15 C 214/2018 - 443

Rubrum

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahorádovou ve věci žalobce: ; [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně a žalované], zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa] proti žalovaný: ; [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalované], zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení], sídlem [adresa] - o zaplacení 156.575 Kč s příslušenstvím (faktura) takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 156 575 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 208 380 Kč od [datum] do [datum], s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 171 569 Kč od [datum] do [datum], s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 158 597 Kč od [datum] do [datum], s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 156 575 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 200 Kč představující minimální náklady spojené s uplatněním pohledávky, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 84 167,20 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal na žalovaném zaplacení částky 156 575 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Dále se na žalovaném domáhal zaplacení částky 1 200 Kč představující minimální náklady spojené s uplatněním pohledávky a náhradu nákladů řízení. Žalobce uvedl, že žalovaný si u žalobce objednal zboží v celkové hodnotě [číslo] - Kč včetně DPH, konkrétně 2 ks Hiroshima 39 C á 56 247,93 Kč bez DPH a 1 ks Diplomat 40 C za 59 719,01 Kč bez DPH. Žalobce objednané zboží řádně a včas dodal a žalovaný jej převzal. Následně žalobce žalovanému zboží vyúčtoval fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] znějící na částku 208 380 Kč, která žalovaným nebyla uhrazena. Dne [datum] byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena Dohoda o vzájemném započtení pohledávek a závazků, čímž došlo k započtení pohledávky ve výši 36 811 Kč, kterou žalovaný evidoval za žalobcem. Dlužná částka ve výši 208 380 Kč tak byla ke dni [datum] ponížena na částku 171 569 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil z částky 171 569 Kč. Žalobce tak ke dni [datum] jednostranně započetl pohledávku ve výši 12 972 Kč, kterou žalovaný evidoval za žalobcem, čímž dlužná částka ve výši 171 569 Kč byla ke dni [datum] ponížena na částku 158 597 Kč. Z dlužné částky ve výši 158 597 Kč však žalobce také ničeho neuhradil. Žalobce tak dne [datum] jednostranně započetl další pohledávku, kterou žalovaný evidoval za žalobcem, a to pohledávku ve výši 2 022 Kč. Dlužná částka ve výši 158 597 Kč tak byla ke dni [datum] ponížena na částku 156 575 Kč. Přestože byl žalovaný stran žalobce upomínán, aby dlužnou částku ve výši 156 575 Kč uhradil, žalovaný ke dni zpracování této žaloby ničeho neuhradil. Dne [datum] byla žalovanému prostřednictvím právního zástupce žalobce zaslána výzva k úhradě dluhu podle § 142a o.s.ř. Jelikož žalovaný svůj závazek nesplnil, nezbylo žalobci než se domáhat svého nároku soudní cestou.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil v odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu tak, že žalobcem uplatněný nárok neuznává a v celém rozsahu má žalobu za nedůvodnou. Žalovaný považuje za nedůvodnou žalobu proto, že žalobcem uplatněný nárok neexistuje, neboť již v minulosti došlo k zániku této pohledávky v celé výši z důvodu jednostranného zápočtu učiněného žalovaným, když ve smyslu § 1982 a násl. z. [číslo] započtením došlo ke zrušení pohledávky žalobce. Je s podivem, že žalobce sám tento jednostranný zápočet žalovaného nezmiňuje ani v tom smyslu, že by ho sporoval, i když mu byl prokazatelně doručen a při vylíčení skutkového stavu ho soudu zamlčel.

3. Žalobce k odporu žalovaného v podání ze dne [datum] uvedl, že nelze souhlasit s tvrzením žalovaného, že v žalobě uplatněný nárok neexistuje, neboť již v minulosti došlo k zániku pohledávky v celé výši z důvodu jednostranného zápočtu. Žalobci není znám tvrzený jednostranný zápočet, který mu nebyl ze strany žalovaného doručen ani předložen. V návaznosti na to, žalobce ani nemůže souhlasit s tvrzením, že uvedený jednostranný zápočet byl žalovanému prokazatelně doručen. Žalobce od žalovaného neobdržel žádný jednostranný zápočet, kterým by mohl jednostranně započíst svoji pohledávku vůči pohledávce uplatněné žalobou. S ohledem na uvedené je evidentní, že obrana žalovaného je účelová snahou co nejvíce oddálit splnění povinnosti zaplatit žalobci za dodané zboží.

4. Žalovaný dne [datum] doplnil své vyjádření k žalobě tak, že dne [datum] bylo žalovaným prostřednictvím jejího zástupce odesláno žalobci na adresu jeho sídla, a to poštou doporučeně na dodejku, sdělení datované [datum], jehož součástí bylo též oznámení o jednostranném započtení pohledávek – ve sdělení se jednalo o záležitost rozvedenou pod bodem„ 1)“. Toto sdělení, tedy i v něm obsažené oznámení o jednostranném započtení, bylo žalobci doručeno dne [datum], jak vyplývá z dodejky, na níž k tomuto datu převzetí a doručení žalobce stvrdil razítkem a podpisem. Dále žalovaný doplnil, že aby bylo přehledně podáno, jaký byl obsah jednostranného započtení pohledávek žalobcem vůči žalovanému, na které se ve svém sdělení datovaném [datum] v části„ Ad 1)“ bodu 3. žalovaný odkazuje (když v tomto kontextu žalovaný provedl započtení), přikládá oznámení o jednostranném započtení pohledávek žalobcem vůči žalovanému ze dne [datum]. Žalobce v žalobě zjevně nesprávně uvádí, že toto započtení bylo ze dne [datum], i z tohoto důvodu pro jistotu žalovaný předmětné oznámení přikládá. V tomto jednostranném započtení ze dne [datum] zmiňovaná částka ve výši 156 575 Kč coby„ zbylá část pohledávky“ po provedeném započtení představuje pohledávku, která je žalobou (nesprávně a nedůvodně) požadována. Z předmětného jednostranného započtení učiněného žalovaným vůči žalobci, jak je obsaženo ve shora citovaném sdělení ze dne [datum] a tamtéž i detailně rozvedeno, vyplývá, že nyní žalobcem uplatňovaný nárok neexistuje, když nyní žalovaná pohledávka byla v důsledku tohoto započtení plně uspokojena – žalovaný se v tomto dovoluje zdvořile odkázat na předmětné své sdělení ze dne [datum], konkrétně na jeho část„ Ad 1)“ a zejména v ní uvedený bod 4., podbod i. Žalobce ve své replice uvedl, že s tvrzením žalovaného o neexistenci žalobou uplatněného nároku nesouhlasí a že žádné jednostranné započtení od žalovaného údajně neobdržel. Obranu žalovaného označil za účelovou s tím, že toto má být evidentní a má se údajně jednat o snahu žalovaného co nejvíce oddálit splnění povinnosti zaplatit žalobci za dodané zboží. Na tato nesprávná tvrzení ze strany žalobce uvádí žalovaná následující: Z argumentace žalovaného uvedené výše i z jím označených důkazů je zřejmé, že: 1. žalovaný zaslal prostřednictvím svého zástupce žalobci oznámení o jednostranném započtení, 2. předmětné oznámení o jednostranném započtení bylo žalobci prokazatelně odesláno i doručeno, 3. tvrzení žalobce uvedená v jeho replice, že mu údajně není předmětné započtení známo a údajně nemělo být doručeno ani předloženo, jsou dle názoru žalovaného buď účelová s cílem doufat v „ nepořádek“ u žalovaného, že by snad potřebné podklady s odstupem času nedohledal, nebo naopak svědčí o„ nepořádku“ u žalobce. V každém případě je dle názoru žalovaného tato linie žalobní argumentace přesvědčivě vyvrácena a žalobce podal žalobu, která je zcela zjevně nedůvodná, aniž by k podání žaloby v této věci žalovaný zavdal příčinu.

