15 C 207/2021 - 268

Rubrum

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahorádovou ve věci žalobce: ; [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [obec], zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], [obec] proti žalovaný: ; [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [obec] - [část obce] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], sídlem [adresa] - o zaplacení [částka] s příslušenstvím (nájemné) takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] s 9 % úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s 9,75 % úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s 9,75 % úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhá zaplacení částky 40 458,82 Kč a 8,25 % úroku z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupkyně žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal na žalovaném zaplacení částky v celkové výši [částka] s 9 % úrokem z prodlení ročně z částky 118 370 Kč od [datum] do zaplacení, s 9,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 46 408,51 Kč od [datum] do zaplacení, s 9,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 20 279,27 Kč od [datum] do zaplacení, s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Uvedl, že žalobce je na základě kupní smlouvy ze dne [datum] výhradním vlastníkem budovy [adresa] (výroba), stojící na pozemku st. p. [číslo] kat. území [obec], [územní celek], zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], Kat. pracoviště [obec], právní účinky zápisu ke dni [datum]. Žalovaný byl na základě nájemní smlouvy ze dne [datum], ve znění pozdějších dodatků, nájemcem veškerých prostor sloužících k podnikání nacházejících se v budově [obec], [adresa], stojící na pozemku st. p. [číslo] kat. území [obec], s výjimkou kanceláře [číslo] v prvním patře. Některé prostory pak dal do podnájmu třetím osobám (podnájem prostor sloužících k podnikání v přízemí - označených [číslo] podnájemník [právnická osoba], [IČO], dále prostor v přízemí, označených jako [číslo] podnájemník [právnická osoba], [IČO], a dále [jméno] [příjmení], [IČO] - prostory v přízemí označené jako [anonymizováno] + část prostoru v přízemí [číslo]; označení dle půdorysu přízemí vypracovaného [anonymizováno] [příjmení]. [anonymizováno], datum [číslo] v rámci rekolaudace skladního sálu - objekt [anonymizováno] [právnická osoba] [obec]). Nájemní vztah mezi žalobcem a žalovaným skončil uplynutím doby, na kterou byl sjednán, a to dne [datum]. Původní podnájemníci ([právnická osoba], [právnická osoba], [jméno] [příjmení]) od [datum] užívají nebytové prostory na základě nájemního vztahu přímo s žalobcem. Žalovaný se s žalobcem na podmínkách nájmu nedohodl a prostory užíval i nadále. Žalovanému tedy právo užívat předmětné prostory sloužící k podnikání nesvědčilo a nesvědčí, žalobce se tedy žalobou na vyklizení, které bylo rozsudkem Okresního soudu v Náchodě č.j.: [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] vyhověno, domáhal vyklizení. V důsledku vydaného rozhodnutí žalovaný počal některé prostory postupně dobrovolně vyklízet, avšak prostory zcela nevyklidil a žalobce proto zahájil v březnu 2021 exekuční řízení k vyklizení předmětných nemovitostí u [exekutorský úřad], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. Žaloba na vyklizení z opatrnosti směřovala i vůči spol. [právnická osoba], [IČO], tehdy se sídlem [adresa žalované], neboť z jednání stran v té době vyšlo najevo, že nebytové prostory v předmětné budově v minulosti snad dokonce na základě podnájemního vztahu s žalovaným užívala i spol. [právnická osoba], [IČO] a žalovaná žalobci před podáním žaloby o vyklizení odmítala upřesnit, zda a jaké konkrétní prostory příp. užívala spol. [právnická osoba], [IČO]. Obě společnosti byly provázány osobami v příbuzenském vztahu. V období od [datum] se v předmětné nemovitosti pohybovali výlučně zaměstnanci žalovaného, prostory vyklízí výlučně žalovaný. Žalovaný má na fakturovaném nájmu předmětných prostor a energií dluh vůči žalobci za měsíc prosinec 2018, a za užívání nebytových prostor od ledna 2019 do současnosti neplatí přes četné výzvy a ústní jednání stran ničeho. Dlužné faktury, které žalobce vystavil a žalovanému předložil, představují: faktura [číslo] znějící na [částka] včetně DPH, vystavená dne [datum] a splatná dne [datum], na kterou bylo uhrazeno [částka] dne [datum], dlužná částka [částka], faktura [číslo] znějící na [částka] včetně DPH, vystavená dne [datum] a splatná dne [datum], faktura [číslo] znějící na [částka] včetně DPH, vystavená dne [datum] a splatná dne [datum]. Žalobce se touto žalobou (krom dlužného nájemného a úhrady za služby za měsíc prosinec 2018 – dle nájemní smlouvy) domáhá dále vydání bezdůvodné obohacení za období od [datum] (za období po skončení nájmu uplynutím doby, na kterou byl sjednán), vzniklé v souvislosti s užíváním předmětných prostor žalovanou bez právního důvodu. Bezdůvodné obohacení je vyčísleno ve výši původního nájemného dle nájemní sml. (stanoveného v r. 2013), což odpovídá nižší výši než je obvyklé nájemné předmětných prostorů v současné době (ostatní nájemníci předmětné budovy mají aktuálně nájem [částka] 1 m2, po žalovaném je touto žalobou požadováno 33 Kč/1m2, bezdůvodné obohacení je vypočteno i v závislosti na rozsahu užívaných prostor žalovanou (rozsah užívaných prostor je zakreslen v půdorysu nemovitostí s vyznačením rozsahu užívání, žalovaná nemovitosti zčásti postupně vyklízí), a to následovně: za období [datum] - [datum], celkem [částka], za období [datum] - [datum], celkem [částka], za období [datum] - [datum], celkem [částka], za období [datum] - [datum], celkem [částka], za období [datum] - [datum], celkem [částka], za období [datum] - [datum], celkem [částka]. Žalobce dále po dohodě s žalovaným uhradil náklady za likvidaci jejího odpadu, který žalovaný ponechával na pozemku žalobce před předmět. budovou (pronájem kontejneru, manipulace, svoz), a to ve výši [částka] a [částka] Tyto částky požaduje též k náhradě, když žalovaný sám navrhoval, aby je žalobce připočetl k celkovému dluhu. Dlužná částka tedy celkem 2, [částka]. Žalobce v rámci mimosoudního řešení věci žalovanou písemně vyzval k úhradě dluhu (tehdy vyčísleného k [datum]), a to v náhradní lhůtě do [datum], popř. byl připraven uzavřít dohodu o splátkách dluhu, pokud by žalovaný dluh uznal co do důvodu a výše. Žalovaný si však zásilku podanou na poště dne [datum] ani nevyzvedl, o úhradě dluhu s žalobcem nejedná. Žalobce dlužnou částku v žalobě aktuálně vyčíslil ke konci měsíce května 2021, neboť prostory ke dni podání žaloby stále nejsou vyklizeny.

2. Žalovaný se k žalobě dne [datum] vyjádřil tak, že žalobu neuznává v plném rozsahu a považuje tuto za nedůvodnou. Uvedl, že v letech 2017 a 2018 jednal s právním předchůdcem žalobce o odkoupení budovy [adresa] v [obec], stojící na pozemku st. p. [číslo] kat. území [obec]. Prodej jí byl přislíben. Ovšem v říjnu 2018 mu bylo sděleno, že je budova prodaná, a že jí bude představen nový vlastník. Pro žalovaného to byl šok. Žalovaný věděl, že budovu jako předmět nájmu nepůjde dále provozovat. V budově nefungovalo zastaralé parní topení, střechou zatékalo dovnitř, v budově neexistovala izolace stěn a střechy. Střecha byla kompletně v dezolátním stavu a v budově nefungovala odpadní síť. Za tohoto stavu a vzhledem k obrovským nákladům na provoz, nepřicházelo v úvahu, aby bylo v budově po změně jejího vlastníka dále vyráběno. Žalovaný tyto skutečnosti na konci roku 2018 sdělil žalobci. Následně okamžitě vyhledal nové prostory na adrese jeho současného sídla, kam v průběhu prosince 2018 přemístil kompletní výrobu a výrobní stroje. Žalovaný Okresnímu soudu v Náchodě sdělil, že byl na základě nájemní smlouvy ze dne [datum], ve znění pozdějších dodatků, nájemcem prostorů sloužících k podnikání nacházejících se v budově [obec], [adresa], stojící na pozemku st. p. [číslo] kat. území [obec]. Žalovaný v předmětných prostorech vyráběl nábytek a za tím účelem zde měl své zaměstnance a výrobní stroje. Nájemní vztah skončil ke dni [datum]. Jak je uvedeno výše, již v průběhu prosince 2018 žalovaný přemístil veškerou svou výrobu do jiných prostor. K [datum] žalovaný neměl v předmětné budově žádné zaměstnance, ani výrobní stroje. Fakticky tak žalovaný ukončil činnost v citovaném objektu ke dni [datum]. Ke stejnému dni ukončila v objektu činnost i společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalované] [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], v budově ukončila výrobu v průběhu jarních měsíců roku 2019. Žalovaný dále soudu sdělil, že mu v prostorách sloužících k podnikání po [datum] zůstaly v omezeném množství nějaké věci, zejména kartony a různý již nepotřebný materiál, který byl za dobu téměř třiceti let nájemního vztahu nashromážděn a různě roztroušen po budově. Shodně platí i pro další dva bývalé podnájemce v budově, tj. pro společnost [právnická osoba] a pro společnost [právnická osoba], jejichž podnájem zanikl opět ke dni [datum]. Žalovaný v této záležitosti jednal s jednatelem žalobce a bylo mu přislíbeno, že mu budou poskytnuty prostory v rozsahu stovek metrů, které dostane do pronájmu jako sklad. Písemná nájemní smlouva na uložení těchto zbytků materiálů však uzavřena nebyla. Žalobce uzavření nájemní smlouvy ústně odmítl s tím, že nelze jakkoliv žádat nájem za uložení věcí v budově, kde probíhají stavební práce (žalobce počal po lednu 2019 vnitřní prostory budovy rekonstruovat) a netopí se. Opomenout nelze ani havárii vodovodního potrubí v měsíci únoru nebo březnu 2019, jejímž následkem došlo ke znehodnocení věcí ve vlastnictví žalovaného a dvou dalších citovaných společností. V průběhu této doby se žalovanému většina hodnotnějších věcí z budovy ztratila, šlo zejména o kompresory, nádoby na vzduch a různé vnitřní vybavení. Je s podivem, že žalobce neuvádí, že zakázal žalovanému po [datum] vstup do budovy. Žalovaný po končení nájemního vztahu nedisponoval klíči od budovy. Pokud někdo ze zaměstnanců žalovaného do budovy potřeboval vstoupit, bylo to vždy za účasti žalobce a samozřejmě s jeho svolením. Jednatel žalovaného byl v telefonickém kontaktu s jednatelem žalobce, několikrát se potkali i osobně. Později jednatel žalovaného komunikoval se zaměstnancem žalobce, panem [příjmení], který měl budovu na starosti. Fakticky žalovaný čekal, až mu bude telefonicky sděleno, že si může dojet pro další věci, případně mu bude určeno, co má odstranit, zlikvidovat. Žalobce na jednom místě žaloby uvádí, že v důsledku existence rozsudku Okresního soudu v Náchodě, č.j.: [číslo jednací], ze dne 29.7.2019, začal žalovaný některé prostory postupně dobrovolně vyklízet a v jiné části žaloby své tvrzení popírá a říká, že se v období od [datum] v předmětné nemovitosti pohybovali výlučně zaměstnanci žalovaného, prostory vyklízí výlučně žalovaný. Tvrzení žalobce jsou tak zmatečná a nelogická. Žalobce jednou tvrdí, že žalovaný počal prostory vyklízet až po [datum] a podruhé, že prostory vyklízí žalovaný výlučně sám, a to již po [datum]. Žalovaný zdůrazňuje, že prostory vyklízel dobrovolně postupně, ostatně toto koresponduje s tvrzením žalobce, že po [datum] prostory vyklízí výlučně žalovaný, a to vždy se svolením žalobce a v momentě, kdy mu byl umožněn přístup do budovy. V bodě III. žaloby žalobce mimo jiné konstatuje dluh na energiích. V tomto případě se však jedná o dluh žalobce, nikoliv žalovaného. Je opět zvláštní, že žalobce neuvedl, že si na sebe přepsal odběr elektrické energie až od měsíce května 2019. Do té doby hradil elektrickou energii žalovaný. Žalovaný následně přefakturoval žalobci odběr elektrické energie. Za měsíc leden to byla faktura [číslo] na částku ve výši [částka], za měsíc únor faktura [číslo] na částku ve výši [částka], za měsíc březen faktura [číslo] na částku ve výši [částka] a za měsíc duben faktura [číslo] znějící na částku [částka] Celkem se jedná o částku ve výši [částka]. Tuto částku žalobce žalovanému dluží a do dnešního dne na ni ničeho neuhradil. Byť žaloba směřuje výhradně proti společnosti [právnická osoba], nelze opomenout, že část věcí v budově patřila společnosti [právnická osoba], společnosti [právnická osoba] a dalším bývalým podnájemníkům žalovaného. Tedy zcela jiným právním subjektům, které od [datum] nebyly s žalovaným v žádném nájemním, ani podnájemním vztahu. Tato skutečnost je žalobci od prosince 2018 známa. I společnost [právnická osoba] komunikovala se žalobcem uzavření nájemní smlouvy. K jejímu písemnému uzavření však nedošlo. Žalobce ve své žalobě dále uvádí: Žalovaná má na fakturovaném nájmu předmětných prostor a energií dluh vůči žalobci za měsíc prosinec 2018, a za užívání nebytových prostor od ledna 2019 do současnosti neplatí přes četné výzvy a ústní jednání stran ničeho. Žalovaný soudu sdělil, že se toto tvrzení opět nezakládá na pravdě. Předmětné faktury se týkaly ukončeného nájmu za prosinec 2018. Od ledna 2019 žalobce nevystavil jedinou fakturu za tvrzený dlužný nájem nebo za spotřebu energií. Žalovaný tak nemohl s ohledem na vše výše uvedené předpokládat, že po ní žalobce někdy nějaký nájem bude chtít. Žalovaný neví, o jakých četných výzvách k úhradě žalobce hovoří. Žalovanému nebyla do jeho datové schránky doručena jediná výzva k úhradě, žádná upomínka. Přesto, že bylo žalobci známo, že je žalovaný zastoupen advokátem, ani jemu žalobce žádnou výzvu k úhradě čehokoliv či předžalobní výzvu nezaslal. Žalovaný se tak až z žaloby dozvěděl, co po ní žalobce požaduje. Žalovaný soudu dále sděluje, že netuší, o jakých fakturách za odpady žalobce hovoří. Tyto faktury žalovaný nikdy neviděl, ani o nich neslyšel. Žalovaný se důrazně vymezil proti tvrzení žalobce o tom, že mu říkal a navrhoval, že se má cokoliv přičíst k celkovému dluhu. Z výše uvedeného dle žalovaného vyplývá, že se žalobce v žalobě pokouší konstruovat nárok, který neexistuje. Žalobce navíc chybně označuje žalovaného jako jediného vlastníka uskladněných věcí. Z tohoto důvodu navrhl žalovaný zamítnutí žaloby.

3. Žalobce k vyjádření žalovaného dne [datum] doplnil, že připomíná, že nemovitosti nebyly ani k březnu 2021 řádně vyklizeny a v důsledku toho byla ze strany žalobce zahájena exekuce vyklizením. Teprve v během exekučního řízení žalovaný nemovitosti vyklidil, uhradil náklady nalézacího řízení sp. zn. [spisová značka] a náklady exekuce. [anonymizováno] jednal výlučně žalovaný, ten nemovitost vyklízel a hradil náklady exekuce. Není pravdou, že by žalovaný k [datum] neměl v předmětné nemovitosti žádné zaměstnance ani výrobní stroje. V předmětné budově probíhala i po [datum] v omezeném rozsahu nadále výroba, jak je doloženo z pořízených fotografií. Žalovaný v rámci exekučního řízení nemovitosti vyklízel téměř dva měsíce. Ostatně i žalovaný ve svém vyjádření potvrzuje, že po [datum] měl v předmětné nemovitosti uskladněny své movité věci, potvrzuje, že do budovy vstupovali i jeho zaměstnanci. Žalobce neví, že by movité věci v předmětné budově umístěné náležely bývalým podnájemníkům, s žalobcem krom p. [příjmení] (jednatel žalovaného) v tomto směru nikdo jiný v období od [datum] nejednal. Pokud to žalovaný tvrdí, pak je povinna takové tvrzení blíže specifikovat zejm. co do rozsahu užívaných prostor a časového období a toto i prokázat. Pan [příjmení] [jméno] za žalobce s p. [příjmení] ve věci vyklizení a finanční úhrady za užívání nemovitosti opakovaně osobně jednal, nejm. 4x, předkládal mu vyúčtování za rozsah užívaných prostor včetně návrhů splátkového [anonymizováno] [příjmení] jako jednatel žalovaného však žalobci sdělil, že mu může platit jen max. [částka] měsíčně. To bylo pro žalobce nepřijatelné. Žalovaný tedy neplatil ničeho a i přesto nemovitosti vyklízel velmi liknavě (viz k žalobě připojené půdorysy nemovitosti s vyznačením rozsahu užívání), mnohdy si namísto vyklizení do nemovitosti ještě uskladnila další věci, a k řádnému vyklizení prostor došlo až v rámci exekučního řízení. Je pravdou, že v budově probíhala částečně rekonstrukce (nikoli však již od ledna 2019), žalobce v tomto směru opakovaně apeloval na vyklizení prostor. [anonymizována dvě slova] dle potřeby stavebních prací však namísto vyklizení pouze zajistil přemístění movitých věcí do jiné části budovy. Není pravdou, že by zaměstnanci žalovaného po [datum] měli umožněn vstup do budovy jen za účasti žalobce a s jeho svolením, tito se v budově samostatně pohybovali. V dubnu 2019 došlo k výměně zámků od budovy a v červnu 2019 p. [příjmení] obdržel klíče, které po p. [jméno] požadoval. Zámky se poté z opatrnosti měnily ještě jednou, neboť docházelo ke ztrátám věcí. Zaměstnanci žalovaného spol. však ke vstupu do budovy využívali zadní vchod, jehož zámek nebyl vyměněn. Nad to se přes den budova nezamykala. Ohledně faktur za odpad žalobce uvádí, že žalovaný nahromadil v okolí předmětné budovy množství odpadu. Žalobce jako vlastník nemovitosti byl nucen situaci řešit, a po dohodě s žalovaným zajistil jeho [anonymizováno] [příjmení] [anonymizováno] [jméno] přislíbil, že náklady na odvoz uhradí, nechť mu to "přičte k [anonymizováno] [příjmení] poté, co žalobce zajistil odvoz odpadu na své náklady, dokonce p. [jméno] požádal, zda by nezajistil přistavení kontejneru i na adresu nového sídla žalovaného s tím, že se pak také vyrovnají! To žalobce samozřejmě již odmítl učinit. Závěrem žalobce dodal, že žalovaný společnost v rámci své datové schránky nepřijímá soukromé datové zprávy a žalobce tak musel předžalobní upomínku zasílat doporučenou poštou, kterou si žalovaná společnost na poště ani nevyzvedla. Žalovaný tak zcela nemístně namítá, že se až z žaloby dozvěděl, co se po něm žádá. Žalobce vždy jednal o úhradě za užívání nemovitosti přímo s žalovaným, žalovaný nikdy netvrdil, že je v této věci právně zastoupen, ve věci jednal vždy osobně p. [příjmení], a předžalobní upomínka se proto zaslala přímo žalovanému. Žalobce má za to, že žalobou uplatněný nárok je oprávněný.

4. Žalovaný dne [datum] doplnil své vyjádření tak, že ke dni skončení nájmu ([datum]) nebylo možné předmětnou nemovitost jako předmět nájmu dále provozovat, protože v předmětné nemovitosti nefungovalo zastaralé parní topení, střechou dovnitř zatékalo, v předmětné nemovitosti neexistovala izolace stěn a střechy, střecha byla kompletně v dezolátním stavu a v předmětné nemovitosti nefungovala odpadní síť. Žalovaný je proto tohoto názoru, že předmětná nemovitost byla nepronajatelná, a to minimálně k účelu, ke kterému byla užívána do dne [datum], a navíc zcela jistě nikoli za nájemné původně dohodnuté v nájemní smlouvě. V tomto směru odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.2.2019, sp.zn. [spisová značka]. Žalovaný proto namítal, že žalobce uplatňuje teoretickou výši nájemného (bezdůvodného obohacení), nicméně s ohledem na dezolátní stav předmětné nemovitosti je její uplatnění na trhu velmi problematické, a proto i hodnota užívacího práva je zásadně nízká, ne-li přímo nulová. Žalobce tak bude muset tvrdit a prokázat, v jakém stavebně technickém stavu se nacházela předmětná nemovitost a za jakou reálnou cenu bylo možné ji pronajímat. Žalovaný dále upozornil, že žalobce v žalobě uvádí, že výše bezdůvodného obohacení byla vypočtena v závislosti na rozsahu užívaných prostor a uvádí, že za období [datum] - [datum] činí bezdůvodné obohacení celkem [číslo], - Kč, za období [datum] - [datum] činí bezdůvodné obohacení celkem [číslo], - Kč, za období [datum] - [datum] činí bezdůvodné obohacení celkem [číslo], - Kč, za období [datum] - [datum] činí bezdůvodné obohacení celkem [číslo], - Kč, za období [datum] - [datum] činí bezdůvodné obohacení celkem [číslo], - Kč, za období [datum] - [datum] činí bezdůvodné obohacení celkem [číslo], - Kč. Žalobce však konkrétně neuvádí, jaký byl rozsah užívaných prostor v jednotlivých obdobích a proč se částky bezdůvodného obohacení tak zásadně liší, ačkoli některé mají odpovídat shodnému časovému úseku. Žalobce nepředkládá žádné relevantní důkazy, kterými by prokázal jednak samotné užívání předmětné nemovitosti a jednak rozsah užívání, navíc v čase se měnící. Důkazy o výši obvyklého nájemného v daném místě a čase rovněž absentují. Žalovaný poukázal na skutečnost, že žalobce v žalobě zmiňuje společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalované], která měla rovněž užívat předmětnou nemovitost. Konečně i žaloba o vyklizení projednávaná Okresním soudem v Náchodě pod sp. zn. [spisová značka] směřovala současně proti Žalovanému a společnosti [právnická osoba] Vyúčtování bezdůvodného obohacení ze dne [datum], kterým bylo vyúčtováno bezdůvodné obohacení za období leden 2019 až březen 2019, směřovalo i proti společnosti [právnická osoba] a této společnosti bylo sdělováno, že od [datum] bez právního důvodu užívá prostory sloužící k podnikání. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že žalobce si je velmi dobře vědom toho, že předmětnou nemovitost užívala společnost [právnická osoba], avšak žalobce se obrátil se svým nárokem pouze na žalovaného. Žalobce si je rovněž vědom skutečnosti, že společnosti [právnická osoba] zanikla podnájemní smlouva ke dni [datum], tj. spolu se zánikem nájemní smlouvy žalovaného. Je tedy zřejmé, že podstatná část nároku na vydání bezdůvodného obohacení, budeme-li presumovat jeho existenci, se týká společnosti [právnická osoba] a nároky vzniklé v důsledku případného užívání předmětné nemovitosti touto společností musí žalobce uplatňovat vůči této společnosti. Žalovaný s ohledem na výše uvedené namítl nedostatek své pasivní věcné legitimace. Žalovanému ke dni [datum] zanikla nájemní smlouva a s ní i podnájemní smlouva společnosti [právnická osoba] Žalovaný ode dne [datum] přesunul svůj závod do jiných prostor a po [datum] se v předmětné nemovitosti nacházely pouze zbytkové zásoby a nepotřebný materiál. Žalovaný však již nebyl po [datum] v žádném právním vztahu se společností [právnická osoba] a ve vztahu k předmětné nemovitosti s touto společností dále nejednal. V žádném případě se tak neuplatní solidární odpovědnost Žalovaného a společnosti [právnická osoba] ve smyslu ustanovení § 2994 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého dal-li někdo neoprávněně věc k užívání nebo požívání jinému, aniž ten byl v dobré víře, má vlastník nebo spoluvlastník věci vůči uživateli nebo poživateli právo na náhradu. Citované ustanovení na rozdíl od dřívější právní úpravy podmiňuje vznik nároku na bezdůvodné obohacení naplněním požadavku dobré víry, což má za následek, že není-li třetí osoba, jíž byla nemovitost přenechána neoprávněně k užívání, v dobré víře, že ten, kdo jí dal předmětnou nemovitost k užívání, k tomu skutečně byl oprávněn, může vlastník požadovat vydání bezdůvodného obohacení jak po subjektu, který nemovitost neoprávněně přenechal jinému k užívání, tak po faktickém uživateli, jenž své užívací právo od tohoto subjektu odvozuje. Z dikce § 2994 zákona č. 89/2012 Sb. potom vyplývá, že se nastíněná idea prosadí i v případě, že subjekt, jenž neoprávněně disponuje s cizí hodnotou, třetí osobě věc přenechal nikoli na základě smlouvy, nýbrž například v rámci společenské úsluhy. Žalovaný však po [datum] neučinil žádné právní jednání, kterým by svěřil předmětnou nemovitost společnosti [právnická osoba] do užívání, pročež není naplněn základní předpoklad pro aplikaci ustanovení § 2994 zákona č. 89/2012 Sb., a tedy i pro založení případné solidární odpovědnosti. Co se týče nároku na zaplacení částek [částka] a [částka], které mají představovat náklady na likvidaci odpadu, který Žalovaná měla ponechávat na pozemku Žalobce, tak Žalobce nijak neprokazuje, že by si žalovaný u něj tyto služby objednával, že byly skutečně provedeny a že byly žalobcem uhrazeny. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uváděl, že žalobce uzavřel s dodavateli médií smlouvu o dodávkách elektřiny s účinností až od měsíce května 2019. Spotřebu elektrické energie za období leden 2019 až duben 2019 byl nucen hradit žalovaný, ačkoli od [datum] předmětnou nemovitost neužíval. Žalovaný následně přefakturoval žalobci odběr elektrické energie. Za měsíc leden byla vystavena faktura [číslo] na částku ve výši [částka], za měsíc únor byla vystavena faktura [číslo] na částku [částka], - Kč, za měsíc březen byla vystavena faktura [číslo] na částku [částka], - Kč a za měsíc duben byla vystavena faktura [číslo] znějící na částku [číslo], - Kč. Žalovaný tak zaplatil za žalovaného celkem [částka]. Žalovaný je přesvědčen, že pokud žalobce užíval elektrickou energii ve svém objektu, aniž by ji spotřebovával žalovaný, tak se tím na úkor žalovaného bezdůvodně obohatil, protože získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, tj. jinými slovy spotřeboval elektrickou energii nakoupenou žalovaným pro svůj vlastní prospěch, aniž by za ni cokoliv zaplatil. Žalobce uplatňuje proti žalovanému nárok na zaplacení [částka] z titulu dlužného nájemného a nedoplatku na služby spojené s nájmem prostoru sloužícího k podnikání. Žalovaný tímto proti tomuto nároku započítává část svého nároku na vydání bezdůvodného obohacení, a to následovně: Proti pohledávce Žalobce na zaplacení doplatku nájemného ve výši [číslo], - Kč vyúčtovaného fakturou [číslo] úroku z prodlení ve výši [číslo], - Kč k datu [datum], započítává Žalovaný svoji pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení vyúčtovanou fakturou [číslo] na částku ve výši [částka] a úrok z prodlení ve výši [částka] k datu [datum] a fakturou [číslo] na částku [částka], - Kč a úrok z prodlení ve výši [částka] k datu [datum] s tím, že pohledávka Žalobce ve výši [číslo], - Kč a úrok z prodlení ve výši [číslo], - Kč zanikají v plném rozsahu a pohledávka Žalovaného vyúčtovaná fakturou [číslo] trvá dále v rozsahu částky [částka] a úroku z prodlení [částka]. Proti pohledávce žalobce vyúčtované fakturou [číslo] znějící na [částka] a úroku z prodlení ve výši [částka] započítává žalovaný zbývající část své pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení vyúčtované fakturou [číslo] ve výši [částka], úrok z prodlení ve výši [částka] a pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení vyúčtovanou fakturou [číslo] [částka], - Kč a úrok z prodlení ve výši [částka] k datu [datum] s tím, že pohledávka Žalobce ve výši [částka] a úrok z prodlení ve výši [částka] zanikají v plném rozsahu a pohledávka Žalovaného vyúčtovaná fakturou [číslo] trvá dále v rozsahu částky [částka] a úroku z prodlení ve výši [částka]. Proti pohledávce Žalobce vyúčtované fakturou [číslo] znějící na [částka] a úroku z prodlení ve výši [částka] k datu [datum] započítává Žalovaný zbývající část své pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení vyúčtované fakturou [číslo] ve výši [částka] a úrok z prodlení ve výši [částka] s tím, že pohledávka Žalobce ve výši [částka] a úrok z prodlení ve výši [částka] zanikají v plném rozsahu a pohledávka Žalovaného z titulu úroku z prodlení ve výši [částka] trvá dále. Na základě shora uvedeného započtení zanikly pohledávky Žalobce vyúčtované fakturami [číslo] [číslo] [číslo] včetně příslušenství v podobě úroků z prodlení a jim odpovídající část pohledávek Žalovaného vyúčtovaných fakturami [číslo] [číslo] včetně příslušenství v podobě úroků z prodlení.

