žalobce, k tomu Okresní státní zastupitelství v Jičíně dne [datum] podává sdělení k návrhu na zastavení trestního řízení, dále byl podán návrh ze strany dalších obviněných na znalecké zkoumání, zajištění svědka Košťáka a další dotazy k řízení. Tyto byly ze strany Policie ČR v celém rozsahu dne [datum] zamítnuty. (Čl. 2306). Dne [datum] došlo k pokračování výslechu svědka [jméno FO] a dále byl podán návrh ze strany žalobce na přezkoumání postupu okresního státního zastupitelství týkající se obsahu způsobu provádění dohledu s tím, že krajské státní zastupitelství k tomuto podává vyjádření dne [datum], čj. 1 KZT [Anonymizováno]/2021–136. A nově v průběhu května 2023, dochází k dalšímu prostudování spisu. Dne [datum] žalobce podává návrh na zastavení trestního stíhání. Dne [datum] ke změně právní kvalifikace a je sdělováno, že došlo k pominutí důvodu nutné obhajoby. Následně byl podán návrh na podání obžaloby dne [datum]. V mezidobí pod č.j. 25 NT [Anonymizováno]/2023–3 soudkyně Okresního soudu v Jičíně rozhodla dne [datum] o přiznání poškozenému [jméno FO] nároku na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně. Dne [datum] pod 1 ZT [Anonymizováno]–527 byla podána obžaloba na [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a společnost [právnická osoba]. s se skutkem, že hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru a tímto činem získal pro jiného značný prospěch, z přečinu lichvy dle § 218 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Dne [datum] se soudce vyloučil z projednání věci z důvodu poměru k možným osobám účastných v řízení. Proti tomu druhý obžalovaný podal stížnost, stejně tak i třetí. Úřední záznam s tím, že obviněný p. [jméno FO] odmítl sdělit svoji doručovací adresu i telefonní spojení, sdělil jen datovou schránku, nemá soud možnost obviněného přímo telefonicky upozornit, že má v datové schránce dodané usnesení, včetně obžaloby. Následně jsou zbylí účastníci vyzváni k odůvodnění svých odvolání, ta jsou potom doplňována. V mezidobí byly podány návrhy na předběžné projednání obžaloby, které jsou doplňovány v průběhu srpna 2025. Dochází také ke zpětvzetí stížnosti obviněného [právnická osoba]. proti usnesení o vyloučení soudce. Dne [datum] rozhoduje soud o tom, že vzal zpětvzetí stížnosti na vědomí. Žalobce dne [datum] podává stížnost proti usnesení, kterým se vyloučil soudce [tituly před jménem] [jméno FO], zároveň žádal o prominutí zmeškání lhůty, s tím, že se domníval, že usnesení bude doručeno i obhájkyni. Krajský soud v [adresa] rozhodl ve věci žalobce dne [datum] pod č.j. 10 NT 502/2023-2985 tak, že návrh žalobce na povolení navrácení lhůty k podání stížnosti byl zamítnutý a stížnosti [tituly před jménem] [jméno FO] bylo ze strany krajského soudu rozhodnuto tak, že uvedené usnesení se zrušuje a ukládá se, aby ho soud znovu zamítl s tím, že se musí podrobně zkoumat vztah účastníků k soudci. Bylo rozhodnuto, že soudce není vyloučený. Potom Okresní soud v Jičíně pod čj. 16 T [Anonymizováno]/23-3044 rozhodl dle § 314c odst. 1 písm. a) tr. řádu za použití § 188 odst. 1 písmeno e) tr. řádu o vrácení věci státnímu zástupci k došetření. Proti tomu bylo podáno odvolání, a Krajský soud v [adresa] rozhodl dne [datum] pod č.j. 10 To 163/2024–3291 o zrušení usnesení, kterým bylo uloženo OSZ, aby ve věci soudu jednal. Okresnímu soudu v Jičíně se ukládá, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Rozhodnutí nabylo právní moci [datum]. Bylo také rozhodováno o stížnosti týkající se zajištění jiné hodnoty. Hlavní líčení bylo nařízené na dny 11. 10., 17. 10. a 18. 10., [datum] a bylo řešeno zajištění videokonference. Dne [datum] proběhlo hlavní líčení, dále dne [datum], na něm byl vyhlášený rozsudek, kterým byl žalobce obžaloby zproštěn. Proti němu bylo podáno odvolání ze strany Okresního státního zastupitelství v Jičíně. Spis byl předložen [datum] Krajskému soudu v [adresa]. Na den [datum] bylo nařízeno neveřejné zasedání, kde byly řešeny procesní otázky řízení a na den [datum] bylo nařízeno veřejné zasedání. Dne [datum] pod č.j. 10 To [Anonymizováno]/2025–4640 byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a nově bylo rozhodnuto tak, že v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Žalobce byl však obžaloby zproštěn.

