15 C 233/2021-82

Rubrum

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený obecnou [údaje o zástupci] pro zaplacení 30 421,40 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 421,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 689,76 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 731,64 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení, a to ve splátkách po 1 000 Kč, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek, počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se touto žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky s tím, že je provozovatelem elektroenergetické distribuční soustavy a je držitelem licence [číslo] na distribuci elektřiny. Pracovníky společnosti [právnická osoba], zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne 4. 6. 2019 kontrolou [číslo] dne 8. 10. 2019 kontrolou [číslo] zjištěno, že na odběrném místě [obec a číslo], [PSČ] [obec], byl prováděn neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Následkem výše uvedeného jednání vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody.

2. Kontrolou uvedeného odběrného místa dne 4. 6. 2019 byl zjištěn a zdokumentován odběr elektrické energie z neměřené části elektroinstalace. Byla provedena kontrola v hlavní domovní skříni (dále jen„ HDS“), kde byly zjištěny připojené neměřené vodiče [příjmení] [anonymizováno] mm2, které se vodivě dotýkaly na přívodní straně k pojistkovým spodkům fází L2, L3. Toto neoprávněné připojení nebylo tedy v HDS jištěno žádnou pojistkou. Další kontrolou elektroměrového rozvaděče bylo zjištěno porušení prostředků proti neoprávněné manipulaci, konkrétně odstraněná provozní plomby na krytu neměřených částí elektroinstalace. Kontrolou elektroměrového rozvaděče bylo zjištěno, že přívodní a odvodní fázové vodiče, které slouží pro připojení elektroměru, jsou vodivě spojeny. Hlavní jistič 3x25A byl v zapnuté poloze a do objektu v době kontroly tak proudila neměřená elektřina pouze ve dvou fázích, jak bylo prokázáno kontrolním měřením napětí a průtoku proudu. Za přítomnosti Policie České republiky byl odběr bez měřicího zařízení zdokumentován a ukončen. Oznámení o výsledku kontroly odběrného místa spolu s poučením bylo ponecháno v poštovní schránce žalovaného. Při stanovení náhrady škody je množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny určeno na základě změřených nebo jinak zjistitelných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. V případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody se stanoví výpočtem dle ustanovení § 9 odst. 3 až 8 vyhlášky 82/2011 Sb., o měření elektřiny a způsobu stanovení náhrady škody. V tomto případě je náhrada škody vypočtena dle § 9 odst. 1 uvedené vyhlášky. Neoprávněný odběr probíhal minimálně po dobu 730 dnů, a to od posledního pravidelného odečtu dne 4. 6. 2017 do zjištění neoprávněného odběru dne 4. 6. 2019. Celková spotřeba elektřiny žalované za dobu neoprávněného odběru činila 862 kWh. Spotřeba je vypočtena ze spotřebičů, které zjistila Policie ČR dne 4. 6. 2017, a to dle Metodiky výpočtu spotřeby elektřiny s ohledem na využití instalovaných elektrospotřebičů, jejich typické příkony, dobu provozu spotřebičů, popř. zohledňuje i roční období a další parametry. Výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr zjištěný dne 4. 6. 2019 = celková spotřeba elektřiny za období 730 dnů x cena za 1 kW dle § 9 odst. 9 Vyhlášky = (862, [číslo] kWh - 0,000 kWh) x 5, [číslo] Kč/kWh = 4 902,61 Kč. Provozovatel distribuční soustavy má rovněž právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru byly vyčísleny dle ceníku dodavatelské společnosti platného ke dni zjištění neoprávněného odběru. Celkovou částku nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 10 787,15 Kč představuje souhrn služeb poskytnutých externí společností. Náklady na zjištění neoprávněného odběru byly dodavatelské společnosti žalobkyní již uhrazeny. Neoprávněným odběrem elektřiny tak byla žalobkyni způsobena škoda v celkové výši 15 689,76 Kč O této skutečnosti byl žalovaný žalobkyní informován dopisem ze dne 2. 7. 2020.

