15 C 224/2022-180

Rubrum

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahorádovou ve věci žalobce a): ; [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa], [obec] - [část obce] žalobkyně b): ; [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně], [obec], oba zastoupeni advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], [obec a číslo] proti žalovaný [číslo]; [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa], [obec] – [obec] žalovaná [číslo]; [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa], [obec] – [obec] oba zastoupeni obecnou zmocněnkyní [příjmení] [jméno] [příjmení], narozenou [datum], bytem [adresa] - o zaplacení 23.964 Kč s příslušenstvím (nájemné) takto:

Výrok

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku 11 464 Kč s 5 % úrokem ročně z částky 26 000 Kč od [datum] do [datum], s 5% úrokem ročně z částky 11 464 Kč od [datum] do zaplacení, s 11,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 11 464 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobci domáhají, aby jim žalovaní zaplatili společně a nerozdílně částku 12 500 Kč, 11,75 % úrok z prodlení ročně z částky 23 964 Kč od [datum] do [datum] a 11,75 % úrok z prodlení ročně z částky 12 500 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobcům společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 036,80 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupkyně žalobců.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě dne [datum] domáhali na žalovaných zaplacení částky 23 964 Kč s 5 % úrokem z prodlení ročně z částky 26 000 Kč od [datum] do [datum], s 5 % úrokem z prodlení ročně z částky 11 464 Kč od [datum] do zaplacení, s 11,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 23 964 Kč od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Uvedli, že žalobci a žalovaní uzavřeli dne [datum] smlouvu o podnájmu bytu, jejímž předmětem byl podnájem bytu [číslo] v domě na adrese [adresa žalobce a žalobkyně] (dále jen„ podnájemní smlouva“). Na základě čl. III. podnájemní smlouvy složili žalobci při uzavření podnájemní smlouvy k rukám žalovaných jistotu (dále jen "kauce") ve výši 26 000 Kč, která měla být při skončení podnájemní smlouvy žalovanými vrácena. Během trvání podnájemní smlouvy (v lednu 2021) současně žalobci se souhlasem žalovaných nechali položit v bytě, resp. v kuchyni a na chodbě bytu na své náklady novou PVC podlahu (místo původní značně poškozené a opotřebované) s tím, že se žalobci a žalovaní současně dohodli, že se žalovaní budou finančně podílet na nákladech (ceně) za pořízení a položení nové podlahy. Podlaha v bytě zůstala i po ukončení podnájemní smlouvy. Podnájemní smlouva byla ukončena ke dni [datum]. Přes ukončení podnájemní smlouvy se žalovaní s žalobci dosud finančně nevyrovnali, tj. nevrátili žalobcům složenou kauci, resp. její část ve výši 11 464 Kč (část kauce ve výši 14 536 Kč byla dne [datum] předána žalovanými v hotovosti žalobci [příjmení]), ani jim nezaplatili žádnou finanční náhradu za náklady vynaložené na položení nové podlahy, případně náhradu za zhodnocení bytu položením nové podlahy, ačkoliv tak v obou případech měli učinit již při ukončení podnájemní smlouvy. Žalovaní tedy dluží žalobcům částku 11.464 Kč z titulu složené a nevrácené kauce a dále částku 12 500 Kč jakožto finanční náhradu za náklady vynaložené na položení nové PVC podlahy. Původní pořizovací cena nové podlahy s pokládkou činila 16.796 Kč, přičemž žalobci požadují náhradu ve výši 3/4 původní pořizovací ceny, a to s ohledem na skutečnost, že předmětnou podlahu jako nájemci bytu sami cca 1 rok užívali (po dobu od položení podlahy do skončení podnájemní smlouvy) a současně s ohledem na trvanlivost PVC podlah, která činí mnoho let až desítek let, a žalovaní ji tak budou moci dlouhodobě využívat. Žalobci po žalovaných dále požadují úrok z kauce ve smyslu § 2254 odst. 2 občanského zákoníku, a to za celou dobu, po kterou měli žalovaní složenou kauci v držení, tj. žalobci požadují úrok ve výši 5 % p.a. z částky 26.000 Kč od [datum] do [datum] a úrok ve výši 5 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Jelikož není výše zákonného úroku pro tyto účely právními předpisy stanovena, použili žalobci pro stanovení sazby úroku informace publikované na webových stránkách ČNB, kde ČNB mj. uvádí data o úrokových sazbách úvěrů účtovaných bankami domácnostem, přičemž žalobci použili zprůměrovanou sazbu úroku (z UK6 - úvěry na spotřebu a UK7 - úvěry na bydlení) v období měsíce října 2020, kdy byla kauce žalobci složena. Dluh žalovaných vůči žalobcům tedy činí ke dni podání žaloby částku [částka] společně s úroky (za poskytnutí kauce) ve výši 5 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum] a úroky ve výši 5 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Z důvodu prodlení žalovaných s úhradou peněžitého dluhu požadují žalobci po žalovaných taktéž zákonné úroky z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, když splatnost dlužných částek (jistiny dluhu) nastala ke dni skončení podnájemní smlouvy, tj. ke dni [datum]. Jelikož žalovaní na výzvy žalobců k úhradě dlužné částky adekvátně nereagovali, mají žalobci za to, že jediným účinným způsobem, jak se mohou domoci svého nároku, je podání tohoto žalobního návrhu.

2. Žalovaní se k žalobě vyjádřili tak, že žalobu v celém rozsahu neuznávají. Ve svém podání ze dne [datum] namítli i nedostatek aktivní legitimace žalobkyně b). Uvedli, že dne [datum] uzavřeli smlouvu o podnájmu bytu [číslo] v domě na adrese [adresa žalobce a žalobkyně] Podnájemní smlouva však byla uzavřena mezi žalovanými a žalobcem a). Žalobkyně b) byla sice v této smlouvě uvedena, nikoliv však jako smluvní strana, ale toliko jako spolubydlící podnájemce. Tuto skutečnost osvědčuje i fakt, že žalobkyně b) smlouvu nikdy nepodepsala. Z tohoto důvodu žalobkyně b) nemůže být legitimována k podání žaloby v této věci. Žalovaní proto navrhli, aby byla žaloba ve vztahu k žalobkyni b) z tohoto důvodu zamítnuta. Dále žalovaní uvedli, že neuznávají nárok žalobců na úhradu částky 12 500 Kč jakožto náhrady nákladů vynaložené na položení nové PVC podlahy. Mezi žalobci a žalovanými nikdy nebyla uzavřena ani písemně ani ústně dohoda, jejímž předmětem by byl souhlas žalovaných s provedením těchto úprav předmětného bytu. Žalovaní se ani nikdy nezavázali k tomu se jakkoliv finančně podílet na pořízení a položení PVC podlahy, jak žalobci tvrdí. K tomuto dále uvedli, že původní linoleum na chodbě a v kuchyni nebylo značně poškozené a opotřebované, jak žalobci tvrdí, linoleum bylo kvalitní, bylo stejné kvality a stáří jako na podlahách v ostatních místnostech předmětného bytu. Pokud by navíc žalobci nové PVC podlahy pouze položili na linoleum v bytě a nepoškodili by jej, po ukončení smlouvy si ho mohli vzít s sebou. Žalovaní vyzvali žalobce a), aby před předáním bytu žalovaným, jím položenou PVC podlahu odstranil a byt uvedl do původního stavu. V tu dobu v bytě žalobkyně b) již cca měsíc nebydlela. Žalobci tedy bez souhlasu žalovaných v bytě provedli stavební úpravy, které odmítli před předáním bytu žalovaným odstranit, a kterými rovněž poškodili majetek žalovaných, konkrétně původní podlahovou krytinu kuchyně a chodby. Požadavek žalobců na uhrazení kompenzace za nezákonně provedené úpravy bytu je rovněž tedy v rozporu s dobrými mravy. Žalovaní nesouhlasí ani s kalkulací požadované částky. Pokud se týče vrácení kauce, pak žalovaní uvedli, že dne [datum] byla při protokolárním předání bytu vrácena částka 14 536 Kč v hotovosti. V protokole byla podrobně vyúčtována kauce i důvody, které vedly ke snížení vratky kauce. Žalobce a) tento protokol podepsal. K vrácení kauce došlo až [datum] oproti původně plánovanému termínu dne [datum], protože žalobkyně b) dne [datum] zavolala Policii České republiky. Z kauce byla odečtena úhrada za Podnájemní smlouvu bytovému družstvu ve výši 7 260 Kč, nedoplatek za elektřinu ve výši 1 761 Kč, nedoplatek za plyn ve výši 305 Kč, úhrada nákladů za nevrácení klíčů od žalobkyně b) ve výši 3 500 Kč (výměna bezpečnostního zámku) a 155 Kč (výměna klíčů od prostor v domě), bonus od dodavatele elektřiny ve výši 1 500 Kč. Ke kauci byl naopak připočten přeplatek za elektřinu ve výši 3 017 Kč Celkem tedy byla z kauce odečtena částka 11 464 Kč a žalobci a) byla předána částka 14 536 Kč. Nevyplacení části kauce tedy bylo důvodné. S ohledem na uvedené žalovaní navrhli, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

3. Ze smlouvy o podnájmu bytu [číslo listu] p.v. spisu soud zjistil, že žalovaní uzavřeli dne [datum] s žalobcem a) smlouvu o podnájmu bytu, na základě které žalobci a) přenechali do užívání byt [číslo] o velikosti 3+1 v 2. NP domu na adrese [adresa žalobce a žalobkyně] (dále jen„ předmětný byt“). Žalobce a) stvrdil, že byt i věci v něm byly předány čisté, neodřené, udržované. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum]. Ve smlouvě byla sjednána výše nájemného a to tak, že výše nájemného za dočasné užívání bytu byla stanovena jako smluvní a činila 13 000 Kč měsíčně. V této částce byla zahrnuta úhrada za teplo, ohřev teplé užitkové vody, záloha na vodné a stočné, osvětlení společných prostor, za výtah a další poplatky za provoz bytu a domu. Tyto služby měly být dle smlouvy jednou za rok vyúčtovány, přičemž pokud by se stalo, že by nájemce neekonomicky hospodařil s energiemi, nedoplatky bude hradit (zálohy na energie byly stanoveny pronajímatelem tak, aby nedocházelo k nedoplatkům, přeplatky energií budou nájemci vráceny). Platby přímým dodavatelům služeb (tj. elektrické energii a plyn) měli hradit pronajímatelé. Ve smlouvě (v bodu III.) bylo dále stanoveno, že pokud nájem skončí dříve, než bude firmou provedeno vyúčtování, bude pronajímatel držet kauci až do vyúčtování. Při podpisu smlouvy bude složena kauční jistota 26 000 Kč, která bude nájemci vrácena zpět po skončení nájmu za podmínek uvedených v bodě III a VII. Smlouvy. Z kauce bude odečtena platba za smlouvu s [anonymizováno] za pronájem bytu cizí osobě ve výši cca 7 260 Kč Smluvní strany si sjednaly, že o předání bytu budou obě smluvní strany povinny pořídit písemný doklad. V článku VII. Smlouvy bylo stanoveno, že nájemce při podpisu smlouvy složí kauci ve výši dvou měsíčních plateb jako zálohu a jistotu na úhradu dlužných pohledávek s tím, že tato částka mu bude vrácena do 3 pracovních dnů po uhrazení všech plateb, které měl nájemce dle této smlouvy zaplatit. V případě, že některé platby zůstanou neuhrazeny, může pronajímatel kauci použít k jejich úhradě a po jejich vyrovnání vrátí nájemci případný zbytek jistiny, eventuálně nájemce zaplatí nedoplatek do 3 pracovních dnů. V této smlouvě byla žalobkyně b) označena jako spolubydlící, na smlouvě se nenachází její podpis. Na smlouvě se nachází u popisu předávaných klíčů ručně vepsaná poznámka, že chybí kočárkárna, sušárna a kryty chodba.

4. Z žádosti [číslo listu] spisu soud zjistil, že žalobci podali dne [datum] žádost ke [anonymizována tři slova] [obec] (dále také jen„ [anonymizováno] [obec]“) s tím, že jednorázový příspěvek ve výši [částka] byl dne [datum] uhrazen.

