15 C 199/2020-151

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení [částka] s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] 028, [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka] a dále částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobci částku ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobce, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalovaném náhrady škody s odůvodněním, že žalobce v postavení klienta a žalovaný v postavení advokáta ve smyslu § 85/1996 Sb. o advokacii dne [datum] uzavřeli smlouvu o poskytování právních služeb. Předmětem smlouvy bylo zastupování žalobce jako klienta ve sporu zahájeném proti žalobci u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce vyhledal právní pomoc žalovaného z toho důvodu, že mu dne [datum] bylo doručeno usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]. Předmětem usnesení byl žalobce vyzván, aby se ve lhůtě 30 dnů vyjádřil k žalobě s poučením o možnosti vydání rozsudku pro uznání. Žalobce udělil žalovanému plnou moc a pověřil je zastupování v uvedeném sporu. Žalobce byl ujištěn, že se nemusí o nic starat a že se žalovaný k výzvě Okresního soudu v Kolíně vyjádří. Dne [datum] žalovaný nahlédl do soudního spisu, aby ve lhůtě dle výzvy soudu se vyjádřil, ovšem nevyjádřil se. Lhůta skončila dne [datum]. Právní zástupce žalobce, tj. současný žalovaný, se vyjádřil až ke dni [datum] Okresní soud v Kolíně v důsledku promeškání lhůty rozhodl rozsudkem pro uznání dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] a žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobce podle instrukcí žalovaného podal odvolání, za které uhradil soudní poplatek. Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] rozsudek soudu I. stupně potvrdil a uložil žalobci nahradit náklady odvolacího řízení. Žalobce následně podal dovolání. K dovolání uhradil soudní poplatek ve výši [částka] Nejvyšší soud pod č. j. [číslo jednací] dovolání dne [datum rozhodnutí] odmítl. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Rozsudky proti žalobci nabyly právní moci a vykonatelnosti. Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR v současné době po žalobci exekučně vymáhá řízení sp. zn. [spisová značka] prostřednictvím Exekutorského úřadu pro [část Prahy] exekutor Mgr. [jméno] [příjmení]. Žalobce namítá, že v důsledku shora popsaného děje požaduje vůči žalovanému nárok na náhradu škody s tím, že kdo se dle ustanovení § 5 odst. 1 občanského zákoníku veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena, jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži. Dle ustanovení § 16 odst. 1 zákona o advokacii platí, že advokát je povinen chránit a prosazovat práva oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou – li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem, o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit. Žalovaný je advokátem zapsaným do seznamu advokátů vedeným Českou advokátní komorou a je ve shora uvedeném smyslu profesionálem, který byl v řízení uvedeném oproti žalobci Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. [spisová značka] povinen chránit a prosazovat práva a zájmy žalobce a řídit se jeho pokyny. Mezi tyto povinnosti zcela jednoznačně patřila i povinnost vyjádřit se k výzvě soudu dle ustanovení § 114 b odst. 1 o.s.ř. Tím, že se žalovaný vyjádřil až dne [datum], po lhůtě stanovené soudem, porušil jako advokát svoji povinnost jednat s odbornou péčí. Jednat v zájmu žalobce jako klienta, tím se žalovaný dopustil protiprávního jednání spočívající v popsaném porušení smlouvy a zákona. Následně žalovaný přiměl žalobce podat odvolání spojené se soudním poplatkem, ač bylo zřejmě odsouzeno k neúspěchu. Shora uvedeným postupem žalovaného žalobci vznikla škoda, a to v částce [částka], tak jak tato povinnost byla uložena žalobci rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] a rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]. Dále škoda v částce [částka] na náhradě nákladů řízení, v částce odpovídající soudnímu poplatku za žalobu ve výši [částka] uhrazené České republice a částce [částka] jako náklady odvolacího řízení a dále částce [částka], která byla uhrazena žalobcem jako soudní poplatek za odvolání proti shora uvedenému rozsudku soudu I. stupně, a dále částce [částka], která představuje zaplacený soudní poplatek za dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]. Podle ustanovení § 2952 občanského zákoníku platí, že hradí se skutečná škoda, a to co poškozenému ušlo, záleží li ve skutečná škoda, ve vzniku dluhu má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu, byť shora uvedená částka nebyla ze strany současného žalobce původnímu oprávněnému zaplacena. Škoda v souladu s ustanovením § 2894 občanského zákoníku vzniká již vznikem dluhu. [příjmení] řízení vedenému o Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. [spisová značka] uvádí, že pakliže by žalovaný postupoval při zastupování žalobce řádně, potom by došlo k zamítnutí žaloby podané na žalobce ze strany Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, a to z důvodu promlčení uvedeného nároku. Pohledávka uplatněná v posuzovaném řízení měla spočívat v nákladech na právní zastoupení a dalších nákladech, které měla pojišťovna VZP údajně vynaložit v letech 2013 – 2015 na právníky a další služby. VZP tvrdila, že v porušení povinnosti žalobce měl dojít dne [datum] podpisem smlouvy žalobcem k zahájení řízení proti VZP, kde využila VZP právní zastoupení, mělo dojít v roce 2013 a smlouvy o poskytování předmětných právních služeb byly VZP uzavřeny dne [datum] a [datum] a dne [datum]. Dle ustanovení § 106 odst. 2 občanského zákoníku měla VZP uplatnit nárok na náhradu škody do konce objektivní promlčecí doby dne [datum], tj. do 3 tří let od podpisu předmětné smlouvy, případně do [datum], tj. do 10 let od podpisu smlouvy, pokud by bylo možné podpis smlouvy považovat za úmyslnou škodu, což je zřejmě nepřípustné. Ve smyslu § 106 odst. 1 občanského zákoníku měla VZP uplatnit údajnou škodu nejpozději do 2 let od zahájení řízení, již v roce 2013 totiž VZP věděla, že jí údajná škoda vznikla, a že na předmětnou škodu odpovídá žalobce, takto měla VZP uplatnit údajnou škodu nejpozději do konce subjektivní promlčecí doby dne [datum], i pokud by dané náklady měly být kvalifikovány jako škoda na straně VZP způsobená žalobcem, je samozřejmé, že v okamžiku podání žaloby pojišťovnou dne [datum] uplynula jak subjektivní, tak objektivní promlčecí lhůta. Pokud by žalovaný podal námitku promlčení a VZP by byla v řízení neúspěšná, dluh žalobci by nevznikl. VZP ani nebyla oprávněna požadovat náhradu nákladů právního zastoupení, jako subjekt veřejného práva, a sice může obecně využít při výkonu své činnosti právních služeb advokátů, nemůže však tyto náklady na právní služby požadovat jako náklady řízení po druhé straně sporu, protože takový outsourcing je neúčelný. K tomu nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 474/13 ze dne [datum]. Uvedené náklady tím spíše nemůže veřejnoprávní subjekt typu VZP požadovat formou údajné náhrady škody, platí totiž, že nárok na náhradu nákladů právního zastoupení ve sporu je nárokem konstituovaným až samotným rozhodnutím soudu, či rozhodčího soudu. Pokud snad subjekt uhradí za své právní zástupce více, než je přísudek, nemůže požadovat tento rozdíl. Obdobně pak subjekt, který nemá nárok na náhradu zastoupení advokátem, nemůže požadovat takové neúčelné náklady na advokáta, ani formou náhrady škody. K tomu odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], jestliže bylo o náhradě nákladů řízení rozhodnuto, nelze se domáhat úhrady dalších nákladů, které účastník vynaložil na své zastoupení advokátem v daném řízení, a to ani z titulu odpovědnosti za škodu. Jak v řízení sp. zn. [spisová značka], tak v řízení sp. zn. [spisová značka] bylo vždy o náhradě nákladů rozhodnuto. VZP nebyla v žádném rozsahu oprávněna domáhat se po žalobci nějakých dalších nákladů než těch, o kterých bylo případně rozhodnuto, že je žalobce nebo příslušná protistrana má hradit. Pokud by v řízení sp. zn. [spisová značka] tyto námitky žalovaný řádně uplatnil, by dluh nevznikl. VZP označila jako protiprávní jednání, ze kterého jí měla vzniknout škoda, podpis smlouvy žalobcem dne [datum]. Škoda měla spočívat v platbách VZP advokátů, a to zastupování v řízeních, ale také ve zpracování studií posudků a dalších právních služeb a to bez mála výše 3,3 mil. Kč. Za jaké konkrétní služby měly být dané faktury vystaveny, nebylo soudem přezkoumáváno. Jednalo se však o právní služby, které s žalobcem nesouvisely, nemusely být vůbec vynaloženy, natož aby jejich vynaložení souviselo s jednáním žalobce, pakliže by se jednalo o náklady vynaložené v trestním řízení proti žalobci a pozice VZP jako poškozené, zde by se co do výše nákladů právního zastoupení uplatnil advokátní tarif. Více není možné požadovat. Pojišťovna jako veřejnoprávní subjekt nemá na náhradu nákladů právní zastoupení nárok. V občanském soudním řízení vedeném VZP proti 3. osobám, zde by se co do výše nákladů veřejného právního zastoupení uplatnil tarif, více není možné požadovat. Pojišťovna jako veřejnoprávní subjekt nemá na náhradu nákladů právní zastoupení nárok. Pokud by došlo ke smíru, pojišťovna VZP nejen, že by se vzdala náhrady nákladů, ale zároveň není vůbec, jak by spor dopadl, kdo by byl v právu. Co se týká rozhodčího řízení, vedené VZP proti 3. osobám, pojišťovna vyhrála a vysoudila náhradu nákladů řízení. Více požadovat nemůže, a to ani v režimu náhrady škody, pokud snad v nějakém řízení došlo ke smíru, pojišťovna VZP nejen, že se vzdala náhrady nákladů, ale zároveň není jisté, jak by spor dopadl. Je zřejmé, že mezi platbami vypočítanými v žalobě v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] a jednáním žalobce chybí příčinná souvislost. Veškeré posudky a právní služby si pojišťovna VZP objednala a hradila sama ze své vůle, a to zcela neúčelně, kdy měřítkem účelnosti je např. o.s.ř. advokátní tarif. Toto nemůže být připočítáno k tíži žalobce, že si VZP v rozporu se zásadou účelnosti a v rozporu s péčí řádného hospodáře najme advokáty, kterým vyplatí odměny v řádu miliónu korun za jakési právní služby. Rozsahem zcela excesivní porovnání s advokátním tarifem, pojišťovna VZP vede spory v podstatě zbytečně, kdy se ukáže, že v řízení jsou zcela zjevně uplatňována pouze domnělá práva, kdy smlouva ze dne [datum] je nicotná, žádné z nákladů pojišťovna vynakládat nemusela a VZP uzavře smíry, jejichž obsah žalobce vůbec nemůže ovlivnit a v podstatě s podpisem nicotné dohody ze dne [datum] vůbec nesouvisí. V rámci smíru pak pojišťovna VZP uzavře dohody v podstatě na stejném půdorysu, jako byla rozporovaná smlouva z roku 2006. Pokud by shora uvedené námitky žalovaný v řízení sp. zn. [spisová značka] uplatnil, VZP by nebyla v řízení úspěšná a dluh žalobce by nevznikl.

