15 C 213/2025 - 93

Rubrum

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl soudkyní JUDr. Martinou Lorencovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce]., IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] pro zaplacení [Anonymizováno] Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, vše ve splátkách ve výši [částka] měsíčně splatných vždy do 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozhodnutí, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se částečně zamítá v rozsahu další požadované částky [částka] s požadovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od [datum] do zaplacení a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do [datum], dále částky [částka] a úrokem ve výši 78,07 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] a úrok ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok od [datum] dosáhne částky [částka].

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi žalobcem, jako věřitelem, a žalovaným, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota]. Žalovaný tuto smlouvu podepsal dne [datum]. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši [částka]. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne [datum]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 78,07 % ročně splácet ve 48měsíčních splátkách ve výši [částka] (v těchto splátkách byla zahrnuta i úhrada za pojištění, tak jak je níže uvedeno) splatných vždy k 19. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem duben 2024, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce o schválení úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím emailové komunikace. Žalovaný tuto smlouvu podepsal doplněním jedinečného kódu, který mu byl za tímto účelem ze strany žalobce předem poskytnut. Smlouva obsahuje dodatek, který tento způsob uzavření smlouvy upravuje. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému zasláno na e-mailovou adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě. Součástí všech splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru, i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši [částka]. Žalovaný při podpisu smlouvy podepsal zároveň přihlášku do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry. Pojištění bylo sjednáno na základě Pojistné smlouvy. Žalovaný se zavázal, že bude žalobci po dobu trvání tohoto pojištění hradit za toto pojištění své schopnosti splácet úvěr shora uvedenou měsíční úhradu za pojištění, která bude tvořit součást všech splátek dle uzavírané smlouvy a bude tedy splatná ve lhůtách splatnosti těchto splátek. Žalobce žalovanému oznámil schválení úvěru Oznámením o schválení úvěru, ve kterém byly uvedeny základní parametry poskytovaného úvěru a jehož přílohu tvořil i splátkový kalendář. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému zasláno na dodejku. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta, bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, žalovaný neměl u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovaným, doporučil úvěr ke schválení. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobci uhrazeny pouze následující částky: Částka ve výši [částka] ze dne [datum]. Před níže popsaným zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalovaného vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši [částka] (Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobci takto vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. [hodnota], 3, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 2 x [částka]). Tato smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. V důsledku tohoto prodlení žalovaného žalobci dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši [částka] (Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši [částka] za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobci takto vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek č. [hodnota], 2, 3, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 3 x [částka]). Tato náhrada nákladů je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. Povinnost hradit náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného byla ve smlouvě sjednána na základě § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle kterého platí, že věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat mimo jiné právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele. Shora uvedená částka [částka] přitom odpovídá skutečným nákladům žalobce vzniklých v důsledku popsaného prodlení s úhradou každé splátky o délce 15 dnů.

2. V důsledku tohoto prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. [hodnota] splatné dne [datum]. K datu [datum] tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem [částka] byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. K výpočtu úroku za poskytnutí úvěru přirostlého do zesplatnění úvěru žalobce uvádí, že úvěr dle uzavřené smlouvy o úvěru se splácí splátkami, jejichž výše se po dobu splácení nemění. V každé splátce je zahrnuta platba jistiny úvěru a platba úroku za poskytnutí úvěru a v případě sjednání pojištění i úhrada za toto pojištění. Úrok za poskytnutí úvěru zahrnutý do každé splátky odpovídá úroku přirostlému k jistině úvěru k poslednímu dni splatnosti dané splátky. Postupně se tak mění poměr mezi splátkou jistiny a splátkou úroku. Tento poměr je u jednotlivých splátek uveden ve splátkovém kalendáři, který je zasílán společně s oznámením o schválení úvěru. U posledních 3 splátek úvěru před zesplatněním úvěru, pokud je úvěr zesplatněn z důvodu prodlení dlužníka s úhradou splátek, je tak část každé z těchto posledních 3 splátek připadající na úrok připočtena k původní jistině úvěru a stává se součástí shora uvedené nové jistiny úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobce je oprávněn požadovat, aby mu žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byl přitom žalovaný vyzván k úhradě dané dlužné splátky a byla mu poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. Dále bylo sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne [datum], až do jejího úplného zaplacení. Dále bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný žalobci k dnešnímu dni dluží následující částky: a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši [částka] (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši [částka] a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši [částka]) s příslušenstvím. b) smluvní pokuty dle bodu 6.1.smlouvy, tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši [částka] s příslušenstvím. c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného je v celkové výši [částka] s příslušenstvím. d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši [částka] za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem [datum] do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši [částka]. e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši [částka] ode dne [datum] do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 78,07 % ročně. Za dobu od 91. dne prodlení žalovaného (tedy za dobu od [datum]) žalobce v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 14,75 % ročně. f) úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr ve výši celkem [hodnota], Kč (Podle přílohy č. [hodnota] smlouvy činila tato úhrada za pojištění částku [částka] měsíčně a tvořila součást všech splátek úvěru. Do dnešní doby zůstala neuhrazena měsíční úhrada za pojištění obsažená ve splátkách č. [hodnota], 3, 4, tedy úhrada za pojištění v celkové výši 3x [částka]).