5. Ze Smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne [datum] [číslo listu] spisu soud zjistil, že mezi žalovaným jakožto nájemcem a [právnická osoba] – [anonymizována dvě slova], [IČO], jakožto pronajímatelem byla uzavřena smlouva o nájmu nebytových prostor, na základě které přenechal pronajímatel nájemci do nájmu za účelem výrobní, skladovací, obchodní a administrativní činnosti veškeré nebytové prostory nacházející se v objektu [adresa] v [obec], ulice [ulice], s výjimkou kanceláře [číslo] v 1. patře objektu. Nájemné bylo sjednáno ve výši [částka] ročně, tj. [částka] čtvrtletně. K této částce mělo být dle smlouvy připočteno DPH dle příslušné zákonné sazby. Dle smlouvy si nájemce měl zajistit sám smluvní odběr elektřiny, páry, vody a telefonních služeb, a to jak pro svoji potřebu, tak i pro potřebu svých podnájemníků s tím, že cenu za tyto dodávky a služby bude hradit přímo jejich dodavatelům. Nájemné mělo být dle smlouvy zvyšováno vždy k 1.1. každého roku o míru inflace v ČR za předchozí kalendářní rok. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou na dobu 5 let od [datum].

6. Z Dodatku ke Smlouvě o nájmu nebytových prostor ze dne [datum] [číslo listu] p.v. – [anonymizováno] spisu soud zjistil, že dne [datum] byl mezi žalovaným jakožto nájemcem a [právnická osoba] – [anonymizována dvě slova], [IČO], jakožto pronajímatelem uzavřen dodatek k nájemné smlouvě ze dne [datum], ve kterém si smluvní strany mimo jiné ujednaly novou výši nájemného, a to [částka] ročně + DPH, tj. [částka] měsíčně + DPH.

7. Z Dodatku [číslo] ke Smlouvě o nájmu nebytových prostor ze dne [datum] [číslo listu] p.v. – [anonymizováno] p.v. spisu soud zjistil, že dne [datum] byl mezi žalovaným jakožto nájemcem a [právnická osoba] – [anonymizována dvě slova], [IČO], jakožto pronajímatelem uzavřen dodatek [číslo] k nájemné smlouvě ze dne [datum]. V tomto dodatku si strany ujednaly, že pronajímatel přenechává nájemci do nájmu veškeré nebytové prostory nacházející se v objektu [adresa] v [obec], ulice [ulice] (dále také jen předmětná budova, předmětná nemovitost, předmětný objekt či předmětné nebytové prostory), s výjimkou kanceláře [číslo] v 1. patře objektu. Nájemce byl dále oprávněn užívat stavební parcelu [číslo] v k.ú. [obec] pro účely stání vozidel a manipulace v okolí nákladní rampy. Nájem byl uzavřen na dobu určitou do [datum].

8. Z Dodatku [číslo] ke Smlouvě o nájmu nebytových prostor ze dne [datum] [číslo listu] p.v. – [anonymizováno] spisu soud zjistil, že dne [datum] byl mezi žalovaným jakožto nájemcem a [právnická osoba] – [anonymizována dvě slova], [IČO], jakožto pronajímatelem uzavřen dodatek k nájemné smlouvě ze dne [datum], ve kterém si smluvní strany mimo jiné ujednaly novou výši nájemného, a to [částka] ročně + DPH, tj. [částka] měsíčně + DPH. Nájemní smlouva byla prodloužena o 5 let.

9. Z Dodatku [číslo] ke Smlouvě o nájmu nebytových prostor ze dne [datum] [číslo listu] – [anonymizováno] spisu soud zjistil, že dne [datum] byl mezi žalovaným jakožto nájemcem a [právnická osoba] – [anonymizována dvě slova], [IČO], jakožto pronajímatelem uzavřen dodatek k nájemné smlouvě ze dne [datum], ve kterém si mimo jiné ujednaly novou výši nájemného, a to [částka] ročně + DPH, tj. [částka] měsíčně + DPH. Nájem byl sjednán na dobu určitou do [datum].

10. Z výpisu z katastru nemovitostí [číslo listu] spisu soud zjistil, že žalobce je vlastníkem pozemku st. [anonymizováno] [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa] ([anonymizováno]) v [obec], vše zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a [anonymizováno] [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce].

11. Z rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 29.7.2019, č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že dne [datum] vydal okresní soud rozsudek pro zmeškání, kterým uložil společnosti [právnická osoba] a společnosti [právnická osoba] povinnost vyklidit prostory sloužící k jejich podnikání v budově [obec], [adresa], stojící na pozemku st. p. [číslo] kat. území [obec], [územní celek], zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [obec], tj. prostory sloužící k podnikání s výjimkou prostor v přízemí - označených [číslo] užívaných spol. [právnická osoba], dále s výjimkou prostor v přízemí, označených jako [číslo] užívaných [právnická osoba], a dále s výjimkou prostor v přízemí označených jako [anonymizováno] + části prostoru v přízemí [číslo] užívaných podnikatelem [jméno] [příjmení], [IČO]; dále s výjimkou kanceláře [číslo] v 1. patře budovy [adresa] a s výjimkou 3. patra budovy [adresa]; označení dle půdorysu přízemí vypracovaného p. [příjmení]. Polákem, s datem [číslo] v rámci rekolaudace skladního sálu - objekt [anonymizováno] [právnická osoba] [obec], který je přílohou tohoto rozsudku, do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a dále rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

12. Z výzvy k vyklizení ze dne 18.3.2019 (sp.zn. [spisová značka] [číslo listu] spisu) soud zjistil, že vyzval společnost [právnická osoba] k vyklizení nebytových prostorů v předmětné nemovitosti [adresa], v ulici [ulice], [obec].

13. Z vyrozumění o zahájení exekuce [číslo listu] p.v. spisu soud zjistil, že dnem [datum] bylo proti společnosti [právnická osoba] jakožto povinnému zahájeno exekuční řízení k vymožení nároku [právnická osoba] s.r.o. jakožto oprávněnému, který byl přiznán exekučním titulem – rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 29.7.2019, č.j. [číslo jednací]. Exekuce byla vedena pod sp.zn. [spisová značka].

14. Z faktury [číslo] [číslo listu] spisu soud zjistil, že žalobce dne [datum] vyúčtoval žalovanému nájemné za měsíc prosinec 2018 za pronájem objektu [adresa] v ulici [ulice], [obec], ve výši [částka] s termínem splatnosti [datum]. Faktura obsahuje ručně psanou poznámku:„ zaplaceno: [číslo]“.

15. Z faktury [číslo] [číslo listu] p.v. spisu soud zjistil, že žalobce dne [datum] dle smlouvy přeúčtoval žalovanému náklady na teplo za měsíc prosinec 2018 v objektu [adresa] v ulici [ulice], [obec], ve výši [částka] s termínem splatnosti [datum].

16. Z faktury [číslo] [číslo listu] spisu soud zjistil, že žalobce dne [datum] dle smlouvy přeúčtoval žalovanému náklady na vodné a stočné v objektu [adresa] v ulici [ulice], [obec], ve výši [částka] s termínem splatnosti [datum].

17. Z faktury [číslo] [číslo listu] spisu soud zjistil, že společnost [právnická osoba] vyúčtovala žalobci dne [datum] částku [částka] za odstranění odpadu, pronájem kontejneru, manipulaci a svoz, s termínem splatnosti dne [datum]. Celková účtovaná částka za výše uvedené služby činila [částka], ze strany žalobce však byla na tuto uhrazena částka [částka], tedy dluh činil [částka].

18. Z faktury [číslo] [číslo listu] p.v. spisu soud zjistil, že společnost [právnická osoba] vyúčtovala žalobci dne [datum] částku [částka] za odstranění odpadu, pronájem kontejneru, manipulaci a svoz, s termínem splatnosti dne [datum]. Celková účtovaná částka za výše uvedené služby činila [částka], ze strany žalobce však byla na tuto uhrazena částka [částka], tedy dluh činil [částka].

19. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] [číslo listu] spisu a podací stvrzenky [číslo listu] spisu soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě celkové dlužné pohledávky ve výši [částka] s příslušenstvím nejpozději do [datum]. Pohledávka byla uplatněna z titulu dlužných faktur [číslo] [číslo] [číslo] bezdůvodného obohacení v souvislosti s užíváním prostor v objektu [adresa] v ulici [ulice], [obec] v období od [datum] do [datum] a dále z titulu náhrady nákladů za likvidaci odpadu žalovaného v celkové výši [částka]. Předžalobní výzva byla dána na poštu dne [datum].

20. Z faktury [číslo] [číslo listu] spisu soud zjistil, že žalovaný dne [datum] přefakturoval žalobci náklady za elektřinu a služby za období od [datum] do [datum] v celkové výši [částka] s termínem splatnosti dne [datum].

21. Z faktury [číslo] [číslo listu] – [anonymizováno] spisu soud zjistil, že [právnická osoba], a.s. vyúčtovala žalovanému dne [datum] nedoplatek ve výši [částka] za spotřebu elektřiny za období od [datum] do [datum] v budově na adrese [adresa žalované], s termínem splatnosti [datum]. Ve faktuře je označeno jedno číslo odběrného místa, jedno číslo EAN, je v ní uvedena celková spotřeba elektřiny za výše uvedené období bez jakéhokoliv rozlišení případných podružných elektroměrů.

22. Z faktury [číslo] [číslo listu] spisu soud zjistil, že žalovaný dne [datum] přefakturoval žalobci náklady za elektřinu a služby za období od [datum] do [datum] v celkové výši [částka] s termínem splatnosti dne [datum].

23. Z faktury [číslo] [číslo listu] – [anonymizováno] spisu soud zjistil, že [právnická osoba], a.s. vyúčtovala žalovanému dne [datum] nedoplatek ve výši [částka] za spotřebu elektřiny za období od [datum] do [datum] v budově na adrese [adresa žalované], s termínem splatnosti [datum]. Ve faktuře je označeno jedno číslo odběrného místa, jedno číslo EAN, je v ní uvedena celková spotřeba elektřiny za výše uvedené období bez jakéhokoliv rozlišení případných podružných elektroměrů.

24. Z faktury [číslo] [číslo listu] spisu soud zjistil, že žalovaný dne [datum] přefakturoval žalobci náklady za elektřinu a služby za období od [datum] do [datum] v celkové výši [částka] s termínem splatnosti dne [datum].

25. Z faktury [číslo] [číslo listu] – [anonymizováno] spisu soud zjistil, že [právnická osoba], a.s. vyúčtovala žalovanému dne [datum] nedoplatek ve výši [částka] za spotřebu elektřiny za období od [datum] do [datum] v budově na adrese [adresa žalované], s termínem splatnosti [datum]. Ve faktuře je označeno jedno číslo odběrného místa, jedno číslo EAN, je v ní uvedena celková spotřeba elektřiny za výše uvedené období bez jakéhokoliv rozlišení případných podružných elektroměrů.

26. Z faktury [číslo] [číslo listu] spisu soud zjistil, že žalovaný dne [datum] přefakturoval žalobci náklady za elektřinu a služby za období od [datum] do [datum] v celkové výši [částka] s termínem splatnosti dne [datum].

27. Z faktury [číslo] [číslo listu] – [anonymizováno] spisu soud zjistil, že [právnická osoba], a.s. vyúčtovala žalovanému dne [datum] nedoplatek ve výši [částka] za spotřebu elektřiny za období od [datum] do [datum] v budově na adrese [adresa žalované], s termínem splatnosti [datum]. Ve faktuře je označeno jedno číslo odběrného místa, jedno číslo EAN, je v ní uvedena celková spotřeba elektřiny za výše uvedené období bez jakéhokoliv rozlišení případných podružných elektroměrů.

28. Z e-mailové komunikace [číslo listu] spisu soud zjistil, že zástupce žalobce se dotazoval zástupce žalovaného, zda společnost [právnická osoba] užívá nebytové prostory v budově [adresa] a kdo spotřebovává energie v této budově. Zástupkyni žalobce bylo ze strany zástupce žalovaného sděleno, že žalovaný si není vědom existence podnájemní smlouvy pro společnost [právnická osoba], tato společnost ani žalovaný energie nespotřebovávají, s největší pravděpodobností energie spotřebovávají bývalí podnájemníci žalovaného.

29. Ze sdělení exekutora [číslo listu] spisu soud zjistil, že soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sdělil dne [datum] zástupkyni žalobce, že exekuce vedená pod sp.zn. [spisová značka] byla úspěšně dokončena. Na povinném byly vymoženy i náklady nalézacího řízení a náklady oprávněného. Vymožené plnění bylo zasláno na žalobcem sdělený účet.

30. Ze sdělení exekutora [číslo listu] spisu soud zjistil, že soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sdělil dne [datum] zástupkyni žalobce ve věci exekuce vedené pod sp.zn. [spisová značka], že po celou dobu exekučního řízení bylo jednáno pouze s [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jako jednatelem povinného. Vyklizování nemovitých věcí bylo prováděno bez přítomnosti pracovníků exekutorského úřadu. Dne [datum] pan [příjmení] telefonicky volal na exekutorský úřad, že s oprávněným byli dohodnuti na postupném vyklízení. Druhý povinný společnost [právnická osoba] byl jejich podnájemník a již tam nic nemá. Uvedl, že vše vyklidí a zaplatí do [datum] a poté zatelefonuje. Dne [datum] byl telefonicky [anonymizováno] [příjmení] dotazován, proč není vše vyklizeno. Uvedl, že je 95 % vyklizeno, neustále postupně vyklízá dle dohody s oprávněným, ale nemá auta na odvoz. Přislíbil, že vše vyklidí do středy [datum]. Dne [datum] [anonymizováno] [příjmení] volal, že je vše vyklizeno a zbývá jen zamést a uklidit. Splnění povinnosti vyklidit nemovité věci bylo potvrzeno ze strany oprávněného dne [datum].

31. Z fotografií [číslo listu] spisu soud zjistil, že fotografie zachycují bedny s různými papíry, stroje, molitany, naplněné plastové pytle, role látek. Fotografie neobsahují datum jejich pořízení.

32. Z uznání závazku a dohody o splátkách závazku ze dne [datum] [číslo listu] spisu a potvrzení o provedení transakce [číslo listu] spisu soud zjistil, že žalovaný uzavřel se [právnická osoba], a.s. dohodu, ve které uznal svůj dluh vůči uvedené společnosti vyplývající z faktur [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] v celkové výši [částka]. Tento dluh se žalovaný zavázal uhradit ve sjednaných splátkách každé ve výši [částka] vždy do 30. dne v měsíci počínaje [datum]. Žalovaný uhradil všechny sjednané splátky.

33. Z přehledu nájemného za užívání jednotlivých místností v objektu [adresa] v ulici [ulice], [obec] (vyúčtování nájemného) ze období od [datum] do [datum] včetně půdorysů budovy (vše [číslo listu] spisu a [číslo listu] spisu) a půdorysů ve spise sp.zn. [spisová značka] [číslo listu] spisu soud zjistil, že žalobce požadoval na žalovaném bezdůvodné obohacení za užívání místností (konkrétně označených) v objektu [adresa] v ulici [ulice], [obec] v celkové výši [částka]. Každá místnost je názvem a číslem označena dle legendy obsažené na plánech půdorysů , m2 u každé jednotlivé místnosti také vycházejí z legendy obsažené v plánech půdorysů (vyjma m2 u místnosti [číslo] v období od [datum] do [datum]). Samotné plány půdorysů také zachycují polohu jednotlivých místností v rámci budovy. Za období od [datum] do [datum] bezdůvodné obohacení činilo [částka] a to za užívání místností: [číslo] ([anonymizována dvě slova]) – 229,8 m2 – 45 Kč/m2, [číslo] (servis) – 183,69 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 163,68 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 17,56 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 12,11 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 508,44 m2 – 45 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 32,14 m2 – 45 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 45,45 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 323 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizována dvě slova]) – 195 m2 – 45 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 138 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 837 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 244,25 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 12,2 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 28,15 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 22,74 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 18,2 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 31,2 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 21,75 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 21,75 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 21,75 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 18,94 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 34,98 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] 18 ([anonymizováno]) – 14,28 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 8,95 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 293,75 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 344,25 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 12,2 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 51,85 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 34,38 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 18,2 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 107,88 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 26,25 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 23,1 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 293,75 m2 – 33 Kč/m2. Za období od [datum] do [datum] bezdůvodné obohacení činilo [částka] a to za užívání místností: [číslo] ([anonymizováno]) – 163,68 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 17,56 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 12,11 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 508,44 m2 – 45 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 32,14 m2 – 45 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 45,45 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 323 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 138 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] (sklad) – 837 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 344,25 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 12,2 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 51,85 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 34,38 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 18,2 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 107,88 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 26,25 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 23,1 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 293,75 m2 – 33 Kč/m2. Za období od [datum] do [datum] bezdůvodné obohacení činilo [částka] a to za užívání místností: [číslo] ([anonymizováno]) – 17,56 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 12,11 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 508,44 m2 – 45 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 32,14 m2 – 45 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 138 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] (sklad) – 837 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 344,25 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 12,2 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 51,85 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 34,38 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 18,2 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 107,88 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 26,25 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 23,1 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 293,75 m2 – 33 Kč/m2. Za období od [datum] do [datum] bezdůvodné obohacení činilo [částka] a to za užívání místností: [číslo] (sklad) – 138 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 837 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] (sklad) – 344,25 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 12,2 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 51,85 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 34,38 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 18,2 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 107,88 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 26,25 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 23,1 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 293,75 m2 – 33 Kč/m2. Za období od [datum] do [datum] bezdůvodné obohacení činilo [částka] a to za užívání místností: [číslo] (sklad) – 837 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 344,25 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 12,2 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 51,85 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 34,38 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 18,2 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 107,88 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 26,25 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 23,1 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 293,75 m2 – 33 Kč/m2. Za období od [datum] do [datum] bezdůvodné obohacení činilo [částka] a to za užívání místností: [číslo] ([anonymizováno]) – 250 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 12,2 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 51,85 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 34,38 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 18,2 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 107,88 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 26,25 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 23,1 m2 – 33 Kč/m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 293,75 m2 – 33 Kč/m2. Půdorys 1. NP na [číslo listu] spisu odpovídá půdorysu přízemí ve spise sp.zn. [spisová značka] č.l. 15 spisu, půdorys 2. NP [číslo listu] spisu odpovídá půdorysu 1. NP ve spise sp.zn. [spisová značka] [číslo listu] spisu, půdorys 3. NP [číslo listu] spisu odpovídá půdorysu 2. NP ve spise sp.zn. [spisová značka] [číslo listu] spisu, půdorys 3. NP ve spise sp.zn. [spisová značka] [číslo listu] spisu odpovídá 4. NP budovy v rámci označení půdorysů [číslo listu] spisu.

34. Z e-mailové komunikace [číslo listu] spisu soud zjistil, že jednatel žalovaného [příjmení] [příjmení] dne [datum] sdělil jednateli žalobce [jméno] [jméno], že do středy [datum] vystěhují prostory za [anonymizována čtyři slova] chodbu mezi [anonymizováno] a [anonymizováno] [jméno]. Jednatel žalovaného požádal o umožnění demontáže led osvětlení v [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova]. Dále sdělil, že si na stroje musí sehnat auto a hlavně vysokozdvižný vozík s tím, že jeden termín už měl, ale kvůli přerušení výroby mu ho zrušili.

35. Z e-mailové komunikace [číslo listu] spisu soud zjistil, že zástupkyně žalobce dne [datum] vrátila zástupci žalovaného zaslané faktury za odběr elektrické energie s tím že je žalobce neuznává. K tomuto uvedla, že za dané období to byl žalovaný, kdo energii spotřebovával, vytápěl dílny elektrickými přímotopy, probíhala truhlářská výroby (stroje v provozu). Žalobce navíc postrádá odečty jednotlivých podružných elektroměrů na jednotlivé bývalé podnájemníky nebo předávací protokol se stavem elektroměru. Zástupkyně žalobce dále opětovně vyzvala žalovaného k vyklizení ve smyslu předžalobních výzev.

36. Z e-mailové komunikace [číslo listu] spisu soud zjistil, že dne [datum] sdělil [jméno] [příjmení] zástupci žalovaného informace k možným novým nájemním smlouvám. Současně mu sdělil k otázce vyklizení posledního NP, že toto jediné bylo vyklizeno a připraveno k předání. [jméno] [příjmení] dále sdělil, že klíče od objektu a přístup však stále nemají, volají stále panu [příjmení], nemovitost nelze normálně užívat.

37. Ze znaleckého posudku [číslo] 2022 ze dne [datum] soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (dále také jen znalec) vypracoval znalecký posudek za účelem ocenění výše pronájmu nemovitosti skladového halového objektu„ [anonymizováno]“ [adresa], [ulice] ulice, na pozemku stavební parcela [číslo] k.ú. a [územní celek]. Znalec prošel jednotlivé části budovy, a to jednak v únoru 2019, kdy znalec v únoru a březnu 2019 zpracovával znalecký posudek o ceně této nemovitosti, tak i v roce 2022 (7.ledna). Z obou prohlídek pořídil znalec fotodokumentaci. Znalec v posudku uvedl, že celá stavba byla v minulých letech pronajata a i svým charakterem její stavebně technický stav umožňuje a umožňoval pronajmutí. V roce 2019 byla budova i hala ve stavu odpovídajícím jejímu stáří. Všechny prostory byly zcela schopné provozu i pronájmu včetně nákladního výtahu. V době prohlídky nemovitosti (únor 2019) byl v některých částech poměrně značný nepořádek, protože největší pronajímatel měl prostory opustit a stěhoval se. Celá stavba byla ke dni ocenění pronajata a i svým charakterem její stavebně technický stav umožňoval pronajmutí. Při prohlídce v lednu 2022 se stav nemovitosti za dobu od minulé prohlídky nijak zvlášť nezměnil. V některých částech proběhly rekonstrukční práce a opravy. V přízemí vznikly kanceláře a prostor pro příjem zboží v místě truhlářské dílny. Znalec provedl ocenění cenou obvyklou dle skutečné situace v místě a čase posouzení, tj. v letech 2019 až 2021. Tato cena byla určena porovnáním cen pronájmů obdobných objektů v obvyklém obchodním styku v obdobných lokalitách. V závěru znaleckého posudku znalec poté uzavřel, že obvyklá cena nájemného v letech 2019 až 2021 činila 510 Kč/m2/rok. Znalecký posudek obsahuje také fotografie z vnitřku budovy z února 2019. Z těchto je patrné, že místnosti v 1. patře (konkrétně [anonymizováno] východní část, hala [anonymizováno]) i ve 2. patře (konkrétně [anonymizováno] severní část) nebyly zcela vyklizeny. Přízemí budovy, kde se nacházela i [anonymizována čtyři slova] a [anonymizováno] byly zcela zaplněny. V [anonymizována dvě slova] jsou na fotografiích [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], tyto jsou obsluhovány fyzickými osobami.

38. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení], jednatele společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] [číslo listu] spisu soud zjistil, že zmiňovaná společnost jako nájemce nemovitosti [adresa], jež je součástí pozemku st.p. [číslo], k.ú. [obec], neumisťovala před tuto, žádné své věci, odpad či jiný nepořádek. Prostory před budovou k tomuto účelu nevyužívala a svůj odpad řádně na vlastní náklady likvidovala. Do kontejnerů přistavených před budovou [adresa], jež je součástí pozemku st.p. [číslo], k.ú. [obec], žádný odpad či jiné věci nikdy neumisťovala.

39. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [číslo listu] spisu soud zjistil, že [jméno] [příjmení] jako nájemce nemovitosti [adresa], jež je součástí pozemku st.p. [číslo], k.ú. [obec], neumisťoval před tuto budovu žádné své věci, odpad či jiný nepořádek. Prostory před budovou k tomuto účelu nevyužíval a svůj odpad řádně na vlastní náklady likvidoval. Do kontejnerů přistavených před budovou [adresa], jež je součástí pozemku st.p. [číslo], k.ú. [obec], žádný odpad či jiné věci nikdy neumisťoval.

40. Z čestného prohlášení pana [jméno] [příjmení], jednatele společnosti [právnická osoba] ze dne [datum], [číslo listu] spisu soud zjistil, že zmiňovaná společnost jako nájemce nemovitosti [adresa], jež je součástí pozemku st.p. [číslo], k.ú. [obec], neumisťovala před tuto, žádné své věci, odpad či jiný nepořádek. Prostory před budovou k tomuto účelu nevyužívala a svůj odpad řádně na vlastní náklady likvidovala. Do kontejnerů přistavených před budovou [adresa], jež je součástí pozemku st.p. [číslo], k.ú. [obec], žádný odpad či jiné věci nikdy neumisťovala.

41. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] [číslo listu] spisu soud zjistil, že žalobce uzavřel dne [datum] s panem [jméno] [příjmení] nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl pronájem nebytového prostoru v přízemí budovy [adresa], jež je součástí pozemku st.p. [číslo], k.ú. [obec], vyznačeného v půdorysu přízemí vypracovaného p. [příjmení]. Polákem v rámci rekolaudace skladního sálu – objekt“ [anonymizováno]“ [právnická osoba] [obec], jež tvořil přílohu [číslo] této smlouvy, a to za účelem provozování podnikatelské činnosti nájemce v těchto prostorách. Nájemce ve smlouvě prohlásil, že se stavem nájmu seznámil a shledal jej vhodným pro účely popsané ve smlouvě. Nájemné bylo sjednáno ve výši [částka] + DPH, tj. [částka] měsíčně. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou.

42. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] [číslo listu] spisu soud zjistil, že žalobce uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO], nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl pronájem nebytového prostoru označeného [číslo] o výměře 81 m2 v přízemí budovy [adresa], jež je součástí pozemku st.p. [číslo], k.ú. [obec], vyznačeného v půdorysu přízemí vypracovaného p. [příjmení]. Polákem v rámci rekolaudace skladního sálu – objekt“ [anonymizováno]“ [právnická osoba] [obec], jež tvořil přílohu [číslo] této smlouvy, a to za účelem provozování podnikatelské činnosti nájemce v těchto prostorách. Nájemce ve smlouvě prohlásil, že se stavem nájmu seznámil a shledal jej vhodným pro účely popsané ve smlouvě. Nájemné bylo sjednáno ve výši [částka] + DPH, tj. [částka] měsíčně. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou.

43. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] [číslo listu] spisu soud zjistil, že žalobce uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO], nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl pronájem nebytového prostoru označeného [číslo] o výměře 92 m2 v přízemí budovy [adresa], jež je součástí pozemku st.p. [číslo], k.ú. [obec], vyznačeného v půdorysu přízemí vypracovaného p. [příjmení]. Polákem v rámci rekolaudace skladního sálu – objekt“ [anonymizováno]“ [právnická osoba] [obec], jež tvořil přílohu [číslo] této smlouvy, a to za účelem provozování podnikatelské činnosti nájemce v těchto prostorách. Nájemce ve smlouvě prohlásil, že se stavem nájmu seznámil a shledal jej vhodným pro účely popsané ve smlouvě. Nájemné bylo sjednáno ve výši [částka] + DPH, tj. [částka] měsíčně. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou.

44. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek, resp. společnost [právnická osoba], jejímž je jednatelem, je v nájmu v budově [adresa] v ulici [ulice], [obec], od roku [rok]. Obývají prostory v přízemí budovy, od [datum] de-facto ty samé, jen po dobu rekonstrukce asi rok a půl do ledna 2022 byli v jiných prostorách, tedy v jiné části přízemí, v současné době jsou již ve svých původních prostorách. Svědek na plánku půdorys 1 NP ([číslo listu] spisu) označil místnost [číslo] (plánek ve spise sp.zn. [spisová značka] [číslo listu] spisu – místnost [číslo]), ve které jsou umístěny kanceláře jeho společnosti, po dobu rekonstrukce sídlili v místnosti [číslo] (plánek ve spise sp.zn. [spisová značka] [číslo listu] spisu – místnost [číslo]). Svědek uvedl, že stav budovy před rekonstrukcí byl katastrofální, pokud by nepřišel nový majitel, pak by budova byla neobyvatelná, nepoužitelná. V prostorách byla plíseň, kdy museli aplikovat různé postřiky, dávaly se i nové omítky, postupně přestávaly fungovat i toalety, kdy byla jedna funkční v prvním patře, také přestávalo fungovat topení. Svědek však uvedl, že z jeho pohledu však budova byla nadále vhodná pro podnikatelskou činnost, jinak by tam nadále nesetrvávali. Od června 2020 do konce roku 2021 byli v jiných prostorách. O rekonstrukci svědek vypověděl, že tato začínala v přízemí, a to vším od podříznutí zdí, přes vnitřní omítky, nové rozvody elektra a topení. Jelikož nebyli nuceni opustit budovu po dobu rekonstrukce, vždy se tato skloubila tak, aby nadále v prostorách, které užívali, šlo topení, proud a podobně. Jak to bylo v jiných prostorách po dobu rekonstrukce, si svědek nebyl vědom, ale měl za to, že proud šel všude. Svědek uvedl, že je mu známo, že si žalovaný průběžně odvážel věci, které tam měl ještě z doby, kdy měl celou budovu v nájmu, měl tam materiál a zařízení, jaké konkrétní věci a z jakých částí si odvážel, však svědek nedokázal říci. [právnická osoba] měla klíče od předního vchodu, jinak měl svědek za to, že budova byla uzamčena. Nikdo bez klíče by se tam nemohl dostat. Ani přes zadní vchod by se bez klíče neměl nikdo dostat. Svědek nezaznamenal, jakým způsobem se žalovaný a jeho zaměstnanci dostávali do budovy, když vyklízeli své věci. Věděl, že na pozemku před budovou byly různé věci ještě po původním nájemci, měl za to, že to byl rok 2019, kdy už budova měla nového majitele, věděl, že tam také nějakou dobu stál kontejner, jak dlouho tam tyto věci byly, nedokáži již říci. V současné době po rekonstrukci už má každá místnost svůj elektroměr a vodoměr, na který je připojena, dříve tomu tak nebylo, byly tam pouze podružné elektroměry na nějaké segmenty domu, jaké konkrétní elektroměry to byly, nevěděl. [právnická osoba] se zabývá opravou a prodejem výpočetní techniky, působí jednak jako prodejna a jednak prostory používají pro skladování výpočetní techniky, kdy pro toto skladování musí například vlhkost v místnosti odpovídat běžným kancelářským prostorům, od [datum] svědek nadále shledával jimi užívané prostory jako vhodné pro účel jejich podnikání. Nájemné se od [datum] hned nezvyšovalo, někdy v pozdějších dobách, zřejmě ano. Co se týče prostor, které ještě obýval žalovaný po [datum], pak svědek měl za to, že tam stále probíhal ještě provoz truhlárny, ale nevěděl jak ještě dlouho. Co se týče odpadu společnosti [právnická osoba] čas od času odpad odvezou buď do technických služeb, případně pokud je to malé množství, dají ho do pytlů a tento vezmou domů, kde jej vyhodí. Svědkovi bylo známo, že ve výjezdu směrem k poliklinice byl kontejner i v minulosti řadu let, kdy ho čas od času nechal žalovaný vyvézt, byl tam i poté, kdy už byl nový majitel budovy a tudíž měl svědek za to, že i odpad byl ještě po původním nájemci. Svědek nevěděl, k jakému užívání byla budova zkolaudována, nevzpomínal si, zda mu na místnost [číslo] byla předložena revize elektra ani na místnost [číslo] v roce 2019. V roce 2019 bylo myšleno, že se bude topit párou, což však přestávalo fungovat, proto se tam topilo alternativně přímotopy. V polovině roku 2020 bylo zrekonstruováno kompletně přízemí budovy asi až na nějakou halu, byly podříznuty zdi, dány nové podlahy, vyměněno komplet rozvody elektra, vody, topení, zrekonstruovány toalety, jak to bylo ve vyšších patrech a kdy nevěděl. Svědek věděl, že u nich na prodejně pára praskla, zda to bylo období [datum] do doby rekonstrukce, či již dříve netušil. Opravovalo se to. Svědek nedokázal přesně popsat podlahy v jiných místnostech, věděl, že někde byly betonové, kde se opravovaly nějaké díry, někde byly parkety, ale kde konkrétně co bylo, nedokázal popsat. Věděl, že žalovaný v době, kdy měl budovu v nájmu, tam měl i další společnosti například [příjmení] [jméno], který zaměstnanec patřil ke které společnosti, nevěděl. Nevěděl, která z těchto společností mohla být původcem odpadu, o kterém hovořil. [ulice] společnost, která řešila rekonstrukci, tam měla vlastní prostředky na odvoz odpadu. Nevěděl, zda žalovaný tam měl prostory uzamčené či nikoliv, budova je rozsáhlá. Po dobu, kdy v budově probíhaly nějaké činnosti, byla budova otevřena, po skončení činnosti se zavírala, zda tam nadále někdo hlídal, nevěděl. Svědkova společnost měla klíče od vchodu z boku, ten se uzavíral, svědek nevěděl, zda vchod ze strany k rampě byl v pracovní době uzamčen či nikoliv, nechodili tam. Byl uzamčen mimo pracovní dobu, Když chodili na toaletu do prvního patra, všimli si, že tam nějaká výroba probíhala, jaká konkrétně již nevěděl, běžely tam však stroje a byli tam zaměstnanci. I v rámci lockdownu svědek v prostorách byl, zajišťovali servisní činnost. Kdo dále byl v budově přítomen v období lockdownu nevěděl.

45. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek v budově [adresa] v ulici [ulice], [obec] prováděl (jako zaměstnanec stavební firmy [právnická osoba]) stavební úpravy. Svědek uvedl, že v prvním a druhém nadzemním podlaží budovy byly místnosti plné kůží a látek, v další byl bordel, spousta molitanů, podsedáků, sedaček a židlí. Rekonstruovali dvě místnosti [anonymizována dvě slova], kterou si sami vyklidili a následně rekonstruovali [anonymizováno], když museli čekat, až se z ní vyklidí [anonymizována dvě slova], které tam měl původní nájemník. Svědek si vzpomínal, že nechávali odvézt dva nebo tři kontejnery [právnická osoba] [anonymizováno] nepořádku, který byl před objektem, byly to opět zbytky molitanu, konstrukcí židlí a sedaček. Když měli rekonstruovat přízemí, stále v místnosti, která sousedila s [anonymizováno], byla opět kupa molitanu, konstrukcí sedaček, některé hotové, šicí stroje, nitě a podobně. K jednotlivým místnostem na plánech půdorysu [číslo listu], [anonymizováno] a [anonymizováno] spisu svědek uvedl (mimo jiné uvedl vždy datu, do kdy byly jednotlivé místnosti alespoň z části zaplněny, pokud si na konkrétnější datum vzpomínal): místnost [číslo] zaplněna minimálně do poloviny ledna 2020, majitel strojů z této místnosti věci přenesl do místnosti [číslo], [číslo], [číslo], [číslo]. Místnost [číslo] byla plná do poslední chvíle, než objekt opustili tj. min do přelomu roku 2020 a 2021. U místnosti [číslo], [číslo] a [číslo] si přesně nevzpomínal, do kdy tyto byly plné, minimálně do konce roku 2019 však v těchto místnostech věci byly. Místnost [číslo] vyklízeli sami na podzim roku 2019, místnost [číslo] a [číslo] si nevzpomínal, co tam bylo. Místnost [číslo] vyklízeli sami s místností [číslo] od zbytků konstrukcí ze sedaček. Místnost [číslo] byla jakási dílna, byl to takový skládek pro truhlárnu, kde bylo spousta spojovacího materiálu a tu si vyklidil majitel truhlárny, když vyklízel místnost [číslo], tato místnost [číslo] byla do té doby uzamčená. Svědek si vzpomínal, že v místnosti [číslo] byla spousta dřevěných krabiček jakési truhličky na dvou paletách, kdy tyto byly vyklizeny, nevěděl. Místnost [číslo] byla šatna pro truhlárnu, byly tam šatní skříňky a stoly, které se vyklízely ve stejném termínu jako truhlárna. Domníval se, že v místnosti [číslo] byla spousta šatních ocelových skříněk. V místnosti [číslo] byly nějaké regály, nevěděl, kdy byla místnost vyklizena. V místnostech [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [anonymizována dvě slova], [číslo] se nacházel nějaký starý nábytek, ve které místnosti byl jaký nábytek, už nevěděl, v některých z těchto místností byly i dva staré trezory. Nevěděl, do kdy byly místnosti zaplněny a kdy vyklizeny. V místnostech [číslo], [číslo], [číslo], [anonymizována dvě slova] a [číslo] byly různě po místnostech poházeny pytle plné molitanu, kůží a podobně. V průběhu roku 2020 tyto místnosti zaplněny ještě byly, kdy byly přesně vyklizeny nevěděl. Místnost [číslo] byla převážně plná kůží, různé pytle s odřezky, byla tam dřevěná konstrukce, říkají tomu koza asi 1,5m vysoká, možná více a přes ni naházené desítky kůží. V průběhu roku 2020 se věci přesunuly do místnosti [číslo]. U místnosti [číslo] se domníval, že byla vyklizena někdy koncem roku 2020. Místnost [číslo] vzadu byla plná účetnictví, byl tam regálový systém plný šanonů, vpředu byly dvě uzamčené kóje, byly tam i role zlisovaného papíru a na nich namotané látky. Místnost [číslo] tam byly potahy, molitany látky, podsedáky, polštáře. Bylo to různě v pytlích, dřevěných bednách a podobně. Asi v půli roku 2020 mohla být místnost vyklizena, přesněji to nevěděl. O jiných místnostech v tomto patře nevěděl. Svědek dále vypověděl, že v nemovitosti před rekonstrukcí fungovala voda, elektřina, centrální vytápění nefungovalo, ale v jednotlivých místnostech byly přímotopy. Funkční byla kanalizace z některých sociálek. Do místností, o kterých hovořil a které byly zaplněny, nepřišli, nevěděl, zda tam v průběhu rekonstrukce šla elektrika, voda a podobně. Lidé, kteří jednotlivé místnosti vyklízeli, svědkovi sdělovali, že jsou to zaměstnanci Ing. [příjmení]. Svědek nevěděl, jak to bylo s klíči od budovy, svědek klíče obdržel, ale měl za to, že je museli mít i jiné osoby, protože tam občas bylo něco odvezeno, občas dveře, které zamkli, byly odemčeny, svědek věděl, že se tam pohyboval pan [příjmení], který si občas něco odvezl. V době, kdy tam začínali, fungovala ještě truhlárna, takže od té klíč mít museli, tedy i od hlavního vstupu. Co se elektroměrů týče, nevěděl, jak budova byla řešena. Svůj odpad odváželi vlastními auty na kontejnery. Vyklizení místností prováděli lidi od pana [příjmení] [příjmení]. Svědek se sám bavil i s [anonymizováno] [příjmení], že brzdí stavební práce, tento mu sdělil, že to řeší, jen nemůže sehnat kamion, který by to odvezl, nikdy nesděloval, že by to nebyly věci žalovaného. K účetnictví, o kterém svědek hovořil (šanony a spol.) se hlásila sestra [anonymizováno] [příjmení], že si to musí vyklidit. Přes den za sebou budovu stavební firma nezamykala. Jednak se tam pohybovali lidé z truhlárny, jednak se tam vyvážela stavební suť, takže zamykání nebylo možné. Svědek dále uvedl, že vyklízet jezdili zaměstnanci, kteří měli sídlit v té době v [obec] nad nemocnicí v bývalém objektu [jméno] [příjmení], nevím, zda někdy jmenovali přímo [právnická osoba]. [příjmení], v budově byl název [příjmení] [jméno]. Odpad před budovou se skládal z pytlů s molitanem, který tam byl převážně, pytle s vystýlkou z gaučů, spousta konstrukcí ocelových židlí, části konstrukcí sedaček, dřevěné bedny s papírovými svitky, na které se namotává látka. Od října, listopadu 2020 není stavební firma již v budově. Tedy skončila rekonstrukce. Poprvé byl svědek v budově v říjnu 2019. Trval na tom, že po říjnu 2019 se v truhlárně něco dělalo, běžela tam občas nějaká bruska, formátovačka. Svědek tam byl téměř každý den. Všeobecně se dělaly nové omítky, kde byly nerovné, otloukaly se a nově se štukovalo a nahazovalo, kde byly špatné podlahy, dělaly se komplet nové podlahy, včetně betonáže, kde zatékalo, dělala se nová střecha, dělalo se nové topení a okna. Dále opravy vnitřní kanalizace, opravovaly se jedny sociálky. V místnostech, kde byly vlhkem zvlněné parkety, se tyto vytrhaly a nechaly se tam betonové mazaniny, vybouraly se provizorní dřevěné příčky, možná i některé cihelné, aby se dosáhlo větších místností. Někde se zazdívaly otvory. Dělaly se sádrokartonové podhledy. Investor [anonymizováno] [jméno] vždy určil, co se bude dělat. Po domluvě s investorem některé místnosti stavební firma sama vyklidila od odřezků, nehotových konstrukcí gaučů i onen promočený odpad venku naložili na kontejner a nechali odvézt [právnická osoba] [anonymizováno]. Ze zámečnické dílny se věci přesunuli pouze do místnosti [číslo]. Pokyn dal investor. Bylo to, aby v místnosti mohli otlouct omítky. V místnosti byly kompresory, přesunuly se do hlavní vstupní chodby. Nevěděl, zda stolky a jiné věci byly označeny, komu patří. Místnosti, které svědek popisoval stran zaplnění, byly odemčeny. Investor určoval i časový postup rekonstrukce. Některé místnosti nebyly zcela zaplněny. Dle názoru svědka i v podmínkách, které v budově byly, šlo nařezat a očalounit sedačku. V určité chvíli se měnily klíče od předního vchodu i od zadního vchodu, kde je vjezd mezi potravinami a počítači, protože se tam investorovi ztratili nějaké pneumatiky, kdy se to měnilo, přesně nevěděl. Největší odřezky molitanové byly v místnosti [číslo] v přízemí, byly u stěny, kde je přes cestu gymnázium. Tyto odřezky zklikvidoval [anonymizováno] [příjmení], bylo to to poslední, co tam bylo. Likvidoval se odpad, který byl před budovou několik měsíců, kdy do něj dlouhodobě pršelo, vyvážel se jednak kontejner, který tam byl plný a následně se vyvážel i další, který byl přistaven. [jméno] [příjmení] první kontejner nechtěl odvézt zpočátku, protože nebyl zaplacený. Truhlárnu vyklízeli zaměstnanci [anonymizováno] [příjmení], věci z místnosti se přesouvali do místnosti [číslo] a některé stroje byly v chodbě mezi místnostmi [číslo], [číslo] a [číslo] a místností [číslo].

46. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek zajišťoval nákup budovy pro žalobce. Při tomto se seznámil se stavem této budovy, pořizoval i fotodokumentaci. Výroba v budově probíhala před [datum] i po tomto datu se v budově svítilo a výroba tam probíhala, svědek však neznal její přesný rozsah. Nájemcem tehdy byla [právnická osoba] [anonymizováno], podle smluv, které byly svědkovi předloženy, svědek tedy předpokládal, že výroba probíhala stran této společnosti a probíhala především v truhlárně. Budova byla stále funkční, její stav odpovídal jejímu stáří a používání, nicméně stále odpovídala tomu, že v ní mohla probíhat výroba, když také stroje v truhlárně stále běžely, skladovalo se stále v prostorách, kde se skladovalo i před tím, takže v tomto směru použitelná a využitelná byla. Následně se dělala rekonstrukce, ale v jakém období a rozsahu, svědek nevěděl. Když chtěl přijít do budovy svědek, klíče neměl, vždy zavolal panu [příjmení] a ten mu buď otevřel, nebo mu řekl, že je otevřen vchod od parkoviště - vrata do budovy. Svědek měl kontakt na pana [příjmení], ten moc nekomunikoval, předal mu však kontakt na pana [příjmení]. Svědek se v budově pohyboval asi tak do dubna 2019, kdy mělo dojít k předání klíčů bývalého nájemce novému majiteli, pak už ho tam nebylo třeba. Jestli skutečně k předání klíčů došlo, už mu není známo. Fotodokumentaci jednotlivých místností svědek pořizoval kvůli své práci, ne však všech místností. Do budovy pak ještě několikrát zašel, měl na starosti pronájem budovy, naposledy tam byl v zimě 2021. Svědek k jednotlivým místnostem na plánech půdorysů [číslo listu] – [anonymizováno] spisu uvedl: místnost [číslo] byla zamčená, bylo do ní vidět pootevřenými dveřmi, byla tam strojová vrtačka a další kovový materiál, šrouby, stoly a podobně. Zaplněná byla do dubna 2019, dále již nevěděl. Místnost [číslo] byly tam stroje na obrábění dřeva, opět do dubna 2019 místnost byla zaplněna, poté nevěděl. Místnostech [číslo], [číslo], [číslo] o této místnosti nevěděl. Místnosti [číslo] a [číslo] byly uzamčené, když tam svědka pan [příjmení] vzal, odemkl tyto místnosti, takže měl svědek za to, že tam byl materiál žalovaného, když pana [příjmení] pověřil [anonymizováno] [příjmení], aby se svědkem komunikoval. Místnost [číslo] zřejmě sloužila jako vzorkovna. Místnost [číslo] plná materiálu. Místnost [číslo] nebyla prázdná, byly tam segmenty pro výrobu nábytku, bylo to tam už v roce 2018. Místnost [číslo] byly tam složeny role molitanu a věci sloužících k výrobě nábytku. Jmenované místnosti nebyly určitě vyklizeny do dubna 2019, dále nevěděl. Místnost na plánku přízemí (založené ve spise [spisová značka] [číslo listu]) nazvaná zastřešený dvůr byla celá obložená materiálem, byla tedy zatarasená přístupová cesta, respektive byla velice ztížená. Byl to obdobný stav, který byl již před [datum]. Do dubna 2019 to určitě vyklizené nebylo, případně ve velmi omezené míře. V druhém nadzemním podlaží byly zamčené veškeré kanceláře, v třetím nadzemním podlaží byla zamčená místnost [číslo], kde byly podle [anonymizováno] [příjmení], kůže. Další místnosti svědek neměl důvod procházet, tudíž nevěděl, čím byly zaplněny a do kdy. Svědek soudu předložil i vlastní CD ([číslo listu] spisu) s fotografiemi, které pořizoval, kdy datum uvedené u jednotlivých fotografií dle svědka odpovídá datu, kdy tyto fotografie pořizoval. Svědek dále uvedl, že jediným uživatelem nemovitosti před [datum] byla společnost žalovaného, protože to byla jediná nájemní smlouva, která existovala, pak už byly jen smlouvy zřejmě podnájemní. [příjmení] od budovy měl [anonymizováno] [příjmení] a společnost žalovaného, pokud nepočítal obchody v budově s vlastním vchodem. O nové nájemní smlouvě svědek vedl jednání vyjma vlastníka právě se společností žalovaného jakožto účastníka předchozí nájemní smlouvy. Po [datum] žádal o klíč vlastníka budovy, když jej však neměl, chtěl ho vyžádat od [anonymizováno] [příjmení], s ním měl jedno až dvě osobní setkání, dojednat schůzku bylo však komplikované, proto ho [anonymizováno] [příjmení] odkázal na kontaktní osobu pana [příjmení]. O klíčích však nakonec nejednali, když v době, kdy v budově byly ještě cizí věci, toto nebylo prakticky možné. Od bývalého vlastníka měl svědek jediný kontakt na bývalého nájemce, tedy na žalovaného, se kterým tedy jednal o vyklizení, když ho považoval za vlastníka věcí. Svědek uvedl, že nemá informaci, že by mu [anonymizováno] [příjmení] sdělil, že věci nejsou jeho společnosti a že se se svědkem proto nebude bavit o vyklizení. Obvyklá cena skladovacích prostor v obdobných budovách činila od [datum] dle názoru svědka [částka] za m2 za rok a výše, obvyklá cena výrobních prostor činila [částka] za m2 za rok a výše. Svědek toto srovnával s danými objekty, které pronajímal v té době, nepamatoval si, že by se něco pronajímalo za nižší cenu. Cena [částka] na m2 za měsíc je dle svědka cena velmi pěkných prostor, za tuto částku se pronajímají spíše obchodní prostory. Svědek dále uvedl, že za covidové období byl velký zájem o pronájem takovýchto prostor, kdy všichni chtěli skladovat. Výroba také nepřestávala, nájmy výrobních prostor se neukončovali, výroba byla hrazena z dotačních prostředků. Svědek uvedl, že fotografie z 31. 1. (na jím předloženém CD) nazvané voda jsou z roku 2019, kdy prasklo topení, nebo voda v nějakém nadzemním podlaží, nevěděl, jestli druhé nebo třetí, byly mokré podlahy v onom patře, mokré byly i stropy v patře pod ním, podlahy v patře pod ním už mokré nebyly. Svědek měl informaci, že o koupi nemovitosti měl zájem [anonymizováno] [příjmení], sám s ním v této záležitosti nejednal. Ohledně dalšího nájemního vztahu se svědek pokusil jednat s [anonymizováno] [příjmení], osobně se setkali asi dvakrát, najít termín setkání bylo však problematické. Svědek nevěděl o tom, že by se nakonec připravovala nájemní smlouva. Ztroskotala i jednání o možném prodloužení staré nájemní smlouvy, svědek neměl kontakt s panem [příjmení], nedařilo se mu s ním v tomto směru řádně spojit, proto tato jednání ztroskotala. Za dobu spolupráce svědka s panem [jméno] dostal svědek nabídky k pronájmu, o čemž svědčí nájemní smlouvy. Čtvrté nadzemní podlaží svědek nedostal k tomu, aby ho pronajal. Zbylé prostory nemohl pronajmout, když se stále vyklízely.