5. Žalovaný po výzvě soudu ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. k jednotlivým pohledávkám, které započetl na pohledávku žalobce vůči žalovanému uplatněnou žalobou v tomto řízení jednak uvedl, že žalovaný a žalobce uzavřeli dne [datum] smlouvu o poradenské a konzultační činnosti (dále jen„ Smlouva“). Dle této Smlouvy se žalovaný zavázal vykonávat ve prospěch žalobce – stručně a zjednodušeně řečeno – činnosti poradenského a konzultačního charakteru, jak je přesněji rozvedeno v čl. II. a III. Smlouvy, za což žalovanému náležela odměna dle čl. IV odst. 4.1 Smlouvy. Dle čl. IV. odst. 4.5 bylo ujednáno, že bude-li žalobce s placením odměny v prodlení, je povinen žalovanému uhradit úroky z prodlení ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení (citace mutatis mutandis). Ve smlouvě bylo krom jiného dále z důvodu jistoty výslovně v čl. VII. odst. 7.3 zakotveno, že podléhá režimu tehdejšího obchodního zákoníku (zákon [číslo] Sb.). Dne [datum] následně uzavřeli žalovaný a žalobce dodatek ke Smlouvě (dále jen„ Dodatek“), jimž došlo ke změně odst. 4.4, 4.6 a 5.2 Smlouvy, avšak zejména rozsah a vymezení činností vykonávaných žalovaným ve prospěch žalobce (čl. II. a III. Smlouvy), výše odměny za vykonávané činnosti (čl. IV. odst. 4.1) i smluvní úrok z prodlení (čl. IV. odst. 4.5) zůstaly nezměněny. Na základě vykonaných činností v měsících září, říjen a prosinec 2014 účtoval žalovaný žalobci odměnu na základě Smlouvy, a to následovně: v měsících září, říjen a prosinec [rok] byly poskytovány všechny činnosti specifikované v čl. II. odst. 1 Smlouvy, v souladu s čl. IV. odst. 4.1 Smlouvy náležela žalovanému odměna ve výši celkem 85 000 Kč bez DPH (vypočteno jako součet odměn za jednotlivé činnosti), resp. 102 850 Kč vč. DPH (v souladu s čl. IV odst. 4.3 Smlouvy); odměna, resp. součet všech dílčích odměn uvedených v čl. IV. odst. 4.1 Smlouvy, za měsíc září [rok] byla žalovaným účtována žalobci fakturou [číslo] ze dne [datum], znějící na 102.850 Kč vč. DPH, s datem splatnosti dle Smlouvy [datum] (dle čl. IV odst. 4.4 Smlouvy ve znění [anonymizováno]) – na faktuře je uvedeno datum splatnosti [datum], avšak ve prospěch žalobce a v souladu se smlouvou (dle čl. IV odst. 4.4 Smlouvy ve znění [anonymizováno]) má žalovaný za to, že žalobce byl v prodlení až od [datum]; odměna, resp. součet všech dílčích odměn uvedených v čl. IV. odst. 4.1 Smlouvy, za měsíc říjen 2014 byla žalovaným účtována žalobci fakturou [číslo] ze dne [datum], znějící na 102.850 Kč vč. DPH, s datem splatnosti dle Smlouvy [datum] (dle čl. IV odst. 4.4 Smlouvy ve znění [anonymizováno]) – na faktuře je uvedeno datum splatnosti [datum], avšak ve prospěch žalobce a v souladu se smlouvou (dle čl. IV odst. 4.4 Smlouvy ve znění [anonymizováno]) má žalovaný za to, že žalobce byl v prodlení až od [datum]; odměna, resp. součet všech dílčích odměn uvedených v čl. IV. odst. 4.1 Smlouvy, za měsíc listopad 2014 byla žalovaným účtována žalobkci fakturou [číslo] ze dne [datum], znějící na 102.850 Kč vč. DPH, s datem splatnosti dle Smlouvy [datum] (dle čl. IV odst. 4.4 Smlouvy ve znění [anonymizováno]) – na faktuře je uvedeno datum splatnosti [datum], avšak ve prospěch žalobce a v souladu se smlouvou (dle čl. IV odst. 4.4 Smlouvy ve znění [anonymizováno]) má žalovaný za to, že žalobce byl v prodlení až od [datum]. Všechny 3 shora uvedené faktury byly žalobcem převzaty, a to vždy ke dni jejich vystavení, jak vyplývá z vyznačeného stvrzení převzetí žalobcem na předmětných fakturách, kdy je k textu„ převzal“ připojeno datum a podpis oprávněné osoby. Dne [datum] uzavřeli žalovaný a žalobce dohodu„ o vyrovnání vzájemných pohledávek a závazků“ (dále jen„ Dohoda“), dle níž se dohodli na jiném způsobu úhrady jistin pohledávek plynoucích ze Smlouvy, jak byly účtovány předmětnými fakturami [číslo]. V Dohodě totiž bylo mimo jiné ujednáno, že„ žalobce se zavazuje pohledávky žalovaného vypořádat formou dodávek zboží a služeb dle vlastního výběru oprávněného zástupce žalovaného“ a že„ celková částka závazku ve výši [částka] (3 x [částka]) vůči žalovanému tedy nebude placena převodem ani hotovostně, ale pouze započítávána tak, aby závazek byl vyrovnán v co nejkratší době“. Z hlediska předmětné částky„ ve výši [částka] (3 x [částka])“ se Dohoda výslovně odkazovala na předmětné faktury [číslo] na jimi účtované částky, tzn. na jistiny pohledávek. Na základě shora uvedené Dohody následně žalobce ujednaným jiným způsobem hradil na dané jistiny pohledávek žalovaného, přičemž k úhradám došlo dle evidence žalované ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum], přičemž dne [datum] byly jistiny pohledávek plně uspokojeny. V důsledku plného uspokojení jistin přestaly běžet úroky z prodlení s jejich úhradou – ten byl sjednán ve smluvní výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení dle čl. IV odst. 4.5 Smlouvy ([anonymizováno] nebylo znění tohoto ustanovení dotčeno). Žalovaný předmětné smluvní úroky z prodlení vyčíslil a vyúčtoval fakturou [číslo] ze dne [datum] znějící na částku [částka], k níž byl coby příloha přiložen výpočet úroků z prodlení. Žalovaný má za to, že z daného výpočtu ve spojení se shora uvedenými tvrzeními je zřejmé, že mu vzniklo právo na zaplacení předmětných smluvních úroků z prodlení ve výši celkem [částka]. Předmětné smluvní úroky z prodlení ve výši celkem [částka] byly dle názoru žalovaného částečně uspokojeny v důsledku jednostranného započtení provedeného žalovaným v rámci jeho sdělení (učiněného prostřednictvím jejího zástupce) ze dne [datum] (odesláno [datum], doručeno [datum] – viz poštovní podací arch a dodejka), a to v částce [částka] – tato částka představovala smluvní úroky z prodlení do [datum], jak je v citovaném sdělení vše podrobně rozepsáno. Žalovaný má za to, že Dohodou došlo k uznání práva žalovaného na odměnu za předmětná měsíční období vždy ve výši, v níž byly odměny předmětnými 3 fakturami účtovány, resp. že z Dohody vyplývá nespornost existence řádně poskytnutého plnění dle Smlouvy a s tím souvisejícího vzniku práva na odměnu pro žalovaného. Toto bylo dále utvrzeno plněním žalobce dle Dohody, které představovalo jiný způsob úhrady jistin pohledávek. Stejně tak tedy i právo žalovaného na příslušenství, tzn. na smluvní úroky z prodlení, jak je výše detailně rozepsáno, je dle názoru žalovaného neméně jisté. Druhé pohledávce žalovaný uvedl, že tato pohledávka žalovaného za žalobcem představuje poplatek za žalovaným žalobci poskytnuté zajištění zástavou pozemku žalovaného parcelní [číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] (dále též jen [anonymizováno] [číslo]) – [anonymizováno] [číslo] je evidován na listu vlastnictví [číslo] v citovaném katastrálním území (dále jen " [list vlastnictví]), žalovaný v době poskytování zajištění byl a i nadále je výlučným vlastníkem [anonymizováno] [číslo]. Poplatek za poskytnuté zajištění zástavou [anonymizováno] [číslo] činil za rok [rok] (za období od [datum] do [datum]) celkem [částka] a v této výši byl vyúčtován fakturou [číslo] vystavenou dne [datum] a splatnou dne [datum]. Takto vyčíslený a fakturou účtovaný poplatek za poskytnuté zajištění zástavou vlastního pozemku žalovanému za období od [datum] (den uzavření smlouvy o zřízení zástavního práva – tohoto dne fakticky započato s poskytováním zajištění) do [datum] (poslední den roku [rok]) vycházel z obvyklé ceny tohoto typu služeb spočívajících v poskytnutí zajištění zástavou a byl ve výši 1,5 % p. a. z hodnoty předmětu zajištění zástavním právem (ve faktuře užito pojmu "hodnota zástavy"), když takováto služba se mezi podnikateli poskytuje obvykle za úplatu, což ostatně odpovídalo i dohodě vyplývající z jednání ze dne [datum], které se zejména účastnil na úrovni statutárního orgánu žalobce (žalobce zastupoval [jméno] [příjmení] coby jediný jednatel tehdejšího předsedy představenstva žalovaného). K pojmu„ hodnota zástavy“ (užit na faktuře [číslo]), případně„ hodnota poskytnuté záruky“ (užit v zápisu z jednání ze dne [datum]), zde žalovaný pro přehlednost doplňuje, že tato hodnota odpovídá (u obou pojmů shodně) minimální hodnotě předmětu zajištění dle odst. 3.4 písm. m) smlouvy o úvěru reg. [číslo] [rok], tedy minimální hodnotě zástavním právem postižené věci, kdy banka poskytující úvěr ([právnická osoba]) podle cit. ustanovení smlouvy vyžadovala, aby hodnota předmětu zajištění činila nejméně [částka]; takovéto určení základu pro výpočet poplatku za poskytnuté zajištění je pro žalobkyni nejpříznivější možné – [anonymizováno] [číslo] musel mít minimálně tuto hodnotu, aby byl z pohledu banky poskytující úvěr způsobilým předmětem zajištění ve smyslu cit. ustanovení smlouvy. Smluvním zástavním právem, kterým žalovaný poskytoval zajištění zástavou vlastního pozemku ve prospěch žalobce, byl [anonymizováno] [číslo] zatížen na základě smlouvy o zřízení zástavního práva reg. [číslo] [rok] ze dne [datum] (právní účinky vkladu práva ke dni [datum]). Toto smluvní zástavní právo bylo zaevidováno na [list vlastnictví] pod [číslo jednací], a to k [anonymizováno] [číslo]. Je zřejmé, že zajištění bylo poskytnuto žalovaným ve prospěch žalobce - žalovaný zastaveným pozemkem poskytoval zajištění ke dluhu žalobce dle cit. smlouvy o úvěru reg. [číslo] [rok] vůči bance poskytující úvěr ([právnická osoba]) coby věřiteli. K výmazu smluvního zástavního práva evidovaného na [list vlastnictví] pod [číslo jednací] k [anonymizováno] [číslo] došlo vkladem dne [datum] s právními účinky ke dni [datum] (viz vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V [číslo]), a to na základě vzdání se zástavního práva zástavním věřitelem [právnická osoba] dle potvrzení o vzdání se zástavního práva ze dne [datum]. Zajištění přitom bylo fakticky poskytováno zcela nepochybně ještě [datum], když tohoto dne potvrdila banka [právnická osoba] žalovanému, že dluh žalobce, který vyplývá ze smlouvy o úvěru reg. [číslo] [rok] a ke kterému žalovaný poskytoval zajištění zástavou [anonymizováno] [číslo], trvá -- výše zůstatku jistiny tohoto úvěru byla [částka] O poskytování zajištění v období od [datum] do [datum] tedy nemůže být dle žalovaného žádných pochyb. Předmětná pohledávka žalovaného ve výši [částka] byla dle názoru žalovaného částečně uspokojena v důsledku jednostranného započtení provedeného žalovaným v rámci jeho sdělení (učiněného prostřednictvím jeho zástupce) ze dne [datum] (odesláno [datum], doručeno [datum] – viz poštovní podací arch a dodejka), a to v částce [částka] – srov. bod [číslo] a [číslo] sdělení, jak je v citovaném sdělení vše podrobně rozepsáno. K tomu, že poskytnutí zajištění zástavou vlastního pozemku žalovaného ve prospěch žalobce je ve výchozím režimu úplatné, si dovoluje žalovaný zdvořile poznamenat, že touto otázkou se již v minulosti zabýval Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], kde Nejvyšší soud konstatoval, že„ (j) e obvyklé, že zajištění se v obchodním styku obvykle poskytuje za protihodnotu (úplatu či jinou službu)“ (daný judikát byl publikován též v Obchodněprávní revue [číslo], s. [anonymizováno]). I zde tak je dle žalovaného na místě, aby bylo zajištění zástavou pozemku žalovaného ve prospěch žalobce posuzováno jako vztah úplatný, když v obchodním styku je obvyklé, že se takovéto zajištění poskytuje za protihodnotu. Úplatnost daného vztahu mezi žalovaným a žalobcem dále potvrzuje též zápis z jednání ze dne [datum], na který žalovaný v textu výše již odkazoval. Dále má v této věci dle názoru žalovaného význam též skutečnost, že dle § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů (z. č. 586/1992 Sb. v relevantním znění) by v rámci běžných obchodních vztahů mělo být mezi tzv. spojenými osobami vycházeno primárně z ceny na trhu obvyklé. I toto svědčí ve prospěch skutečnosti, že daný vztah je úplatný. Pro úplnost žalovaný doplňuje, že žalobce a žalovaný byly ve smyslu citovaného ustanovení zákona tzv. jinak spojenými osobami, a to v důsledku angažmá [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a jeho bratra Ing. [jméno] [příjmení], jak toto angažmá vyplývá ze stavu evidovaného v obchodním rejstříku k žalobci a k žalovanému (smlouvu o zřízení zástavního práva podepsal za žalovaného coby zástavce člen představenstva [anonymizováno] [jméno] [příjmení], smlouvu o úvěru podepsal za žalobce coby klienta předseda představenstva [anonymizováno] [jméno] [příjmení]). Žalovaný uzavírá, že dané zajištění bylo poskytnuto za podmínek obvyklých v obchodním styku, tj. 1/ za úplatu (výchozí režim i dle Nejvyššího soudu) a tedy i 2/ za cenu obvyklou (jak logicky vyplývá i z daňových předpisů). V tomto směru žalovaný upozorňuje, že v rámci řízení před nadepsaným soudem sp. zn. [spisová značka] navrhl (resp. její zástupce) důkaz znaleckým posudkem v závěru soudního jednání dne [datum] (v rámci citovaného řízení sp. zn. [spisová značka]). S přihlédnutím k zásadě hospodárnosti by dle názoru žalované měl být zadán znalecký posudek k provedení pouze v jednom z těchto citovaných řízení (aby nebyly zbytečně zpracovávány dva) a v druhém z nich pak použit jako důkaz (spolu s případným protokolem k výslechu znalce z druhého řízení). Na svůj návrh důkazu znaleckým posudkem učiněný při soudním jednání dne [datum] v rámci řízení sp. zn. [spisová značka] se tímto žalovaný odkazuje a navrhuje, aby byl předmětný protokol o jednání začleněn (v kopii) do spisu v tomto řízení.

6. Žalovaný dále také odkázal na svá vyjádření ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum], která podal ve věci vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp.zn. [spisová značka] Tyto pak učinil součástí své argumentace i v daném řízení. V těchto pak reagoval zejména na námitky ze strany žalobce (v řízení pod sp.zn. [spisová značka] v postavení žalovaného). K první námitce týkající se poskytování služeb na základě Smlouvy o poradenské a konzultační činnosti v měsících září, říjnu a listopadu [rok] prostřednictvím dalších subjektů na základě smluv žalovaný uvedl, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byl jakožto specialista zaměstnán u žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne [datum]. Pokud žalovaný tedy plnil závazky ze smlouvy prostřednictvím svého zaměstnance, jednalo se o postup v souladu s touto smlouvou. Žalovaný dále uvedl, že smlouva ze dne [datum] byla za žalobce podepsána [anonymizováno] [jméno] [příjmení], tedy osobou bez příbuzenského vztahu k [anonymizováno] [jméno] [příjmení], proto tak nemohlo být činěno za potencionálního střetu zájmů a smlouva nemohla být v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný dále argumentoval, že z e-mailové komunikace ze dne [datum] ( (e-mail [jméno] [příjmení] adresovaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení]) lze nepřímo dovozovat vůli uznat dluh v rámci dohody ze dne [datum]. K této dohodě dále uvedl, že bylo vždy jednáno pouze o úhradě ceny (tedy jistiny) za plnění poskytnuté dle Smlouvy v měsících září, říjen a listopad [rok], jak byla tato cena účtována předmětnými fakturami, nikoliv o vypořádání veškerých vzájemných vztahů ze Smlouvy. Naposledy žalovaný zdůraznil, že z dohody ze dne [datum] žádným způsobem nevyplývá a nelze z ní dovozovat, že by mělo být vypořádáno i příslušenství pohledávek. Byl to [anonymizována dvě slova], kdo byl oprávněn za žalovanou jednat, nikoliv [anonymizováno]. [příjmení] – při uvážení, že předseda představenstva je jistě osobou v obchodním styku zběhlou a je povinen jednat s péčí řádného hospodáře, by případná vůle směřující k zániku příslušenství pohledávek či směřující k „ vypořádání veškerých vztahů“, narovnání apod. zcela nepochybně byla v textu Dohody výslovně projevena příslušným ujednáním. Tedy z Dohody neměnně vyplývá, že příslušenství pohledávek dotčeno žádným způsobem nebylo, tzn. nárok žalovaného na zaplacení nyní žalovaných úroků z prodlení, není tímto nijak dotčen, a naopak je evidentní, že žalobce při plnění Dohody hradil pouze a toliko na jistinu pohledávek dle předmětných faktur.

