15 C 18/2022-72

Rubrum

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Hankovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa žalobkyně a žalovaného] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa žalobkyně a žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 500 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 500 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 500 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 127 930,80 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou dne [datum] formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 500 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum], jako kupující s [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], jako prodávající kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu ve výši [číslo] na nemovitých věcech: pozemku parc. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] stojící na st. [parcelní číslo]; pozemku parc. [číslo] vše v obci [obec] a [katastrální uzemí]. Za převod vlastnického práva k uvedenému spoluvlastnickému podílu na nemovitých věcech se žalovaný zavázal zaplatit prodávající kupní cenu ve výši 800 000 Kč, a to tak, že část kupní ceny ve výši 100 000 Kč uhradil žalovaný prodávající před uzavřením kupní smlouvy a zbývající část kupní ceny ve výši 700 000 Kč se žalovaný zavázal zaplatit prodávající bezhotovostním převodem na účet č. [bankovní účet] nejpozději do [datum]. Na podkladě uvedené kupní smlouvy nabyl žalovaný vlastnické právo k uvedenému spoluvlastnickému podílu, s právními účinky zápisu do katastru nemovitostí ke dni [datum]. Dále uvedla, že závazek k zaplacení zbývající části kupní ceny ve výši 700 000 Kč dle kupní smlouvy uhradila za žalovaného dne [datum] žalobkyně, a to bezhotovostním převodem těchto finančních prostředků ze svého bankovního účtu č. [bankovní účet] na bankovní účet výše jmenované prodávající uvedený v kupní smlouvě č. [bankovní účet] s poznámkou„ výplata podílu [ulice a číslo]“. Žalobkyně k takovému plnění nebyla povinna, za popsaný závazek žalovaného neručila ani jej jinak nezajistila. Poskytnutím plnění za žalovaného, které měl žalovaný dle uzavřené kupní smlouvy plnit sám, vzniklo bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat. Konečně uvedla, že mezi žalobkyní a žalovaným bylo dohodnuto, že popsané bezdůvodné obohacení vydá žalovaný žalobkyni nejpozději do [datum]. Na dlužnou částku současně vystavil žalovaný vlastní směnku na částku 700 000 Kč, splatnou dne [datum]. Žalovaný však uhradil na dlužnou částku pouze dne [datum] částku ve výši 100 000 Kč a dne [datum] částku ve výši 100 000 Kč, kdy tímto částečným plněním žalovaný ve smyslu ust. § 2054 odst. 2 občanského zákoníku uznal i zbytek dluhu. Žalobkyně vyzvala předžalobní upomínkou žalovaného k vydání částky 500 000 Kč, avšak žalovaný žalobkyni dlužnou částku nezaplatil.

2. Ve věci byl nejprve vydán dne 10. 1. 2022 elektronický platební rozkaz [číslo jednací], proti kterému podal žalovaný odpor. V odůvodnění k podanému odporu ze dne [datum] žalovaný uvedl, že nesporuje, že byli s žalobkyní v minulosti partneři, kteří společně zakoupili od [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nemovitosti specifikované v podané žalobě, a to tak, že žalobkyně se stala vlastníkem podílu ve výši ideální [číslo] a žalovaný podílu ve výši [číslo] nemovitostí s tím, že kupní cena byla skutečně uhrazena z výlučných prostředků žalobkyně, která tyto finanční prostředky získala předtím [anonymizováno]. Uvedl, že stejně jako bylo mezi účastníky ústě dohodnuto, že žalobkyně uhradí kupní cenu nemovitostí za žalovaného, bylo též ústně dohodnuto, že žalovaný tuto kupní cenu částečně žalobkyni uhradí a částečně budovu svým nákladem zrekonstruuje. Dále uvedl, že žalobkyně soudu předložila pouze první stranu listiny označené jako„ směnka“, když na druhé straně této listiny jsou uvedeny další platby. Žalovaný se v rámci své snahy o smírné vyřešení věci obrátil dopisem ze dne [datum] na zástupce žalobkyně mimo jiné s žádostí o předložení druhé strany listiny, žalobkyně na tuto žádost žalovaného nereagovala. Uvedl, že dále předkládá alespoň výpis z účtu č. [bankovní účet], ze kterého vyplývá, že [datum] uhradil žalované prostřednictvím pana [jméno] [příjmení] 50 000 Kč a dne [datum] dalších 20 000 Kč. Co do částky 70 000 Kč je žaloba neoprávněná. Žalovaný dále uvedl, že v nemovitosti coby schopný [anonymizováno] provedl svým nákladem velkou rekonstrukci, kdy jednotlivé druhy prací popsal v čl. II. podaného vyjádření, přičemž uvedl, že k uvedené rekonstrukci dohledal doklady v celkové částce 222 069,90 Kč za období od [datum] do [datum]. Byť nedohledal všechny doklady, je přesvědčen, že uvedenou rekonstrukcí došlo ke zhodnocení nemovitosti nejméně o 1 200 000 Kč. Při zohlednění podílů účastníků na nemovitosti tak má žalovaný za to, že se k jeho tíži žalobkyně touto rekonstrukcí bezdůvodně obohatila částkou 612 000 Kč, kterou ve smyslu ust. § 98 o.s.ř. staví proti žalobnímu nároku, avšak pouze co do výše žalobního nároku a nepožaduje, aby mu bylo přisouzeno více, než co uplatnila žalobkyně. Navrhl, aby soud podanou žalobu zamítl.