47. Z falsh disku [číslo listu] spisu a fotografií ve spise sp.zn. [spisová značka] [číslo listu] spisu soud zjistil, že tento obsahuje fotografie (včetně fotografických záznamů z kamer) místností uvnitř budovy [adresa] v ulici [ulice], [obec] a prostor před touto budovou. V prostorách před budovou je zachyceno velké množství odpadu - v plastových pytlích látky, molitany, mimo pytle viditelné části kovových konstrukcí, palety. Fotografie zachycují i přistavený kontejner plný tohoto odpadu. Fotografie z května 2021 ([datum] – [datum] z kamer) zachycují vyklízení místností v budově do přistaveného vozidla k rampě. Vyklizovány jsou např. dveře, nehotové sedačky a křesla, regály, krabice, pytle s látkami a molitany, velké kusy molitanů, šanony a další množství dokladů, na kterých je název společnosti žalovaného a označení - účetnictví ([číslo], 2013, 2015) nebo např. ukončené leasingy. Fotografie ze [datum] zachycují nepořádek v jednotlivých místnostech budovy – role látek, krabice, rozležené části regálů, stoly, psací stroj, velké množství pytlů, kovové konstrukce, sedačky, molitany, starý stroj, bedny s papíry, kdy tyto jsou převáženy do přistaveného vozidla (dodávky). Fotografie ve složce [anonymizováno] prostory rozdělení dle místností zachycují místnosti: [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], chodbu v 2. NP a chodbu ve 3. NP. Fotografie u data změny mají označené datum [datum] (4 fotografie), [datum] a [datum]. Na fotografiích je každá ze zachycených místností zaplněna (alespoň z části), a to např. pytli s molitany či látkami, krabicemi. V místnosti [číslo] jsou zachyceny pytle s molitany (značné množství). V místnosti [číslo] jsou zachyceny pytle s molitany, nepořádkem (opět značné množství). V místnosti [číslo] je zachycen i velký stroj, stůl, palety i pracovní bunda, přímotop. V místnosti [číslo] jsou zachyceny krabice. V místnosti [číslo] jsou zachyceny krabice, koště, palety. V místnosti [číslo] jsou zachyceny krabice, regály, drobné nářadí, stoly (celá místnost plná nepořádku). V místnosti [číslo] jsou zachyceny velké výrobní stroje, stoly, drobné nářadí a kusy různých materiálů. V místnosti [číslo] jsou zachyceny krabice, molitany, role od látek (velké množství nepořádku). V místnosti [číslo] jsou zachyceny kanystry, sudy a jiné nádoby označené samolepkami upozorňujícími na hořlavinu. V místnosti [číslo] jsou zachyceny molitany, krabice (opět ve velkém množství). V místnosti [číslo] jsou zachyceny velké kusy gaučů, křesel, polštářky, látky. V místnosti [číslo] jsou zachyceny krabice. V místnosti [číslo] jsou zachyceny zabalené kusy gaučů či křesel, molitany, krabice. V místnosti [číslo] jsou zachyceny regály, krabice, jeden větší stroj. V místnosti [číslo] jsou zachyceny stůl, kbelík, hadr, velký nepořádek i na podlaze. V místnostech [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] je zachycen kancelářský nábytek – stoly, křesla, krabice s papíry, počítače. V místnosti [číslo] jsou zachyceny gauče, molitany, regály. V místnosti [číslo] je zachycena skříň, žehlicí prkno, polička, mikrovlnná trouba. V místnosti [číslo] jsou zachyceny židle, stůl a velké krabice. V místnosti [číslo] jsou zachyceny krabice a lyžařská obuv, stůl, zrcadlo a pokladny. V místnosti [číslo] je zachycen nepořádek, krabice, židle, molitany, role látek. V chodbách v 2. NP a 3. NP jsou zachyceny regály, krabice, křeslo.

48. Z vyjádření společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] [číslo listu] spisu soud zjistil, že tato společnost prováděla pro žalobce stavební práce na jeho nemovitosti v ulici [adresa], [obec]. Tato společnost neměla důvod si opatřovat podklady o stavu o rozvodech elektroinstalace v uvedené nemovitosti. Společnosti bylo určeno odběrné místo elektrické energie, které se po dobu výstavby nezměnilo. Toto určil zástupce [právnická osoba] s.r.o. [anonymizováno] [jméno] [jméno].

49. Z vyjádření [právnická osoba], a.s. ze dne [datum] [číslo listu] a [anonymizováno] spisu soud zjistil, že tato společnost neeviduje pro adresu odběrného místa – ulice [adresa], [obec], u společnosti žalobce za období od [datum] do [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky.

50. Z vyjádření žalobce ze dne [datum] [číslo listu] spisu soud zjistil, že v období od [datum] do [datum] nebyla žalobcem v nemovitosti prováděna žádná elektroinstalace, v daném období byla elektroinstalace v původním stavu a nebyly k ní od původního majitele nemovitosti poskytnuty žádné podklady. V období od [datum] do [datum] bylo v nemovitosti jedno odběrné místo. Žalovaný (který nemovitost užíval nejméně od [datum] a také v době od [datum] do [datum]) mohl a musel vědět, jaká měřící zařízení byla v prostorech, které užíval a která se vztahují k odběrnému místu, na které sám žalovaný uzavřel s dodavatelem el. energie smlouvu. Žalovaný byl do [datum] nájemcem celé budovy, prodejny poté dával do podnájmu. Žalobce identifikační kódy tehdejšího měřícího zařízení, které smluvně zajistil žalovaný, nezná, dnes je budova již po rekonstrukci. Prodejny (dnes pronajaté prostory v přízemí budovy) byly v předmětném období (tj. do [datum]) vybaveny podružnými elektroměry, těm nebyly identifikační kódy přiděleny. Nemovitost byla napájena elektřinou pouze z odběrných míst, která byla zřízena v nemovitosti.

51. Z informací o parcele k datu [datum] a k datu [datum] [číslo listu] spisu soud zjistil, že budova [adresa] byla zapsána co do způsobu využití k oběma datům jako stavba pro výrobu a skladování.

52. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek je zaměstnancem žalobce, pracuji jako vedoucí expedičního a reklamačního oddělení, je také jakýmsi správcem předmětné nemovitosti. Jako správce v budově působí od doby, kdy ji zakoupil žalobce, tedy od roku 2019. V této době v budově byli nájemníci a to společnost žalovaného, dále [anonymizováno], dále [anonymizována tři slova] a [příjmení] [jméno]. Žalovaná společnost měla v budově stále své věci. Z jejich strany stále v budově probíhala výroba, což svědek přímo viděl. Cca 12 měsíců tam ještě nějací zaměstnanci žalovaného chodili nařezávat nějaké dřevo. Zhruba do pátého, šestého měsíce měli určitě lidé od žalovaného klíče, pak se zámky měnily. [anonymizována dvě slova] svědka požádal o přístup do budovy po období, na kterém se dohodl s panem [jméno]. Budova se přes den zamykala, přesto pak zjistili, že žalovaný a jeho zaměstnanci chodí jiným vchodem, a to z ulice od [anonymizována dvě slova], žalovaná společnost však klíče dostala od nových zámků, aby mohla odvážet své věci. [příjmení] klíče jí byly dány opět někdy během pátého až šestého měsíce 2019, bez klíčů mohli být asi tak týden. Svědek se domníval, že asi týden neměli přístup ke vchodu k rampě. K jednotlivým místnostem na plánech půdorysu [číslo listu], [anonymizováno] a [anonymizováno] spisu svědek uvedl: místnost [číslo] se vyklízela jako jedna z prvních, bylo to někdy přelom léta a podzimu v roce 2020, dodělávalo se tam ještě topení, žalovaný to chtěl využít jako sklad. Topení se tam pak dodělávalo kolem podzimu 2020. Místnost [číslo] byla vyklízena zhruba ve stejné době jako [číslo], pak se z ní stala místnost pro řemeslníky. Místnost [číslo] tam byl velký nepořádek, byly tam ledničky, za tím byla rozvodna páry, bylo to uzamčené hodně dlouho, svědek tušil, že tam hrál roli i pan [příjmení], nevěděl, zda to byl zaměstnanec či spolupracovník pana [příjmení], nicméně tento určoval, co kde a jak se posune. Místnost byla vyklizena asi na jaře 2021. Místnost [číslo] tato místnost je vlastně za párou, byly tam nějaká železa, nebo trubky, bylo to vyklízeno někdy současně s místností [číslo]. Místnost [číslo] tam byly regály a nástroje pro truhlárnu, bylo to vyklízeno společně s truhlárnou, svědek si nebyl jist, zda v roce 2020 nebo 2021. Místnost [číslo] byla truhlárna, ta musela být vyklízena před létem, protože se tam předělávala střecha asi rok 2020, opět nevěděl jistě, zda 2020 nebo 2021. Místnost [číslo] byla šatna k truhlárně, byly tam nějaké sprchy a plechové šatní skříně, vyklízena byla ve stejné době jako truhlárna. Místnost [číslo] tam byly plechovky od lepidel, bylo to tam dost dlouho, vyklízela se až v závěru, když se odvážel veškerý nepořádek, někdy podzim 2020. Místnost [číslo] byla plná palet, klecí molitanu, byly tam kartonové tubusy, bylo tam vše z výroby gaučů a křesel, kdy byla vyklizena, nevěděl. Místnost [číslo] byla prodejna, byly tam hotové výrobky, gauče, k tomu měli i osvětlení, dále tam byl pak i nepořádek, který se asi neměl kam jinam dát. Datum vyklizení nedokázal blíže určit. Místnost [číslo] sloužila jako sklad dílů, židlí, byla tam nějaká madla, kovové prvky, kdy byla vyklizena, nevěděl. Místnost [číslo] tam bylo hodně věcí na paletách, krabicích, byly tam sedačky, varná konvice, lednice, byly tam stroje i nějaké výrobky, gauče, konferenční stolek, spousta molitanu, tato místnost se vyklízela až v závěru, když žalovaný budovu definitivně opouštěl. Místnost [číslo] lepil se tam molitan, v této místnosti do dubna 2019 někdo pracoval a vyklizena byla zhruba do dvou měsíců, co se tam přestalo pracovat. Místnost [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] to byly kanceláře, místnost [číslo] byla taková průchozí místnost, tam se pak skladovaly různé zbytky kůží, žalovaný toto vyklidil, až když opouštěl celou budovu. Místnost [číslo], [číslo] byly ve stejném režimu jako předešlé místnosti, navíc průchod k nim byl po celou dobu znemožněn, protože na chodbách byla spousta věcí, které vadily tomu, aby se k nim člověk dobře dostal. Místnost [číslo] tam byly naházené pneumatiky, byl to stavební,,bordel“ za celá léta používání budovy tuším, že byla díra v podlaze, vyklizeno to bylo opět až ke konci odchodu žalovaného. Místnost [číslo] v této místnosti byly nějaké věci po období 4-5 měsíců, pak už to bylo prázdné. Místnost [číslo] byl to sklad kůží, rolí vatelínu, byly tam textilie, po roce a půl pak věci z této místnosti přestěhovali o patro níže a do vedlejších místností v 2 NP dle tohoto plánku. Místnost [číslo] byla u schodiště, svědek si nebyl vědom, zda tam byly nějaké věci. Místnost [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] do těchto místností pak byly také přemístěny věci a nepořádek z místnosti [číslo] a vyklizeny byly až v závěru, když žalovaný budovu zcela opouštěl. Místnost [číslo] ta byla plná jako předešlé místnosti a vyklízela se až v závěru. Místnost [číslo] byly tam kabely od internetu, boty na lyže, zrcadlo a nějaká pokladní stroje, také se to vyklízeno až v závěru. Místnost [číslo] byla půda, byl tam archiv, tedy dokumenty firmy žalovaného za několik let působení v budově, pak tam byly i dřevěné bedny a v nich role látek a dále drobné věci. I tyto věci se odvážely těsně ke konci, kdy žalovaný komplexně opustil budovu, žalovaný budovu opouštěl po delší dobu, tudíž svědek nedokázal přesně sdělit, zda to bylo 3 nebo třeba 2 měsíce před jeho odchodem. Všechny věci, o kterých svědek hovořil, vyklízeli lidé, kteří poslouchali pokyny pana [příjmení], zda to byli přímo jeho zaměstnanci, svědek nevěděl. Když budova byla v roce 2019 převzata novým majitelem, fungovalo v podstatě vše, jen místy vypadávalo topení. Došlo tam k problému s únikem vody, někdy v začátku po převzetí budovy, kdy někdo odpojil bojiler, zachytilo se to však rychle, byli na to upozorněni od zaměstnance pana [příjmení], rychle vše dávali do pořádku, odčerpala se voda, zbytek se setřel, jediné, kde mohla vzniknout škoda, byla chodba mezi výtahovými šachtami a mohly být poškozeny parkety a lina, když se vzedmuly. Průsak vody se dostal ze 4 NP do 3 NP, kde se vzedmuly ony podlahy. V tomto podlaží byly věci na paletách i chodbách, voda se nikdy nedostala nad parkety, ale pod nimi se odpařovala, proto se poškodily tak, že se začaly zvedat. Elektroměrů byla v budově spousta, svědek nedokázal rozklíčit, které patřily komu a k jaké místnosti, proto pouze vyfotil jejich stav, bylo to zhruba období druhého až třetího měsíce, co v budově byli. Apelovali na pana [příjmení], aby věci vyklízel, protože sami potřebovali prostory, občas se nějaké věci pouze posunuly, ale vše delegoval pan [příjmení], svědek ho nikdy neslyšel hovořit o tom, že by některé z věcí v místnostech, o kterých výše hovořil, nebyly žalovaného a že by je nechtěl proto vyklidit. Poté, co se poprvé měnily klíče, si pan [jméno] už nepřál, aby probíhala výroba v truhlárně, protože kvůli tomu byly nějaké neshody, proto chtěl, aby žalovaný klíče vrátil, avšak se zjistilo, že si žalovaný udělal kopie, a proto se zámky měnily znovu, mohlo to být asi tři měsíce po první výměně. Před budovou byl odpad, byly tam pytle plné kůží, vatelínu, konstrukce židlí, železa, byl tam plný modrý kontejner. Svědek měl zařídit, aby byl přivezen další kontejner pro stavbu, ale firma, která je měla dovézt, uvedla, že pan [příjmení] už neuhradil finance za ten, co už tam byl nějakou dobu, proto svědek předpokládal, že tento odpad byl od žalovaného. Svědek nedokázal specifikovat obsah dohody o úhradě a likvidaci odpadu. Nakonec tomu bylo tak, že jim kontejnery dali, ale musel je uhradit pan [jméno]. Elektrická energie se určitě po [datum] čerpala i s ohledem na výrobu, která tam probíhala, nadále tam probíhalo řezání, svědek to procházel každý den, a protože měřil nějaké místnosti, do posledního patra tedy 4 NP už mohli dávat nějaké své zboží, když nevadilo, že je tam zima. Svědek k výrobě v budově dále uvedl, že se tam řezalo na pile, řezalo se na brusce, svítilo se tam a to i na příchozí chodbě, na chodbě běžel ze začátku i kompresor. Místnost [číslo] truhlárna určitě v roce 2019 tedy po celý rok nebyla vyklizena. V místnosti [číslo] určitě tam byly věci [číslo] měsíců poté, co do budovy přišli. K místnosti [číslo] a [číslo] uvedl, že věci tam mohly být tak maximálně rok. Ohledně celé budovy svědek komunikoval s panem [příjmení] nikdy s nikým jiným, řešili spolu například přístupy do budovy, uvolnění prostoru, posun různých věcí a jejich odvoz, zařizování odpadů, [anonymizováno] [příjmení] žádal svědka, zda by mohl opatřit ještěrku pro zvednutí a odvoz strojů. Poté, co byly vyměněny podruhé zámky, měl žalovaný přes den přístup do budovy, protože už tam byli řemeslníci a přední vchod byl otevřen, protož měli před ním uskladněný materiál, běžně tam procházeli, proto nebyl problém, aby se lidé od žalovaného do budovy dostali a mohli si odstěhovat věci. Budova se zamykala asi kolem 15:00- 16:00 hodiny, když řemeslníci odešli. Ráno chodili například elektrikáři časně, krátce před 6:00 hodinou. Svědek tam chodil asi tak kolem 9:00- 10:00 hodiny, stávalo se, že mu pan [příjmení] volal, zda by v konkrétní dobu byla budova otevřena, že si něco přijdou odvézt, pouze jeden den, kdy se vylily podlahy, nemohl žalovaný věci stěhovat. Nikdy se nestalo, že by si pan [příjmení] stěžoval, že by budova byla uzamčena, když potřebovali odstěhovat věci. Před tím, než v budově byli řemeslníci, již žalovaný něco málo začal vyklízet, nicméně prakticky vždy něco odvezli, ale současně něco jiného přivezli, takže se to vyrovnalo. Poté, co v budově řemeslníci fungovali, žalovaný vyklízel, když řemeslníci v budově působili, nepotřeboval od svědka odemknout budovu, ta byla přístupná, byly asi pouze 3-4 výjimky na pár hodin, kdy bylo žalobci dovezeno zboží na kontejnerech, a tento zabíral prostor, takže se nedalo stěhovat, o tom však vždy byl dopředu pan [příjmení] informován. Všechny věci, které tam byly, tak ohledně nich vždy probíhala komunikace s panem [příjmení], vždy se ke všem věcem hlásil, vždy se s ním diskutovalo, co odveze a neodveze, když tam byla nějaká výroba i toto byla komunikace s ním, nikdy nesdělil, že by nějaké věci nepatřili jemu. Pokud žalovaný do budovy dovážel dřevotřískové desky, či vatelíny, protože je zřejmě nemohl uskladnit v té době u sebe nad nemocnicí, pak tyto byly označeny společností žalovaného. U věcí, co už v budově před tím byly, pak samozřejmě na šanonech či věcech v archivu byl název společnosti žalované, pokud jde o různé pytle s molitany a podobně, ty žádný štítek neměly. Pokud zmiňoval například lyžáky a jiné drobnosti, ty se nacházely původně v kancelářích, které obývala původně společnost žalované. V začátku roku 2019 svědek sice neviděl kompletování celého výrobku v rámci probíhající výroby, ale viděl dělání celé konstrukce gauče. Materiál byl většinou dřevotřísky a překližky. Šití látek tam neviděl. První se začala rekonstruovat místnost [číslo]. To bylo někdy před zimou 2019. V této místnosti se začalo rekonstruovat, až když věci z ní převezli na halu. [příjmení] myslel svědek místnosti [číslo] a [číslo]. Svědek vysvětlil, proč původně uváděl, že tato místnost byla vyklizena koncem roku 2020, uvedl, že se špatně orientuji v letech, ale samozřejmě, pokud budovu převzali 2019 a rekonstrukce začala roku 2019, pak to byl rok 2019. Přestože probíhala rekonstrukce, bylo možné použít místnosti, o kterých se tu mluvilo, ke skladování a výrobě. V místnosti [číslo] se podlahy dělaly až v další fázi, kdy tam měla být prodejna. Truhlárna se rekonstruovala, až když byla vyklizena. V celé budově byla spousta kůží, které visely přes bydla, byly srolované, byla tam velká spousta textilií v rolích.

53. Z výslechu svědka [jméno] [jméno] soud zjistil, že žalovaný, resp. [anonymizováno] [příjmení] je bývalým zaměstnavatelem svědka, žalobce je jeho současným zaměstnavatelem. U žalobce je svědek zaměstnán od června 2021. Do té doby pracoval u žalovaného. V době, kdy byl zaměstnán u žalovaného, působil v předmětné nemovitosti ([adresa]), o které je veden tento spor. V nemovitosti působil i po [datum]. V nemovitosti dělali truhlařinu. Nedokázal určit přesně, do kdy výroba v nemovitosti byla prováděna, ale rok určitě. Tedy rok 2019. Žalovaný tam po [datum] měl uskladněno spoustu věcí. Ze začátku zaměstnanci žalovaného měli klíče od budovy, poté co už klíče neměli, do budovy docházeli v době, kdy tam byli řemeslníci. V této době byla budova přístupná cca od 7:00 hodin do 16:00 hodin. Po celou dobu tam chodili pracovat, a pokud bylo potřeba, něco se odvezlo. Z kraje roku poté, co po 2-3 měsících přišli o klíče, se stalo, že se do nemovitosti nemohli dostat, protož byla uzamčena ale nechtěli se tam dostat za tím účelem, že by chtěli věci odvážet, ale pouze za účelem výroby. Kolikrát se to stalo, svědek nevěděl. Pak když tam byli řemeslníci, budova byla otevřena, oni tam však nemohli, ale svědek nevěděl proč, zda to bylo něco v komunikaci mezi panem [jméno] a [příjmení]. Jak se na začátku řešil postup při uzamčené budově, šlo mimo osobu svědka, uvedl, že si zřejmě kvůli tomu volali pan [jméno] s panem [příjmení]. Pak se tam po této domluvě dostali. Budova i po [datum] byla nadále funkční a sto k tomu, aby v ní probíhala výroba a byly tam skladovány věci. Elektřina šla stále. Svědek se nedomníval, že by před rekonstrukcí měla každá místnost svůj elektroměr. Nevěděl, jaké elektroměry byly k místnostem, které užíval žalovaný a jaké byly případně pro jiné uživatele nemovitosti. V nejvyšším patře praskla voda, ale truhlárny se to nijak nedotklo, takže výroba mohla pokračovat. K jednotlivým místnostem na plánech půdorysu č.l. 29, 30 a 31 spisu svědek uvedl: v místnosti [číslo] určitě měl žalovaný věci, nevzpomínal si však, do kdy místnost byla plná. Místnost [číslo] nejprve tam měl žalovaný věci, poté ruční dílnu. Ruční dílna tam byla dlouhou dobu, tj. 1 rok určitě. Místnost [číslo] byla tam údržba, tuto místnost měl zamčenou pan [příjmení], ten zřejmě pracoval u pana [příjmení]. Minimálně rok v takovémto stavu byla. Místnost [číslo] byla plná,,bordelu“. Byly to věci žalovaného. Svědek nevěděl, do kdy to bylo plné. Místnost [číslo] tam byly také věci, běžně by se dalo touto místností projít na [číslo], ale projít se kvůli věcem nedalo. Domníval se, že vyklizena byla společně s truhlárnou. Místnost [číslo] tam měl žalovaný věci, stroje, probíhala tam výroba. Minimálně rok ano. Místnost [číslo] měli tam zaměstnanci žalovaného šatnu a byly tam umývárky. Vyklízela se společně s truhlárnou. Místnost [číslo] tato místnost byla taky plná věcí žalovaného. Co se týče termínu vyklizení, nevěděl. Místnost [číslo] byl to sklad žalovaného, měli tam věci. Tento se vyklízel až naposledy, když žalovaný kompletně opouštěl budovu. Místnost [číslo] a [číslo] byla také plná věcí žalovaného. Termín vyklizení nevěděl. Místnost [číslo] byl to nevětší sklad žalovaného, platí totéž, co vypověděl u místnosti [číslo]. Místnost [číslo] byla tam čalounická dílna, opět s věcmi žalovaného. Kdy byla vyklizena, nevěděl. Místnost [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] to byly kanceláře, kde opět měl žalovaný věci, skříně a podobně. Kdy byly vyklizeny, nevěděl. Místnost [číslo] tam byla jídelna, opět tam byly věci žalovaného, stran data vyklizení nevěděl. Místnost [číslo] tam měli kuchyňku, věci žalovaného tam byly. Kuchyňka a jídelna v tomto patře sloužily dříve pro lidi z kanceláře. Kdy byla vyklizena, nevěděl. Místnost [číslo] byla něco jako záchod, který byl nefunkční, zbyl tam nepořádek po zaměstnancích žalovaného. Datum vyklizení nevěděl. Místnost [číslo] byla šicí dílna, tam byly šicí stroje, vyklízela se jako první, vyklízela se v lednu 2019, svědek se domníval, že se vyklízela celá. Místnost [číslo] byl sklad kůží. Tuto místnost vyklízel svědek, věděl, že to byl leden, asi rok 2020, protože to nebylo v lednu, kdy se stal majitelem žalobce. Místnost [číslo] byla střihárna, nevěděl, kdy byla vyklizena. I místnosti [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] byly plné, používaly to střihačky, takže to bylo plné kůží, dobu vyklizení nevěděl. Místnost [číslo] tam měl žalovaný věci, co se týče [číslo], ta byla zamčená, takže tam svědek nebyl. Nevěděl, kdo místnost uzamkl. Datum vyklizení obou místností nevěděl. Místnosti [číslo] říkali půda. [jméno] byly opět uskladněné věci a vzadu byl ještě archiv. Datum vyklizení nevěděl. Ze začátku roku 2019 se odvezly věci, které byly potřeba pro výrobu jinde, tedy hlavně šicí stroje. Na začátku roku 2019 byl odpad před budovou, byl to odpad žalovaného. Byl tam plný kontejner, ale ten se neodvezl, kdo ho nakonec nechal odvézt, nevěděl. I při rekonstrukci nadále běžně fungovali, v truhlárně se nadále vyrábělo. Začátkem roku se šicí stroje vyvážely a vyklízely ze dvou šicích dílen, jedna šicí dílna byla v 2 NP a druhá šicí dílna byla ve 4 NP. Ve 3 NP byla ona střihárna a kůže, o které hovořil. Když svědek mluvil o místnosti [číslo], rokem 2020 si nebyl jist, uvedl, že to mohl být i rok později. Svědek byl jsem zaměstnancem pana [příjmení], ve smlouvě jako zaměstnavatel figurovala [právnická osoba] [anonymizováno], když hovořil o všech věcech v budově, věcech žalovaného, byly to věci pana [příjmení], který tam měl vícero firem. Svědek pracoval jako truhlář a vyráběl konstrukce na sedačky. Ty se posléze olepily a pak šly na čalounění. Tyto následné práce pak probíhaly v patře označeném v plánku jako 2 NP. Určitě to platí pro rok 2019. Z kraje roku 2019 se určitě v budově sedačky ještě čalounily. Do ostatních místností chodil, protože tam pracoval 12 let a běžně se tam pohyboval. Na molitanech určitě štítek byl, bylo tam [anonymizována tři slova] a další, na ostatních věcech asi žádné označení nebylo. Svědek se domníval, že [příjmení] [jméno] je švýcarská firma, kde je pan [příjmení] společník, svědek a spol. pro ně dělali kožené sedačky. Když skončila výroba truhlárny, tedy konec roku 2019, začátek roku 2020, svědek nadále pracoval pro pana [příjmení] jako truhlář, buď chodil do výroby, kterou měl u sídliště u nemocnice, nebo chodili stále do předmětné budovy uklízet, vyklízet či posouvat nějaké věci. Při rekonstrukci se dělaly stěny, podlahy a podobně. I v této době s nimi se tam dalo fungovat, tedy ve smyslu něco vyrábět. Ze začátku v budově fungovalo topení, pak se na příkaz pana [příjmení] občas pustilo, když potřebovali topení, stále fungovalo, to bylo v truhlárně, v jiné místnosti si topili přímotopy. Svědek nedokázal říci, kdy topení přestalo fungovat. V jiných místnostech používali přímotopy proto, aby se šetřila energie, protože to byla jiná větev topení, a kdyby zatopili běžným topením i tam, šlo by to i do místní nahoru, kde už nikdo nebyl a ty by se vyhřívaly zbytečně. Svědek dále uvedl, že pan [příjmení] zadával konkrétní úkoly, co mají dělat, včetně práce v truhlárně Po [datum] klíče od budovy stále měli z předchozího období. Když se poprvé zámky vyměnily, posílal nás do budovy pan [příjmení] za účelem práce. Stalo se, poté, co klíče neměli, že čekali, až se budova otevře a čekali v jiné dílně žalovaného na adrese [adresa žalované]. Svědek nevěděl, zda konkrétní konstrukci vyráběl pro [anonymizována dvě slova], nebo [anonymizováno]. I po [datum] se v budově pohybovali zaměstnanci jak truhlářství, tak firmy [anonymizováno]. I já svědek vyklízel věci jako látky a molitany, tedy dělal i činnost nesouvisející s pozicí truhláře a to na pokyn pana [příjmení]. I svědek vyklízel věci, které patřili [anonymizováno], protože tak byly označeny, a to i po období po [datum]. S lidmi v předmětné budově dělal svědek 12 let, proto věděl, kdo kde dělal a že tam byli i zaměstnanci [anonymizováno]. Věci, které stěhovali, byly například molitany, látky, podšívky, nedokázal 100% říci, že tyto byly označeny vlastníkem [anonymizováno]. Že to byly věci [anonymizováno] má za to, že s nimi pracovali právě zaměstnanci [anonymizováno] a používali je při své výrobě. Ke klíčům od budovy svědek ještě upřesnil, že se nestalo, že by od [datum] do doby, než pan [příjmení] kompletně opustil budovu, byla zaměstnancům pana [příjmení] budova znepřístupněna tím, že by byla uzamčena a oni se do ní nedostali, aby stěhovali věci. Stalo se, že se například pár týdnů nestěhovalo, ale ne proto, že by se do budovy nedostali, ale bylo to na pokyn pana [příjmení]. Svědek uvedl, že to, že větou, že nebyly splněny podmínky, mínil to, že budovu nevyklízeli tak, jak bylo domluveno, že se vyklízet bude, či tam přivezli další věci, které už tam navážet neměli.

