15 C 247/2017- 287

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Monikou Primusovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa žalobkyně a svědka], [část obce] zastoupená advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa žalovaného] zastoupený advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 147 775,65 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 122.500 Kč s úrokem z prodlení z částky 122.500 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V té části, kde se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 25.241,50 Kč s úrokem z prodlení z částky 25.241,50 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, se žaloba zamítá.

III. Vzájemný návrh žalovaného, aby žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit žalovanému částku 163.224,08 Kč s úrokem z prodlení z částky 163.224,08 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, se zamítá.

IV. Ve vztahu k žalobě žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 104.109,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Ve vztahu ke vzájemnému návrhu žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 9.631,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 9 na náhradě nákladů řízení částku 3.856 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 9 na náhradě nákladů řízení částku 18.826 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 147.775,65 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] [část obce], a pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec]. Účastníci jsou bývalí manželé a byť spolu uzavřeli dohodu o vypořádání, tato nebyla vložena ve lhůtě 3 let od právní moci do katastru nemovitostí a účastníci se proto podle § 741 o.z. stali spoluvlastníky uvedených nemovitostí. Střecha uvedeného domu byla dlouhodobě ve špatném technickém stavu. Na havarijní stav a potřebu rychlé opravy žalobkyně žalovaného upozorňovala, tento však nereagoval. V zimě [rok] [rok] byl stav havarijní a došlo k zatékání. Z tohoto důvodu nechala žalobkyně střechu havarijně opravit. Opravu provedla [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ [právnická osoba]“), které žalobkyně uhradila po dokončení a předání díla dne [datum] celkovou cenu ve výši 295.551,30 Kč. Věc kompletně vyřizoval manžel žalobkyně pan [celé jméno svědka]. Podle § 1136 písm. b/ o.z. žalobkyně žádala po žalovaném náhradu nutných zachraňovacích nákladů. Protože spoluvlastnický podíl žalovaného na nemovité věci činí id. 1/2, jeho podíl na náhradě nákladů za havarijní opravu činí 147.775,65 Kč. Na výzvu k úhradě ze dne [datum] žalovaný nereagoval.

2. Žalovaný v podání ze dne [datum] ([číslo listu] spisu) nárok uplatněný žalobou neuznal s odůvodněním, že žalobkyně neprokázala, že by skutečně vynaložila tvrzené peněžní prostředky na výměnu střešní krytiny. Příjmový doklad č. [číslo] ze dne [datum] neprokazuje skutečné předání peněžních prostředků zhotoviteli, navíc je nevěrohodný, když faktura č. [číslo] měla být vystavena dne [datum] s uvedením formy úhrady„ hotově“ (tedy v rozporu se zákonem o omezení plateb v hotovosti), téhož dne měla být zaplacena částka ve výši 246.942 Kč v hotovosti, přičemž zbývající částka ve výši 48.541 Kč měla být poukázána na účet zhotovitele převodem. Není rozumný důvod pro to, aby celá smluvená cena díla nebyla rovnou uhrazena na bankovní účet zhotovitele převodem. Dle informací žalovaného navíc žalobkyně ani její manžel takovouto částkou v hotovosti nedisponovali. Ust. § 1136 o.z. pak vyžaduje, aby náklad na společnou věc byl vynaložen v zájmu ostatních spoluvlastníků. Je to však výhradně žalobkyně, v jejímž zájmu byly tvrzené náklady vynaloženy, neboť je to právě žalobkyně se svým manželem, která od rozvodu manželství se žalovaným výlučně užívá dům, aniž by umožnila jeho spoluužívání žalovanému, resp. aniž by byla ochotna se jakkoliv dohodnout na mimosoudním vypořádání vzájemných poměrů. Z cit. ustanovení se dále podává, že spoluvlastník má právo toliko na náhradu nákladů vynaložených na záchranu věci v nutném rozsahu. K zamezení zatékání do domu, jež žalobkyně označuje za havarijní stav, nebylo však nutné měnit střešní krytinu v rozsahu celé plochy střechy.

3. Žalobkyně v podání ze dne [datum] ([číslo listu] spisu) uvedla, že fakturou č. [číslo] jí byla vyúčtována "rekonstrukce střechy v havarijním stavu". Z příjmového pokladního dokladu vyplývá, že částka 295.483,30 Kč (správně 295.483 Kč – pozn. soudu) byla zaplacena, a to v části 246.942 Kč hotově a v části 48.541 Kč na účet. Oprava střechy byla realizována. Částku hradila žalobkyně na svůj výlučný majetek z prostředků ze společného jmění manželů s [celé jméno svědka]. Oprava střechy je v zájmu všech spoluvlastníků, neboť bez funkční střechy by došlo ke značnému poškození a znehodnocení domu, tj. zásadnímu snížení hodnoty společného majetku. Nejednalo se o zlepšení domu ani rekonstrukci, ze které by mohli profitovat pouze někteří spoluvlastníci nebo uživatelé. Jednalo se o záchranu společného majetku a žalovaný z něho měl přímý prospěch minimálně tím, že nedošlo ke snížení hodnoty jeho spoluvlastnického podílu. Žalobkyně nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že mu neumožňuje spoluužívání domu, neboť ten o takové užívání nikdy nepožádal, ani jinak o užívání domu neprojevil žádný zájem. Historicky na dům přispěla žalobkyně, resp. její otec, který po uzavření manželství koupi domu zaplatil. Při rozvodu se účastníci dohodli, že dům připadne bez náhrady zpět žalobkyni, nicméně dohodu o vypořádání společného jmění žalovaný přes svůj slib nevložil do katastru nemovitostí a žalobkyně si toho všimla až po uplynutí 3 leté lhůty, po které nastala fikce vypořádání. Žalovaný se se žalobkyní odmítá o dodržení sjednaného vypořádání bavit a chce ze vzniklé situace na úkor rodiny žalobkyně kořistit. Je to žalobkyně, která má zájem dohodnout se na zrušení spoluvlastnictví a navrhla k tomu žalovanému několik možností řešení, včetně toho, kdy by oba účastníci dům převedli svému nejmladšímu synovi. Žalovaný činí naopak vše proto, aby nedošlo k mimosoudnímu řešení. Tvrzení žalovaného, že střechu nebylo nutné opravovat v celé ploše, je v rozporu s možnostmi technického řešení opravy. Podle stanoviska zhotovitele [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] nebylo možno opravit pouze část střešní krytiny a rozsah, v jakém byla oprava provedena, je rozsahem minimálním.

4. V podání ze dne [datum] ([číslo listu] spisu) žalovaný uvedl, že žalobkyní tvrzené náklady na opravu střechy: 1/ nelze považovat za náklady, které bylo třeba vynaložit na záchranu věci, neboť: a/ nehrozilo bezprostřední zničení domu ani pozbytí jeho funkční či estetické podstaty v důsledku zatékání – dle vyjádření žalobkyně byla střecha domu ve špatném technickém stavu dlouhodobě; v zimě [rok] [rok] hrozilo podle žalobkyně údajně zatékání, přesto žalobkyně nechala střechu údajně„ havarijně“ opravit až v lednu [rok], b/ žalobkyni ničeho nebránilo využít postupu předvídaného v ust. § 1129 odst. 1 o.z. a obrátit se na žalovaného se žádostí o přijetí rozhodnutí ve věci realizace takové významné záležitosti, c/ pokud tak žalobkyně neučinila a nevyrozuměla žalovaného o nutnosti opravy či výměny střešní krytiny (v důsledku čehož neměl žalovaný příležitost podílet se na přijetí rozhodnutí o výměně střešní krytiny), není vůči němu rozhodnutí žalobkyně ohledně správy společné věci účinné a žalobkyně tak nemůže po žalovaném požadovat více než poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení domu ve smyslu ust. § 1136 písm. a/ o.z., 2/ nelze považovat za nutný náklad ve smyslu § 1136 písm. b/ o.z., když: a/ z fotodokumentace předložené žalobkyní je zřejmé, že k zamezení případného zatékání do domu nebylo třeba měnit střešní krytinu v celém rozsahu, ale stačilo vyměnit toliko jednotlivé poškozené šindele, přičemž takovýto postup byl technologicky možný (variantami bylo použít hydroizolační lepenku ve dvou vrstvách, vytržení vadných šindelů a instalace nových na jejich místo, či kompletní nová vrstva šindelů na vrstvu původní). Žalobkyně, resp. její manžel, však bez jakékoliv konzultace se žalovaným zvolili postup, který nebyl jediným možným technologickým postupem, natož postupem nutným (mj. v rámci tohoto postupu došlo k namontování zcela odlišného druhu krytiny). Byly tak nadbytečně vykonány práce spočívající v demontáži celé stávající krytiny, jejím odvozu, objednávání a pokládání krytiny nové, v důsledku čehož došlo k enormnímu nárůstu nákladů, b/náklady tvrzené žalobkyní byly vynaloženy v nadbytečném rozsahu též z hlediska: aa/samotné výměry plochy střechy – podle faktury č. [číslo] bylo demontováno celkem 162 m2 krytiny, následně dodáno 175 m2 krytiny nové, ačkoliv zastavěná plocha domu podle katastru nemovitostí činí pouze 102 m2 – fakturované práce tedy nemohly být v tomto rozsahu vůbec provedeny, resp. náklady na takovéto práce nemohly být účelně vynaloženy, bb/ zvoleného druhu nové střešní krytiny, když oproti původnímu asfaltovému šindeli (např. Guttatec 4TAB (129,23 Kč/m2 vč. DPH) zvolila žalobkyně bez jakékoliv konzultace se žalovaným krytinu Drdlík v nákupní ceně 483,98 Kč/m2 vč. DPH, tedy krytinu cca 4x dražší než asfaltový šindel Guttatec, nepočítaje v to skutečnost, že opětovným použitím šindele by zřejmě odpadla potřeba budování podkladového roštu ze střešních latí, použití střešní fólie atd. Dále žalovaný pro případ, že by soud nárok žalobkyně shledal opodstatněný, vznesl námitku započtení ve výši 165.277,35 Kč, jež je vyčíslena ke dni [datum], kdy se jedná pohledávku vůči žalobkyni na vydání bezdůvodného obohacení získaného žalobkyní v souvislosti s užíváním domu nad rámec jejího spoluvlastnického podílu bez právního důvodu (bez rozhodnutí většiny spoluvlastníků nebo dohody spoluvlastníků anebo rozhodnutí soudu), a to s odkazem na rozhodnutí sp. zn. [spisová značka]), kdy v období od [datum] do [datum] se žalobkyně jako výhradní a výlučná uživatelka domu na úkor žalovaného obohatila nejméně o částku ve výši 360.000 Kč (36 měs. x 10 tis. Kč/měs). K úhradě této částky vyzval žalovaný žalobkyni dopisem ze dne [datum], který žalobkyně převzala dne [datum]. Žalovaný dále upozornil, že žalobkyně začala požadavky na úhradu nákladů vynaložených údajně na záchranu domu, na vyasfaltování cesty, kácení dřevin apod. účelově požadovat až poté, co byla neúspěšná se svou žalobou o vložení jejího vlastnického práva k předmětným nemovitostem do katastru nemovitostí, kdy řízení v této věci bylo skončeno na základě rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně a žaloba žalobkyně byla zamítnuta, resp. poté, co vzala zpět své dovolání vůči tomuto rozsudku a dovolací řízení bylo dne [datum] zastaveno. Žalobkyně jen zneužívá práva a snaží se žalovaného nutit k tomu, aby svůj podíl na domě převedl na žalobkyni. Takové zneužití práva a šikana ovšem nemůže požívat ochrany. Žalobkyni pak nelze přiznat náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nesplnila svou povinnost zaslat žalovanému předžalobní výzvu. Z výzvy přiložené k žalobě datované dne [datum] vyplývá, že tato byla zasílána ze strany advokáta [titul] [jméno] [příjmení], který tak měl činit na základě plné moci. V daném případě však k výzvě byla přiložena speciální plná moc udělená žalobkyní dne [datum] pro řízení před katastrálním úřadem a ve věci následné žaloby na neplatnost rozhodnutí katastrálního úřadu, kdy soudní řízení v této věci skončilo shora cit. rozsudkem [název soudu]. Právní mocí rozhodnutí o skončení uvedeného řízení plná moc zanikla.