7. Žalobce učinil ve svém podání ze dne [datum] repliku k vyjádření žalovaného ze dne [datum]. K první pohledávce žalovaného uplatněné v rámci jednostranného započtení vůči žalované pohledávce žalobce v tomto řízení uvedl, že žalovaný tvrdí, že pohledávku uplatněnou žalobcem v tomto soudním řízení jednostranně částečně započetl za svou pohledávku za žalobcem ve výši [částka] z titulu smluvních úroků sjednaných ve smlouvě o poradenské a konzultační činnosti uzavřené dne [datum] mezi žalobcem a žalovaným (dále jen„ Smlouva“), a to za období ode dne splatnosti faktur [číslo] vystavených žalovaným do dne [datum] (dále jen„ Úroky do uzavření Dohody“). Žalobce uvedl, že uvedené započtení shledává neplatným pro neexistenci samotné pohledávky žalovaného představující Úroky do uzavření Dohody, což odůvodňuje následujícím. Žalovaný uplatňuje úroky z prodlení z faktur [číslo] vystavených za tvrzené plnění Smlouvy žalovaným v měsících září, říjen a listopad [rok] (dále jen„ Faktury“). Žalobce v prvé řadě poukazuje na to, že ve Smlouvě je uvedeno, že kontaktní osobou za žalovaného je [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalobce předkládá soudu také plnou moc ze dne [datum], kterou žalovaný, zastoupený [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (bratrem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]), udělil plnou moc [anonymizováno] [jméno] [příjmení] k jednání jménem společnosti žalovaného. Žalobce uvádí, že v měsících září, říjen a listopad 2014 mu žádné poradenské služby dle Smlouvy ze strany žalovaného poskytnuty nebyly, nekonaly se žádné pravidelné konzultační schůzky (viz čl. II. odst. 2 Smlouvy) ani žalobci nebyly předány textové soubory s výsledky činnosti žalovaného (viz čl. II. odst. 2 Smlouvy). Žalobce dále uvedl, že dne [datum] proběhlo jednání mezi Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (v té době zástupcem statutárního orgánu žalobce), na kterém Ing. [jméno] [příjmení] 3 souhlasil s tím, že vyklidí kancelář v objektu společnosti žalobce po jednání s [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (v té době majoritním akcionářem žalobce) ve druhé polovině září [rok]. Dne [datum] pak byl podepsán předávací protokol, na základě kterého [anonymizováno] [jméno] [příjmení] předal mimo jiné veškerou dokumentaci ke společnosti žalobce. Po tomto dni tak nebyl [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako zástupce žalovaného bez jakýchkoli pochyb objektivně schopen činnost dle Smlouvy vykonávat, když k ní neměl žádné podklady. Žalobce dále uvedl, že odmítal žalovanému [příjmení] uhradit, neboť jak bylo uvedeno shora, žalovaný v uvedených měsících žádné poradenské služby žalobci dle Smlouvy neposkytl. Faktury tedy byly předmětem sporu účastníků tohoto soudního řízení. Dne [datum] se konalo jednání mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (za žalovaného) a [jméno] [příjmení] (v té době majoritním akcionářem žalobce) za účelem dořešení vzájemných závazků a pohledávek účastníků tohoto soudního řízení. Z emailu [jméno] [příjmení] (za žalobce) ze dne [datum] adresovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (za žalobce) v kopii [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (za žalovaného) je zřejmé, že na tomto jednání dne [datum] byly dohodnuty podmínky pro uzavření dohody, čímž měly zaniknout veškeré závazky žalobce ze Smlouvy. Dne [datum] pak došlo mezi žalobcem a žalovaným k uzavření dohody (dále jen„ Dohoda“), na základě níž se žalobce zavázal uhradit Faktury, čímž měl být zcela narovnán smluvní vztah z titulu Smlouvy. Uzavřením Dohody tedy došlo k narovnání veškerých sporných práv a povinností mezi žalobcem a žalovaným z titulu Smlouvy, byla dohodnuta úhrada Faktur žalobcem a tím i změněna jejich splatnost. Žalobce tak má vzhledem ke shora uvedenému za to, že žalovaný nemá za žalobcem pohledávku představující Úroky do uzavření Dohody, neboť - žalovanému nenáležela odměna dle Smlouvy za měsíce září, říjen a listopad [rok], žalobce tak ani nemohl být v období ode dne splatnosti uvedené na Fakturách do dne [datum] (kdy byla uzavřena Dohoda) v prodlení s úhradou Faktur; - Faktury byly uhrazeny výhradně na základě Dohody, jejímž naplněním došlo k narovnání veškerých sporných práv a povinností účastnic tohoto řízení ze Smlouvy; - i pokud by žalovanému náležela odměna dle Smlouvy za měsíce září, říjen a listopad [rok] vyúčtovaná Fakturami, pak Dohodou byla změněna jejich splatnost tak, že byla nově vázána na budoucí objednávky žalovaného a žalobce tak ani nemohl být v období do uzavření Dohody v prodlení s jejich úhradou. Žalobce dále uvádí, že má s ohledem na následující rovněž pochyby o samotné platnosti Smlouvy, když může být neplatná pro rozpor s dobrými mravy (viz ust. § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“ nebo „občanský zákoník“)), případně v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku dle ust. § 265 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v rozhodném znění (dále jen„ ObchZ“), a jako takový právní vztah jí založený nemůže požívat právní ochrany. Předmětem Smlouvy mělo být poskytování poradenských a konzultačních služeb žalobkyni žalovanou za celkovou odměnu ve výši [částka] měsíčně. Žalobce již shora uvedl, že kontaktní osobou za žalovaného byl dle Smlouvy Ing. [jméno] [příjmení]. Ing. [jméno] [příjmení] byl v době podpisu Smlouvy členem představenstva žalobce a od [datum] do [datum] předsedou představenstva žalobce. Žalobce poukazuje na to, že tak nejméně v době od [datum] do [datum] (kdy došlo k odvolání z funkce předsedy představenstva žalobkyně) vystupoval [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako zástupce žalobce i žalovaného. Předmětem Smlouvy byla činnost, kterou za normálních okolností vykonává statutární orgán obchodní společnosti (organizace postupů v oblasti duševního vlastnictví, soudních sporů, dotace pro společnost, obchodní strategie atd.). V tomto případě však za tuto činnost měl dle Smlouvy dostávat úplatu žalovaný a fakticky ji vykonávat její zaměstnanec [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který však byl rovněž předsedou představenstva žalobce a měl tedy tuto činnost vykonávat v rámci této funkce. Žalobce pro úplnost doplňuje, že Smlouva nebyla schválena nejvyšším orgánem společnosti žalobce. Smluvní vztah založený Smlouvou tak byl zjevně účelový a směřující pouze k obohacení žalovaného (potažmo obou bratrů [anonymizováno]) na úkor žalobce. O jejich nemravném postupu svědčí také to, že několik dní před skončením [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ve funkci předsedy představenstva žalobce mělo dojít k uzavření dodatku ke Smlouvě, opět ve prospěch žalovaného a tedy i obou bratrů. Žalobce dále jako důkaz o tom, že ze strany žalovaného docházelo k opakovanému obohacování na úkor žalobce, předkládá smlouvu o poskytování služeb, která měla být uzavřena dne [datum] mezi žalovaným, zastoupeným [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a žalobcem, zastoupeným [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Předmětem smlouvy mělo být poskytnutí vozu [anonymizována dvě slova] za [částka] měsíčně, což samo o sobě vypovídá o nemravnosti takové služby. Žalobce je přesvědčen, že Smlouva může být vzhledem ke shora uvedenému neplatná, případně minimálně rozporná se zásadami poctivého obchodního styku a jako taková nepožívající právní ochrany. V tomto případě by tedy žalovanému ani nemohl vzniknout nárok na smluvní úroky z prodlení dle Smlouvy. K samotným smluvním úrokům z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky pak žalobce uvádí, že s ohledem na výše uvedené a také s ohledem na jejich srovnání se zákonným úrokem z prodlení, by mohly být rovněž v rozporu s dobrými mravy. Žalobce shora uvedené shrnuje tak, že vzhledem k neexistenci pohledávky žalovaného představující Úroky do uzavření Dohody nemohlo dojít k platnému jednostrannému započtení žalované pohledávky žalobce uplatněné touto žalobou co do částky ve výši [částka]. K druhé pohledávce žalovaného uplatněné v rámci jednostranného započtení vůči žalované pohledávce žalobce v tomto řízení pak žalobce uvedl, že žalovaný dne [datum] jednostranně započetl proti pohledávce žalobce uplatněné touto žalobou jeho tvrzený nárok ve výši [částka] na poplatek za poskytnuté zajištění úvěru žalobce zástavou pozemku žalovaného parc. [číslo] k.ú. [obec]. Mezi žalobcem, coby žalovaným, a žalovaným, coby žalobcem, bylo zdejším soudem vedeno soudní řízení pod sp.zn. [spisová značka], v němž byla pravomocně vyřešena otázka významná pro toto soudní řízení (kvůli které bylo rovněž toto soudní řízeno přerušeno). Žalovaný žaloval žalobce o zaplacení pohledávky právě z titulu shora uvedeného poskytnutí zajištění. Žaloba žalovaného byla pravomocně zamítnuta. Soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], uvedl, že„ žaloba není důvodná, nebot se žalobkyni ani po poučení ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. nepodařila prokázat úplatnost zajištění úvěru žalované prostřednictvím zřízení zástavního práva k pozemku žalobkyně parc. [číslo] Uplatnost zajištění zástavou nelze považovat obecně za„ výchozí režim“ mezi dvěma obchodními subjekty, nebot takovouto domněnku zákon v žádném ustanovení nedefinuje.“ Odvolací soud v odůvodnění rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], uvedl, že„ je třeba předevsím uvest, ze zástavní smlouva není z definice uplatná. Uplata tedy není podstatnou a nezbytnou nálezitostí takove smlouvy. Bylo proto na učastnících, zda uplatu sjednají, či nikoliv. O tom, ze uplata v posuzovanem případe sjednána nebyla, není zádných pochyb. Zalobkyne nemá právo na pozadovane plnení ani z titulu bezduvodneho obohacení.“ Soudem prvního stupně i soudem odvolacím bylo tedy jednoznačně rozhodnuto, že žalovaný nemá za žalobcem pohledávku z titulu shora uvedeného poskytnutí zajištění. Žalobce uvádí, že dle ust § 159a odst. 3 o.s.ř. platí, že„ v rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány“. Dle ust. § 135 odst. 2 o.s.ř. platí, že„ jinak otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází“. Předběžnou (prejudiciální) otázkou je taková právní skutečnost (právo nebo právní poměr), jejíž existence nebo neexistence by měla vliv na rozhodnutí ve věci soudem projednávané a která sama může být předmětem řízení téhož nebo jiného soudu nebo jiného řízení; jde tedy o otázku, která se sice netýká předmětu řízení, avšak jejíž vyřešení za řízení je nezbytné pro rozhodnutí o předmětu řízení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. Rc 61 [číslo]). Probíhá-li následné řízení se stejnými účastníky (případně osobami, na něž byla zákonem závaznost rozšířena), platí, že předchozí rozhodnutí soudu o věci (tedy výrok tohoto rozhodnutí) je pro vyřešení předběžné otázky v následném řízení závazné; v tomto rozsahu je závazné i pro soud (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). S ohledem na shora uvedené je vyřešení prejudiciální otázky týkající se neexistence pohledávky žalovaného z titulu shora uvedeného poskytnutí zajištění závazné pro soud v tomto soudním řízení. Vzhledem k neexistenci uvedené pohledávky, nemohlo ze strany žalovaného dojít k platnému jednostrannému započtení pohledávky žalobce co do částky ve výši 9.499,50 Kč.

8. Usnesením ze dne 11.10.2018, č.j. [číslo jednací] soud dané řízení přerušil do doby pravomocného skončení věci vedené pod sp.zn. [spisová značka] u Okresního soudu v Náchodě. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

9. Jelikož rozsudek Okresního soudu ve věci vedené pod sp.zn. [spisová značka] nabyl dne 2.6.2021 právní moci, soud usnesením ze dne 12.7.2021, č.j. [číslo jednací] rozhodl o pokračování v přerušeném řízení. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

10. Z úplného výpisu obchodního rejstříku žalobce má soud za prokázané, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byl v období od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] předsedou představenstva společnosti žalobce, tento jako předseda představenstva mohl jednat jménem společnosti vůči třetím osobám samostatně. Od [datum] do [datum] byla předsedou představenstva společnosti žalobce společnost [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO] zastoupená [jméno] [příjmení]. V období od [datum] do [datum], v období od [datum] do [datum] a v období od [datum] byl členem představenstva žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], kdy tento byl od [datum] do [datum] předsedou představenstva žalobce. Ze stejných listin soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byl v období od [datum] do [datum] členem dozorčí rady žalobce.

11. Z úplného výpisu obchodního rejstříku žalovaného má soud za prokázané, že od [datum] do [datum] byl členem představenstva společnosti žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení]. Tento byl od [datum] členem dozorčí rady společnosti žalovaného. Od [datum] byl členem představenstva společnosti žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení]. Tento byl současně od [datum] jediným akcionářem společnosti žalobce. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byl k [datum] jediným členem dozorčí rady žalovaného.

12. Z faktury [číslo] ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce vyúčtoval žalovanému cenu za dodané zboží – 2 ks Hiroshima 39 C a 1 ks Diplomat 40 C v celkové výši [částka] s termínem splatnosti [datum].

13. Z dohody o vzájemném započtení pohledávek a závazků ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce se žalovaným uzavřeli dohodu, na základě které došlo k započtení pohledávky v celkové výši [částka] (vyplývající z faktur [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]), kterou žalovaný evidoval za žalobcem oproti pohledávce žalobce za žalovaným ve výši [částka] vyplývající z faktury [číslo]. Dlužná pohledávka z uvedené faktury [číslo] tak poté činila [částka].

14. Z dohody o vzájemném započtení pohledávek a závazků ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce jednostranně započetl svoji pohledávku za žalovaným do výše [částka] vyplývající z faktury [číslo] oproti pohledávce žalovaného za žalobcem v celkové výši [částka] vyplývající z faktur specifikovaných v tomto jednostranném zápočtu.

15. Z dohody o vzájemném započtení pohledávek a závazků ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce jednostranně započetl svoji pohledávku za žalovaným do výše [částka] vyplývající z faktury [číslo] oproti pohledávce žalovaného za žalobcem v celkové výši [částka] vyplývající z faktur specifikovaných v tomto jednostranném zápočtu.

16. Z výzvy k dobrovolné úhradě dluhu – poslední upomínky před soudním vymáháním ze dne [datum], poštovního podacího archu a detailních informací o zásilce má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné pohledávky ve výši [částka] vyplývající z faktury [číslo] to nejpozději do [datum].

17. Z protokolu o uznání dluhu [číslo listu] p.v. – [anonymizováno] spisu má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným nebyla uzavřena dohoda u uznání dluhu žalovaného plynoucího z faktury [číslo] jeho úhradě, když tato nikdy nebyla stranami podepsána.

18. Z oznámení o jednostranném započtení pohledávek a předžalobní výzvy k úhradě zbývající části pohledávek ze dne [datum], poštovního podacího archu a dodejky má soud za prokázané, že žalovaný dopisem ze dne [datum] žalobci oznámil jednostranné započtení pohledávek. Žalovaný konkrétně uvedl, že má za žalobcem pohledávku ve výši 147 075,50 Kč vzniklou na základě smlouvy o poradenské a konzultační činnosti ze dne [datum] a jejího dodatku [číslo] ze dne [datum], která představuje úrok z prodlení stanovený v souladu s touto smlouvou ve výši 0,5 % denně z částky 102 850 Kč (vyúčtována fakturou [číslo] ze dne [datum]) od [datum] do [datum] ve výši 64 281,25 Kč, z částky 102 850 Kč (vyúčtována fakturou [číslo] ze dne [datum]) od [datum] do [datum] ve výši 47 825,25 Kč a z částky 102 850 Kč (vyúčtována fakturou [číslo] ze dne [datum]) od [datum] do [datum] ve výši 34 969 Kč. Celkový úrok z prodlení ve výši [částka] byl vyúčtován žalovaným žalobci fakturou [číslo] ze dne [datum] s termínem splatnosti [datum]. Žalovaný dále uvedl, že má za žalobcem pohledávku ve výši 37 268 Kč představující poplatek za poskytnuté zajištění zástavou vlastního pozemku vyúčtovaný fakturou [číslo] ze dne [datum] s termínem splatnosti [datum]. Jelikož má žalobce za žalovaným splatnou pohledávku ve výši 156 575 Kč na jistině, a to na základě oznámení žalobce o jednostranném započtení pohledávek ze dne [datum], započetl žalovaný tímto svoji pohledávku ve výši 147 075,50 Kč proti pohledávce žalobce, čímž došlo k plnému uspokojení pohledávky žalovaného (pohledávka 147 075,50 Kč) a k částečnému uspokojení pohledávky žalobce, když její zbývající část (neuspokojená) činí 9 499,50 Kč. Žalovaný dále tímto započetl svoji pohledávku (37 268 Kč) proti zbývající části pohledávky žalobce (9 499,50 Kč), čímž došlo k plnému uspokojení pohledávky žalobce a k částečnému uspokojení pohledávky žalovaného, když její zbývající (neuspokojená) část činí 27 768,50 Kč. Žalovaný současně vyzval žalobce k úhradě pohledávky ve výši 27 768,50 Kč nejpozději do 7 dnů ode dne odeslání tohoto oznámení.

