15 C 22/2023 - 117

Rubrum

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Bukovskou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] proti žalované: [Anonymizováno] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o [Anonymizováno] Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou po žalované domáhal zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Uvedl, že dne [datum] kolem jedenácté hodiny dopolední řídil vozidlo po hlavní silnici č. [Anonymizováno] ve směru z [adresa]. Při průjezdu pravotočivou zatáčkou v katastru obce [adresa] došlo k poškození vozidla žalobce, s tím, že příčinou poškození jeho vozidla byla závada ve sjízdnosti silnice v podobě vyvráceného betonového silničního obrubníku vyčnívajícího do krajnice vozovky, který přejel pravým předním kolem a pravým zadním kolem vozidla. V dotčeném úseku vozovky nebyl žalobce schopen závadu ve sjízdnosti vytvořenou vyvráceným betonovým obrubníkem nejen předpokládat, ale ani účinně na ni reagovat do té míry, aby neovlivnila riziko způsobení škody. V daném úseku jezdí cca 1x za měsíc a nemohl předpokládat, že tam taková překážka na silnici bude. Při jízdě respektoval příkazovou značku omezené rychlosti 40 km/hod, v předmětné zatáčce se míjel s protijedoucím traktorem s valníkem a nebyl schopen kolizi zabránit. Žalobce upřesnil, že v uvedeném úseku jel v den nehody spolu se svým kolegou [tituly před jménem] [jméno FO], který seděl na místě spolujezdce, za účelem pracovní schůzky z [adresa], přes [adresa], do obce [adresa]. V [adresa] se pracovně zdrželi cca 10 minut a poté jeli zpět do [adresa] stejnou cestou přes [adresa], kde se stala uvedená dopravní nehoda. Po cestě do [adresa] po silnici potkávali traktory s návěsy či přívěsy naloženými kukuřičnou siláží, na okolních polích probíhala sklizeň a traktoristé jezdili odvážně, a vyvráceného obrubníku si v protisměru nevšiml. S traktorem s přívěsem či návěsem, který byl prázdný, se střetl přímo v předmětné zatáčce, traktor nepřejel středovou čáru, žalobce svoje vozidlo vedl při krajnici. V důsledku této kolize došlo k poškození pravého předního a pravého zadního kola vozidla žalobce, což si vyžádalo opravu v celkové výši [částka]. Dopisem ze dne [datum] vyzval žalovanou k náhradě škody v uvedené výši, žalovaná přípisem ze dne [datum] odmítla zaplacení této náhrady. Žalobce doplnil, že dne [datum] bezprostředně po nehodě kontaktoval pracovníka žalované jako správce komunikace a odeslal mu žádost o náhradu škody podle jeho pokynů, zároveň k nehodě po poradě s tímto pracovníkem nekontaktoval Policii ČR.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že není odpovědná za vznik škody. Mimo jiné uvedla, že žalobce jel stejnou cestou tam i zpět v řádu několika desítek minut, při cestě potkával traktory a v okolí probíhá zemědělská činnost. U odpovědnosti žalované shledává liberační důvod, neboť k vyvrácení obrubníku došlo v krátkém časovém odstupu před nehodou, a nebylo v silách žalované na tuto skutečnost reagovat, pokud k tomu nedostala podnět. Na daném úseku silnice neeviduje hlášení o žádné dopravní nehodně (vyjma dopravní nehody žalobce) od [datum] do [datum], ani za celý rok 2022 a dokonce ani za období let 2018-2024. Dále uvedla, že dle právních předpisů provádí pravidelně jednou měsíčně běžnou prohlídku silnic III. třídy, kdy se běžnou prohlídkou zjišťuje především správná funkce dopravního značení, bezpečnostního zařízení a závady ve sjízdnosti (schůdnosti). V roce 2022 nebyla při těchto prohlídkách na daném úseku zjištěna žádná závada, naposledy došlo k běžné prohlídce předmětné komunikace dne [datum]. Žalovaná dodala, že spravuje komunikace II. a III. třídy v souhrnu v délce přes 4 000 km, nelze po ní spravedlivě požadovat a není to ani v jejích silách, aby všechny komunikace kontrolovala nepřetržitě.

3. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, učinil soud následující skutková zjištění:

4. Podle shodných tvrzení účastníků žalovaná zajišťuje výkon správy komunikace třetí třídy č. [hodnota] vedoucí přes obec [adresa].