3. Kontrolou dne 8. 10. 2019 [číslo] byl zjištěn a zdokumentován odběr elektřiny z neměřené části elektroinstalace. Kontrolou HDS umístěné na sloupu nízkého napětí, bylo zjištěno neoprávněné napojení na přípojku nízkého napětí pomocí kabelu CYKY 2x1,5mm2, kdy fázový vodič neměřeného kabelu byl připojen na přívodní svorku nožové pojistky v jedné fázi. Neměřený kabel byl veden přes pozemek k rodinnému domu, kde byl ukončen zásuvkou. Táto zásuvka, byla pod napětím, jak bylo prokázáno kontrolním měřením napětí. Za přítomnosti Policie České republiky bylo neoprávněné napojení zdokumentováno a ukončeno. Oznámení o výsledku kontroly odběrného místa spolu s poučením bylo žalovanému ponecháno v poštovní schránce. I v tomto případě je náhrada škody vypočtena dle § 9 odst. 1 shora uvedené vyhlášky. Neoprávněný odběr probíhal minimálně po dobu 31 dnů, a to dle zjištění Policie ČR ode dne 7. 9. 2019 do zjištění neoprávněného odběru dne 8. 10. 2019. Celková spotřeba elektřiny žalované za dobu neoprávněného odběru činila 37 kWh. Spotřeba je vypočtena ze spotřebičů, které zjistila Policie ČR dne 8. 10. 2019, a to dle Metodiky výpočtu spotřeby elektřiny. Výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr zjištěný dne 8. 10. 2019 = celková spotřeba elektřiny za období 31 dnů x cena za 1 kW dle § 9 odst. 9 Vyhlášky = (37, [číslo] kWh - 0,000 kWh) x 5, [číslo] Kč/kWh = 210,43 Kč. Celkovou částku nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 14 521,21 Kč představuje souhrn služeb poskytnutých externí společností. Neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobkyni způsobena škoda v celkové výši 14 731,64 Kč, která se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 210,43 Kč a náhrady nákladů spojených se zjištěním a přerušením neoprávněného odběru ve výši 14 521,21 Kč vč. DPH vypočítané dle vyhlášky. O této skutečnosti byl žalovaný žalobkyní informován dopisem ze dne 2. 7. 2020.

4. Žalobkyně dne 9. 11. 2020 vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky vystavením faktury [číslo] splatné dne 30. 11. 2020, a faktury [číslo] splatné dne 30. 11. 2020. Žalobkyně dne 9. 11. 2020 a 15. 12. 2020 vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky, žalovaný však nereagoval.

5. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že je osobou těžce zdravotně postiženou a jeho zdravotní stav je velmi nepříznivý. Žalovaný je po vážné nehodě, která se odehrála v červenci 2010, při které prodělal polytrauma – poškození hlavy a mozku, kombinované s poraněním sleziny a jater a navíc s masivním oboustranným zhmožděním plic a otevřenou frakturu nohy. Následkem nehody jsou trvalé a nevratné. Žalovaný trpí trvalou duševní poruchou, a to organickým postižením CNS a organickou poruchou osobnosti v kombinaci s chronickým alkoholismem. V důsledku toho mu byla omezena zdejším soudem svéprávnost a byla mu ustanovena opatrovnice [jméno] [příjmení], jeho sestra. Na adrese [obec a číslo] žili v inkriminované době kromě žalovaného další osoby, např. [jméno] [příjmení], rovněž psychicky nemocný. Žalovaný dále rozporoval výpočet odebrané elektrické energie i výši nákladů za zjištění neoprávněného odběru. Rovněž rozporoval pasivní věcnou legitimaci žalovaného, když nárok na náhradu škody vyžaduje, aby bylo zjištěno porušení právní povinnosti, kdo za toto porušení odpovídá, dále pak aby byla prokázána škoda (v tomto případě jako čistá finanční újma) na straně žalobce, a dále příčinná souvislost mezi jednáním škůdce a škodou samotnou. Ani v jednom z žalobcem popsaných případů však není prokázáno, že by za požadovanou škodu byl odpovědný žalovaný. Nebylo tedy zjištěno a prokázáno porušení právní povinnosti, které by způsobil, a souvislost tohoto porušení s uplatněnou škodou. Navrhl proto zamítnutí žaloby.

6. Z protokolu o neoprávněném odběru elektřiny ze dne 4. 6. 2019 má soud za prokázané, že pracovníky společnosti [právnická osoba], zplnomocněnými žalobcem k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne 4. 6. 2019 kontrolou [číslo] zjištěno, že žalovaný na odběrném místě [obec a číslo] provádí neoprávněný odběr elektřiny.