5. V podání ze dne [datum] ([číslo listu] spisu) žalobkyně uvedla, že z dohody o vypořádání společného jmění manželů vyplývá, že účastníci si nemovitosti v jejich společném jmění rozdělili a žalovaný tak souhlasil s tím, že žalobkyně bude výlučně užívat dům v [obec]. Ačkoli věcně právní účinky dohody nenastaly a uplatnila se fikce vypořádání společného jmění, nemění to nic na platnosti tohoto souhlasu. Dále soudu předložila fotografie horních pokojů domu, z nichž vyplývá, že v domě bylo a je dostatek místa pro to, aby jej mohl užívat též žalovaný. Žalobkyně mu v užívání nikdy nebránila. Nárok žalovaného z titulu náhrady za užívání domu neuznává, ani pokud jde žalovaným tvrzenou výši 10.000 Kč měsíčně. Tato částka je nepřiměřeně vysoká.

6. V podání ze dne [datum] žalovaný uvedl, že v dohodě o vypořádání majetkových vztahů ze dne [datum] se účastníci dohodli o otázce společného bydlení, nikoliv však o tom, kdo bude nemovitosti (nadto celé, tedy rodinný dům vč. pozemků) užívat (pojem„ užívání“ je přitom odlišným pojmem od pojmu„ bydlení“, který zahrnuje toliko část užívání). Žalovaný nikdy neudělil souhlas s tím, aby žalobkyně užívala celé nemovitosti (vč. pozemků), resp. aby užívala nemovitosti nad rámec svého spoluvlastnického podílu, navíc bezúplatně. Pokud by soud měl za to, že souhlas žalovaného s obýváním domu byl i přes neúčinnost dohody vysloven účinně, tak dohoda řešila vypořádání společného jmění manželů (dále jen„ SJM“) a v souladu s tím je třeba souhlas s bydlením žalobkyně v domě považovat toliko za souhlas do doby vypořádání SJM - k tomu došlo na základě zákonné fikce ke dni [datum], a to tak, že k tomuto dni se žalobkyně a žalovaný stali spoluvlastníky nemovitostí (nejpozději k tomuto dni pak souhlas musel pozbýt účinků, neboť každý z účastníků dohody se stal výlučným vlastníkem spoluvlastnického podílu na nemovitostech a ohledně nakládání se společnými nemovitostmi se začalo uplatňovat zákonné pravidlo, podle něhož právo každého ze spoluvlastníků věc užívat je omezeno stejným právem ostatních užívat věc podle velikosti podílu (vč. pravidel majorizace apod.) – pokud žalobkyně užívala nemovitosti v rozsahu převyšujícím její spoluvlastnický podíl na nich, je povinna vydat bezdůvodné obohacení jí takto získané. Pokud by soud měl za prokázanou existenci souhlasu žalovaného s užíváním nemovitostí žalobkyní nad rámec jejího spoluvlastnického podílu, pak za situace, kdy žalovaný současně nikdy neudělil souhlas tím, aby takové užívání bylo bezplatné, by žalovaný měl nárok na náhradu za újmu spočívající v nemožnosti užívání nemovitostí v rozsahu jeho spoluvlastnického podílu za období od [datum] do [datum] přinejmenším ve výši 360.000 Kč, k jejíž úhradě žalobkyni vyzval. Žalobkyně se musela dozvědět o absenci souhlasu ze strany žalovaného nejpozději ke dni [datum], kdy byl vydán rozsudek [název soudu] č.j. [číslo jednací], když v rámci tohoto řízení žalovaný projevil vůli být nadále spoluvlastníkem nemovitostí, resp. nejpozději okamžikem doručení výzvy k úhradě peněžního plnění za užívání nemovitostí ze strany žalobkyně. Předloženými fotografiemi pak žalobkyně pouze potvrzuje užívání celého domu ze strany své osoby, neboť na těchto fotografiích jsou vidět věci ve vlastnictví žalobkyně (skříňky, postele, koberec, obývací stěna), žalovaný v rodinném domě žádné věci uloženy nemá; naopak celé nemovitosti užívá žalobkyně a její manžel (viz fotografie využívání parkovacího stání na parc. [číslo] v k.ú. [obec] před domem). Skutečnost, že žalobkyně uvedené pokoje vyklidila a nafotila jako„ téměř prázdné“ ještě neznamená, že nemovitosti neužívá nad rámec svého spoluvlastnického podílu. Tyto jen dokládají, že žalobkyně nakládá s nemovitostmi jako jejich výlučný vlastník, když žalovanému tímto způsobem oktrojuje, které pokoje v domě má žalovaný užívat. Z výše uvedených důvodů žalovaný navrhl vypracování znaleckého posudku k určení výše bezdůvodného obohacení žalobkyně získaného v daném období užíváním celých nemovitostí nad rozsah jejího spoluvlastnického podílu. K tvrzení žalobkyně, podle něhož oprava byla činěna tak, aby byla co nejlevnější, jakož i že opravu nebylo možné provést jiným způsobem v daném místě, když původní střecha nebyla postavená klasickým způsobem, žalovaný uvedl, že původní střešní krytinou byl eternit, který byl následně v rámci rekonstrukce domu nahrazen asfaltovými šindeli a k posouzení dané otázky navrhl vypracování znaleckého posudku. Dále uvedl, že žalobkyně neprokázala, že by uvedené náklady skutečně vynaložila ona, že by pan [celé jméno svědka] byl oprávněn zastupovat žalobkyni ve věci opravy střechy, když dům nespadá do SJM žalobkyně a p. [celé jméno svědka], přičemž pan [celé jméno svědka] nebyl ustanoven správcem nemovitostí se souhlasem většiny spoluvlastníků nemovitostí.