3. K podání žalovaného se žalobkyně vyjádřila podáním ze dne [datum]. Uvedla, že nesouhlasí s tvrzením žalovaného o tom, že byli ústně dohodnuti, že žalovaný částečně uhradí kupní cenu, kterou za něj žalobkyně prodávající uhradila formou naturálního plnění, spočívajícího v provedení rekonstrukce společného domu. Žalobkyně na úhradu dlužné částky eviduje pouze platby ze dne [datum] ve výši 100 000 Kč a ze dne [datum] ve výši 100 000 Kč. Žádné jiné platby žalobkyně od žalovaného neobdržela. Pokud se týká uváděných plateb ve výši 50 000 Kč dne [datum] a ve výši 20 000 Kč dne [datum], žalobkyně uvedla, že se nejednalo o platby žalovaného na předmětnou pohledávku, jak vyplývá z poznámek uvedených u plateb, ale jednalo se o vyrovnání závazku pana [příjmení] vůči žalovanému z titulu náhrady za práce provedené na domě u dcery pana [příjmení], bývalé přítelkyně žalovaného, po dobu jejich soužití. Dále poukázala, že po dobu společného soužití s žalovaným za něj uhradila ze svého účtu další závazky žalovaného, které specifikovala co do částek a jednotlivých dat. Dále poukázala, že žalovaný se nepodílel na úhradách spojených s užíváním společného domu a společné domácnosti žalobkyně, když veškeré náklady hradila výlučně žalobkyně. Náklady, které mimo jiné žalobkyně uhradila, žalobkyně v podání specifikovala co do částek, důvodu platby a časového období. Pokud se týká rekonstrukčních prací na domě, uvedla, že podstatnou část prací na domě prováděli zedníci pan [příjmení] a pan [příjmení], zbylé práce prováděly další osoby, všechny stavebníky vyplácela žalobkyně ze svých prostředků, či prostředků, které získala od svého otce [jméno] [příjmení]. Dále se v podání vyjádřila k jednotlivým pracím, jak je žalovaný v podaném odporu žalobkyni vyčítá.

4. V podání ze dne [datum] žalovaný dále uvedl, že žalobkyně za společného soužití hradila náklady ze svého účtu, zatímco žalovaný pouze disponoval hotovostí, kterou dával k dispozici žalobkyni, aby ji uložila na svůj účet a mohla ji užít k hrazení společných závazků. Žalovaný se dále vyjádřil k jednotlivým rekonstrukčním pracím. Dále k uvedené„ směnce“ uvedl, že dne [datum] obdržel od [anonymizováno] [jméno] [příjmení], bytem [ulice] [anonymizováno] [adresa] částku 67 000 Kč za prodej [anonymizováno], tento finanční obnos předal v hotovosti žalobkyni, což bylo vyznačeno na druhou stranu„ směnky“, od té doby již žalobkyně žalovanému směnku neukázala a tvrdí, že ji již nemá. Dále uvedl, že v dubnu [rok] obdržel hotovost ve výši 180 000 Kč od [anonymizováno] [role v řízení] a předal ji žalobkyni na úhradu výdajů spojených se společným užíváním nemovitosti, a to, že určitá platba byla hrazena z účtu žalobkyně, bez dalšího neznamená, že se na ní žalovaný finančně nepodílel, neboť minimálně co do částky 247 000 Kč (tj. 67 000 Kč a 180 000 Kč) finanční prostředky žalobkyni poskytl. Konečně uvedl, že pokud žalobkyně ve svém vyjádření uvedla, že byla nucena výlučně hradit náklady na užívání budovy a vedení společné domácnosti v celkové výši 367 547 Kč, pak při velikosti spoluvlastnického podílu žalovaného [číslo] tak na něj připadá částka 180 098,03 Kč. Přičte-li žalovaný k této částce plnou váhou další žalobkyní uváděné náklady ve výši 95 830 Kč a odečte-li částku 16 320 Kč představující podíl žalobkyně na dani z nabytí nemovitosti, je výslednou hodnotou částka ve výši 259 608,03 Kč (za předpokladu, že by žalovaný bez výhrad uznal vyčíslení nákladů uvedených ve vyjádření žalobkyně, k čemuž uvádí, že jej neuznává). Nicméně poukázal, že žalobkyni poskytl minimálně částku 247 000 Kč. Zbývající částku ve výši 12 608,03 Kč pak vykompenzují žalovaným hrazené opravy vozidla, které žalobkyně užívala, a jejichž hodnota převyšovala tuto částku. Konečně poukázal, že v období, o kterém žalobkyně tvrdí, že vše hradila, byla žalobkyně bez zaměstnání.

5. Při jednání soudu dne [datum] soud žalovaného vyzval, aby s ohledem na obsah podání žalovaného ze dne [datum] jednoznačně uvedl, jakou pohledávku a v jaké výši uplatňuje k započtení proti pohledávce žalobkyně tak, aby takový projev vůle žalovaného byl v souladu s ust. § 98 o.s.ř. Žalovaný na poučení soud reagoval tak, že uplatňuje k započtení svoji pohledávku vůči žalobkyni, a to ve výši 500 000 Kč, tj. co do výše žalobního požadavku žalobkyně. Žalobkyně s námitkou započtení vyslovila nesouhlas, neboť jí považuje za neodůvodněnou a námitku započtení považuje za neplatnou.