3. Žalovaný tyto částky žalobci neuhradil ani na základě předžalobní výzvy, kterou mu žalobce v této věci zaslal.

4. Žalobce se domáhá zaplacení částky a) pohledávku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 12,75 % ročně od [datum] do zaplacení b) pohledávku ve výši [částka] c) úrok ve výši 78,07 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka].

5. Žalovaný prostřednictvím mailové zprávy k žalobě namítal, že je momentálně v pracovní neschopnosti, kterou však nijak nedoložil, dále uvedl, že není schopen dluh uhradit, žije s rodinou z nemocenských dávek, je přihlášen u Úřadu práce, „mohl by nabídnout pouze splátky [částka]“.

6. Soud ve věci nařídil ústní jednání, k tomuto jednání se žalovaný nedostavil, ač byl řádně předvolán v souladu s občanským soudním řádem, dále jen o.s.ř. Soud tedy dle § 101 odst. 3 o. s. ř., jednal nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

7. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že žalovaný prostřednictvím zprostředkovatelky uzavřel s žalobkyní úvěr, nebo hodlá uzavřít úvěr. Listina nebyla podepsána žalovaným, pouze byl uvedený tzv. kód 9134839752.

8. Z listiny nazvané Dodatek č. [hodnota] k návrhu smlouvy o úvěru č. [hodnota] bylo zjištěno, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, v níž žalovaný uvedl své nacionále, bankovní spojení, číslo účtu [č. účtu], pro sjednání smlouvy o úvěru č. [hodnota], s tím, že žalovaný tuto listinu nepodepsal, pouze je uveden kód č. [hodnota].

9. Z karty klienta, ke smlouvě č. [hodnota] bylo zjištěno, že byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částky [částka], dne [datum], měla být sjednána smluvní odměna úvěru [částka]. Vyplacena částka byla ve výši [částka], splaceno bylo [částka] a zbývá doplatit [částka], s tím, že byly zaslány upomínky [datum] a dne [datum].

10. Dále měl soud k dispozici doklad o potvrzovací SMS, v němž dne [datum] v 13:01 žalovaný uvedl SMS, že souhlasí a uvedl své jméno a dále měl k dispozici doklad o odeslání jedné koruny z účtů [č. účtu] na účet žalobce.

11. Z listiny nazvané oznámení o schválení úvěru vyplývá, že žalobkyně sdělovala žalovanému dne [datum], že došlo ke schválení a uzavření smlouvy o úvěru ze dne [datum] ve výši [částka] s tím, že celková částka, kterou má klient vyplatit, má být [částka]. Součástí této listiny byl i splátkový kalendář ze dne [datum].

12. Z výpisu z registru SOLUS bylo zjištěno, že žalovaný nemá negativní záznam ke dni [datum].

13. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že dne [datum] byl na účet číslo [č. účtu] vyplacena částka [částka]

14. Z Prohlášení klienta bez uvedení data bylo zjištěno, že žalovaný jako klient prohlásil, že se seznámil s dokumenty prostřednictvím zprostředkovatele úvěru, a tato listina obsahuje pouze kód 9134839752 bez podpisu žalovaného.

15. Z listiny nazvané hodnocení klienta se podává, že byly uvedeny příjmy žalovaného [částka] měsíčně ze zaměstnání, výdaje uvedeno pouze životní minimum [částka] a výdaje bydlení, nájemné, inkaso [částka], s tím, že je tvrzena rezerva žalovaného [částka]. Dále je uvedeno ohledně žalovaného, že je zaměstnán v hlavním pracovním poměru u firmy [jméno FO], je svobodný, jeho volné zdroje údajný rozdíl mezi jeho příjmy a výdaji [částka].

16. Z předsmluvního formuláře, bylo zjištěno, že žalovanému měl být poskytnut úvěr [částka] s pojištěním ve 48měsíčních splátkách po [částka], s tím, že celková částka, kterou je třeba zaplatit má být [částka], byla sjednána úroková sazba 78,07 % p. a, RPSN 113,04 %, a dále byly sjednány tzv. náklady v případě opožděných plateb a související náklady s případnou smluvní pokutou. Opět listina měla být podepsána [datum] pouze kódem žalovaného.