7. Z výpočtu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny č. k. [číslo], výpočtu spotřeby a cenového rozhodnutí ERÚ pro daný kalendářní rok má soud za prokázané, že pro výpočet výše škody za neoprávněný odběr elektřiny je nutné stanovit množství neoprávněně odebrané elektřiny. Toto bylo zaznamenáno bez platné smlouvy o sdružených službách dodávky elektrické energie užívaným elektroměrem. Takto zjištěná hodnota byla ohodnocena cenou odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr zjištěný dne 4. 6. 2019 jako celková spotřeba elektřiny za období 730 dnů x cena za 1 kW dle § 9 odst. 9 Vyhlášky = (862, [číslo] kWh - 0,000 kWh) x 5, [číslo] Kč/kWh = 4 902,61 Kč.

8. Z protokolu o neoprávněném odběru elektřiny ze dne 8. 10. 2019 má soud za prokázané, že pracovníky společnosti [právnická osoba], zplnomocněnými žalobcem k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne 8. 10. 2019 kontrolou [číslo] zjištěno, že žalovaný na odběrném místě [obec a číslo] provádí neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy.

9. Z výpočtu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny č. k. [číslo], výpočtu spotřeby a cenového rozhodnutí ERÚ pro daný kalendářní rok má soud za prokázané, že pro výpočet výše škody za neoprávněný odběr elektřiny je nutné stanovit množství neoprávněně odebrané elektřiny. Toto bylo zaznamenáno bez platné smlouvy o sdružených službách dodávky elektrické energie užívaným elektroměrem. Takto zjištěná hodnota byla ohodnocena cenou odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr zjištěný dne 8. 10. 2019 jako celková spotřeba elektřiny za období 31 dnů x cena za 1 kW dle § 9 odst. 9 Vyhlášky = (37, [číslo] kWh - 0,000 kWh) x 5, [číslo] Kč/kWh = 210,43 Kč.

10. Z potvrzení o zaplacení dodavatelské společnosti ze dne 6. 1. 2021 má soud za prokázané, že celkovou částku nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 10 787,15 Kč a 14 521,21 Kč představuje souhrn služeb poskytnutých externí společností. Mezi služby externí společnosti spadá zejména práce techniků na místě, zajištění potřebné kvalifikace techniků, opotřebení nástrojů, dopravné, administrativní zpracování případu, příprava podkladů a materiálů k samotné práci techniků, a jiné činnosti, které jsou nezbytné k provedení kontroly a zjištění na místě, zda se jedná o situaci neoprávněného odběru. [příjmení] je dále navýšena o daň z přidané hodnoty.

11. Z faktury [číslo] [číslo] z výpisů z účtu žalobkyně má soud za prokázané, že žalobkyně uhradila [právnická osoba], s.r.o. částky za kontrolu neoprávněných odběrů a řešení netechnických ztrát, přičemž v příloze k faktuře účtovali za zjištění neoprávněného odběru žalovaného částku 8 915 Kč, respektive 12 001 Kč Tyto částky žalobkyně společnosti zaplatila.

12. Z rámcové smlouvy o poskytování služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě ze dne 1. 4. 2014 a čestného prohlášení má soud za prokázané, že žalobkyně a [právnická osoba], s.r.o. uzavřeli smlouvu o poskytování služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě.

13. Z oznámení dodavatele o úpravě ceny ze dne 17. 12. 2018 má soud za prokázané, že [právnická osoba], s.r.o. oznámila žalobkyni změnu za služby včetně kontrol za neoprávněné odběry, kdy částka za kontrolu při nezjištění neoprávněného odběratele činí 8 280 Kč a kontrola odběrného místa při odběru z neměřené části zařízení distribuční soustavy činí 12 001 Kč.

14. Z usnesení Policie ČR ze dne 13. 7. 2020 má soud za prokázané, že policie odložila stíhání žalovaného při podezření ze spáchání trestného činu krádeže, kterého se měl dopustit tím, že neoprávněně připojil dva neměřené vodiče na přívodní stranu pojistek v hlavní domovní skříni, z elektroměrového rozvaděče odstranil provozní plombu a neoprávněně odebíral elektrickou energii. V usnesení je konstatován nepříznivý zdravotní stav žalovaného, který byl omezen na svéprávnosti, které vylučuje jeho postavení před soud i jeho trestní stíhání.

15. Z faktury [číslo] má soud za prokázané, že žalobkyně vyúčtovala opatrovnici žalovaného za neoprávněný odběr žalovaného částky 12 174,91 Kč a 12 966,74 Kč.

16. Z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne 4. 6. 2019 a 8. 10. 2019 a z oznámení z 2. 7. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně oznámila žalovanému výsledky kontrol odběrného místa na adrese [obec a číslo], kdy došlo k neoprávněnému odběru.