6. V podání ze dne [datum] žalovaný uvedl, že za žalovanou někdy na jaře [rok] uhradil její dluh v částce 100 000 Kč vůči [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], k čemuž dokládá pořízené nahrávky hovorů mezi [jméno] [příjmení] a žalobkyní, ze kterých nijak neplyne, že by snad žalobkyně [příjmení] říkala, že jde o dluh jejího [anonymizováno] [role v řízení] a nechť svědek tento přihlásí do [anonymizováno] řízení, jak tvrdila na minulém soudním jednání. Naopak je z nahrávek jednoznačné, že žalobkyně dluh uznávala. Pouze [příjmení] sdělovala, že na zaplacení nemá peníze. Žalovaný je měl, a proto za svou tehdejší družku její dluh uhradil s tím, že se následně vyrovnají spolu, k čemuž ale již nedošlo. Je tedy zřejmé, že žalovaný za žalobkyni uhradil jejímu věřiteli částku 100 000 Kč, čímž došlo z její strany ve smyslu § 2991 odst. 2 občanského zákoníku k bezdůvodnému obohacení se na úkor žalovaného. Žalovaný má tedy za žalobkyní pohledávku v částce 100 000 Kč, kterou ve smyslu § 98 o.s.ř. uplatňuje k započtení proti žalobnímu požadavku žalobkyně. Stejně jako v předchozích případech tak činí pouze do výše žalobního požadavku žalobkyně. Žalovaný dále sdělil, že nemá jak prokázat své tvrzení, že na druhé straně listiny„ směnky“ byly uvedeny další platby na jeho dluh vůči žalobkyni. Uvedl, že když spolu ještě [anonymizováno] jako [anonymizováno] a [anonymizováno], žalobkyně mu tvrdila, že listinu po splacení dluhu zničila. Zjevně se tak nestalo, když pro sepsání žaloby mohla využít její první stranu. Žalovaný však nemá žádnou„ páku“ k tomu, jak žalobkyni donutit listinu předložit. Jeho důkazní možnosti jsou značně omezené tím, že celý život je zvyklý fungovat toliko v hotovostním režimu. Ne, že by byl zadlužený nebo zatížený exekucemi, ale čistě proto, že je tak dlouho zvyklý fungovat. Má však za to, že kupříkladu platba skrze pana [příjmení] je k započtení dostatečná. Ostatně z jakého jiného důvodu by ty prostředky posílal [příjmení] na účet žalobkyně než proto, aby si u ní žalovaný uhradil část dluhu? Jinak by žalovaný postupoval jako ve všech jiných případech a nechal by si od [anonymizováno] vyplatit peníze v hotovosti. S ohledem na uvedené žalovaný z opatrnosti doplnil, že jelikož tedy žalovaná tvrdí, že nešlo o platbu na předmětný žalovaný dluh, podle žalovaného se tak žalobkyně opět k jeho tíži bezdůvodně obohatila. Žalovaný tedy i z tohoto důvodu celkovou částku 70 000 Kč uhrazenou p. [příjmení] na účet žalobkyně ve smyslu § 98 o.s.ř. nadále uplatňuje k započtení proti žalobnímu požadavku žalobkyně (činí tak pouze do výše žalobního požadavku). Konečně uvedl, že dohledal ještě jednu platbu na účet žalobkyně, kterou odeslala [datum] jeho [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Ta žalovanému dlužila 21 000 Kč, které z jeho pokynu neuhradila žalovanému v hotovosti, ale na úhradu poslední části žalovaného dluhu dne [datum] vyplatila na účet žalobkyně č. [bankovní účet]. Ať již žalobkyně uzná, že šlo o úhradu části předmětného dluhu (tj. přímé plnění na žalovaný dluh) nebo nikoli (bezdůvodné obohacení), žalovaný opět ve smyslu § 98 o.s.ř. tuto částku 21 000 Kč uplatňuje k započtení proti žalobnímu požadavku žalobkyně a činí tak pouze do výše žalobního požadavku.

7. Na podání žalovaného reagovala žalobkyně podáním ze dne [datum]. Uvedla, že s námitkami započtení, jež učinil žalovaný v podání ze dne [datum], co do pohledávky žalovaného ve výši 100 000 Kč, ve výši 70 000 Kč a ve výši 21 000 Kč žalobkyně nesouhlasí a namítaná započtení považuje za neplatná. K pohledávce ve výši 100 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého úhradou dluhu žalobkyně vůči [jméno] [příjmení] žalobkyně uvedla, že se nejedná o pohledávku za žalobkyní. Dluh vůči panu [příjmení] neměla žalobkyně, ale mělo se jednat o dluh [jméno] [příjmení] Pan [anonymizováno] svou pohledávku nepřihlásil do [anonymizováno] řízení po [jméno] [příjmení]. Žalobkyně tak tuto pohledávku v rámci pozůstalostního řízení nenabyla. Dále uvedla, že z procesní opatrnosti namítá, že se jedná o pohledávku nezpůsobilou k započtení ve smyslu ust. § 1987 odst. 2 občanského zákoníku, neboť se jedná o pohledávku spornou, tedy nejistou či neurčitou. Z vyjádření žalovaného není zřejmé, co bylo právním důvodem pohledávky [jméno] [příjmení], jaká byla výše pohledávky ani kdy byla pohledávka splatná. Není tak zřejmé, zda tvrzené plnění žalovaného lze vůbec považovat za plnění za jiného. K uváděným platbám ve výši 50 000 Kč dne [datum] a ve výši 20 000 Kč dne [datum] uvedla, že tyto platby byly během společného soužití účastníků použity na úhradu závazků žalovaného vůči třetím osobám. Tyto platby tak nelze považovat za plnění žalovaného vůči žalobkyni. K platbě poukázané paní [příjmení] ve výši 21 000 Kč ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že tato platba byla skutečně připsána na její účet. Účel platby není žalobkyni znám, jednalo se platbu ve prospěch žalovaného. I tato platba byla během společného soužití účastníků použita na úhradu závazků žalovaného vůči třetím osobám. Ani tuto platbu tak nelze považovat za plnění žalovaného vůči žalobkyni. Výše uvedené platby byly použity na úhradu následujících závazků žalovaného: dne [datum] úhrada nájemného za [anonymizováno] ve výši 6 000 Kč; dne [datum] úhrada na [anonymizováno] vymáhanou pohledávku ve výši 5 000 Kč v řízení vedeném [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudním exekutorem [exekutorský úřad] v [obec] pod sp.zn. [spisová značka]; dne 8. 8. 2019 úhrada na [anonymizováno] vymáhanou pohledávku ve výši 20 000 Kč v řízení vedeném Mgr. [jméno] [příjmení], soudním exekutorem Exekutorského úřadu v [obec] pod sp.zn. 110 EX 3609/11; dne 12. 8. 2019 úhrada daně z nabytí nemovité věci ve výši 32 000 Kč; dne [datum] úhrada [anonymizováno] vymáhané pohledávky ve výši 13 692 Kč v řízení vedeném [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [exekutorský úřad] v [obec] pod sp.zn. [spisová značka]; dne [datum rozhodnutí] úhrada povinného ručení za [anonymizována dvě slova] žalovaného ve výši 324 Kč; dne [datum] úhrada [anonymizováno] na [anonymizováno] žalovaného [jméno] ve výši 4 000 Kč; dne [datum] úhrada nájemného za garáž ve výši 4 000 Kč; dne [datum] úhrada povinného ručení za vozidlo žalovaného ve výši 4 951 Kč; dne [datum] úhrada povinného ručení za vozidlo žalovaného ve výši 5 863 Kč. Celkem tak z účtu žalobkyně byly uhrazeny závazky žalovaného ve výši 95 830 Kč. Žalovaným započítávané platby tak byly v celém rozsahu spotřebovány na úhradu jeho závazků vůči třetím osobám. Platby ve prospěch žalovaného poukázané na účet žalobkyně tak nelze považovat ani za plnění žalovaného na předmětnou pohledávku, ani za bezdůvodné obohacení na straně žalobkyně. Konečně uvedla, že rovněž v případě těchto žalovaným tvrzených pohledávek žalobkyně dále namítá, že se jedná o pohledávky nezpůsobilé k započtení ve smyslu ust. § 1987 odst. 2 občanského zákoníku, neboť se jedná o pohledávky sporné, tedy nejisté.

