15 C 218/2022

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Janou Špotovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] proti žalované: [osobní údaje žalované] o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaslat žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doporučeně poštou na adresu sídla advokátní kanceláře žalobce písemnou omluvu následujícího znění:„ Vážený pane kolego, tímto se Vám jako předseda [advokátní komora] a jako kárný žalobce ve Vaší věci sp. zn. [anonymizováno] [číslo] omlouvám, že jsem před podáním kárné žaloby řádně nezjistil skutkový stav věci a neumožnil se Vám ve věci relevantně vyjádřit před podáním kárné žaloby, čímž jsem zavinil zcela zbytečné podání kárné žaloby na Vás jako advokáta, když výsledkem daného kárného řízení bylo [příjmení] zproštění kárné žaloby z důvodu, že nebylo prokázáno, že se skutek, pro který jsem kárnou žalobu podal, vůbec stal. Celé situace lituji a dovoluji si Vás ujistit, že v rámci [advokátní komora] a kontrolní rady [advokátní komora] byla přijata taková opatření, aby se podobná situace již neopakovala. Přijměte prosím tuto moji omluvu. S kolegiálním pozdravem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], předseda kontrolní rady [advokátní komora]“, eventuálně, aby žalovanému byla uložena povinnost zaslat žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doporučeně poštou na adresu sídla advokátní kanceláře žalobce písemnou omluvu následujícího znění:„ Vážený pane kolego, tímto se Vám jako předseda [advokátní komora] omlouvám za jednání kontrolní rady [advokátní komora] a kárného žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] ve Vaší věci sp. zn. [anonymizováno] [číslo], když předseda kontrolní rady [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako kárný žalobce před podáním kárné žaloby ve Vaší věci řádně nezjistil skutkový stav věci a neumožnil se Vám ve vaší věci relevantně vyjádřit před podáním kárné žaloby, čímž zavinil zcela zbytečné podání kárné žaloby na Vás jako advokáta, když výsledkem daného kárného řízení bylo [příjmení] zproštění kárné žaloby z důvodu, že nebylo prokázáno, že se skutek, pro který byla kárná žaloba podána, vůbec stal. Celé situace lituji a dovoluji si Vás ujistit, že v rámci [advokátní komora] a kontrolní rady [advokátní komora] byla přijata taková opatření, aby se podobná situace již neopakovala. Přijměte prosím tuto moji omluvu. S kolegiálním pozdravem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno], předseda [advokátní komora]“

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 8 951,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaslat k rukám žalobce, advokáta, písemnou omluvu podepsanou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], předsedou kontrolní rady [advokátní komora], in eventum [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], předsedou [advokátní komora], a to z důvodu zásahu do osobnostních práv žalobce způsobeného excesivně zahájeným a vedeným kárným řízením proti žalobci.