2. Žalovaný se dne [datum] vyjádřil k žalobě tak, že žalobce zastupoval a mnohokrát mu poskytoval právní služby, byl obhájcem i v trestní věci. Všechny poskytované právní služby proběhly v souladu de lege artis a v souladu s právními předpisy. Zná osobní poměry žalobce, jeho zdravotní stav. Není si vědom, že by se žalobce explicitně dotazoval na lhůty v řízeních, a že by jej žalovaný ujišťoval, že se nemusí o nic starat, zejména, když by byla nutná součinnost ve věci. Na opačnou zkušenost, že žalobce byl těžko k zastižení, nespolehlivý, zejména pak díky jeho dlouhotrvajícím problémům s alkoholem, přesto k žalobci vždy choval úctu a respekt, neboť to je bezesporu stále vynikající lékař a chirurg s hlubokou znalostí ve svém oboru. To byla hlavní příčina, proč došlo k vyjádření soudního sporu sp. zn. [spisová značka] až po lhůtě, a to dne [datum]. Byly zde důvody, které bránily žalobci se vyjádřit, respektive vyjádření chtěl žalobce se žalovaným konzultovat a sám se na jeho tvorbě chtěl podílet a bez jeho souhlasu žalovaný neměl nic odesílat. Po nahlédnutí do spisu, u kterého žalobce trval, že musí být přítomen, sepsal vyjádření k žalobě a snažil se kontaktovat žalobce dle domluvy, toto se nedařilo, následně se dozvěděl, že žalobce byl hospitalizován v psychiatrické klinice, v psychiatrické ambulanci, po kontaktování žalobce bezodkladně zaslal vyjádření ve věci. Ambulantní zpráva nález s přílohou. Žalovaný neporušil žádnou povinnost jednat s odbornou péčí, jednal v souladu s pokynem klienta, tento s ohledem na zmíněný § 16 odst. 1 zákona o advokacii respektoval a řídit se jím nemohl, v daný moment předpokládat ani předvídat, jak hluboce vážný je zdravotní stav žalobce. Polemizuje s vydáním rozsudku pro uznání s tím, že tento rozsudek ze strany soudu být vydáván neměl. Uvedl, že jak právní zástupce žalobce podrobně rozebírá nárok původního žalobce [příjmení], tento jako takový je od samého počátku je nesmyslný a promlčený. Rozsudkem pro uznání ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo přiznáno něco, co odporuje právu a smyslu institutu. Institut rozsudku pro uznání má jasné dané podmínky, tyto nebyly naplněny v důsledku toho bylo naprosto nepřípustným způsobem zasaženo do práv a žalobce [celé jméno žalobce], tomu dnes bohužel nezbývá pak nic jiného, než zasáhnout do práv 3. osoby a pokusit se vymanit se z absurdní situace. Na místo snahy zhojit se na někom jiném a přenést toto břemeno na osobu žalovaného, raději měl právní zástupce žalobce v prvé řadě zvolit cestu mimořádných opravných prostředků, dovolání a ústavní stížnost. (V době podání vyjádření neměl žalovaný informace o tom, že Nejvyšší soud již rozhodl), proto dospěl k závěru, že je třeba v prvé řadě uplatnit veškeré dostupné prostředky, právní ochrany a zrušit, či změnit původní nezákonné rozhodnutí Okresního soudu v Kolíně č. j. [číslo jednací]. Na místo volby cesty menšího odporu snahy najít obětního beránka.