5. Z vyjádření [anonymizováno] [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že [anonymizováno] [obec] potvrdilo, že dne [datum] byla připsána na jeho účet částka 7 260 Kč, kdy se jednalo o poplatek za podnájem [anonymizována dvě slova] [číslo] na adrese [adresa žalobce a žalobkyně].

6. Ze smlouvy o podnájmu družstevního bytu [číslo listu] spisu soud zjistil, že dne [datum] byla uzavřena smlouva o podnájmu [anonymizována dvě slova] mezi oběma žalobci a žalovanými, jejímž předmětem byl podnájem bytu [číslo] v [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Žalobkyně b) ve smlouvě byla označena jako podnájemce, tuto smlouvu podepsala. Ve smlouvě bylo stanoveno, že se uzavírá na dobu neurčitou, a to od [datum]

7. Z rozhodnutí o schválení podnájmu [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] soud zjistil, že [anonymizováno] [obec] dne [datum] schválilo smlouvu o podnájmu [anonymizována dvě slova] [číslo] v [obec], [ulice a číslo] uzavřenou dne [datum].

8. Z prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že tento provedl v září 2009 výměnu podlahové krytiny v bytě žalované [číslo] za účasti žalovaného [číslo] na adrese [adresa žalobce a žalobkyně].

9. Z obrázku [číslo listu] spisu soud zjistil, že obrázek zachycuje původní linoleum v předmětném bytě.

10. Z potvrzení o předání bytu [číslo listu] spisu soud zjistil, že tento dokument obsahuje stav měřidel při předání bytu. Dokument obsahuje tisknuté datum [datum], ručně je napsáno datum [datum]. Dokument je podepsán žalovanými, žalobcem a), a otcem žalobce a). V protokole je zachyceno, že při předání bytu byla předána pouze jedna sada klíčů, druhá nebyla odevzdána. Je zde zachyceno i závěrečné vyúčtování, kdy z kauce 26 000 Kč byl odečten poplatek [anonymizováno] ve výši 7 260 Kč, nedoplatek za elektřinu ve výši 1 761 Kč, bonus od dodavatele elektřiny pro majitelku ve výši 1 500 Kč, doplatek za plyn ve výši 305 Kč, výměna bezpečnostního zámku ve výši 3 500 Kč, zhotovení klíčů k prostorám v domě ve výši 155 Kč. Naopak ke kauci byla přičtena částka 3 017 Kč jako přeplatek na elektřině. Bylo potvrzeno žalobcem a), že mu bude na jeho účet, který uvedl dne [datum], odeslána částka z kauce ve výši 14 536 Kč.

11. Z mimořádné faktury za elektřinu [číslo listu] p.v. spisu soud zjistil, že za období od [datum] do [datum] měla žalovaná [číslo] nedoplatek na elektřině v předmětném bytě ve výši 1 761,38 Kč. Vyúčtování ze strany dodavatele elektřiny bylo provedeno dne [datum] s termínem splatnosti [datum].

12. Z faktury [číslo] p.v. spisu soud zjistil, že za období od [datum] do [datum] měla žalovaná [číslo] přeplatek na elektřině v předmětném bytě ve výši 3 016,91 Kč. Vyúčtování ze strany dodavatele elektřiny bylo provedeno dne [datum]. V této faktuře byl zohledněn i bonus ve výši 500 Kč (viz. odstavec [anonymizováno] tohoto rozsudku). Díky bonusu bylo žalované [číslo] vráceno o 500 Kč více, tedy celkem částka 3 016,91 Kč.

13. Z faktury [číslo] p.v. spisu soud zjistil, že za období od [datum] do [datum] měla žalovaná [číslo] nedoplatek na plynu v předmětném bytě ve výši 305,53 Kč. Vyúčtování ze strany dodavatele plynu bylo provedeno dne [datum] s termínem splatnosti [datum].

14. Z ceníku služeb v kategorii domácnost č.l. 35 spisu soud zjistil, že tento ceník obsahoval výši a podmínky přiznání odměn pro produktovou řadu elektřina Optimal v rámci„ jarní nabídky 2021“. Zákazník měl v případě splnění podmínek nárok až na 3 odměny, které byly ve výši vždy 500 Kč.

15. Z dokladů [číslo listu] p.v. až [anonymizováno] spisu soud zjistil, že žalovaní dne [datum] uhradili částku 3 500 Kč za výměnu vložky bezpečnostního zámku. Dne [datum] uhradili žalovaní částku 155 Kč za klíč vložkový cylindrický [anonymizována dvě slova] (80 Kč), klíč cylindrický [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] (45 Kč) a rozlišovač klíčů vrchní (30 Kč). Dne [datum] uhradili žalovaní částku 85 Kč za klíč tvarový byt [číslo] (50 Kč) a klíč tvarový byt [číslo] (35 Kč).

16. Z fotografie [číslo listu] spisu soud zjistil, že fotografie zachycuje kuchyňské obklady v předmětném bytě. Fotografie neobsahuje žádné datum pořízení.

17. Z fotografií [číslo listu] spisu soud zjistil, že fotografie zachycují jednak nové PVC podlahy v kuchyni a chodbě předmětného bytu, obklady a povrch kolem baterie kuchyni, poškozenou kliku od balkónových dveří, povrch vany.

18. Z poslední výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] a informací o zásilce [číslo listu] spisu soud zjistil, že žalobci vyzvali žalované k úhradě částky 11 464 Kč jako zbylé části dosud nevrácené kauce a dále částky 12 500 Kč jako úhrady nákladů vynaložených na pořízení a položení nových PVC podlah v předmětném bytě, a to vše od 7 dnů ode dne doručení výzvy. Výzva byla doručeno dne [datum].

19. Ze smlouvy o podnájmu bytu [číslo listu] p.v. spisu soud zjistil, že tato na rozdíl od smlouvy [číslo listu] p.v. spisu neobsahuje ručně psanou poznámku o chybějících klíčích.

20. Z databáze časových řad [příjmení] [číslo listu] spisu, [číslo listu] spisu a [číslo listu] spisu soud zjistil, že v říjnu 2020 se úroková sazba pro nezajištěné úvěry u domácností pohybovala od 7,73 % ročně (s fixací do 5 let) do 15,05 % ročně (u kontokorentů). Úroková sazby pro úvěry u domácností na spotřebu celkem byla v říjnu 2020 ve výši 7,87 % ročně.

21. Z daňového dokladu [číslo listu] spisu a stvrzenky [číslo listu] spisu soud zjistil, že společnost [právnická osoba] vystavila fakturu znějící na částku 10 088,29 Kč, když z toho částka na PVC podlahy činila 5 062,20 Kč. Tato částka byla uhrazena dne [datum]. Faktura neobsahuje údaje o odběrateli. Na daňovém dokladu [číslo listu] je již odběratel uveden, a to žalobci.

22. Z daňového dokladu [číslo listu] spisu a stvrzenky [číslo listu] spisu soud zjistil, že společnost [právnická osoba] vystavila fakturu znějící na částku 11 579,40 Kč, když z toho částka na PVC podlahy činila 5 915 Kč. Tato částka byla uhrazena dne [datum]. Faktura neobsahuje údaje o odběrateli. Na daňovém dokladu [číslo listu] je již odběratel uveden, a to žalobci.

23. Z paragonu [číslo listu] spisu soud zjistil, že žalobkyně b) uhradila společnosti [právnická osoba] za dopravu a pokládku podlah (včetně materiálu jako je lepidlo) částku 5 819 Kč.

24. Při jednání soudu dne [datum] (viz. protokol ze dne [datum] [číslo listu] spisu) účastníci učinili nesporným, že podnájemní smlouva trvala do [datum], kdy byla dohoda účastníků, že k tomuto datu bude předmětný byt vyklizen. Dále účastníci učinili nesporným, že podnájemní smlouva pro oba žalobce byla ukončena k [datum] a k tomuto datu měl být byt vyklizen dle dohody obou stran.

25. Z videozáznamu předloženého žalobci soud zjistil, že video obsahuje záznam o průběhu předávání bytu dne [datum]. V bytě byli přítomni oba žalobci, oba žalovaní a otec žalobce a). Žalovaní opakovali žalobkyni b), že je v bytě protiprávně, nechť byt opustí, že tam nemá co dělat, že je v cizím bytě. Žalovaní odmítli, aby si žalobkyně b) mohla přepočítat peníze z kauce, opakovaně po žalobkyni b) však žádali vrácení klíčů s tím, že pokud klíče nebudou vráceny, bude neprodleně vyměněn zámek. Po příchodu strážníka městské policie žádali i tohoto strážníka, ať žalobkyně b) byt opustí.

26. Z výpovědi svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] soud zjistil, že svědkyně je matka žalobkyně b). Svědkyně v bytě nikdy nebyla, žalobkyně b) si jí pouze stěžovala, že prohlídka bytu proběhla ještě v době, kdy tam bydlel předchozí podnájemník, po nastěhování však zjistili spoustu nedostatků, mezi nimi i poškozené a propálené podlahy hlavně v předsíni a kuchyni. V tomto směru svědkyně uvedla, že ji a manžela žalobci žádali o finanční pomoc. Svědkyně dále uvedla, že ví od žalobkyně b), že dohody mezi účastníky probíhaly ústně, od žalobců také ví, že se ústně se žalovanými dohodli na výměně podlah v předsíni a kuchyni. Od žalobců také ví, že dohoda taková, že se žalovaní budou na nákladech na nové podlahy podílet. Svědkyně měla za to, že padl konkrétní podíl, nicméně jeho výši si nevybavovala. Měla za to, že dohoda mezi účastníky stran těchto náhrad nákladů vzešla někdy po novém roce, tedy začátkem roku 2021. Nevěděla, zda se účastníci dohodli, když žalobci šli k žalovaným zaplatit v hotovosti nájem, či ve chvíli, kdy žalovaná [číslo] přišla na kontrolu do bytu žalobců, když docházela na kontroly pravidelně a neohlášeně. Ani manžel svědkyně v předmětném bytě nikdy nebyl, i on ví tyto skutečnosti zprostředkovaně od žalobců. Co se termínu vystěhování týče, ten se měnil, nakonec se strany dohodly na [datum]. Svědkyně uvedla, že v bytě při vystěhování přítomna nebyla, žalobkyně b) s nimi byla v telefonickém spojení. Ještě před vyklizením bytu vznesla žalovaná [číslo] požadavek na odstranění nových položených podlah. Poslední den, kdy měl být byt předán, tj. [datum], byl v bytě jednak žalobce a) a žalobkyně b), dále tam přišli oba žalovaní a přítomen byl i otec žalobce a). Jelikož se žalobkyně b) obávala, že předání bude probíhat v napjatém duchu, požádala místní policii, aby byl u předání také někdo přítomen. Žalovaní žalobkyni b) vykázali z bytu, že tam nemá co dělat, tlačili na to, aby se jim vrátily veškeré klíče. Nakonec klíče [datum] vrátil pouze žalobce a) pod nátlakem ze strany svého otce, žádný protokol však nepodepsal. Ten byl podepsán až [datum]. [příjmení] v tento den neodevzdala žalobkyně b) proto, že do této doby jej nestihla žalobci a) předat a navíc druhý den po vyklizení bytu jim bylo ze strany žalovaných sděleno, že žalovaní již nechali udělat klíče pro nové nájemníky a tudíž vracení starých klíčů již bylo bezpředmětné. Svědkyně uvedla, že od dubna 2022 bydlí žalobkyně b) u své babičky, nevěděla, kde by bydlela předtím, pokud by nebydlela v předmětném bytě.

27. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek je otec žalobkyně b). Tento svědek má informace týkající se předmětného bytu pouze od žalobců. Od těchto také ví, že ústní formou byla řešena i dohoda, že žalobci mohou provést v bytě položení koberců a v předsíni a kuchyni položení nového linolea. Byl dohodnut procentuální podíl, kterým se žalovaní budou na těchto nákladech podílet. Svědek nevěděl přesně, v jaké výši tento podíl byl, domníval se kolem 50 % nebo 75 %. Kdy tato dohoda byla sjednána, nevěděl. Nevěděl ani, kdy byl sjednán termín splatnosti. Uvedl, že se také mluvilo o odečtu nějakého nájmu při skončení smlouvy. Svědek uvedl, že konečný termín vyklizení bytu byl nakonec [datum]. Uvedl, že žalobci tak neměli možnost odstranit linoleum, které v bytě pořídili, když odstranění žalovaní žádali, avšak kvůli časovému termínu toto žalobcům bylo znemožněno. Stihli tak pouze srolovat koberce, které v bytě měli. Domníval se, že nové linoleum bylo na tom původním pouze položeno bez jakéhokoliv nalepení. Svědek věděl od žalobců a otce žalobce a) o incidentu v bytě dne [datum], uvedl, že protokol o předání nebyl připraven ani podepsán v tento den. Byl odevzdán pouze jeden svazek klíčů, druhý svazek klíčů od žalobkyně b) předán nebyl. K incidentu byla volána i policie. Nebylo mu známo, z jakého důvodu druhý svazek klíčů nebyl předán. Dne [datum] byl formálně předán byt podpisem předávacího protokolu, ne však v předmětném bytě, ale v bytě rodičů žalobce a). Nevěděl, proč druhý svazek klíčů nebyl předán při podpisu protokolu. Vrácení klíčů však již nebylo potřeba, protože klíče byly vyměněny ze strany žalovaných a to nejpozději k [datum], kdy v bytě byli již nový podnájemci. Svědek sám v bytě nikdy nebyl.

28. Z výpovědi z bytu [číslo listu] spisu soud zjistil, že tento dokument obsahuje výpověď z předmětného bytu ze strany žalobce a) k datu [datum] a to z důvodu, že v bytě již žil sám. Dokument obsahuje i nabídku možnosti dohody o odstěhování v dřívějším termínu. Žalobce a) na jednání soudu dne [datum] sporoval svůj podpis na této výpovědi.

29. Z nabídek [číslo listu] spisu soud zjistil, že žalobce a) nabízel byt 3+1 na [anonymizováno] k pronájmu, a to jednak dne [datum] a jednak dne [datum].

30. Z komunikace WhatsApp [číslo listu] p.v. spisu soud zjistil, že dne [datum] zaslala žalobkyně b) žalované [číslo] fotky nové podlahy v kuchyni a chodbě předmětného bytu s tím, že doufá, že se jí budou líbit. Žalovaná [číslo] reagovala tak, že je to hezké, ještě vanu a bude se hezky bydlet. Dne [datum] zaslala žalobkyně b) žalované [číslo] fotky vany a popis stavu vany, kdy si žalobkyně b) stěžuje, že vana byla evidentně natřena bílou barvou, po prvním a dalších použití se barva začala odlupovat po malých a velkých kusech, které se nepříjemně nalepují na tělo a ucpávají odpad. Koupání a sprchování proto omezují na minimum, jelikož se obojí stalo věcí celkem nepříjemnou. Toto přetrvává od listopadu dodnes. Žalovaná [číslo] reagovala téhož dne tak, že je to hrůza a že děkuje.

31. Z fotografií [číslo listu] spisu soud zjistil, že tyto zachycují mové PVC podlahy v předmětném bytě, a to v kuchyni a chodbě.

32. Z výňatku ze stanov [anonymizováno] [obec] účinných od [datum] [číslo listu] spisu a směrnice [číslo listu] spisu soud zjistil, že dle článku [anonymizováno] těchto stanov lze pronajatý byt nebo jeho část přenechat jinému do podnájmu na dobu určenou ve smlouvě o podnájmu nebo bez časového určení jen s písemným souhlasem družstva. Při podání žádosti o povolení podnájmu je člen – nájemce povinen uhradit [anonymizováno] jednorázový příspěvek ve výši stanovené směrnicí [anonymizováno]. Dle směrnice činil tento příspěvek celkem 7 260 Kč včetně DPH.

33. Z vyjádření žalovaných [číslo listu] spisu, měsíčního předpisu pevných a zálohových plateb spojených s užíváním bytu od [datum] [číslo listu] spisu, měsíčního předpisu pevných a zálohových plateb spojených s užíváním bytu od [datum] [číslo listu] spisu, dopisu žalobkyně b) ze dne [datum] [číslo listu] spisu soud zjistil, že v nájmu ve výši 13 000 Kč měly být obsaženy i jednotlivé částky, které byly hrazeny [anonymizována dvě slova] a dále zálohy na elektřinu a plyn. Od [datum] to byly platby pro [anonymizováno] ve výši 4 115 Kč - z toho pevné platby ve výši 2 371 Kč (mezi tyto patřily např. příspěvek na správu domu, pojištění domu, odměna správce, odměna výboru, jiné vlivy, příspěvek na vyhodnocení měřidel, daně a nájemné z pozemku, atd.), zálohové platby ve výši 1 744 Kč (teplo, teplá užitková voda, vodné a stočné, elektrická energie společných prostor, výtah), od [datum] platby pro [anonymizováno] činily celkem 4 300 Kč - z toho pevné platby ve výši 2 383 Kč (mezi tyto patřily opět např. příspěvek na správu domu, pojištění domu, odměna správce, daně a nájemné z pozemku, odměna výboru, jiné vlivy, příspěvek na vyhodnocení měřidel, atd.), zálohové platby ve výši 1 917 Kč (teplo, teplá užitková voda, vodné a stočné, elektrická energie společných prostor, výtah). Zálohy na elektřiny měly z částky 13 000 Kč činit 1 140 Kč a zálohy na plyn 170 Kč. Žalobkyně b) zaslala dne [datum] žalovaným dopis, ve kterém uvedla, že žalovaná č.. 2 nařídila odstranění nové podlahy z bytu, proto jí žalobkyně b) žádala, aby zvážila její ponechání a částečné profinancování, protože kvalita bytu se touto neporovnatelně zvýšila. Žalobkyně b) současně uvedla, že o jejím odstranění, resp. zachování je připravena se s novými nájemníky domluvit. Žalobkyně b) dále žádala o sdělení, kdy žalovaní obdrží vyúčtování za období do [datum] kvůli navrácení kauce.

34. Z faktury [číslo listu] p.v. spisu soud zjistil, že za období od [datum] do [datum] měla žalovaná [číslo] přeplatek na elektřině v předmětném bytě ve výši 11 205,96 Kč. Vyúčtování ze strany dodavatele elektřiny bylo provedeno dne [datum].

35. Z vyjádření společnosti [právnická osoba] [číslo listu] spisu soud zjistil, že tato společnost provedla pokládku PVC a koberců v předmětném bytě v lednu 2021. Žalobci vystavené doklady za nákup PVC a koberců a za pokládku těchto krytin uhradili.

36. Z potvrzení o předání bytu [číslo listu] spisu soud zjistil, že tento dokument obsahuje datum [datum], obsahuje pouze podpis žalovaných. [příjmení] měřidel uvedené ručně v tomto protokole odpovídají stavům měřidel v protokole na [číslo listu] spisu (ze dne [datum]). Dle tohoto protokolu měla být z kauce 26 000 Kč, poplatek za [anonymizováno] 7 260 Kč, doplatek (přeplatek) elektrické energie 725 Kč, doplatek plyn 305 Kč. Předána měla být dle textu protokolu žalobci a) částka kauce 19 770 Kč. Za podnájemce je na tomto protokole uvedeno pouze jméno žalobce a).

37. Z dodatku ke smlouvě prodloužení ze dne [datum] [číslo listu] spisu soud zjistil, že dle tohoto dodatku měla být smlouva prodloužena na další rok od [datum] Smlouva měla platit jen pro žalobce a) a jeho dceru. Žalobce a) sporoval na jednání dne [datum] svůj podpis na tomto dodatku.

38. Z dodatku ke smlouvě prodloužení ze dne [datum] [číslo listu] spisu soud zjistil, že dle tohoto dodatku měla být smlouva prodloužena na další rok od [datum]. Současně došlo ke zvýšení plateb. Žalobkyně b) je v tomto dodatku označena jako spolubydlící.

39. Z vyjádření žalované [číslo] na jednání dne [datum] soud zjistil, že žalobkyni b) nebyla ze strany žalovaných nikdy dána výpověď z podnájemní smlouvy.

40. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek přijímal oznámení od žalobkyně b) na vyslání hlídky k incidentu mezi účastníky, sám přítomen na místě nebyl, informace obdržel od hlídky. Od této hlídky se dozvěděl, že na místě byl pan [celé jméno žalovaného], paní [celé jméno žalované] a paní [celé jméno žalobkyně], od stejné hlídky mu také bylo sděleno, že to byla paní [celé jméno žalované], kdo působil řekněme konfliktně. Od hlídky se dozvěděl, že snad paní [celé jméno žalované] hledala důvody, proč kauci na místě nevrátit. Nic bližšího o tom nevěděl, nevzpomínal si ani na přesný čas výjezdu.

41. Z výpovědi svědka [celé jméno žalobce] soud zjistil, že svědek je otcem žalobce a). Uvedl, že podlahy v bytě nebyly v tak kvalitním stavu, jak tvrdí žalovaní, na chodbě byla na některých místech podlaha prošlápnutá. [jméno] žalovaní říkali, že minulý nájemník si tam dal novou plovoucí podlahu, kterou po skončení nájmu odstranil. Svědek sám nebyl u žádné dohody účastníků, o položení podlah v bytě žalobci. Od žalobců vím, že se měli dohodnout se žalovanými ústně, obsah této dohody mu znám nebyl. Od žalobců svědek dále věděl, že když končila podnájemní smlouva, žalovaná [číslo] žalobcům sdělovala, že si nově položenou podlahu mohou odvést. Svědek byl osobně u předání bytu [datum], de facto nájem platil svědek a manželkou, proto se se žalovanými domluvili, že byt bude předán již ke konci měsíce dubna, aby se nemuseli platit nájem za další měsíc. Žalovaná [číslo] přinesla do bytu nějaké papíry a obálku, nevěděl, co to bylo za dokumenty, ani co v obálce bylo, protože k předání nakonec nedošlo. Se svědkem přišel žalobce, žalobkyně b) tam dorazila následně, a když přišla, žalovaná [číslo] začala křičet, že jí tam nechce, začala jí vyhazovat a říkat, že tam nemá co dělat. Žalovaná [číslo] nedovolil žalobkyni b), aby si opsala např. elektroměr. Za těchto okolností jim žalobkyně b) nechtěla vrátit klíče, a proto vše vlastně skončilo a byt se nepředal. Ze strany žalobkyně b) byla zavolána policie, která situaci v bytě viděla, všichni jsme de facto odešli s touto hlídkou na ulici. Jelikož žalovaná [číslo] měla již nového nájemníka, dohodli se, že byt bude předán [datum], kdy za tímto účelem svědek přišel se žalobcem a) do domu žalované [číslo] žalobkyně b) tam nebyla, kde se podepsaly předávací dokumenty. Žalovaná [číslo] jim dala zbytek peněz, na kauci si započetla např. i výměnu zámku, o kterém tvrdila, že ho vyměnila poté, co jí žalobkyně b) nevrátila klíče. Po všech těchto zápočtech jim zbytek kauce vrátila a s tím se rozešli. Žalovaná [číslo] se zmiňovala o novém nájemníkovi, svědek uvedl, že říkala, že od [datum] tam může nový nájemník do bytu nastoupit. Svědek nevěděl o tom, že by žalobkyně b) byla ze strany žalovaných informována o novém termínu předání bytu. K [datum] byl byt ze strany žalobců připraven k předání, tím myslím, že byl vyčištěný a že měli připraveny klíče pro předání. Žalovaný [číslo] neumožnil žalobkyně b) opsat si elektroměr, když k němu šla, začal jí vyhánět se slovy:„ Ne, ne, běž odsud.“. Sám svědek toto viděl. Při předání [datum] podepsali dokument, kde již vše bylo vypsáno, byla vypsána i částka, která se vrací. Svědek s žalobcem a) se osobně ke stavu měřidel nedostali, rozuměno fyzicky v bytě. Svědek v bytě prováděl různé opravy. Věděl, že v bytě byla špatná vana po předešlém nájemníkovi. Tuto vanu dala pak žalovaná [číslo] opravit. Přímo to ona zadala. Svědek měl za to, že se žalobkyně b) odstěhovala asi 2 měsíce před skončením nájmu. [příjmení] měla paní [celé jméno žalobkyně] také proto, že v bytě, byť už tam ke konci nebydlela, uklízela, a byla dohoda, že je předá žalované [číslo] dne [datum].

