Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

15 C 210/2025 - 63

Rozhodnuto 2026-02-10

Citované zákony (15)

Rubrum

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl soudkyní JUDr. Martinou Lorencovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] pro [Anonymizováno]02 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba na zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] a úrokem ve výši 15 % ročně z částky [částka], v obou případech od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s tvrzením, že právní předchůdce žalobkyně společnost BNP Paribas [právnická osoba] jednající v České republice prostřednictvím [právnická osoba], IČO [IČO], se sídlem [adresa], pod obchodní značkou [jméno FO] bank! (dále jen „banka“) poskytl žalovanému na základě žádosti ze dne [datum] spotřebitelský úvěr č 42388669352100 a to revolvingový úvěr na základě části IV. smlouvy. Na základě smlouvy byla banka oprávněna akceptovat žádost žalovaného a kdykoliv po dobu jednoho roku od data podpisu smlouvy, v případě řádného splácení spotřebitelského úvěru žalovanému otevřít a umožnit průběžné čerpání do určeného úvěrového rámce, naposledy ve výši [částka], který žalovaný čerpal prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr a sjednané úroky společně s případně sjednaným pojištěním formou pravidelných měsíčních splátek ve výši min. 5 % z dlužné částky, nejméně pak vždy [částka], a to aktuálně vždy k 17. kalendářnímu dni v měsíci. Na základě smlouvy byly dohodnuty v přehledu podmínek specifické podmínky splácení poskytnutého úvěru, žalovaný aktuálně čerpal a zavázal se hradit bance úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou 22,68 % ročně. Žalobce uplatňuje smluvní úrok ve výši, která odpovídá právním předpisům upravujícím spotřebitelské úvěry, tj. ve výši 15 % ročně. Dále měl žalovaný ve smlouvě prohlásit srozumění s přehledem finančních důsledků nesplácení úvěru a s poplatky dle Sazebníku. V případě nesplácení úvěru se žalovaný přímo ve Smlouvě a dle příslušného Sazebníku měl zavázat k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, náhradě nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši [částka], poplatku za odeslání upomínky k úhradě ve výši [částka] a k placení úroku z prodlení ze splatného závazku v zákonné výši. Žalovaný dle smlouvy a produktových podmínek měl splácet úvěr řádně a včas, avšak porušil své závazky ze smlouvy zejména tím, že se dostal do prodlení s úhradou více než 2 po sobě následujících splátek nebo 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce. Banka proto využila svého oprávnění, a od smlouvy odstoupila a dlužnou částku zesplatnila. Odstoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem banky, když odstoupení nabylo účinnosti dne [datum], tedy ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo odstoupení dáno k odeslání. Dlužnou částku splatnou v celém rozsahu včetně úroků, poplatků, smluvní pokuty a případně sjednaného pojistného ve výši [částka] byl žalovaný povinen ve stanovené lhůtě uhradit. ode dne následujícího po dni zesplatnění má mít žalobce nárok na zaplacení smluvního úroku 15 % ročně z dlužného zůstatku poskytnutého úvěru, tedy z jistiny ve výši [částka] a dále zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné částky [částka] zahrnující dlužnou jistinu a dlužné poplatky. Dlužná částka nebyla ze strany žalovaného v plné výši uhrazena. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla nejprve postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] v rámci portfolia na společnost [právnická osoba]., IČ [IČO], se sídlem [adresa], PSČ 14000, která ji následně postoupila žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne [datum]. Za období od postoupení pohledávky na žalobce ke dni sepisu této žaloby nebylo na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeno. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou. Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne [datum]. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení: - jistiny úvěru ve výši [částka] - kapitalizovaného neuhrazeného úroku splatného ke dni zesplatnění ve výši [částka] Dále žalobce požaduje rovněž zaplacení: - smluvního úroku ve výši 15 % ročně z jistiny úvěru ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, - úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky ve výši [částka], ode dne [datum] do zaplacení.

2. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobkyně, žalobkyně uvedla, že přímo z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu bylo zjištěno, že žalovaný je zaměstnán jako pracovník ve službách a prodeji ve společnosti [jméno FO], s.r.o., IČ: [IČO], že výše jeho měsíčních příjmů činí [částka], že je svobodný, nemá žádné vyživovací povinnosti k další osobě a žije u rodičů. Nemá žádné náklady na bydlení ani další závazky. Právní předchůdce žalobkyně u žádostí provádí automaticky komplexní posouzení žadatele dotazem do interního expertního systému expert systém (ES), který je navržen tak, aby co nejúčinněji simuloval lidský rozhodovací proces založený na zkušenostech. Dále učinil dotaz do registru Solus, kde žalovaný nebyl veden jako osoba se závazky po splatnosti, docházelo i k dotazům do NRKI/BRKI. Žalovaný byl lustrován v insolvenčním rejstříku, Centrální evidenci exekucí, katastru nemovitostí a registru ARES. Příjem deklarovaný klientem je vždy ověřen bankou, liší se pouze technika ověření, a to v závislosti na druhu produktu. Ověření žadatelem sděleného příjmu v rámci posuzování úvěruschopnosti probíhá oproti tabulce předpokládaných příjmů v prvé fázi, která je vytvořena na základě statistiky [právnická osoba].