5. Žalobce je vlastníkem osobního automobilu tovární značky [jméno FO], obchodní označení [jméno FO], RZ [SPZ], typ Osobní Kombi, barva zelená tmavá metalíza (velký technický průkaz vozidla).

6. Dne [datum] ve [Anonymizováno] odeslal pracovník žalované [jméno FO] žalobci e-mailovou zprávu, jejíž přílohou byla žádost o náhradu škody se žádostí, nechť ji žalobce vyplní a zašle e-mailovou zprávou zpět. Dne [datum] zaslal žalobce zpět pracovníkovi žalované [jméno FO] 8 e-mailových zpráv, jejichž přílohou byla vyplněná žádost o náhradu škody a další podklady pro vyřízení události a vzniklé škody (mj. fotografie, velký technický průkaz vozidla a doklady z opravy automobilu). Dne [datum] se e-mailovou zprávou žalobce dotazoval pracovníka žalované, zda obdržel žádost o náhradu škody včetně příloh. Dne [datum] pracovník žalované [jméno FO] e-mailem žalobci potvrzuje přijetí jeho žádosti a příloh s tím, že vše odesílá na pojišťovnu.

7. Ze žádosti o náhradu škody ze dne [datum] se podává, že žalobce žalovanému vyčíslil náhradu škody za škodní událost, která se stala dne [datum] v 11.20 hodin při průjezdu pravotočivou zatáčkou v obci [adresa] směrem na [adresa], kdy v momentě míjení s traktorem s vlekem do protisměru, se při pravé straně objevil vyvrácený obrubník ležící ve vozovce, kterému se nedalo z důvodu míjení traktoru v protisměru vyhnout, zjištěná škoda na vozidle je ve výši [částka], k žádosti byly připojeny fotografie z místa nehody a doklady o opravě vozidla, a nehoda byla nahlášena telefonicky na [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa].

8. Z vyjádření žalované k náhradě škody ze dne [datum] se podává, že toto vyjádření je podáno k žádosti o náhradu škody žalobce ze dne [datum]. Žalovaná je správcem silnic II. a III. třídy a mj. vykonává správu předmětné komunikace a provádí běžné prohlídky dle harmonogramu podle vyhlášky č. 104/1997 Sb., přičemž na předmětné komunikaci byla provedena běžná prohlídka dne [datum] a žádné poškození nebylo zjištěno ani nebylo žalované nahlášeno kýmkoli jiným. Žalovaná nemá za prokázané, že by příčinou vzniku škody na vozidle žalobce byla závada ve sjízdnosti, která by zakládala povinnost žalované k náhradě škody.

9. Na fotografiích pořízených žalobcem dne [datum] v čase [Anonymizováno] až [Anonymizováno] v obci [adresa] je vidět předmětná komunikace s asfaltovým povrchem bez výtluků, vyvrácený betonový obrubník ležící na krajnici a částečně zasahující do vozovky při krajnici pravotočivé zatáčky označené v protisměru dopravním značením „Děti“ a označení nejvyšší povolené rychlosti 40 km/h, dále poškození pravé přední a pravé zadní pneumatiky značky [Anonymizováno] vozidla tmavě zelené barvy, přičemž celé vozidlo RZ [SPZ] je zachyceno z pohledu levé strany při výjezdu z obce [adresa]. Dne [datum] byla pořízena fotografie pravé strany automobilu v autoservise při opravě. Na fotografiích pořízených žalobcem dne [datum] je vidět stejný úsek silnice, tedy předmětná zatáčka v obci [adresa] s jinými vyvrácenými obrubníky nezasahujícími do silnice, popřípadě ležícími vedle silnice v trávě.

10. Z Faktury – daňového dokladu č. [hodnota] vystavené dodavatelem [právnická osoba] pro žalobce jako příjemce dne [datum], se splatností dne [datum] se podává, že jejím předmětem je koupě 2 ks pneumatik značky [Anonymizováno] za celkovou cenu [částka] vč. DPH. Z daňového dokladu č. [hodnota] ze dne [datum] se podává, že žalobce jako příjemce zakoupil kolo diskové hliník za cenu [částka] vč. DPH. Pneuservis [právnická osoba]., IČO [IČO] žalobci za opravu havarovaného vozidla vystavil dne [datum] daňový doklad č. [hodnota] znějící na částku [částka] vč. DPH (za jednotlivé opravy – kompletní servis 1 ks pneu, demontáž z disku, a související práce a drobné součástky), a dne [datum] daňový doklad č. [hodnota] znějící na částku [částka] vč. DPH (za jednotlivé opravy – demontáž z osy a montáž na osu, montáž na disk, vyvážení pneumatik a související práce a drobné součástky). Fakturou č. [hodnota] bylo žalobci vyúčtován dne [datum] měření a seřízení geometrie předmětného vozidla částkou [částka] vč. DPH.