2. Konkrétně žalobce v návrhu tvrdil, že mu žalovaná, jakožto orgán vykonávajícího kárnou pravomoc ve vztahu ke svým členům – advokátům, dne [datum] doručila výzvu k vyjádření se ke stížnosti podané dne [datum] klientem žalobce. Žalobce se ke stížnosti vyjádřil dne [datum] a předložil veškerou spisovou dokumentaci. Přes vyjádření žalobce podala žalovaná, prostřednictvím předsedy kontrolní rady (dále jen„ kárný žalobce“), na žalobce kárnou žalobu [číslo jednací], což žalobci oznámila přípisem ze dne [datum]. Spolu s přípisem zaslala žalovaná žalobci výzvu, aby se ke kárné žalobě ve lhůtě 15 dnů vyjádřil. Kárnou žalobou bylo žalobci vyčítáno, že dne [datum] bez pokynu klienta převedl z úschovního účtu na účet vedený na jméno žalobce částku [částka], kdy následně na základě pokynu klienta mu žalobce vyplatil na jeho účet částku [částka], čímž se měl dopustit nepěkného jednání a nepřispívání k důstojnosti a vážnosti stavu. Žalobce namítá, že k tomu, co mu bylo kárným žalobcem vyčítáno, se míjelo obsahem jemu dosud známé stížnosti, předtím se k tomuto skutku nemohl vyjádřit a kárný žalobce se dopouští úskočného jednání (dolus malus), když žalobci vyčítá jednání, o kterém ale zároveň tvrdí, že od tohoto jednání už uplynula lhůta dvou let dle § 33 odst. zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen „zákon o advokacii“), ve znění [účinnost]. I přes výše uvedené se ke kárné žalobě žalobce vyjádřil dne [datum], a to tak, že se skutek, který mu je kladen za vinu, nikdy nestal. Toto bylo potvrzeno na ústním jednání dne [datum], na kterém byl žalobce kárné žaloby zproštěn. Písemné vyhotovení rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne [datum] a nabylo právní moci dne [datum], což bylo žalobci sděleno dne [datum]. Výše uvedeným postupem měla být žalobci způsobena újma, neboť účast na ústním jednání byl pro žalobce devastující a ponižující zážitek. [příjmení] senát i exekutivní kárný se žalobci všudypřítomně omlouvali, že kárná žaloba byla vůbec podána a že si exekutivní kárný žalobce musí ponechat právo odvolání a nemůže se tohoto práva na místě vzdát. Do [datum], kdy žalobci bylo sděleno nabytí právní moci rozhodnutí o kárné žalobě, žil v nejistotě o svém dalším osudu. U žalované dovozuje odpovědnost za nesprávný postup, neboť žalovaná se nevypořádala s totožností skutku podané stížnosti a následně podané kárné žaloby, nedostatečně zjišťovala, zda se skutek obsažený v kárné žalobě skutečně stal a dále nedala žalobci možnost se před podáním kárné žaloby vyjádřit k předmětu žaloby. Ke vzniku této odpovědnosti žalované žalobce odkázal na § 81, § 2951, § 2956 a § 2971 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), a rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3638/15 ze dne 28. 2. 2017 a sp. zn. III. ÚS 1976/09 ze dne 13. 12. 2011. Žalobce vyzval dne [datum] žalovanou k poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu formou písemné omluvy, ta však nijak nereagovala.

3. K žalobě se vyjádřila žalovaná podáním ze dne [datum], ve kterém uvedla, že podání kárné žaloby není rozhodnutím jedné osoby. Kromě skutečnosti, že kární žalobci jsou celkem dva, je pro závěr, že na advokáta bude podána kárná žaloba zásadní stanovisko kontrolní rady žalované, která má [anonymizováno] členů. Dále žalovaná uvedla, že jediným řízením, které proti žalobci vedla, bylo to zahájené kárnou žalobou doručenou žalobci dne [datum]. Ústní jednání, v rámci kterého byla kárná žaloba zamítnuta, se konalo [datum], tedy necelý měsíc po doručení kárné žaloby. Žalobce tak mohl být v nejistotě maximálně tento jeden měsíc. V rámci tohoto jednání mu byla omluva sděleno, žalovaná proto nerozumí, proč tyto omluvy nejsou dostatečné. Žalobcem označené judikáty ústavního soudu považuje za nepřiléhavé, naopak odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3849/2014 ze dne 11. 11. 2015, který aprobuje duševní nepohodu spojenou s běžným výkonem advokacie. Navrhla žalobu zamítnout.

4. K vyjádření žalované podal žalobce repliku, ve které označil i část předcházející podání kárné žaloby, tj. část prověřování, za řízení. Argumentoval § 33 odst. 3 zákona o advokacii i samotnou výzvou k vyjádření se ke stížnosti, která obsahovala odkaz na § 46 odst. 4 zákona o advokacii a čl. 2 usnesení č. 9/1999 Sb. Věstníku. Za dobu, ve které byl žalobce v nejistotě, zda bude moci nadále vykonávat advokacii, či nikoli, nepovažuje dobu od [datum], kdy mu byla doručena kárná žaloba, do [datum], kdy proběhlo ústní jednání, ale dobu až do [datum], kdy se žalobce dozvěděl o nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí kárné žaloby.

5. Při ústním jednání dne [datum] žalovaná uvedla, že totožnost skutku je nutné zachovat pouze u kárné žaloby a následného rozhodnutí, nikoli ve vztahu k prověřování. Prověřování stížnosti totiž není řízením (analogicky aplikovatelný rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 284/2018-89 a č. j. 1 Ans 1/2009-299). U jednání žalované chybí protiprávní jednání, neboť postupovala dle zákona o advokacii. [příjmení] žalobce v řízení požadoval kárné opatření formou napomenutí, žalobci proto nehrozil zákaz výkonu advokacie. Žalobce naproti tomu uvedl, že mu uniká smysl podání kárné žaloby za situace, kdy kárný žalobce musel vědět, že se skutek nestal. Kárná žaloba tak měla být vzatá zpět, jak bylo zvykem u obdobných případů.