19. Z oznámení o jednostranném započtení pohledávek ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce jednostranně započetl svoji pohledávku za žalovaným vyplývající z faktury [číslo] oproti pohledávce žalovaného za žalobcem v celkové výši 2 022 Kč vyplývající z faktury [číslo] [číslo] čímž došlo k plnému uspokojení pohledávky žalovaného a k částečnému uspokojení pohledávky žalobce, když její zbývající (neuspokojená) část činí 156 575 Kč. Současně žalobce žalovaného vyzval k úhradě částky 156 575 Kč do 3 dnů ode dne doručení tohoto dopisu.

20. Ze smlouvy o poradenské a konzultační činnosti ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu dle ustanovení § 269 odst. 2 a následujících zákona č. 513/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, na základě které měl žalovaný pro žalobce vykonávat poradenskou a konzultační činnost v oblasti investiční výstavby žalobce, v oblasti dotačních titulů žalobce včetně kontrol, v oblasti obchodní strategie, produktové strategie, výrobní oblasti a informačních technologií, kalkulací a dalších provozních potřeb žalobce, dále měl pro žalobce zajišťovat organizaci postupu v oblasti ochranných známek a duševního vlastnictví žalobce, včetně zajištění jednání za žalobce na ÚPV, organizaci postupu v oblasti soudních sporů žalobce včetně zajištění zastoupení a jednání na soudech za žalobce včetně koordinace dodavatelů specializovaných služeb. Součástí plnění předmětu smlouvy byly pravidelné konzultační schůzky žalobce a žalovaného v rozsahu minimálně 2x týdně, nebylo-li dohodnuto jinak. Dále bylo předmětem předávání výsledků činností žalovaného ústně a ve formě textových souborů, a to 1x měsíčně. Celková odměna žalovaného za veškeré činnosti popsané výše byla sjednána v částce 85 000 Kč bez DPH měsíčně. Na sjednanou odměnu měl žalovaný vystavit daňový doklad se splatností 30 dnů ode dne doručení žalobci. Současně bylo jednáno, že bude-li žalobce s placením odměny v prodlení je povinen žalovanému uhradit úroky z prodlení ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení. Vztahy neupravené touto smlouvou se měly řídit zákonem č. 513/1991 Sb. obchodním zákoníkem v platném znění.

21. Z Dodatku ke smlouvě o poradenské a konzultační činnosti ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce a žalovaný se mimo jiné dohodli na novém termínu splatnosti vystavených faktur s odměnou žalovaného, a to do 30 dnů ode dne vystavení. Výše odměny či sjednaný úrok z prodlení zůstaly nezměněny.

22. Z faktury [číslo] má soud za prokázané, že žalovaný dne [datum] vyúčtoval žalobci dle smlouvy za měsíc září 2014 částku 102 850 Kč včetně DPH s termínem splatnosti [datum].

23. Z faktury [číslo] má soud za prokázané, že žalovaný dne [datum] vyúčtoval žalobci dle smlouvy za měsíc říjen 2014 částku 102 850 Kč včetně DPH s termínem splatnosti [datum].

24. Z faktury [číslo] má soud za prokázané, že žalovaný dne [datum] vyúčtoval žalobci dle smlouvy za měsíc listopad 2014 částku 102 850 Kč včetně DPH s termínem splatnosti [datum].

25. Z dohody o vyrovnání vzájemných pohledávek a závazků ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce a žalovaný spolu dne [datum] uzavřeli dohodu, jejímž obsahem bylo prohlášení, že žalovaný má za žalobcem následující pohledávky: z faktury [číslo] ve výši 102 850 Kč se splatností [datum], z faktury [číslo] ve výši 102 850 Kč se splatností [datum] a z faktury [číslo] ve výši 102 850 Kč se splatností [datum] Smluvní strany se dohodly, že žalobce se zavazuje tyto pohledávky žalovaného vypořádat formou dodávek zboží a služeb dle vlastního výběru oprávněného zástupce žalovaného, přičemž bude uplatněna sleva ve výši 17,5 % z běžné ceníkové ceny s DPH. Celková částka závazku ve výši [částka] (3x 102 850 Kč) vůči žalovanému tedy nebude placena převodem ani hotovostně, ale pouze započítávána tak, aby závazek byl vyrovnán v co nejkratší době.

26. Z faktury [číslo] přehledu výpočtu úroku z prodlení [číslo listu] spisu má soud za prokázané, že žalovaný vyúčtoval žalobci dne [datum] úrok z prodlení dle smlouvy o poradenské a konzultační činnosti v celkové výši [částka] s termínem splatnosti [datum]. Úrok z prodlení byl vypočten ve výši 0,5 % denně z dlužných částek vyúčtovaných fakturami [číslo] [číslo] [číslo].

27. Z přehledu výpočtu úroku z prodlení č.l. 414 spisu soud zjistil, že úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně vyčíslený žalovaným ve výši 147 075,50 Kč byl vypočten následovně: z částky 102 850 Kč (faktura [číslo]) od [datum] do [datum] (tj. úrok z prodlení ve výši 64 281,25 Kč), z částky 102 850 Kč (faktura [číslo]) od [datum] do [datum] (tj. úrok z prodlení ve výši 47 825,25 Kč) a z částky 102 850 Kč (faktura [číslo]) od [datum] do [datum] (tj. úrok z prodlení ve výši 34 969 Kč).

28. Z faktury [číslo] poštovního podacího archu [číslo listu] spisu a dodejky [číslo listu] p.v. spisu bylo zjištěno, že žalovaný vystavil dne [datum] žalobci fakturu, kterou za poskytnuté ručení zástavou vlastního pozemku za období od [datum] do [datum] účtoval provizi ve výši 1,5 % ročně z hodnoty zástavy, a to částku [částka]. Termín splatnosti faktury byl [datum].

29. Z listiny označené jako Zápis z jednání mezi panem [jméno] [příjmení] a panem [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tyto dvě osoby spolu jednaly ohledně vzájemných záležitostí žalobce, žalovaného a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] souhlasil s tím, že na pozemek žalovaného bude zřízeno zástavní právo ve prospěch [právnická osoba], které bude součástí ručení k úvěru žalobce [číslo] [rok] u [právnická osoba] Za poskytnutí této záruky bude žalobce platit žalovanému poplatek 1 – 1,5 % ročně z hodnoty poskytnuté záruky – bude ještě upřesněno. Současně bylo ujednáno, že bude vypracován předávací protokol dokumentů spojených s předáním funkce předsedy. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku soud dále zjistil, že ke dni [datum] mohl samostatně zastupovat žalovaného člen představenstva, kterým byl [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a za žalobce mohl jednat samostatně předseda představenstva, přičemž předsedou představenstva byla společnost [anonymizováno] [právnická osoba], kterou zastupoval pan [jméno] [příjmení]. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byl k [datum] jediným členem dozorčí rady žalovaného.

30. Ze smlouvy o úvěru reg. [číslo] [rok] datované dnem [datum] a její přílohy [číslo] [číslo] soud zjistil, že [právnická osoba] a žalobce uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které se banka zavázala poskytnout žalobci peněžní prostředky až do výše [částka]. Splnění závazků žalobce z této smlouvy bylo zajištěno mj. zástavním právem k nemovitosti na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem reg. [číslo] [rok]. Tuto smlouvu za žalobce podepsal [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

31. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem reg. [číslo] [rok] ([číslo listu]) bylo zjištěno, že dne [datum] uzavřela [právnická osoba] jako zástavní věřitel a žalovaný jako zástavce smlouvu o zřízení zástavního práva k pozemku parc. [číslo] k zajištění pohledávek [právnická osoba] vůči žalobci. Tuto smlouvu za žalovaného podepsal [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

32. Z vyrozumění o provedení vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp.zn. V [číslo] bylo zjištěno, že výmazu smluvního zástavního práva k pozemku parc. [číslo] došlo vkladem dne [datum] s právními účinky ke dni [datum], a to na základě vzdání se zástavního práva zástavním věřitelem.

33. Z potvrzení o vzdání se zástavního práva, zákazu zcizení a/nebo zatížení a poznámek ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] jako zástavní věřitel se vzdal zástavního práva evidovaného v katastru nemovitostí pod [číslo jednací] u pozemku parc. [číslo].

34. Z informace [právnická osoba] o výši dluhu ze dne [datum] bylo zjištěno, že na základě žádosti žalovaného mu banka zaslala informaci o výši zůstatku jistiny úvěr na základě smlouvy o úvěru reg. [číslo] [rok].

35. Z informace o pozemku [číslo listu] spisu bylo zjištěno, že pozemek parc. [číslo] v obci a k.ú. [obec] je ve vlastnictví žalovaného.

36. Z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu [číslo listu] spisu soud zjistil, že žalovaný se tímto návrhem v postavení žalobce domáhal na žalobci jakožto žalovaném zaplacení částky [částka] z titulu neuhrazeného poplatku (v celkové výši [částka]) za poskytnuté zajištění zástavou vlastního pozemku parc. [číslo] ve výši 1,5 % ročně z hodnoty zástavy a to za období od [datum] do [datum] (pozn. soudu: věc byla vedena u Okresního soudu v Náchodě pod sp.zn. [spisová značka]).

37. Ze žaloby [číslo listu] spisu soud zjistil, že žalovaný se tímto návrhem v postavení žalobce domáhal na žalobci jakožto žalovaném zaplacení částky [částka] z titulu dlužných smluvních úroků z prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši 0,5 % denně z dlužných částek vyúčtovaných fakturami [číslo] [číslo] [číslo] jakožto odměn za služby poskytnuté v měsíci září, říjen a listopad [rok] na základě Smlouvy o poradenské a konzultační činnosti ze dne [datum] ve znění dodatku ze dne [datum] (pozn. soudu: věc je vedena u Okresního soudu v Náchodě pod sp.zn. [spisová značka]).

38. Z e-mailu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (místopředseda dozorčí rady žalobce) ze dne [datum] a jeho přílohy [číslo listu] p.v. spisu soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byl zaslán nepodepsaný zápis o zasedání dozorčí rady žalobce, konané dne [datum]. Dle bodu 4. zápisu byla dozorčí rada seznámena s možnostmi financování poskytovaného [právnická osoba] pro žalobce a [anonymizována tři slova]. Dozorčí rady se jako hosté zúčastnili [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

39. Z e-mailu [jméno] [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] ([číslo listu] spisu) bylo zjištěno že se jedná o odpověď na e-mail [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] počínající slovy„ Vážený pane [příjmení], dle Vašich dispozic zasílám přehled závazků a pohledávek [anonymizováno] – [anonymizováno]“, kde [anonymizováno] [jméno] [příjmení] uvádí, že se předešlého dne setkal s [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a dohodli se mj. na tom, že se připraví návrh smlouvy ohledně poplatků za zástavu pozemku žalovaného ve prospěch žalobce. Před podpisem chce [jméno] [příjmení] smlouvu vidět. Dále uvádí, že se dohodli na tom, že všechny neuhrazené faktury ze strany žalovaného týkající se poradenské smlouvy a jejích dodatků budou řešeny zápočtem za hodinky dle vlastního výběru při slevě 17,5 %. Toto se týká 3 faktur z nichź dvě nebyly zatím žalobcem zaúčtovány. [jméno] [příjmení] požádal [anonymizováno] [příjmení] o připravení a uzavření dohody na tuto příslušnou část. V závěru e-mailu [jméno] [příjmení] uvedl:„ Celkově mají obě strany zájem všechny své nedořešené závazky a pohledávky dohodou dořešit a spolupracovat zejména při prodeji a související akvizici hodinek [právnická osoba] Dohodli jsme se však zároveň také, že [jméno] [příjmení] bude ve všech otázkách komunikovat pouze s Vámi a nebude oslovovat žádné jiné zaměstnance společnosti [právnická osoba] nebo [anonymizována tři slova]“ 40. Z e-mailu [jméno] [příjmení] ze dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ([číslo listu] spisu) bylo zjištěno, že paní [příjmení] něco našla v souvislosti s posláním faktury [číslo] a zápočtem. To také [anonymizováno] [jméno] [příjmení] přeposlala. Příloha mailu je označena Faktura_ [číslo]. Tento mail navazuje na původní zprávu [jméno] [příjmení] ze dne [datum] zaslané [jméno] [příjmení] s předmětem„ Ještě jedna faktura“.

41. Z výzvy k úhradě [číslo] ze dne [datum] ([číslo listu]) soud zjistil, že žalovaný předložil žalobci konečné vyúčtování odměny za poskytnuté ručení z úvěrové smlouvy [číslo] 2013 za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] bez DPH ([částka] s DPH).

42. Z výzvy k úhradě [číslo] ze dne [datum] ([číslo listu]) soud zjistil, že žalovaný předložil [právnická osoba] & [právnická osoba] konečné vyúčtování odměny za poskytnuté ručení z úvěrové smlouvy [číslo] 2014 za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] bez DPH ([částka] s DPH).