17. Z výzvy ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno zesplatnění celého úvěru ke dni [datum].

18. Z předžalobní výzvy, datované dne [datum], bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky [částka] s tím, že ji upozornil na možnost podání žaloby. Soud měl k dispozici podací arch ze dne [datum], z něhož je zřejmé, že listina byla tohoto dne žalovanému odeslána na adresu [adresa].

19. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

20. Dle § 1841 občanského zákoníku, dále jen „o.z.“, smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové a platební nebo pojistné smlouvy, smlouva týkající se penzijního připojištění, směn měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními zdroji.

21. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

22. Dle § 86 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (účinného od [datum]) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Podle § 86 odst.2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

24. Dle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

25. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

26. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

27. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. Soud se z moci úřední zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobce, poskytovatel úvěrů, je povinen podle právních předpisů náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o úvěruschopnosti neboli bonitě, nevyžaduje, není jeho postup v souladu se právními předpisy a neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutné hodnotit, jako činnost, jejímž cílem je zjištění zda, spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, popřípadě domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nezbytné analyzovat osobní, respektive tzv. domácí rozpočet spotřebitele-žadatele o spotřebitelský úvěr, tedy jeho příjmy a výdaje, a musí být také zohledněno jeho rodinné zázemí, zda se např. podílí na financování provozu domácnosti spolu s dalšími osobami. Jedná se o ryze individuální proces týkající se jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.

29. Zákon o spotřebitelském úvěru ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr (§ 84 zákona o spotřebitelském úvěru), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinností jednat s odbornou péčí.

30. V daném případě se tedy nemůže věřitel spokojit bez dalšího s informacemi získanými od spotřebitele, naopak je nezbytné tyto informace vyhodnotit a důkladně prověřit, například pokud výdaje na bydlení, či stravování, či jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklém, je povinen věřitel požadovat po spotřebiteli objasnění takovýchto údajů, případně je sám samostatně svědomitě ověřit. Údaje pro posouzení úvěru schopnosti spotřebitele musí být aktuální a vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která vede k nespoléhání se na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale ukazuje na požadavek prověřování, tedy požadavek na doložení těchto tvrzení, například různými potvrzeními. Navíc i poté musí věřitel nezbytně zkoumat, zda tyto poskytnuté potvrzení jsou pravdivé a tyto informace jsou dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti. Vždy musí být zkoumáno a zohledněno podle osobní situace spotřebitele podle částky úvěru ve smlouvě a s ohledem na další aspekty směřující k uzavření úvěrové smlouvy. Je tedy nutné podrobně analyzovat finanční situaci spotřebitele. Je možné, aby byly zohledněny i dříve získané znalosti o situaci zájemce o úvěr, avšak ničím nepodložená prohlášení spotřebitele však nemohou být sama o sobě kvalifikovaná, dostatečná, pokud nejsou podepřena řádnými doklady, které musí být logicky a věrohodně vyhodnoceny.

31. Soud připomíná, že zákon o spotřebitelském úvěru v § 87 odst. 1, stanovuje následek poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 větu druhou, tedy bez řádného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, a to sankci neplatnosti smlouvy. Je možné tuto úpravu vyložit jako relativní neplatnost, neboť spotřebiteli dává možnost vznést námitku neplatnosti uplatnit. V posledních letech se však Nejvyšší soud ČR zabýval v rámci zajišťování jednotnosti a zákonnosti rozhodovací praxe českých soudů a byl stanoven závěr, že pokud poskytovatel takovouto povinnost nesplní, je smlouva absolutně neplatná. K tomuto závěru se také vyjádřil Ústavní soud v nálezech sp. zn. III. ÚS 4129/18 a II. ÚS 3194/18, a jeho nálezy jsou pro obecné soudy závazné (§ čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky). Tato rozhodnutí směřují obecné soudy k aplikaci § 580 odst. 1 občanského zákoníku a § 588 občanského zákoníku upravující absolutní neplatnost právního jednání.