8. Soud ve věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů, které hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle ust. § 132 o.s.ř., z nichž zjistil následující skutkový stav věci:

9. Z výpisu z účtu [právnická osoba], že z účtu vedeného na jméno [celé jméno žalobkyně] č.ú. [bankovní účet] byla dne [datum] odepsána částka 700 000 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet], ve zprávě pro příjemce bylo uvedeno: výplata podílu [ulice a číslo].

10. Z kupní smlouvy ze dne [datum], že byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení], jako prodávající a žalovaným, jako kupujícím, předmětem prodeje byl spoluvlastnický podíl ve výši [číslo] na nemovitých věcech: pozemek parc. č. st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům; pozemek parc. [číslo] – zahrada, vše zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], [územní celek]. V čl. III se kupující zavázal zaplatit prodávající kupní cenu ve výši 800 000 Kč s tím, že první část kupní ceny uhradil kupující před podpisem této kupní smlouvy a druhou část kupní ceny ve výši 700 000 Kč uhradí kupující přímo na účet prodávající č.ú. [bankovní účet], a to nejpozději do [datum].

11. Z vyrozumění [stát. instituce], [stát. instituce] o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp.zn. V [číslo] [rok] [číslo], že jako nový vlastník podílu o velikosti [číslo] pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům a pozemku parc. [číslo] byl v katastru nemovitostí zapsán žalovaný na základě nabývacího titulu – kupní smlouvy ze dne [datum], s právními účinky vkladu ke dni [datum].

12. Z listiny označené jako směnka, že byla sepsána v [obec] dne [datum] a tato listina obsahuje text: za tuto směnku zaplatím bez protestu 700 000 Kč, u data splatnosti byl uveden datum [datum], u kolonky na řad bylo uvedeno: [celé jméno žalovaného], [datum narození], splatno v [obec] – [ulice a číslo]. U jména, příjmení, adresy a podpisu vystavitele směnky byla uvedena [celé jméno žalobkyně], [ulice a číslo]. V dolní části listiny bylo uvedeno: 2. 4. splaceno 100 000 Kč a 19. 5. splaceno 100 000 Kč a k tomu byly připojeny podpisy.

13. Ze zaúčtování platební transakce u [právnická osoba], že dne [datum] byla z účtu č. [bankovní účet] pod názvem účtu [příjmení] [jméno] provedena platební transakce na účet č. [bankovní účet] v částce 50 000 Kč, ve zprávě pro příjemce bylo uvedeno: vyrovnání [příjmení].

14. Ze zaúčtování platební transakce u [právnická osoba], že dne [datum] byla z účtu č. [bankovní účet] pod názvem účtu [příjmení] [jméno] provedena platební transakce na účet č. [bankovní účet] v částce 20 000 Kč, ve zprávě pro příjemce bylo uvedeno: [příjmení] platba.

15. Z rozhodnutí Úřadu práce ČR ze dne [datum], že žalobkyni byla přiznána podpora v nezaměstnanosti od [datum] ve výši [částka] po dobu prvních dvou měsíců, ve výši [částka] po dobu dalších dvou měsíců a ve výši [částka] po zbývající podpůrčí dobu.

16. Z emailové komunikace mezi zástupci účastníků pak vyplývá, že zástupce žalovaného měl po podání žaloby zájem vyřešit se žalobkyní záležitost týkající se vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků.

17. Z výpisu z účtu [právnická osoba], že z účtu č. [bankovní účet] byla provedena dne [datum] úhrada částky 21 000 Kč, a to na účet č. [bankovní účet] označený jako [celé jméno žalobkyně].

18. Pokud se týká požadavku žalobkyně na zaplacení žalované částky, je po právní stránce třeba na danou věc aplikovat ust. § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o.z.), podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Pokud se týká obrany žalovaného proti podané žalobě, spočívající v námitkách započtení, je na ni třeba aplikovat v rovině procesní ust. § 98 o.s.ř., podle kterého vzájemným návrhem je i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce. Jinak soud posuzuje takový projev jen jako obranu proti návrhu.

20. V rovině hmotného práva, které považuje započtení za tradiční způsob zániku pohledávky, upravuje kompenzaci ustanovení ust. § 1982-1991 o.z.

21. Podle ust. § 1982 odst. 1 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle odst. 2 započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

22. Podle ust. § 1987 odst. 1 o.z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Podle odst. 2 pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

23. Žalovaný nejprve vznesl námitku započtení proti nároku žalobkyně v podání ze dne [datum], s jednoznačným upřesněním do protokolu při jednání soudu dne [datum]. Svoji pohledávku vůči žalobkyni žalovaný dovozoval z toho, že svým nákladem do společné nemovitosti investoval a rekonstrukcí ze strany žalovaného došlo ke zhodnocení nemovitosti o nejméně 1 200 000 Kč, čímž se žalobkyně k tíži žalovaného bezdůvodně obohatila částkou 612 000 Kč, obranu započtením žalovaný uplatnil pouze co do výše žalovaného částky, tedy co do částky 500 000 Kč. K prokázání své pohledávky žalovaný navrhl, aby soud ustanovil znalce za účelem zjištění objektivní hodnoty provedených rekonstrukčních prací a zhodnocení ceny nemovitosti. Dále soudu předložil velké množství daňových dokladů.