43. Z rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 21.10.2020, č.j. [číslo jednací] a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18.5.2021, č.j. [číslo jednací] a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24.8.2021, č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalovaný v postavení žalobce (dále v tomto odstavci označen jako žalobce) domáhal na žalobci v postavení žalovaného (dále v tomto odstavci označen jako žalovaný) zaplacení částky v celkové výši 174 158,50 Kč s příslušenstvím (původně žaloba zněla na částku 27 768,50 Kč, později byla rozšířena o částku 146 390 Kč) z titulu neuhrazeného poplatku za poskytnuté zajištění zástavou vlastního pozemku parc. [číslo] ve výši 1,5 % ročně z hodnoty zástavy. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu bylo přislíbeno poskytnutí finančních prostředků až do výše [částka]. Splnění závazku žalovaného z této smlouvy bylo zajištěno m. j. zástavním právem k pozemku ve vlastnictví žalobce č. parc. [číslo] nacházejícímu se v [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova], a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobcem. Prokázáno naopak nebylo, že by zástavní právo bylo zřízeno za úplatu, kterou by byl žalovaný povinen zaplatit žalobci. Okresní soud posoudil takto zjištěný skutkový stav po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba, jíž se žalobce domáhal zaplacení úplaty za zřízení zástavního práva, není důvodná. Smlouvu o zřízení zástavního práva nelze považovat bez dalšího za úplatnou. Úplatnost nepředstavuje„ výchozí režim“. Nic takového nelze ze zákona dovodit. Účastníci si mohli sjednat zajištění zástavním právem bezúplatně. Mohli sice sjednat i úplatnost smlouvy, žalobci se však nepodařilo prokázat, že by se tak stalo. Soud uzavřel, že z provedených důkazů vyplývá naopak to, že smlouva byla sjednána jako bezúplatná a teprve později se mezi fyzickými osobami jednajícími za oba účastníky začalo jednat o úplatnosti smlouvy. Dohody však dosaženo nebylo. Žalobce nemá na požadované plnění nárok ani z titulu bezdůvodného obohacení, neboť zástava byla poskytnuta na smluvním základě. Okresní soud proto z těchto důvodů žalobu zamítl (podrobněji závěry okresního soudu rozvedeny v odstavci 69 tohoto rozsudku). Žalobce proti uvedenému rozsudku podal odvolání. Krajský soud v Hradci Králové ve svém rozhodnutí jednak odkázal na odůvodnění rozsudku okresního soudu, když tento učinil na základě provedených důkazů správné skutkové závěry a zjištěný skutkový stav posoudil správně i po právní stránce. Dále pouze krajský soud doplnil, že smlouva o zřízení zástavního práva není úplatná z definice. Pokud nebyla úplata dohodnuta, neznamená to, že by měl dlužník poskytnout zástavnímu dlužníkovi úplatu v nějaké přiměřené či obvyklé výši. V takovém případě není povinen zaplatit za zřízení zástavního práva zástavnímu dlužníkovi nic. [příjmení] nelze dovodit ani z judikatury Nejvyššího soudu. Hovoří-li se např. v rozsudku sp. zn. [spisová značka] o tom, že zajištění se v obchodním styku poskytuje obvykle za protihodnotu, pak již jen ze samotné této věty se podává, že zástavní smlouva není z definice úplatná a že zástavní právo může být zřízeno i bezplatně. Poskytnutí zajištění bez protiplnění představuje nanejvýš neobvyklý, nikoliv však nedovolený případ. Žalobce nemá právo na požadované plnění ani z titulu bezdůvodného obohacení. Platí-li, že samotné zřízení zástavního práva nevede ke zmenšení majetku zástavního dlužníka (29 ICdo 13/2012), nemůže na druhé straně vést ani ke zvýšení majetku dlužníka zajištěné pohledávky. Rozsah majetku žalobce ani žalovaného se zřízením zástavního práva nikterak nezměnil. Žalovaný zřízením zástavního práva tudíž obohacen být nemohl. Jelikož v souzené věci nebyla mezi žalobcem a žalovaným odměna za zřízení zástavního práva dohodnuta, žalobci právo na její úhradu, ať již v jakékoliv výši, nevzniklo. Krajský soud proto z těchto důvodů rozsudek okresního soudu jako správný potvrdil. Oba rozsudky nabyly právní moci dne [datum].

44. Z plné moci ze dne [datum] [číslo listu] spisu soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] udělil plnou moc [anonymizováno] [jméno] [příjmení], na základě které byl [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pověřen jednat jménem společnosti žalovaného.

45. Z prohlášení ze dne [datum] [číslo listu] spisu soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v tomto prohlášení uvedl, že při uzavírání dohody o vyrovnání vzájemných pohledávek a závazků ze dne [datum] nebylo vůlí ani úmyslem žalobce uznat závazek uhradit pohledávky vyúčtované žalovaným žalobci fakturami [číslo] [číslo] [číslo] nýbrž dospět k vypořádání vzájemných vztahů, které bylo sjednáno mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] dne [datum], kdy splněním dohody měly zaniknout pohledávky včetně jejich příslušenství.

46. Z prohlášení ze dne [datum] [číslo listu] spisu soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v tomto prohlášení uvedl, že byl v době od [datum] do [datum] členem představenstva žalobce a za toto období mu nebylo ze strany žalovaného předáno žádné plnění na základě smlouvy o poradenské a konzultační činnosti uzavřené dne [datum] mezi žalobcem a žalovaným.

47. Z předávacího protokolu místnosti [číslo] ze dne [datum] [číslo listu] soud zjistil, že dne [datum] byl sepsán mezi [jméno] [příjmení] jakožto předávajícím a [jméno] [příjmení] jakožto přejímajícím předávací protokol obsahující seznam předávané dokumentace, klíčů a interiéru.

48. Ze smlouvy o poskytování služeb ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] byla mezi žalobcem jakožto uživatelem a žalovaným jakožto poskytovatelem uzavřena smlouva, jejímž předmětem bylo poskytnutí vozu [anonymizována dvě slova], [registrační značka] k zajištění dopravy související s předmětem podnikání žalobce. Výše ceny za tuto službu byla sjednána na částku [částka] měsíčně bez DPH. Smlouva byla sjednána s účinností od [datum] na dobu neurčitou. Za žalovaného smlouvu podepsal [anonymizováno] [jméno] [příjmení], za žalobce smlouvu podepsal [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

49. Z prohlášení ze dne [datum] [číslo listu] spisu soud zjistil, že [jméno] [příjmení] v tomto prohlášení uvedl, že dne [datum] jako akcionář žalobce jednal s [jméno] [příjmení] o vypořádání vztahů se žalovaným. Na tomto jednání bylo dohodnuto, že poskytnutím hodinek žalovanému se slevou 17,5 % budou vypořádány veškeré vzájemné vztahy týkající se nebo související se smlouvou o poradenské a konzultační činnosti uzavřenou dne [datum] mezi žalobcem a žalovaným.

50. Z vyjádření žalobce v postavení žalovaného (společnosti [právnická osoba]) ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] vše ve věci vedené pod sp.zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalobce (v řízení sp.zn. [spisová značka] v postavení žalovaného) od počátku sporoval tvrzení protistrany v tom směru, že mezi účastníky řízení byla dohodnuta jakákoliv odměna za zřízení zástavního práva. K samotnému zápisu z jednání ze dne [datum] žalobce uváděl, že tento nemohl platně založit jakýkoliv smluvní vztah tím méně vztah úplatný. Žalobce v postavení žalovaného se ve svých vyjádřeních k odvolání a dovolání protistrany zcela ztotožňoval s názory jak okresního soudu, tak soudu krajského a v tomto směru na ně odkazoval.

51. Z protokolů z jednání ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] ve věci vedené pod sp.zn. [spisová značka] soud zjistil, že mezi účastníky byla po celou dobu sporná skutečnost, zda mezi účastníky řízení bylo dohodnuto jakékoliv protiplnění za zřízení zástavního práva. V řízení byly navrhovány a provedeny obdobné důkazy vztahující se k této skutečnosti jako v daném řízení ([spisová značka]). V tomto řízení žalovaný v pozici žalobce navrhoval vypracování znaleckého posudku k určení obecné ceny za poskytnutí zajištění úvěru v běžném obchodním styku v době rozhodné, tedy v době poskytnutí úvěru. Z těchto listin soud dále zjistil, že [jméno] [příjmení], která zaslala e-mail ze dne [datum] (viz. odstavec 37 tohoto rozsudku) byla účetní [právnická osoba] [anonymizováno].

52. Z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9.9.2021, č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že tento soud rozhodoval o odvolání ve věci o zaplacení částky 106 773 Kč s příslušenství. Žalobce ([právnická osoba], a.s.) se na žalovaném (společnosti [právnická osoba] domáhal vydání bezdůvodného obohacení za užívání jeho pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] žalovaným v souvislosti s vedením elektrické přípojky pod pozemkem. Vztah účastníků byl původně upraven smlouvou o užívání pozemku ze dne [datum], kterou však žalobce vypověděl se 6-měsíční výpovědní lhůtou. Po jejím uplynutí žalovaný pozemek nevyklidil a nadále ho užíval bez právního důvodu. Okresní soud žalobě, po vypracování znaleckého posudku ke stanovení ceny nájemného za užívání pozemku žalobce vedením přípojky žalovaného, vyhověl co do částky 104 533 Kč s příslušenstvím. Krajský soud potvrdil rozsudek okresního soudu, když se ztotožnil s argumenty soudu prvního stupně, dále pouze doplnil, že právo užívání cizí věci nebývá běžně poskytováno bezúplatně, natož mezi obchodními společnostmi. Jestliže byla úplata pro žalovaného za užívání pozemku žalobce stanovena v roce 2007 neobvykle výhodně, bylo to evidentně právě s ohledem na personální propojení obou společností. Jestliže žalovaný po výpovědi smlouvy o užívání pozemku nepřistoupil k odstranění přípojky, která se na pozemku žalobce po uplynutí výpovědní lhůty nachází bez právního důvodu, tento pozemek značnou měrou zatěžuje a snižuje tak podstatně jeho obvyklou cenu, musí nést následky s tím spojené, mezi něž patří i povinnost vydat žalobci bezdůvodné obohacení, které jí vzniká užíváním pozemku žalobce bez právního důvodu.

53. Z protokolu ze dne [datum] a ze dne [datum] ve věci vedené pod sp.zn. [spisová značka], dohod o vzájemném započtení pohledávek a závazků ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] soud zjistil, že v rámci těchto třech dohod účastníci postupně započítávali své vzájemné pohledávky a závazky. Odkazem na čísla faktur došlo k postupnému započtení pohledávek žalobce za žalovaným proti pohledávkám žalovaného za žalobcem vyplývajícím z faktur [číslo] [číslo] [číslo]. Žalobce v řízení vedeném pod sp.zn. [spisová značka] (v postavení žalovaného) uvedl, že nezpochybňuje uzavření těchto dohod o vzájemném započtení, kdy tyto dohody vede ve svém účetnictví.

54. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že dne [číslo] byla uzavřena pracovní smlouva mezi žalovaným ([právnická osoba], a.s.) jakožto zaměstnavatelem a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jakožto zaměstnancem pro činnost – specialista. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou.

55. Z protokolu ze dne [datum] ve věci vedené pod sp.zn. [spisová značka] soud zjistil, že účastníci v tomto řízení učinili nesporným, že mezi nimi byl dne [datum] podepsán dodatek ke smlouvě o poradenské a konzultační činnosti ze dne [datum] a současně prohlásili, že pro dané řízení z této dohody nejsou dovozovány žádné významné skutečnosti.

56. Z e-mailu Advokátní kanceláře [příjmení] [příjmení] [příjmení] & partneři a jeho přílohy ze dne [datum] ([číslo listu]) bylo zjištěno, že advokátní kancelář zaslala [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nedatovaný koncept smlouvy o poskytnutí zajištění. V tomto konceptu jsou jako dlužníci uvedeni žalobce, zastoupený předsedou představenstva [anonymizováno] [právnická osoba], jednatel [jméno] [příjmení], a [právnická osoba] hodinářská s.r.o., zastoupená jednatelem Ing. [jméno] [příjmení] a jako zástavce je uveden žalovaný, zastoupený [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Dále je v konceptu uvedeno, že žalobce čerpá od [právnická osoba] úvěr na základě úvěrové smlouvy [číslo] [rok], [číslo] [rok], [číslo] [rok] a [číslo] [rok] a [právnická osoba] hodinářská s.r.o. čerpá od [právnická osoba] úvěr na základě úvěrové smlouvy [číslo] [rok] a [číslo] [rok]. Žalovaný jako zástavce již uzavřel nebo se zaváže uzavřít se společností [právnická osoba] zástavní smlouvy za účelem zajištění těchto úvěrů. Předmětem zástavních smluv bude pozemek žalovaného parc. [číslo] za poskytnutí zajištění se dlužníci zaváží zaplatit společně a nerozdílně zástavci odměnu ve výši [částka] ročně bez DPH. Odměna bude poprvé vyúčtována za kalendářní rok [rok]. Za předchozí období zástavci odměna nenáleží. Odměna bude splatná v běžném kalendářním roce za předchozí kalendářní rok vždy do 15. ledna kalendářního roku. Zástavce vystaví a zašle fakturu kterémukoli z dlužníků.

57. Soud zamítl návrh žalovaného spočívající ve vypracování znaleckého posudku. Žalovaný navrhoval vypracování tohoto posudku k určení obecné ceny za poskytnutí zajištění úvěru v běžném obchodním styku v době rozhodné, tedy v době poskytnutí úvěru. Se zřetelem na skutkové a právní posouzení věci, které bude vysvětleno níže, dospěl soud k závěru, že tento důkaz by nemohl přinést z hlediska výsledku řízení žádné právně významné skutkové zjištění, proto je i s ohledem na hospodárnost řízení zamítl.

58. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobce dodal žalovanému na základě jeho objednávky hodinky - konkrétně 2 ks Hiroshima 39 C a 1 ks Diplomat 40 C v celkové hodnotě 208 380 Kč včetně DPH. Tuto částku žalobce žalovanému vyúčtoval fakturou [číslo] ze dne [datum] s termínem splatnosti dne [datum]. Žalovaný žalobci vyúčtovanou cenu v termínu splatnosti neuhradil. Dne [datum] uzavřel žalobce se žalovaným dohodu o vzájemném započtení pohledávek a závazků, na základě které došlo k započtení pohledávky v celkové výši 36 811 Kč (vyplývající z faktur [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]), kterou žalovaný evidoval za žalobcem oproti pohledávce žalobce za žalovaným ve výši 208 380 Kč vyplývající z faktury [číslo]. Dlužná pohledávka z uvedené faktury [číslo] tak poté činila 171 569 Kč. Na základě listiny nazvané Dohoda o vzájemném započtení pohledávek a závazků ze dne [datum] žalobce jednostranně započetl svoji pohledávku za žalovaným do výše 12 972 Kč vyplývající z faktury [číslo] oproti pohledávce žalovaného za žalobcem v celkové výši 12 972 Kč vyplývající z faktur specifikovaných v tomto jednostranném zápočtu. Dlužná pohledávka z uvedené faktury [číslo] tak poté činila 158 597 Kč. Na základě listiny nazvané Dohoda o vzájemném započtení pohledávek a závazků ze dne [datum] jednostranně započetl svoji pohledávku za žalovaným vyplývající z faktury [číslo] oproti pohledávce žalovaného za žalobcem v celkové výši 2 022 Kč vyplývající z faktury [číslo] [číslo] čímž došlo k plnému uspokojení pohledávky žalovaného a k částečnému uspokojení pohledávky žalobce, když její zbývající (neuspokojená) část činila 156 575 Kč. Současně žalobce žalovaného vyzval k úhradě částky 156 575 Kč do 3 dnů ode dne doručení tohoto dopisu. Žalovaný a žalobce spolu dne [datum] uzavřeli smlouvu o poradenské a konzultační činnosti dle ustanovení § 269 odst. 2 a následujících zákona č. 513/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, na základě které měl žalovaný pro žalobce vykonávat poradenskou a konzultační činnost v oblasti investiční výstavby žalobce, v oblasti dotačních titulů žalobce včetně kontrol, v oblasti obchodní strategie, produktové strategie, výrobní oblasti a informačních technologií, kalkulací a dalších provozních potřeb žalobce, dále měl pro žalobce zajišťovat organizaci postupu v oblasti ochranných známek a duševního vlastnictví žalobce, včetně zajištění jednání za žalobce na ÚPV, organizaci postupu v oblasti soudních sporů žalobce včetně zajištění zastoupení a jednání na soudech za žalobce včetně koordinace dodavatelů specializovaných služeb. Součástí plnění předmětu smlouvy byly pravidelné konzultační schůzky žalobce a žalovaného v rozsahu minimálně 2x týdně, nebylo-li dohodnuto jinak. Dále bylo předmětem předávání výsledků činností žalovaného ústně a ve formě textových souborů, a to 1x měsíčně. Celková odměna žalovaného za veškeré činnosti popsané výše byla sjednání v částce [částka] bez DPH měsíčně. Na sjednanou odměnu měl žalovaný vystavit daňový doklad se splatností 30 dnů ode dne doručení žalobci. Současně bylo jednáno, že bude-li žalobce s placením odměny v prodlení je povinen žalovanému uhradit úroky z prodlení ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení. Dne [datum] účastníci uzavřeli Dodatek ke smlouvě o poradenské a konzultační činnosti, ve kterém se mimo jiné dohodli na novém termínu splatnosti vystavených faktur s odměnou žalovaného, a to do 30 dnů ode dne vystavení. Výše odměny či sjednaný úrok z prodlení zůstaly nezměněny. Žalovaný fakturou [číslo] ze dne [datum] vyúčtoval žalobci odměnu z této smlouvy za měsíc září 2014 ve výši 102 850 Kč včetně DPH s termínem splatnosti [datum]. Fakturou [číslo] ze dne [datum] vyúčtoval žalovaný žalobci odměnu z této smlouvy za měsíc říjen 2014 ve výši 102 850 Kč včetně DPH s termínem splatnosti [datum]. Fakturou [číslo] ze dne [datum] vyúčtoval žalovaný žalobci odměnu z této smlouvy za měsíc listopad 2014 ve výši 102 850 Kč včetně DPH s termínem splatnosti [datum]. Žalobce tyto faktury v termínu splatnosti neuhradil. Fakturou [číslo] ze dne [datum] žalovaný vyúčtoval žalobci úrok z prodlení dle smlouvy o poradenské a konzultační činnosti v celkové výši 419 290 Kč s termínem splatnosti [datum]. Úrok z prodlení byl vypočten ve výši 0,5 % denně z dlužných částek vyúčtovaných fakturami [číslo] [číslo] [číslo]. Ke dni [datum] tento úrok z prodlení činil 147 075,50 Kč, když tento byl vypočten následovně: z částky 102 850 Kč (faktura [číslo]) od [datum] do [datum] (tj. úrok z prodlení ve výši 64 281,25 Kč), z částky 102 850 Kč (faktura [číslo]) od [datum] do [datum] (tj. úrok z prodlení ve výši 47 825,25 Kč) a z částky 102 850 Kč (faktura [číslo]) od [datum] do [datum] (tj. úrok z prodlení ve výši 34 969 Kč). Den po schůzce [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] uskutečněné dne [datum] uzavřeli žalobce a žalovaný Dohodu o vyrovnání vzájemných pohledávek a závazků, jejímž obsahem bylo prohlášení, že žalovaný má za žalobcem následující pohledávky: z faktury [číslo] ve výši 102 850 Kč se splatností [datum], z faktury [číslo] ve výši 102 850 Kč se splatností [datum] a z faktury [číslo] ve výši 102 850 Kč se splatností [datum]. Smluvní strany se dohodly, že žalobce se zavazuje tyto pohledávky žalovaného vypořádat formou dodávek zboží a služeb dle vlastního výběru oprávněného zástupce žalovaného, přičemž bude uplatněna sleva ve výši 17,5 % z běžné ceníkové ceny s DPH. Celková částka závazku ve výši 308 550 Kč (3x 102 850 Kč) vůči žalovanému tedy nebude placena převodem ani hotovostně, ale pouze započítávána tak, aby závazek byl vyrovnán v co nejkratší době. Dne [datum] uzavřel žalobce a [právnická osoba] smlouvu o úvěru reg. [číslo] 2013, na základě které byly žalobci poskytnuty peněžní prostředky. Splnění závazků žalobce z této smlouvy bylo zajištěno mj. zástavním právem k pozemku ve vlastnictví žalovaného parc. [číslo] v k.ú. [obec], zřízeného na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem reg. [číslo] [rok], uzavřené mezi [právnická osoba] jako zástavním věřitelem a žalovaným jako zástavcem. Smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem reg. [číslo] [rok] uzavřel za žalovaného jediný člen představenstva žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] a smlouvu o úvěru reg. [číslo] [rok] uzavřel za žalobce bratr [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení], Členství [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ve statutárním orgánu žalobce zaniklo k [datum]. Při ukončení působení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] u žalobce docházelo mezi osobami zainteresovanými k jednáním ohledně vztahů mezi oběma účastníky a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Dne [datum] vystavil žalovaný žalobci fakturu [číslo] na částku 37 268 Kč za poskytnuté ručení pozemkem parc. [číslo] v k.ú. [obec] za období od [datum] do [datum]. Termín splatnosti faktury byl [datum]. Výzvou k úhradě [číslo] ze dne [datum] vyzval žalovaný žalobce k zaplacení odměny za poskytnuté ručení z úvěrové smlouvy [číslo] 2013 za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] včetně DPH. Dopisem ze dne [datum] nazvaným oznámení o jednostranném započtení pohledávek a předžalobní výzva k úhradě zbývající části pohledávek žalovaný žalobci oznámil jednostranné započtení pohledávek. Žalovaný konkrétně tímto započetl svoji pohledávku ve výši [částka] (úroky z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužných částek vyúčtovaných fakturami [číslo] [číslo] [číslo] vyčíslené ke dni [datum]) proti pohledávce žalobce (v celkové výši 156 575 Kč vyplývající z faktury [číslo]), čímž došlo k plnému uspokojení pohledávky žalovaného (pohledávka 147 075,50 Kč) a k částečnému uspokojení pohledávky žalobce, když její zbývající část (neuspokojená) činí 9 499,50 Kč. Žalovaný dále tímto započetl svoji pohledávku 37 268 Kč (za poskytnuté ručení pozemkem parc. [číslo] v k.ú. [obec] za období od [datum] do [datum] vyúčtovanou fakturou [číslo]) proti zbývající [anonymizováno] pohledávky žalobce (9 499,50 Kč), čímž došlo k plnému uspokojení pohledávky žalobce a k částečnému uspokojení pohledávky žalovaného, když její zbývající (neuspokojená) část činí 27 768,50 Kč. Žalovaný současně vyzval žalobce k úhradě pohledávky ve výši 27 768,50 Kč nejpozději do 7 dnů ode dne odeslání tohoto oznámení.

59. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

60. Podle ustanovení § 1982 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle odst. 2 stejného zákonného ustanovení započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

61. Podle ustanovení § 1987 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Podle odstavce 2 tohoto zákonného ustanovení pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

62. Podle ustanovení § 358 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit u soudu. Započtení však nebrání, jestliže pohledávka je promlčena, avšak promlčení nastalo teprve po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení.

63. Podle § 1970 z.č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

64. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

65. Podle § 3 nařízení vlády 351/2013 Sb., jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.

66. Žaloba je důvodná.

67. Mezi účastníky nebyla od počátku sporná skutečnost, že žalobce dodal žalovanému na základě jeho objednávky hodinky - konkrétně 2 ks Hiroshima 39 C a 1 ks Diplomat 40 C v celkové hodnotě 208 380 Kč včetně DPH, kdy tuto částku žalovanému vyúčtoval fakturou [číslo] ze dne [datum] s termínem splatnosti dne [datum]. Nebyla sporná ani skutečnost, že žalovaný vyúčtovanou cenu v termínu splatnosti neuhradil a že výše této pohledávky byla postupně ponížena až částku 156 575 Kč v důsledku zápočtů provedených buď na základě dohody o vzájemném započtení pohledávek a závazků ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem a žalovaným nebo na základě jednostranného zápočtu ze strany žalobce (provedeného v rámci listin nazvaných Dohoda o vzájemném započtení pohledávek a závazků ze dne [datum] a ze dne [datum]). Žalovaný však od počátku argumentoval tím, že na tuto pohledávku žalobce za žalovaným ve výši 156 575 Kč započetl řádně a včas jednak svoji pohledávku za žalobcem ve výši 147 075,50 Kč představující úroky z prodlení vyčíslené ke dni [datum] ve výši 0,5 % denně z dlužných částek vyúčtovaných fakturami [číslo] [číslo] [číslo] jednak svoji pohledávku za žalobcem v celkové výši 37 268 Kč (zápočet učiněn pouze do výše 9 499,50 Kč) představující plnění, které měl žalovaný obdržet od žalobce za poskytnuté ručení pozemkem parc. [číslo] v k.ú. [obec] za období od [datum] do [datum] vyúčtované fakturou [číslo]. Dle tvrzení žalovaného těmito zápočty došlo k plnému uspokojení pohledávky žalobce. Žalobce však od počátku sporoval existenci samotných tvrzených pohledávek žalovaného za žalobcem a tedy i platnost samotného zápočtu. S ohledem na uvedené se proto soud musel vypořádat nejprve s otázkou existence výše tvrzených pohledávek žalovaného za žalobcem.

68. Jako první se soud zabýval tvrzenou pohledávkou žalovaného za žalobcem představující plnění, které měl žalovaný obdržet od žalobce za poskytnuté ručení svým pozemkem parc. [číslo] v k.ú. [obec] za období od [datum] do [datum] vyúčtované fakturou [číslo]. V řízení bylo prokázáno a účastníky ani nebylo sporováno, že dne [datum] uzavřel žalobce a [právnická osoba] smlouvu o úvěru reg. [číslo] [rok], na základě které byly žalobci poskytnuty peněžní prostředky. Splnění závazků žalobce z této smlouvy bylo zajištěno mj. zástavním právem k pozemku ve vlastnictví žalovaného parc. [číslo] v k.ú. [obec], zřízeného na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem reg. [číslo] [rok], uzavřené mezi [právnická osoba] jako zástavním věřitelem a žalovaným jako zástavcem. Žalovaný však od počátku tvrdil, že k zajištění zástavním právem došlo za úplatu. Soud v tomto směru považuje za nutné zmínit, že otázka, zda výše uvedené zajištění zástavou bylo poskytnuto za úplatu či bezúplatně byla řešena již v rámci řízení vedeném u Okresního soudu v Náchodě pod sp.zn. [spisová značka], když v tomto řízení se žalovaný v postavení žalobce (dále opět jen žalovaný) domáhal na žalobci v postavení žalovaného (dále opět jen žalobce) mimo jiné i zaplacení„ zbylé“ dosud nezapočtené částky vyplývající z faktury [číslo] tedy částky 27 768,50 Kč. V tomto řízení žalovaný ke svému tvrzení stan úplatnosti smlouvy uplatňoval stejné argumenty a navrhoval shodné důkazy jako v dané věci, a to i poté, co mu bylo soudem dáno poučení ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. (viz. odstavec [číslo], [číslo], [číslo] a 56 tohoto rozsudku).