6. Soud na základě předložených listin dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

7. Z vyhledávání advokátů a koncipientů z roku [rok] soud zjistil, že žalobce je advokátem zapsaným u [advokátní komora].

8. Z přípisu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že žalovaná zaslala žalobci stížnost, kterou proti žalobci obdržela dne [datum]. Požádala žalobce o vyjádření a předložení dokladů a písemností, které jsou důležité pro prošetření stížnosti, a to ve lhůtě 10 dnů. Odkázala na § 46 odst. 4 zákona č. 85/1996 Sb. a [číslo listu] usnesení představenstva [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno].

9. Ze stížnosti ze dne [datum] adresované žalované soud zjistil, že pan [jméno] [příjmení], bytem [adresa]. [jméno] [příjmení] stížnost, neboť mu měli podfukem z účtu právní úschovy ukrást [anonymizována dvě slova] korun. Stížnost byla odůvodněna tak, že jeden z advokátů pozval stěžovatele na schůzku do kanceláře, následně jej oba advokáti vzali do banky, kde mu bez dalšího oznámili, že má z úschovního účtu vybrat [anonymizována dvě slova] Kč, které si následně advokáti„ nacpaly do kapes“. Stěžovatel uvádí, že neměl ani tušení, že mu na úschovní účet byly poukázány tyto finanční prostředky, neboť nemá internetové bankovnictví. Ochranku nezavolal, neboť všechny peníze měli advokáti a on neměl dispoziční oprávnění k účtu právní úschovy. Dále stěžovatel namítal, že mu advokáti bránili v koupi nemovitosti a neinformovali ho o průběhu exekucí. Po výpovědi plné moci stěžovatelem mu advokáti nezaslali výpisy z účtu úschovy.

10. Z vyjádření se ke stížnosti ze dne [datum] soud zjistil, že se žalobce vyjádřil ke stížnosti ze dne [datum] tak, že se domnívá, že autorem stížnosti je jeho družka, neboť stěžovatel s nimi e-mailem prakticky nikdy nekomunikoval a e-mailovou adresu, ze které přišla stížnost stěžovatel nikdy předtím nepoužil. Žalobce ve vyjádření obecně popsal úkony, které pro stěžovatele mezi lety [rok] a [rok] vykonával. Dále uvedl, že k vyjádření přikládá veškeré dokumenty týkající se svěřené správy peněz, ze kterých lze zkontrolovat každý jednotlivý výdaj, včetně souhlasu a instrukce stěžovatele. K tvrzenému bránění stěžovateli v koupi nemovitostí žalobce uvedl, že nemovitosti chtěla kupovat jeho družka, stěžovatel naopak vyjadřoval nevůli k takovým jednáním. Všechny úkony spojené s nákupem nemovitostí, které žalobce provedl, má opět podložené výslovnými písemnými pokyny stěžovatele. Na závěr žalobce uvedl, že veškerá související řízení (trestní řízení proti žalobci a řízení o zbavení svéprávnosti stěžovatele) nezjistila žádná pochybení žalobce.

11. Z dopisu žalované [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že žalovaná oznámila žalobci zahájení kárného řízení, informovala jej o členech kárného senátu a poskytla mu procesní poučení. Na závěr jej vyzvala, aby se k přiložené kárné žalobě ve lhůtě [anonymizována dvě slova] vyjádřil a aby dle § 24 odst. 2 advokátního kárného řádu připojil též údaje o osobních poměrech, kterými se rozumí poměry rodinné, zdravotní a majetkové.