11. Z dohody o provedení práce ze dne [datum] se podává, že žalobce jako zaměstnavatel a [jméno FO], narozený [datum], jako zaměstnanec se dohodli, že v období od [datum] do [datum] bude zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat dohodnuté práce, a to zajišťování pohledávek dle potřeb v rozsahu 300 hodin ročně za odměnu do [částka] měsíčně.

12. Z příjmového dokladu ze dne [datum] se podává, že žalovaný přijal od [jméno FO] [adresa], splátku pohledávky ve výši [částka].

13. Pracovník žalované provedl běžnou prohlídku předmětné komunikace, a to dne [datum] se zjištěním „vozovka – výtluky – malé“ (záznam č. [hodnota]), dne [datum] se zjištěním „vozovka – výtluky – malé“ (záznam č. [hodnota]), dne [datum] se zjištěním „bez dalších zjištěných závad“ (záznam č. [hodnota]), dne [datum] se zjištěním „jiná závada – viz. poznámka“ a z poznámky – [adresa] -kr. [adresa] silnice uzavřená z důvodu rekonstrukce vozovky (záznam č. [hodnota]), dne [datum] se zjištěním „bez dalších zjištěných závad“ (záznam č. [hodnota]), dne [datum] se zjištěním „bez dalších zjištěných závad“ (záznam č. [hodnota]), dne [datum] se zjištěním „jiná závada – viz. poznámka“ a z poznámky – uzavírka silnice (záznam č. [hodnota]), dne [datum] se zjištěním „bez dalších zjištěných závad“ (záznam č. [hodnota]), dne [datum] se zjištěním „bez dalších zjištěných závad“ (záznam č. [hodnota]), dne [datum] se zjištěním „bez dalších zjištěných závad“ (záznam č. [hodnota]), dne [datum] se zjištěním „bez dalších zjištěných závad“ (záznam č. [hodnota]), dne [datum] se zjištěním „vozovka – výtluky – malé“ (záznam č. [hodnota]) a dne [datum] se zjištěním „bez dalších zjištěných závad“ (záznam č. [hodnota]).

14. Z tabulky – evidence nahlášených případů vyplývá, že od roku 2021 do konce roku 2022 nebyla na předmětné komunikaci č. III/37365 hlášena žádná dopravní nehoda, vyjma dopravní nehody žalobce dne [datum].

15. Z výpovědi svědka [jméno FO] soud zjistil, že je důchodce a zaměstnanec žalobce, spolupracuje se žalobcem při vymáhání pohledávek. Dne [datum] jeli s žalobcem pracovně z [adresa] [adresa] [adresa] [adresa], jeli automobilem značky [jméno FO], který řídil žalobce. Po cestě do [adresa] míjeli na silnici několik traktorů s vlečkami naloženými siláží, při projíždění obcí [adresa] nebyl obrubník v protisměru v předmětné zatáčce vyvrácený a neležel při krajnici silnice. Po skončení pracovní schůzky ihned jeli zpět z [adresa] [adresa] opět přes [adresa] a při projíždění předmětnou zatáčkou se v protisměru objevil traktor s vlečkou a při krajnici ve směru jízdy ležel obrubník, na který žalobce najel, aby se nestřetl s traktorem, rychlost vozidla byla v tu chvíli cca 35 – 40 km/h. Žalobce se telefonicky spojil s pracovníkem žalované, kde nahlásil autonehodu, pořídil fotografie místa nehody a automobilu, vyměnil pravé přední kolo za rezervní, neboť bylo zcela poškozené, poškození pravého zadního kola dovolovalo pokračování v jízdě. Poté jeli zpět do [adresa] přímo do opravny aut v [adresa].

16. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další relevantní informace pro toto řízení, případě z nich vyplývaly již zjištěné skutečnosti. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, neboť žalobcem navrhovaný důkaz účastnickou výpovědí a výpovědí svědka (pracovníka pojišťovny) a žalovanou navrhované důkazy výpověďmi svědků (zaměstnanců žalované) by byly prokazované skutečnosti, které byly zjištěny z ostatních provedených důkazů, provedené důkazy považoval za věrohodné a dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci.

17. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobce dne [datum] jel společně se svědkem [jméno FO] vozidlem značky [jméno FO] [jméno FO] v osobním vlastnictví žalobce po silnici třetí třídy č. [hodnota] ve směru z [adresa] [adresa], kde při průjezdu pravotočivou zatáčkou v obci [adresa] došlo k poškození jeho vozidla při vjetí na vyvrácený obrubník částečně zasahující do krajnice vozovky, přičemž škoda vznikla na pravém předním a zadním kole a tato škoda byla vyčíslena dle nákladů na opravu v celkové výši [částka]. Žalobce řídil své vozidlo rychlostí, která v daném úseku nepřekročila povolenou rychlost, zároveň rychlost přizpůsobil charakteru zatáčky (prudká pravotočivá zatáčka), s tím že v daném místě nebyl zhoršený stavební stav místní komunikace. Při jízdě, která byla za účelem pracovní schůzky žalobce s třetí osobou, se žalobce pohyboval nejprve ve směru z [adresa] přes obec i předmětnou zatáčku v obci [adresa] do cílové obce [adresa], a ihned po vyřízení pracovní záležitosti při cestě zpět do [adresa] po stejné silnici se v obci [adresa] stala uvedená dopravní nehoda. Po silnici se v obou směrech pohybovaly traktory s návěsy či přívěsy, které buď odvážely sklizeň z okolních polí nebo pro ni dojížděly. Při cestě do [adresa] [adresa] v předmětné zatáčce v protisměru žádný vyvrácený obrubník při krajnici neležel. Žalovaná zajišťuje výkon správy místní komunikace třetí třídy č. [hodnota] vedoucí přes obec [adresa], a na této komunikace provádí běžné prohlídky v souladu s uloženými povinnostmi správci komunikací jedenkrát měsíčně. Poslední běžnou prohlídku dané komunikace provedl zaměstnanec žalované dne [datum], kdy nebyly zjištěny žádné závady, při všech dalších běžných prohlídkách v roce 2022 nebyly zjištěny závady, vyjma výtluků v lednu 2022 a v listopadu 2022, které byly opraveny. Od roku 2021 nebyla na uvedené komunikaci v obci [adresa] hlášena žádná dopravní nehoda, vyjma dopravní nehody nahlášené žalobcem dne [datum]. Žalobce předmětnou dopravní nehodu ohlásil příslušnému zaměstnanci žalované a vyzval žalovanou k náhradě škody v uvedené výši, žalovaná náhradu škody žalobci nezaplatila s vyjádřením, že v daném případě nemá povinnost k náhradě škody.

18. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 9 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen „ZPK“), vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát. Vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Stavba dálnice, silnice a místní komunikace není součástí pozemku. Podle odst. 3 tohoto ustanovení vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace je povinen vykonávat její správu zahrnující zejména její pravidelné a mimořádné prohlídky, údržbu a opravy. Výkon správy může vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace zajišťovat prostřednictvím správce, jímž je právnická osoba zřízená nebo založená vlastníkem dálnice, silnice nebo místní komunikace za podmínky, že je vůči ní vlastník po celou dobu výkonu správy ovládající osobou. Vlastník, popřípadě správce, mohou dílčími činnostmi v rámci správy dálnice, silnice nebo místní komunikace, zejména činnostmi souvisejícími s údržbou a opravami dotčené dálnice, silnice nebo místní komunikace, pověřit osobu vybranou postupem podle zvláštního právního předpisu nebo kraj u silnic I. třídy nacházejících se v jeho územním obvodu na základě veřejnoprávní smlouvy; tato osoba nebo kraj se nestávají správcem dotčené pozemní komunikace.

19. Podle § 12 odst. 1 písm. a) ZPK součástmi dálnice, silnice a místní komunikace jsou všechny konstrukční vrstvy vozovek a krajnic, odpočívky, stavby a technická a jiná zařízení určená k provádění kontrolní činnosti při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích, přidružené a přídatné pruhy, včetně zastávkových pruhů linkové osobní dopravy.