54. Z výslechu svědka [jméno] [jméno] soud zjistil, že k žalovanému nemá žádný vztah a k žalobci je pouze v obchodním vztahu, kdy v rámci tohoto do předmětné budovy dochází asi tak 2x týdně, o doby, co ji žalobce koupil, tedy od roku 2019. Budova ještě na začátku roku 2019 byla plná věcí, probíhala tam výroby nábytku, gauče a podobně. Pohybovali se tam zaměstnanci pana [příjmení]. Dva lidi tam svědek znal a podle toho, jak mluvili, ví, že to byli zaměstnanci pana [příjmení]. Budova byla sice stará, ale byla obývaná, pokud ví, voda, elektrika, topení tam fungovalo. [příjmení] měl pan [příjmení], to byl zaměstnanec pana [jméno] a běžně tam zaměstnanci docházeli. K jednotlivým místnostem na plánech půdorysu [číslo listu], [anonymizováno] a [anonymizováno] spisu svědek uvedl: místnost [číslo] byla plná, byly tam srolované molitany, zaplněna byla až po strop. V roce 2019 byla místnost určitě zaplněna, další období již nevěděl. Místnost [číslo] byly tam držáky, kusy odřezků. V roce 2019 byla místnost určitě zaplněna další období již nevěděl. Svědek předpokládal, že všechny věci v těchto dvou místnostech byly pana [příjmení]. Místnost [číslo] v této místnosti byl,,bordel“, byly tam nějaké lednice, mikrovlnky, stoly. Svědek předpokládal, že všechny věci byly pana [příjmení]. Tato místnost byla vyklízena jako jedna z prvních, uvedl, že v roce 2019 ještě byla zaplněna, pak už nevěděl. Místnost [číslo] a [číslo] byla tam nějaká chodba a nějaká kotelna. V kotelně byla nějaká technologie. Kotelna sloužila k vybavení budovy. [jméno] asi nic k vyklízení nebylo. Místnost [číslo] byla tam truhlářská dílna. Byly tam stroje na výrobu, ze kterých se pak vyráběl nábytek a materiál k tomu. Když svědek mluvil o probíhající výrobě, ta probíhala tady. Ještě v roce 2020 tam probíhala výroba. Věci tam byly ještě v roce 2020, zda i rok poté nevěděl, stěhovaly se pak ony těžké stroje. Místnost [číslo] k této místnosti nevěděl nic. Místnost [číslo] tam byly plechovky barev a laků, byla toho plná místnost. Byly tam hodně dlouho, v roce 2020 tam ještě byly. Místnost [číslo] byly tam obaly materiálů, molitany, byly tam konstrukce na křesla, zbytky gaučů, zkrátka všeho směs. Určitě to tam bylo ještě v roce 2020, zda celý rok, nevěděl. Místnost [číslo] byla od začátku roku 2019, kdy tam přišli, zamknutá, pak do ní získali přístup, byla plná věcí, které nesouviseli s výrobou, která v budově probíhala, bylo tam například surfovací prkno, pádlo, nějaký velký stroj, nevěděl, však k čemu sloužil. V roce 2019 byla určitě plná. Místnost [číslo] byla plná molitanů, gaučů a obdobného vybavení. [příjmení] byla určitě v roce 2019. Místnost [číslo] tam bylo vše, co bylo i v místnosti [číslo]. Určitě to tam bylo ještě v roce 2020. Nějaké molitany se vždy odvezli, ale zase se i přivezli, takže to bylo stále plné. Odváželi to zaměstnanci pana [příjmení]. Svědek uvedl, že dle jeho názoru věci, o kterých v tomto patře mluvil vyjma surfu, byly věci pana [příjmení]. Místnost [číslo] byla plná pytlů s molitanem a obdobných věcí. V roce 2019 určitě plná byla. Místnost [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] to byly kanceláře, byly v nich skříně, židle, nějaké trezory, plné byly určitě v roce 2020. Místnost [číslo] tam byl stůl, mikrovlnka, lednice, byla to jídelna s kuchyňkou, což byla místnost [číslo]. V roce 2019 byly určitě plné. Místnost [číslo] v této místnosti nikdy nebyl. Místnost [číslo] byla to hala, byly tam opět zbytky gaučů, zkrátka,,bordel“, nebyla naplněna až po strop, projít se tam nedalo. Určitě byla plná 2019. Všechny věci v tomto patře, o kterých svědek hovořil, měl za to, že patřily panu [příjmení]. Místnost [číslo] byly tam kůže, role s kůžemi. Byla to místnost zaplněna skoro nejdéle, takže v roce 2020 ještě zaplněna byla. Místnosti [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] byly kanceláře, věděl, že tam byly koberce, byly tam kancelářské stoly. V roce 2019 tam byly určitě. Místnost [číslo] a [číslo] si nevzpomínal. Místnost [číslo] opět byla plná místnost molitanu a obdobného,,bordelu“. V roce 2019 byla určitě zaplněna. Věci v této nemovitosti, o kterých hovořil, vyklízeli postupně zaměstnanci pana [příjmení]. Sám svědek s [anonymizováno] [příjmení] mluvil, jednou si je s panem [jméno] pozval do nemovitosti na schůzku, kde se řešilo, co a kdy vyklidí, nakonec však tato dohoda dodržena nebyla. Svědek nikdy při těchto jednáních neslyšel od pana [příjmení], že by něco z těchto věcí nepatřilo jemu a že to tedy nevyklidí. Naopak jim říkal, že je vyklidí. Ani ze strany pana [příjmení], či jeho zaměstnanců, svědkovi nikdy nebylo sděleno, že by nemohli vyklízet budovu, protože by do ní neměli přístup. Před domem byl odpad, který se odvážel kontejnery, byly to molitany a podobně, byl problém, že pan [příjmení] za kontejnery nezaplatil, proto už tam nechtěli dovézt další, nicméně sv+dek nevěděl, když je tam spolčenost poté přivezla, zda jejich úhradu vymáhali po panu [příjmení] či je zaplatil pan [jméno]. Když svědek v budově byl, topilo se v ní, samozřejmě ne ve všech místnostech. Elektroměrů tam bylo více, počet a k jakým byly k jakým místnostem nevěděl. Ke kompletnímu vyklizení došlo někdy na přelomu roku 2020 až 2021. Do poslední chvíle byly určitě nějak zaplněny místnosti označené [číslo], místnost [číslo] a místnost [číslo], [číslo]. Pokud svědek hovořil, že věci jsou pana [příjmení], pak tím myslel, že byly jeho firmy, nikoliv jeho osobní a to firmy [anonymizováno]. Na nějakých strojích byly určitě štítky označující firmu, na onom bordelu, který popisovat, tedy i pytlích molitanu a podobně štítky nikdo nedával. Svědek znal dva zaměstnance pana [příjmení], první byl [příjmení] [jméno], druhého jménem neznal. Předpokládal, že věci byly [anonymizováno], když tam tato firma fungovala. Svědek vysvětlil, proč u některých místností uváděl rok 2020, bylo to z toho důvodu, že když budova byla vyklízena od 2019 do roku 2021 a u některých místností ví, že byly vyklízeny úplně naposledy, pak dokážě říci, že v roce 2020 ještě musely být zaplněny. V 2 NP podle půdorysů byla šicí dílna, lidé tam stále docházeli, z čehož svědek dedukuje, že tam výroba probíhala také. Viděl, že tam šili. Vyklízel to například pan [jméno] [jméno], což byl zaměstnanec pana [příjmení]. Sled stavebních úprav si nepamatoval, věděl, že se tam předělávalo topení, okna, někde se stavěly příčky, aby se tím upravily místnosti. S panem [jméno] řešili plány na rekonstrukci konkrétně rozložení jednotlivých místností, aby tyto pak plnily svůj účel. Když se dělala rekonstrukce, tak tam ještě fungovala truhlářská dílna a ta fungovala i v průběhu rekonstrukce. V truhlárně dělali asi dva až tři lidé, na vyklízení pak také přijeli vždy dva až tři lidé, tedy celkem se tam pohybovalo o kolo šesti zaměstnanců pana [příjmení]. Bylo běžné, že se tam pan [příjmení] pohyboval, svědek nevěděl, zda jsem ho tam viděl 10x nebo 30x, 10x však určitě. Sám žádné věci nenosil. [anonymizována dvě slova] komunikoval s těmi šesti zaměstnanci, o kterých svědek hovořil.

55. Z účastnického výslechu jednatele žalobce [jméno] [jméno] soud zjistil, že žalobce koupil v roce 2018 budovu na adrese [ulice a číslo], po předchozím majiteli zdědili i nájemní smlouvu se žalovaným. Tato smlouva skončila koncem roku 2018. Mělo dojít k předání budovy, k tomu však nedošlo, protože budova stále nebyla vyklizena. S panem [příjmení] jednali o vyklizení, toto se však nakonec neuskutečnilo. Museli podat žalobu na vyklizení a na základě rozhodnutí soudu byl vydán exekuční příkaz k vyklizení. Až do roku 2021, tedy do skončení exekuce budova vyklizena nebyla. Budovu potřebovali k vlastnímu podnikání, proto ji jaké kupovali. S panem [příjmení] měli několik osobních jednání, kde se pokoušeli ohledně vyklizení dohodnout, žádná dohoda uskutečněna nebyla. Budova nebyla v nejnovějším stavu, byla však plně funkční, nadále tam tedy mohla probíhat výroba a uskladnění věcí, na což budova sloužila. Co se týče klíčů od budovy, pak první výměna zámků proběhla v květnu 2019, původně nechtěli žalovanému klíče dát, protože neplnil dohody stran vyklizení, nakonec však vše skončilo jednáním, že zhruba do 3 týdnů po této výměně žalovaný klíče dostal. V této době však následně žalobce zjistil, že existoval ještě třetí vchod zadní, kterým se zaměstnanci žalovaného stále do budovy dostávali, tento měli k dispozici do konce roku 2019. Druhá výměna klíčů proběhla v září 2019, kdy tyto měnili, protože žalovaný opět neplnil dohody stran vyklizení, nechtěli, aby se do nemovitosti ze strany žalovaného vozily nové věci a chtěli ho přimět, aby více vyklízel, kdy dohoda byla taková, že pokaždé, když bude žalovaný potřebovat, budova mu bude zpřístupněna. Od rekonstrukce, když tam byli řemeslníci, byla navíc budova odemčena každý den právě kvůli nim. Elektroměrů v nemovitosti bylo skutečně více, nebyly u všech místností. Žalobce spočítal zhruba spotřebu jeho nájemníků za období [datum] snad asi do konce dubna 2019, kdy všichni nájemníci spotřebovávali 1,7 MWh, jednatel tušil, že to bylo za všechny měsíce leden – duben 2019. Byl to pouze jeho (jednatele žalobce) propočet, když žalobce nemá podklady od žalovaného a hodnoty z elektroměrů, které patřily k místnostem, které žalovaný užíval. Z počátku jednatel docházel do nemovitosti tak 2-3x za měsíc, později už méně, více tam byl zase v době, kdy se budova rekonstruovala. Pokud byl v budově nějaký pohyb stran vyklízení, pak tento zaznamenal, v tomto směru budovu celou vede v patrnosti. Sám si o vyklízení dělal průběžné poznámky. V podstatě ke každé místnosti jak a kdy byla vyklizena. Jeho (jednatele žalobce) poznámky měl určitě k dispozici pan [příjmení], když k tomu jednatel uváděl i nějaké vyúčtování jednotlivých místností, bylo to při jejich jednáních, když mu je jednatel žalobce překládal. Z těchto poznámek, které ke každé místnosti činil, vychází i žalobcův přehled nájemného za jednotlivá období od [datum] do [datum], který překládal soudu a který je součást spisu. U některých místností se stávalo, že byly sice vyklizeny déle, než jednatel žalovanému nakonec v těchto poznámkách pro soud účtoval, ale chtěl být korektní, nechtěl po něm požadovat pár metrů navíc, nechtěl se dohadovat o nějaký ten měsíc, kdy to tam bylo déle. Bylo to z dobré vůle žalobce. Žalobce neúčtoval ani chodby, které byly naplněny zbožím žalovaného, neúčtoval ani pozemek, na kterém měl žalovaný odpadky. Domníval se, že každá místnost jím označená pro soud měla vchod i z chodby, nebo z venku. Co se týče odpadků, pak i město si stěžovalo, že tam odpadky před budovou jsou, proto jsem apeloval na pana [příjmení], aby tyto odklidil, ten mu odpověděl, že na to nemá peníze a domluvili se, že odvezení veškerého odpadu zařídí a zaplatí žalobce, což také učinil, pan [příjmení] mu poděkoval a sdělil mu nechť si tuto částku připíše do stávajícího dluhu s tím, že se pak vyrovnáme. Ještě jednatele žalobce požádal, zda by nezajistil na své náklady odvoz odpadků u jeho (žalovaného) nové provozovny, považoval jsem to za výsměch, a tudíž k tomuto nedošlo. Nikdy ho neoslovilo [anonymizována dvě slova], že by tam měli uskladněné věci a chtěli umožnit přístup k nim za účelem odvozu, smlouvu zdědil žalobce pouze se [právnická osoba], pan [příjmení] nikdy neříkal, že to nejsou jeho věci, jednatel žalobce tedy nabyl dojmu, že jsou to věci všechny právě [právnická osoba]. Když se na všechny věci pana [příjmení] ptal, odpověděl mu, že samozřejmě jsou všechny jejich, koho myslel tím jejich, samozřejmě blíže nespecifikoval. Žalobce zjistil, že [anonymizována dvě slova] má sídlo v této nemovitosti, ačkoliv ho o tom nikdo neinformoval, proto podali žalobu na vyklizení na obě společnosti. Jiné společnosti tam po [datum] sídlo neměly, maximálně [anonymizována dvě slova]. Že všechny věci vlastní [anonymizováno] trading věděl jednatel ze sdělení pana [příjmení]. Bylo to asi v půlce roku 2019 u příležitosti, když řešili odpadky před budovou. Svoje poznámky a vyúčtování jednatel žalobce panu [příjmení] předkládal při jejich schůzkách, schůzek však bylo vícero, jednatel tušil, že to bylo v roce 2020 Bylo to předáno na osobní schůzce, žádné potvrzení nedostal. Topení po [datum] bylo funkční, nebylo však nejlevnější, protože se topilo párou. Střecha nebyla nová, ale byla ve funkčním stavu. Budova nebyla vybavena izolací obvodových stěn či střechy. Co se týče elektriky, pak zjistili, že někde byla nová, někde v původním stavu, co se odpadů týče, pak neodtékal odpad pouze na jedné toaletě, voda byla funkční. Elektrika ve větší části budovy je do dnes tatáž, co tam byla a je stále funkční. Rekonstrukce trvala od podzimu 2019 do konce roku 2021. I v době rekonstrukce budovu pronajímali třem subjektům, bylo to [anonymizována dvě slova], [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a [příjmení] měli plochu asi po 100 m2, [příjmení] [jméno] cca 250 m2, budova celkem i se 4. NP bez chodeb má 6 000 m2. Ve zbylých 90% budovy byly věci žalovaného, rekonstrukce probíhala postupně, v přízemí jak žalovaný jednotlivé místnosti vyklízel. V patrech se rekonstrukce nedělala. V rámci výpočtu bezdůvodného obohacení se neúčtovaly místnosti, ve kterých probíhala rekonstrukce. Před budovu se postavil kontejner na suť, do ní se dával materiál z rekonstrukce a to se pak odvezlo. S panem [příjmení] se nedalo dohodnout, jakékoliv dohody z jeho strany nebyly respektovány i proto se neuzavřela další nájemní smlouva. [příjmení] [příjmení] zasílal žalobce návrh na nějaké překlenovací období, než se vše vyřeší, tento mu byl z jeho strany vrácen a odmítnut. Jednateli bylo sděleno i ze strany právníka žalovaného, že nemají zájem prodlužovat onu smlouvu.

56. Z obsahu CD [číslo listu] spisu a označení jednotlivých místností [číslo listu] p.v. spisu soud zjistil, že CD obsahuje fotografie pořízené svědkem [jméno] [příjmení] z dat [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Fotografie z [datum] zachycují místnosti [číslo] a [číslo] Tyto jsou plné molitanů, krabic a kusů nábytku. Fotografie z [datum] (pojistka) zachycují místnosti: chodba v 2. NP, [číslo], chodba v 3. NP, [číslo], [číslo], 4. NP, chodba 1. NP a [číslo] Tyto jsou opět zaplněny krabicemi, molitany, regály, látkami, rolemi od látek, na některých (4. NP) jsou zachyceny i stoly, šicí stroje a jiné kusy nábytku. Fotografie z [datum] zachycují místnosti: [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], chodbu v 2. NP, chodbu v 3.NP, [číslo], [číslo] a dvůr před objektem a příjezd před objektem. Tyto jsou opět plné molitanů, látek, regálů, na některých jsou zachyceny židle, stoly, různé drobné nářadí, skříně, gauče. V místnosti [číslo] jsou zachyceny stroje, spousta desek – dřevotříska, v místnosti [číslo] jsou zachycena jízdní kola. Na dvoře je zachycen velký nepořádek skládající se z papírů, krabic, rolí od látek, palet, plných pytlů. Fotografie z [datum] zachycují dvůr před budovou s nepořádkem – krabice, role od látek. Fotografie z [datum] zachycují místnosti: [číslo], [číslo], [číslo], chodbu 1. NP, [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], chodbu 2. NP, [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a odpadky před budovou. Tyto jsou opět plné molitanů, látek, krabic, pytlů s nepořádkem (kusy látek a molitanů a jiného nepořádku), palet, regálů. Místnosti [číslo], [číslo] a [číslo] zachycují kanceláře s počítačem, skříně, mikrovlnku. Místnost [číslo] je plná gaučů a polštářků, místnost [číslo] je zaplněna deskami – dřevotříska, jsou v ní umístěny stroje. V místnosti [číslo] je zachycena spousta židlí. Na dvoře před budovou jsou zachyceny pytle s molitanem a látkami (velké množství). Fotografie z [datum] zachycují místnosti: [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a chodbu 1. NP. V místnosti [číslo] je zachycen již pouze jeden stroj, místnost [číslo] a [číslo] je stále zaplněna molitanem, krabicemi a jiným nepořádkem. V místnosti [číslo] jsou zachyceny krabice, stroj, stůl a židle. Chodba 1. NP je plná rolí od látek, krabic a molitanu. Fotografie z [datum] zachycují místnosti: [číslo], [číslo] a chodbu 1. NP. V místnosti [číslo] jsou zachyceny stroje, spousta desek – dřevotříska, chodba 1. NP je plná krabic a molitanu. Místnost [číslo] je zaplněna krabicemi, molitany, regály, látkami, rolemi od látek, kusy křesel. Fotografie z [datum] zachycují místnosti: [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a chodbu 1. NP. V místnosti [číslo] jsou zachyceny stroje, spousta desek – dřevotříska, chodba 1. NP je plná krabic a molitanu. Místnost [číslo] je zaplněna krabicemi, molitany, regály, látkami, rolemi od látek, kusy gaučů. V místnosti [číslo] jsou zachyceny kusy gaučů zabalených. Místnost [číslo] je plná nepořádku, zachyceny jsou palety, drobné nářadí, krabice, stoly, kanystry. Fotografie z [datum] zachycují místnosti: [číslo], [číslo], chodbu 1. NP, [číslo]. Chodba 1. NP je plná krabic a molitanu. Místnost [číslo] je zaplněna krabicemi, paletami, molitany, regály, látkami, kusy křesel. Místnost [číslo] je plná molitanů, krabic, místnost [číslo] je plná zabalených molitanů v pytlích. Fotografie z [datum] zachycují místnosti: [číslo], [číslo], [číslo], chodbu v 1. NP, [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], chodbu v 2. NP, vchod a dvůr před budovou. Na dvoře je zachycen velký nepořádek skládající se z papírů, krabic, palet, plných pytlů s molitanem a látkami. Fotografie dvora zachycují také přistavené auto a nakládání krabic s pytli látek a molitanů. Chodba 1. NP je plná krabic, molitanů a pytlů, jsou tam i kancelářské židle. Místnost [číslo] je plná molitanů, krabic, místnost [číslo] je zaplněna krabicemi, paletami, molitany, regály, látkami, kusy křesel, místnost [číslo] je plná zabalených molitanů v pytlích. V místnosti [číslo] jsou zachyceny stroje, spousta desek – dřevotříska, místnost [číslo] je zaplněna krabicemi, je tam regál a palety, místnost [číslo] je plná nepořádku – krabice, skříňky, apod. Místnost [číslo] je zaplněna gauči, polštářky, krabicemi. V místnosti [číslo] jsou patrné kancelářské židle, stoly a krabice, v chodbě v 2. NP jsou krabice, pytle, molitany a látky, v místnosti [číslo] jsou židle, krabice, pytle, vzadu nějaká křesla a gauč. Místnost [číslo] obsahuje regály, molitany, gauče, místnost [číslo] obsahuje skříně, žehlicí prkno, mikrovlnku. Fotografie z [datum] zachycují místnosti: [číslo] – velký nepořádek, kusy krabic, stoly, desky – dřevotříska, drobné náčiní. Fotografie z [datum] (voda) zachycují místnosti:

4. NP, [číslo], chodbu 3. NP, chodbu 2. NP, [číslo], chodbu 1. NP, bojler 4.NP. Fotografie zachycují vodu na podlaze ve 4. NP, především pak v chodbě ve 4. NP. Voda na podlaze je patrné i v chodbě 3. NP, kde je vidět, že stekla ze stropu po stěně. Voda na podlaze je patrné i v místnosti [číslo], na stropě v chodbě v 2. NP a v 1. NP je vidět průsak ze stropu a drobné kaluže na podlaze. Na fotografiích je zachycen i bojler ve 4. NP.