17. Z rozsudku zdejšího soudu, lékařské zprávy a posudku o invaliditě má soud za prokázané, že žalovaný je rozsudkem zdejšího soudu ze dne 28. 11. 2018 č.j. 26 Nc 518/2018-93 omezen na svéprávnosti na dobu 5 let. Opatrovníkem byla žalovanému jmenována [jméno] [příjmení]. Žalovanému byl přiznán invalidní důchod na základě posudku o invaliditě ze dne 12. 3. 2018 z důvodu jeho nepříznivého zdravotního stavu. Žalovaný utrpěl při autonehodě dne 17. 7. 2010 devastující poranění jater, kontuzi plic, přičemž přetrvává masivní organický psychosyndrom a deficit kognitivních a mnestických funkcí, celková míra poklesu pracovních schopností činí 70% a platnost posudku byla stanovena trvale.

18. Z výpisu z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že žalovaný je podílovým spoluvlastníkem pozemku st. p. [číslo] jehož součástí je dům [adresa].

19. Z upomínky ze dne 15. 12. 2020 předžalobní výzvy ze dne 6. 1. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala žalovanému upomínku s výzvou k zaplacení dne 15. 12. 2020 a dne 6. 1. 2021. Na výše uvedené upomínky nebylo ze strany žalovaného žádným způsobem reagováno.

20. Podle § 51 odst. 1 písm e) bod 2 z. č. 458/2000 Sb., energetický zákon, neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je mimo jiné odběr měřený měřicím zařízením, které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy. Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje (odst. 2). Podle § 74 téhož zákona neoprávněným odběrem plynu je a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřený plyn, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynem, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti nebo příslušenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno plynárenským podnikatelem nebo jehož připojení jím nebylo schváleno, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém plynovodu nebo na zařízení distribuční soustavy, zařízení přepravní soustavy, zařízení pro výrobu nebo těžbu plynu nebo zařízení pro uskladňování plynu, g) odběr plynu bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní. V případě, že při změně dodavatele plynu probíhá odběr plynu v odběrném místě zákazníka po dobu kratší než 10 pracovních dnů bez smluvního subjektu zúčtování evidovaného pro odběrné místo zákazníka, nejedná se o neoprávněný odběr plynu a odpovědnost za odchylku nese budoucí subjekt zúčtování. Neoprávněnou přepravou plynu je a) využití služby přepravy plynu bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl, b) využití služby přepravy plynu při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností, c) využití služby přepravy plynu uskutečněné v rozporu s podmínkami obsaženými v [příjmení] provozovatele přepravní soustavy. Neoprávněnou distribucí plynu je a) využití služby distribuční soustavy bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl, b) využití služby distribuční soustavy při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností, c) využití služby distribuční soustavy uskutečněné v rozporu s podmínkami obsaženými v [příjmení] provozovatele distribuční soustavy, d) využití služby distribuční soustavy bez umožnění přístupu k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného plynového zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Neoprávněným uskladněním plynu je a) uskladnění bez uzavřené smlouvy na uskladnění plynu nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou na uskladnění plynu, b) uskladnění při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností. Neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu se zakazují. Při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu. Při neoprávněné přepravě plynu, neoprávněné distribuci plynu nebo uskladnění plynu je osoba, která neoprávněně využívá službu přepravy plynu, službu distribuční soustavy nebo uskladnění plynu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu.

21. Podle § 9 odst. 12 vyhl. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody, součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.

22. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

23. Soud se především zabýval otázkou pasivní věcné legitimace, přičemž dospěl k závěru, že žalovaný je v této věci pasivně věcně legitimován. S ohledem na zjištěné skutečnosti vyplývá, že subjektem odpovědným za zjištěný neoprávněný odběr, a tedy i za škodu jím způsobenou, je žalovaný jako osoba, která na odběrném místě bydlela a odebírala elektřinu. Odpovědnost odběratele za neoprávněný odběr je podle energetického zákona koncipována na principu objektivity, tedy bez ohledu na zavinění. Je proto nerozhodné, kdo zavinil neoprávněný odběr. Jedná se o odpovědnost absolutní, bez možnosti liberace (např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25Cdo 2412/2009, 25Cdo 229/2000 a 25Cdo 2617/2010). Stanovení objektivní odpovědnosti odběratele je legislativní konstrukcí, která zvýhodňuje žalobkyni jako provozovatele distribuční soustavy. Ústavní soud ve svém rozhodnutí vedeném pod sp. zn. I. ÚS 202/2006 toto zvýhodnění opakovaně shledal ústavně přípustným, neboť řádná evidence spotřeby elektrické energie a ochrana proti neoprávněným odběrům zabezpečují zájem na stabilitě rozvodné soustavy. Přípustnost přitom Ústavní soud hodnotil na základě testu proporcionality (legitimní cíl, schopnost zvoleného prostředku cíle dosáhnout, nezbytnost prostředku, přiměřenost újmy způsobené základním právům ve vztahu k zamýšlenému cíli). To odpovídá i účelu náhrady škody za neoprávněný odběr, kterým je v prvé řadě poskytnutí náhrady za elektřinu odebranou (neoprávněně) právě odběratelem. V řízení je prokázáno, že v době neoprávněných odběrů žalovaný na adrese [adresa]. Žalovaný je zároveň spoluvlastníkem ideální dotčené nemovitosti a byl jím i v době neoprávněných odběrů.

24. Pokud šlo o uplatňovanou výši náhrady škody, pak žalobkyně kontrolou ze dne 4. 6. 2019 a 8. 10. 2019 zjistila, že žalovaný na odběrném místě [obec a číslo] provádí neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Následkem výše uvedeného jednání žalovaného vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody. Výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr zjištěný dne 4. 6. 2019 za 730 dnů činí 4 902,61 Kč, a dne 8. 10. 2019 za 31 dnů činí 210,43 Kč. Při stanovení náhrady škody bylo postupováno v souladu s ustanovením § 51 odst. 3 Energetického zákona a s ustanovením § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., kdy množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny je určeno na základě změřených nebo jinak zjistitelných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. V případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny dle ustanovení § 9 odst. 1 uvedené vyhlášky, množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody se stanoví výpočtem dle ustanovení § 9 odst. 3 až 8 vyhlášky. V této věci byla zjištěna skutečná škoda, tj, skutečné množství neoprávněně odebrané elektřiny, jak požaduje § 9 odst. 1 Vyhlášky, a to pomocí Metodiky výpočtu spotřeby elektřiny s ohledem na využití instalovaných elektrospotřebičů, jejich typické příkony, dobu provozu spotřebičů, která zohledňuje i roční období a další parametry. Cenu neoprávněně odebrané elektřiny žalovaný nerozporoval. Žalovaný za uvedená období neoprávněně odebral elektřinu ve výši 862 kWh a 37 kWh. Zjištěná neoprávněně odebraná elektřina byla násobena cenou za 1 kWh pro případy neoprávněných odběrů dle příslušného cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ve výši 5, [číslo] Kč/kWh. Výsledná škoda za neoprávněně odebranou elektřinu činí 4 902,61 Kč (862 * 5, [číslo]) a 210,43 Kč (37 * 5, [číslo]). V dané věci je třeba striktně rozlišovat tržní cenu (popř. ceníkovou cenu) za 1 kWh a cenu za 1 kWh v případech neoprávněného odběru (tj. cenu za 1 kWh dle příslušného cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Tržní cena (popř. ceníková) za 1 kWh je cena stanovená smluvními podmínkami mezi obchodníkem s elektřinou a zákazníkem. V této věci však žalovaný neměl uzavřenou smlouvu na dodávku elektřiny. Jedná se proto o neoprávněný odběr, a to bez uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, popř. smlouvy o připojení. Je proto nutné vyloučit jakýkoliv smluvní základ, podle kterého by mohl soud použít tržní cenu za 1 kWh dle příslušné sazby. Cena za 1 kWh neoprávněně odebrané elektřiny pro žalovaného jako domácnost pro rok 2019 dle Cenového rozhodnutí ERÚ [číslo] dle Cenového rozhodnutí ERÚ [číslo] činí 5, [číslo] Kč/kWh.