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, rozhodně nesouhlasí s vyčíslenou výší dluhu [částka], sice potvrdil, že od právní předchůdkyně žalobkyně čerpal úvěr na televizi, dostal k tomu pak kreditní kartu, „možná z toho některá z bývalých přítelkyň čerpala, něco mu odcházelo z účtu“, měl od [jméno FO] bank dva úvěry, ty dohledal a zcela zaplatil, ale úvěr s uvedeným variabilním symbolem „si nebral. Přišel mu pouze dopis, že [jméno FO] bank končí a převádí se pod [právnická osoba], avšak bez vyčíslení požadované částky“.

4. Z výpisu z notářského zápisu ze dne [datum] sp. zn. NZ 369/2023, včetně seznamu postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení, byla postoupena ze společnosti [právnická osoba] se sídlem [adresa], IČO [IČO] na [právnická osoba]. na základě smlouvy o postoupení portfolia ze dne [datum], a to s účinky od [datum]. Toto se podává též z dohody o transferu portfolia ze dne [datum].

5. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně soud ověřil existenci a aktivní legitimaci žalobkyně.

6. Z přehledu nazvaného číslo úvěru č. [hodnota] [jméno FO] [Jméno žalovaného] se podává, že právní předchůdce žalobkyně společnost BNP Paribas [právnická osoba] evidovala ve svém systému poskytnutí úvěru žalovanému dne [datum] ve výši dvakrát [částka], dne [datum] ve výši [částka], zároveň evidovala platby ze strany žalovaného v roce 2021 opakovaně uvedeno předčasné splacená jistina, toto se opakuje několikráte, tabulka obsahuje šest stran. Závěrem je evidováno, že bylo žalovaným zaplaceno [částka] a má dlužit [částka]. Není však vyčísleno, jaká částka bylo právním předchůdcem žalobce poskytnuta celkem žalovanému.

7. Z dopisu s ikonami ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně oznamoval žalovanému schválení jeho žádosti o [jméno FO] kredit ze dne [datum] a s tím, že mu otevřeli [jméno FO] kredit s úvěrovým rámcem ve výši [částka], které má k dispozici v podobě tzv. revolvingového úvěru s tím, že k [jméno FO] kreditu patří i [jméno FO] kreditka, kterou najde za pár dní ve schránce, poslaná obyčejnou poštou. Na druhostraně dopisu je uvedeno číslo úvěrového rámce 42388669352100, výše, roční úvěrová sazba 22,68 %, podmínky splácení a také VS [var. symbol].

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba]. postoupila žalobkyni soubor pohledávek dle přílohy č. [hodnota] seznamu pohledávek je součástí postupovaných pohledávek i pohledávka za žalovaným, úvěru z kreditní karty [jméno FO] 13668, číslo účtu 0128273374, pohledávka je identifikovaná zůstatkem a výší pohledávky, dále jménem žalovaného s uvedením rodného čísla, hlavní dlužník.

9. Z dohody o úplatě ze dne [datum] se podává dohoda o úplatě za postupované pohledávky ze strany [právnická osoba]. žalobkyni.

10. Z přílohy č. [hodnota] potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne [datum] vyplynulo, že zaplatil [právnická osoba]. [právnická osoba]. (žalobce) zaplatil [právnická osoba]. kupní cenu za soubor postupovaných pohledávek ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum].

11. Z přípisu [právnická osoba]. ze dne [datum] vyplynulo, že [právnická osoba]. oznamovala žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ve výši 61. [částka] na žalobkyni.

12. Z informace o zpracování osobních údajů ze dne [datum] se podává, jaké informace žalobkyně ohledně žalovaného zpracovává.

13. Z odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně, společnost BNP Paribas [právnická osoba] odstoupila od úvěrové smlouvy uzavřené s žalovaným č. [hodnota] s tím, že úvěr se stal splatným ke dni [datum] v plném rozsahu a žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky ve výši [částka].