24. Žalobkyně s námitkou započtení ze strany žalovaného nesouhlasila s tím, že námitku započtení pokládá za neplatnou.

25. V podání ze dne [datum] žalovaný vznesl další námitky započtení vůči žalobou uplatněnému nároku žalobkyně, a to ve výši 100 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého úhradou dluhu žalobkyně vůči [jméno] [příjmení], ve výši 70 000 Kč z titulu plateb, které poukázal pan [příjmení] na účet žalobkyně a konečně ve výši 21 000 Kč z titulu platby poukázané paní [jméno] [příjmení] na účet žalobkyně.

26. Rovněž s těmito námitkami započtení žalobkyně nesouhlasila s tím, že namítaná započtení pokládá za neplatná.

27. Ust. § 1987 o.z. omezuje pouze započitatelnost pohledávky, kterou je započítáváno, tedy aktivně započítávané pohledávky. Aktivně započítávanou pohledávkou může být pouze pohledávka vybavená nárokem. Existence nároku předpokládá úspěšné uplatnění pohledávky u soudu. Nejde však o faktickou možnost podání žaloby, neboť u soudu je z tohoto pohledu uplatnitelná každá pohledávka. Podání žaloby (uplatnění pohledávky před soudem) totiž např. nebrání, pokud pohledávka žalobce není dosud splatná; podstatné je, aby byla splatná v době rozhodnutí soudu (§ 154 odst. 1 OSŘ). Uplatnitelností pohledávky před soudem je tedy pro účely započtení nutné rozumět úspěšné uplatnění pohledávky z pohledu jejího možného přiznání soudem, tedy její vymahatelnost. Důvod nevymahatelnosti pohledávky může spočívat v tom, že nárok u ní nikdy nevznikne, dosud nevznikl nebo již zanikl. Pokud se týká pohledávek, u nichž nárok dosud nevznikl, jde o pohledávky nesplatné (nedospělé). Požadavek splatnosti aktivně započítávané pohledávky plyne již z obecných předpokladů započitatelnosti, neboť tímto okamžikem vzniká věřiteli právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky (§ 1982 odst. 1). K tomu viz. VÝTISK, Michal. § 1987 (Omezení aktivní započitatelnosti). In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2022, marg. č. 1).

28. Po provedeném dokazování je třeba konstatovat, že žalovaný se domáhal započtení pohledávek z titulu bezdůvodného obohacení žalobkyně a z titulu provedených investic žalovaného do společné nemovitosti účastníků. Soud pro provedeném dokazování nemá za prokázáno, že k datu těchto zápočtů, které žalovaný učinil podáním ze dne [datum], které bylo žalobkyni doručeno [datum], s upřesněním do protokolu při jednání soudu dne [datum], u kterého byla žalobkyně přítomna a konečně podáním ze dne [datum], které bylo žalobkyni doručeno dne [datum], by tvrzené pohledávky žalovaného ve vztahu k žalobkyni byly splatné, neboť z provedeného dokazování nevyplývá, že by žalovaný vyzval žalobkyni k zaplacení ani jedné z uplatněných pohledávek.

29. Za situace, kdy v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že v době učinění kompenzačních projevů byly započítávané pohledávky splatné, z důvodu, že žalovaný neprokázal, ale ani netvrdil, že by dříve vyzval žalobkyni k jejich úhradě, tak v době provedení kompenzačních úkonů nemohly být pohledávky žalovaného způsobilé k započtení ve smyslu ust. § 1987 odst. 1 o.z. a splatnými se nestaly ani do rozhodnutí soudu.

30. Podle judikatury Nejvyššího soudu (viz. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2018, sp.zn. 33 Cdo 1534/2018) úkon započtení pohledávky splatné na požádání věřitele nemá žádné právní účinky, jestliže jej věřitel učinil, aniž předtím vyzval dlužníka k zaplacení pohledávky; takový kompenzační projev účinků nenabude ani v okamžiku, kdy se pohledávka později stane splatnou. Podmínka splatnosti započítávané pohledávky přitom není splněna ani tehdy, jestliže věřitel v jedné listině vyzve dlužníka k zaplacení pohledávky a zároveň v ní učiní projev započtení této pohledávky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 29 Odo 204/2003 (uveřejněné pod číslem 64/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2009, sp. zn. 33 Odo 1642/2006, dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2009, sp. zn. 23 Cdo 3327/2007, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 26 Cdo 3662/2012, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 33 Cdo 2850/2015). Uvedené závěry se uplatní i za nové úpravy občanského zákoníku platné a účinné od 1. 1. 2014, neboť platí (srov. § 1982 o. z.), že účinek zániku závazku nastává okamžikem, kdy se obě pohledávky stanou způsobilými k započtení, přičemž nesplatnou pohledávku proti splatné jednostranně započíst nelze a nelze tak učinit ani pro futuro (srov. komentář k § 1982 v ASPI a též C.H.Beck Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část /§ 1721 – 2054, 1. vydání, 2014, str. 1132 až 1134).

31. Obrana žalovaného námitkami započtení tak není již jen z důvodu nesplatnosti tvrzených pohledávek žalovaného důvodná. V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (k tomu viz. rozsudek ze dne 19. 1. 2016, sp. zn. 23 Cdo 663/2015) nemůže soud účastníku zastoupenému advokátem poskytovat poučení o tom, kdy je třeba považovat pohledávku za splatnou, neboť takové poučení by bylo nad rámec poučovací povinnosti soudu, jednalo by se o poučení materiálního charakteru, přičemž v takovém případě není třeba žalovaného poučovat dle ust. § 5 o.s.ř. ani dle § 118a odst. 1 o.s.ř.