12. Z kárné žaloby sp. zn. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že kárný žalobce podal na žalobce kárnou žalobu, kterou odůvodnil tím, že dne [datum] uzavřel v postavení schovatele se stěžovatelem smlouvu o advokátní úschově a správě svěřených prostředků, na základě které se pro stěžovatele zavázal uschovat a dle pokynů stěžovatele spravovat finanční prostředky na účtu č. [bankovní účet] (dále jen„ původní úschovní účet“), přičemž dne [datum] bez pokynu stěžovatele převedl z původního úschovního účtu na účet č. [bankovní účet], vedený na jméno žalobce (dále jen„ nový úschovní účet“), částku ve výši [částka]. Na novém úschovním účtu žalobce prostředky spravoval do dne [datum], kdy na základě pokynu stěžovatele vyplatil zůstatek ve výši [částka] na účet stěžovatele č. [bankovní účet], čímž při výkonu advokacie nejednal čestně a svědomitě, nepostupoval tak, aby nesnižoval důstojnost advokátního stavu a nepostupoval podle právních a stavovských předpisů, neboť z označení účtu, na kterém byly uloženy prostředky stěžovatele, nebylo patrno, že na něm byly uloženy prostředky stěžovatele. Tímto jednáním měl porušit § 16 odst. 2, § 17 a § 56a odst. 1 zákona o advokacii ve spojení s čl. 4 odst. 1 a čl. 9a etického kodexu a čl. 2 odst. 3 třetí věty usnesení představenstva [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno], o provádění úschov peněz, cenných papírů nebo jiného majetku klienta advokáta. V odůvodnění je dále uvedeno, že byť samotný převod peněz z původního na nový úschovní účet se stal v [anonymizováno] [rok] a od té doby uplynula objektivní lhůta dvou let stanovené v § 33 odst. 2 zákona o advokacii, ve znění [účinnost], převedl je na účet, z jehož označení neplyne, že jde o účet, na němž jsou vedeny prostředky stěžovatele a tím tyto prostředky ohrozil např. v případě postižení účtu v rámci exekuce.

13. Z vyjádření ke kárné žalobě ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce se ke kárné žalobě vyjádřil tak, kárná žaloba„ působí zjevně šikanózním dojmem“,„ vychází z totálně nedostatečně zjištěného skutkového stavu“,„ je výsledkem naprosto nedbalé činnosti kárného žalobce“ a obsahuje zcela jiný skutek, než který byl předmětem stížnosti, bez možnosti se k novému skutku před podáním kárné žaloby vyjádřit. K poměrům rodinným žalobce uvedl„ normální, ženatý, 3 děti, intimní život manželský i mimomanželský uspokojivý a běžné frekvence“, k poměrům zdravotním„ kárně obžalovaný umírá“ a k poměrům majetkovým„ kárně obžalovaný pochází ze skromných, dělnických poměrů, a jeho majetkové poměry jsou setrvale skromné“. K samotnému obsahu naříkaného skutku žalobce uvedl, že žalobce nikdy z původního úschovního účtu na nový úschovní účet žádné prostředky nepřeváděl, jednalo se pouze o změnu čísla účtu důsledkem migrace ze strany banky z jednoho bankovního systému do druhého. I nový úschovní účet měl být veden jako úschovní. O této změně byl stěžovatel informován.

14. Z dopisu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že předsedkyně [anonymizována tři slova] [jméno řešitele] [příjmení řešitele] nařídila jednání v kárně věci žalobce na den [datum].

15. Z protokolu o jednání kárného senátu ve věci žalobce sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že kárný žalobce setrval na podané kárné žalobě. Žalobce zopakoval svou obhajobu, jak uvedena ve vyjádření ze dne [datum]. Jako listinné důkazy uvedl e-mail od [právnická osoba] ze dne [datum] a smlouvu o zřízení a vedení zvláštního účtu úschovy advokáta ze dne [datum]. K dotazu kárného žalobce, proč k migraci účtů došlo [datum], avšak smlouva o zřízení účtu byla uzavřena až dne [datum] žalobce odpověděl, že neví, že je možné, že v té době čerpal dovolenou. [příjmení] žalobce v závěru navrhl pro žalobce kárné opatření napomenutí. Po poradě kárného senátu vyhlásil kárné rozhodnutí, kterým žalobce zprostil kárné žaloby, neboť nebylo prokázáno, že se skutek stal. Proti tomuto rozhodnutí bylo možné podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Žalobce se práva na odvolání vzdal, kárný žalobce si ponechal lhůtu pro podání odvolání.

16. Z písemného odůvodnění kárného rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že kárný senát vzal za prokázané, že žalobce uzavřel dne [datum] se stěžovatelem smlouvu o advokátní úschově a správě svěřených prostředků a za tím účelem založil původní úschovní účet. V důsledku organizačních změn na straně banky došlo v roce [rok] ke změně čísla tohoto účtu, a to na nový úschovní účet. Stalo se tak bez pokynu žalobce na základě potřeb banky – migrace do nového systému. Stěžovatel byl o tomto vyrozuměn a vyslovil souhlas. Na nový úschovní účet byl převeden celý zůstatek finančních prostředků původního úschovního účtu, a to až do dne [datum], kdy bylo ukončeno zastoupení stěžovatele a byl mu vyplacen zůstatek.