3. Na jednání soudu, které proběhlo dne [datum], právní zástupce žalobce, nově podal odlišnou argumentaci v rámci procesní obrany žalovaného s tím, že odkázal na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 474/2013 tak, že argumentace žalobce tímto rozhodnutím není přiléhavá, neboť stěžovatel se v řízení bez obecnými soudy domáhal po Všeobecné zdravotní pojišťovně úhrady poskytnuté zdravotní péče za druhého pololetí 2008. Jednalo se o věc standardní pro výkon její činnosti, když však Všeobecná zdravotní pojišťovna řešila otázky související s trestnou činností žalobce, který byl za takovouto trestnou činnost odsouzen, nejednalo se o běžnou agendu VZP a v takovém případě není možno vycházet z uvedených závěrů Ústavního soudu. Pakliže žalobce uvádí, že pokud byla odměna za právní služby mezi VZP a jejími právními zástupci sjednána jinak, než mimosoudní odměna, pak jedinými limity této odměny je přiměřenost odměny z hlediska ceny obvyklé v místě a čase účelnosti právní služby. K namítanému promlčení nároku VZP uvedl, že tento byl řádně uplatněn také v trestním řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. [spisová značka] Zdravotní pojišťovna se připojila s nárokem na náhradu škody nejpozději do dne [datum], a to při hlavním líčení zahájeném tohoto u Obvodního soudu pro Prahu 3. Odkázal na ustanovení § 112 obč. zákoníku, uplatnil – li věřitel v promlčecí době právo u soudu nebo u jiného příslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje nebo je – li ohledně jeho práva zahájena mediace podle zákona o mediaci, promlčecí doba neběží od tohoto uplatnění po dobu řízení a nebo od tohoto zahájení po dobu mediace. Dle ustanovení § 648 NOZ uplatní – li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánů veřejné moci a pokračuje – li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží. Nárok tak promlčený nebyl. Co se týká požadavku na zaplacení částky [částka] jako nákladů na soudní poplatek za dovolání, tento není v příčinné souvislosti sjednáním žalovaného. Žalobce vynaložil soudní poplatek za dovolání ze svého výlučného rozhodnutí. Žalovaný je již nezastupoval. Výsledek řízení, kterým bylo dovolání odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] vypovídá o neúčelnosti takového jednání žalobce.

4. Na jednání soudu právní zástupce žalovaného vznesl nárok na zápočet pohledávek, a to za odměnu obhájce v zastupování v trestním řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. [spisová značka], a to v celkové částce [částka].

5. K tomuto zápočtu žalobce uvedl, že neuznává kompenzační námitku žalovaného a popírá ji. Žádné ujednání mezi žalobcem a žalovaným ohledně úplaty za právní služby neexistovalo, žalovaný byl rodinným přítelem žalobce a své právní služby žalobci poskytoval bezúplatně, což byla dohoda od samého počátku. Jednalo se o výpomoc v rámci které žalobce žalovanému opětoval opakované protislužby, když potřeboval kontakty na lékaře, či měl zdravotní obtíže. Bývalá manželka žalobce pak žalovanému bez nároku na odměnu opravovala chrup v rámci zubařské praxe a případné potřeby poskytovala potvrzením o zdravotním stavu. Je s podivem, že žalovaný o žádné odměně s žalobcem nehovořil a příslušný nárok se objevil až ve vyjádření ze dne [datum], více než 3 roky po pravomocném ukončení trestního řízení a 8 let od zahájení řízení. Zápočet byl proveden v pořadí, že uvedenou částku započítává proti soudnímu poplatku z odvolání. Uhrazeno žalobcem. Vznik škody žalobce dne [datum]. Dále proti nákladům odvolacího řízení. Vzniklo ještě později. Dále proti blíže neurčenému příslušenství žalobce namítá, že se žalovaným uvedené údajné nároky na odměnu nejsou způsobilé k započtení proti odznačeným nárokům žalobce, i kdyby údajné nároky žalovaného na odměnu za právní služby vznikly, tak by se dané pohledávky nikdy nesetkaly, nebyly by ve smyslu ustanovení § 1989 odst. 1 občanského zákoníku nikdy způsobilé k započtení, protože odměna za úkony žalovaného uvedené v jeho replice ze dne [datum] by byla v drtivé většině k [datum] promlčeny, protože úkony byly uskutečněny před [datum]. Po datu [datum] dle jeho přehledu bylo uskutečněno pouze 6,5 úkonu z 50,5 úkonu. Žalobce namítá námitku promlčení shora uvedeném rozsahu, dále uvádí, že postavení, že žalovaný, že žalobce byl postavení spotřebitele proti žalovanému a nebyl nikdy žalovaným jako podnikatelem o nějaké odměně poučen. Z logických důvodů, neboť strany jí nesjednaly, i kdyby se snad zde dohoda o bezúplatném zastoupení neexistovala, namítá žalobce, že jakékoliv uplatňování takové odměny po 8 letech od převzetí právního zastoupení musí být považováno za rozporné s dobrými mravy. K tomu odkazuje na ustanovení § 56 odst. 3 pís. g/ obč. zákoníku, že jsou absolutně neplatnými ustanoveními smluv, které zavazují spotřebitele k plnění podmínek, s nimiž se neměl možnost seznámit před uzavřením smlouvy.