69. V řízení vedeném pod sp.zn. [spisová značka] soud rozsudkem ze dne 21.10.2020, č.j. [číslo jednací] žalobu zamítl. Tento rozsudek okresního soudu byl v odvolacím řízení potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18.5.2021, č.j. [číslo jednací] a nabyl právní moci dne [datum] Okresní soud v uvedeném řízení dospěl k závěru, že společnost [právnická osoba] uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru, na jejímž základě jí bylo přislíbeno poskytnutí finančních prostředků až do výše [částka]. Splnění závazku této společnosti z této smlouvy bylo zajištěno m. j. zástavním právem k pozemku ve vlastnictví [právnická osoba], a.s. č. parc. [číslo] nacházejícímu se v [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova], a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem uzavřené mezi společností [právnická osoba] a [právnická osoba], a.s.. Prokázáno naopak nebylo, že by zástavní právo bylo zřízeno za úplatu, kterou by byla společnost [právnická osoba] povinna zaplatit [právnická osoba], a.s.. Okresní soud posoudil takto zjištěný skutkový stav po právní stránce (odkazem na ustanovení § 266 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku a ustanovení § 269 odst. 2 věty první obchodního zákoníku) a dospěl k závěru, že žaloba, jíž se [právnická osoba], a.s. domáhala zaplacení úplaty za zřízení zástavního práva, není důvodná. Uvedl, že úplatnost zajištění jako výchozí režim nelze vyvozovat ani z konstatování Nejvyššího soudu uvedeném v rozsudku ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 29 Cdo 4822/2008, že„ … Je obvyklé, že zajištění se v obchodním styku obvykle poskytuje za protihodnotu (úplatu či jinou službu)“. Jedná se zde ze strany Nejvyššího soudu pouze o vymezení obvyklých podmínek v obchodním styku, tedy běžné situace, která se v praxi mezi subjekty obchodním styku vyskytuje, a to v návaznosti na posouzení platnosti smlouvy dle § 196a odst. 1 obchodního zákoníku, tedy na vymezení předpokladů (rozpor s podmínkami obvyklými v obchodním styku), za jakých je posuzovaná smlouva neplatná pro rozpor se zákonem. Úplatnost zajištění jako výchozí režim nelze vyvozovat ani z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. 29 ICdo 33/2015 (a dalších obdobných rozsudků), kde se insolvenční správce odpůrčí žalobou dle § 235 odst. 2 insolvenčního zákona domáhal rozhodnutí, že napadené znevýhodňující právní úkony dlužníka jsou vůči věřitelům dlužníka neúčinné. Zde se Nejvyšší soud opět zabýval přiměřeností protihodnoty za poskytnutí zajištění, a to ve srovnání s podmínkami obvyklými v obchodním styku z důvodu naplnění podmínek odporovatelnosti. Ať již se jedná o předpoklady předvídané v § 196a obchodního zákoníku nebo v normách upravujících odporovatelnost, jedná se o speciální normy, které vytvářejí výjimku ze zásady smluvní volnosti a jejich původ je v ochraně subjektů, které by takovýmito úkony mohly být poškozeny. Okresní soud dále v odůvodnění rozsudku uvedl, že se nelze ztotožnit ani s názorem [právnická osoba], a.s. o tom, že o úplatnosti vztahu mezi žalobcem a žalovaným svědčí ustanovení § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů. Také tato norma má původ v ochraně, a to fiskálních zájmů státu, kdy je předpoklad, že mezi spojenými osobami bude docházet k zastřeným právním jednáním z důvodu snížení daňové povinnosti. Ani tato norma však zúčastněným spojeným osobám nenařizuje, aby si ceny určily obvyklým způsobem, pouze jim ukládá, aby byl upraven jejich základ daně z příjmu o rozdíl zjištěný porovnáním cen běžných a sjednaných. Pokud však smluvní volnost stran ustanoveními soukromého či veřejného práva omezena není, mohou si strany ujednat svá vzájemná práva a povinnosti autonomně. V předmětném případě si účastníci ujednat zajištění zástavou bezúplatně mohli. Vychází-li však [právnická osoba], a.s. z tvrzení, že došlo k zajištění zástavním právem za úplatu, tíží jí důkazní břemeno k prokázání této skutečnosti, neboť z tohoto tvrzení má výhodu. To se této společnosti však dle soudu nepodařilo. Nevyplývá to ani z následného chování [právnická osoba], a.s.. K zajištění závazku došlo již dne [datum] a [právnická osoba], a.s. v době, jak by to bylo v obdobných případech při úplatnosti zajištění běžné, žádný poplatek nepožadovala a nefakturovala. Učinila tak, až po ukončení působení Ing. [jméno] [příjmení] u společnosti [právnická osoba] a následných jednáních s tímto odchodem souvisejících. Poprvé to bylo až fakturou [číslo] vystavenou dne [datum], a to za období od [datum] do [datum]. Úplatnost zajištění nevyplývá ani ze zápisu z jednání mezi panem [jméno] [příjmení] a panem ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], e-mailu Advokátní kanceláře [příjmení] [příjmení] [příjmení] & partneři a jeho přílohy ze dne [datum] či e-mailu Ing. [jméno] [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Naopak výše uvedené důkazy vypovídají o skutečnosti, že původní dohoda o zajištění úvěru společnosti [právnická osoba] zástavou ve vlastnictví [právnická osoba], a.s. byla bezúplatná, když osoby zúčastněné na činnosti obou účastníků měly při odchodu Ing. [jméno] [příjmení] tendenci jednat o zavedení úplatnosti smluv o zajištění pozemkem [právnická osoba], a.s.. Nebylo však prokázáno, že by se stranám takovouto dohodu o budoucí či zpětné úplatnosti zajištění k úvěru žalované reg. [číslo] [rok] skutečně podařilo uzavřít. Nelze to vyvodit ani ze zápisu z jednání mezi panem [jméno] [příjmení] a panem ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] Okresní soud dále uzavřel, že se v souzeném případě nemůže jednat ani o nárok z bezdůvodného obohacení, když zajištění zástavou je postaveno na smluvním základě, který má před institutem bezdůvodného obohacení přednost. Okresní soud proto z těchto důvodů žalobu zamítl. [právnická osoba] proti uvedenému rozsudku podala odvolání. Krajský soud v Hradci Králové ve svém rozhodnutí jednak odkázal na odůvodnění rozsudku okresního soudu, když tento učinil na základě provedených důkazů správné skutkové závěry a zjištěný skutkový stav posoudil správně i po právní stránce. Dále krajský soud doplnil, že smlouva o zřízení zástavního práva není úplatná z definice. Pokud nebyla úplata dohodnuta, neznamená to, že by měl dlužník poskytnout zástavnímu dlužníkovi úplatu v nějaké přiměřené či obvyklé výši. V takovém případě není povinen zaplatit za zřízení zástavního práva zástavnímu dlužníkovi nic. [příjmení] nelze dovodit ani z judikatury Nejvyššího soudu. Hovoří-li se např. v rozsudku sp. zn. 29 Cdo 4822/2008 o tom, že zajištění se v obchodním styku poskytuje obvykle za protihodnotu, pak již jen ze samotné této věty se podává, že zástavní smlouva není z definice úplatná a že zástavní právo může být zřízeno i bezplatně. Poskytnutí zajištění bez protiplnění představuje nanejvýš neobvyklý, nikoliv však nedovolený případ. [právnická osoba] nemá právo na požadované plnění ani z titulu bezdůvodného obohacení. Platí-li, že samotné zřízení zástavního práva nevede ke zmenšení majetku zástavního dlužníka (29 ICdo 13/2012), nemůže na druhé straně vést ani ke zvýšení majetku dlužníka zajištěné pohledávky. Rozsah majetku žalobce ani žalovaného se zřízením zástavního práva nikterak nezměnil. [právnická osoba] zřízením zástavního práva tudíž obohacena být nemohla. Jelikož v souzené věci nebyla mezi žalobcem a žalovaným odměna za zřízení zástavního práva dohodnuta, [právnická osoba], a.s. právo na její úhradu, ať již v jakékoliv výši, nevzniklo. S tímto posouzením věci se ztotožnil soud i v předmětném případě, neboť z řízení nevyplynuly a ani žalovaným nebyly ani po poučení ve smyslu § 118a o.s.ř. vzneseny žádné další skutečnosti (žalovaný tvrdil tytéž skutečnosti a navrhoval shodné důkazy jako v řízení vedeném pod sp.zn. [spisová značka]), na základě kterých by se soud měl od tohoto hodnocení věci odchýlit. Proto soud v této části plně odkazuje na odůvodnění rozsudku okresního soudu ze dne [datum] a rozsudku krajského soudu ze dne [datum].

70. Je třeba doplnit, že žalovaný nad rámec výše uvedeného soudu předložil své dovolání ze dne [číslo] proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18.5.2021, č.j. [číslo jednací] včetně jeho doplnění ze dne [datum] a rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9.9.2021, č.j. [číslo jednací]. V samotném dovolání ze dne [datum] opět poukázal na závěry přijaté v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. [spisová značka] ze dne 27.1.2010, sp.zn. [spisová značka] ze dne 28.6.2017 a [spisová značka] ze dne 30.11.2017. Ohledně těchto však soud zcela odkazuje na odůvodnění uvedené v odstavci [anonymizováno] tohoto rozsudku, když i rozhodnutí sp.zn. [spisová značka] se týká insolvenčního řízení, pro které platí výjimky ze zásady smluvní volnosti mající původ v ochraně subjektů (věřitelů), které by takovýmito úkony mohly být poškozeny. Dle názoru soudu tak ani závěry uvedené v tomto rozhodnutí nejsou pro daný případ relevantní, neboť se zabývají výlučně tím, zda zástavní smlouva byla zvýhodňujícím právním jednáním ve smyslu insolvenčního zákona.

71. Žalovaný dále v dovolání ze dne [datum] nesouhlasil s názorem krajského soudu stran otázky vzniku bezdůvodného obohacení, když dle názoru žalovaného je dáno právo na zaplacení (uhrazení) poplatku (odměny) za poskytnutí zajištění z titulu bezdůvodného obohacení v případě, kdy nebyla uzavřena smlouva, avšak plnění v podobě poskytnutí zajištění bylo poskytováno při vzájemném srozumění (konsenzu) obou stran o poskytování a přijímání daného plnění. V tomto směru odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13.05.2020, sp. zn. [spisová značka]. Žalovaný doplnil, že účastníci při plnění nepochybně byly vzájemně srozuměni o poskytování a přijímání plnění, když tomuto jednoznačně nasvědčuje zápis z jednání ze dne [datum], stejně tak je ze zápisu patrné, že účastníci neměli pochyb o tom, že plnění (poskytnutí zajištění zástavou) bylo, je a bude žalovaným poskytováno za úplatu. Soud k tomuto uvádí, že v první řadě je nutné opět zdůraznit, že v daném případě byla uzavřena dne [datum] písemná zástavní smlouva reg. [číslo] [rok]. Jak bylo uvedeno výše, smlouva o zřízení zástavního práva není úplatná z definice. V předmětném případě si tedy účastníci mohli ujednat zajištění zástavou bezúplatně. Žalovanému se v řízení nepodařilo prokázat, že došlo k zajištění zástavním právem za úplatu. Pokud tedy zajištění zástavou bylo postaveno na smluvním základě, nelze v daném případě tedy uvažovat o bezdůvodném obohacení. Úplatnost zajištění stejně tak i vzájemné srozumění účastníků o poskytování a přijímání plnění nevyplývá dle názoru soudu ani ze zápisu z jednání mezi panem [jméno] [příjmení] a panem [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] ani z ostatních výše uvedených důkazů např. e-mailu Advokátní kanceláře [příjmení] [příjmení] [příjmení] & partneři a jeho přílohy ze dne [datum] či e-mailu Ing. [jméno] [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Naopak tyto důkazy, jak již bylo uvedeno výše, vypovídají o skutečnosti, že původní dohoda o zajištění úvěru žalobce zástavou ve vlastnictví žalovaného byla bezúplatná, když osoby zúčastněné na činnosti obou účastníků měly teprve při odchodu Ing. [jméno] [příjmení] tendenci jednat o zavedení úplatnosti smluv o zajištění pozemkem žalovaného. Nebylo však prokázáno, že by se stranám takovouto dohodu o budoucí či zpětné úplatnosti zajištění k úvěru žalované reg. [číslo] [rok] skutečně podařilo uzavřít. Nelze to vyvodit ani ze samotného zápisu z jednání mezi panem [jméno] [příjmení] a panem [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. V tomto zápisu sice bylo uvedeno, že za poskytnutí této záruky bude žalobce platit žalovanému poplatek 1 – 1,5 % ročně z hodnoty poskytnuté záruky, avšak s poznámkou, že„ bude ještě upřesněno“. I tento zápis byl však pořízen až více jak rok po zřízení předmětného zástavního práva.

72. Žalovaný dále v dovolání ze dne [datum] k otázce vzniku bezdůvodného obohacení a tedy jeho nesouhlasu s názorem krajského soudu argumentoval, že dle jeho názoru majetkový prospěch nemusí plynout pouze ze skutečnosti, že by se zmenšil majetek zástavního dlužníka, ale může plynout i ze skutečnosti, že se jeho majetek nezvětšil (zde o úplatu za poskytnutí zajištění). Nadto zřízení zástavního práva se pojí s určitým rizikem a přinejmenším dočasně snižuje, až vylučuje obchodovatelnost zatížené věci (zde nemovité věci – pozemku), a to i z pohledu likvidity zastaveného majetku a jeho tržní (obvyklé) hodnoty. V tomto směru lze dovozovat právo na vydání bezdůvodného obohacení též z toho, že po dobu trvání zajištění, resp. po dobu trvání zástavního práva, je minimálně tržní hodnota majetku a jeho obchodovatelnost přinejmenším snížena. V tomto směru odkázal zejména na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 883/2001, ve kterém Nejvyšší soud formuloval následující právní závěr:„ Majetkový prospěch vzniká především tak, že se dosavadní majetek obohaceného rozmnoží o nové majetkové hodnoty; může však spočívat i v tom, že se jeho dosavadní majetek nezmenšil, třebaže by k tomu jinak došlo, kdyby byl obohacený plnil své povinnosti. Odpovědnost z bezdůvodného obohacení vzniká bez zřetele na zavinění.“ Soud v tomto směru opět zdůrazňuje, že pokud zajištění zástavou bylo v daném případě postaveno na smluvním základě, nelze uvažovat o bezdůvodném obohacení. Žalovanému se v řízení nepodařilo prokázat, že došlo k zajištění zástavním právem za úplatu. Pokud nebyla úplata dohodnuta, neznamená to ani, že by měl dlužník poskytnout zástavnímu dlužníkovi úplatu v nějaké přiměřené či obvyklé výši. Poskytnutím zajištění nedošlo k rozmnožení majetku žalobce. Zároveň však s ohledem na uvedené a tedy ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 883/2001 nedošlo ani k nezmenšení majetku žalobce, ke kterému by jinak došlo, pokud by žalobce plnil své povinnosti.

73. V doplnění dovolání ze dne [datum] pak žalovaný odkazoval na zmiňovaný rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9.9.2021, č.j. [číslo jednací], ve kterém krajský soud vyslovil právní závěr, že právo užívání cizí věci nebývá běžně poskytováno bezúplatně, natož mezi obchodními společnostmi. Žalovaný dále argumentoval tím, že v daném sporu šlo pouze o jinou formu užití cizího majetku, ale i z tohoto rozhodnutí krajského soudu má za to, že tento dopadá na právní stav věci, kdy bylo poskytnuto zajištění zástavou majetku [právnická osoba] a tedy se jedná analogicky o obdobný režim jako bezdůvodné obohacení, a tedy i toto by mělo být poskytováno za úplatu. Soud k tomuto uvádí, že jak bylo podrobněji popsáno v odstavci 52 tohoto rozsudku, krajský soud rozhodoval rozsudkem č.j. [číslo jednací] o odvolání ve věci o zaplacení částky [částka] s příslušenství, kdy [právnická osoba], a.s. se na společnosti [právnická osoba] domáhala vydání bezdůvodného obohacení za užívání jejího pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] společností [právnická osoba] v souvislosti s vedením elektrické přípojky pod pozemkem. Soud však ani v daném případě nemá za to, že by závěry uvedené v tomto rozhodnutí byly pro daný případ relevantní a tedy že by mohly ovlivnit názor soudu stran existence, resp. neexistence pohledávky žalovaného za žalobcem představující plnění za poskytnuté zajištění zástavou. Skutkový stav, ze kterého vycházel krajský soud v rámci rozsudku č.j. [číslo jednací] spočíval v tom, že mezi účastníky řízení byla původně sjednána úplatná smlouva o užívání pozemku, která však byla následně platně vypovězena. V daném případě však bylo prokázáno, že od počátku bylo vůlí účastníků nesjednat žádné protiplnění. Jak bylo již uvedeno výše až teprve při odchodu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] měly osoby zúčastněné na činnosti obou účastníků tendenci jednat o zavedení úplatnosti smluv o zajištění pozemkem [právnická osoba], a.s.. Soud však opakuje, že nebylo prokázáno, že by se stranám takovouto dohodu o budoucí či zpětné úplatnosti zajištění k úvěru žalované reg. [číslo] [rok] skutečně podařilo uzavřít. Právě z hlediska odlišného skutkového stavu má soud za to, že dané rozhodnutí nemůže mít vliv na závěry soudu popsané v odstavci 69 tohoto rozsudku a to jak stran úplatnosti poskytnutého zajištění, tak i vzniku bezdůvodného obohacení.