57. Soud k fotografiím a popiskům v odstavci 56 spisu uvádí, že místnosti na fotografiích popsal žalobce, žalovaný měl možnost se k nim vyjádřit s tím, že kdyby v tomto popisu nastal problém, soud vyzve svědka [jméno] [příjmení], aby se k nim vyjádřil. Žalovaný popis fotografií nijak nesporoval.

58. Soud neprovedl důkazní návrh žalovaného spočívající ve výslechu jednatele žalovaného [příjmení] [příjmení], když žalovaný při jednání soudu dne [datum] uvedl, že na svém výslechu netrvá a navíc s tímto výslechem nesouhlasí.

59. Soud zamítl důkazní návrh žalovaného na provedení místního šetření v budově [adresa] v ulici [ulice], [obec]. Žalovaný tento důkaz navrhoval, aby si soud udělal lepší představu, o jakých konkrétních místnostech nebo jejich částech svědkové vypovídají. Od roku 2019 do doby výpovědí svědků však budova prošla rekonstrukcí, kdy při této se bouraly i některé provizorní příčky, aby se dosáhlo větších místností. Dále se otloukly staré omítky a dělaly se nové, kde byly špatné podlahy, také se udělaly nové, opravovala se i vnitřní kanalizace. S ohledem na provedenou rekonstrukci by tak dle názoru soudu místní šetření bylo i s ohledem na hospodárnost řízení zcela nadbytečné a neúčelné. Co se týče samotných jednotlivých místností, které měl žalovaný užívat i po [datum], pak svědci byli schopni tyto popsat a označit dle předložených půdorysů budovy, jejich označení tímto způsobem bylo dle názoru soudu daleko přehlednější. Pokud jde o stav nemovitosti, pak soud v tomto směru odkazuje na znalecký posudek, kdy v roce 2019 a 2022 byla předmětná nemovitost shlédnuta znalcem a na množství fotografií z let 2019 až 2021, které byly soudu předloženy žalobcem, popř. svědkem [jméno] [příjmení].

60. Soud zamítl důkazní návrh žalobce na vypracování znaleckého posudku soudem jmenovaného znalce v oboru ekonomika a stavebnictví. Žalobce tímto chtěl prokazovat výši obvyklého nájemného za pronájem budovy [adresa] v ulici [ulice], [obec] v letech 2019 až 2021. Soud však s ohledem na provedené důkazy vztahující se k výši nájemného předmětné nemovitosti v daném místě a čase – znalecký posudek [číslo] 2022, nájemní smlouvy ze dne [datum], výslech svědka [jméno] [příjmení] a smlouva o nájmu nebytových prostor ze dne [datum] včetně jejích dodatků, považoval tento důkazní návrh za nadbytečný, proto ho i s ohledem na hospodárnost řízení zamítl. Týmž způsobem a z téže důvodů soud postupoval ohledně důkazního návrhu žalovaného na provedení výslechu znalce [příjmení] [jméno] [příjmení].

61. Žalovaný již ve svém vyjádření ze dne [datum] argumentoval tím, že znalec ve svém posudku porovnával nemovitosti, které nejsou srovnatelné co do výměry, ale nejsou srovnatelné ani co do výše nájemného. Znalec nijak dále nevysvětluje používání koeficientu Ku, kterým upravuje výši nájemného na reálnou cenu, ani co se reálnou cenou rozumí. Z posudku nevyplývá, jak znalec dospěl ke koeficientu Kf, nezohledňuje inflaci, nevysvětluje, co znamená hodnota„ [jméno] shody (váha)“ u každého vzorku a jaký vliv má tato hodnota na celkovou výši obvyklého nájemného. Žalovaný však v tomto vyjádření nenavrhoval výslech znalce. Tento navrhl až při jednání dne [datum]. Je třeba konstatovat, že soud v daném případě neměl pochybnosti o správnosti či úplnosti znaleckého posudku. Proto i s ohledem na další provedené důkazy vztahující se k výši nájemného v daném místě a čase a s ohledem na hospodárnost řízení, uvedený důkaz jako nadbytečný zamítl. K tomuto však soud dodává, že žalovaný tento důkazní návrh provedl až po koncentraci řízení. V tomto směru soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.5.2009, sp.zn. 30Cdo 2310/2017, ve kterém Nejvyšší soud formuloval následující právní závěr:„ Koncentrace řízení podle ustanovení § 118b odst. 1 o. s. ř. se nevztahuje na skutečnosti a důkazy, jimiž účastník hodlá zpochybnit věrohodnost provedených důkazů. Jde o případy, kdy účastník pomocí tvrzení a prostřednictvím důkazů prokáže takové skutečnosti, které mohou mít samy o sobě nebo ve spojení s již známými skutečnostmi vliv na hodnocení soudem provedeného důkazního prostředku z hlediska jeho věrohodnosti (jde např. o prokázání toho, že svědek vypovídal o věci pod vlivem návodu nebo výhrůžky, že listina je falzifikátem, že znalec byl při podání posudku„ ovlivněn“ úplatkem, apod.). Ke zpochybnění věrohodnosti provedených důkazů naproti tomu nemůže vést to, že účastník řízení navrhne důkazy, jejichž pomocí lze skutkový stav zjistit jinak, než vyplývá z provedených důkazů, které byly navrženy do skončení prvního jednání, které se ve věci konalo; navržením takových důkazů účastník nezpochybňuje věrohodnost provedených důkazních prostředků, ale v rozporu se zásadou koncentrace řízení se domáhá, aby jejich pomocí byl skutkový stav věci zjištěn jinak, než jak se podává z řádně a včas navržených důkazů.“ 62. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr. Žalobce je vlastníkem pozemku st. P [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa] (výroba) v [obec], vše zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalovaný jakožto nájemce uzavřel s původním majitelem dne [datum] smlouvu o nájmu nebytových prostor na základě které přenechal pronajímatel nájemci do nájmu za účelem výrobní, skladovací, obchodní a administrativní činnosti veškeré nebytové prostory nacházející se v objektu [adresa] v [obec], ulice [ulice], s výjimkou kanceláře [číslo] v 1. patře objektu. Naposledy bylo nájemné dodatkem ze dne [datum] sjednáno ve výši [částka] ročně + DPH, tj. [částka] měsíčně + DPH. Nájem skončil uplynutím sjednané doby dne [datum]. Žalovaný již v době trvání nájemní smlouvy umožnil užívat předmětnou nemovitost také jiným společnostem, a to na základě podnájemních smluv. Mezi tyto společnosti patřila např. společnost [právnická osoba] nebo společnost [právnická osoba] Podnájemní smlouvy zanikly ke stejnému datu jako nájemní smlouva žalovaného, tedy ke dni [datum]. Žalovaný, popř. jeho podnájemníci, však výše uvedené nebytové prostory řádně k tomuto datu nevyklidili a prostory žalobci nepředali, a to ani po výzvě žalobce. Žalobce byl tedy nucen podat u soudu žalobu o vyklizení. Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě soud uložil společnosti [právnická osoba] a společnosti [právnická osoba] povinnost vyklidit prostory sloužící k jejich podnikání v budově [obec], [adresa], stojící na pozemku st. p. [číslo] kat. území [obec], [územní celek], zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [obec], tj. prostory sloužící k podnikání s výjimkou prostor v přízemí - označených [číslo] užívaných spol. [právnická osoba], dále s výjimkou prostor v přízemí, označených jako [číslo] užívaných [právnická osoba], a dále s výjimkou prostor v přízemí označených jako [anonymizováno] + části prostoru v přízemí [číslo] užívaných podnikatelem [jméno] [příjmení], [IČO]; dále s výjimkou kanceláře [číslo] v 1. patře budovy [adresa] a s výjimkou 3. patra budovy [adresa]; označení dle půdorysu přízemí vypracovaného p. [příjmení]. [anonymizováno], s datem [číslo] v rámci rekolaudace skladního sálu - objekt [anonymizováno] [právnická osoba] [obec], který byl přílohou tohoto rozsudku. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Žalovaný ani poté nebytové prostory řádně nevyklidil. Dnem [datum] bylo proti společnosti [právnická osoba] jakožto povinnému zahájeno exekuční řízení k vymožení nároku [právnická osoba] s.r.o. jakožto oprávněnému, který byl přiznán exekučním titulem – rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 29.7.2019, č.j. [číslo jednací]. Exekuce byla vedena pod sp.zn. [spisová značka]. Žalovaný postupně nebytové prostory vyklízel. Ještě v období popsaných v odstavci 33 tohoto rozsudku žalovaný však užíval místnosti v budově [adresa] v ulici [ulice], [obec] a v rozsahu specifikovaných rovněž v odstavci 33 tohoto rozsudku. Nebytové prostory byly žalovaným kompletně vyklizeny až na konci května 2021. Za jejich užívání po skončení nájemní smlouvy žalovaný žalobci ničeho neuhradil, a to ani po výzvě žalobce. Obvyklá cena nájemného nebytových prostor v budově [adresa] v ulici [ulice], [obec], v letech 2019 až 2021 činila 510 Kč/m2/rok. I po roce 2019 byla budova i hala ve stavu odpovídajícím jejímu stáří. Všechny prostory byly zcela schopné provozu i pronájmu včetně nákladního výtahu, svým charakterem její stavebně technický stav umožňoval pronajmutí. Žalobce také vyúčtoval žalovanému nájemné za měsíc prosinec 2018 za pronájem objektu [adresa] v ulici [ulice], [obec], ve výši [částka] s termínem splatnosti [datum]. Na tuto fakturu žalovaný uhradil [částka]. Dále žalobce přeúčtoval žalovanému náklady na teplo za měsíc prosinec 2018 v objektu [adresa] v ulici [ulice], [obec], ve výši [částka] a náklady na vodné a stočné v objektu [adresa] v ulici [ulice], [obec], ve výši [částka]. Žalobce dále zaplatil částku v celkové výši [částka] společnosti [právnická osoba] za odvoz odpadu nashromážděného žalovaným před budovou [adresa] v ulici [ulice], [obec]. Žalovaný žalobci tyto částky neuhradil ani po výzvě žalobce. Žalovaný přefakturoval žalobci náklady za elektřinu spotřebovanou za období od [datum] do [datum] v budově na adrese [adresa žalované], která byla žalovanému vyúčtováno [právnická osoba], a.s., v celkové výši [částka]. Soud nemá za prokázanou výši bezdůvodného obohacení na straně žalobce vzniklou z důvodu spotřeby elektrické energie za období od [datum] do [datum] v budově na adrese [adresa žalované], žalobcem či jeho nájemníky.

63. Podle ustanovení § 3074 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

64. Podle ustanovení § 2225 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu.

65. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

66. Podle ustanovení § 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

67. Podle ustanovení § 3009 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujme-li se někdo záležitosti ve prospěch jiné osoby bez jejího svolení, nahradí mu tato osoba účelně vynaložené náklady, zařídil-li záležitost k jejímu převážnému užitku. Zda byla záležitost provedena k užitku jiného, se neposoudí podle obecných hledisek, ale se zřetelem k jeho pochopitelným zájmům a záměrům.

68. Podle § 1970 z.č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

69. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

70. Žaloba je z části důvodná. Bezdůvodné obohacení z titulu užívání předmětné nemovitosti žalovaným po [datum] Vznik bezdůvodného obohacení a rozsah užívání nemovitosti 71. Mezi žalobcem a žalovaným nebylo od počátku sporné, že žalobce je vlastníkem pozemku st. p. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa] (výroba) v [obec], vše zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce]. V řízení nebylo dále sporné, že žalovaný byl nájemcem budovy [adresa] v ulici [ulice], [obec], a to na základě smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne [datum], kterou žalovaný uzavřel ještě s původním majitelem předmětné budovy. Nájem skončil dne [datum] uplynutím sjednané doby. Žalovaný však od počátku sporoval, že by i po [datum] užíval předmětnou nemovitost, sporoval tedy i rozsah užívání jednotlivých místností v období, jak žalobce tvrdil v žalobě, resp. v přehledu nájemného za užívání jednotlivých místností v objektu [číslo] v ulici [ulice], [obec] ze období od [datum] do [datum], sporoval, že věci, které v nemovitosti zůstaly po [datum] byly věcmi ve vlastnictví žalovaného, když žalovaný v nemovitosti po [datum] zanechal pouze zbytkové zásoby a nepotřebný materiál. Žalovaný uváděl, že pokud tam nějaké věci zůstaly, mohly to být věci ve vlastnictví podnájemníků žalovaného, např. [právnická osoba] Podnájemní vztah však zanikl [datum], žalovaný tak po tomto datu nebyl s touto společností v žádném právním vztahu, nejednal s touto společností ve vztahu k předmětné nemovitosti, tedy v žádném případě nelze uplatňovat solidární odpovědnost žalovaného a této společnosti ve smyslu ustanovení § 2994 občanského zákoníku. Žalovaný v tomto směru ve vztahu k nároku z titulu bezdůvodnému obohacení namítal nedostatek svojí pasivní legitimace.

72. V řízení bylo prokázáno, že nájem žalovaného v předmětné budově skončil dne [datum]. Ke stejnému dni zanikly i veškeré podnájemní smlouvy, které byly uzavřeny mezi žalovaným jakožto nájemcem a dalšími společnostmi jako podnájemci, mezi nimi byla např. společnost [právnická osoba] Tuto skutečnost ostatně potvrdil i sám žalovaný ve svých vyjádřeních ze dne [datum] a ze dne [datum]. Ve vyjádření dne [datum] žalovaný uvedl:„ …Žalovanému ke dni [datum] zanikla nájemní smlouva a s ní i podnájemní smlouva společnosti [právnická osoba]“ Ve vyjádření ze dne [datum] žalovaný uvedl:„ …že část věcí v budově patřila společnosti [právnická osoba], společnosti [právnická osoba] a dalším bývalým podnájemníkům žalovaného.“ V tomto směru soud považuje za nutné zdůraznit, že dle ustanovení § 2225 odst. 1 občanského zákoníku byl žalovaný jako nájemce povinen po skončení nájmu odevzdat, tedy předat vyklizené předmětné nebytové prostory žalobci jakožto pronajímateli. V tomto směru soud odkazuje i na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.2.2008, sp.zn. 33 Odo 49/2006, ve kterém Nejvyšší soud uvádí:„ Po skončení nájmu je nájemce povinen pronajaté nebytové prostory vyklidit; ke splnění této povinnosti přitom nestačí odstranit z nich věci nájemce, případně třetích osob, jimž nájemce umožnil jejich užívání. Vyklizení v sobě zahrnuje též jejich odevzdání pronajímateli tak, aby k nim měl volný přístup a mohl s nimi dále nakládat. Odpovědnost za bezdůvodné obohacení tak může být spojována se situací, kdy pronajatý nebytový prostor nebyl po skončení nájmu odevzdán pronajímateli a tím mu bylo znemožněno realizovat jeho právo s ním dále disponovat. Z hlediska posouzení, zda žalovaná získala na úkor žalobkyně bezdůvodné obohacení, bylo proto významné zjištění, zda žalovaná ke dni skončení nájmu nebytové prostory žalobkyni odevzdala ve smyslu jejich zpřístupnění. Naopak bez významu je okolnost, zda žalovaná nebytové prostory po skončení nájmu fakticky užívala, případně zda je umožnila užívat jinému subjektu. Na odpovědnost za získané bezdůvodné obohacení je přitom bez vlivu skutečnost, že nebytové prostory i po skončení nájmu užívala společnost, jíž žalovaná umožnila ještě za existence nájemního vztahu jejich užívání k podnikání, a která je ani přes výzvu žalované nevyklidila. Odpovědnost za bezdůvodné obohacení je totiž objektivního charakteru a předpokladem jejího vzniku není protiprávní úkon obohaceného ani jeho zavinění; podstatné je pouze to, že stav obohacení vznikl. [příjmení] žalované, že tento stav nezavinila, se tudíž nemůže prosadit.“ Stejně tak soud odkazuje i na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 4.12.2013, sp.zn. 28 Cdo 1551/2013, ve kterém Nejvyšší soud formuloval následující právní závěr:„ Po skončení nájmu je nájemce povinen pronajaté nebytové prostory vyklidit; ke splnění této povinnosti přitom nestačí odstranit z nich věci nájemce, případně třetích osob, jimž nájemce umožnil jejich užívání. Vyklizení v sobě zahrnuje též odevzdání prostor pronajímateli tak, aby k nim měl volný přístup a mohl s nimi dále nakládat. Odpovědnost za bezdůvodné obohacení tak může být spojována se situací, v níž pronajatý nebytový prostor nebyl po skončení nájmu odevzdán pronajímateli, a tím mu bylo znemožněno realizovat jeho právo s ním dále disponovat.“ Pokud tedy v daném případě žalovaný argumentoval tím, že věci po [datum] v předmětném objektu patřily (převážně) jeho bývalým podnájemníkům, kteří je řádně nevyklidili, popř. dál nemovitost užívali, a tedy že nároky vzniklé v důsledku případného užívání předmětné nemovitosti musí žalobce uplatňovat proti těmto společnostem nikoliv vůči žalovanému, pak tato argumentace žalovaného se s ohledem na výše uvedené nemůže prosadit. Pakliže žalovaný neodstranil z předmětné nemovitosti své věci, případně věci svých„ bývalých“ podnájemníků, neodevzdal pronajímateli tedy žalobci tyto nebytové prostory tak, aby k nim žalobce měl volný přístup a mohl s nimi dále nakládat, pak žalobce má právo nároky vzniklé v důsledku případného užívání předmětné nemovitosti (včetně vydání bezdůvodného obohacení) vymáhat přímo na žalovaném. Žalovaný tedy je v tomto sporu o vydání bezdůvodného obohacení vzniklého v důsledku užívání předmětné budovy i po skončení nájemní smlouvy pasivně legitimován.

73. Pokud jde o věci umístěné v předmětné budově po [datum], tedy po skončení nájemní smlouvy žalovaného (i smluv podnájemních), případně o další užívání předmětné budovy např. k výrobě či skladování, pak soud k tomuto uvádí, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaný, popř. jeho bývalí podnájemníci, např. společnost [právnická osoba], nadále měli po [datum] v předmětné budově uskladněny své věci, v roce 2019 budovu používali i za účelem výroby nábytku. Tyto skutečnosti byly prokázány jednak z výpovědí svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno], [jméno] [jméno], z účastnického výslechu žalobce, z fotografií na flash disku [číslo listu] spisu, fotografií obsažených ve znaleckém posudku, ale také např. e-mailu žalovaného ze dne [datum] [číslo listu] spisu či ze sdělení exekutora ze dne [datum] [číslo listu] spisu. Svědci v tomto směru shodně uváděli, že žalovaný průběžně po [datum] odvážel věci, které tam měl z doby, kdy měl nemovitost v pronájmu. Místnosti, které označoval žalobce – viz. odstavec 33 tohoto rozsudku, nebyly vyklizeny, většina z nich byla po [datum] zaplněna zcela, a to např. kusy molitanu, různými látkami, pytli, kusy gaučů a křesel, dřevěnými bednami, krabicemi. Svědci dále potvrzovali, že to byl [anonymizováno] [příjmení], kdo práce stran odvážení věcí určoval, [anonymizováno] [příjmení] nikdy nenamítal, že by některé věci nevyklidil, protože nejsou jeho (míněno žalovaného či jeho bývalých podnájemníků). Žalovaný řádně věci nevyklízel, dokonce když nějaké věci odvezl, přivezl následně věci jiné, které v budově uskladnil, jak vyplynulo i z výslechu svědka [jméno] [jméno]. Tento svědek uváděl, že to byl [anonymizováno] [příjmení], kdo zadával konkrétní úkoly, co mají dělat, včetně práce v truhlárně v předmětné budově. Svědek sám pak v budově i uklízel, přesouval nějaké věci či tyto vyklízel opět na pokyn [anonymizováno] [příjmení]. Tento svědek dále potvrdil, že sám jakožto zaměstnanec společnosti [právnická osoba] i s dalšími zaměstnanci pracoval i po [datum] v předmětné nemovitosti jako truhlář, potvrdil, že truhlářská výroba v nemovitosti probíhala určitě celý rok 2019, kdy vyráběli konstrukce na sedačky. Svědek potvrdil, že i následné práce jako čalounění sedaček se v nemovitosti provádělo určitě ještě z kraje roku 2019. I svědci [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] potvrzovali v rámci svých svědeckých výpovědí, že sami viděli po [datum] probíhající výrobu v nemovitosti, tak jak ji popisoval svědek [jméno]. Svědek [příjmení] uváděl, že sám komunikoval s jednatelem žalovaného [příjmení] [příjmení] (po [datum]), se kterým řešil posun různých věcí, jejich odvoz. Uvedl, že sám jednatel žalovaného tohoto svědka požádal, zda by mohl opatřit ještěrku pro zvednutí a odvoz strojů. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že mu [anonymizováno] [příjmení] na jeho dotaz stran věcí umístěných v předmětné budově odpověděl, že nemůže sehnat kamion, který by to odvezl. Uskladněné věci a probíhající výroba byla prokázána i z výše uvedených fotografií – v tomto směru soud odkazuje na odstavec 47 tohoto rozsudku. Na těchto fotografiích jsou zachyceny místnosti uvnitř předmětné budovy, tyto jsou z velké části zaplněny, na fotografiích z kamer je pak zachyceno stěhování těchto věcí do přistaveného vozidla. Na některých vyklizovaných věcech, např. na šanonech a dalších dokladech, je dobře viditelný přímo název společnosti žalovaného a označení účetnictví ([číslo], [rok], [rok]) nebo např. ukončené leasingy. V tomto směru tedy soud neuvěřil žalovanému, že on sám měl v nemovitosti pouze nepotřebné věci, když soudu je známo, že podle ustanovení § 31 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., zákon o účetnictví, jsou účetní jednotky povinny účetní závěrku a výroční zprávu uschovávat po dobu 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají, účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají, a účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají vedení účetnictví, po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají. V roce 2019, kdy po skončení nájemní smlouvy měla být nemovitost zcela vyklizena a odevzdána žalobci, tak minimálně běžné účetní doklady z roku 2015 nebyly z hlediska zákona nepotřebnými věcmi. I fotografie pořízené znalcem v únoru 2019, které jsou součástí znaleckého posudku [číslo] 2022 zachycují truhlářskou dílnu, ve které jsou výrobní stroje, které obsluhují fyzické osoby. Zaplněnost jednotlivých místností po [datum] byla prokázána i fotografiemi na CD [číslo listu], které pořídil svědek [jméno] [příjmení]. Soud dále poukazuje na e-mail ze dne [datum] [číslo listu] spisu, ve kterém sám jednatel žalovaného [příjmení] [příjmení] sděluje jednateli žalobce, že do [datum] vystěhují prostory za prodejnou elektra. I ze sdělení exekutora ze dne [datum] č.l. 76 spisu bylo prokázáno, že žalovaný, popř. jeho podnájemníci měli i po [datum] stále věci v předmětné nemovitosti, které postupně vyklízeli. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že žalovaný po skončení nájemní smlouvy předmětné nebytové prostory žalobci řádně neodevzdal, když v jednotlivých místnostech měl on či jeho bývalí podnájemníci stále svoje věci, v některých místnostech (např. truhlárna) nadále probíhala i výroba nábytku, žalobci tedy bylo znemožněno realizovat jeho právo s tímto nebytovým prostorem disponovat.