6. Soud má za prokázané ze spisu Okresního soudu v Kolíně sp. zn. [spisová značka], že VZP České republiky podala žalobu proti [celé jméno žalobce] o [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví ČR jmenován nuceným správcem žalobkyně. V době, kdy byl nuceným správcem, podepsal jménem žalobkyně dne [datum] se společností [právnická osoba], /dále jen PTCC/ smlouvu o smlouvě budoucí, v roce 2012 na základě smlouvy o smlouvě budoucí PTCC se začalo domáhat pro žalobkyní smlouvy uzavření smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče, s tímto žalobkyně nesouhlasila. PTCC se žalobami podanými v roce 2013 k rozhodčímu soudu při hospodářské komoře ČR a agrární komoře ČR domáhalo po VZP zaplacení částky [částka] jako smluvní pokuty a částky [částka] jako náhrady vyčíslené škody. Dne [datum] rozhodčí soud vydal usnesení, kterým zastavil projednávání dotčeného sporu s důvodu nedostatku své pravomoci a zároveň vydal rozhodčí nález, kterým uložil PTCC uhradit náhradu nákladů řízení VZP ve výši [částka]. I přes pravomocné usnesení rozhodčího soudu trvala mezi žalobkyní a PTCC nadále neshoda ohledně platnosti smlouvy o smlouvě budoucí a z toho plynoucí nárokům jednotlivým stranám. PTCC uplatnilo svoje nároky v řízení, které bylo vedeno následně u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. [spisová značka]. V rámci obrany před hrozbou enormního následku žalobkyně podala k Obvodnímu soudu pro Prahu 6 žalobu o určení neplatnosti této smlouvy. Řízení bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Řízení byla zastavena, neboť mezi žalobkyní a PTCC došlo po dlouhodobých a složitých jednáních dne [datum] o uzavření dohody o narovnání. Jednání žalovaného [celé jméno žalobce] spojené s uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí bylo předmětem trestního řízení. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka] ve znění opravného usnesení ze dne [datum] a ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka] byl žalovaný shledán vinným ze spáchání pokusu trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele. Do řízení žalobkyni řádně a včas přihlásila jako poškozená s nárokem na náhradu škody ve výši [částka] haléřů, což je částka, od které jsou již odečteny přiznané a zaplacené náklady řízení před rozhodčím soudem a částka, která uhradila na právní zastoupení ve sporu se [právnická osoba] a za vypracování odborných stanovisek s tímto sporem souvisejících. Se svým nárokem v trestním řízení byla odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Žalobkyně byla ve sporech s PTCC právně zastoupena advokátní kanceláří, stejně tak i v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 3 sp. zn. [spisová značka], kde měla postavení poškozeného. Ze strany právních zástupců byly na základě smluv účtovány odměny dle přiložené tabulky, a to které byly uhrazeny od [datum] do [datum] v celkové částce [částka]. Od této částky byla odečtena částka [částka], kterou uhradila PTCC na základě vydaného rozhodčího nálezu ze dne [datum], které tuto částku jako náhradu nákladů řízení uložilo žalobkyni nahradit. Žalobkyně se žalobou domáhá práva, které odpovídá právu na náhradu vzniklé škody. Žalovaný při výkonu funkce nuceného správce prokazatelně překročil meze působnosti a učinil právní jednání, ke kterému neměl zákonná oprávnění. Smlouva o smlouvě budoucí, kterou jménem žalobkyně uzavřel s PTCC, byla rozhodčím soudem shledána absolutně neplatnou od samotného počátku. Žalovaný tímto svým jednáním naplnil znaky pokusu trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele, za což byl pravomocně odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 2 let s podmíněným odkladem a zkušební dobu 3 let. Škoda je představována náklady, které vynaložila na své právní zastoupení. V řízení mezi ní a PTCC, které se svých údajných nároků ze smlouvy o smlouvě budoucí domáhalo. V řízení u rozhodčího soudu a obecného soudu a na odborná stanoviska, která pro účely své soudní obrany nechala zpracovat, stejně tak musela žalobkyně svá práva u obecného soudu podáním žaloby u určení neplatnosti smlouvy, aby odstranila své právně nejisté postavení a eliminovala reálně hrozící ekonomické dopady. Aktivní obrana žalobkyně byla nezbytná z důvodu dodržení povinnosti postupovat s péčí řádného hospodáře. Žaloba se sestává z částky [částka], které byly uhrazeny na právní zastoupení, dále z částky [částka], které byly vynaloženy na zpracování odborných právních stanovisek k posouzení úkonu žalovaného v pozici nuceného správce ve výši [částka] a dále částky [částka] Okresní soud v Kolíně vydal dne [datum rozhodnutí] usnesení č. j. [číslo jednací], kterým byl žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě 30 dní vyjádřil k žalobě s poučením dle ustanovení § 114 b odst. 1 o.s.ř. Žalovaný se vyjádřil podáním dne [datum], takže navrhl žalobu zamítnout z důvodu promlčení nároku, dále uvedl, že zde schází příčinná souvislost mezi vznikem nákladů na právní zastoupení žalobkyně a jednáním žalovaného. Žalovaný neměl možnost jakýmkoliv způsobem ovlivnit jejich vznik, natož pak jejich výši. Žalobkyně a její náklady na právní zastoupení a výše odměny byly stanoveny smluvně, tento aspekt žalovaný nemohl ovlivnit ani teoreticky, to samé lze říci o počtu úkonů právního zastoupení. Nelze předjímat délku, či složitost právního sporu. Maximálně existuje příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného a náklady žalobkyně v řízení vedeném u Městského soudu v Praze v rámci trestního stíhání současného žalobce, avšak pouze ve vztahu nákladů právního zastoupení žalobkyně, jakožto poškozené v konkrétním řízení. Požadovaná částka původní žalobkyně vznikla i ze sporu před obvodními soudy pro [část Prahy] 6, kde se žalobkyně domáhala určení neplatnosti smlouvy o budoucí smlouvě. Tyto spory skončily smírem, dohodou o narovnání. Strany sporu souhlasily s tím, že si náklady na právní zastoupení ponesou samy. Pokud byla žalobkyně přesvědčena o neplatnosti smlouvy o smlouvě budoucí, nikdy se jí neřídila a nikdy ji neuznala a nikdy ji nepovažovala za závaznou, dle logiky věci nerozumí žalovaný, proč žalobkyně uzavírala ve sporu smír. Okresní soud v Kolíně ohlásil dne [datum] rozsudek pro uznání č. j. [číslo jednací], kterým uložil současnému žalobci uhradit částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Dále náhradu nákladů řízení ve výši [částka] a uhradit soudní poplatek ve výši [částka] Okresnímu soudu v Kolíně. K podanému odvolání současný žalobce, původní žalovaný dne [datum] zaplatil soudní poplatek s odvoláním ve výši [částka] Krajskému soudu v Praze byla věc předložena dne [datum] Krajský soud v Praze rozhodl pod č.j. [číslo jednací], takže rozsudek soudu I. stupně potvrdil, a to dne [datum]. Dne [datum] žalobce podává dovolání, následně uhradil soudní poplatek ve výši [částka] Nejvyšší soud pod č.j. [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí] dovolání odmítl. Rozhodnutí nabylo právní moci [datum].