7. Žalobkyně při jednání dne [datum] vypověděla ([číslo listu] [číslo listu] až [číslo listu] spisu), že se žalovaným mají tři děti, dceru [jméno] [příjmení] a syny [jméno] a [celé jméno]. Za trvání manželství se žalovaným před nastěhováním do předmětné nemovitosti bydleli v [obec] v bytě, poté její otec ze svých prostředků koupil dům v [část obce] asi v roce [rok], začali ho rekonstruovat. Celou rekonstrukci hradil její otec. Jednalo se o rozsáhlou rekonstrukci, v rámci níž se rovněž dělala střecha. Pokud jde o rekonstrukci střechy, žalovaný se s firmou dohodl na kanadském šindeli, začalo se to drolit, padat dolů, pak se dozvěděla, že v této ploše se tato střešní krytina nedává, když se o to začala zajímat a žalovaného s tím stále„ obtěžovala“, jak říkal, oznámil jí, že tam dal druhou nebo třetí jakost, takže to nevydrželo ani [počet] let. Žalovaný tam bydlel do roku [rok], poté se odstěhoval, rozvedli se v roce [rok]. V domě s nimi nejdříve bydlely všechny tři děti, potom tam bydlel prostřední syn, nejmladší syn a nyní již jen její současný manžel, s nímž uzavřela manželství v roce [rok], do domu se nastěhoval tak dva roky předtím. Syn [celé jméno svědka] bydlel chvíli v pronajatém bytě, pak se vrátil, pak dostal od dědečka byt a ještě bydlel v domě na [část obce] u jejího manžela. V letech [rok] [rok] v domě bydleli v podstatě sami. Pokud jde o technický stav střechy, tak původní šindel se nejdříve se kroutil, pak začalo zatékat pod střechu. Změny na střeše začala pozorovat už v roce [rok], šlo to postupně, pak se to začalo kroutit v celých pásech, odpadávat. Žalovaného několikrát vyzývala telefonicky i emailem, aby se přijel podívat, avšak nedostavil se. Obsahem této komunikace bylo, že by se s ním potřebovala dohodnout, co se tím bude dělat, že už je to kritický stav, loupe se to, začíná zatékat do domu a že se to musí nějak řešit. Zatékat začalo tak rok předtím, pod střechu na půdě a potom do jednoho z dětských pokojů pod půdou, tam začalo zatékat hodně, jednalo se o období konec jara, léto [rok]. Našli si [právnická osoba], kterou jim doporučili z okolí. Zatékání se projevovalo pod oknem na kraji střechy, pak ještě začalo zatékat podél střešního okna. Na podzim se začala střecha odkrývat, zjistilo se, že tam není izolace, proto tam začalo zatékat. [právnická osoba] [právnická osoba] si našli na podzim, pan [příjmení] se na to přišel podívat, řekl jim, že se střecha musí shodit, protože se šindele nedají vyměnit v pásech. Oprava proběhla během podzimu – konec podzimu, začátek ledna, v roce [rok] [rok] Smlouvu měla ústní, rozpočet na střechu jim pan [příjmení] udělal. Zajišťoval to manžel. Od manžela ví, že tam nebyla izolace v některých místech, kde měla být, tak vůbec pod tou krytinou nebyla, že to bylo špatně přidělaný, bylo jim vysvětleno, že částečnou opravu střechy nelze udělat. Nová střecha byla provedena z nějakého plastu. Opravu střechy za ni vyjednával manžel, byl jako objednatel. Opravu hradila ze svých prostředků, které měla z prodeje svého auta. Opravu hradila zálohově vždy, když přivezli nějaký materiál nebo potřebovali na něco dalšího, tak pan [příjmení] řekl a peníze mu vydala, pak se dělalo to doúčtování, které se platilo někdy v lednu. Platila celkem 4x – 5x, vždy jak peníze potřeboval. Na tyto částky nebyly vystavovány doklady, sepisovali si to a pak se udělalo závěrečné vyúčtování. V hotovosti platila 240.000 nebo 250.000 Kč. Zbytek v částce 48.000 Kč nebo 46.000 Kč za práci apod. se posílal na účet z jejich společného účtu. V hotovosti platila z důvodu, že když potřeboval na materiál, dala mu to do ruky a mohl jet nakupovat. Žalovaný po odchodu z domu tam ještě ze začátku jezdil na návštěvu za dětma a když ho vyzýval obecní úřad jako spolumajitele nemovitosti k dání souhlasu ke spoustě věcí. Žalovaný žalobkyni nikdy nežádal, že by se chtěl do domu vrátit, že by tam chtěl bydlet, dům užívat. Prostoru tam však bylo dost. Klíče od domu odevzdal synovi rok či dva poté, co odešel. K dotazu, zda mu je dal sám žalovaný nebo ho žádala, uvedla, že ne, že starší syn je přivezl, že jí přinesl klíče od táty. Z domu odešel žalovaný sám pro neshody v manželství. Žalovaný poté bydlel chvíli u své sestry v pronajatém bytě a pak se odstěhoval do bytu, který opustili. V rámci rozvodového řízení měli dohodu, s níž přišel sám žalovaný, protože její rodiče platili i jejich společnou chatu, žalovaný přišel s tím, že v rámci toho, že to všechno platili její rodiče, tak že si žalobkyně nechá dům s dětmi a on že si nechá tu chatu, protože k ní má blízký vztah. V domě zůstaly i věci žalovaného, nábytek po dětech, ve třech místnostech, které jsou volné, nevyužívané - skříně po dětech, sektorový nábytek, gauč, postel. Nevyužívaná je nahoře malá ložnice a dvě větší ložnice, velká terasa nahoře, půlka terasy k jedné ložnici, záchod nahoře v podstatě také nepožívají, používají ten dole, koupelny jsou tam také dvě. Pracuje jako zdravotní sestra v domově seniorů a ošetřovatelském centru. Její čistý měsíční příjem je 25.000 26.000 Kč. Má společný účet s manželem, majitelem účtu je ona. Hrubý měsíční příjem manžela, který je OSVČ, je různý, někdy 80.000 Kč, někdy 20.000 Kč, někdy žádný. Prostředky, které vynaložila na opravu střechy, získala kupní cenou za prodej auta [typ auta] [typ auta] (necelých 400.000 Kč), které kupovala v roce [rok] jako použité (stáří jeden rok) před uzavřením manželství se současným manželem, doklad o prodeji již nemá. Zálohy na střechu předával panu [příjmení] manžel, který se o to staral. Peníze měli doma ve skříňce v obýváku. Měsíční náklady spojené s užíváním domu jsou plyn - 4.200 Kč, elektřina - 1.300 Kč, vodné a stočné - kolem 1.500 Kč, dále platí pojistku. Tyto náklady jsou hrazeny ze společného účtu. Původní rekonstrukci domu zajišťoval žalovaný. Dům má jedno patro, přízemí, sklep a půdu. Ve sklepě je prádelna, sklep na zeleninu, sprchový kout, v přízemí je kuchyň, koupelna, jídelna, obývací pokoj, chodbička se záchodem a schodiště nahoru, kde je malá ložnice, kterou užívali se žalovaným, a děti měly tři pokoje. Když se odstěhovala dcera, tak se přestěhovali do jejího pokoje, a mladšímu synovi zbyla ložnice a velký obývák, pak je zde další pokoj, celkem čtyři pokoje a záchod. Nahoře obývají jen ložnici. Půda je přístupná po schodech. Pokud jde o původní skladbu střechy, byly tam krokve, na tom něco nataženého (nějaká izolace – neví přesně) a na tom ty došky. Dřevěné podbití tam původně nebylo. Při sundávání původní střešní krytiny byl všude nepořádek, loupala se jako papír. Pod střechu zatékalo, byla celá zkroucená a padala dolů. Jako místa, kde zatékalo, žalobkyně označila na fotografiích č. 1, 6 a 3 - střešní okno v dětském pokoji, v rohu to bylo nejvíce (flek na zdi – nyní to již vyschlo), zatékalo na půdě, neví, a z druhé strany to nebylo ani uzavřené za žalovaného, kdy zapomněl dodělat krytí z té strany střechy. Na fotografii č. 2 je ložnice se skříní po žalovaném, zabudovanou postelí, poličkou, kde měl své knihy, jedná se o volný pokoj. Na fotografii č. 7 je sprchový kout dole. Fotografie č. 5 znázorňuje další volný pokoj, kde bydlel starší syn, je zde ještě nábytek, který měli společný se žalovaným. Na fotografii č. 4 je vidět asfaltová plocha, kterou udělali s manželem, když pršelo, byli po kotníky ve vodě a blátě, předtím to několikrát štěrkovali, což bylo neudržitelné. Žalovaný o tom byl informován, opět se nepřijel podívat, aby se dohodli. O vyasfaltování rozhodla žalobkyně s manželem. Fotografii detailu střechy pořídil manžel žalované před rekonstrukcí, posílala ji i žalovanému, aby se přijel podívat. Na fotografie a/ - c/ je vidět západní strana střechy. Na fotografii d/a e/ je vidět východní strana střechy. Na fotografii f/ je vidět východní strana, kde byl pouze natažený igelit, takže to nechali zadělat na horní terase. Odfouknuté dílce byly v celém rozsahu střechy. Do domu zatékalo při dešti, bylo to horší, když foukal vítr ze západní strany. Manžel byl na půdě, viděl, že půda byla už dost promočená, protože přes ni se to dostávalo do spodnějšího patra, na půdě byl, až když si všimli toho fleku. Na opravu střechy jim byla doporučena [právnická osoba], která zjistila, že šindele nejdou vyměnit v pásech. Jiné dodavatele neoslovili. S firmou se radila, co je nejrozumnější a poradili jí toto. Pokud jde o údržbu střechy, čistili okapy, prořezávali jehličnany v okolí. Střešní krytinu vybrala [právnická osoba], poradili jí tuto variantu jako nejjednodušší a nejlevnější a že dlouhodobě vydrží, ne pár let s tím, že asfaltový šindel v této ploše není vhodný. O panu [příjmení] se dozvěděla z okolí, předtím se s ním neznala, její manžel asi také ne. Zadání pro pana [příjmení] bylo, aby se přijel podívat na střechu a řekl, co s tím, dohodli se na sundání střechy, manžel s ním mluvil jako první. Pokud jde o věci umístěné v daných pokojích, tak postel budoval ještě žalovaný, skříň – šatník vedle je žalovaného, nechal ji tam, v ní měl poté věci mladší syn. Dále v pokoji mladšího syna je gaučík po jejím dědečkovi, psací stůl a police na knihy, v dalším pokoji je sektorový nábytek, který tam byl, když tam ještě bydlel starší syn, postel si odstěhoval a nábytek tam zůstal, je to všechno ještě z dob žalovaného, byly pořízeny za trvání manželství s ním, tyto věci nepožívá. Koberec v pokoji u mladšího syna kupovali s manželem, v druhém pokoji zůstal původní, v malé ložnici je také původní koberec. V pokojích bydleli synové, byl to vlastně jejich nábytek. O vybavení domu se se žalovaným v rámci vypořádání nedohadovali. Žalovaný si vzal, co potřeboval, co se mu nevešlo do bytu, tak tam nechal. Tyto věci tedy akceptovala, pokoje však nevyužívá. Žalovaný může užívat ty tři volné pokoje nebo může využívat ten jeden, který užívá ona, a ona si vezme ty tři. Vztah jejího manžela a žalovaného není dobrý. Pokud jde o možnost soužití se žalovaným v domě, tolerovat se dá vše. Nepamatuje si, že by ze strany jejího manžela došlo k fyzického násilí vůči některému členu rodiny. Děti za ní na návštěvy nedochází.