17. Z e-mailu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce požádal žalovanou o zaslání rozhodnutí s doložkou právní moci, jakmile právní moci nabude.

18. Z dopisu ze dne [datum] včetně doručenky soud zjistil, že žalobce požádal žalovanou o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění, a to ze shodných důvodů, jako uplatnil v žalobě.

19. Ostatní předložené důkazy soud nehodnotil pro nadbytečnost a ze stejného důvodu zamítl návrh žalobce na doplnění dokazování kopií protokolu o hlasování kontrolní rady a žádostí ze dne [datum], neboť soud má za to, že skutkový stav byl shora uvedenými důkazy dostatečně prokázán.

20. Z výše uvedeného zjištěného skutkového stavu nebyl mezi stranami sporný průběh kárného řízení, tj. podání stížnosti stěžovatelem, zaslání stížnosti včetně výzvy k vyjádření žalobci žalovanou, podání kárné žaloby kárným žalobcem, výzva žalované k vyjádření se ke kárné žalobě, podání vyjádření žalobce ke kárné žalobě a nakonec i průběh ústního jednání včetně vydání a doručení zprošťujícího kárného rozhodnutí. Mezi stranami však bylo sporné to, zda je přípravná (prověřovací) fáze součástí vlastního kárného řízení a zda z toho případně pro účastníky plynou zvláštní práva a povinnosti, včetně nutnosti zachování skutku, který byl předmětem vyšetřování a následně obsahem kárné žaloby, a dále zda se žalovaná dopustila v kárném řízení takového jednání, kterým zasáhla do osobnostních práv žalobce a je tak povinna tuto újmu nahradit.

21. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně.

22. Dle § 81 odst. 1 a 2 občanského zákoníku je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

23. Dle § 2951 odst. 2 občanského zákoníku se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

24. Dle § 2956 občanského zákoníku vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

25. Dle § 32 odst. 1 zákona o advokacii advokát a advokátní koncipient jsou kárně odpovědni za kárné provinění.

26. Dle § 32 odst. 2 zákona o advokacii kárným proviněním je závažné nebo opětovné zaviněné porušení povinností stanovených advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi tímto nebo zvláštním zákonem nebo stavovským předpisem.

27. Dle § 33 odst. 1 zákona o advokacii o tom, zda se advokát nebo advokátní koncipient dopustil kárného provinění, a o uložení kárného opatření rozhoduje v kárném řízení zahájeném na základě kárné žaloby podané kárným žalobcem (§ 46 odst. 3 a § 51 odst. 2) tříčlenný kárný senát složený ze členů kárné komise [příjmení]. Účastníky kárného řízení jsou kárný žalobce a advokát nebo advokátní koncipient, proti němuž je kárné řízení zahájeno (dále jen "kárně obviněný").

28. Dle § 33 odst. 2 zákona o advokacii kárná žaloba musí být podána do šesti měsíců ode dne, kdy se kárný žalobce o kárném provinění dozvěděl, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo. Do šestiměsíční lhůty se nezapočítává doba, po kterou byly činěny přípravné úkony k prověření, zda ke kárnému provinění došlo; tato doba nesmí být delší dvou měsíců.

29. Dle § 33 odst. 3 zákona o advokacii má-li v kárném řízení vystupovat jako kárný žalobce předseda kontrolní rady, je oprávněn pověřit jiného advokáta po dohodě s ním provedením přípravných úkonů potřebných k prověření, zda došlo ke kárnému provinění; takto pověřený advokát má, pokud jde o písemnosti a jiné dokumenty advokátů, oprávnění člena kontrolní rady podle § 46 odst. 4 věty druhé.

30. Dle § 33 odst. 5 zákona o advokacii kárně obviněný má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu; má právo hájit se a navrhovat důkazy, které by měly být provedeny.

31. Dle § 35e odst. 2 zákona o advokacii nestanoví-li tento zákon nebo kárný řád něco jiného nebo nevyplývá-li něco jiného z povahy věci, použijí se v kárném řízení přiměřeně ustanovení trestního řádu.