42. Z účastnické výpovědi žalobce a) soud zjistil, že v listopadu 2020 se žalobci do bytu stěhovali a v prosinci 2020 žádali žalovanou [číslo] zda si mohou položit nové podlahy. Žádali telefonicky a poté se o tom bavili, když jí nesli nájem. U toho byla i žalobkyně b). Žalovaná [číslo] jim sdělila, ať si tam podlahy klidně dají, co se týče kompenzace, žalobce a) si toto přesně nevybavoval. Uvedl, že se, dohodli nějak v tom směru, že kompenzace by byla, kdyby tam podlahy zůstaly, kompenzace se měla pohybovat ve výši jednoho nájmu, resp. tří čtvrtin ceny. Cenu podlah žalobci věděli dopředu, když je objednávali. Nejdřív byl žalobcům dán souhlas, pak učinili objednávku a pak se dohodli stran kompenzace ceny. Žalobce a) si již nevzpomínal, zda u této dohody byl žalovaný [číslo]. Již si přesně nevzpomínal, kdy byl souhlas dán, uvedl, že to bylo kolem 10. prosince, co se týče telefonického souhlasu a kolem 15. prosince, co se týče osobního setkání při placení nájmu. Dohoda o kompenzaci měla proběhnout až po pokládce, žalovaná [číslo] k nim přišla do bytu, viděla nové podlahy a začali jednat o kompenzaci. Uvedl, že to bylo to kolem Vánoc 2020. Všechny podlahy už byly položeny. Co se týče předání bytu [datum], uvedl, že žalovaní vyháněli žalobkyni b) z předmětného bytu, proto také byla přivolána policie. Žalobci a) nebylo známo, že by žalobkyně b) byla ze strany žalovaných informována o druhém termínu předání bytu dne [datum], sám jí o tomto řekl až po tomto termínu. Uvedl, že žalovaní nežádali, aby z bytu podlahy odstranili. Žalobce a) nevěděl, zda byl výběr podlah konzultován se žalovanými.

43. Z účastnické výpovědi žalobkyně b) soud zjistil, že žalobci se nastěhovali do předmětného bytu v listopadu 2020. V průběhu trvání podnájemního vztahu uzavírali veškeré dohody účastníci ústně. Žalobkyně b) uvedla, že ohledně výměny vany byla dohoda dodržena, proto předpokládala, že bude dodržena i ústní dohoda ohledně výměny podlah. Žalobkyně b) telefonicky žádala žalovanou [číslo] o svolení k položení podlah, souhlas byl dán, poté zařídila veškeré materiály, podlahy, koberce, v prosinci si ještě utvrdili tuto dohodu při předání nájmu. Před Vánoci u žalobců byla žalovaná [číslo] osobně, žalobkyně b) jí ukazovala fotografie podlah, které vybrali, žalovaná [číslo] říkala, že žalobci budou mít krásné podlahy. Pokládka proběhla v lednu 2021 a ještě před pokládkou se s žalovanou [číslo] dohodli o kompenzaci ceny podlah, kdy kompenzace měla být ve výši jednoho nájmu, což odpovídalo ceny podlah. Problém začal, když žalobkyně b) žalovanou [číslo] požádala o vyrovnání podlah. Žalovaná [číslo] popřela jakoukoliv ústní dohodu a žádala odstranění těchto podlah. Dohoda o kompenzaci proběhla v bytě žalované [číslo] bylo to před svátky, kdy už žalobkyně b) měla v ruce ceny od [příjmení] [příjmení]. Žalovaný [číslo] přítomen nebyl. Žalobkyně b) uvedla, že očekávala stejné jednání žalované [číslo] jako v případě výměny vany, kdy pán položil vanu, vystavil fakturu či paragon, žalovaná [číslo] přišla k nim do bytu a tento dluh s ním vyrovnala. Uvedla, že jednání před pokládkou vany probíhalo stejným způsobem, jako před pokládkou podlah. Proto očekávala stejné jednání. Žalobkyně b) nebyla informována o náhradním termínu předání bytu [datum]. Co se týče původního termínu [datum], pak žalobkyně b) týden před tím trávila v bytě, který uklízela, byt byl k datu předání ve stavu připraveném k předání, byl uklizený a vyklizený, dne [datum] dokončovala úklid, se žalovanými jsme se měli sejít v 16:00, v 15:30 ještě šla vynést odpadky a když se do bytu vrátila, žalovaní tam již byli. Žalovaná [číslo] jí začala nadávat, dorážet, zvyšovala na ni hlas a vyhazovala jí z bytu. Proto šla dolů, kde jsem vyčkala příjezd obou pánů [anonymizováno]. Ti šli pak na popud žalovaných nahoru, kdy jim žalovaní říkali, že mají již vše připravené. Žalobkyně b) zůstala dole, přivolala hlídku městské policie a než přijeli, šla nahoru. Jakmile ji žalovaní viděli, začali na ni dorážet, nenechali ji nahlédnout do dokumentů ani na kauci. Po příjezdu hlídky policie jeden příslušník zůstal nahoře s žalovanými a [anonymizováno] a žalobkyně b) šla s druhým příslušníkem za dveře na chodbu. Ze dveří pak vyšli všichni ostatní, policie jim sdělila, že tento incident nepatří do jejich kompetence a nechť se tedy obrátíme na právního zástupce. Chtěli odejít, protože byt nebyl předán, proto žalobkyně b) ani nevracela klíče. Žádné podepsání o předání se tedy nekonalo ani ze strany pánů [anonymizováno]. Žalobkyně b) ještě uvedla, že když žalovaná [číslo] viděla nové podlahy, byla nadšená. [příjmení] podlaha byla nehezká, poškozená, nepříjemná. Dohoda stran kompenzace podlah byla taková, že podlahy žalovaní žalobcům uhradí při odchodu z bytu. PVC podlahy jsou pouze položené, nalepené jsou pouze lišty u strany, které je drží u stěny. Žalobkyně b) uvedla, že vana se v předmětném bytě měnila v listopadu 2020. S novou vanou pak bylo vše v pořádku.

44. Z účastnické výpovědi žalované [číslo] soud zjistil, že vana v předmětném bytě se skutečně musela vyměnit, když ji předchozí nájemce natřel bílou barvou. Výměnu vany hradila žalovaná [číslo] s panem [příjmení], který vanu měnil, se také na všem domluvila žalovaná [číslo]. Žalovaná [číslo] uvedla, že nedostala od žalobců žádné nabídky, které by se týkaly nových podlah, pouze se zeptali žalované [číslo] zda si mohou natáhnout lino. Žalovaná [číslo] jim sdělila, ať si tam dají, co chtějí, pokud si to po ukončení podnájmu vezmou s sebou. Z jejich strany však žalované [číslo] nebyl sdělen ani rozsah lina, kam všude ho žalobci chtěli položit. Nikdy mezi nimi nebyla dohoda o nějaké kompenzaci ceny těchto podlah a už vůbec ne formou započtení na podnájem. V e-mailu, ve kterém napsala, že podlahy jsou hezké, žalovaná [číslo] myslela pouze to, že si to tam udělali hezké. Stejně tak u vany reagovala, že je hrozná. Když žalovaní dne [datum] přišli do bytu, přišla tam následně žalobkyně b), žalovaní jí říkali, že tam nemá co dělat, ať jde pryč. Žalovaná [číslo] uvedla, že pokud si žalobci [příjmení] podlahy neodvezli, je to jejich věc. Na podlahy bylo použito lepidlo, v jakém rozsahu žalovaná [číslo] nevěděla. Když jí tehdy žalobci sdělovali, že by si tam podlahy dali, souhlasila proto, že jí nijak nesdělili, že by je jakkoliv přilepili, myslela, že je volně položili a proto, že jsou snadno odstranitelné, až se budou stěhovat. Faktury za podlahy viděla poprvé až u soudu, Neslíbili si žádnou kompenzaci ani započtením na nájmu. Dne [datum] měli žalovaní vybrané peníze pro vrácení kauce, žalovaná [číslo] měla v obálce necelých [částka]. Protože jim žalobkyně b) nevrátila klíče, nový podnájemník se nemohl nastěhovat [datum], protože žalobci byt blokovali až do úplného konce. S ohledem na nevrácení klíčů od žalobkyně b) žalovaní buď 30. 4. nebo 1. 5. objednali nové klíče, byl to bezpečnostní zámek, takže zámečník ho musel sehnat a proto výměna proběhla až následující dny. Když žalobkyni b) žalovaní dne [datum] sdělovali, ať odejde, mysleli si, že s ní nemají žádný právní vztah a nechtěli, aby v bytě byla. Byt tohoto dne předán nebyl. [příjmení] [příjmení] byli v bytě, když žalovaní odečty činili. Žalobkyně b) nebyla informována o předání bytu dne [datum], žalovaní s ní nepočítali.

45. Soud zamítl důkazní návrh žalobců spočívající ve vyžádání si soudem vyjádření ČNB k obvyklému úročení domácností v říjnu 2020 pro nezajištěné úvěry, event. vysvětlení jednotlivých kategorií přehledu úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR – [příjmení] obchody (%). Se zřetelem na skutkové a právní posouzení věci, které bude vysvětleno níže, dospěl soud k závěru, že tento důkaz by nemohl přinést z hlediska výsledku řízení žádné právně významné skutkové zjištění, proto ho i s ohledem na hospodárnost řízení zamítl.

46. Soud neprovedl důkazní návrh žalovaných spočívající ve výslechu žalovaného [číslo] když obecná zmocněnkyně žalovaných na jednání soudu dne [datum] uvedla, že na výslechu žalovaného [číslo] netrvají.

47. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr. Dne [datum] uzavřeli žalovaní se žalobcem a) smlouvu o podnájmu bytu, na základě které žalobci a) přenechali do užívání byt [číslo] o velikosti 3+1 v 2. NP domu na adrese [adresa žalobce a žalobkyně]. V této smlouvě byla žalobkyně b) označena jako spolubydlící, na smlouvě se nenachází její podpis. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum]. Ve smlouvě byla sjednána výše nájemného a to tak, že výše nájemného za dočasné užívání bytu byla stanovena jako smluvní a činila 13 000 Kč měsíčně. V této částce byla zahrnuta dle obsahu smlouvy úhrada za teplo, ohřev teplé užitkové vody, záloha na vodné a stočné, osvětlení společných prostor, za výtah a další poplatky za provoz bytu a domu. Tyto služby měly být dle smlouvy jednou za rok vyúčtovány, přičemž pokud by se stalo, že by nájemce neekonomicky hospodařil s energiemi, nedoplatky bude hradit (zálohy na energie byly stanoveny pronajímatelem tak, aby nedocházelo k nedoplatkům, přeplatky energií budou nájemci vráceny). Platby přímým dodavatelům služeb (tj. elektrické energii a plyn) měli hradit pronajímatelé. Ve smlouvě (v bodu III.) bylo dále stanoveno, že pokud nájem skončí dříve, než bude firmou provedeno vyúčtování, bude pronajímatel držet kauci až do vyúčtování. Při podpisu smlouvy byla složena kauční jistota 26 000 Kč. Dle databáze časových řad [příjmení] se v říjnu 2020 úroková sazba pro nezajištěné úvěry u domácností pohybovala od 7,73 % ročně (s fixací do 5 let) do 15,05 % ročně (u kontokorentů). Dle obsahu smlouvy měla tato být nájemci vrácena zpět po skončení nájmu za podmínek uvedených v bodě III. a VII. Smlouvy. Z kauce měla být odečtena platba za smlouvu s [anonymizováno] za pronájem bytu cizí osobě ve výši cca 7 260 Kč. Tato částka byla [anonymizováno] [obec] uhrazena žalovanými dne [datum] Smluvní strany si dále sjednaly, že o předání bytu budou obě smluvní strany povinny pořídit písemný doklad. V článku VII. Smlouvy bylo stanoveno, že nájemce při podpisu smlouvy složí kauci ve výši dvou měsíčních plateb jako zálohu a jistotu na úhradu dlužných pohledávek s tím, že tato částka mu bude vrácena do 3 pracovních dnů po uhrazení všech plateb, které měl nájemce dle této smlouvy zaplatit. V případě, že některé platby zůstanou neuhrazeny, může pronajímatel kauci použít k jejich úhradě a po jejich vyrovnání vrátí nájemci případný zbytek jistiny, eventuálně nájemce zaplatí nedoplatek do 3 pracovních dnů. Dne [datum] byla mezi oběma žalobci a oběma žalovanými uzavřena smlouva o podnájmu předmětného družstevního bytu. Žalobkyně b) ve smlouvě byla označena jako podnájemce, tuto smlouvu podepsala. Ve smlouvě bylo stanoveno, že se uzavírá na dobu neurčitou, a to od [datum]. V lednu 2021 žalobci do chodby a kuchyně předmětného bytu položili nové PVC podlahy. Na pořízení a pokládku těchto podlah vynaložili žalobci celkem 16 796 Kč. Před položením podlah se žalobci zeptali žalované [číslo] zda si v bytě mohou natáhnout lino, tato jim sdělila, že si tam mohou dát, co chtějí, pokud si to po ukončení podnájmu vezmou s sebou. Soud nemá za prokázané, že by žalobci informovali žalované, do jakých místností, tedy v jakém rozsahu chtějí v předmětném bytě položit novou PVC podlahu, nemá za prokázanou jakoukoliv dohodu (ani ústní) mezi žalobci a žalovanými stran jakékoliv kompenzace nákladů vynaložených žalobci za pořízení a položení podlah žalobci ze strany žalovaných. Účastníci se dohodli na ukončení podnájmu pro oba žalobce ke dni [datum]. Ještě před tímto ukončením žalovaná [číslo] žádala žalobce, aby odstranili nové podlahy z bytu. Dne [datum] nakonec neproběhlo předání bytu, žalobkyně b) odmítla vrátit v tento den žalobcům klíče od bytu, když jí žalovaní nedovolili nahlédnout do připravených dokumentů včetně přepočítání výše kauce k vrácení a z bytu jí opakovaně vykazovali. Ani na připraveném Potvrzení o předání bytu žalovaní nepočítali s tím, že by tento měla žalobkyně b) podepsat, když na tomto byl za podnájemce uveden pouze žalobce a). Dne [datum] uhradili žalovaní částku 3 500 Kč za výměnu vložky do bezpečnostního zámku dveří předmětného bytu. Dne [datum] bylo žalovanými a žalobcem a) podepsáno prohlášení o předání bytu. Tento dokument obsahoval i závěrečné vyúčtování, kdy žalovaní od kauce 26 000 Kč poplatek [anonymizováno] ve výši 7 260 Kč, nedoplatek za elektřinu ve výši 1 761 Kč (období od [datum] do [datum]), bonus od dodavatele elektřiny pro majitelku ve výši 1 500 Kč, doplatek za plyn ve výši 305 Kč (za období od [datum] do [datum]), výměna bezpečnostního zámku ve výši 3 500 Kč, zhotovení klíčů k prostorám v domě ve výši 155 Kč. Naopak ke kauci byla přičtena částka 3 017 Kč (za období od [datum] do [datum], kdy v tomto období byl zohledněn bonus 500 Kč od dodavatele elektřiny) jako přeplatek na elektřině. Žalobcům byla dne [datum] vrácena jistota ve výši ve výši 14 536 Kč.

48. Podle ustanovení § 2275 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele. Podle odst. 2 stejného zákonného ustanovení žádost o udělení souhlasu k podnájmu i souhlas s podnájmem vyžadují písemnou formu. Nevyjádří-li se pronajímatel k žádosti ve lhůtě jednoho měsíce, považuje se souhlas za daný; to neplatí, pokud byl ujednán zákaz podnájmu.

49. Podle ustanovení § 2239 občanského zákoníku se nepřihlíží k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená.

50. Podle ustanovení § 2251 odst. 2 občanského zákoníku pronajímatel nesmí požadovat po nájemci jiná plnění než uvedená v odstavci 1, ať již ve formě vkladu nebo jinak, ani platbu nájemného později datovaným šekem nebo jiným obdobným způsobem.

51. Podle ustanovení § 2254 odst. 2 občanského zákoníku při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

52. Podle ustanovení § 2263 odst. 1 občanského zákoníku souhlasí-li s tím pronajímatel, může nájemce provést úpravu, přestavbu nebo jinou změnu bytu nebo domu. Nesouhlasí-li pronajímatel se změnou, která je nezbytná vzhledem k zdravotnímu postižení nájemce, člena jeho domácnosti nebo jiné osoby, která v bytě bydlí, aniž má k odmítnutí souhlasu vážný a spravedlivý důvod, nahradí pronajímatelův souhlas na návrh nájemce soud. Podle odst. 2 stejného zákonného ustanovení při skončení nájmu odstraní nájemce v bytě nebo domě změnu, kterou provedl, ledaže pronajímatel navrácení v předešlý stav nežádá.

53. Podle ustanovení § 2293 odst. 1 občanského zákoníku nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. Podle odst. 2 stejného zákonného ustanovení nájemce odstraní v bytě změny, které provedl se souhlasem pronajímatele, pokud si strany ujednaly, že při skončení nájmu nájemce uvede byt do původního stavu.

54. Podle § 1970 z.č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

55. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

56. Žaloba je z části důvodná. Aktivní legitimace žalobkyně b)

57. Mezi účastníky bylo na začátku řízení sporné, zda smlouva o podnájmu předmětného bytu byla uzavřena i se žalobkyní b) jakožto podnájemcem, nebo zda žalobkyně b) figurovala ve vztahu k předmětnému bytu pouze jako spolubydlící podnájemce - žalobce a). Žalovaní namítali nedostatek aktivní legitimace žalobkyně b) v tomto sporu právě s odůvodněním, že žalobkyně b) nebyla podnájemnicí v předmětném bytě, ale ve smlouvě figurovala pouze jako spolubydlící, podnájemní smlouvu nikdy nepodepsala. Na jednání soudu dne [datum] oba žalobci a oba žalovaní učinili nesporným (a tuto nespornost stvrdili svým podpisem), že podnájemní smlouva byla pro oba žalobce ukončena ke dni [datum]. Na jednání soudu dne [datum] žalovaná [číslo] uvedla, že nesouhlasí se svým dřívějším nesporným tvrzením stran toho, že žalobkyně b) byla v podnájmu do data [datum]. Žalovaná [číslo] tvrdila, že podnájemní smlouva byla prodloužena pouze pro žalobce a), k tomuto předložila dodatek ke smlouvě ze dne [datum], u kterého však žalobce a) sporoval svůj podpis. K tomuto soud uvádí, že i kdyby již dříve žalovaní neučinili nesporným, že podnájemní smlouva pro oba žalobce byla ukončena ke dni [datum], přesto by soud z provedeného dokazování dospěl k názoru, že žalobkyně b) byla podnájemcem předmětného bytu do [datum] a tedy je aktivně legitimována k podání žaloby v tomto sporu. V řízení bylo prokázáno, že dne [datum] byla mezi žalovanými a žalobcem a) uzavřena podnájemní smlouva, na základě které žalovaní žalobci a) přenechali do užívání předmětný byt. Tato smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum]. Je pravdou, že tuto smlouvu žalobkyně b) nikdy nepodepsala, v této smlouvě byla uváděna pouze jako spolubydlící žalobce a). Nicméně dne [datum] byla u [anonymizováno] [obec] mezi oběma žalovanými a oběma žalobci uzavřena Smlouva o podnájmu družstevního bytu (předmětného bytu), kde již žalobkyně b) byla uváděna jako podnájemce spolu se žalobcem a), tuto smlouvu žalobkyně b) podepsala. Soud tuto smlouvu hodnotí jako dodatek ke smlouvě o podnájmu bytu ze dne [datum]. Dle tohoto dodatku bylo změněno i ujednání o době trvání podnájmu, kdy nově bylo sjednáno, že podnájemní smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. Žalovaná [číslo] na jednání soudu dne [datum] potvrdila, že ze strany žalovaných nebyla nikdy žalobkyni b) dána jakákoliv výpověď z podnájmu předmětného bytu. Pokud tedy mezi oběma žalobci a oběma žalovanými byl založen na základě smlouvy o podnájmu bytu ze dne [datum] ve znění jejího dodatku ze dne [datum] podnájemní vztah (na dobu neurčitou), kdy tento nebyl ze strany žalovaných (ani) vůči žalobkyni b) nikdy vypovězen, pak má soud za to, že tento podnájemní vztah trval do [datum], kdy se všichni účastníci dohodli na jeho ukončení. Na tom nic nemění ani případné Dodatky ke smlouvě ze dne [datum]. Kompenzace nákladů vynaložených na nové PVC podlahy 58. Soud se dále zabýval nárokem žalobců na náhradu nákladů vynaložených na nové PVC podlahy v chodbě a kuchyni předmětného bytu. V řízení bylo prokázáno (daňovými doklady [číslo listu] a [anonymizováno] spisu, stvrzenkami [číslo listu] a [anonymizováno] spisu, vyjádření společnosti [právnická osoba] [číslo listu] spisu), že žalobci uhradili na pořízení a pokládku těchto podlah v předmětném bytě celkem částku 16 796 Kč. Žalobci po žalovaných požadovali z této částky uhradit 12 500 Kč představující původní pořizovací ceny. Žalobci tvrdili, že jim žalovaní dali ústní souhlas s provedením těchto úprav v bytě a dále, že se ústně zavázali se na pořízení a položení nové PVC podlahy finančně podílet, a to v okamžiku skončení podnájemní smlouvy, když současně bylo domluveno, že nová podlaha v bytě zůstane. Žalovaní tuto dohodu od počátku popírali. Žalobci proto byli soudem poučeni ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. nechť navrhnou důkazy k prokázání jejich tvrzení ohledně uděleného souhlasu s provedenými úpravami v bytě spočívající v položení nových PVC podlah a k prokázání dohody účastníků o kompenzaci nákladů za tyto úpravy. Žalobci po tomto poučení navrhli důkazy spočívající v jejich účastnickém výslechu a ve výslechu svědka [celé jméno žalobce] staršího. Dle názoru soudu však ani těmito důkazy nebylo tvrzení žalobců prokázáno. Svědek [celé jméno žalobce] starší uvedl, že u žádné dohody účastníků sám přítomen nebyl. Sám žalobce a) v rámci své účastnické výpovědi uváděl, že jim žalovaná [číslo] v prosinci 2020 sdělila, ať si tam podlahy klidně dají. Uvedl také, že dohoda stran kompenzace zněla v tom směru, že kdyby tam podlahy zůstaly, kompenzace se měla pohybovat ve výši jednoho nájmu, resp. tří čtvrtin ceny. Uvedl, že nejdřív byl žalobcům dán souhlas, pak učinili objednávku a pak se dohodli stran kompenzace ceny, přičemž tato dohoda o kompenzaci měla proběhnout až po pokládce podlah. Uvedl také, že kolem Vánoc (2020) byly podlahy položeny. Naopak sama žalobkyně b) v rámci své účastnické výpovědi uváděla, že jak souhlas, tak dohoda o kompenzaci proběhla před položením podlah. Položení proběhlo v lednu 2021 Dohoda zněla tak, že podlahy žalovaní žalobcům uhradí při odchodu z bytu. Kompenzace měla být ve výši jednoho nájmu, což odpovídalo ceny podlah. [jméno] žalobci se tedy neshodovali v tom, kdy měla být se žalovanou [číslo] uzavřena ústní dohoda stran kompenzace nákladů za nové podlahy, neshodovali se ani v obsahu dohody, zda nové podlahy v předmětném bytě měly dle této dohody po odstěhování žalobců najisto zůstat. Žalobkyně b) navíc opakovaně tvrdila, že tato dohoda byla ústní, když věřila, že jí žalovaní dodrží, když dodrželi předešlou dohodu o výměně vany v předmětném bytě (na tuto dohodu žalobci odkazovali i v rámci svých písemných vyjádření ve věci samé). Žalobkyně b) popisovala, jak probíhala výměna vany a jejich dohoda v tomto směru, opakovaně zdůrazňovala, že právě díky dodržení této dohody o výměně vany žalovaným žalobci věřili stran kompenzace nákladů za položení podlah, protože k výměně vany došlo před tím, nežli došlo k dohodě stran výměny podlah. Tato její výpověď však byla v přímém rozporu s obsahem komunikace WhatsApp ([číslo listu] – [anonymizováno] p.v. spisu) ze dne [datum], která byla soudu předložena samotnou stranou žalující. Z této bylo totiž zjištěno, že položení nových PVC podlah bylo provedeno dříve nežli došlo k jakékoliv výměně staré vany či dohodě o její výměně v předmětném bytě. Žalobkyně b) tento rozpor po upozornění soudu nedokázala nijak vysvětlit. Co se týče samotného souhlasu žalovaných s položením nových podlah, žalovaná [číslo] v rámci svého účastnického výslechu sice připustila, že se na ni žalobci obrátili s dotazem, zda si v předmětném bytě mohou natáhnout linoleum. Žalovaná [číslo] jim však sdělila, ať si tam dají, co chtějí, pokud si to po skončení podnájmu vezmou s sebou (k tomu blíže výpověď žalované [číslo]). Žalovaná [číslo] dále vypověděla, že žalobci jí však dopředu informovali stran rozsahu položení nové PVC podlahy (v jakých místnostech má být položeno), stran jejího přilepení (v lištách), nikdy s nimi neuzavřela jakoukoliv dohodu o (částečné) finanční kompenzaci nákladů za pořízení a položení podlah. Když podlahy poté viděla, líbily se jí, měla však za to, že si je žalobci po skončení podnájemní smlouvy odnesou, netušila, že jsou jakkoliv přilepeny. Dle názoru soudu tedy žalobci neunesli své důkazní břemeno, když neprokázali, že by jim žalovaní dali souhlas s položením nových PVC podlah v předmětném bytě (bez podmínky, že si tyto musí po skončení podnájemní smlouvy odstranit), neprokázali ani uzavření jakékoliv dohody stran finanční kompenzace nákladů za jejich pořízení a položení. Jak bylo uvedeno výše, žalovaná [číslo] sice připustila, že žalobcům sdělila, ať si tam linoleum dají, pokud si ho ale po ukončení podnájemní smlouvy vezmou s sebou. Dohodu v tomto směru svým způsobem popisoval i žalobce a), který ve své výpovědi uváděl, že kompenzace by byla, kdyby tam podlahy zůstaly. Svědek [celé jméno žalobce] starší (v rámci své výpovědi) potvrdil, že od žalobců ví, že i předchozí podnájemník předmětného bytu měl na původní podlaze položenou novou plovoucí podlahu, kterou si však po odstěhování odnesl. I z tohoto lze tedy dovodit, že takovýto postup stran nových podlah ve vztahu k podnájemníkům byl běžným postupem a praxí ze strany žalovaných. I pokud tedy žalovaná [číslo] dala žalobcům souhlas s položením nových PVC podlah s podmínkou, že si je po skončení podnájemní smlouvy odnesou a tito je v předmětném bytě na základě takovéhoto souhlasu položili (čímž by konkludentně byla uzavřena dohoda o položení podlah s jejich odstraněním při skončení podnájemní smlouvy), přesto by žalobcům nevzniklo právo na náhradu nákladů vynaložených na pořízení a položení těchto podlah. Dle ustanovení § 2293 odst. 2 občanského zákoníku je totiž nájemce povinen odstranit v bytě změny, které provedl se souhlasem pronajímatele, pokud si strany ujednaly, že při skončení nájmu nájemce uvede byt do původního stavu. Z této dohody muselo být žalobcům zřejmé, že žalovaní změnu jimi vytvořenou dál v bytě mít nechtějí a žalobci mají byt uvést do původního stavu. K tomuto ještě soud uvádí, že žalobci v rámci svého písemného vyjádření ze dne [datum] uváděli, že….„ žalovaní až nyní tvrdí, avšak nijak nedokládají, že po žalobcích žádali odstranění položené podlahy.“ V řízení však bylo prokázáno (a tedy opět vyvráceno„ původní“ tvrzení žalobců) např. dopisem žalobkyně b) ze dne [datum], výpovědí svědka [celé jméno žalobce] staršího i výpovědí žalobkyně b), že žalovaní žádali po žalobcích odstranění zmiňovaných podlah ještě dříve nežli došlo k ukončení podnájemního vztahu. Žalobci dále také zprvu tvrdili např. ve svém vyjádření ze dne [datum], že….„ žalobci tedy mají za to, že mají vůči žalovaným na základě mezi nimi ústně sjednané dohody nárok na úhradu finanční náhrady za náklady jimi vynaložené na pořízení a položení nove PVC podlahy v bytě žalovaných, přičemž tuto náhradu vyčíslili na částku 12.500 Kč, jež odpovídá původní pořizovací ceny a ceny pokládky, jež činila celkem 16.796 Kč. Žalobci při uplatněni nároku z tohoto titulu zohlednili jednak trvanlivost PVC podlah, jež činí mnoho let, žalovaní tedy budou moci PVC podlahu dlouhodobě využívat, tak i skutečnost, že žalobci novou PVC podlahu sami cca 1 rok užívali.“ Toto jejich tvrzení však vede soud spíše k závěru, že žalobci částku 12 500 Kč jakožto kompenzaci nákladů za položení podlah stanovili až poté, co byt opustili, když v této částce zohlednili, že tuto podlahu užívali sami cca 1 rok (v době pořízení podlah nemohli žalobci vědět, kdy bude podnájemní smlouva ukončena), nikoliv, že se na této výši kompenzace se žalovanými dohodli již před položením podlah, jak posléze žalobci tvrdili.