25. Pokud šlo o nezbytně nutné náklady, které jsou součástí náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem, jedná se o částku ve výši 10 787,15 Kč u neoprávněného odběru ze dne 4. 6. 2019 a částku ve výši 14 521,21 Kč u neoprávněného odběru ze dne 8. 10. 2019. Ustanovení § 51 odst. 3 energetického zákona a ustanovení § 9 odst. 12 vyhlášky 82/2011 Sb. výslovně stanoví, že nezbytně nutné náklady jsou součástí náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem. Vyhláška i energetický zákon hovoří o mimořádných výdajích. Nejedná se proto o běžné činnosti, které žalobkyně jako distributor vykonává. Žalobkyně je sice velkou společností, ale není v jejich silách zajistit prostřednictvím svých zaměstnanců veškerou činnost, která vyplývá z předmětu podnikání žalobkyně. Odhalování neoprávněných odběru je právě takovou vysoce kvalifikovanou činností, pro kterou běžný technik žalobkyně nemá potřebnou specializaci, schopnosti, vybavení atd. Žalobkyně má na zhruba 3 700 000 odběrných míst a v terénu pouze cca 1 500 techniků. Jejich činností je primárně údržba distribuční sítě, nikoli odhalování neoprávněného odběru. I z tohoto důvodu pro žalobkyni představují neoprávněné odběry mimořádné výdaje, nikoli běžnou každodenní agendu. Vymáháním pohledávek plynoucích z neoprávněných odběrů žalobkyně vystupuje s péčí řádného hospodáře. K poskytování vybraných služeb v oblasti měření elektrické energie pro žalobkyni jako distributora elektřiny, a to zejména služeb souvisejících s odhalováním a řešením neoprávněných odběrů elektřiny, je od 1. 6. 2014 zmocněna společnost [právnická osoba], která se stala ve sdružení se spol. [právnická osoba] vítězem zadávacího řízení konaného v rámci veřejné zakázky na služby ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění. V tomto konkrétním případě se na straně žalovaného jedná o ID 04 – odběr bez měřícího zařízení (není smluvně ujednáno) a o ID 06 - odběr z neměřené části zařízení distribuční soustavy – ostatní„ T“ případy, a to dle ceníku služeb spol. [právnická osoba] ze [anonymizována dvě slova] účinného od 1. 1. 2019. Jde o položku [číslo] (v ceně 8 915 Kč bez DPH) a položku [číslo] (v ceně 12 001 Kč bez DPH). Žalobkyně tuto částku uhradila na základě faktury vystavené výše uvedeným dodavatelem služeb. Výše neoprávněně odebrané elektřiny je vedlejší, stěžejní je skutečnost o tom, že byl spáchán neoprávněný odběr. Dle ústavního nálezu sp. zn. III. ÚS 1476/16 náklady se dle příslušného právního předpisu považují za součást náhrady škody. Nejde tedy o náklady v pravém slova smyslu. Tato právní konstrukce je sice v daném případě pro stěžovatelku relativně nepříznivá, nicméně skutečností zůstává, že jde o prokazatelné náklady, které v souvislosti se zjištěním neoprávněného zásahu do elektroměru vedlejší účastnice musela vynaložit, a konstrukce tohoto nákladu jako součásti náhrady škody je tedy ospravedlnitelná. Neoprávněný odběr byl postaven najisto, v důsledku čehož vedlejší účastnice podala žalobu na náhradu škody. Kdyby neoprávněný odběr potvrzen nebyl, nebyla by vedlejší účastnice ani oprávněna jakoukoliv škodu po stěžovatelce požadovat, a tudíž by ani tyto náklady na zjištění neoprávněného odběru (dle právní konstrukce součást náhrady škody) nebylo možno po stěžovatelce požadovat… (shodně např. nález ÚS sp. zn. II. ÚS 1740/14, rozhodnutí Městského soudu v Praze č.j. 13 Co 5/2020-157, rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci č. j. 29 Co 322/2019-97, rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, č. j. 69 Co 392/2020-96, rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci č. j. 29 Co 163/2019–164, rozhodnutí Krajského soudu v Praze č. j. 25 Co 35/2020-192, rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě č. j. 57 Co 179/2021-79)

26. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to i co do požadovaných úroků z prodlení dle § 1970 zákona č. 82/2012 Sb., občanského zákoníku, a rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

27. O lhůtě k plnění soud rozhodl v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., kdy soud může určit lhůtu k plnění delší než 3 dny, případně povolit splátky. S ohledem na výši žalované částky a na zdravotní a finanční situaci žalovaného, uložil soud zaplacení dlužné částky ve splátkách.

28. Provedení navržených důkazů svědeckými výpověďmi pracovníků [právnická osoba], s.r.o. a DVD soud považoval za nadbytečné, neboť žalovaný neoprávněný odběr na dané adrese nerozporoval, rozporoval pasivní věcnou legitimaci žalovaného a výši náhrady škody.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 150 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, podle kterého jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Důvody zvláštního zřetele hodné soud spatřuje v závažném zdravotním stavu žalovaného a výši jeho invalidního důchodu.

Poučení