74. Jelikož dle názoru soudu žalovanému nevzniklo právo na zaplacení částky [částka] představující část plnění, které měl žalovaný obdržet od žalobce za poskytnuté ručení svým pozemkem parc. [číslo] v k.ú. [obec] za období od [datum] do [datum] vyúčtované fakturou [číslo] nemohl tuto částku ani uplatňovat k započtení oproti pohledávce žalobce nárokované v tomto řízení.

75. Jako druhou se soud zabýval tvrzenou pohledávkou žalovaného za žalobcem ve výši [částka] představující úroky z prodlení vyčíslené ke dni [datum] ve výši 0,5 % denně z dlužných částek vyúčtovaných fakturami [číslo] [číslo] [číslo]. Bylo prokázáno, že žalobce uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o poradenské a konzultační činnosti, na základě které měl žalovaný pro žalobce vykonávat jednat poradenskou a konzultační činnost v oblastech specifikovaných v této smlouvě a dále měl pro žalobce zajišťovat organizaci postupu v oblasti ochranných známek a duševního vlastnictví žalobce, včetně zajištění jednání za žalobce na ÚPV, organizaci postupu v oblasti soudních sporů žalobce včetně zajištění zastoupení a jednání na soudech za žalobce včetně koordinace dodavatelů specializovaných služeb. Součástí plnění předmětu smlouvy byly pravidelné konzultační schůzky žalobce a žalovaného v rozsahu minimálně 2x týdně, nebylo-li dohodnuto jinak. Dále bylo předmětem předávání výsledků činností žalovaného ústně a ve formě textových souborů, a to 1x měsíčně. Celková odměna žalovaného za veškeré činnosti popsané výše byla sjednána v částce [částka] bez DPH měsíčně. Dodatkem ze dne [datum] byl sjednán nový termín splatnosti vystavených faktur s odměnou žalovaného, a to do 30 dnů ode dne vystavení. Výše odměny či sjednaný úrok z prodlení zůstaly nezměněny. Dále bylo prokázáno, že žalovaný fakturou [číslo] vyúčtoval žalobci dne [datum] odměnu za měsíc září [rok] ve výši [částka] včetně DPH s termínem splatnosti [datum], fakturou [číslo] vyúčtoval žalobci dne [datum] odměnu za měsíc říjen [rok] ve výši [částka] včetně DPH s termínem splatnosti [datum] a fakturou [číslo] vyúčtoval žalobci dne [datum] odměnu za měsíc listopad [rok] ve výši [částka] včetně DPH s termínem splatnosti [datum]. Bylo také prokázáno, že dne [datum] byla mezi účastníky řízení uzavřena dohoda o vyrovnání vzájemných pohledávek a závazků, jejímž obsahem bylo prohlášení, že žalovaný má za žalobcem následující pohledávky: z faktury [číslo] ve výši [částka] se splatností [datum], z faktury [číslo] ve výši [částka] se splatností [datum] a z faktury [číslo] ve výši 102 850 Kč se splatností [datum] Smluvní strany se dohodly, že žalobce se zavazuje tyto pohledávky žalovaného vypořádat formou dodávek zboží a služeb dle vlastního výběru oprávněného zástupce žalovaného, přičemž bude uplatněna sleva ve výši 17,5 % z běžné ceníkové ceny s DPH. Celková částka závazku ve výši [částka] (3x [částka]) vůči žalovanému tedy nebude placena převodem ani hotovostně, ale pouze započítávána tak, aby závazek byl vyrovnán v co nejkratší době. Soud právní úkon - dohodu ze dne [datum], jímž smluvní strany„ změnily“ svůj dosavadní závazek, pokud jde o splatnost sjednané a účtované odměny a způsob plnění posoudil jako tzv. privativní novaci podle ustanovení § 570 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013. Ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), uvádí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Není pochyb o tom, že právní poměr založený smlouvou o poradenské a konzultační činnosti se řídí dosavadními právními předpisy, tj. zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem. Dosavadní právní předpisy se tak použijí i pro změnu či zánik závazku založeného smlouvou o poradenské a konzultační činnosti, včetně tzv. privativní novace, jíž strany za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. nahradily původní závazek závazkem novým. I dohoda ze dne [datum] se tedy bude posuzovat dle zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník neobsahoval vlastní úpravu institutu tzv. privativní novace, takže i pro obchodní závazkové vztahy platila ustanovení § 570 a násl. obč. zák.). Dle názoru soudu každé nové ujednání o splatnosti sjednané a účtované odměny za služby vyplývající ze smlouvy o poradenské a konzultační činnosti a způsobu plnění totiž znamenalo zánik tohoto závazku žalobce zaplatit tuto odměnu tak, jak bylo dosud smluvními stranami sjednáno. Zanikl-li tedy závazek žalobce (zájemce) zaplatit žalovanému (poradce) sjednanou cenu za služby vyúčtované fakturou [číslo] [číslo] [číslo] nejpozději do 30 dní ode dne vystavení (vždy konkrétního) daňového dokladu (jak bylo sjednáno v dodatku ke smlouvě o poradenské a konzultační činnosti ze dne [datum]), resp. byl-li takový závazek nahrazen závazkem novým, že žalobce uhradí sjednanou a vyúčtovanou odměnu v celkové výši [částka] žalovanému formou dodávek zboží a služeb dle vlastního výběru oprávněného zástupce žalovaného, přičemž bude uplatněna sleva ve výši 17,5 % z běžné ceníkové ceny s DPH a tedy celková částka závazku ve výši [částka] vůči žalovanému tedy nebude placena převodem ani hotovostně, ale pouze započítávána tak, aby závazek byl vyrovnán v co nejkratší době, nemohl být žalobce, logicky vzato, s plněním této odměny minimálně v době do [datum] (uzavření dohody o vyrovnání vzájemných pohledávek a závazků) v prodlení. Závazek zaplatit odměnu v původním termínu nemůže totiž vedle závazku zaplatit v termínu později sjednaném, který původní termín nahradil, obstát; platí proto pouze posledně sjednaný termín splatnosti. Je-li žalobce povinen zaplatit v takto sjednaném termínu, nemůže být před takto stanovenou splatností v prodlení (neboli prodlení nemohlo nastat před splatností sjednané odměny (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22.10.2002, sp.zn. 33 Odo 566/2001, kde právní věta zní:„ [ulice] (v dodatcích obsažená) ujednání smluvních stran, jimiž tyto postupně„ měnily“ kupní smlouvu, pokud jde o splatnost kupní ceny, je namístě posoudit podle § 570 odst. 1 obč. zák. jakožto privátní novaci. Každé nové ujednání o splatnosti kupní ceny totiž znamenalo zánik závazku kupujícího zaplatit kupní cenu tak, jak bylo dosud smluvními stranami sjednáno). Soud v tomto směru dále odkazuje např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.9.2013, sp.zn. 33 Cdo 2062/2013, ve kterém Nejvyšší soud vyložil a odůvodnil následující právní závěr:„ Závazek zaplatit kupní cenu v původním termínu nemůže vedle závazku zaplatit v termínu později sjednaném, který původní termín nahradil, obstát; platí proto pouze posledně sjednaný termín splatnosti. Je-li kupující povinen zaplatit v takto sjednaném termínu, nemůže být před takto stanovenou splatností v prodlení (neboli prodlení nemohlo nastat před splatností kupní ceny).“ Soud v tomto směru pouze dodává, že v daném případě nedošlo pouze ke změně ujednání o splatnosti částky v celkové výši [částka], ale také o způsobu plnění této pohledávky. Jestliže žalobce nebyl dle výše uvedeného v prodlení se zaplacením částky v celkové výši [částka] před novým termínem splatnosti stanoveným dohodou ze dne [datum], nevznikl žalovanému minimálně v době do [datum] nárok na úroky z prodlení z jednotlivých částek vyúčtovaných fakturami [číslo] [číslo] [číslo]. Žalovaný tak ani tuto částku úroků z prodlení vyčíslených ke dni [datum] ve výši 0,5 % denně z dlužných částek vyúčtovaných fakturami [číslo] [číslo] [číslo] nemohl uplatňovat k započtení oproti pohledávce žalobce nárokované v tomto řízení.

76. Namítal-li žalovaný, že Dohodou ze dne [datum] došlo k uznání dluhu ve výši odměny za předmětná měsíční období vždy ve výši, v níž byly odměny předmětnými 3 fakturami účtovány, když v tomto směru odkazoval mimo jiné na e-mailovou komunikaci ze dne [datum] (e-mail [jméno] [příjmení] adresovaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení]), pak soud se s tímto právním názorem žalovaného neztotožňuje. Podle ustanovení § 323 odst. 1 věty prvé zákona č. 513/1991 Sb., uzná-li někdo písemně svůj určitý závazek, má se za to, že v uznaném rozsahu tento závazek trvá v době uznání. Podle ust. § 266 odst. 1 obchodního zákoníku projev vůle se vykládá podle úmyslu jednající osoby, jestliže tento úmysl byl straně, které je projev vůle určen, znám nebo jí musel být znám. Podle ust. § 266 odst. 2 obchodního zákoníku v případech, kdy projev vůle nelze vyložit podle odstavce 1, vykládá se projev vůle podle významu, který by mu zpravidla přikládala osoba v postavení osoby, které byl projev vůle určen. Výrazy používané v obchodním styku se vykládají podle významu, který se jim zpravidla v tomto styku přikládá. Podle ust. § 266 odst. 3 obchodního zákoníku při výkladu vůle podle odstavců 1 a 2 se vezme náležitý zřetel ke všem okolnostem souvisejícím s projevem vůle, včetně jednání o uzavření smlouvy a praxe, kterou strany mezi sebou zavedly, jakož i následného chování stran, pokud to připouští povaha věcí. V řízení bylo prokázáno, a to zejména výše zmiňovaným e-mailem ze dne [datum], že dne [datum], tedy den před uzavřením předmětné Dohody se sešel [jméno] [příjmení] s [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Z tohoto setkání vzešla dohoda mimo jiné o tom, že se připraví návrh smlouvy ohledně poplatků za zástavu pozemku žalovaného ve prospěch žalobce. Dále se dohodli na tom, že všechny neuhrazené faktury ze strany žalovaného týkající se poradenské smlouvy a jejích dodatků budou řešeny zápočtem za hodinky dle vlastního výběru při slevě 17,5 %. Toto se týkalo 3 faktur, z nichž dvě nebyly zatím žalobcem zaúčtovány. [jméno] [příjmení] požádal [anonymizováno] [jméno] [příjmení] o připravení a uzavření dohody na tuto příslušnou část. Téhož dne byla tedy uzavřena mezi účastníky řízení dohoda, která se týkala zmiňovaných 3 faktur (tedy faktury [číslo] [číslo] [číslo]). Soud tedy nemá za to, že by s ohledem na okolnosti, které předcházely a byly úzce časově propojeny s uzavřením dohody ze dne [datum], bylo úmyslem žalobce uzavřením dohody ze dne [datum] uznat závazek vyplývající z výše uvedených 3 faktur. Účastníci předmětnou dohodou ze dne [datum] měli pouze zájem vyřešit společnou dohodou své dosud nedořešené závazky a pohledávky, jak ostatně rovněž vyplynulo z e-mailu ze dne [datum], ve kterém [jméno] [příjmení] (ke konci e-mailu) popsal úmysl a zájem obou účastníků řízení, který vyplynul ze setkání s Ing. [jméno] [příjmení] den před tím. Konkrétně uvedl:„ Celkově mají obě strany zájem všechny své nedořešené závazky a pohledávky dohodou dořešit a spolupracovat zejména při prodeji a související akvizici hodinek [právnická osoba] Dohodli jsme se však zároveň také, že [jméno] [příjmení] bude ve všech otázkách komunikovat pouze s Vámi a nebude oslovovat žádné jiné zaměstnance společnosti [právnická osoba] nebo [anonymizována tři slova]“ I žalovanému tedy byl znám úmysl žalobce, který ho vedl k uzavření předmětné dohody ze dne [datum].

77. S ohledem na výše uvedený právní závěr a s ohledem na hospodárnost řízení se soud již nezabýval dalšími námitkami žalobce blíže specifikovanými v podání žalobce ze dne [datum] (viz. odstavec 7 tohoto rozsudku), když má za to, že i kdyby se tyto ukázaly být nedůvodnými, žalovaný by nemohl být z hlediska svých tvrzených pohledávek uplatněných k započtení úspěšný.

78. S ohledem na výše uvedené soud uzavřel, že nárok žalobce na zaplacení zbylé části kupní ceny ve výši 156 575 Kč je oprávněný. Proto soud pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku, uložil žalovanému splnit v rozsahu požadovaném žalobcem, a to v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., a to včetně nákladů spojených s uplatněním pohledávky a včetně úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti soud shledává se zákonem souladnou, neodporující skutkovým zjištěním soudu.

79. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 6 264 Kč dle položky 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem ve výši 59 040 Kč dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 8 úkonů právní pomoci po 7 380 Kč, a to za převzetí a přípravu zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, účast na jednání soudu dne [datum], vyjádření žalobce k výzvě soudu dne [datum], vyjádření k návrhu žalovaného na přerušení řízení ze dne [datum], vyjádření ve věci samé ze dne [datum], vyjádření k druhému návrhu žalovaného na přerušení řízení, ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], 2 400 Kč režijního paušálu za 8 úkonů právní pomoci po 300 Kč, ztráty času v celkové výši 800 Kč za 8 půlhodin po 100 Kč, cestovného v celkové výši 2 142,80 Kč za 1x cestu [obec] - [obec] a zpět (celkem 306 km) [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], o průměrné spotřebě 7,7 l [číslo] km a ceně benzínu (33,80 Kč za 1 litr) a opotřebení dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. ve znění účinném od 19.10.2021, a 21 % DPH, celkem tedy [částka]. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.