32. Dle § 7 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti, kterou se podle zákona [číslo] Sb., o advokacii, stanoví kárný řád (dále jen„ advokátní kárný řád“), že kárná žaloba se podává předsedovi kárné komise podáním adresovaným do sídla Komory; kárné řízení je zahájeno dnem, kdy byla kárná žaloba Komoře doručena.

33. Dle § 8 advokátního kárného řádu současně se zasláním kárné žaloby kárně obviněnému sdělí předseda kárné komise účastníkům kárného řízení jména členů kárného senátu s poučením o právu vznést námitku podjatosti (§ 3 odst. 2 až 5). Předseda kárné komise vyzve dále kárně obviněného, aby se nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu byla kárná žaloba doručena, ke kárné žalobě písemně vyjádřil; vyjádření se podává předsedovi kárné komise podáním adresovaným do sídla Komory.

34. Soud se nejprve jako předběžnou otázkou zabýval posuzováním charakteru přípravného jednání kárného řízení. Z § 7 odst. 1 advokátního kárného řádu jednoznačně vyplývá, že kárné řízení je zahájeno dnem, kdy byla kárná žaloba doručena České advokátní komoře.

35. I judikatura běžně hovoří o zachování skutku pouze ve vztahu kárné žaloby – kárného rozhodnutí. Kárný senát dle této judikatury nemůže jít nad návrh kárného žalobce a trestat za skutky, pro které nebylo žalováno (např. rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 6 A 208/95-57 ze dne 29. 12. 1997). Kárný senát nemůže vyslovit vinu kárně obviněného pro jiný skutek, než který je popsán v kárné žalobě, neboť by tak nebyla zachována totožnost skutku ([spisová značka]). K tomu, aby kárný žalobce musel žalovat pouze pro skutky, které předtím vyšetřoval, soud neshledal zákonný podklad ani opodstatnění, neboť až samotnou kárnou žalobou kárný žalobce formuluje konkrétní obvinění, které klade advokátovi za vinu a ke kterým dospěl během prošetřování a pouze za tyto skutky může být kárně obviněný trestán. Žalobce se navíc v každé fázi řízení mohl vyjádřit ke všem skutkům, které mu byly v dané chvíli kladeny za vinu. Totožnost skutků tak být zachována nemusela.

36. Analogicky lze aplikovat i příklad, kdy správní soudy zruší rozhodnutí kárného senátu a věc mu vrátí k dalšímu řízení. Řízení se v takovém případě dostane do okamžiku, ve kterém byla podána kárná žaloba, nikoli do fáze před podáním kárné žaloby (fáze přípravy), neboť dané řízení je vedeno až pro skutek obsažený v kárné žalobě a pouze o něm musí kárný senát rozhodnout.

37. Soud rovněž v rámci komparace s obdobnými právními předpisy poukazuje i na znění § 13 zákona č. 7/2002 Sb., zákon o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, kde je explicitně řečeno, že vyžaduje-li obsah návrhu na zahájení kárného řízení předběžné objasnění některých skutečností, předseda senátu nebo jím pověřený člen senátu provede předběžné šetření. Může zejména zjistit stanovisko kárně obviněného, zjistit další potřebné skutečnosti a důkazy, nejsou-li v návrhu uvedeny, a jde-li o listiny nebo jiné věci, opatřit je k provedení důkazu.

38. Vyzvala-li tak žalovaná žalobce k vyjádření se ke stížnosti dne [datum] a následně až k vyjádření se ke kárné žalobě dne [datum], která obsahovala pozměněný skutkový základ dle žalobcem doložených listin a vyjádření, soud na tomto postupu neshledal nic závadného a nemůže z tohoto jednání konstatovat vznik újmy na straně žalobce, natož zásahu do osobnostních práv.

39. Druhým důvodem pro vznik újmy na straně žalobce mělo být to, že kárný žalobce podal zjevně bezúspěšnou žalobu a tuto kárnou žalobu nevzal zpět, a to ani přes návrh předsedkyně kárného senátu.