8. Žalovaný při jednání dne [datum] vypověděl ([číslo listu] až [číslo listu] [číslo listu] spisu), že v domě bydlel od začátku roku [rok] do května [rok], z domu odešel proto, že se obrazně řečeno v ložnici potkal s panem [celé jméno svědka]. Dům byl zakoupen z prostředků otce žalobkyně s tím, že tyto byly dány rodině k vytvoření rodinného sídla. Rovněž rekonstrukce domu byla hrazena z prostředků otce žalobkyně. Dům zakoupili v roce [rok], střecha byla z čtvercových azbestových šablon. Pokud jde o skladbu střechy, byl prkenný záklop nad trámy a na záklopu byla azbestová šablona. Izolaci si nevybavuje. Po technické stránce rekonstrukci vyřizoval on. Původní střecha se celá sejmula vyjma záklopu, dala se tam folie a přes to bonský šindel. V roce [rok], kdy odešel z domu, to bylo netknuté, žádné zatékání nebylo. Poté dům navštěvoval ze začátku sporadicky, následně vůbec. Do domu jezdil do roku [rok] kvůli mladšímu synovi, vozil ho tam, odvážel, uvnitř byl asi třikrát. Nevšiml si zatékání do domu. Poté byl se žalobkyní ve styku pouze emailem nebo telefonicky. Žalobkyně ho informovala o stavu střechy, že je tam třeba udělat nějaké opravy. Poprvé se na něj obrátila v tom roce, kdy proběhla daná rekonstrukce, v roce [rok] nebo [rok]. Chtěla, aby se přijel podívat, ale hrozilo fyzické napadení jeho osoby ze strany manžel žalobkyně, který mu několikrát telefonicky vyhrožoval, že si to s ním srovná. Důvodem byly finanční problémy týkající se obou synů. Když se na něj žalobkyně obrátila ohledně střechy, reagoval na to pouze ústně tak, že pokud tam bydlí a chce dům udržovat, tak ať si ho udržuje. Dále žalobkyně chtěla souhlas s pokácením stromů, který nakonec dal. Rovněž mluvila o asfaltové cestě před domem, reagoval tak, že se mu to nelíbí, že s tím nesouhlasí. Žalobkyně ho žádala o úhradu nákladů na střechu a na pokácení stromů s tím, že reakce byla na bázi, že žalovaný dům neužívá, tak nevidí důvod, proč by se na tom měl finančně podílet. Dům nechtěl užívat, považoval to za zcela nemožné. Nikdy žalobkyni nežádal, že se tam chcete zpátky nastěhovat. Náklady na údržbu domu nehradí, neboť dům vůbec nevyužívá. Pokud se v rámci rozvodového řízení se žalobkyní dohodl, že dům připadne žalobkyni a jemu chata, tak své stanovisko změnil především kvůli tomu, že dům byl koupen a rekonstrukce byla dělaná proto, že tam budou děti, očekával, že možná jedno z dětí tam zůstane, avšak vztahy v rodině se začaly velice zhoršovat, tak byl nakonec rád, že ke vkladu nedošlo. Jeho vztahy s dětmi jsou normální, až velmi dobré, stýkají se spolu. Bydlí v obecním bytě na [obec]. Novou střechu neviděl. Užívá chatu, která byla součástí dohody o vypořádání. Žalobkyně ji nikdy užívat nechtěla. Žalobkyně ho vyzvala k řešení střechy tak půl roku před rekonstrukcí. Zatékání do domu zmínila až v rámci této komunikace.

9. Svědek [jméno] [příjmení] při jednání dne [datum] vypověděl ([číslo listu] [číslo listu] až [číslo listu] [číslo listu] spisu), že smluvní vztah týkající se opravy dané střechy měl se žalobkyní a panem [celé jméno svědka], obrátil se na něj pan [celé jméno svědka], poznali se na této akci, kdy dělá spoustu střech v okolí, asi si všiml firmy na autě a oslovil ho. Svědek prohlédl střechu, domluvili se na zběžné opravě a týden nebo 14 dní na to začali sundávat krytinu z té slunečné strany, kde to bylo nejvíce poškozené, byla rozpadlá a pod krytinou chyběla pojistná folie, pokud tam byla, tak jen na částech střechy, byla zpečená. Druhá strana střechy byla zčásti také ve špatném stavu, takže se rozhodli vyměnit celou střechu. Původně se tam šlo s tím, že by to opravili před zimou. Cenová nabídka na celou střechu se vytvořila při zjištění těchto závad. Práce se však poté tak rozšířily, že se dělala konečná faktura, zálohově ho vyplácela žalobkyně nebo pan [celé jméno svědka]. Pokud jde o původní složení střechy, tak tam bylo podbití, které se rozpadalo, z jedné části už zatékalo, takže před zimou chtěli dát alespoň pojistnou folii, byla tam změť palubek a prken, takže zčásti dělali i záklop. Na půdě viděl, že tam zatéká, a to ze strany od komína, to je slunečná strana - západ. Záklop dělali na západní straně, která byla nejvíce postižená, v rozsahu asi 5 metrů. Folie se dávala po celém domě. Šindel již nedávali, řekl [příjmení], že za dva, tři roky by na tom byli stejně, šindel, který tam byl, byl asi ten nejlevnější, co kdy viděl, nyní mohli dát dražší šindel, ale měl na skladě plastovou recyklovanou krytinu Česká šablona – Drdlíkova, která se tam hodí. Jednal s panem [celé jméno svědka] i žalobkyní. Pokud jde o jednotlivé platby, tak v hotovosti byly asi tři v řádu desítek tisíc Kč tak po 40.000 Kč, jednalo se o platby za materiál a zčásti za práci, poslední platba byla převodem na účet. Na platby v hotovosti byly faktury nebo příjmové listy. Po předložení faktury a příjmového pokladního dokladu svědek uvedl, že celková částka za střechu byla 296.551,30 Kč. K rozdílu mezi celkovou částkou uvedenou na faktuře (296.551, 30 Kč) a na příjmovém pokladním dokladu (295.483 Kč) se nedokázal vyjádřit s tím, že do účetnictví zanesl fakturovanou částku. Celou střechu dostal zaplacenou. V případě šindele se jednalo o metrové šablony, které se trhaly, rozpadaly v ruce, nebylo možno sundat pouze část původního šindele. Částečná oprava byla možná tak, že by každá strana střechy byla jiná, východní strana střechy byla ve stavu, že by možná rok vydržela, byla vyměněna proto, aby střecha byla jednotná. Pokud je na faktuře uvedena položka Palubky smrk klasik 27 m2, tak tyto se použily na opravu záklopu , 27 m2 je i s prořezem, kdy se z toho použije třeba 20 metrů a 7 metrů je prořez, svou předchozí výpověď opravuje tak, že na podbití se použilo zhruba 20 m2, z toho většina na západní stranu a zbytek na východní stranu na napojení vikýře. Pokud by krytina byla nahrazena stejným šindelem, který tam byl původně, bylo by to efektivní asi tak na rok, dva, česká šablona je o málo dražší, ale kvalitnější. Cena u krytiny, kterou tam dali, je asi od 800 do 1.200 Kč na m2 a u šindele kolem 800 Kč. Bonské šindele lze použít na rodinné domy, ale v současné době se od toho upouští, neboť nemá trvanlivost jako klasické střechy. Pojistná folie tam byla pouze částečně, částečně ji nenašli. S panem [celé jméno svědka] se poznal na dané akci, nyní se moc nestýkají, protože oba jezdí na motorce, občas spolu vyjeli. Měl uzavřenou ústní smlouvu se žalobkyní a panem [celé jméno svědka]. Fotografie předložené žalobkyní odpovídají tomu, co tam viděl při prohlídce . 1 m2 šablony Drdlík se dodává za cenu od 1.200 do 1.500 Kč podle složitosti střechy. V daném případě dodal krytinu za nějakých 513 za m2, nakupuje ji od 800 Kč a výše, v daném případě byla cena ovlivněna tím, že měl krytinu na skladě. Asfaltové šindele Guttatec nepoužívají, protože s tím nejsou dobré zkušenosti. Jiné způsoby opravy střechy např. posyp, tmelení, nemají dlouhodobou trvanlivost. Danou střechu shledal v havarijním stavu. Na faktuře uvedl, že střecha je v havarijním stavu, neboť viděl, že do ní zatékalo, nikdo ho o toto nežádal. Krytina Drdlík je položena na prkenném záklopu, kde je pojistná folie. Stejně kvalitní a levnější by byla plechová krytina.