14. Z podacího lístku ze dne [datum] vyplynulo, že tohoto dne zasílala žalobkyně žalovanému zásilku.

15. Z výzvy k plnění ze strany právního zástupce žalobkyně, včetně podacího lístku, vyplynulo, že před podáním žaloby žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzývala žalovaného k zaplacení žalované částky výzvou ze dne [datum] danou k poštovní přepravě dne [datum].

16. Podle § 1841 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové a platební nebo pojistné smlouvy, smlouva týkající se penzijního připojištění, směn měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními zdroji.

17. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 1 odst. 2 in fine o. z. jsou zakázaná ujednání porušující dobré mravy. Podle § 6 odst. 1 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a podle § 8 zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Podle § 547 o.z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

19. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

20. Podle § 1812 odst. 2 o. z. se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona k ochraně spotřebitele nepřihlíží. Podle § 1813 o. z. se má za to, že jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, což neplatí pro ujednání o předmětu plnění a o ceně, jsou-li spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o.z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží.

21. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

23. Soud v daném případě zjistil jednak, že pohledávka za žalovaným ve smlouvách o postoupení pohledávky je označena zcela odlišným způsobem, když v seznamu postupovaných pohledávek ze strany právního předchůdce žalobkyně BNP Paribas [právnická osoba] na [právnická osoba]. je postupovaná pohledávka za žalovaným označená jiným způsobem než v seznamu postupovaných pohledávek ze strany [právnická osoba].

24. Dále se soud z moci úřední zabýval zkoumáním platnosti úvěrové smlouvy se zaměřením na případný soulad s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum], a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne [datum] ve věci C-449/13 Consumer Finance proti [jméno FO] a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

25. V projednávané věci žalobkyně sice tvrdí, avšak žádným konkrétním dokladem, listinou neprokazuje, že by předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet poskytnutý úvěr (při požadovaném obchodním úroku, a dalších poplatcích při neuhrazení pohledávky v řádném termínu). Pouze tvrdí, že žalovaný uvedl v žádosti, že je od roku 2018 zaměstnán jako pracovník ve službách a prodeji ve společnosti [jméno FO] s.r.o. s měsíčním příjmem [částka], že je svobodný, nemá vyživovací povinnost, žije u rodičů, že nemá žádné náklady na bydlení ani žádné další finanční závazky. Žalobkyně však soudu nepředložila žádný dokument, ze kterého by vyplývalo, že byly náležitě ověřeny a vyhodnoceny celkové majetkové poměry žalovaného, jeho skutečné příjmy a výdaje, výdaje domácnosti, dosavadní závazky, počet členů domácnosti.

26. Ustanovení § 86 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel, jemuž zákon ukládá v odst. 3 cit. ustanovení povinnost poskytnout věřiteli „na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr“. Tato povinnost však nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.

27. Předchůdce žalobkyně možná rezignoval na zjišťování pravidelných a nezbytných výdajů žalovaného, vycházel pouze z odhadovaných výdajů uvedených žalovaným, aniž by si jejich skutečnou výši prověřoval, což však nijak není prokázáno. K řádnému posouzení úvěruschopnosti pak nepostačuje ani provedení lustrace žalovaného v databázích SOLUS a NRKI, jelikož tato zjištění sice jsou zcela jistě důležitá, avšak pokud nejsou zjištěny skutečné příjmy a výdaje spotřebitele, jsou sama o sobě nedostatečná. Na základě těchto skutečností a po jejich vyhodnocení, stejně matematickém jako logickém i realistickém, nemohl předchůdce žalobkyně dospět k závěru, že je žalovaný schopen úvěr splácet.

28. Předchůdce žalobkyně, coby poskytovatel úvěru, je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebitel v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele – žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.

29. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z [datum], sp. zn. [spisová značka] uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložení výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.).

30. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná, tak s nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], III.ÚS 4129/18, který na citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje s tím, že výslovně uvádí, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

31. Nalézací soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení před soudem prvního stupně nejenže neprokázala, že by kvalifikovaně a s odbornou péčí poskytovatel úvěru zjišťoval potřebné skutečnost o schopnosti splácet úvěr žalovaným, ale ani že by poskytnuté informace náležitě ověřoval, což je evidentní také z dopisu, který byl předložen žalobkyní o tom, že následující den po podání žádosti je žalovanému oznámeno předání [jméno FO] kreditky s úvěrovým rámcem [částka] , která mu měla být údajně doručena obyčejnou poštou do domovní schránky.