59. Žalobci namítali, že jelikož položené linoleum (PVC podlahy) v předmětném bytě zůstalo a momentálně jej užívají noví podnájemníci žalovaných, žalobci tak nemohou toto linoleum z bytu odstranit, položením PVC podlahy se předmětný byt navíc zhodnotil a tudíž žalovaným vznikl nárok na finanční vypořádání vzniklého zhodnocení, a to k okamžiku ukončení podnájemní smlouvy. Soud k tomuto uvádí, že pokud se týče možnosti odstranění PVC podlahy z předmětného bytu, žalobci dle názoru soudu dostatečně dopředu věděli (dle výše uvedeného prakticky již od samotného položení podlah), že žalovaní si nepřejí, aby tato podlaha v bytě zůstala a měli tedy dostatek času na její odstranění (viz. např. také dopis žalobkyně b) ze dne [datum] sepsaný 10 dnů před domluveným termínem pro vyklizení, nebo výpověď svědka [celé jméno žalobce] staršího). [jméno] žalobkyně b) ve své výpovědi uvedla, že celý den [datum] v bytě uklízela, měla tedy i v tento den možnost novou PVC podlahu kdykoliv odnést. Soud nemá za prokázané a ani žalobci tuto skutečnost nijak netvrdili, že by po vyklizení předmětného bytu, jakkoliv žádali žalované, aby jim umožnili z bytu jimi položené PVC podlahy odnést. Pokud se týče zhodnocení bytu, pak soud považuje za vhodné nejprve zmínit, že dle ustanovení § 2220 odst. 1 občanského zákoníku je jednou z podmínek pro vyrovnání podle míry zhodnocení při skončení nájmu, pokud došlo změnou věci ke zhodnocení, předchozí souhlas pronajímatele s touto změnou. Jak bylo uvedeno výše, soud nemá za prokázané, že by souhlas ze strany žalovaných (popř. vlastníka bytu) s položením nových PVC podlah v předmětném bytě (za předpokladu, že v tomto bytě trvale zůstanou) byl dán. Dále je však třeba v tomto směru zdůraznit, že žalovaní jsou pouhými nájemci předmětného bytu, nikoliv jeho vlastníci. I kdyby tedy v daném případě byl dán souhlas žalovaných se změnami spočívajícími v trvalém položení nových podlah (bez jakékoliv dohody účastníků řízení o kompenzaci vynaložených nákladů), přesto by žalobcům nevzniklo právo na vyrovnání dle výše uvedeného. Povinnost nahradit zhodnocení se blíží institutu vydání bezdůvodného obohacení, kde však pohledávka nájemce vzniká nikoliv v okamžiku zhodnocení věci, ale až při skončení nájmu. Z tohoto hlediska tak žalobci vůči žalovaným (jakožto„ pouhým“ nájemníkům) nemají právo na protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota věci, kterou žalovaní nevlastní. Soud konstatuje, že v řízení nebylo prokázáno, že by v daném případě byl dán souhlas vlastníka předmětného bytu s provedenými změnami. Ani žalobci se nikterak nezajímali o to, zda byl tento souhlas ze strany vlastníka udělen. Pokud by tedy žalobci jako podnájemci uskutečnili na předmětném bytě změny, ačkoliv nebyli v právním vztahu přímo k pronajímateli jakožto vlastníkovi předmětného bytu, který jim neudělil k provádění těchto změn souhlas, jednalo by se z jejich strany o plnění bez právního důvodu avšak ve vztahu k vlastníkovi předmětného bytu, nikoliv ve vztahu k žalovaným. K tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 3.7.2015, sp.zn. 28 Cdo 315/2015.

60. S ohledem na výše uvedené soud neshledal nárok žalobců na zaplacení částky 12 500 Kč důvodným a žalobu v této části zamítl, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení z této částky (výrok II. tohoto rozsudku). Vrácení zbylé části peněžité jistoty 61. Dále se soud zabýval nárokem žalobců na vrácení zbylé části peněžité jistoty ve výši 11 464 Kč. V řízení bylo prokázáno a mezi účastníky nebylo sporné, že žalobci složili dne [datum] peněžitou jistotu ve výši 26 000 Kč. Po ukončení podnájemního vztahu žalovaní z této odečetli jednak poplatek [anonymizováno] ve výši 7 260 Kč, nedoplatek za elektřinu ve výši 1 761 Kč, bonus od dodavatele elektřiny pro majitelku ve výši 1 500 Kč, doplatek za plyn ve výši 305 Kč, částku uhrazenou žalovanými za výměnu bezpečnostního zámku ve výši 3 500 Kč a za zhotovení klíčů k prostorám v domě ve výši 155 Kč. Naopak ke kauci byla přičtena částka 3 017 Kč jakožto přeplatek na elektřině. Zbylá částka peněžité jistoty ve výši 14 536 Kč byla žalobcům ze strany žalovaných vrácena. Žalobci však v rámci tohoto řízení sporovali oprávněnost uvedených zápočtů a domáhali se úhrady zbylé částky jistoty. Soud se proto zabýval tím, zda žalovaní byli oprávněni započíst výše uvedené částky oproti složené peněžité jistotě. Platba [anonymizováno] [obec]

62. Nejprve se soud zabýval úhradou provedenou žalovanými vůči [anonymizováno] [obec] ve výši [částka] jakožto poplatku za podnájem družstevního bytu [číslo] na adrese [adresa žalobce a žalobkyně]. Z výňatku stanov [anonymizováno] [obec] bylo zjištěno, že dle článku [anonymizováno] těchto stanov lze pronajatý byt nebo jeho část přenechat jinému do podnájmu na dobu určenou ve smlouvě o podnájmu nebo bez časového určení jen s písemným souhlasem družstva. Při podání žádosti o povolení podnájmu je člen – nájemce povinen uhradit družstvu jednorázový příspěvek ve výši stanovené směrnicí družstva. Dle směrnice činil tento příspěvek celkem 7 260 Kč včetně DPH. Tato částka byla žalovanými uhrazena, jak bylo potvrzeno sdělením [anonymizováno] [obec]. Ve smlouvě o podnájmu předmětného bytu ze dne [datum] bylo mimo jiné sjednáno, že z kauce (peněžité jistoty) bude odečtena platba za smlouvu s [anonymizováno] za pronájem bytu cizí osobě ve výši cca 7 260 Kč. V daném případě se mezi účastníky jednalo o podnájemní vztah. Vzhledem k tomu, že občanský zákoník neobsahuje výslovnou úpravu práv a povinností stran smlouvy o podnájmu bytu, kloní se soud shodně s odbornou literaturou a judikaturou k názoru, že je třeba taková práva a povinnosti posuzovat podle úpravy institutu podnájmu nejbližší, tedy podle úpravy nájmu bytu (srov. např. rozhodnutí 26 Cdo 354/2004 a 26 Cdo 148/2003 –„ Podnájemní vztah je v podstatě zvláštním případem nájemního vztahu, na jehož základě nájemce přenechává jinému - podnájemci své nájemní právo k bytu (jeho části).“ Zde by byl nájemce chráněn jednak zákazem ujednání ukládající mu povinnosti zjevně nepřiměřené okolnostem (§ 2239 občanského zákoníku) a jednak zákazem ujednání jiných plateb než nájemného a záloh (nákladů) na služby (§ 2251 odst. 2 občanského zákoníku), tj. i zákazem sjednání úhrady částky 7 260 Kč představující jednorázový příspěvek [anonymizováno] [obec] při podání žádosti člena družstva o povolení podnájmu bytu (k tomu srov. rozhodnutí [název soudu] ze dne 30.8.2022, č.j. [číslo jednací]). Zvláštní ustanovení o nájmu bytu jsou relativně kogentní. To znamená, že se od nich nelze odchýlit v neprospěch nájemce. Soud proto v daném případě dospěl k závěru, že žalovaní nebyli oprávněni požadovat a tedy započíst oproti peněžité jistotě částku 7 260 Kč a to právě s ohledem na zákazová ujednání občanského zákoníku směřující k ochraně nájemců, resp. v daném případě podnájemců. Od těchto ujednání se účastníci nemohou odchýlit ani dohodou. Ujednání obsažené v podnájemní smlouvě zavazující žalobce k této platbě proto považuje soud za nicotné.