10. Svědek [celé jméno svědka] při jednání dne [datum] vypověděl ([číslo listu] [číslo listu] až [číslo listu] spisu), že žalobkyně je jeho manželkou pět let. Jeho vztah k žalovanému je negativní, na čemkoliv se se žalovaným domluví, tak nic neplatí, např. slíbil, že bude platit za svého syna složenky za bydlení u svědka [celé jméno svědka], avšak nezaplatil ani jedinou splátku. V daném domě bydlí 10 – 12 let, bydlí tam pouze se žalobkyní, před sedmi lety se odstěhoval její mladší syn. Původní střecha byla ze šindele, který byl nabit přímo na latě nebo palubky, žádná folie tam nebyla, zhoršení stavu střechy si všimli 3 roky před rekonstrukcí, z větší části na straně, která je přikloněna ke stromům, na druhé straně to bylo v menší míře. Začalo zatékat na půdu a pak už i okolo okna a na terasu. Do pokoje přímo nezatékalo, začínalo zatékat přes terasu do chodby, jednalo se o rozhraní půdy, krajní zeď, roh krajní zdi v chodbě v předsíni. Začal hledat firmu, oslovil asi tři, z toho dvě mu dali návrh na stržení celé střechy a položení klasických tašek, což by bylo velice nákladné, šindel všechny tři firmy zavrhli jako nesmysl a nakonec cenově apod. Vyhrála firma pana [příjmení], který nabídl plastové tašky. S panem [příjmení] jednal svědek sám nebo se žalobkyní. Pan [příjmení] po prohlídce střechy udělal návrh, který odsouhlasili, přivezl materiál a řekl si o zálohu, která mu byla vyplacena. Domluvili se na tom, že pan [příjmení] rozkryl část střechy, zjistil, že pod ní není lepenka, docházelo tak k intenzivnímu zatékání, pan [příjmení] řekl, že v tomto stavu to nemá smysl opravovat, protože oprava by byla provizorní. Pan [příjmení] jim řekl, jaká krytina by tam byla cenově nejvhodnější, když nechtějí dělat celé krovy atd. a pak v podstatě cenu dodržel. Cena byla kolem 294.000 Kč, hradili ji částečně zálohově (za materiál, lešení, postavení lešení, za práce). Zálohu platili asi třikrát a pak došlo ke konečnému vyúčtování, kdy bude doplacen rozdíl. Částky v hotovosti platili z peněz z prodeje auta nebo dvou aut, které byly napsány na žalobkyni, peníze byly v krabici/pod krabicí na čaj v jídelně, obýváku. Po předložení faktury a příjmového podkladního dokladu uvedl, že byla zaplacena cena uvedená na faktuře, která je správná. Žalovaného vyzývali k řešení spousty věcí, nikdy žádnou neřešil. Pokud jde o střechu, byl vyzýván telefonicky, sms, emailem. Žádali, aby se na to přijel podívat a zhodnotil, jak se bude oprava provádět, reakce nebyla žádná. Žalovaný byl informován o stavu střechy, nijak nereagoval. Rovněž byl informován o dalších věcech souvisejících s domem – jednalo se o úpravu svodů ze střechy, což obci přislíbil, pak s obcí přestal komunikovat, dále o příjezdové cesty, kdy den před zahájením prací jim sdělí, že s tím nesouhlasí. Svědek musel udělat nové izolace kolem domu, terasu, nechat prořezat stromy a další. Žalovaný buď na výzvy nereagoval nebo reagoval na poslední chvíli, avšak negativně, vyjma stromů, které odsouhlasil. V domě užívají se žalobkyní 1 ložnici ze 4 nahoře a dole kuchyň, sociální zařízení a obývák. Nahoře jsou čtyři pokoje, záchod a šatna. Neví o tom, že by se žalovaný dožadoval užívání domu, nikdo mu v tom nebránil, na jejich pozvání reagoval vždy negativně, když se měl zúčastnit i jen toho, jak se práce na domě budou provádět, nikdy nedorazil. Svědek je živnostníkem v oboru doprava. Žalobkyně prodala dvě auta, která byla psaná na ni, tyto zakoupila před uzavřením manželství s ním. Žalobkyně má svůj bankovní účet, on nikoliv. Cokoliv žalovaný slíbí, nedodrží. Žalovanému nikdy nevyhrožoval. Proti mladšímu synovi žalobkyně nic nemá, došlo mezi nimi k hádce. Stromy u domu se prořezávaly průběžně, žalovaný se na tom nikdy nepodílel. Jejich společný účet je veden na žalobkyni. Po jeho nastěhování do domu se dělala izolace kolem domu, dostavba schodů na terasu, obložení terasy, obložení vnitřních prostor dřevem, udělání točitého dřevěného schodiště atd. Žalovaný se na ničem nepodílel s tím, že některé práce se dělaly ještě v domě, kdy účastníci nebyli rozvedeni. Tyto úpravy hradila žalobkyně nebo její rodiče. Pokud jde o dispozice domu, dole je vstupní chodba, další chodba, chodba se vstupem do prvního patra, WC, za schodištěm je komora, dále kuchyň, koupelna a schodiště do sklepa, kde je kotelna a další koupelna, sklepní prostory, vlevo od kuchyně je jídelna, na ni navazuje obývák, za jídelnou je terasa, po vstupu do prvního patra je vpravo šatna a vstup do třech ložnic, vlevo je WC a vstup do jedné ložnice, dále jsou zde dvě terasy. V domě je půda. Pokud jde o výběr střešní krytiny, šlo mu prioritně o to, aby se tam nějaká krytina dala a dál nezatékalo. Pokud jde o ostatní poptávané firmy, nedošlo ani ke konkrétní nabídce. Střecha je nyní v naprostém pořádku. Pokud jde o původní skladbu, tak pod šindelem chyběla lepenka. Šindele se odfukovali rok od roku více, jednalo se o asfaltovou šindel. Když napadl sníh nebo přišly velké poryvy větru, tak se to ulámalo a spadávaly ty ohnuté části, ucpávaly okapy, z okapů to teklo na fasádu. Následovaly by tedy daleko větší škody, kdyby se to nechalo být. Pokud jde o místa zatékání do domu, uvedl, že první nejzávažnější zatékání bylo, jak jsou vstupní dveře, tak z terasy po zdi do chodby začalo zatékat (fotografie č. 4). Na fotografiích detailů střechy je vidět zvednutí šindelů. Na fotografii č. 1 je dětský pokoj mladšího syna, kde zatékalo okolo střešního okna. Fotografie jednotlivých pokojů jsou z letošního roku. S položením asfaltové plochy před domem byl žalovaný minimálně dva měsíce dopředu seznámen, den před započetím prací vyslovil nesouhlas s tím, že by se tam měla dát zámková dlažba, což by dle sdělení firem, se kterými se o tom bavil, vyšlo minimálně o polovinu dráž. Lokální oprava střechy nebyla možná z důvodu chybějící izolace, rovněž nechtěli mít střechu s částečně starou a částečně novou krytinou. Pan [příjmení] střechu zaměřil a udělal rozpočet, který v podstatě dodržel. Firma, kterou žalovaný najal na různé údržby nebo rekonstrukce domu, tyto provedla pouze částečně nebo vůbec, díky čemuž vyhořeli, kanalizace je bez revizní šachty. Stávající krytinu střechy nevybíral, tato mu byla nabídnuta jako cenově nejschůdnější a pro dané prostředí nejpřijatelnější. S panem [příjmení] se poznali v rámci této akce, potom si občas udělali vyjížďku na motocyklu. Na fotografiích předložených žalobkyní nejsou jeho věci. Je zde vidět stará knihovna po starším synovi žalobkyně s knihami po žalovaném nebo po dětech žalobkyně, dětské kanape, psací stůl. On sám tam žádné věci nemá. Pokud jde o práce spojené s domem, tak tyto pomáhal zařídit žalobkyni. Žalobkyně mu k tomuto plnou moc neudělila, také nikde nefiguruje, nic nepodepisoval. S panem [příjmení] se domlouval se souhlasem žalobkyně. Žádnou nákladovou fakturu související s domem v rámci svého daňového přiznání neuplatnil.

11. Svědek [celé jméno svědka] při jednání dne [datum] vypověděl ([číslo listu] až [číslo listu] [číslo listu] spisu), že v dané věci je otec žalován matkou ohledně částky, kterou jí měl přispět na opravu střechy, jeho vztahy s matkou jsou negativní a s otcem jsou pozitivní. Z domu odešel v patnácti letech kvůli potížím se svědkem [celé jméno svědka]. Když odcházel, střecha domu byla v pořádku. V domě bydlel v prvním patře, naproti ložnici přes chodbu. O žádném zatékání neví. V domě byl naposledy před rokem a půl až dvěma na návštěvě za žalobkyní. Nahoře v domě jsou tři pokoje a ložnice a chodba. Pokud jde o užívání jednotlivých pokojů, tak on měl svůj pokoj - větší (herní) a k tomu přilehlou ložnici, uprostřed vedle chodby byla šatna, kterou užívala žalobkyně, do pokoje po bratrovi, když se odstěhoval, se dávaly různé věci, používal se na sušení, odkládání věcí. Dříve měl zájem, aby mu rodiče část domu převedli, bavili se o tom, teď už o to kvůli špatným vztahům v rodině zájem nemá. Neví o tom, že by žalovaný chtěl po rozvodu rodičů užívat. Otec má byt na [obec] v [obec a číslo]. Nyní neshání lepší nebo jiné bydlení. Nevybavuje si, že by byl někdy odmítnut, vyhozen z domu. Otec dům opustil, protože rodiče spolu měli domluvu, že si žalovaný nechá chatu a žalobkyně dům, který v té době obýval on a jeho bratr, sestra tam byla už jen chvíli, pak se odstěhovala. Na pořízení domu přispěl otec matky. Jeho rodiče se v současné době nenavštěvují. Vztah otce a pana [celé jméno svědka] je velice negativní, není možné, že by se spolu mohli bavit, jakkoliv vycházet. Domů se nevracel rád, neboť tam byl pod psychickým tlakem, pořád od pana [celé jméno svědka] poslouchal nadávání na otce nebo na sourozence. Práce na domě zajišťoval otec. Pokud jde o dispozice domu, tak v přední části je vlevo vstupní chodba, potom vede chodba do kuchyně, vedle je jídelna, pak obývací pokoj, v přízemí je dále koupelna a WC a ve sklepě je sprcha, dům má půdu. Na půdě byly vidět trámy, pak tam byla dřevěná prkna a na tom byla střecha. Při poslední návštěvě domu se byl podívat v patře, v jeho pokoji po něm zůstal stůl, postel, nějaké hračky, nějaké odložené knížky a další věci, výmalba se u něj nezměnila, v ostatních částech domu bylo znovu vymalováno. K fotografiím předloženým žalobkyní uvedl, že na fotografii č. 1 je jeho pokoj, č. 2 je ložnice, kde měl postel, č. 6 je také jeho pokoj – jeho stůl, střešní okno, č. 7 je sprcha ve sklepě, č. 8 je přízemí, č. 5 je bratrův bývalý pokoj. Věci na fotografiích tam byly, když z domu odcházel a když tam byl na návštěvě, u bratra byly další věci navíc v levé části pokoje - odložené knížky a další věci, i pana [celé jméno svědka], kdy dlouho tam byla urna po jeho otci. Když tam byl, bylo tam oproti stavu na fotografiích více věcí (knížek, oblečení atd.). Když tam byl naposledy, nevšiml si ve svém bývalém pokoji zatékání. Když z domu odcházel, dělala se kolem domu spodní izolace a výkop, řešila to matka s panem [celé jméno svědka]. Dále se před domem vybudovala asfaltová plocha s parkováním vedle garáže, s přístavkem. Neví o tom, že by měl otec klíče o nemovitosti. On má doteď své klíče. Spoluužívání nemovitosti jeho otcem není možné kvůli vztahům.