32. Žalobce dle soudu neprokázal, že by dostál své povinnosti s odbornou péčí posuzovat schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet úvěr, který je předmětem tohoto sporu. V projednávaném případě žalobce sice zkoumal úvěruschopnost žalovaného, nikoliv však řádně a s odbornou péčí. Nutno doplnit, že žalobce s žalovaným jednal prostřednictvím tzv. zprostředkovatele, který vyplňoval i příslušné formuláře. Po posouzení úvěruschopnosti žalovaného, ve schvalovacím procesu dospěl žalobce k závěru, že žalovanému zůstává dostatek finančních prostředků pro řádné splácení požadovaného úvěru. Navíc tento úvěr byl poskytnut bez dalšího prověřování poměrů žalovaného. Pokud by dále byly majetkové poměry žalovaného přiměřené hodnoceny v kontextu logiky a reálného života, tak nemůže být uvažováno s výdaji na osobu žalovaného představující životní minimum, což navíc nebylo žádným způsobem prokazatelně ověřeno. Žalovaný uváděl naprosto nesmyslně nízké částky výdajů, nebyly zaevidovány žádné konkrétní měsíční výdaje žalovaného, určitě zjevné z jeho výpisu z účtu žalovaného, výdaje nákladů na bydlení nejsou zcela zřejmé, ani nebylo prokázáno, že by byly, jakkoliv ověřovány. Dle soudu si žalobce měl vyžádat další dokumenty, zkoumat podrobně výpis z bankovního účtu. Toto jednání pracovníků žalobce nekoresponduje se závěrem ohledně úvěruschopnosti žalovaného. Žalobce si k výdajům žalovaného žádné další podklady nevyžádal, což je neomluvitelné, když vycházel povrchně pouze z odhadovaných výdajů uvedených žalovaným Pakliže žalobce využil uvedení údajů o životní minimu dle zákona č. 110/2006 Sb. o životním a existenční minimum, tyto údaje jsou pouze pro porovnání, jsou veřejně dostupné, státem publikované údaje o průměrných nákladech na bydlení, ale tyto údaje ani adekvátně nepoužil, nelze je však převzít jako výdaje spotřebitele (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]).

33. K řádnému posouzení úvěru schopnosti žalovaného nepostačuje ani to, že žalobce provedl lustraci žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Je nepochybné, že tato zjištění jsou důležitá, ale pokud nebyly zjištěny skutečné výdaje spotřebitele jsou samostatně nedostatečná. Na základě logického a realistického vyhodnocení, nemohl žalobce dospět k závěru, že žalovaný je úvěr schopen splácet, ani když si základním způsobem neověřil výdaje žalovaného.

34. Soud uzavřel, že žalobce neprokázal, že řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a tak dospěl k závěru, že smlouva o úvěru 9103305014 ze dne [datum], ve které byla sjednána i zápůjční úroková sazba ve výši 78,07 % ročně, je absolutně neplatná, podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku pro rozpor se zákonem.

35. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému plnění bez právního důvodu. Bylo prokázáno, že žalobkyně dne [datum] vyplatila ve prospěch účtu [č. účtu] částku [částka]. Z dokladu je zřejmé, že se jedná o účty žalobkyně a žalovaného. Žalovaný prokazatelně žalobkyni uhradil pouze částku [částka], žalovaný se tak na úkor žalobkyně dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku bezdůvodně obohatil v rozsahu částky [částka].

36. Dle § 1970 občanského zákoníku je žalovaná jako dlužnice v prodlení se splácením peněžitého dluhu, je povinna zaplatit i zákonný úrok z prodlení, ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/ 2013 Sb., ve znění účinném v době počátku prodlení. Zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení. Doba plnění je vázána na výzvu věřitele, když dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§1958 odst. 2 občanského zákoníku), dle soudu žalobkyně vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení výzvou ze dne [datum] se stanovenou patnáctidenní lhůtou k možnému zaplacení. Soud tedy vznik prodlení stanovil od [datum] do zaplacení (§ 573 občanského zákoníku).

37. Úvěrová smlouva byla dle soudu posouzena jako absolutně neplatná, žalobní nároky tvrzené z této smlouvy (obchodní úrok, poplatky, smluvní pokuta a úrok z prodlení) nelze přiznat, uvedené nároky jsou povahou akcesorické a vztahují se k hlavnímu závazku, který byl dle soudu neplatně sjednán. Proto ve výroku. II. došlo k zamítnutí žaloby v rozsahu dalších požadovaných částek.

38. O náhradě nákladu řízení soud rozhodl dle pak § 142 odstavec 2 o. s. ř. Žalovaný se úspěšně bránil části žaloby a soud tedy rozhodl, že žádnému z účastníků nepřiznává náhradu nákladů řízení. Nutno doplnit, že úspěch žalobkyně by byl skutečně v minimálním procentuálním vyjádření, když žaloba byla zamítnuta v rozsahu ohledně další požadované částky [částka] s požadovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od [datum] do zaplacení a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do [datum], dále částky [částka] a úrokem ve výši 78,07 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] a úrok ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok od [datum] dosáhne částky [částka]

39. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložené povinnosti určil soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř., v třídenní lhůtě, když pro uložení jiné lhůty, popřípadě stanovení dobrodiní splátek neshledal žádné důvody. Žalovaný je v pracovní neschopnosti, jím nabízené splátky jsou zcela nedostatečně, neodpovídající výši dluhu a oprávněnému zájmu žalobce na úhradě dluhu.

Poučení