63. Soud považuje za podstatné vypořádat se na tomto místě s argumentací některých částí odůvodnění vnitřně rozporného rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2020, sp. zn. [spisová značka], zveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. [spisová značka]. Podrobněji lze odkázat na odborný článek autorů [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova], a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], ze dne [datum] v [anonymizována dvě slova] s názvem [anonymizováno] v novém občanském právu. Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí (týkajícím se možnosti užití speciální úpravy žaloby na neplatnost výpovědi z nájmu na výpověď z podnájmu) sice na jednu stranu uvádí, že:„ Nestanoví-li jinak zákon nebo dohoda účastníků, řídí se podnájem subsidiárně úpravou užití věci, která je obsahu daného podnájmu nejbližší; je však třeba vždy vycházet z povahy podnájemního vztahu jako vztahu závislého na nájemním (hlavním) vztahu (co do svého vzniku, obsahu i trvání).“ Současně však později tvrdí, že subsidiární povaha podnájemního vztahu implikuje slabší ochranu podnájemce ve srovnání s nájemcem. Tento názor soud v projednávané věci nesdílí a má za to, že ochrana podnájemce může být i se zřetelem na subsidiaritu podnájemního vztahu stejná jako ochrana nájemce, a to zvláště tehdy, jedná-li se o spor o plnění z podnájemní smlouvy, který se sféry vlastníka věci nedotýká (oproti např. navázání skončení podnájmu na skončení nájmu). Úhrada za výměnu bezpečnostního zámku 64. Dále se soud zabýval úhradami žalovaných za výměnu bezpečnostního zámku ve výši 3 500 Kč a za zhotovení klíčů k prostorám v domě ve výši 155 Kč. Žalovaní ve svém vyjádření ze dne [datum] (po poučení soudu ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř.) a následně i při jednání soudu dne [datum] uvedli, že netrvají na započtení částky 155 Kč oproti peněžité jistotě, když uznali pochybení na své straně s ohledem na skutečnost, že v protokole o předání bytu nebylo potvrzeno předání těchto klíčů, kdy se jednalo o klíče k sušárně a kočárkárně. Soud se proto nadále zabýval pouze částkou 3 500 Kč. V řízení bylo prokázáno, že podnájemní smlouva trvala pro oba žalobce až do [datum], kdy se strany dohodly na jejím ukončení a předání bytu (viz. odstavec 57 tohoto rozsudku). Žalobci k tomuto dni předmětný byt připravili k předání, když vyklidili své věci (vyjma nové PVC podlahy). Dle podnájemní smlouvy byly smluvní strany povinny o předání bytu (po skončení podnájemní smlouvy) pořídit písemný doklad. Žalovaní však žalobkyni b) neposkytli součinnost k řádnému předání bytu, když jí neumožnili nahlédnout do dokumentů, které k předání přinesli, neumožnili jí tyto si přečíst a podepsat, neumožnili jí přepočítat peníze, které žalovaní přinesli jako vratku složené peněžité jistoty. Žalovaní opakovaně v tento den sdělovali žalobkyni b), že v bytě nemá co dělat a nechť tento opustí. Tyto skutečnosti byly prokázány jednak přehráním videozáznamu, výpovědí svědka [celé jméno žalobce] staršího i účastnickými výpověďmi obou žalobců. [jméno] žalovaná [číslo] potvrzovala v rámci své výpovědi, že s žalobkyní b) u předání nepočítali, mysleli si, že s ní nemají žádný právní vztah, nechtěli, aby v bytě byla. Toto ostatně prokazuje i předávací protokol ze dne [datum] ([číslo listu] spisu), na kterém je za podnájemce uvedeno pouze jméno žalobce a), jméno žalobkyně b) tam vůbec nefiguruje. Žalobkyně b) za těchto okolností odmítla žalobcům vrátit klíče od bytu (opět prokázáno výpovědí žalobkyně b), přehráním videozáznamu či výpovědí svědka [celé jméno žalobce] staršího). S ohledem na vyhrocenou situaci a přivolanou hlídku městské policie k předání bytu nakonec v tento den nedošlo. Žalovaní již dne [datum] či dne [datum] objednali nové klíče, resp. výměnu vložky bezpečnostního zámku k hlavním dveřím předmětného bytu v hodnotě 3 500 Kč, jak ostatně potvrdila i žalovaná [číslo] v rámci svého výslechu. Pakliže žalovaní neposkytli žalobcům, resp. žalobkyni b) součinnost k řádnému předání bytu dne [datum], neumožnili jí, aby se seznámila s předávacím protokolem a tento podepsala, popřípadě do něho uvedla nějaké námitky, v tomto zkontrolovala např. opsaný stav měřidel, nemůže jít k tíži žalobců skutečnost, že žalobkyně b) za těchto okolností odmítla žalovaným vrátit klíče od předmětného bytu, když jejich vrácení podmiňovala právě výše uvedenou součinností ze strany žalovaných. Nadto soud uvádí, že další termín pro předání bytu byl stanoven dne [datum], o tomto termínu však nebyla žalobkyně b) ze strany žalovaných vůbec vyrozuměna, což opět potvrdila i sama žalovaná [číslo] v rámci své výpovědi. S ohledem na uvedené, soud uzavřel, že žalovaným v daném případě nevznikl nárok na úhradu částky 3 500 Kč vynaložené na výměnu vložky bezpečnostního zámku k hlavním dveřím předmětného bytu. Nedoplatky na elektřině a plynu, bonus od dodavatele 65. Soud se dále zabýval částkami nedoplatků na elektřině a plynu, které žalovaní také započetli oproti peněžité jistotě. Žalovaní započetli oproti peněžité jistotě (viz. Potvrzení o předání bytu [číslo listu] spisu) konkrétně nedoplatek na elektřině za období od [datum] do [datum] ve výši 1 761 Kč, nedoplatek na plynu za období od [datum] do [datum] ve výši 305 Kč a dále bonus od dodavatele elektřiny pro majitelku (žalovanou [číslo]) ve výši 1 500 Kč. Naopak v rámci zúčtování peněžité jistoty žalovaní zohlednili přeplatek na elektřině ve výši 3 017 Kč za období od [datum] do [datum]. Žalovaní byli soudem mimo jiné poučeni ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., aby navrhli důkazy prokazující výše uvedené nedoplatky na elektřině a plynu, když u plynu byli žalovaní poučeni, aby před tímto doplnili tvrzení stran výše dlužné pohledávky za dodaný plyn za období od [datum] do [datum] (tedy pouze za dobu, kdy žalobci jakožto podnájemci užívali předmětný byt). Žalovaní po poučení soudu odkázali na vyúčtování ([číslo listu] p.v. spisu), která již soudu předložili společně s jejich vyjádřením k žalobě. Z těchto listin bylo prokázáno, že nedoplatek na elektřině činil za období od [datum] do [datum] částku ve výši 1 761,38 Kč, naopak za období od [datum] do [datum] vznikl na elektřině přeplatek ve výši 3 016,91 Kč. Za celkové období od [datum] do [datum] tak byl na elektřině vyúčtován dodavatelem elektřiny přeplatek 1 255,53 Kč. Žalovaní tedy neprokázali, že by žalobcům vznikl za uvedené období nedoplatek na elektřině, který by bylo možné započíst oproti peněžité jistotě. Co se týče žalovanými tvrzené výše dlužné pohledávky za dodaný plyn ve výši 305 Kč, pak soud k této uvádí, že dle vyúčtování [číslo listu] p.v. spisu tento nedoplatek ceny za dodaný plyn vznikl za dodávku plynu v období od [datum] do [datum]. Žalobci však užívali předmětný byt jakožto podnájemci až od [datum], jak bylo prokázáno smlouvou o podnájmu předmětného bytu. Žalovaní ani po poučení soudu nedoplnili své tvrzení (ani nenavrhli žádné důkazy kromě zmiňovaného vyúčtování na [číslo listu] spisu) stran výše dlužné pohledávky za dodaný plyn za období až od [datum] do [datum]. Žalovaní tak neunesli ani své břemeno tvrzení ani důkazní břemeno stran nedoplatku žalobců za dodaný plyn. V řízení nebylo ze strany žalovaných prokázáno, že by žalobcům vznikl za dodaný plyn v době, kdy užívali předmětný byt na základě smlouvy o podnájmu bytu, nějaký nedoplatek, popř. v jaké výši. Žalobcům se tedy nepodařilo prokázat, že by zde existovala pohledávka spočívající v nedoplatku za dodaný plyn, kterou by byli oprávněni započíst oproti peněžité jistotě. Co se týče částky ve výši 1 500 Kč, kterou žalovaní započetli oproti složené jistotě, pak soud k této uvádí, že žalovaní tvrdili, že tato částka představuje bonus pro zřizovatele nové smlouvy, tedy pro žalované, s dodavatelem energií, kdy tyto celkem 3 bonusy (3 x 500 Kč) byly zohledněny v platbách, ale nebyly odečteny žalobcům. V řízení bylo prokázáno (viz. ceník služeb č.l. 35 spisu), že dodavatel elektřiny (nový dodavatel pro žalovanou [číslo]) skutečně poskytoval zákazníkům, v případě splnění jím určených podmínek nárok až na 3 odměny, které byly ve výši vždy 500 Kč. Jeden tento bonus byl zohledněn v rámci vyúčtování elektřiny za období od [datum] do [datum], kdy díky tomuto bonusu bylo v rámci tohoto vyúčtování žalované [číslo] vráceno o 500 Kč více, tedy celkem částka 3 016,91 Kč. Soud však nespatřuje žádný důvod k tomu, aby tento bonus byl následně samostatně vymáhán na žalobcích. Bylo rozhodnutím žalované [číslo] že změnila dodavatele energií a tím získala tento bonus, který se promítl do celkového vyúčtování. Navíc, i kdyby tento bonus nebyl ve vyúčtování zohledněn, přesto by vyúčtování skončilo přeplatkem ve výši 2 516,91 Kč. I po zohlednění nedoplatku na elektřině za období od [datum] do [datum] ve výši 1 761,38 Kč, by žalobcům na elektřině za toto období nevznikl žádný nedoplatek (naopak by vznikl přeplatek ve výši 755,53 Kč), který by byli žalovaní oprávněni započíst oproti složené jistotě. Nadto soud dodává, že další vyúčtování elektřiny, ve které by byl zohledněn bonus (ve zbývající části 2 x 500 Kč) žalovaní soudu nedoložili ani po poučení soudu ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř., kdy byly soudem vyzváni k předložení veškerých vyúčtování služeb, ke kterým se zavázali v podnájemní smlouvě, resp. žalovaní předložili pouze vyúčtování elektřiny za období od [datum] do [datum], kde byl bonus 500 Kč také zohledněn, avšak toto vyúčtování předložili až po koncentraci řízení (poučení o koncentraci řízení bylo účastníkům dáno na jednání dne [datum], výzva soudu dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. byla žalovaným doručena dne [datum], lhůta pro doplnění tvrzení a návrhů důkazů byla stanovena na 1 měsíc ode dne doručení výzvy, lhůta tedy uplynula dne [datum], zmiňované vyúčtování žalovaní předložili až dne [datum], kdy dle vyúčtování bylo toto žalovaným dodáno dne [datum]). I kdyby však žalovaní vyúčtování předložili včas, přesto by soud neshledal nárok žalovaných na úhradu bonusu 500 Kč zohledněného v tomto vyúčtování důvodným, a to jednak s ohledem na již výše uvedené, jednak i s ohledem na skutečnost, že samotné vyúčtování se vztahuje i do období, kdy byl v předmětném bytě již nový podnájemce (tedy minimálně od [datum]).