12. V podání ze dne [datum] ([číslo listu] spisu) žalovaný uvedl, že z výpovědi svědka [celé jméno svědka] vyplývá, že v pokojích, které žalobkyně prezentuje jako„ volné“, se ještě v době jeho poslední návštěvy nacházelo vícero odložených věcí patřících žalobkyni i jejímu současnému manželovi vč. urny s ostatky otce p. [celé jméno svědka]. Žalobkyně pak ve své výpovědi potvrdila, že po rozvodu manželství se žalovaným pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti (za účelem skladování oblečení atd.) výlučně užívala jako vlastník rovněž nábytek tvořící původně SJM se žalovaným, kdy tento„ akceptovala“, přičemž z hlediska nastalých následků fikce vypořádání SJM se stala vlastníkem těchto věcí ve lhůtě tří let od zániku SJM. Tyto své věci tak má ve„ volných“ pokojích umístěny, tedy tyto pokoje užívá minimálně za účelem skladování. O tom, že se žalobkyně po celou dobu od zániku SJM chová jako výlučný vlastník nemovitostí a tyto užívá nad rámec svého spoluvlastnického podílu, svědčí též vyjádření žalobkyně ohledně přijetí rozhodnutí o vyasfaltování pozemku před domem, dále o tom, které„ volné“ pokoje má podle ní žalovaný užívat, o tom, že nemovitosti si žalobkyně sama dala pojistit, jakož i vyjádření žalobkyně a svědka [celé jméno svědka] ohledně prací prováděných žalobkyní na domě po odchodu žalovaného. V řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně ohledně existence souhlasu žalovaného s tím, že žalobkyně bude výlučně užívat dům. Pokud jde o možnost žalovaného užívat nemovitost, svědek [celé jméno svědka] se vyjádřil ohledně negativního vztahu žalovaného a p. [celé jméno svědka], což potvrdila i žalobkyně. Uvedené svědčí o nepravdivosti tvrzení žalobkyně ohledně faktické možnosti žalovaného nemovitosti užívat. Dále upozornil na osobní zainteresovanost svědka [celé jméno svědka] v dané věci a dále odchylky ve výpovědi tohoto svědka od výpovědi žalobkyně, např. pokud se týká míst v domě, do kterých mělo podle žalobkyně z důvodu havarijního stavu střechy zatékat, kdy žalobkyně uvádí jako nejvýznamnější místo zatékání dětský pokoj a svědek naopak hovoří o rozhraní půdy, krajní zdi, rohu krajní zdi v chodbě v předsíni, jakož i ohledně skutečné výše ceny díla, kde tvrzení a výpověď žalobkyně je v rozporu s výpověďmi svědků [příjmení] i [celé jméno svědka] (a to o více než 100 tis. Kč v obou případech svědeckých výpovědi). Ze svědecké výpovědi svědka [příjmení] pak vyplývá, že má přátelský vztah ke svědkovi [celé jméno svědka]. Dle žalovaného nebylo prokázáno zatékání do domu v důsledku havarijního stavu střešní krytiny. Ze svědecké výpovědi svědka [celé jméno svědka] vyplývá, že přímo nezatékalo do žádného pokoje. Žalovaný zpochybňuje výpověď žalobkyně ohledně míst zatékání s tím, že zatékání na půdě si žalobkyně mohla všimnout teprve v okamžiku, kdy z půdy měla voda začínat protékat do dětského pokoje (tedy cca po roce zatékání), což koresponduje i s vyjádřením žalobkyně, že na půdu normálně nechodila. Tvrzení, že pod původní střešní krytinou se nenacházela pojistná folie, je nepravdivé, jak vyplývá z výslechu žalovaného a z rozpočtu materiálu a montážních prací na akci„ Stavební úpravy rodinného domku v [adresa] ze dne [datum], varianta šindel, měď. Svědek [celé jméno svědka] sám vypověděl, že do domu začínalo zatékat do chodby, ale přes terasu, což nemohlo být důsledkem vadné střešní krytiny, ale nedostatečné izolace zapuštěné terasy, která byla zajištěna pouze folií, jak potvrdila sama žalobkyně. Střešní krytinu tak nebylo třeba měnit a tvrzení žalobkyně ohledně havarijního stavu zatékání je i z tohoto pohledu nevěrohodné. V horních místnostech domu se pak podle svědka [celé jméno svědka] projevovalo zatékání pouze zatékáním okolo střešního okna (což opět není důvod k výměně střešní krytiny v celé ploše střechy). Rovněž svědek [celé jméno svědka] potvrdil, že při svých návštěvách domu a dětského pokoje si nevšiml žádných známek zatékání. Dle žalovaného nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o havarijním stavu střechy v celém rozsahu, neboť z výpovědi svědka [celé jméno svědka] vyplývá, že východní strana střechy domu v havarijním stavu nebyla. Dle svědka by na místě„ možná rok vydržela“, což posuzováno optikou odhadu tohoto svědka ohledně stáří původní střešní krytiny (5 let namísto skutečných 15 let) znamená, že východní strana střechy domu by na místě mohla vydržet nejméně další tři roky. Navíc výměnu východní strany střechy z estetických důvodů potvrdili svědci [celé jméno svědka] i [příjmení]. Nebylo tak prokázáno, že by částka 295.551,30 Kč představovala skutečné náklady nutné pro záchranu domu. Nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že částečná oprava střešní krytiny je v rozporu s možnostmi technického řešení opravy. Ze svědecké výpovědi svědka [příjmení] naopak vyplynulo, že částečná oprava možná byla např.„ nějakým tmelením, posypem“ apod. Zcela zbytečně pak došlo k výměně celé východní strany střechy. Nebylo prokázáno, že by ve věci opravy střechy bylo osloveno vícero dodavatelů, kdy žalobkyně výslovně uvedla, že jiní dodavatelé (než p. [příjmení]) nebyli osloveni. Výpověď žalobkyně obsahuje mnoho rozporů, kdy zpočátku žalobkyně uvedla, že vše zařizoval její manžel, on byl objednatel, on předával peníze v hotovosti, on jednal s p. [příjmení] atd., přičemž na konci svého výslechu pak uvádí, že se poptala po okolí a byl jí doporučen pan [příjmení], pan [příjmení] jí radil ohledně výběru vhodné varianty řešení. Naopak bylo prokázáno, že objednatelem a tedy i závazným účastníkem dle ústní smlouvy o dílo se [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] nebyla žalobkyně, nýbrž pan [celé jméno svědka], což je vedle účastnické výpovědi žalobkyně a svědeckých výpovědí svědků [příjmení] a [celé jméno svědka] potvrzováno i fakturou č. [číslo], kde p. [celé jméno svědka] uveden jako odběratel, což odpovídá tvrzení žalobkyně v návrhu a předžalobní výzvě. S ohledem na tuto skutečnosti by ani případně plnění ze strany žalobkyně poskytnuté [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] z jejích výlučných prostředků nebylo možné považovat za náklad vynaložený ve smyslu ust. § 1136 písm. b/ o.z., ale toliko za plnění za jiného, resp. plnění bez právního důvodu. Nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně ohledně úhrady částky 295.551,30 Kč [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] v souvislosti s opravou střechy, kdy svědek [příjmení] potvrdil, že v hotovosti převzal toliko částku ve výši cca 120 tis. Kč (tři platby á 40.000 Kč), a to od svědka [celé jméno svědka] (který počet hotovostní plateb potvrdil, přičemž jako celkovou částku ceny díla uvedl částku 194 tis. Kč, počítaje v to zřejmě částku, která měla být zhotoviteli poukázána bezhotovostně tj. částku 48.451 Kč). Předávání peněz v hotovosti toliko mezi svědky [příjmení] a [celé jméno svědka] odpovídá původním žalobním tvrzením, podle nichž měl celou záležitost od začátku kompletně vyřizovat právě svědek [celé jméno svědka] a žalobkyně nehovoří pravdu, pokud později začala hovořit o zapojení své osoby do komunikace se zhotovitelem atd. Postupné předávání peněžních prostředků je nevěrohodné i v porovnání s původním tvrzením žalobkyně ohledně uhrazení ceny díla jedinou platbou doloženou příjmovým pokladním dokladem. Žalobkyně ani nikterak neprokázala, že částkou 295.551,30 Kč jako ošetřovatelka v domově seniorů skutečně sama disponovala, a to i s přihlédnutím ke skutečnosti, že nejprve tvrdila, že se mělo jednat o majetek poskytnutý ze SJM s [celé jméno svědka] na její výlučný majetek. Následně začala shodně se svým manželem tvrdit, že se jednalo o její vlastní prostředky získané z prodeje jejího výlučného majetku, tj. osobních aut nabytých do vlastnictví před uzavřením manželství. Nebylo prokázáno, že peněžní prostředky hrazené v hotovosti [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] (částka 120 tis. Kč) skutečně patřily žalobkyni, když svědek [celé jméno svědka] oproti svému vyjádření, že peníze hrazené [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] patřily žalobkyni z prodeje aut, také uvedl, že ačkoliv sám vydělává značné množství peněžních prostředků (více než 400 tis. Kč ročně), nemá vlastní bankovní účet, a že hotovost si doma (stejně jako žalobkyně) schovává pod krabici na čaje (resp. nikoliv pod krabici, ale dovnitř této krabice), což je další rozpor v jeho výpovědi. Nebylo prokázáno, že žalobkyně vyrozuměla žalovaného o zamýšleném opatření vyměnit střešní krytinu na domě v rozsahu celé plochy střechy, jakož i o změně druhu krytiny v souladu s ust. § 1129 odst. 1 o.z. Naopak, v době, kdy se mělo ukázat, že střechu nebude možné lokálně opravit (tedy v okamžiku, kdy svědek [příjmení] měl navrhnout výměnu střešní krytiny v rozsahu celé plochy střechy), měla být podle výpovědi svědka [příjmení] takováto významná změna (vč. cenových podmínek) bez dalšího akceptována, aniž by protistrana dala najevo, že o takovéto závažné změně se musí s kýmkoliv poradit. Žalobkyně jako osoba výlučně užívající dům nad rámec svého spoluvlastnického podílu dlouhodobě zanedbávala údržbu střešní krytiny, o jejímž zhoršujícím se stavu musela dle svého tvrzení vědět nejméně tři roky (což potvrdil i svědek [celé jméno svědka]), a ačkoliv jí musel být znám mechanismus degradace střešní krytiny v důsledku zarůstání mechu způsobeného též výskytem vzrostlých stromů v blízkosti rodinného domu, neučinila k zamezení poškození střešní krytiny ničeho a sama se tak na vzniku tvrzeného havarijního stavu podílela.

13. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo řízení zastaveno co do částky 34,15 Kč s úrokem z prodlení z částky 34,15 Kč ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení na základě zpětvzetí žaloby v tomto rozsahu.