74. Pokud jde o rozsahu a období užívání jednotlivých místností v předmětné nemovitosti žalovaným, popř. jeho bývalými podnájemníky, pak v řízení bylo prokázáno, že žalovaný, popř. jeho bývalí podnájemníci užívali předmětnou budovu tak, jak bylo specifikováno žalobcem v přehledu nájemného za užívání jednotlivých místností v objektu [číslo] v ulici [ulice], [obec] za období od [datum] do [datum] (dále také jen přehled), tedy v rozsahu (výčtu) jednotlivých místností v předmětné budově a v období specifikovaných v tomto přehledu. Žalovaný, popř. jeho podnájemníci tedy užívali v období od [datum] do [datum] místnosti (číselné označení místností vychází vždy z označení v legendě obsažené na plánu půdorysu pro jednotlivé patro předmětné budovy): [číslo] ([anonymizována dvě slova]) – 229,8 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 183,69 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 163,68 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 17,56 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 12,11 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 508,44 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 32,14 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 45,45 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 323 m2, [číslo] ([anonymizována dvě slova]) – 195 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 138 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 837 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 244,25 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 12,2 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 28,15 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 22,74 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 18,2 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 31,2 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 21,75 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 21,75 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 21,75 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 18,94 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 34,98 m2, [číslo] 18 ([anonymizováno]) – 14,28 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 8,95 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 293,75 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 344,25 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 12,2 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 51,85 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 34,38 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 18,2 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 107,88 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 26,25 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 23,1 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 293,75 m2. V období od [datum] do [datum] užívali žalovaný, popř. jeho podnájemníci místnosti: místností: [číslo] ([anonymizováno]) – 163,68 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 17,56 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 12,11 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 508,44 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 32,14 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 45,45 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 323 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 138 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 837 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 344,25 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 12,2 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 51,85 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 34,38 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 18,2 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 107,88 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 26,25 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 23,1 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 293,75 m2. V období od [datum] do [datum] užívali žalovaný, popř. jeho podnájemníci místnosti: místností: [číslo] ([anonymizováno]) – 17,56 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 12,11 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 508,44 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 32,14 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 138 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 837 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 344,25 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 12,2 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 51,85 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 34,38 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 18,2 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 107,88 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 26,25 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 23,1 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 293,75 m2. V období od [datum] do [datum] užívali žalovaný, popř. jeho podnájemníci místnosti: místností: [číslo] ([anonymizováno]) – 138 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 837 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 344,25 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 12,2 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 51,85 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 34,38 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 18,2 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 107,88 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 26,25 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 23,1 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 293,75 m2. V období od [datum] do [datum] užívali žalovaný, popř. jeho podnájemníci místnosti: místností: [číslo] ([anonymizováno]) – 837 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 344,25 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 12,2 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 51,85 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 34,38 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 18,2 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 107,88 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 26,25 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 23,1 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 293,75 m2. V období od [datum] do [datum] užívali žalovaný, popř. jeho podnájemníci místnosti: místností: [číslo] ([anonymizováno]) – 250 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 12,2 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 51,85 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 34,38 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 18,2 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 107,88 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 26,25 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 23,1 m2, [číslo] ([anonymizováno]) – 293,75 m2. Bylo prokázáno, že m2 u každé jednotlivé místnosti vycházejí z legendy obsažené v plánu půdorysu jednotlivých pater budovy (vyjma m2 u místnosti [číslo] v období od [datum] do [datum], kdy žalobce stran m2 neuváděl celou místnost). Dle názoru soudu je (pro posouzení vzniku bezdůvodného obohacení) nepodstatné, zda každá jednotlivá místnost byla zaplněna věcmi žalovaného, popř. jeho bývalých podnájemníků, zcela, nebo pouze zčásti, tedy zda žalovaný, popř. jeho bývalí podnájemníci užívali pouze část konkrétní místnosti či celou její plochu. Podstatné dle názoru soudu je skutečnost, že žalovaný po skončení nájemního vztahu, dané místnosti řádně nevyklidil, a tedy žalobce k nim neměl (jako k celku) volný přístup a nemohl s nimi dále nakládat. Těžko si lze představit, že by žalobce mohl nějakou z těchto místností pronajmout třetí osobě, pokud by místnost byla alespoň částečně stále zaplněna věcmi žalovaného (případně jeho bývalých podnájemníků). O pronájem těchto místností přitom byl stále ze strany třetích osob zájem, jak vyplynulo a bylo prokázáno i výpovědí svědka [jméno] [příjmení]. Tento uvedl, že i za covidové období byl velký zájem o pronájem takovýchto prostor, kdy všichni chtěli skladovat, výroba také nepřestávala, nájmy výrobních prostor se neukončovali, výroba byla hrazena z dotačních prostředků. Uvedl také, že nemohl zbylé prostory pronajmout, když se stále vyklízely. Zaplněnost jednotlivých místností byla prokázána jednak výpovědí jednatele žalobce, ze které vyplynulo, že pokud byl v předmětné budově nějaký pohyb stran vyklízení, pak si jednatel žalobce tento zaznamenal, když v tomto směru celou budovu vedl v patrnosti. Sám jednatel žalobce si dělal o vyklízení průběžné poznámky, ke každé místnosti si znamenal, kdy a jak byla vyklizena. Z těchto poznámek vychází onen - přehled nájemného za užívání jednotlivých místností v objektu [číslo] v ulici [ulice], [obec] za období od [datum] do [datum] ([číslo listu], [anonymizována čtyři slova] a [anonymizováno] spisu). Sám jednatel žalobce dále uvedl, že se stávalo, že některé místnosti byly vyklizeny déle, než je v přehledu pro soudní řízení uvedeno, nicméně to bylo z důvodu, že žalobce chtěl být vůči žalovanému korektní, nechtěl se dohadovat o nějaký ten měsíc, kdy tam věci byly déle. Zaplněnost těchto místností v daném období dle výše vedeného přehledu byla dále prokázána např.: místnost [číslo] – svědecká výpověď [jméno] [příjmení] („ ….určitě nebyla vyklizena do dubna 2019“), fotografie na CD [číslo listu] spisu ze dne [datum]. Místnost [číslo] – fotografie na CD [číslo listu] spisu ze dne [datum], fotografie na flash disku [číslo listu] spisu ze dne [datum], svědecká výpověď [jméno] [jméno] („ …určitě zaplněna v roce 2019“), svědecká výpověď [jméno] [jméno] („ …nejprve tam měl žalovaný věci, poté ruční dílnu, dílna tam byla 1 rok určitě“). Místnost [číslo] – svědecká výpověď [jméno] [příjmení] (kdy místnost vyklízeli sami na podzim 2019), fotografie na CD [číslo listu] spisu ze dne [datum]. Místnost [číslo] - svědecká výpověď [jméno] [příjmení] (kdy místnost vyklízeli sami na podzim 2019), svědecká výpověď [jméno] [příjmení] („ …vyklízeno někdy současně s místností [číslo]“), fotografie na CD [číslo listu] spisu ze dne [datum] (místnosti [číslo]). Místnost [číslo] - svědecká výpověď [jméno] [příjmení] (vyklizena s místností [číslo], tedy minimálně do poloviny ledna 2020 zaplněna), svědecká výpověď [jméno] [jméno] (vyklizena společně s truhlárnou, tedy s místností [číslo] v té probíhala výroba minimálně ještě rok, tj. rok 2019). Místnost [číslo] - svědecká výpověď [jméno] [příjmení] (minimálně do poloviny ledna 2020 zaplněna), svědecká výpověď [jméno] [jméno] (v této místnosti probíhala výroba minimálně ještě rok, tj. rok 2019), fotografie na CD [číslo listu] spisu ze dne [datum]. Místnost [číslo] - svědecká výpověď [jméno] [příjmení] (vyklízena stejně jako truhlárna, tedy místnost [číslo], tj. minimálně do poloviny ledna 2020 zaplněna), svědecká výpověď [jméno] [jméno] (vyklizena společně s truhlárnou, tedy s místností [číslo] v té probíhala výroba minimálně ještě rok, tj. rok 2019), fotografie na CD [číslo listu] spisu ze dne [datum]. Místnost [číslo] – svědecká výpověď [jméno] [příjmení] (v místnosti byly plechovky od lepidel, vyklizena až někdy podzim 2020), z fotografie na fash disku [číslo listu] spisu zachyceny v této místnosti kanystry, sudy a jiné nádoby). Místnost [číslo] - svědecká výpověď [jméno] [příjmení] (minimálně do konce roku 2019 v této místnosti věci byly). Místnost [číslo] a [číslo] - svědecká výpověď [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno] (minimálně do konce roku 2019 v této místnosti věci byly), fotografie na CD [číslo listu] spisu ze dne [datum]. Místnost [číslo] - svědecká výpověď [jméno] [příjmení] (plná do poslední chvíle, než budovu svědek opustil, tedy přelom roku 2020 2021), svědecká výpověď [jméno] [příjmení] (vyklizena až v závěru, kdy žalovaný budovu opouštěl), fotografie na CD [číslo listu] spisu ze dne [datum]. Místnost [číslo] - svědecká výpověď [jméno] [příjmení] (v průběhu roku 2020 věci z této místnosti přesunuty do místnosti [číslo]), svědecká výpověď [jméno] [příjmení] (do dubna 2019 se v místnosti pracovalo, vyklizena zhruba do 2 měsíců poté, co se tam pracovat přestalo, tj. do června 2019), fotografie na CD [číslo listu] spisu ze dne [datum]. Místnost [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] - svědecká výpověď [jméno] [příjmení] (v průběhu roku 2020 tyto místnosti ještě zaplněny byly) a svědecká výpověď [jméno] [jméno] (plné byly určitě v roce 2020), fotografie na CD [číslo listu] spisu ze dne [datum]. Místnost [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] - svědecká výpověď [jméno] [jméno] (plné byly určitě v roce 2020), fotografie na CD [číslo listu] spisu ze dne [datum]. Místnost [číslo], [číslo] - svědecká výpověď [jméno] [jméno] (plné byly určitě v roce 2019), fotografie na CD [číslo listu] spisu z [datum] a [datum]. Místnost [číslo] – svědecká výpověď [jméno] [příjmení] (svědek se v budově pohyboval do dubna 2019, místnost uzamčena ze strany žalovaného). Místnost [číslo] - svědecká výpověď [jméno] [jméno] (plné byly určitě v roce 2019, fotografie na CD [číslo listu] spisu z [datum] a ze dne [datum]. Místnost [číslo] – svědecká výpověď [jméno] [příjmení] (asi v půli roku 2020 mohla být vyklizena), svědecká výpověď [jméno] [jméno] (zaplněna skoro nejdéle, takže v roce 2020 ještě zaplněna byla), fotografie na CD [číslo listu] spisu ze dne [datum]. Místnost [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] – svědecká výpověď [jméno] [jméno] (místnosti používaly střihačky), svědecká výpověď [jméno] [příjmení] (do místnosti přesunut nepořádek z místnosti [číslo], místnosti vyklizeny až v závěru, když žalovaný budovu zcela opouštěl). Místnost [číslo] - svědecká výpověď [jméno] [příjmení] (v průběhu roku 2020 do této místnosti přesunuty věci), svědecká výpověď [jméno] [příjmení] (do místnosti přesunut nepořádek z místnosti [číslo], místnost vyklizena až v závěru, když žalovaný budovu zcela opouštěl). Místnost [číslo] - svědecká výpověď [jméno] [příjmení] (místnost byla plná, vyklízela se až v závěru). Místnost [číslo] - svědecká výpověď [jméno] [příjmení] (v místnosti byly kabely od internetu, boty na lyže, zrcadlo, nějaké pokladní stroje, vyklízela se až v závěru). Místnost [číslo] – svědecká výpověď [jméno] [příjmení] (místnost plná účetnictví), svědecká výpověď [jméno] [příjmení] (v místnosti byly dokumenty žalovaného, vyklízela se až těsně ke konci, kdy žalovaný opouštěl budovu), fotografie na flash disku [číslo listu] spisu z května 2021 – zachycující vyklízení šanonů, dokladů včetně účetnictví žalovaného (viz. odstavec 47 tohoto rozsudku). Soud ještě považuje za vhodné podotknout, že si je vědom, že svědecké výpovědi se u některých místností stran období jejich naplněnosti mírně rozcházely (a to i s ohledem na dobu, která uplynula od vyklizení celé budovy), nicméně v zásadě tyto i s předloženými fotografiemi, které byly také jako důkazy provedeny v rámci tohoto řízení, potvrzovaly výpověď jednatele žalobce a jím vytvořený přehled nájemného za užívání jednotlivých místností v objektu [číslo] v ulici [ulice], [obec] za období od [datum] do [datum]. V tomto směru (k termínu opuštění předmětné budovy žalovaným) je ještě vhodné zmínit, že sám jednatel žalovaného [příjmení] [příjmení] sděloval exekutorovi dne [datum], že vyklizeno je 95 %, neustále vyklízí dle dohody se žalobcem (oprávněným). Dne [datum] sděloval exekutorovi, že ještě musí uklidit a zamést (k tomuto viz. odstavec [číslo] tohoto rozsudku). Soud tedy rozsah a období zaplněnosti předmětné budovy žalobce věcmi žalovaného, popř. jeho bývalých podnájemníků má za prokázané. Výše bezdůvodného obohacení 75. Žalovaný tedy od [datum] do [datum] užíval výše uvedené nebytové prostory žalobce bez právního důvodu a získal tím na úkor žalobce bezdůvodné obohacení. Výše plnění za užívání cizí věci bez právního důvodu se odvozuje od prospěchu, jenž získal obohacený, který je povinen vydat vše, co sám získal. Za bezdůvodné obohacení není možno považovat jakýkoliv prospěch, jehož by vlastník věci (ochuzený) mohl teoreticky dosáhnout, nýbrž pouze ten prospěch, o nějž na jeho úkor obohacený buď zvýšil svůj majetkový stav, nebo o nějž se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo. Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je pak peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobné věci zpravidla formou nájmu a kterou by byl nájemce za běžných okolností povinen plnit podle platné nájemní smlouvy; důvodně se tedy tato náhrada poměřuje s obvyklou hladinou nájemného. Znaleckým posudkem bylo v daném případě prokázáno, že obvyklá cena nájemného v letech 2019 až 2021 ve skladovém objektu [adresa] v ulici [ulice], [obec], činila [částka] za 1 m2 za rok, tedy měsíčně tak cena obvyklého nájemného činila [částka] za 1 m2. Znalec při stanovení této ceny vycházel z doložených skutečných sjednaných cen komerčních podobných nemovitostí v podobných lokalitách v období let 2019 až 2021. Znalec přitom bral v potaz i stav předmětné nemovitosti a stav nemovitostí jí podobných. Soud proto při určení výše bezdůvodného obohacení vycházel z takto stanovené obvyklé ceny nájemného, jako ceny maximální. Soud si je vědom toho, že žalobce předložil i 3 nájemní smlouvy, které žalobce dne [datum] uzavřel s novými nájemníky a v nichž je stanoveno nájemné ve výši cca [částka] za 1 m2 měsíčně bez DPH, s DPH tedy cca [částka] za 1 m2 měsíčně. Nicméně soud v tomto směru zohlednil, že každý z nových nájemníků měl pronajat pouze jednu místnost v dané předmětné nemovitosti nepřesahující výměru 100 m2. Žalobce v žalobě (resp. v přehledu nájemného za užívání jednotlivých místností v objektu [číslo] v ulici [ulice], [obec] za období od [datum] do [datum]) požadoval za místnosti označené – koberce, truhlárna, sklad a prodejna elektro částku [částka] za m2 měsíčně. Tyto místnosti však povětšinou přesahují dalece výměru 100 m2, proto se soud u těchto větších skladovacích a výrobních prostor přiklonil, co se výše obvyklého nájemného týče, k závěru znaleckého posudku. V tomto směru soud znovu opakuje, že za bezdůvodné obohacení není možno považovat jakýkoliv prospěch, jehož by vlastník věci (žalobce) mohl teoreticky dosáhnout, nýbrž pouze ten prospěch, o nějž na jeho úkor obohacený buď zvýšil svůj majetkový stav, nebo o nějž se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo. Proto soud výši bezdůvodného obohacení na straně žalovaného určil (co se maximální výše týče) podle výše obvyklého nájemného, které by v daném případě žalovaný musel platit v daném místě a čase za užívání obdobného předmětu nájmu k totožnému či obdobnému účelu (skladování shora uvedených věcí, případný provoz výrobní činnosti), tedy měsíčně částku ve výši [částka] za m 2. Soud si je vědom námitek ze strany žalovaného proti znaleckému posudku a jeho závěrům. Nicméně soud v daném případě neměl pochybnosti jeho o správnosti či úplnosti. V daném případě žalobce požadoval za užívání každé jednotlivé místnosti (až na 4 místnosti označené [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], kdy žalobce požadoval vydání bezdůvodného obohacení ve výši 45 Kč/m2/měsíc) vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] za 1 m2 za 1 měsíc. I z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], který se v realitách pohybuje, vyplynulo, že dle jeho názoru obvyklá cena skladovacích prostor v obdobných budovách činila od 1.1.2019 částku 300 Kč/m2 za rok a výše, tedy 25 Kč/m2 za měsíc a výše, a obvyklá cena výrobních prostor činila 650 Kč/m2 za rok a výše, tedy cca 54 Kč/m2 za měsíc a výše. [ulice] prostory se pak pronajímaly za částku cca 100 Kč/m2 za měsíc. Svědek vyloučil, že by se v této době pronajímalo za cenu nižší. V tomto směru je třeba dále poukázat na skutečnost, že sám žalovaný dle smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne [datum] a jejích dodatků hradil nájemné za pronájem předmětné budovy (bez kanceláře [číslo] v prvním patře) částku [částka] měsíčně + DPH, tedy celkem [částka] měsíčně, a to na základě dodatku ze dne [datum]. Dle výpovědi jednatele žalobce měla budova (všechna 4 patra) bez chodeb cca 6 000 m2, což cca odpovídá i m2 na legendách u půdorysů jednotlivých pater. Dle těchto legend k půdorysům měla budova celkem (i s chodbami) cca 7 466 m2. Žalovaný tak od roku 2014 hradil za 1 m2 v předmětné budově nájemné ve výši cca [částka] bez DPH ([částka] / 7 466 m2), s DPH ve výši cca [částka] ([částka] 7 466 m2). Při zohlednění míry inflace od roku 2014 (nehledě na nárůst cen), lze tedy učinit závěr o správnosti znaleckého posudku.

76. Jak již bylo uvedeno výše, žalobce požadoval za užívání každé jednotlivé místnosti (až na 4 místnosti označené [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], kdy žalobce požadoval vydání bezdůvodného obohacení ve výši 45 Kč/m2/měsíc) vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] za 1 m2 za 1 měsíc. Za období od [datum] do [datum] žalobce tedy požadoval: bezdůvodné obohacení ve výši [částka] (3x [částka]) a to za užívání místností (měsíčně): [číslo] ([anonymizována dvě slova]) – 229,8 m2 – 45 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 183,69 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 163,68 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 17,56 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 12,11 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 508,44 m2 – 45 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 32,14 m2 – 45 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 45,45 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 323 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizována dvě slova]) – 195 m2 – 45 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 138 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 837 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 244,25 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 12,2 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 28,15 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 22,74 m2 – 33 Kč/m2 – § 2225 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku [číslo], [číslo] ([anonymizováno]) – 18,2 m2 – 33 Kč/m2 – § 2225 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku 2013, [číslo] ([anonymizováno]) – 31,2 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 21,75 m2 – 33 Kč/m2 – § 2225 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku 2014, [číslo] ([anonymizováno]) – 21,75 m2 – 33 Kč/m2 – § 2225 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku 2014, [číslo] ([anonymizováno]) – 21,75 m2 – 33 Kč/m2 - § 2225 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku 2014, [číslo] ([anonymizováno]) – 18,94 m2 – 33 Kč/m2 – § 2225 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku 2017, [číslo] ([anonymizováno]) – 34,98 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] 18 ([anonymizováno]) – 14,28 m2 – 33 Kč/m2 – § 2225 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku 2018, [číslo] ([anonymizováno]) – 8,95 m2 – 33 Kč/m2 – § 2225 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku 2019, [číslo] ([anonymizováno]) – 293,75 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 344,25 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 12,2 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 51,85 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 34,38 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 18,2 m2 – 33 Kč/m2 – § 2225 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku 2013, [číslo] ([anonymizováno]) – 107,88 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 26,25 m2 – 33 Kč/m2 – § 2225 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku 2022, [číslo] ([anonymizováno]) – 23,1 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 293,75 m2 – 33 Kč/m2 – [částka]. Za období od [datum] do [datum] žalobce tedy požadoval: bezdůvodné obohacení ve výši [částka] (4x [částka]) a to za užívání místností ([anonymizováno]): [číslo] ([anonymizováno]) – 163,68 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 17,56 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 12,11 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 508,44 m2 – 45 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 32,14 m2 – 45 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 45,45 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 323 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 138 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 837 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 344,25 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 12,2 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 51,85 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 34,38 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 18,2 m2 – 33 Kč/m2 – § 2225 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku 2013, [číslo] ([anonymizováno]) – 107,88 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 26,25 m2 – 33 Kč/m2 – § 2225 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku 2022, [číslo] ([anonymizováno]) – 23,1 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 293,75 m2 – 33 Kč/m2 – [částka]. Za období od [datum] do [datum] žalobce tedy požadoval: bezdůvodné obohacení ve výši [částka] (5x [částka]) a to za užívání místností (měsíčně): [číslo] ([anonymizováno]) – 17,56 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 12,11 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 508,44 m2 – 45 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 32,14 m2 – 45 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 138 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 837 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 344,25 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 12,2 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 51,85 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 34,38 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 18,2 m2 – 33 Kč/m2 – § 2225 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku 2013, [číslo] ([anonymizováno]) – 107,88 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 26,25 m2 – 33 Kč/m2 – § 2225 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku 2022, [číslo] ([anonymizováno]) – 23,1 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 293,75 m2 – 33 Kč/m2 – [částka]. Za období od [datum] do [datum] žalobce tedy požadoval: bezdůvodné obohacení ve výši [částka] (5x [částka]) a to za užívání místností (měsíčně): [číslo] ([anonymizováno]) – 138 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 837 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 344,25 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 12,2 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 51,85 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 34,38 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 18,2 m2 – 33 Kč/m2 – § 2225 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku 2013, [číslo] ([anonymizováno]) – 107,88 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 26,25 m2 – 33 Kč/m2 – § 2225 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku 2022, [číslo] ([anonymizováno]) – 23,1 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 293,75 m2 – 33 Kč/m2 – [částka]. Za období od [datum] do [datum] žalobce tedy požadoval: bezdůvodné obohacení ve výši [částka] (7x [částka]) a to za užívání místností (měsíčně): [číslo] ([anonymizováno]) – 450 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 344,25 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 12,2 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 51,85 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 34,38 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 18,2 m2 – 33 Kč/m2 – § 2225 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku 2013, [číslo] ([anonymizováno]) – 107,88 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 26,25 m2 – 33 Kč/m2 – § 2225 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku 2022, [číslo] ([anonymizováno]) – 23,1 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 293,75 m2 – 33 Kč/m2 – [částka]. Za období od [datum] do [datum] žalobce tedy požadoval: bezdůvodné obohacení ve výši [částka] (5x [částka]) a to za užívání místností (měsíčně): [číslo] ([anonymizováno]) – 250 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] (místnost) – 12,2 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] (místnost/kancelář) – 51,85 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 34,38 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 18,2 m2 – 33 Kč/m2 – § 2225 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku 2013, [číslo] ([anonymizováno]) – 107,88 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 26,25 m2 – 33 Kč/m2 – § 2225 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku 2022, [číslo] ([anonymizováno]) – 23,1 m2 – 33 Kč/m2 – [částka], [číslo] ([anonymizováno]) – 293,75 m2 – 33 Kč/m2 – [částka].

77. S ohledem na výše učiněné závěry o výši obvyklého nájemného v daném místě a čase – maximálně 42,5 Kč/m2 za měsíc, soud přepočítal výši žalobcem požadovaného vydání bezdůvodného obohacení ve vztahu k 4 místnostem – [číslo], [číslo], [číslo] a č [číslo], když ve vztahu k těmto shledal nárok žalobce oprávněným pouze do částky [číslo] Kč/m2 za měsíc) nikoliv 45 Kč/m2 za měsíc jak požadoval žalobce). U ostatních místností v období od [datum] do [datum] shledal nárok žalobce oprávněným zcela.

78. Soud proto za období od [datum] do [datum] ponížil nárok žalobce o částku [částka], když tato představuje rozdíl mezi žalobcem požadovanou částkou za místnosti [číslo], [číslo], [číslo] a č [číslo] za 3 měsíce ve výši [částka] – a částkou [částka] (částka za 3 měsíce za tyto místnosti určená podle násobku plochy místností x 42,5 Kč/m2/měsíc). Pak částka [částka] – částka [částka] = [částka], tedy výše bezdůvodného obohacení za užívání výše uvedených místností v objektu žalobce v období od [datum] do [datum].

79. Za období od [datum] do [datum] ponížil soud nárok žalobce o částku [částka], když tato představuje rozdíl mezi žalobcem požadovanou částkou za místnosti [číslo] a [číslo] za 4 měsíce ve výši [částka] – a částkou [částka] (částka za 4 měsíce za tyto místnosti určená podle násobku plochy místností x 42,5 Kč/m2/měsíc). Pak částka [částka] – částka [částka] = [částka], tedy výše bezdůvodného obohacení za užívání výše uvedených místností v objektu žalobce v období od [datum] do [datum].

80. Za období od [datum] do [datum] ponížil soud nárok žalobce o částku [částka] V tomto směru je třeba uvést, že žalobce za jednotlivé místnosti v tomto období vyčíslil výši bezdůvodného obohacení ve výši [částka] (5x [částka]), nicméně ve výsledku chybně uvedl částku [částka]. Rozdíl mezi žalobcem požadovanou částkou za místnosti [číslo] a [číslo] za 5 měsíců ve výši [částka] – a částkou [částka] (částka za 5 měsíců za tyto místnosti určená podle násobku plochy místností x 42,5 Kč/m2/měsíc) činí [částka]. Soud však tuto částku odečetl od částky [částka], dle jinak správných výpočtů žalobce za jednotlivé místnosti, podle tohoto pak částka [částka] – částka [částka] = [částka], tedy výše bezdůvodného obohacení za užívání výše uvedených místností v objektu žalobce v období od [datum] do [datum]. Nárok žalobce ([částka]) tak byl fakticky soudem ponížen o částku [částka].