20. Podle § 26 odst. 6 ZPK závadou ve sjízdnosti pro účely tohoto zákona se rozumí taková změna ve sjízdnosti dálnice, silnice nebo místní komunikace, kterou nemůže řidič vozidla předvídat při pohybu vozidla přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto pozemních komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.

21. Podle § 27 odst. 2 ZPK vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku je povinen nahradit škody vzniklé uživatelům těchto pozemních komunikací, jejichž příčinou byla závada ve sjízdnosti, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.

22. Podle § 27 odst. 6 ZPK je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, nahradit škodu podle odstavců 2 až 4 je povinen namísto vlastníka pozemní komunikace správce. Vlastník pozemní komunikace v takovém případě ručí za splnění povinnosti k náhradě škody.

23. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

24. Soud má za prokázané, že ke škodě na vozidle žalobce došlo najetím na vyvrácený obrubník ležící a zasahující do vozovky při pravé krajnici, a to ve výši vyčíslené žalobcem, kdy průběh škodní události potvrdil i svědek. Skutečnost, že je svědek zaměstnanec žalobce a že žalobce až v průběhu řízení označil daného svědka jako svého spolujezdce ještě sama o sobě neznamená, že jeho výpověď není věrohodná, žalovaná v tomto směru přitom ani nijak neprokázala (ani nijak konkrétně netvrdila), že by daná dopravní nehoda a poškození vozidla probíhalo jiným způsobem. Po žalobci nelze spravedlivě požadovat, aby v případě drobné dopravní nehody její průběh prokazoval např. záznamem Policie ČR o šetření nehody, neboť se u takových dopravních nehod přivolání policie ani nevyžaduje.

25. Krajnice silnice a její obrubník je součástí komunikace a žalobce jako řidič nemohl předvídat existenci vyvráceného obrubníku ležícího a zasahujícího do vozovky silnice při její krajnici, soud považuje vyvrácený obrubník za závadu ve sjízdnosti. [adresa] ve sjízdnosti je takový stav na vozovce, kdy významná změna (zhoršení) sjízdnosti komunikace v místě nekvalitního stavebního stavu komunikace, které jsou sice odstranitelné běžnou údržbou, avšak svým charakterem se natolik vymykají stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace a povětrnostním vlivům, že řidič ani při obezřetné jízdě nemůže jejich výskyt předpokládat a účinně na ně reagovat. [adresa] ve sjízdnosti je v podstatě nepředvídatelná změna ve sjízdnosti komunikace, způsobená vnějšími vlivy, a to změna významná, je to místo, které se celkovému stavu komunikace a okolním poměrům vymyká svou sníženou kvalitou (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2012, sp. zn. 25 Cdo 1535/2011, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 25 Cdo 2758/2011, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 3. 2015, sp. zn. 25 Cdo 3886/2014, a konečně rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2020, sp. zn. 31 Cdo 1621/2020). V daném případě bylo prokázáno, že předmětná komunikace nebyla v nijak zhoršeném stavebním stavu, dle fotografií i tvrzení obou účastníků řízení měla komunikace novější povrch bez výtluků a zhoršený stavební stav komunikace v předmětné zatáčce, resp. špatný stavební stav místní komunikace (dle § 26 odst. 3 ZPK) nevyplývá ani z obsahu spisu, přičemž žádné další relevantní návrhy na provedení důkazu ke zhoršenému stavebnímu stavu komunikace nebyly v řízení označeny. Pokud se týká fotografií předložených žalobcem z období po uvedené dopravní nehodě (ze dne [datum]), tyto nejsou způsobilé prokázat zhoršení stavebního stavu komunikace v době škodní události.