66. Nad rámec výše uvedeného soud dodává, že zálohy na elektřinu a plyn nebyly ve smlouvě stanoveny dostatečně určitě. V samotné smlouvě o podnájmu předmětného bytu byla stanovena výše nájemného v částce 13 000 Kč. V této částce však byla zahrnuta také úhrada za teplo, ohřev teplé užitkové vody, záloha na vodné a stočné, osvětlení společných prostor, za výtah a další poplatky za provoz bytu a domu. Tyto služby pak měly být dle smlouvy jednou za rok vyúčtovány, přičemž dle znění smlouvy pokud by se stalo, že by nájemce neekonomicky hospodařil s energiemi, nedoplatky bude hradit (zálohy na energie byly stanoveny pronajímatelem tak, aby nedocházelo k nedoplatkům, přeplatky energií budou nájemci vráceny). Platby přímým dodavatelům služeb (tj. elektrické energii a plyn) měli hradit žalovaní. Žalovaní následně doplnili, že v částce 13 000 Kč měly být obsaženy kromě nájemného i jednotlivé částky, které byly hrazeny [anonymizována dvě slova] a dále zálohy na elektřinu a plyn. Od [datum] to byly platby pro [anonymizováno] ve výši 4 115 Kč - z toho pevné platby ve výši 2 371 Kč (mezi tyto patřily např. příspěvek na správu domu, pojištění domu, odměna správce, odměna výboru, jiné vlivy, příspěvek na vyhodnocení měřidel, daně a nájemné z pozemku, atd.), zálohové platby ve výši 1 744 Kč (teplo, teplá užitková voda, vodné a stočné, elektrická energie společných prostor, výtah), od [datum] platby pro [anonymizováno] činily celkem 4 300 Kč - z toho pevné platby ve výši 2 383 Kč (mezi tyto patřily opět např. příspěvek na správu domu, pojištění domu, odměna správce, daně a nájemné z pozemku, odměna výboru, jiné vlivy, příspěvek na vyhodnocení měřidel, atd.), zálohové platby ve výši 1 917 Kč (teplo, teplá užitková voda, vodné a stočné, elektrická energie společných prostor, výtah). Zálohy na elektřiny měly z částky 13 000 Kč činit 1 140 Kč a zálohy na plyn 170 Kč. Jak bylo uvedeno v odstavci 62 tohoto rozsudku i podnájemce je chráněn zákazem ujednání jiných plateb než nájemného a záloh (nákladů) na služby (§ 2251 odst. 2 občanského zákoníku). Důvodová zpráva k tomuto ustanovení uvádí jako příklad takových plateb např. příspěvek na stavební úpravy domu, vklad do fondu oprav apod. Mezi tyto platby lze jistě zahrnout i daně, nájemné z pozemku, příspěvek na správu domu, které pakliže byly ve smlouvě sjednány, takováto ujednání by byla považována za nicotná. Žalovaní tedy dostatečně neobjasnili (ani po poučení soudu) jakým způsobem byly s ohledem na uvedené zohledněny veškeré platby žalobců i ve vztahu k tvrzeným nedoplatkům na elektřinu a plyn. Závěrem soud uvádí, že dle občanského zákoníku lze samozřejmě ve smlouvě sjednat tzv. paušální platbu poplatků za služby a tuto společně s částkou nájemného sloučit do samostatné paušální částky. Sjednáním paušální platby však odpadá povinnost jejího vyúčtování, příjemce služby nemůže po poskytovateli služeb požadovat vyúčtování služeb zahrnutých do paušální platby, případné faktické přeplatky se tedy nevracejí příjemcům služeb, neboť nedochází k jejich vyúčtování a ke vzniku právního nároku na jejich vrácení, to platí i obráceně vůči faktickým nedoplatkům. To však s ohledem na obsah smlouvy o podnájmu předmětného bytu nedopadá na tento případ, když účastníci ve smlouvě počítali s vyúčtováním a faktickým vrácením případných přeplatků či naopak s úhradou nedoplatků.

67. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalovaným nevznikl žádný nárok na úhradu výše uvedených plateb (a tvrzených nedoplatků), který by mohli žalovaní započíst oproti peněžité jistotě složené žalobci. Žalovaní jsou proto povinni vrátit žalobcům zbytek dosud nevrácené peněžité jistoty, tedy částky 11 464 Kč (výrok I.). Úrok z jistoty 68. Dle ustanovení § 2254 odst. 2 věty druhé občanského zákoníku, má nájemce právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby. Jak bylo uvedeno výše vzhledem k tomu, že občanský zákoník neobsahuje výslovnou úpravu práv a povinností stran smlouvy o podnájmu bytu, je třeba taková práva a povinnosti posuzovat podle úpravy institutu podnájmu nejbližší, tedy podle úpravy nájmu bytu. Žalobci jako podnájemci mají tak v daném případě právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí (dne [datum] složena částka 26 000 Kč, dne [datum] vrácena částka 14 536 Kč, dosud nevrácena částka 11 464 Kč) ve výši alespoň zákonné sazby. Při určení této výše je třeba dle názoru soudu vycházet z úvěrů bezúčelových, spotřebitelských a s delší dobou splatnosti, protože žalovaní neměli nijak omezené možnosti nakládat s danou částkou. V případě tohoto podnájemního vztahu se navíc jednalo o smlouvu na dobu neurčitou. V říjnu 2020 se úroková sazba pro nezajištěné úvěry u domácností pohybovala od 7,73 % ročně (s fixací do 5 let) do 15,05 % ročně (u kontokorentů). Úroková sazba pro úvěry u domácností na spotřebu celkem byla v říjnu 2020 ve výši 7,87 % ročně (viz. databáze časových řad [příjmení] – odstavec [číslo listu] rozsudku). Soud tedy shledal nárok žalobců, kteří požadovali úrok z jistoty ve výši 5 % ročně přiměřeným a důvodným, a proto uložil žalovaným zaplatit žalobcům společně a nerozdílně tento úrok a to z částky 26 000 Kč od [datum] do [datum] (částka 14 536 Kč byla dne [datum] vrácena) a z částky 11 464 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I.). Úrok z prodlení z částky 11 464 Kč 69. Jak bylo uvedeno výše, žalobcům vznikl nárok na vrácení zbylé částky složené jistoty, a to ve výši 11 464 Kč. Žalobci požadovali také zákonný úrok z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Dle ustanovení § 2254 odst. 2 věty první občanského zákoníku při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Účastníci si ve smlouvě tuto lhůtu pro vrácení jistoty prodloužili, když se ve smlouvě dohodli, že částka složené jistoty bude žalobcům vrácena do 3 pracovních dnů po uhrazení všech plateb, které měli žalobci dle této smlouvy zaplatit. Podnájem byl ukončen dne [datum] (tento den připadal dle kalendáře na sobotu). Jelikož se žalovaným nepodařilo prokázat, že by žalobci v tento den měli jakékoliv nedoplatky vyplývající z podnájemní smlouvy, byli žalovaní povinni vrátit jim jistotu (resp. její zbylou část ve výši 11 464 Kč) do 3 pracovních dnů ode dne skončení podnájmu, tedy do [datum]. Dnem následujícím se žalovaní dostali do prodlení s úhradou (vrácením) této částky. Z tohoto důvodu soud přiznal žalobcům právo na úrok z prodlení z dlužné částky 11 464 Kč až od [datum] do zaplacení (výrok I.) a za období od [datum] do [datum] tento požadovaný zákonný úrok z částky 11 464 Kč zamítl (výrok II.).

70. Soud si je vědom ustanovení § 2235 odst. 1 občanského zákoníku, dle kterého se k ujednáním zkracujícím práva nájemce podle zvláštních ustanovení o nájmu bytu nepřihlíží. Rovněž si je vědom znění ustanovení § 2239 občanského zákoníku, dle kterého se nepřihlíží k ujednáním, která ukládají nájemci zjevně nepřiměřené povinnosti. Dle názoru soudu se však sjednáním doby v podnájemní smlouvě pro vrácení jistoty ve lhůtě 3 pracovních dnů po uhrazení všech plateb, které měli žalobci uhradit dle podnájemní smlouvy, nezkrátila práva žalobců ani se nejednalo o ukládání zjevně nepřiměřených povinností. Žalobcům nadále svědčilo právo (do vrácení jistoty) na obvyklý úrok ze složené jistoty, soud má dále za to, že i v zájmu podnájemců může být např. to, aby nemuseli platbu (z titulu vrácení kauce) nejprve přijímat a pak následně (při zjištění nedoplatků) de facto znovu odesílat. Dle názoru soudu je tedy možné, aby se nájemce a podnájemce platně dohodli i na pozdějším vrácení kauce, aniž by to znamenalo zkrácení podnájemce na jeho právech.

71. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byli žalobci ve věci úspěšní ve výši 52,30 % - rozsudkem přiznaná částka 11 464 Kč, 5 % úrok z prodlení ročně z částky 26 000 Kč od [datum] do [datum] (částka 1 968,98 Kč), 5 % úrok z prodlení ročně z částky 11 464 Kč od [datum] do zaplacení (pro účely náhrady nákladů řízení vyčísleno ke dni vyhlášení rozsudku částkou 546,50 Kč), 11,75 % úrok z prodlení ročně z částky 11 464 Kč od [datum] do zaplacení (pro účely náhrady nákladů řízení vyčísleno ke dni vyhlášení rozsudku částkou 1 287,97 Kč). Naopak v části, ve které byla žaloba zamítnuta, tedy co do částky 12 500 Kč, 11,75 % úroku z prodlení ročně z částky 23 964 Kč od [datum] do [datum] (částka 30,86 Kč), 11,75 % úroku z prodlení ročně z částky 12 500 Kč od [datum] do zaplacení (pro účely náhrady nákladů řízení vyčísleno ke dni vyhlášení rozsudku částkou 1 404,37 Kč), byli žalobci neúspěšní (47,70 %). Žalobcům vznikly náklady v celkové výši 44 279,12 Kč sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 959 Kč dle položky 2 písm. c) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 26 368 Kč, tj. za 8 úkonů právní služby po 3 296 Kč dle § 7, § 12 odst. 4 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, písemné podání ve věci samé ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], vyjádření žalobců ve věci samé ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], písemný závěrečný návrh ve věci samé ze dne [datum], 8 režijních paušálů za 8 úkonů právní pomoci po 300 Kč, ztráty času v celkové výši 1 600 Kč za 16 půlhodin po 100 Kč, cestovného v celkové výši 2 684,03 Kč za 1x cestu [obec] - [obec] a zpět (celkem 312 km) dne [datum] [značka automobilu], [registrační značka], o průměrné spotřebě 8,77 l [číslo] km a ceně benzinu a opotřebení dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., cestovného v celkové výši 2 749,73 Kč za 1x cestu [obec] - [obec] a zpět (celkem 312 km) dne [datum] [značka automobilu], [registrační značka], o průměrné spotřebě 8,77 l [číslo] km a ceně benzinu a opotřebení dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., a 21 % DPH. Jelikož byli žalobci úspěšný ve výši 52,30 %, náleží jim náhrada nákladů řízení ve výši 4,6 % (52,30 % - 47,70 %), tedy ve výši 2 036,80 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovaným povinnost zaplatit společně a nerozdílně náklady řízení k rukám zástupce účastníka.