81. Za zbylá období soud považuje vyčíslený nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení za správný a oprávněný (v období od [datum] do [datum] celkem [částka], v období od [datum] do [datum] celkem [částka], v období od [datum] do [datum] celkem [částka]). Výše bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalovaného za užívání výše uvedených místností v předmětném objektu žalobce v období od [datum] do [datum] tak činí celkem částku [částka]. Proto soud co do této částky žalobě ve vztahu k nároku na vydání bezdůvodného obohacení vyhověl. Žalobce požadoval částku z tohoto titulu v celkové výši [částka]. S ohledem na uvedené, soud co do rozdílu těchto částek ([částka] – [částka]) žalobu zamítl, tedy co do částky [částka]. Stavebně technický stav předmětné budovy 82. Žalovaný namítal, že předmětnou nemovitost nebylo možné po [datum] jako předmět nájmu provozovat, když uvnitř nefungovalo zastaralé parní topení, střechou zatékalo, střecha byla v dezolátním stavu, nefungovala odpadní síť, navíc v budově po [datum] probíhala rekonstrukce. Soud k tomuto uvádí, že i znaleckým posudkem bylo prokázáno, že stavebně technický stav předmětné budovy umožňoval po [datum] a dále umožňuje její pronajmutí. Znalec prošel jednotlivé části budovy v únoru 2019, následně i v lednu 2022. Konstatoval, že předmětná budova byla v roce 2019 ve stavu odpovídajícímu jejímu stáří, vytápění v části bylo ve špatném stavu, elektroinstalace světelná i motorová byla zčásti již neodpovídající, nicméně její stavebně technický stav umožňoval pronajmutí. Tyto závěry korespondovaly i s výpověďmi slyšených svědků. Svědek [jméno] [příjmení] sice také poukazoval na plíseň na zdech a (parní) topení, které postupně přestávalo fungovat (topilo se však přímotopy), nicméně sám jako nájemce budovy po [datum] uváděl, že z jeho pohledu byla budova nadále vhodná pro podnikatelskou činnost, jinak by tam nesetrvávali. Svědek dále vypověděl, že po dobu celé rekonstrukce v prostorách, které užívali, šlo topení, proud apod. I z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že v předmětné nemovitosti před rekonstrukcí fungovala voda, elektřina, nefungovalo centrální vytápění, ale v jednotlivých místnostech byly přímotopy. Rekonstrukce skončila v říjnu/listopadu 2020. Na podzim 2019 rekonstrukce započala, jak bylo potvrzeno i účastnickou výpovědí jednatele žalobce. I z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že budova byla stále funkční, její stav odpovídal jejímu stáří a používání, nicméně stále odpovídala tomu, že v ní mohla probíhat výroba a skladování. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že když byla budova v roce 2019 převzata novým majitelem, fungovalo tam v podstatě vše, jen místy vypadávalo topení. Svědek potvrdil i onen průnik vody (když někdo odpojil bojler), uvedl však, že se vše zachytilo včas, voda prosákla ze 4. NP do 3. NP, nikdy se však nedostala nad parkety. Uvedl také, že přestože probíhala rekonstrukce, bylo stále možné místnosti použít ke skladování a výrobě. I svědek [jméno] [jméno] (v předmětné době zaměstnanec [právnická osoba]) potvrdil, že v budově stále pracovali, probíhala tam výroba, i při rekonstrukci se v nemovitosti dalo fungovat, tedy něco vyrábět. Svědek také potvrdil, že i když ze začátku topení v nemovitosti fungovalo, přesto někde používali raději přímotopy, aby se šetřila energie (centrální topení by vytápělo i místa, kde již nikdo nebyl). I svědek [jméno] [jméno] vypověděl, že truhlářská dílna fungovala i v průběhu rekonstrukce. Nadto soud uvádí, že kdyby byla předmětná budova ve stavu neodpovídajícím pronájmu, pak by žalovaný, popř. jeho bývalí podnájemníci jistě nadále tuto nevyužívali pro výrobu a skladování, neposílali by tam zaměstnance. Bylo však prokázáno, že i po [datum] výroba v předmětné budově nadále probíhala (svítilo se, řezalo se na brusce, řezalo se na pile, běžel tam kompresor – k tomu např. výpověď svědka [jméno] [příjmení]). To, že se v budově nadále skladovaly věci, bylo v řízení také prokázáno (viz. odůvodnění výše). Navíc v takové případě (pokud by budova nebyla ve stavu umožňující pronájem) by jistě zřejmě sám žalovaný neměl sebemenší zájem o další pronájem této budovy, což je však v rozporu s tím, co bylo zjištěno např. z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], který jednal s [anonymizováno] [příjmení] o možném prodloužení nájemní smlouvy (kdy jednání však ztroskotala); vyjádření zástupce žalovaného na jednání soudu dne [datum] (č.l. 93 spisu), který sám poukazoval na skutečnost, že mezi žalobcem a žalovaným probíhala jednání o možném novém pronájmu místností žalovanému. Soud tedy s ohledem na výše uvedené uzavřel, že předmětná budova byla v období od [datum] do [datum] s ohledem na svůj stavebně technický stav objektivně pronajatelná, a to i po dobu probíhající rekonstrukce od podzimu 2019 do října/listopadu 2020. Námitka žalovaného je tak v tomto směru dle názoru soudu nedůvodná. [příjmení] od předmětné nemovitosti a zpřístupnění předmětné nemovitosti 83. Žalovaný namítal, že po ukončení nájemního vztahu nedisponoval klíči od budovy, pokud tedy někdo z jeho zaměstnanců do budovy potřeboval vstoupit, bylo to vždy za účasti žalobce a s jeho svolením, fakticky žalovaný čekal, až mu bude telefonicky sděleno, že si může dojet pro další věci, případně mu bude určeno, co má odstranit či zlikvidovat. Soud k tomuto uvádí, že i z účastnického výslechu jednatele žalobce vyplynulo, že v budově proběhly výměny zámků. První proběhla v květnu 2019, kdy však žalovaný zhruba po 3 týdnech nové klíče od budovy dostal, druhá výměna proběhla v září 2019. Po tomto termínu žalovaný klíče od žalobce neobdržel, když do budovy stále navážel další věci, proto žalobce přislíbil žalovanému, že mu bude budova zpřístupněna kdykoliv to bude potřebovat (za účelem vyklízení). Jednatel žalovaného dále uvedl, že do konce roku 2019 měl žalovaný, resp. jeho zaměstnanci, k dispozici klíče od zadního vchodu, kterým se do budovy dostávali. V řízení bylo prokázáno, že i poté, co byly podruhé vyměněny zámky od předmětné budovy, měl žalovaný přes den přístup do budovy, protože tam byli řemeslníci a přední vchod byl otevřen, nebyl tedy problém, aby se lidé od žalovaného (popř. jeho bývalých podnájemníků) do budovy dostali a mohli si odstěhovat věci. Tyto skutečnosti byly prokázány např. výpovědí svědka [jméno] [příjmení]. I svědek [jméno] [jméno] ve své výpovědi potvrdil, že poté co neměli zaměstnanci žalovaného (popř. jeho bývalí podnájemníci) klíče od budovy, do budovy docházeli v době cca od 7:00 do 16:00 hodin, kdy byla budova přístupná. Svědek však také uvedl, že tam docházeli spíše pracovat (ve smyslu vyrábět). Tento také uváděl, že v období od [datum] do doby, než žalovaný kompletně opustil budovu, se nestalo, že by budova byla zaměstnancům [anonymizováno] [příjmení] znepřístupněna tím, že by byla uzamčena a oni se do ní nemohli dostat, aby stěhovali věci. Ani z exekučního spisu vedeného pod sp.zn. [spisová značka] nebo z e-mailové komunikace účastníků či jiných důkazů nebylo prokázáno a nijak nevyplývalo, že by žalovaný od [datum] (resp. po [datum], kdy neměl již klíče od předmětné budovy) do doby, nežli budovu zcela opustil (vyklidil), jakkoliv namítal, že se do budovy nemůže za účelem vyklízení dostat či mu byl ze strany žalobce přístup do budovy za uvedeným účelem odepřen. Žádnou stížnost v tomto směru neuváděl ani v rámci exekučního řízení. Naopak v e-mailech jednateli žalobci či exekutorovi jednatel žalovaného průběžně sděloval co, jak a kdy vyklidí. Z výpovědi svědka [příjmení] vyplynulo, že [anonymizováno] [příjmení] si naopak stran vyklízení věcí stěžoval, že nemůže sehnat kamion. I v e-mailu ze dne [datum] (viz. odstavec 34 tohoto rozsudku) si jednatel žalovaného stěžoval na problém se zajištěním vysokozdvižného vozíku na vyklizení strojů. Soud tedy s ohledem na výše uvedené nemá za to, že by žalovanému bylo jakkoliv bráněno či znemožňováno ze strany žalobce vyklízet předmětnou budovy tím, že mu do této budovy neumožnil přístup. Nájemné a náklady za teplo, vodné a stočné za prosinec 2018 84. Žalobce se dále žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky v celkové výši [částka]. Tato byla složena jednak z částky [částka], částky [částka] a částky [částka] Částku [částka] žalobce žalovanému vyúčtoval dne [datum] fakturou [číslo] jako nájemné za měsíc prosinec 2018 za pronájem předmětné budovy s termínem splatnosti [datum]. Faktura zněla původně na částku [částka], žalovaný však již částku [částka] na fakturu uhradil. Částku [částka] žalobce žalovanému dne [datum] fakturou [číslo] přeúčtoval náklady na teplo za měsíc prosinec 2018 v předmětné nemovitosti. Faktura byla splatná dnem [datum] Částku [částka] žalobce žalovanému dne [datum] fakturou [číslo] přeúčtoval náklady na vodné a stočné za měsíc prosinec 2018 v předmětné nemovitosti. Faktura byla splatná dnem [datum]. Soud nárok žalobce na zaplacení této částky [částka] shledal důvodným a oprávněným. Výše dlužného nájemného vyplývá ze smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne [datum] ve znění jejího dodatku ze dne [datum]. Žalovaný proti těmto nárokům, resp. jejich důvodu a výši ničeho nenamítal, tyto nesporoval, naopak v průběhu řízení ve svém podání ze dne [datum] proti tomuto nároku žalobce jednostranně započetl část svého nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Dle názoru soudu však nebyly splněny předpoklady kompenzability. K tomuto blíže viz. odstavec [anonymizováno] tohoto rozsudku). Proto soud žalobě v této části zcela vyhověl a žalovanému uložil povinnost tuto částku žalobci zaplatit. Jednostranný zápočet ze strany žalovaného 85. Žalovaný v průběhu řízení uvedl, že byl nucen hradit spotřebu elektrické energie za období měsíců ledna 2019 až dubna 2019, ačkoli od [datum] předmětnou nemovitost neužíval. Žalovaný následně přefakturoval žalobci odběr elektrické energie v celkové výši [částka]. Žalovaný namítal, že pokud žalobce užíval elektrickou energii ve svém objektu, aniž by ji spotřebovával žalovaný, tak se tím na úkor žalovaného bezdůvodně obohatil, protože získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, tj. jinými slovy spotřeboval elektrickou energii nakoupenou žalovaným pro svůj vlastní prospěch, aniž by za ni cokoliv zaplatil. Žalovaný tedy proti nároku žalobce na zaplacení [částka] (z titulu dlužného nájemného a nedoplatku na služby spojené s nájmem prostoru sloužícího k podnikání) započetl část svého nároku na vydání bezdůvodného obohacení, a to následovně: Proti pohledávce žalobce na zaplacení doplatku nájemného ve výši [částka] vyúčtovaného fakturou [číslo] úroku z prodlení ve výši [částka] k datu [datum], započetl žalovaný svoji pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení vyúčtovanou fakturou [číslo] na částku ve výši [částka] a úrok z prodlení ve výši [částka] k datu [datum] a fakturou [číslo] na částku [částka], Kč a úrok z prodlení ve výši [částka] k datu [datum] s tím, že pohledávka žalobce ve výši [částka] a úrok z prodlení ve výši [částka] zanikají v plném rozsahu a pohledávka žalovaného vyúčtovaná fakturou [číslo] trvá dále v rozsahu částky [částka] a úroku z prodlení [částka]. Proti pohledávce žalobce vyúčtované fakturou [číslo] znějící na [částka] a úroku z prodlení ve výši [částka] započetl žalovaný zbývající část své pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení vyúčtované fakturou [číslo] ve výši [částka], úrok z prodlení ve výši [částka] a pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení vyúčtovanou fakturou [číslo] ve výši [částka] a úrok z prodlení ve výši [částka] k datu [datum] s tím, že pohledávka žalobce ve výši [částka] a úrok z prodlení ve výši [částka] zanikají v plném rozsahu a pohledávka žalovaného vyúčtovaná fakturou [číslo] trvá dále v rozsahu částky [částka] a úroku z prodlení ve výši [částka]. Proti pohledávce žalobce vyúčtované fakturou [číslo] znějící na [částka] a úroku z prodlení ve výši [částka] k datu [datum] započetl žalovaný zbývající část své pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení vyúčtované fakturou [číslo] ve výši [částka] a úrok z prodlení ve výši [částka] s tím, že pohledávka žalobce ve výši [částka] a úrok z prodlení ve výši [částka] zanikají v plném rozsahu a pohledávka žalovaného z titulu úroku z prodlení ve výši [částka] trvá dále. Soud k tomuto uvádí, že z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaný skutečně uhradil [právnická osoba], a.s. náklady za elektřinu spotřebovanou za období od [datum] do [číslo] v budově na adrese [adresa žalované], která byla žalovanému vyúčtována [právnická osoba], a.s., v celkové výši [částka]. V řízení však také bylo prokázáno, že sám žalovaný, popř. jeho bývalí podnájemníci, i po [datum] nebytové prostory v předmětné budově užíval, dokonce v těchto nadále probíhala výroba ze strany žalovaného (popř. jeho bývalých podnájemníků), jak bylo prokázáno např. svědeckými výpověďmi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno]. Z těchto bylo také prokázáno, že výroba ze strany žalovaného (popř. jeho bývalých podnájemníků) probíhala ještě v období od ledna 2019 do dubna 2019 (včetně), kdy tam zaměstnanci žalovaného (popř. bývalí podnájemníci žalovaného např. společnost [právnická osoba]) např. řezali na pile, řezali na brusce, svítili, vytápěli přímotopy, tedy spotřebovávali značné množství elektrické energie. Svědek [jméno] [jméno] vypověděl, že ještě z kraje roku po 2-3 měsících se potřebovali do budovy dostávat za účelem výroby. Také uvedl, že z kraje roku 2019 se určitě v budově ještě čalounily sedačky. I sám žalovaný resp. jednatel žalovaného e-mailem ze dne [datum] [číslo listu] spisu sdělil jednateli žalobce, že teprve dne [datum] budou vystěhovány prostory za prodejnou elektra, tedy i z tohoto sdělení samotného žalovaného lze uzavřít, že nemovitost žalovaný i po [datum] užíval, což je v přímém rozporu s tvrzením žalovaného. I na fotografiích, které jsou součástí znaleckého posudku [číslo] 2022 a které byly pořízeny znalcem v únoru 2019, je zachycena výroba, resp. výrobní stroje, které jsou obsluhovány fyzickými osobami. Žalovaný, popř. jeho bývalý podnájemníci, tedy v období od [datum] do [datum] prokazatelně spotřebovával elektrickou energii v budově [adresa] v ulici [ulice], [obec]. Soud si je vědom, že i sám žalobce a jeho nájemníci spotřebovávali částečně elektrickou energii v předmětné budově od [datum]. V daném případě však bylo na žalovaném, aby prokázal množství jím tvrzené spotřebované elektrické energie ze strany žalobce a tedy výši bezdůvodného obohacení (odpovídající výši uhrazených nákladů za tuto spotřebu žalovaným) na straně žalobce. Žalovaný však ani po poučení soudu ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. neprokázal množství žalobcem či osobami, kterým žalobce umožnil předmětnou nemovitost užívat, spotřebované elektřiny v předmětné nemovitosti za období od [datum] do [datum], neprokázal tedy výši jím tvrzeného bezdůvodného obohacení na straně žalobce. Jednatel žalobce sice sám při svém výslechu uvedl, že za období od [datum] do konce dubna 2019 mohli všichni jeho nájemníci spotřebovat asi 1,7 MWh, nicméně připustil, že toto je pouze jeho hrubý propočet, nebyl si jist ani obdobím, za které tato spotřeba byla propočtena, neměl totiž podklady od žalovaného a hodnoty z elektroměrů, které patřily k místnostem, které užíval žalovaný. Jelikož se žalovanému nepodařilo prokázat výši bezdůvodného obohacení na straně žalobce v souvislosti s jeho spotřebou elektrické energie v předmětné nemovitosti za období od [datum] do [datum], nemá soud za to, že právním jednáním žalovaného spočívajícím v jednostranném započtení jeho pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení vyúčtovanou fakturami [číslo] [číslo] č, [číslo] včetně příslušenství v podobě úroků z prodlení pohledávka žalobce uplatněná žalobou v tomto řízení a vyúčtovaná fakturami [číslo] [číslo] [číslo] včetně příslušenství v podobě úroků z prodlení zcela zanikla. Dle názoru soudu nebyly splněny předpoklady kompenzability. Náklady za likvidaci odpadu 86. Žalobce se dále žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky v celkové výši [částka]. K této žalobce uvedl, že po dohodě se žalovaným uhradil náklady za likvidaci odpadu žalovaného, který ponechával na pozemku žalobce před předmětnou budovou, a to ve výši [částka] a ve výši [částka]. Tyto částky tedy žalobce požadoval k náhradě, když žalovaný sám dle tvrzení žalobce navrhoval, aby si je žalobce připočetl k celkovému dluhu. Žalovaný tyto skutečnosti v řízení rozporoval. V řízení bylo prokázáno, že před předmětnou budovou se po [datum] skutečně nacházelo velké množství odpadu - v plastových pytlích látky a molitany, mimo pytle části kovových konstrukcí, palety, papíry, krabice, role od látek, atd.. Tento se posléze odvážel v kontejnerech. Odpad i kontejnery byly zachyceny jednak na fotografiích na flash disku [číslo listu] spisu a na CD [číslo listu] spisu, odpad před budovou i kontejnery však popisovali ve svých výpovědích i svědci [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] i [jméno] [jméno]. V řízení bylo také prokázáno, že odpad nepocházel od nových nájemníků, kteří předmětnou budovu užívali po [datum] ani od stavební firmy, která v předmětné budově prováděla rekonstrukci – viz. čestná prohlášení [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], či např. výpověď svědka [příjmení] a [příjmení]. Naopak v řízení bylo prokázáno, že tento odpad před předmětnou budovou zůstal ještě po původním nájemníkovi, tedy po žalovaném. Tyto skutečnosti byly prokázány zejména výpovědí svědka [příjmení], který uvedl, že kontejner tam byl již dříve (než přišel nový majitel budovy), byl tam i po příchodu nového majitele; svědek [příjmení] uvedl, že před budovou byla spousta odpadu, byl tam plný modrý kontejner, [anonymizováno] [příjmení] však nezaplatil za odvoz tohoto kontejneru. Nakonec to musel zaplatit jednatel žalobce. Stejně tak z výpovědi svědka [jméno] [jméno] bylo prokázáno, že před předmětnou budovou byl odpad, [anonymizováno] [příjmení] však za kontejnery nezaplatil, proto firma ([právnická osoba]) nechtěla odpad odvést. Soud v tomto směru uvádí, že i samotné složení odpadu zachycené na fotografiích či popsané svědky odpovídá zbytkům materiálu z věcí, které se stále po [datum] nacházely i v předmětné budově a postupně byly žalovaným vyklízeny. Soud tedy má za to, že tento odpad byl odpadem žalovaného, který tento před předmětnou budovu nashromáždil. V řízení bylo dále prokázáno, že společnost [právnická osoba] vyúčtovala žalobci fakturou [číslo] dne [datum] částku [částka] za odstranění odpadu, pronájem kontejneru, manipulaci a svoz, s termínem splatnosti dne [datum]. Celková účtovaná částka za výše uvedené služby činila [částka], ze strany žalobce však byla na tuto již uhrazena částka [částka]. Fakturou [číslo] společnost [právnická osoba] vyúčtovala žalobci dne [datum] částku [částka] za odstranění odpadu, pronájem kontejneru, manipulaci a svoz, s termínem splatnosti dne [datum]. Celková účtovaná částka za výše uvedené služby činila [částka], ze strany žalobce však byla na tuto již uhrazena částka [částka]. Soud nemá za prokázané, že by žalobce uhradil společnosti [právnická osoba] zbylou částku vyúčtovanou výše uvedenými fakturami. Soud žalobce sice poučil na jednání dne [datum] ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. nechť navrhne důkazy mimo jiné k prokázání svého tvrzení, že za likvidaci odpadu skutečně uhradil celou výše účtovanou částku tedy [částka] + [částka]. Žalobce navrhl důkazy k prokázání, že se jednalo o odpad žalovaného, a to výslech svědků [příjmení], [příjmení], [příjmení], [jméno] [jméno] a [příjmení] a účastnický výslech jednatele žalobce. K samotnému tvrzení o úhradě celé účtované částky za odstranění odpadu nenavrhl žádné důkazy. Ani z výpovědí uvedených svědků soud nemá za prokázanou skutečnost stran zaplacení zbylých účtovaných částek za odvoz odpadu ve výši [částka] ([částka] + [částka] – 2x uhrazená záloha [částka]). Soud nemá za prokázané ani uzavření dohody (a její obsah) mezi jednatelem žalobce a jednatelem žalovaného o úhradě veškerých nákladů za likvidaci odpadu. Tato skutečnost opět nebyla potvrzena žádným ze slyšených svědků. Soud však jednání žalobce spočívající v zajištění odstranění (likvidaci) odpadu žalovaného posoudil jako nepřikázané jednatelství. Dle názoru soudu je v daném případě nutno aplikovat § 3009 občanského zákoníku. Žalovaný měl na pozemku žalobce před předmětnou budovou umístěn velký objem odpadu, který by musel dříve či později na své náklady zlikvidovat. Pakliže se tedy této záležitosti ujal sám žalobce, stalo se tak dle názoru soudu zcela ve prospěch a k užitku žalovaného. Soud v tomto směru vzal v potaz i skutečnost, že odpad se skládal i z papírových krabic, kartonů, rolí od látek, a pokud na tento odpad dlouhodobě pršelo, jak ostatně uváděl i svědek [jméno] [příjmení], mohl by tento odpad, pokud by nebyl zavčasu odvezen, své okolí značně znečistit. Žalovanému tedy vznikla povinnost nahradit žalobci účelně vynaložené náklady. V řízení bylo prokázáno, že žalobce za likvidaci odpadu vynaložil částku [částka]. Jak bylo uvedeno výše, soud nemá za prokázané, že by žalobce vynaložil za likvidaci odpadu zbylou účtovanou částku [částka]. Proto soud žalobě v této části vyhověl co do částky [částka], naopak žalobu v této části co do částky [částka] zamítl. Přehled celkové částky přiznané žalobci rozsudkem a částky rozsudkem zamítnuté 87. Žalobce v žalobě na žalovaném požadoval celkem částku [částka]. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl co do částky v celkové výši [částka] (částka [částka] představující výši bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalovaného za užívání předmětné nemovitosti žalobce v období od [datum] do [datum] + částka [částka] představující nájemné za rok 2018, náhradu za teplo a za vodné a stočné za měsíc prosinec 2018 + [částka] náhrada za účelně vynaložené náklady na likvidaci odpadu). Naopak co do částky [částka] (částka [částka] představující zbylou část žalobcem požadovaného bezdůvodného obohacení za užívání předmětné nemovitosti žalobce v období od [datum] do [datum] a částka [částka] představující zbylou účtovanou částku společností [právnická osoba] za odvoz odpadu po odečtení zaplacených záloh ze strany žalobce).

88. Soud si je vědom, že součet částek [částka] a [částka] činí částku [částka], žalobce se však žalobou domáhal v petitu žaloby zaplacení částky [částka], ačkoliv součet jednotlivých částek požadovaných v žalobě činil správně [částka]. Jelikož důvodným byl shledán nárok žalobce na zaplacení částky [částka], musel soud zamítnout žalobu co do rozdílu mezi žalobcem požadované částky v petitu žaloby a částky soudem přiznané ([částka] – [částka]), tedy částky [částka].

89. V neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení. Soud výši a počátek prodlení ve vztahu k částce [částka], k částce [částka] a k částce [částka] hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu. Ve vztahu k částce [částka] co se počátku prodlení týče, kdy žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení z této částky od [datum], soud uvádí, že bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek z tohoto právního titulu, doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele a teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným. Prodlení tedy nenastává už vznikem povinnosti vydat bezdůvodné obohacení, ale až den poté, co byl dlužník povinen plnit. V daném případě žalobce zaslal žalovanému dne [datum] předžalobní výzvu, ve které žalovaného vyzval mimo jiné k vydání bezdůvodného obohacení za neoprávněné užívání předmětné nemovitosti v období od [datum] do [datum]. Žalobce žalovanému stanovil lhůtu pro zaplacení této částky do [datum]. Žalovaný tuto částku ve lhůtě stanovené žalobkyní neuhradil, proto je od [datum] s touto částkou [částka] v prodlení. Soud proto zákonný úrok z prodlení z částky [částka] zamítl za období od [datum] do [datum], ve zbylé části (za období od [datum] do zaplacení) tento žalobci přiznal.

90. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byl žalobce ve věci úspěšný ve výši 98,3 % - rozsudkem přiznaná částka [částka]. Naopak v části, ve které byla žaloba zamítnuta, tedy co do částky [částka], byl žalobce neúspěšný (1,7 %). Žalobci vznikly náklady v celkové výši [částka] sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] dle položky 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši [částka], tj. za 18 úkonů právní služby po [částka] dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, písemné podání ve věci samé ze dne [datum], porada s klientem ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], vyjádření žalobce ve věci samé ze dne [datum], vyjádření žalobce ve věci samé ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] (v délce 5,5 hodin), porada s klientem dne [datum], vyjádření žalobce ve věci samé ze dne [datum], vyjádření žalobce ve věci samé ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] (v délce 5:45 hodin), písemný závěrečný návrh ve věci samé ze dne [datum], 18 režijních paušálů za 18 úkonů právní pomoci po [částka], ztráty času v celkové výši [částka] za 6 půlhodin po [částka], cestovného v celkové výši [částka] za 1x cestu [příjmení] [anonymizována tři slova] - [obec] a zpět (celkem 2x 10 km) dne [datum] [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], o průměrné spotřebě 5,9 l [číslo] km a ceně nafty a opotřebení dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., cestovného v celkové výši [částka] za 2x cestu [příjmení] [anonymizována tři slova] - [obec] a zpět (celkem 4x 10 km) dne [datum] a dne [datum] [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], o průměrné spotřebě 6,1 l [číslo] km a ceně benzinu a opotřebení dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. Jelikož byl žalobce úspěšný ve výši 98,30 %, náleží mu náhrada nákladů řízení ve výši 96,60 % (98,30 % - 1,7 %), tedy ve výši [částka]. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.

Poučení