7. Dle ust. § 16 odst. 1,2 zák. 85/1996 Sb., Advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit. Při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.

8. Dle ust. § 5 odst. 1 NOZ Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.

9. Dle ust. § 2952 NOZ Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

10. Soud se v prvé řadě zabýval skutečností, zdali zde došlo k pochybení v řádném výkonu právního zastoupení ze strany současného žalovaného tj. [celé jméno žalovaného], které by bylo v příčinné souvislosti s tvrzeným vznikem škody na straně žalobce. Je nesporné, že žalovaný je advokátem nebo v době zastoupení byl advokátem vedeným u České advokátní komory s tím, že z plné moci vyplývá, že zde byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným smlouva, na základě které byla vystavena plná moc k zastupování žalobce ze strany žalovaného v řízení vedeném u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaný jako advokát měl dle ustanovení § 16 odst. 1 zákona o advokacii chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy žalobce a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem, o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit. V dané situaci, kdy žalovaný převzal právní zastoupení, žalobce byl povinen chránit a prosazovat jeho práva a oprávněné zájmy, byť žalovaný uvádí, že měl pokyn od žalobce, aby s odesláním vyjádření ke kvalifikované výzvě soudu dle ustanovení § 114 b odst. 1 o.s.ř. a že měl vyčkat pokynů žalobce. Soud nijakým způsobem nevyzýval účastníky k prokázání těchto tvrzení, když toto tvrzení je irelevantní, neboť je to žalobce jako advokát, jako osoba profesně znalá práv a povinností a možných následků jednání. Dle ustanovení § 5 odst. 1 NOZ je povinen hájit práva klienta takovým způsobem, aby nedošlo ke vzniku škody. Žalovaný jako advokát a osoba profesně znalá práva, si musel být vědom shora uvedené možnosti, že v případě, že nebude k vyjádření k žalobě doručeno soudu ve lhůtě 30 dnů, která byla ze strany Okresního soudu v Kolíně fakticky stanovena, vystavuje klienta takřka 100% riziku, že bude vydán rozsudek pro uznání. I kdyby měl žalovaný pokyny od žalobce k tomu, že chce uvedené vyjádření konzultovat, bylo však jasnou a konkrétní povinností právního zástupce žalobce, tj. žalovaného, aby se všemi dostupnými prostředky pokusil eventuálně o takovouto konzultaci a v případě, že by ji neměl, uvedené vyjádření soudu fakticky zaslal. Jedná se o povinnost, kterou advokát v rámci svého profesní povinnosti fakticky má, ke které je ze zákona nadán a musí se jí řídit. V situaci, kdy takováto situace ze strany žalovaného respektována nebyla, vyjádření k výzvě soudu zaslal pozdě, tj. po uplynutí 30 denní lhůty dané ze strany Okresního soudu v Kolíně a na základě tohoto opoždění byl vydán rozsudek pro uznání č. j. [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí] je zde jasná a konkrétní příčinná souvislost mezi tímto řádným nejednáním ze strany žalovaného a vznikem škody na straně žalobce. Soud stejně jako žalovaný odkazuje na ustanovení § 2952 obč. zákoníku, hradí se skutečná škoda, a to co poškozenému ušlo. Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. Dle ustanovení § 5 odst. 1 OZ a dle § 16 odst. 1 zákona o advokacii, tak byl žalovaný profesionálem, který v řízení vedeném proti žalobci u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. [spisová značka] měl chránit a prosazovat zájmy žalobce a řídit se jeho pokyny. Měl podat vyjádření ve smyslu ustanovení § 114 b odst. 1 o.s.ř. Tím, že jej podal až dne [datum], po lhůtě, která byla soudem stanovena do [datum] jako advokát porušil svoji povinnost jednat s odbornou péčí, porušil povinnost jednat v zájmu žalobce jakožto klienta. Následně ze strany žalovaného bylo podáno taktéž odvolání, ke kterému žalobce zaplatil soudní poplatek ve výši [částka], kdy i přes podané odvolání rozsudek soudu I. stupně byl potvrzen a stejně tak Nejvyšší soud podanému dovolání toto odmítl. Rozsudek o povinnosti žalobce zaplatit VZP ČR částku [částka] s příslušenstvím a náklady řízení pak nabyl právní moci [datum], byl vykonatelný je dnem [datum]. Soud tak dospěl k závěru, že zde je dána příčinná souvislost mezi tvrzeným vznikem škody, který spočívá i v možném dluhu současného žalobce vůči VZP ČR, který je definován právě rozsudky Okresního soudu v Kolíně č.j. [číslo jednací] a Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací].