32. Kromě shora uvedeného, tedy že jde-li o aktivní pohledávku, musí být (zásadně viz. § 1989 odst. 2 o.z.) splatná (§ 1982 odst. 1 věta druhá) a uplatnitelná u soudu (§ 1987 odst. 1 o.z.) občanský zákoník uvedenými požadavky brání především tomu, aby si věřitel aktivní pohledávky, jejíhož splnění by se nemohl domáhat u soudu, vynutil její„ uspokojení“ cestou jednostranného započtení. Aktivní (k započtení použitá) pohledávka dále nesmí být nejistá nebo neurčitá (§ 1987 odst. 2 o.z.).

33. Nezpůsobilost aktivní pohledávky k započtení z důvodu, že jde o pohledávku nejistou nebo neurčitou, zavedl nový občanský zákoník. Důvodová zpráva k návrhu občanského zákoníku (sněmovní tisk číslo 362, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 6. volební období, 2010 2013, dále jen důvodová zpráva) k uvedenému ustanovení uvádí: Nově se, v souladu se standardními úpravami, navrhuje výslovně stanovit, že jednostranně nelze započíst ani pohledávky nejisté nebo neurčité, neboť započtení sleduje odstranění vzájemných pohledávek zúčastněných osob, nikoli vyvolání nejasností a následných sporů. Smyslem je zabránit tomu, aby započtení vyvolávalo nejasnosti a následné spory. Lze tudíž dovodit, že smyslem a účelem vykládaného ustanovení je ochrana věřitele pasivní pohledávky před tím, aby dlužník pasivní pohledávky zabránil jejímu uspokojení či toto uspokojení oddálil jednostranným započtením své sporné (nejisté či neurčité) pohledávky za věřitelem pasivní pohledávky, a dosáhl toho, že místo uspokojení pasivní pohledávky bude mezi stranami veden spor o existenci a výši aktivní pohledávky. Nejistou nebo neurčitou ve smyslu vykládaného ustanovení je tudíž právě pohledávka ilikvidní, tj. pohledávka, která je co do základu a/nebo výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky) formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky. Za nejistou či neurčitou nelze pohledávku považovat pouze proto, že ji dlužník neuznává (odmítá uhradit) nebo že je sporná (nejednoznačná) její právní kvalifikace; musí zde být objektivní nejistota, zda pohledávka vznikla a z jakého důvodu, popř. zda je splatná, kdo je jejím věřitelem či dlužníkem, jaká je její výše apod. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5711/2017, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4795/2017, uveřejněný pod číslem 23/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). S ohledem na smysl a účel § 1987 odst. 2 o. z. je pak zásadně nutné míru nejistoty ohledně aktivní pohledávky posuzovat relativně, ve vztahu k pohledávce pasivní; za nejistou či neurčitou lze aktivní pohledávku považovat zpravidla toliko tehdy, je-li míra nejistoty ohledně ní vyšší než je tomu v případě pasivní pohledávky. Jelikož vykládané ustanovení sleduje především ochranu věřitele pasivní pohledávky, je na něm, aby se případně dovolal neplatnosti jednostranného právního jednání, jímž dlužník proti pasivní pohledávce započítává svoji (aktivní) pohledávku za věřitelem (§ 580 odst. 1, § 586 o. z.); rozpor jednostranného započtení s § 1987 odst. 2 o. z. tudíž zakládá (zpravidla) toliko relativní neplatnost (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5711/2017). Ze shora popsaných závěrů se podává, že český zákonodárce upravil likviditu aktivní pohledávky jakožto hmotněprávní předpoklad započtení; není-li aktivní pohledávka jistá a určitá, odporuje započtení zákonu a je zpravidla (relativně) neplatné. Dovolá-li se věřitel pasivní pohledávky vůči dlužníku relativní neplatnosti jeho právního jednání (jednostranného započtení), účinky započtení nenastanou (pasivní pohledávka nezanikne). Přesto, že je likvidita aktivní pohledávky hmotněprávním předpokladem jednostranného započtení, ochrana poskytovaná vykládaným ustanovením se prosadí zpravidla až v soudním řízení, v němž se věřitel pasivní pohledávky domáhá jejího splnění. Uplatní-li žalovaný dlužník pasivní pohledávky v tomto řízení námitku započtení a vznese-li žalobce (věřitel pasivní pohledávky) námitku relativní neplatnosti jednostranného započtení, musí soud posoudit, zda je započítávaná (aktivní) pohledávka jistá a určitá ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z., a tedy způsobilá přivodit svým započtením (v rozsahu, v jakém se pohledávky kryjí) zánik žalobou uplatněné (pasivní) pohledávky. Taktomu zpravidla nebude tehdy, jeví-li se aktivní pohledávka jako objektivně sporná, tj. má-li žalobce proti této pohledávce relevantní věcné argumenty a vyžaduje-li zjištění (prokázání) této pohledávky co do důvodu nebo výše rozsáhlejší či složitější dokazování, jež by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné (pasivní) pohledávce (k tomu viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp.zn. 31 Cdo 684/2020).

34. V posuzovaném případě žalobkyně při jednání dne [datum] vznesla námitku neplatnosti započtení vůči pohledávce žalovaného, kterou uplatnil v řízení z titulu tvrzených investic žalovaného do společné nemovitosti, námitku neplatnosti jednostranného započtení dále vznesla žalobkyně v písemném podání ze dne [datum], kterým reagovala na další námitky započtení ze strany žalovaného ve výši 100 000 Kč, ve výši 70 000 Kč a ve výši 21 000 Kč, které vůči žalobkyni učinil v podání ze dne [datum].