4. Soud má dále za prokázané z návrhu na zahájení řízení, že žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhá u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp.zn. 48 C [Anonymizováno]/2025 náhrady nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí, jímž bylo usnesení o zahájení trestního stíhání nadále vedeného u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 16 T [Anonymizováno]/2023. Žalobce k intenzitě zásahu samotného vedené trestního řízení uvádí shodné zásahy do osobnostní sféry jako k požadavku na náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení.

5. Soud provedl k důkazu zdravotní dokumentaci žalobce, avšak jak je níže uvedené, pro rozhodnutí v tomto řízení z ní nezjistil žádné relevantní informace.

6. Podle § 1 zákona č. 82/98 Sb. odst. 1 stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 zákona č. 82/98 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 13 zákona č. 82/98 Sb. odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 31a zákona č. 82/98 Sb. odst. 1 bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

7. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení vedeného u Okresního soudu v Jičíně sp. zn. 16 T [Anonymizováno]/2023.

8. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda ve shora uvedeném řízení došlo k průtahům, a k efektivnímu vedení řízení, když pro soudní řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk, dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Tato kritéria se pak použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená.

9. Nejvyšší soud ve své ustálené judikatuře dříve dospěl k závěru, že je třeba rozlišovat mezi různými typy řízení, kdy újma, vznikla-li v řízení nalézacím, může být v závažnosti vyšší, než v řízení o výkon rozhodnutí a obdobně lze rozlišovat i mezi řízením civilním, trestním a řízením správním. Prvotním předpokladem pro určení výše zadostiučinění je posouzení toho, jak velkou nemajetkovou újmu spočívající v nejistotě účastníka řízení ohledně jeho výsledku, případně v zásahu do jeho osobní integrity dlouhotrvající řízení způsobilo. Nejvyšší soud potom vychází z předpokladu, že porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě samo o sobě zakládá vyvratitelnou domněnku v tom směru, že jím byla způsobena dotčeným osobám nemajetková újma, za kterou jim náleží přiměřené zadostiučinění ve smyslu § 31a odst. 1 OdpŠk, a proto poškozený nemusí vznik újmy prokazovat (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 958/2009). Zda se jednalo o újmu nepatrnou či značnou je potom na posouzení soudu, a pokud poškozený tvrdí další okolnosti umocňující hloubku zásahu či ovlivnění jeho životní situace nepřiměřenou délkou daného řízení, je na něm, aby tato svá tvrzení prokázal, neboť jimi poukazuje na skutečnost, která se vymyká obecnému vnímání důležitých jednotlivých typů řízení. Žalovaný stát se pak naopak může pokusit na základě okolností konkrétního případu tvrzení vzniklé újmy vyvrátit.