26. Úprava obsažená v zákoně o pozemních komunikacích zakládá zpřísněnou (tzv. objektivní) odpovědnost vlastníka komunikace za újmu, která vznikne uživateli (v projednávaném případě řidiči) v důsledku zvláštní nekvality komunikace, která je definována pojmem závada ve sjízdnosti. Jde o odpovědnost bez ohledu na protiprávnost a zavinění (za výsledek). Popsaná odpovědnost však není absolutní, neboť zákon stanoví liberační důvody (§ 27 odst. 2 ZPK), při jejichž prokázání v soudním sporu se vlastník komunikace může odpovědnosti zprostit, a také není založena na jakékoliv nekvalitě komunikace, nýbrž je spojena jen s určitou zvláště kvalifikovanou okolností, kterou je výskyt tzv. závady ve sjízdnosti, definované v § 26 odst. 6 ZPK. Závadou, s níž jedině se pojí objektivní odpovědnost vlastníka komunikace, je výrazně kvalitativně zhoršené místo oproti celkovému okolnímu stavu komunikace, které je pro svou povahu či umístění pro uživatele nenadálé, tj. nepředvídatelné ve smyslu § 26 odst. 1 a 2 ZPK, a vymyká se obecnému stavu komunikace natolik, že uživatel není schopen rozlišit a upravit způsob jízdy tomuto nenadálému nebezpečí. Při posouzení mezí možností dle § 27 odst. 2 ZPK vlastníka komunikace odstranit závadu je třeba zkoumat všechny, které mohly být využity, a vyloučit lze jen ty způsoby zjištění a odstranění závad nebo upozornění na ně, které by se ukázaly být nemožnými (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2004, sp. zn. 25 Cdo 1036/2004, publikován pod C 3185 v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C.H.Beck). Podle citovaného rozsudku tedy není rozhodné pouze to, zda lze závadu ve sjízdnosti odstranit a zda k tomu má vlastník potřebné prostředky a nástroje, ať už technické, v podobě osob či jiné, ale také zda má možnost závadu zjistit (srov. dále např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2022, sp. zn. 25 Cdo 183/2021 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2014, sp. zn. 25 Cdo 1428/2012), kde bylo dále uzavřeno, že k liberaci zásadně nepostačí pouze prokázání pravidelných kontrol komunikace v četnosti vyžadované zákonem.

27. V projednávané věci bylo prokázáno, že závada ve sjízdnosti, tedy vyvrácený obrubník ležící a zasahující do vozovky při pravé krajnici, vznikla v krátkém časovém předstihu před nehodou. Žalobce jako řidič si při cestě do [adresa] [adresa] v protisměru vyvráceného obrubníku nevšiml, neboť se věnoval řízení, vyslechnutý svědek jako spolujezdec ovšem jednoznačně uvedl, že by si takové překážky po cestě tam všiml a že vyvrácený obrubník v zatáčce neležel. Dále bylo prokázáno, že nikdo neposkytl žalované informaci o existenci nějaké závady ve sjízdnosti na předmětné komunikaci, na dané pozemní komunikaci nebyla od roku 2021 nikým nahlášena žádná dopravní nehoda (vyjma nahlášené dopravní nehody žalobcem dne [datum]). Uvedené je dále v souladu s tvrzením žalobce a s výpovědí svědka, že po cestě často míjeli traktory naložené kukuřičnou siláží, na komunikaci se tedy pohybovalo velké množství aut a lze předpokládat, že by takoví řidiči závadu ve sjízdnosti nahlásili. Dále vzhledem k vyjádření žalobce potvrzeném výpovědí svědka lze předpokládat, že vyvrácení obrubníku mohl způsobit právě jeden z plně naložených traktorů, neboť takto velké a bezesporu těžké vozidlo je způsobilé uvedenou závadu ve sjízdnosti způsobit v případě, že do zatáčky uvedeného charakteru najede neopatrně, přičemž tato situace mohla nastat v krátkém čase před projížděním zatáčky žalobcem. Žalovaná tedy prokázala, že nebylo v mezích jejich možností na tuto situaci reagovat a závadu ve sjízdnosti odstranit či na ni upozornit. Dále žalovaná tvrdila a prokázala, že řádně vykonávala povinnosti správce komunikace, prováděla pravidelné běžné prohlídky, při kterých se uvedená závada neprojevila. Nadto žalovaná vykonává správu na komunikacích druhé a třetí třídy v celkové délce nad 4000 kilometrů a není v jejích možnostech kontrolovat nepřetržitě každý úsek spravovaných místních komunikací. Žalovaná se tedy z povinnosti nahradit škodu podle § 27 odst. 2 ZPK liberovala.