32. Za postup s odbornou péčí při zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele nelze považovat ani postup, kdy se věřitel spolehne na jeho objektivně nedoložené tvrzení o osobních majetkových a výdělkových poměrech. Standard odborné péče předpokládá ověření poskytnutých údajů (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 4129/18). Věřitel by měl požadovat přinejmenším potvrzení zaměstnavatele dlužníka a porovnat informace tvrzené dlužníkem se státem publikovanými údaji o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]). Žalobkyně soudu nepředložila žádný dokument, ze kterého by vyplývalo, že byly zjišťovány a ověřovány majetkové poměry žalovaného, zejména jeho příjmy a výdaje. Právní předchůdce žalobkyně tak nemohl dojít k závěru, že by žalovaný byl schopen poskytnutý úvěr ve výši úvěrového rámce [částka] dle podmínek smlouvy o úvěru splácet. Po právní stránce proto soud věc posoudil tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná.

33. S ohledem na shora uvedené závěry, jež mají oporu i v právním názoru Krajského soudu v [adresa] prezentovaném v rozhodnutí pod č.j.: [spisová značka] ze dne [datum], soud posoudil po právní stránce, že smlouva o úvěru uzavřená mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným je absolutně neplatná podle občanského zákoníku pro rozpor se zákonem a zjevným narušením veřejného pořádku. Obdobně také srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum] č. j. [spisová značka], který byl aprobován usnesením Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 1742/2015.

34. V průběhu řízení žalovaný potvrdil, že „čerpal od právního předchůdce žalobkyně finanční částky, avšak byly jím zaplaceny“, navíc „si nevzpomíná, že by čerpal tento tvrzený úvěr“, doklady k tomuto nedohledal. V tomto směru též byla žalobkyně poučena dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o povinnosti doplnit soudu svá skutková tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání skutkových tvrzení, zda, kdy a v jaké výši byl žalovanému ze strany právní předchůdkyně žalobkyně úvěr poskytnut, respektive kterého dne a v jaké výši právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky.

35. Žalobkyně soudu předložila pouze interní přehled jejího právního předchůdce, ze kterého se podává, že právní předchůdce žalobkyně ve svém vnitřním interním systému evidoval opakovaně poskytnuté částky v různé výši, žalovaný potvrdil, že měl údajně dva úvěry od [jméno FO] bank, žalobkyně však netvrdila a nedoložila, jakou konkrétní částku a v jakém rámci žalovanému poskytla. Jedná se pouze o interní přehled banky žalobkyní převzatý od [právnická osoba]., který dle závěru soudu neprokazuje, že by žalobkyně žalovanému poskytla konkrétní úvěr a v jaké konkrétní výši.

36. Navíc pohledávka za žalovaným je jinak označována v seznamu postupovaných pohledávek ze strany BNP Paribas [právnická osoba] na [právnická osoba]. a jinak v seznamu postupovaných pohledávek ve smlouvě o postoupení pohledávek z [právnická osoba]. na žalobkyni. Je tak otázkou, zda pohledávka, která byla postupována z [právnická osoba]. na žalobkyni, je právě tou pohledávkou, která vyplývá ze smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalovaný měl uhradit celkem [částka] mělo mu být dle doplněného tvrzení žalobkyně poskytnuto [částka], toto jsou však jen matematické úkony dle interní tabulky. Dle soudu rozhodně pouhý interní přehled právního předchůdce žalobkyně neprokazuje, že právní předchůdce žalobkyně jím uváděné částky žalovanému poskytl, ani pro jeho nepřehlednost nelze uzavřít, že bylo poskytnuto žalovanému plnění převyšující jím uhrazené a konkretizované částky.

37. Soud tak dospěl k závěru, že i přes poskytnuté poučení se žalobkyni nepodařilo unést důkazní břemeno ohledně tvrzení, že právní předchůdce žalobkyně BNP Paribas [právnická osoba] poskytl žalovanému tvrzený úvěr, který žalovaný byť částečně neuhradil.

38. Soud má z provedeného dokazování pouze za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl v minulosti různé částky, které uhradil, což i žalovaný ve svém vyjádření potvrdil. Je též otázkou, zda [právnická osoba]. nepostupovala žalobkyni jinou pohledávku než pohledávku, když v seznamu postupovaných pohledávek i v oznámení o postoupení pohledávky je pohledávka [právnická osoba]. za žalovaným označena jiným číslem úvěrové smlouvy.

39. S ohledem na uvedené závěry soud žalobu zcela zamítl.

40. Podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen „o. s. ř.“) účastníků, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný by tak měl právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, žalovaný se však tohoto práva výslovně vzdal, bylo proto vysloveno, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.