10. Rozhodné období pro posouzení přiměřenosti délky řízení soud vymezil od [datum] do [datum]. Celková délka řízení od vyhlášení usnesení o zahájení trestního stíhání do vyhlášení konečného rozhodnutí ve věci činila 3 roky 9 měsíců. První přípravná fáze trvala od [datum] do podání obžaloby dne [datum]. V ní soud neshledal delší období nečinnosti, byly prováděné důkazy a zajišťovány znalecké posudky. Je však evidentní, že obžaloba nebyla zcela připravená, když po výzvě k prostudování spisu před podáním obžaloby, nově orgány činné v trestním řízení ještě řešili další zajištění důkazů. Po podání obžaloby, však soud nepostupoval v souladu se zásadou koncentrovanosti řízení. Období od podání obžaloby do [datum] lze hodnotit jak průtah v řízení. Soudce se nedůvodně vyloučil z řízení a následně nesprávně rozhodl o vrácení věci k došetření. Další postup byl již plynulý. Byl vyhlášený rozsudek a ten byl následně revidován z důvodu zproštění odvolacím soudem. Soud vzhledem k déle než rok trvajícímu období, které nevedlo hospodárně k vyřešení řízení dospěl k závěru, že celková délka řízení je již nepřiměřená a to zejména s ohledem na skutečnost, že se jednalo o trestní řízení. K přiměřenosti délky řízení soud stejně jako žalobce odkazuje ustanovení § 2 odst. 4 tr.ř.: „Trestní věci musí projednávat urychleně bez zbytečných průtahů.“, přičemž délka řízení na úrovni 3 let a 9 měsíců s ohledem na specifické skutečnosti věci, především pak na výsledku řízení (soudy došly ke zcela jednoznačnému závěru o zproštění obžaloby podle § 226 písm. a) tr.ř.). je již délkou nepřiměřenou. Soud tak dospěl k závěru, že je na místě přiznat žalobci finanční odškodnění dle stanoviska Nejvyššího soudu ČR Cpjn 206/2009, jehož závěry nebyly doposavad judikaturou překonány. ( rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR čj. 30 Cdo 2356/2024-72 ze dne [datum]). Soud vyšel z částky [částka] za jeden rok trvání řízení, za první dva roky částka poloviční, neboť obecně musí řízení určitou dobu trvat. Soud nedospěl k závěru, že by měl počítat s vyšší základní částkou, když celková délka řízení je již nepřiměřená, ale nikoli zásadně, že by řízení přesahovalo násobně průměrné délky obdobných řízení. Základní částka je ve výši [částka]. Řízení proběhlo na 2 stupních soudní soustavy, soud nepřistoupil k procentuální moderaci dle ust. § 31a odst. 3 zákona 82/98 Sb. Stejně tak soud neshledal další důvody pro procentuální moderaci, když žalobce se na délce řízení excesivně nepodílel, průtah v postupu soudu, tento soud již zohlednil v samotné konstataci nepřiměřenosti délky řízení, a řízení nebylo nijak nadstandardně složité jak procesně, tak hmotněprávně. Význam pro žalobce lze obecně shledat jako zvýšený, když s trestním řízením i ESLP obecně spojuje vyšší význam řízení pro jeho účastníky, avšak žalobce za samotné trestní řízení požaduje odškodnění v řízení vedeném u Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. 48 C [Anonymizováno]/2025, v němž právě význam a zásahy do osobnostní sféry budou řešeny a budou odškodňovány. V uvedeném řízení žalobce požaduje k odškodnění zohlednit právě zásahy do nemajetkové sféry týkající se rodinné a zdravotní roviny, jak toto ve stejné míře a se stejným odůvodněním požadovat i v tomto řízení. Jejich zohledněním v tomto řízení by tak došlo k násobení odškodnění jediné újmy. Soud tak k tvrzeným zásahům do zdravotní a rodinné sféry nepřihlížel, když dospěl k závěru, že uvedené zásahy nejsou primárně obecně způsobovány délkou řízení ale samotným vedením trestního stíhání vůči žalobci. Soud tak nedospěl k závěru o zvýšeném významu trestního stíhání pro žalobce. Význam shledal jako standardní. Soud tak přiznal částku [částka] jako náhradu nemajetkové újmy a ve zbývající části žalobu zamítl.

11. Soud dospěl k závěru, že je na místě přiznat žalobci zadostiučinění ve formě omluvy zaslané dopisem, když ve Stanovisku samotném se žalovaná neomluvila, a byť bude mít žalobce k dispozici tento rozsudek na úhradu nemajetkové újmy v penězích, je vůči veřejnosti, i vzhledem k tomu, že se jednalo o trestní řízení, transparentnější jasná formulace omluvy ve výrokové části rozsudku. Zároveň však soud zamítl požadavek žalobce na omluvu zveřejněnou na internetových stránkách žalované, když samotné trestní stíhání žalobce medializováno nebylo, obecně se o něm veřejnost vůbec nedozvěděla a není důvod tak o jeho nepřiměřené délce informovat obecnou veřejnost bez dalšího.

12. Soud přiznal žalobci zákonný úrok z prodlení, avšak až od data následujícího po uplynutí zákonné 6ti měsíční lhůty pro předběžné projednání nároku (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4037/2011).

13. O náhradě nákladů řízení, když ve smyslu ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. žalobce byl v řízení co do základu úspěšný. Soud mu přiznal náhradu nákladů řízení z přísudku ve výši [částka] to ve výši [částka] za jeden úkon právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby, vyjádření k podání žalované a účast na jednání soudu), soud přiznal 4x450 Kč režijní paušál a DPH.

Poučení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.