28. Podle závěrů vyjádřených v rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2020, sp. zn. 31 Cdo 1621/2020, zkoumání podmínek vzniku odpovědnosti vlastníka komunikace ve smyslu občanského zákoníku není v případech újem vzešlých z neuspokojivého stavu komunikace vyloučeno; bude nastupovat tam, kde chybí předpoklady vzniku objektivní odpovědnosti podle ZPK. Z hlediska znaku protiprávnosti bude jeho předmětem především posouzení řádného plnění povinnosti vlastníka udržovat komunikaci ve stavu umožňujícím bezpečný pohyb osob, která mu plyne obecně již z titulu jeho vlastnictví (podle čl. 11 odst. 3 věty první Listiny vlastnictví zavazuje), potažmo ze samotného smyslu a účelu právní úpravy ZPK, sledující veřejný zájem na existenci a fungování sítě pozemních komunikací tak, aby byla bezpečná pro širokou veřejnost, jíž svědčí právo tzv. obecného užívání pozemních komunikací (srov. nález ÚS sp. zn. I. ÚS 2315/15, nebo rozsudek NS sp. zn. 25 Cdo 1481/2017). Na zákonné úrovni bude porušení povinností při péči o stav komunikace možno v konkrétních souvislostech hodnotit jako porušení povinnosti tzv. generální prevence (§ 2900 a násl. o. z., navazující na předchozí § 415 ObčZ 1964), či (s účinností od 13. 11. 2015) jako porušení povinnosti správy komunikací výslovně zakotvené v § 9 odst. 3 ZPK.

29. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaná dodržela svoje povinnosti stanovené ZPK a prováděla na dané komunikaci běžné prohlídky jednou za měsíc a v souladu s vyhláškou č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích. Při těchto prohlídkách nebyly shledány závady ve sjízdnosti, které by měly vliv na vznik dopravní nehody tak, jak je popsán v projednávané věci, žádné nedostatky místní komunikace v uvedeném případě nevyžadovaly provedení oprav a dle provedeného dokazování nelze konstatovat, že komunikace neumožňovala bezpečný pohyb vozidel. Pokud se jedná o námitky žalobce, že daný úsek komunikace je v současné době po opravě, tyto námitky nejsou způsobilé učinit jiný závěr o stavu komunikace v rozhodné době dopravní nehody. Jak bylo uvedeno výše, závada ve sjízdnosti vznikla v krátkém časovém okamžiku před nehodou a po žalované nelze spravedlivě požadovat, aby kontrolu, resp. prohlídky, prováděla nepřetržitě, nelze ani ovlivnit to, že ke vzniku závady ve sjízdnosti může dojít i po provedení prohlídky nad rámec stanovených povinností dle ZPK a citované vyhlášky (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2014, sp. zn. 25 Cdo 1428/2012). Dle shora uvedeného špatný stavební stav místní komunikace (dle § 26 odst. 3 ZPK) nevyplývá z obsahu spisu, nadto přitom není vyloučeno, že se závada ve sjízdnosti může vyskytnout i v úseku špatného stavebního stavu komunikace, jestliže (ne)kvalitu vozovky či chodníku natolik výrazně překračuje, že ji uživatel nemůže rozpoznat ani při pohybu uzpůsobeném zhoršenému stavu komunikace (srov. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. 25 Cdo 134/2014). Žalovaný proto neporušil zákonnou povinnost ve smyslu shora citovaných ustanovení občanského zákoníku.

30. Vzhledem k tomu, že nebylo shledáno na straně žalované žádné porušení právní povinnosti, které by bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody na vozidle žalobce, soud žalobu zamítl (výrok I.).

31. Závěrem soud doplňuje, že před zahájením prvního jednání dne [datum] byli účastníci poučeni o možnosti podat námitku podjatosti ve smyslu § 15a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Účastníkům bylo před jednáním sděleno, že se samosoudkyně osobně zná s osobou pověřenou jednat za žalovanou z dřívější pracovní činnosti, nicméně se osobně nestýkají a o jejích poměrech není samosoudkyni nic známo. Po tomto sdělení a poučení ani jeden z účastníků námitku podjatosti nevznesl. Proto k námitce podjatosti učiněné žalovaným dne [datum] z důvodu osobní známosti samosoudkyně a osoby pověřené jednat za žalovanou soud ve smyslu § 15b o. s. ř. jako k opožděné nepřihlédl, stejně tak jako k námitce žalobce ze dne [datum] učiněné ze stejného důvodu.

32. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za účast při přípravě jednání dle § 11 odst. 2 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za jednání s protistranou dle § 11 odst. 1 písm. i) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] (2 x [částka]) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] a z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně devíti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., a dále cestovní náhrada v celkové výši [částka], a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 52 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,7 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) [Anonymizováno] § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 52 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,7 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 52 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,7 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

Poučení