11. Soud se dále zabýval skutečností, s jakým výsledkem, by řízení vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. [číslo jednací] fakticky, při obvyklém běhu událostí, tj. nebýt pochybení na straně žalovaného, skončilo. Ke vzniku příčinné souvislosti mezi pochybením na straně žalovaného a vznikem škody na straně žalobce, je nutné postavit na jisto, že i při obvyklém běhu událostí by současný žalobce, tj. původní žalovaný v řízení sp. zn. [spisová značka] byl úspěšný, tj. že by žaloba proti VZP ČR byla zamítnuta. V tomto směru by totiž současnému žalobci vůči VZP ČR uvedený dluh nevznikl a v dané situaci je takto vzniklá škoda přičitatelná pouze zavinění na straně žalovaného. Soud pro uvedená zjištění zrekonstruoval hypotetický průběh řízení vedeného u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. [spisová značka] a to v tom směru, jak by při obvyklém běhu událostí, tj. na základě včasného podání ze strany právního zástupce současného žalobce, řízení fakticky dopadlo. Předmětem uvedeného řízení byl požadavek VZP ČR vůči žalobci na zaplacení částky [částka], která se sestávala z nákladů, které VZP ČR sama vynaložila na své právní zastoupení v souvisejících řízeních a dále za odborná stanoviska a posudky, které k těmto řízením byly také vypracovávány. Ze strany současného žalobce původního žalovaného byla v opožděně podaném vyjádření vznesena i námitka promlčení tohoto nároku, tato byla také konstatována v současné žalobě, kdy současný žalobce uváděl, že nároky VZP ČR by byly promlčené, tyto vztahuje k běhu objektivní promlčecí doby do konce objektivní promlčecí doby do [datum], kdy k porušení povinnosti žalobce mělo dojít dne [datum]. Zahájení řízení proti VZP, kde využila VZP právní zastoupení, mělo dojít v roce 2013 Smlouvy o poskytování předmětných právních služeb byly uzavřeny dle [datum], [datum] a [datum]. Žaloba byla podána až [datum]. K tomu však právní zástupce současného žalovaného uvedl, že však tyto nároky, jak se podává i ze žaloby k řízení vedenému o Okresnímu soudu v Kolíně pod sp. zn. [spisová značka] byly uplatněny v rámci trestního řízení, a to k hlavnímu líčení ze dne [datum]. Celé trestní stíhání žalobce skončilo dne [datum]. Došlo tak ke stavení běhu promlčecí doby po dobu cca 1 roku a 10 měsíců, kdy však při přerušení po dobu 1 roku a 10 měsíců během běhu promlčecí doby s přičtením tříleté obecné promlčecí doby, by nároky dle tabulky na zaplacení právních služeb byly promlčeny pouze v úhradách do dne [datum]. Jednalo by se o úhrady ve výši [částka], [částka], [částka] a [částka], ve zbytku by při shora uvedené úvaze nároky promlčeny nebyly. Soud však uvádí, že shora uvedená úvaha je uvedena pouze pro forma, a to z důvodu vznesené námitky promlčení, kdy soud odkazuje na další úvahy, ohledně možného úspěchu VZP ČR v řízení vedeném u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. [spisová značka], a to v tom směru, že dle názoru soudu zde došlo k přetržení příčinné souvislosti, a to i vzhledem k tomu, že na shora uvedený závěr soudu ve svém vyjádření odkazoval i současný žalovaný, původní právní zástupce žalobce, v podání ze dne [datum]. Sám uvádí, že zde schází příčinná souvislost mezi vznikem nákladů na právní zastoupení žalobkyně a jednáním původního žalovaného. Soud poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze [datum rozhodnutí], kdy otázka příčinné souvislosti, tj. vztahu mezi škodnou událostí a vznikem škody je otázkou skutkovou, nikoliv právní, právní posouzení příčinné souvislosti spočívá ve stanovení s jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována, případně zda a jaké okolnosti jsou způsobilé tento vztah vyloučit. K tomu usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] nebo sp.zn. [spisová značka]. Je běžné, že kauzálního děje se účastní více skutečností, kterou vedou ke vzniku škody. Mezi takovými skutečnostmi je však třeba identifikovat právní a relevantní příčinu škody. Z celého řetězce všeobecné příčinné souvislosti, v něm každý jev má svou příčinu, zároveň je však příčinnou jiného jevu. Je třeba sledovat jen ty příčiny, které jsou důležité pro odpovědnost za škodu. Musí jít o skutečnosti podstatné, bez nichž by ke vzniku škody nedošlo. Pro existenci kauzálního nexu je nezbytné, aby řetězec postupně nastupujících příčin a následků byl ve vztahu ke vzniku škody natolik propojen, že jejich způsobení prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku. To znamená, aby prvotní příčina bezprostředně vyvolala jaké následek příčinu jinou a ta případně příčinu další. K přerušení příčinné souvislosti dochází, jestliže nová okolnost způsobila jako výlučná a samotná příčina, která vyvolala vznik škody bez ohledu na původní škodnou událost. Soud konstatuje, že předmětem posuzované žaloby byl požadavek VZP ČR na náhradu nákladů na právní zastoupení, které však VZP ČR vynaložila na základě svého rozhodnutí své volní úvahy ke sporům vedeným z [právnická osoba], byť vztahuje nutnost vedení těchto sporů a s tím související právního zastoupení s jednáním současného žalobce. Nelze odhlédnout od situace, že to byla VZP ČR, která sama uzavřela smlouvy s advokátními kancelářemi: [příjmení], [příjmení] a [příjmení] dne [datum], [datum] a [datum] a s těmito si domluvila smluvní podmínky ohledně náhrady na právní zastoupení, které ze strany shora uvedené advokátní kanceláři byly vyfakturovány v celkové částce [částka] a dále v částce [částka] za odborné stanovisko JUDr. [jméno] [příjmení], [titul za jménem] a částce [částka] JUDr. [jméno] [příjmení], PhD. Jednalo se pouze o samostatná rozhodnutí VZP ČR, že se nechá právně zastoupit právě shora uvedenou advokátní kanceláří, a že si nechá vypracovat shora uvedená stanoviska. K tomuto rozhodnutí ze strany VZP ČR žalobce neměl možnost jakýchkoliv připomínek, neměl možnost jakkoliv výši těchto nákladů ovlivnit a neměl možnost ani ovlivnit jakým způsobem VZP ČR v uvedeném problematickém sporu PTCC fakticky dále postupovat. Nelze odhlédnout od situace, že k narovnání vztahu mezi VZP ČR a PTCC došlo na základě několika řízení, a to jak rozhodčího řízení, tak i na základě řízeních soudních, kdy následně došlo ke smíru a k dohodě o narovnání a na základě shora uvedených rozhodnutí, byla skončena sporná jednání mezi těmito dvěma subjekty, na základě nich také však bylo domluveno, že uvedené společnosti tj. VZP ČR a PTCC si ponesou vlastní náklady na právní zastoupení samy. Jednalo se opět o další rozhodnutí VZP ČR v tom směru, že nebude požadovat v rámci uvedených řízení, ke kterým byla fakticky právně zastoupena. Náhradu nákladu řízení sama se zavázala nést své vlastní náklady na právní zastoupení. Tyto náklady uplatnila v rámci trestního řízení, ve kterém došlo k trestnímu řízení žalobce a byla s nimi odkázána na občanskoprávní řízení. Náklady na právní zastoupení VZP ČR jako poškozené v trestním řízení však nebyly předmětem uvedené žaloby sp. zn. [spisová značka] vedené u Okresního soudu v Kolíně. Soud uzavírá, že zde došlo k přetržení příčinné souvislosti mezi eventuálním vznikem škody, která měla být způsobena jednáním současného žalobce a vznikem škody, která měla být představována náklady, které VZP ČR vynaložila na své právní zastoupení k narovnání vztahu založených na shora uvedené smlouvy, když to však byla pouze VZP ČR, která svými rozhodnutími zvolila konkrétní advokátní kancelář, popřípadě další subjekty k vypracovávání odborných stanovisek. S těmito se sama domluvila výši odměny, tuto také sama hradila a následně se rozhodla uzavřít v rámci smíru a narovnání dohodu o tom, že své náklady ponese sama. Zejména tato rozhodnutí ohledně smírného řešení sporu a narovnání sporných otázek mezi VZP ČR a Proton Therapy Center, soud hodnotí jako skutečnost, kdy to byla VZP ČR, která na sebe vzala odpovědnost za takto vynaložené náklady na své právní zastoupení a uvedla také, že tyto hodlá sama nést. Není tak důvodu, proč při tomto rozhodnutí VZP ČR by měl tyto náklady hradit současný žalobce. Soud stejně jako žalobce dále odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], jestliže bylo o náhradě nákladů řízení rozhodnuto, nelze se domáhat úhrady dalších nákladů, které účastník vynaložil na své právní zastoupení advokátem v daném řízení, a to ani z titulu odpovědnosti za škodu. K náhradě nákladů řízení vždy v posuzovaných soudních řízení, a to jak rozhodčím řízení vedeném u Agrární a [příjmení] komory, tak i v řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 3, sp. zn. [spisová značka] Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. [spisová značka] bylo fakticky rozhodnuto, a to právě v rozhodnutí ohledně v zastavení řízení, kdy došlo k uzavření dohody o narovnání dne [datum]. Ve všech řízeních by muselo být o náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodnuto, neboť takto stanoví Občanský soudní řád, byť soud neměl k dispozici shora uvedená rozhodnutí, obecně je nutné mít toto za prokázané. VZP ČR nebyla v žádném případě oprávněna domáhat se po žalobci dalších nákladů, než těch, o kterých již bylo rozhodnuto, že je mám buď žalobce nebo další subjekt fakticky hradit.