14. Dle soudního znaleckého posudku [titul] [jméno] [celé jméno znalce], [titul] [číslo] ze dne [datum] ([číslo listu] spisu) celkovou plochu střechy lze přibližně stanovit na cca 167 m2. V původním provedení byla střecha pokryta asfaltovým šindelem, pod nějž byla dle rozpočtu aplikována folie Jutacon, instalace byla provedena v letech [rok] [rok]. V roce [rok] byla provedena oprava střechy, kdy byla instalována krytina Drdlík – jedná se o plastové čtvercové šablony – včetně nové podkladní folie. Při prohlídce objektu bylo zjištěno, že: Střecha objektu je po celkové výměně, která zahrnovala výměnu krytiny, podkladní folie, části bednění. Použita je krytina Česká šablona Drdlík, z recyklovaného plastového materiálu, klempířské prvky nebyly rekonstrukcí střechy dotčeny, dle sdělení pana [celé jméno svědka] bylo doplněno dřevěné obložení stěn terasy v podkroví a lokálně měla být provedena oprava – výměna – bednění střechy, byla předvedena dosud patrná stopa lokálního zatečení pod střešním oknem v podkrovním pokoji na SZ straně objektu (dětský pokoj), bylo převedeno místo ve vstupní chodbě v 1. NP (SV část objektu), kde mělo rovněž dojít k zatečení, stopa zatečení již není zřejmá, protože zde došlo k výmalbě, na terase na východní straně objektu je patrná nedokončená podlaha (dlažba), vady provedení hydroizolace na straně terasy s možností zatékání (rezultující mimo jiné v poškození spodního líce desky terasy), na severní straně terasy je pod střechou situován odkládací neuzavřený prostor s betonovou podlahou. Před rekonstrukcí střechy byla střecha pokryta asfaltovým šindelem, pod nímž měla být aplikována folie. Aplikace folie (asfaltového pásu) pod asfaltový šindel je správný technologický postup, kdy tato folie brání kontaktu asfaltového šindele s bedněním, brání průniku vlhkosti z interiéru ke krytině, vyrovnává drobné nervnosti bednění. Existence folie Jutacon je dokládána rozpočtem, ovšem: Folie Jucaton je tvořena oboustranně laminovou PP tkaninou, na spodní vrstvě je absorpční netkaná textilie. Tato folie vyžaduje větranou mezeru pod i nad folií. Pro použití pod asfaltový šindel na bednění tedy není vhodná, existenci této folie je možno ještě ke dni prohlídky pozorovat na části stěny vikýře v půdním prostoru, kde zjevně nebyla v rámci rekonstrukce střechy odstraněna, zhotovitel nové krytiny střechy ovšem uvádí, že pojistnou folii částečně nenašli, pan [celé jméno svědka] uvádí, že šindel byl nabit přímo na latě (pozn.: toto by bylo řešení nepřijatelné) nebo palubky, dále uvádí, že pan [příjmení] zjistil, že„ pod tím není lepenka“, dále uvádí, že„ s panem [příjmení] se nedělala tepelná izolace, tam byla pouze izolace, která zabraňuje průniku vody, která tam nebyla“, dále uvádí, že„ pod šindelem nebyl žádný podklad, proto se to dělalo celé, protože tam chyběla lepenka“. Neexistence podkladní lepenky je popisována i na jiných stranách spisu. Existuje zde tedy rozpor, kdy rozsah aplikace podkladní vrstvy pod asfaltový šindel je stanoven od nuly (žalobkyně), přes částečně (zhotovitel) až po minimálně 141,6 m2 (žalovaný a rozpočet). Asfaltový šindel dle fotografické dokumentace vykazoval poruchy, které zahrnují ztrátu povrchové vrstvy – posypu, deformace jednotlivých šablon. Podle dokumentace je poškození lokalizováno na SV a JZ nároží objektu. Boční stěny terasy na východní straně objektu byly otevřené, byla zde pouze vytažena folie, použitá v ploše střechy. Znalec zhodnotil původní střechu tak, že pod asfaltovým šindelem měla být aplikována folie Jutacon. V rovině vysoké pravděpodobnosti lze předpokládat, že tato folie byla skutečně, alespoň částečně, aplikována, protože její zbytek je na stěně vikýře patrný i v době prohlídky. Nicméně tato folie není k uvedenému použití vůbec vhodná. Je zde požadavek na větranou mezeru pod folií. Pokud tato vrstva není provedena, kondenzovaná vlhkost vsakuje do bednění. Samotný asfaltový šindel měl být 2. – 3. kvalitativní třídy. Podle způsobu deformace a poškození asfaltového šindele lze odvodit, že se jedná o dnes již nepoužívaný typ s tzv. nasákavou nosnou vložkou. Vlivem nasákavosti této vložky, jejím objemovým změnám, dochází postupem času k deformacím šindelů, kroucení, změně tvaru apod., přitom ovšem tyto projevy nejsou náhlé, ale postupné, pochopitelně mohou být případně urychleny povětrnostními vlivy. Životnost této krytiny je obvykle odhadována na cca 15 let. Znamená to tedy, že použitá krytina byla již na hranici své životnosti, případně za ní. Znalec na jednotlivé zadané otázky odpověděl: 1/ Stanovte, zda příčinou zatékání do předmětného domu v letech [rok] [rok] byl technický stav střechy: Na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět. Z důvodu již proběhlé rekonstrukce nelze jednoznačně posoudit celkový stav střechy a její krytiny, byť samotnou krytinu – asfaltový šindel – lze hodnotit jako dožilou. Fotograficky je dokumentovaná poškozená krytina na SV straně objektu – zde je deklarováno zatečení do chodby, a dále na JZ straně objektu – zde není žádné zatečení deklarováno, postižení pokoj je na SZ nároží. Na místě jsou patrné další možnosti zatečení, a to velmi reálné: V případě vstupní chodby mohlo dojít k zatečení přes nedokončenou podlahu terasy a otevřený skladovací prostor pod střechou, který se nalézá přímo nad postiženou chodbou. Nelze vyloučit ani zatečení přes nedokončenou stěnu terasy, která byla zakryta pouze folií, v případě dětského pokoje, kde je stopa zatečení lokální, mohlo dojít k zatečení podél střešeního okna, případně se mohlo jednat o kondenzát na pojistných foliích (zde není zřejmá skladba stěn a stropu v podkroví), ovšem i o netěsnost krytiny fotograficky nezachycenou. Nicméně protože po opravě střechy jsou místa záteků suchá, lze usoudit, že zatékání po opravě střechy ustalo a příčinu zatékání lze tedy s vysokou pravděpodobností hledat právě v technickém stavu střechy, 2/Došlo by k poškození nemovitosti, pokud by střecha nebyla v roce [rok] [rok] opravena: Ano. Střešní šindel byl zjevně již v dezolátním stavu, neschopný dlouhodobě plnit svou základní funkci, a to ochranu objektu proti průniku atmosférických srážek. Při absenci či nevhodnosti podkladní folie by pak docházelo ke znehodnocování dalších konstrukcí objektu – záklopu, krovu, tepelných izolací apod., 3/ Popište technologické možnosti opravy původní střešní krytiny: Pokud přihlédneme k celkovému stavu krytiny, tedy nabobtnání a deformace jednotlivých šablon, což svědčí o konci životnosti krytiny, a současně k informacím o podkladní folii, a to jak v rovině její (i částečné) absence nebo v rovině použitého nevhodného materiálu (folie Jutacon), pak byla na místě celková oprava střechy. Případné lokální opravy střechy v daném případě zjevně postrádaly smysl, protože: Použitý asfaltový šindel byl zjevně na hranici své životnosti, při pokusu o lokální opravu by zásah vyžádal výměnu v podstatně větším rozsahu, než je zjevné poškození – dožilý šindel se drolí a láme, nehledě na to, že nevyměněné části by v krátké době dožily rovněž, vzhledem k nevhodnosti, případně absenci, podkladní folie – asfaltového pásu – by rovněž byla nutná celková demontáž krytiny.

15. Dle soudního znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] ze dne [datum] ([číslo listu] spisu) původní provedení střešní krytiny bylo asfaltovým šindelem, pod nějž byla (dle rozpočtu) aplikována folie Jutacon. Instalace byla provedena v letech [rok] [rok] [měsíc] (resp. na přelomu let [rok] [rok]) byla provedena celková výměna střešní krytiny, včetně podkladní folie a části bednění. Dle faktury č. [číslo] ze dne [datum] byla použita krytina Drdlík, Česká šablona. Dotazem u firmy [právnická osoba] [právnická osoba] bylo zjištěno, že se muselo jednat o krytinu EUREKO CPS (česká plastová šablona), jejímž výrobcem je [právnická osoba], se kterou [právnická osoba] spolupracovala na vývoji plastových šindelů. U výrobce byly následně zjištěny ceníky z let [rok] a [rok]. Na jednotlivé zadané otázky znalec odpověděl: 1/ Posouzení rozpočtu na opravu střechy (faktura č. [číslo]): Při posouzení rozsahu a obvyklosti cen provedených prací a dodávek materiálu dle uvedené faktury bylo provedeno zaměření ploch střešní krytiny a proveden rozpočet v programu Kros 4 s použitím databáze cen a prací ÚRS [rok]. Ze zaměření byl proveden výpočet ploch střechy: zaokrouhleně 145 m2, krytina svisle: zaokrouhleně 5 m2. Ve faktuře je u demontáže původní krytiny uvedena plocha 162 m2, u dodávky krytiny plocha 175 m2 – výměra střechy se tedy jeví nadhodnocená o 8%, dodávka je uvažována pravděpodobně se ztratným 8% (ceníky URS uvažují z tohoto typu krytiny ztratné 3- 5% podle složitosti tvaru – v daném případě znalec akceptoval 5%). Ceník výrobce pro [právnická osoba] [právnická osoba] uvádí pro rok [rok] a [rok] shodně cenu základní šablony 304 Kč/m2 (20 šablon na m2) bez DPH, s doplňkovým materiálem vychází cena na cca 360 Kč/m2, ve faktuře se účtuje (vč. dalších tvarovek) 420 Kč/m2 – nadhodnocení cca 15%. Celková cena dle rozpočtu (bez DPH) činí 212.649 Kč. Celková cena dle faktury bez DPH činí 256.942 Kč – tj. nadhodnocení o cca 20%. Znalec s ohledem na svou odbornost nedokázal posoudit, zda při účtování dle faktury zvlášť pol. Kontejner a odvoz nebezpečného odpadu bylo správné účtovat DPH ve výši 21%, když ostatní položky byly účtovány se sníženou sazbou 15%. V rozpočtu dle URS je použita na vše sazba 15%. Celková cena dle rozpočtu (vč. DPH) tedy činí 244.547 Kč. Celková cena dle faktury (vč. DPH) činila 296.551 Kč, 2/ na základě dotazu žalovaného byl dále vypracován rozpočet na provedení výměny střešní krytiny s použitím typově shodné: šindel asfaltový Guttalec Rectangular 0,333 x 1m. Zde znalec upozornil, že asfaltové šindele mají kratší životnosti i záruku, než plastové šablony (záruka 20/30 let). Celková cena dle rozpočtu (bez DPH) zde činí 175.954 Kč, celková cena dle rozpočtu (vč. DPH) činí 202.347 Kč. Znalec uzavřel, že rozpočet na opravu střechy provedený [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] se jeví cca 20% nad úrovní spočítanou dle cen ÚRS, což je na horní hranici akceptovatelné odchylky v rámci smluvních vztahů. Za přiměřenou hodnotu, za kterou by tyto práce a dodávky mohly být realizovány při přiměřeném výběrovém řízení a smluvním vyjednávání, znalec považuje hladinu ceny dle rozpočtu ÚRS, tj. celkovou částku (zaokrouhleně, vč. DPH) 245.000 Kč. Obvyklá výše nákladů v místě a čase potřebných k nahrazení původní střešní krytiny novou střešní krytinou typově shodnou s původní střešní krytinou (tj. bonský šindel, např. Gutta Guttatec Rectangular) je stanovena rozpočtem ÚRS v částce (zaokrouhleně, vč. DPH) na částku 202.000 Kč.