35. Pokud se týká námitky započtení žalovaného z titulu tvrzených provedených investic žalovaného do společné nemovitosti, jedná se, nad rámec tohoto, že žalovaný neprokázal splatnost této pohledávky, o pohledávku nejistou a neurčitou, neboť dokazování o této pohledávce by vyžádalo rozsáhlé dokazování a vedlo k neúměrnému prodloužení řízení, kdy dokazování by se muselo vést k prokázání důvodu a výše této tvrzené pohledávky, kdy by bylo třeba prokazovat výši investici velkým množstvím daňových dokladů, jejich důvodnost, zda investice byly činěny se souhlasem druhého spoluvlastníka či nikoli, rovněž tak z důvodu spornosti těchto investic by musel být ve věci patrně zadán znalecký posudek, což by ve výsledku neúměrně oddálilo výsledek soudního řízení za situace, kdy žalovaný nepopíral, že za něho žalobkyně část kupní ceny na koupi nemovitosti uhradila. I z tohoto důvodu je třeba považovat jednostranné započtení žalovaného za neplatné, když žalobkyně se této neplatnosti dovolala. I u ostatních pohledávek žalovaného (100 000 Kč, 70 000 Kč a 21 000 Kč) nejsou tyto pohledávky, nad rámec toho, že se v prvé řadě jedná o pohledávky nesplatné, pohledávkami jistými a tedy započitatelnými. Pokud se týká částky 100 000 Kč, kterou měl dle jeho tvrzení žalovaný uhradit za žalobkyni panu [příjmení], jakožto dluh po zemřelém manželovi žalobkyně, muselo by se vést dokazování k právnímu důvodu vzniku této pohledávky, z jakého právního jednání a mezi jakými osobami tento tvrzený dluh vznikl, zda se jednalo o pohledávku pana [příjmení], kterou měl vůči žalobkyni, zda žalobkyně souhlasila, aby tento dluh žalovaný za žalobkyni hradil, apod. Pokud se týká ostatních pohledávek ve výši 70 000 Kč a 21 000 Kč, pak se podle tvrzení žalovaného jednalo o platby třetích osob na účet žalobkyně, nikoli o platby samotného žalovaného, proto nelze hovořit o bezdůvodném obohacení žalobkyně na úkor žalovaného, neboť samotný žalovaný takové plnění žalobkyni neposkytl, účet žalobkyně byl pouze platebním místem, kdy majitel účtu disponuje v tomto smyslu pohledávkou vůči bance, když by mohlo dojít maximálně k bezdůvodnému obohacení žalobkyně na úkor třetích osob při naplnění předpokladů vzniku bezdůvodného obohacení dle ust. § 2991 o. z. K plnění prostřednictvím třetí osoby – viz. odůvodnění rozsudku níže. Majetek žalobkyně se tedy tímto plněním na úkor žalovaného nezvětšil. I v tomto případě se žalobkyně dovolala neplatnosti námitky započtení, když započitatelnosti brání především, jak uvedeno shora, nesplatnost započítávaných pohledávek žalovaného.

36. Pokud se týká obrany žalovaného, že žalobkyni uhradil„ prostřednictvím pana [příjmení]“ částku 70 000 Kč, což dokládal výpisy z účtu, bylo u prvé transakce na částku 50 000 Kč ve zprávě pro příjemce uvedeno: vyrovnání [příjmení], u druhé transakce bylo u převodu částky 20 000 Kč, ve zprávě pro příjemce bylo uvedeno: [příjmení] platba. Při jednání soudu dne [datum] žalovaný uvedl, že těmito platbami realizoval žalovaný dluh vůči žalobkyni prostřednictvím třetí osoby, a pokud pan [příjmení] uvedl v popisu transakce„ vyrovnání [příjmení]“, žalovaný uvedl, že si to vysvětluje tak, aby věděli, aby žalovaný věděl, že je to platba od něho, rovněž dále uvedl, že s panem [příjmení] nehovořil o tom, že by měl žalovaný jakýkoli dluh vůči žalobkyni. Ani tuto obranu žalovaného soud nepovažuje za důvodnou. Obecnou zásadou je, že dluh plní především dlužník sám. Dlužník má nejen povinnost, ale i právo splnit. Proto osoba odlišná od dlužníka je oprávněna plnit a věřitel je povinen od ní plnění přijmout jen se souhlasem dlužníka nebo v zákonem předvídaných situacích (k tomu viz. § 1936 o.z.). Žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že tato třetí osoba (pan [příjmení]) plnila se souhlasem (ať již výslovným nebo i konkludentním), který si před nebo současně s nabídnutím plnění žalobkyni pan [příjmení] od žalovaného ve smyslu ust. § 1936 o.z. opatřil. Tato skutečnost nevyplývá ani z popisu transakce, kde je uvedeno„ [příjmení] platba“ či„ vyrovnání [příjmení]“, což spíše evokuje, že touto platbou realizoval pan [příjmení] svůj vlastní závazek, rovněž tak sám žalovaný uvedl, že s panem [příjmení] nehovořil o tom, že by žalovaný měl jakýkoli dluh vůči žalobkyni, za této situace nelze tedy uvažovat o jakémkoli souhlasu žalovaného s plněním pana [příjmení], či plněním paní [příjmení] v případě částky 21 000 Kč, na vlastní dluh žalovaného vůči žalobkyni, neboť v posuzovaném případě by se jednalo situaci, kdy by třetí osoba plnila dluh materiálně i formálně cizí, jehož plnění je vázáno na souhlas dlužníka (žalovaného), který nebyl v řízení tvrzen ani prokazován, tedy okolnost, že by si tyto osoby před nebo současně s nabídnutím plnění žalobkyni od žalovaného souhlas opatřily (k tomu viz. ŠILHÁN, Josef. § 1936 (Plnění za jiného). In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721 2054). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 954, marg. č. 6).

37. V dané věci žalovaný nepopíral, že žalobkyně za žalovaného uhradila zbývající část kupní ceny ve výši 700 000 Kč za nákup spoluvlastnického podílu žalovaného z kupní smlouvy ze dne [datum], na základě které nabyl žalovaný spoluvlastnický podíl ve výši [číslo] na nemovitých věcech: pozemek parc. č. st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům; pozemek parc. [číslo] – zahrada, vše zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], [územní celek]. [příjmení] žalovaného spočívala v tom, že nad rámec 200 000 Kč žalovaný žalobkyni uhradil další částky s tím, že tyto úhrady byly vyznačeny na druhé straně listiny označené jako směnka a dále, že účastníci byli domluveni na tom, že kupní cenu žalovaný žalobkyni částečně uhradí tak, že svým nákladem nemovitost zrekonstruuje. Při jednání soudu dne [datum] soud žalovaného poučil dle ust. § 118a odst. 1,3 o.s.ř., aby blíže tvrdil a prokázal obsah této dohody mezi účastníky. K výzvě soudu však žalovaný svá tvrzení nedoplnil ani neprokázal.