12. Co se týká námitky žalobce, že VZP ČR jako subjekt práva neměl vynakládat náklady na právní zastoupení a odkázal na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 474/13, soud stejně žalovaný neshledává toto rozhodnutí přiléhavým, neboť se v tomto rozhodnutí jednalo o okruh působnosti, ke kterému VZP ČR je nadána, jednalo právě o řešení účtování úhrad v rámci zdravotní péče. K názoru soudu pakliže byla vedena řízení, kde byla posuzována platnost o smlouvě budoucí nebo v případě náhrady týkající se smluvní pokuty z takto uzavřené smlouvy apod. a náhrady škody, pak má soud za to, že se již svým obsahem toto vymykalo právě možnostem VZP ČR i právního odboru, kdy se ještě nejednalo o věc, která by byla standardní pro výkon její činnosti, kdy VZP ČR řešila otázky související s trestnou činností žalobce. Nejednalo se tak o běžnou agendu VZP ČR a shora uvedený nález Ústavního soudu je v tomto směru nepřiléhavý. K tomu nález Ústavního soudu České republiky ze dne [datum] sp. zn. II. ÚS 3246/09, tím že je nutné posuzovat právě situaci, kdy jde o problematiku přímo nesouvisející s oblastí spravovanou ústředním orgánem státní správy nebo se jedná o mimořádně složitou právní problematiku, dosud neřešenou atd. Za daných okolností nelze státu, za kterého jedná příslušná organizační složka vytknout, že se nechá zastupovat advokátem, který je specializovaný v dané oblasti, jelikož takové zastoupení se považuje za účelné.