40. Advokát při výkonu své profese musí počítat s tím, že se ocitne v konfliktních situacích, ve kterých státní orgán zasáhne do jeho práv, nebo které mohou eskalovat do podání stížnosti samotným klientem. V posuzovaném případě skutečně k podání stížnosti klientem žalobce došlo. [příjmení] žalobce si vyžádal stanovisko žalobce a teprve po podání tohoto vyjádření se rozhodl podat kárnou žalobu, a to na základě podkladů dodaných samotných žalobcem, ze kterých vyplývalo, že došlo ke změně bankovního účtu, na kterém se nacházela advokátní úschova dosahující téměř [anonymizována dvě slova] korun. Tato změna (převod) navíc nastala po uplynutí objektivní dvouleté lhůty k podání kárné žaloby a kárný žalobce tak tento převod již nemohl napadat. Podal-li tak kárný žalobce na základě těchto skutečností kárnou žalobu, kdy namítal netransparentní vedení úschovy na jiném účtu (navíc postižitelné exekucí), než na kterém byla úschova původně vedena, soud na tomto postupu nespatřuje nic excesivního. Je nutné vzít v potaz i krátké subjektivní promlčecí lhůty stanovené kárnému žalobci v tehdy účinném znění § 33 odst. zákona o advokacii, kdy otálení s podáním kárné žaloby může vést k zániku trestní odpovědnosti.

41. V průběhu kárného řízení žalovaný aktivně vystupoval a řádně doložil a vysvětlil nezbytnost změny čísla úschovního účtu. Byť na základě těchto skutečností mohl vzít kárný žalobce kárnou žalobu zpět, tuto povinnost nemá a je tak zcela v jeho dispozici, jak s předmětem řízení bude nakládat. Soud na tomto místě musí dát žalobci za pravdu ohledně konstatování určité známky svéhlavosti kárného žalobce, který ani přes doporučení předsedkyně kárného senátu na kárné žalobě trval. Toto jednání však nedosahovalo takové intenzity, která by způsobila vznik újmy na straně žalobce. Nelze navíc přehlédnout, že i při ústním jednání zůstaly nezodpovězeny některé otázky (např. rozdílnost dat na smlouvě o účtu a datu migrace účtů).

42. Je nesporné, že jakákoli účast na kárném řízení v pozici kárně obviněného s sebou přináší určité strasti. Kárné řízení žalobce však trvalo, od podání kárné žaloby do dne vyhlášení zprošťujícího rozhodnutí, pouhých [anonymizováno] dnů. [příjmení] žalobce navíc požadoval uložení kárného opatření – napomenutí. Tvrzení žalobce o možném„ dramatickém zásahu do života advokáta, jako je např. nemožnost dalšího výkonu povolání“,„ trápení a zažívání muk po řadu měsíců“ či„ naprosto devastující a ponižující zážitek“ soud hodnotí jako silně nadsazená. Pro úplnost soud připomíná reakci žalobce ve vyjádření ke kárné žalobě ze dne [datum], ve které k poměrům rodinným uvedl„ normální, ženatý, 3 děti, intimní život manželský i mimomanželský uspokojivý a běžné frekvence“ a k poměrům zdravotním„ kárně obžalovaný umírá“. Pokud tedy žalobce přistoupil ke kárné žalobě, která může mít značně závažné dopady (jak ostatně žalobce sám tvrdí), resp. k povinně zjišťovaným údajům (viz § 24 odst. 2 advokátního kárného řádu, která kárnému senátu ukládá při rozhodování o upuštění od uložení kárného opatření a při ukládání kárného opatření přihlížet zejména k povaze skutku a jeho následkům, k okolnostem, za nichž byl spáchán, k osobě kárně obviněného a míře jeho zavinění, jakož i k jeho osobním poměrům) takto s humorem a nadsázkou, soud musí tuto míru ironie přičíst k tíži žalobce, tvrdí-li nyní, že„ prožíval trápení a muka“. Nad rámec výše uvedeného soud dále poukazuje na skutečnost, že žalobce sám zmínil, že omluv se mu dostalo při ústním jednání jak ze strany kárného senátu, tak ze strany exekutivního kárného žalobce.

43. Ze všech shora uvedených důvodů soud neshledal požadavek žalobce na uložení povinnosti žalované učinit navrhovanou omluvu důvodným, když neshledal žádné protiprávní jednání žalované, proto žalobu zamítl.

44. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 951,50 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 250 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 150 Kč ve výši 1 501,50 Kč a dále nákladů účastníka nezastoupeného advokátem dle § 151 odst. 3 o. s. ř. v částce 300 Kč.

45. O lhůtě k plnění (do 3 dnů od právní moci rozsudku) rozhodl soud podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. (výroky I. a II.).

Poučení