38. Po provedeném dokazování je zřejmé, že převodem peněžních prostředků z účtu žalobkyně na účet prodejce nemovitostí došlo k uhrazení kupní ceny sjednané mezi žalovaným a prodávající ve smlouvě o koupi nemovitostí ze dne [datum], na jejímž základě žalovaný nabyl spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na shora uvedených nemovitostech. Tímto se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 odst. 1 o.z., neboť žalobkyně za žalovaného plnila, co po právu měl plnit sám. Majetek žalovaného se tímto na úkor žalobkyně neoprávněně zvětšil (nabytí spoluvlastnického podílu na nemovitostech) a naopak u žalovaného nedošlo ke zmenšení jeho jmění (zaplacení kupní ceny), ač se tak mělo v souladu s právem stát. Žalovaný je tedy povinen k vydání žalované částky žalobkyni, neboť na straně žalovaného došlo k získání značného majetkového prospěchu, aniž by se jeho jmění zmenšilo o patřičnou sumu odpovídající kupní ceně nabytého spoluvlastnického podílu na nemovitostech. Obohacení žalovaného spočívá v tom, že mu zanikl dluh z uzavřené kupní smlouvy, aniž by jej sám splnil, čímž„ ušetřil“, když jeho dluh za něj splnila žalobkyně z jejích výlučných prostředků, což žalovaný ostatně ani nepopíral.

39. Na základě shora uvedeného tedy soud považuje podanou žalobu za důvodnou a podané žalobě vyhověl, neboť žalovaný neprokázal, že by jeho závazek, který byl předmětem řízení zanikl, byť částečným, splněním, či platným započtením pohledávek, kdy obranu žalovaného započtením soud nepovažuje za důvodnou.

40. Ostatní návrhy na doplnění dokazování (znaleckým posudkem za účelem zjištění rozsahu provedených investic do společné nemovitosti a zhodnocení společné nemovitosti, výslechem [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří pomáhali žalovanému se zednickými pracemi, bankovními výpisy z účtů žalobkyně, výpisy z účtů [jméno] [příjmení], daňovými doklady předloženými žalovaným, audionahrávkou, výslechem [jméno] [příjmení], přehledem zaúčtovaných plateb v exekuční věci vedené soudním exekutorem [anonymizována dvě slova], výzvou k zaplacení daně z nabytí nemovitosti), soud pro nadbytečnost zamítl, neboť provedené dokazování soud považuje za dostačující pro skutkové a právní posouzení věci, kdy s ohledem na shora uvedené závěry soudu o nedůvodné obraně žalovaného, je provedení dalšího dokazování důkazy navrženými žalovaným nadbytečné, stejně tak, jako provedení dalších důkazů, které navrhla žalobkyně, neboť provedenými důkazy žalobkyně dostatečně prokázala důvodnost žalobního požadavku.

41. Žalovaný se ocitl v prodlení se zaplacením peněžité částky ve smyslu ust. § 1968 o.z. a podle § 1970 o. z. tak má žalobce právo na zaplacení úroků z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době vzniku prodlení, tedy ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud vycházel z listiny označené jako směnka, ve které byla splatnost dlužné částky smluvena na den [datum], protože žalovaný k tomu dni dlužnou částku nezaplatil, ocitl se dnem následujícím v prodlení, proto je požadavek žalobkyně na zaplacení zákonných úroků z prodlení od [datum] po právu, žalovaný splatnost dlužné částky nesporoval.

42. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého ve věci úspěšný účastník má proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, proto soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení.

43. Náklady řízení sestávají z náhrady nákladů právního zastoupení podle ust. § 7 bod 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen advokátní tarif) za tyto úkony právní služby (při výši náhrady 10 300 Kč za 1 úkon právní služby): -) převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu (1 úkon), -) podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu (1 úkon), -) výzva k plnění ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu (1 úkon), -) písemné podání ze dne 28. 3 2022 dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu (1 úkon), -) účast na jednání před soudem dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu za každé započaté dvě hodiny (2 úkony), -) písemné podání ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu (1 úkon), -) účast na jednání před soudem dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu za každé započaté dvě hodiny (1 úkon).

44. Náhrada nákladů řízení se dále skládá z 8 paušálních náhrad hotových výdajů dle § 13 advokátního tarifu po 300 Kč, tedy v celkové výši 2 400 Kč.

45. Náhrada nákladů řízení zahrnuje dále náhradu za pohonné hmoty ve výši 1 201 Kč (2x cesta k soudnímu jednání dne [datum] a [datum] ze sídla advokátní kanceláře zástupce žalobkyně do [obec] a zpět osobním vozidlem [anonymizována dvě slova], [registrační značka]), tedy celkem [anonymizováno] km při průměrné spotřebě vozidla 7,5 litru [číslo] km a při ceně motorové nafty 47,10 Kč/litr, určené dle § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 511/2021 Sb. K tomu náleží základní náhrada za použití motorového vozidla, která dle § 1 uvedené vyhlášky činí 4,70 Kč/km, tj. 1 598 Kč. Dále náhrada za ztrátu času podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu ve výši 1 600 Kč za celkem 16 započatých půlhodin po 100 Kč cestami ke dvěma jednáním z [obec] do [obec] a zpět. Celkem tedy 4 399 Kč.

46. K tomu soud přiznal 21% náhradu DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad hotových výdajů, cestovného a náhrady promeškaného času ve výši 18 731,80 Kč (tj. 21% z částky 89 199 Kč) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 20 000 Kč Celkem tedy soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 127 930,80 Kč.

47. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

48. Lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem byly určeny v souladu s § 160 o.s.ř.

Poučení