13. Soud dospěl k závěru, že to bylo samotné rozhodnutí VZP ČR, které se rozhodlo vynaložit shora uvedené náklady řízení, aniž by o uvedených záměrech současného žalobce jakkoliv informovalo, dalo mu možnost se k nim nějakým způsobem postavit, nejednalo se navíc ani o služby, které by byly vázány na mimosmluvní odměnu, ale jednalo se o služby, které byly dány na základě smlouvy, na základě odměny, kterou si dohodla VZP s právním zástupcem, ani rozsah služeb, ani výši odměny, kterou VZP ujednala se shora uvedenou právní kanceláří žalobce nějakým způsobem nemohl ovlivnit. Výši a rozsah těchto služeb se žalobce dozvěděl až z žaloby vedené u Okresního soudu v Kolíně sp. zn. [spisová značka]. Pakliže VZP v žalobách, popř. v rámci procesní obrany i v rámci rozhodčího řízení namítala neplatnost smlouvy o smlouvě budoucí, nároky Protonového centra byly založené na absolutně neplatné smlouvě a i přesto VZP uzavírala smír nebo smlouvu o narovnání a v ní si řešila vlastní náklady. Není zde relevantní příčinná souvislost s tvrzeným protiprávním jednáním současného žalobce. Pakliže VZP tvrdila, že smlouva, kterou měl současný žalobce podepsat s PTCC byla porušením právní povinnosti žalobcem, v žalobě VZP byla pravomocně shledána absolutně neplatnou nebo nicotnou, k tomuto nález rozhodčího soudu ze dne [datum] odkazovaný v žalobě VZP, i kdyby VZP neučinila v podstatě žádný úkon a nesouhlasila s nároky protistrany, neobjednala si žádná stanoviska, ani žádné právní služby, musel by soud nebo další orgán veřejné moci k absolutní neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Absolutně neplatný je právní úkon není způsobilý vyvolat žádné následky. Soud dospěl k závěru, že při obvyklém běhu událostí by v řízení vedeném u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. [spisová značka] muselo dojít k zamítnutí žaloby, neboť zde je přetržená příčinná souvislost mezi jednáním současného žalobce a tvrzením vznikem škody ze strany VZP ČR, tak jak je shora naznačeno. Za dané situace by současnému žalobci nevznikl dluh vůči VZP české pojišťovně ve výši [částka] s příslušenstvím, kterým je žalobce vůči VZP k jeho zaplacení na základě rozsudků Okresního soudu v Kolíně sp. zn. [číslo jednací] povinován. Již samotným vznikem dluhu vzniká žalobci škoda, soud v tomto rozsahu shledal žalobu důvodnou.

14. Co se týká dalších požadavků žalobce na úhradu částky [částka] jako náhrady nákladů řízení, které byla uložena taktéž rozsudkem Okresního soudu v Kolíně k zaplacení ze strany současného žalobce [příjmení] zdravotní pojišťovně, i tento požadavek soud shledává jako vznik škody, která je v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného a jeho opomenutím a stejně tak i zaplacení soudního poplatku ve výši [částka], neboť byl-li by současný žalobce, původní žalovaný v řízení vedeném u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. [číslo jednací] ve sporu úspěšný, by mu nemohla být uložena povinnost k zaplacení uvedeného soudního poplatku. Co se týká odvolacího řízení a s tím spojeným vznikem škody ve výši [částka], která představuje zaplacený na soudní poplatek a [částka] jako náklady odvolacího řízení, i zde soud shledal příčinnou souvislost mezi jednáním žalovaného a vznikem této škody, neboť jak je shora uvedeno, žalobce by byl ve sporu fakticky úspěšný, žaloba by byla pravomocně zamítnuta a byla by to eventuálně VZP ČR, která by byla nucena podat odvolání a zaplatit soudní poplatek, a která by také jako neúspěšná strana nesla náklady odvolacího řízení. I v průběhu odvolacího řízení to byl žalobce, který byl zastoupený žalovaným jako advokátem, tento jednal a toto vyplývá i ze samotného podaného odvolání tak, že namítal nesprávnost rozsudku soudu I. stupně a postupoval a byl to současný žalovaný, který svým jednáním postupoval k vyřízení celé věci a byl to on, kdo podával odvolání a radil v tomto směru současnému žalobci pokračovat v odvolacím řízení a zaplatit soudní poplatek.

15. Co se týká částky [částka], která představuje soudní poplatek podaný za dovolání, soud se zabýval otázkou zda se jedná o škodu vzniklou v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného, když v době podání dovolání, když žalobce již žalovaným, jako advokátem, zastoupený nebyl. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě se již jednalo o rozhodnutí samotného žalobce, který byl pro dovolání nově právně zastoupen. Nový právní zástupce tak měl a mohl vyhodnotit možnost úspěchu v dovolacím řízení a pokud by ji vyhodnotil správně, potom by dospěl k závěru a neúspěchu v řízení před Nejvyšším soudem a žalobce by tak nevynakládal částku [částka] za soudní poplatek za podané dovolání.

16. V průběhu řízení žalovaný, vznesl kompenzační námitku v částce [částka], která má představovat náklady na právní zastoupení žalobce žalovaným v řízením vedeným u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. [spisová značka]. V podání ze dne [datum], rozepsal shora uvedené úkony právních služby, které měly být ze strany žalovaného vůči žalobci vykonány a požadoval za ně náhradu. S tímto nesouhlasil žalovaný, naopak uvedl, že zde nikdy nebyla uzavřená smlouva o náhradě nákladů na právní zastoupení, mělo se jednat o zastupování bezplatné, neboť se jednalo o dlouhodobé vztahy, přátelské nebo rodinné vztahy mezi žalobcem a žalovaným. Popřel, že by shora uvedená pohledávka žalovaného vůči žalobci fakticky někdy existovala. Co se týká možného započtení pohledávek, soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] a ustanovení § 1987 odst. 2 NOZ, že„ pohledávka je nejistá nebo neurčitá, k započtení způsobilá není“. Vzhledem k situaci, kdy mezi účastníky bylo zásadního sporu v tom směru zdali vznikla smlouva o právním zastoupení žalobce žalovaným v rámci trestního řízení a zdali se jednalo o smlouvu, která byla bezúplatná nebo jaká byla sjednána konkrétní smluvní odměna nebo zdali má být účtováno podle advokátního tarifu ohledně mimosmluvní odměny, a toto vše bylo sporováno, a to i včetně jednotlivých úkonů, tak jak byly předloženy žalovaným v rámci započtení pohledávky, soud dospěl k závěru, že se jedná o pohledávku, která je neurčitá a nejistá. Soud dospěl k závěru, že co se týká vznesené námitky započtení k této přihlížet nelze.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 osř. Žalobce byl v naprosté části nároku úspěšný, soud mu přiznal plnou náhradu nákladů řízení a to za úkony Příprava a převzetí zastoupení, Předžalobní výzva, Vyjádření žalobce ze dne [datum], Účast na ústním jednání dne [datum], Vyjádření žalobce ze dne [datum], Účast na ústním jednání dne [datum] při odměně za jeden úkon ve výši [částka] bez DPH, 7x300 Kč režijní paušál dle AT a DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši [částka].

Poučení