16. V podání ze dne [datum] ([číslo listu] spisu) žalovaný uvedl, že rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (právní moc dne [datum]), došlo k zániku SJM. Pro účely řízení o rozvod manželství spolu účastníci uzavřeli dohodu o vypořádání majetkových vztahů, jíž zákon podmiňoval rozvod manželů bez zjišťování příčin rozvratu manželství, a v níž účastníci ujednali mimo jiné, že do výlučného vlastnictví žalobkyně připadnou předmětné nemovitosti a dále movité věci tvořící zařízení a vybavení těchto nemovitostí, otázku společného bydlení účastníci vyřešili tak, že žalobkyně bude bydlet v předmětných nemovitostech a žalovaný bude bydlet v podnájmu. Tato dohoda však nenabyla v souladu s ust. § 143a odst. 1 obč. zák. účinnosti jako celek, neboť na jejím základě nedošlo ke vkladu do katastru nemovitostí a účastníci se v dohodě výslovně nedohodli na tom, že by ostatní její části, které se daných nemovitostí netýkaly, nabyly účinnosti před vkladem věcných práv do katastru nemovitostí. Vzhledem k tomu, že do tří let od zániku SJM nedošlo k jeho účinnému vypořádání dohodou, ani v této lhůtě nebyl podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, nastala v souladu s ust. § 150 odst. 4 obč. zák. fikce vypořádání SJM. Účastníci se tak stali ke dni [datum] rovnodílnými podílovými spoluvlastníky nemovitostí a žalobkyně se stala výlučným vlastníkem movitých věcí/zařízení domu, které pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívala. Žalovaný byl v rozhodném období od [datum] do [datum] omezen žalobkyní ve svém právu užívat nemovitosti následujícím způsobem. Žalobkyně svým počínáním odňala žalovanému přístup k nemovitostem a bez účinného právního důvodu jej tak vyloučila z možnosti nemovitosti užívat. Žalovaný opustil společnou domácnost nacházející se v nemovitostech v květnu roku [rok]. Přibližně rok poté, tedy ještě před rozvodem manželství účastníků (r. [rok]), žádala žalobkyně prostřednictvím syna účastníků [celé jméno svědka] po žalovaném vrácení klíčů od nemovitostí. Okamžikem převzetí klíčů od žalovaného dosáhla žalobkyně postavení výlučného detentora nemovitostí, když tyto měla uzamčené a nadále přístupné jen pro sebe. Tento stav trval až do okamžiku vzniku podílového spoluvlastnictví účastníků ([datum]), nadále trval i v rozhodném období od [datum] do [datum] a trvá až dodnes, přičemž v posledních dvou letech žalobkyně odepřela žalovanému opakovaně přístup do nemovitostí požadovaný za účelem zajištění znaleckého ocenění (naposledy žádal žalovaný žalobkyni o umožnění přístupu do nemovitostí prostřednictvím svého právního zástupce za účelem stanovení jejich obvyklé ceny, resp. za účelem výše jejich zhodnocení v důsledku žalobkyní tvrzených úprav a oprav, když k předchozí přímé žádosti žalovaného žalobkyně žalovanému ani jím zajištěnému soudnímu znalci, paní [celé jméno svědkyně], vstup do nemovitostí neumožnila, ačkoliv sama byla v nemovitostech přítomna a po žalovaném požadovala, aby se v totožném termínu dostavil na obhlídku nemovitostí kvůli údajné potřebě pokácení vzrostlých dřevin na pozemku). Žalobkyně a s jejím svolením též její manžel [celé jméno svědka] užívali nejméně od r. [rok] nemovitosti bez souhlasu žalovaného jako celek, tj. nad rámec 50 % spoluvlastnického podílu žalobkyně, čímž došlo k faktickému vyloučení žalovaného z užívání nemovitostí v rozsahu jeho spoluvlastnického podílu. Toto nadužívání žalobkyně potvrdila ve svém dopisu ze dne [datum], při svém výslechu pak potvrdila, že v letech [rok] a [rok] bydlela v nemovitostech se svým manželem sama, přičemž dle sdělení žalobkyně se její současný manžel přistěhoval cca v roce [rok]; i v pokojích, které dle žalobkyně měly být„ volné“, měla žalobkyně od rozvodu manželství se žalovaným, a tedy i po celé rozhodné období, minimálně své movité věci, jejichž vlastníkem se stala v důsledku uplatnění fikce vypořádání SJM. Ze svědecké výpovědi [celé jméno svědka] vyplývá i další způsob využívání těchto pokojů žalobkyní, a to za účelem skladování dalších osobních věcí, sušení prádla apod. Žalobkyně vedle těchto movitých věcí měla v pokoji uloženy též další osobní věci patřící jí či jejímu manželu [celé jméno svědka], resp. hračky pro neteř svědka, prováděla výmalbu v místnostech, což potvrzuje faktické ovládání nemovitostí ze strany žalobkyně. Žalobkyně umožnila svému manželovi užívat nemovitosti nad rámec svého spoluvlastnického podílu, aniž by si před tím opatřila souhlas žalovaného s takovýmto užíváním ze strany pana [celé jméno svědka] Pan [celé jméno svědka] bydlí v nemovitostech nejméně od r. [rok], dle svého tvrzení prováděl„ haldu věcí“ kolem domu, a to minimálně tak, že určoval, že tyto práce mají být provedeny, angažoval se při výběru a výměně střešní krytiny, rozhodoval o materiálu použitém na zpevnění pozemku před domem (použití asfaltu) a užíval dále též jednotlivé pokoje v domě, ať již pro každodenní bytovou potřebu či jako úložné prostory pro své věci. Nejméně od [datum] má pak coby podnikatel bez souhlasu žalovaného umístěno své sídlo/místo podnikání na adrese domu. Žalobkyně nemovitosti jako celek sama fakticky ovládala, rozhodovala o výběru střešní krytiny, vyasfaltování příjezdové komunikace na nemovitostech, či o nové výmalbě pokojů. Dispozice domu neumožňovala současné užívání žalobkyní a jejím manželem a žalovaným z následujících důvodů: Dům má pouze jeden hlavní vchod, v suterénu se nachází technické zázemí (0.01) a sklep (0.02), v 1. NP jsou celkem tři pokoje: kuchyň (1.08) a jídelna spojená s obývacím pokojem (1.09 a 1.10), dále pak samostatné WC (1.04) a koupelna (1.06), která je ovšem přístupná pouze přes kuchyň (1.08), ve 2. NP jsou celkem čtyři pokoje (2.04, 2.05, 2.06 a 2.07) a samostatné WC (2.02), žalobkyně a její manžel potvrdili minimálně výlučné užívání celého suterénu a prvního nadzemního podlaží, z druhého nadzemního podlaží dle jejich slov užívají jen jednu ložnici a WC, v rodinném domě tedy není samostatné WC ani koupelna, které by žalovaný mohl užívat, a celkově zde ani nebyl prostor pro oddělené užívání příslušných částí domu v rozsahu odpovídajícím spoluvlastnickým podílům účastníků. Společné užívání domu účastníky pak nepřicházelo v úvahu ani kvůli: Okolnostem předcházejícím odchodu žalovaného ze společné domácnosti účastníků (nevěra v manželství), přičemž to byl žalovaný, kdo podal návrh na rozvod. Výklad a použití právního předpisu, který by, v situaci, kdy dům prokazatelně užívali současně jak žalobkyně, tak její v té době ještě milenec a později manžel, po žalovaném požadoval společné užívání domu (a to i tím způsobem, že by se snad žalovaný měl dělit o WC a koupelnu s bývalou manželkou a jejím milencem), by byl v rozporu s dobrými mravy a vedl by též ke krutosti a bezohlednosti urážející i obyčejné lidské cítění, dále vzájemným konfliktním vztahům žalovaného a [celé jméno svědka], když žalobkyně ve své výpovědi potvrdila, že vztah žalovaného a jejího manžela není dobrý, přičemž si v rámci svého výslechu si žalobkyně nepamatovala, zda někdy ze strany [celé jméno svědka] došlo k fyzickému násilí vůči některému členu její rodiny, svědek [celé jméno svědka] hodnotil vztah žalovaného a [celé jméno svědka] jako velice negativní, potvrdil i vyvolávání konfliktů ze strany [celé jméno svědka] a psychický tlak ze strany pana [celé jméno svědka]. Případné společné užívání nemovitostí žalovaným a [celé jméno svědka] by nepochybně vedlo jen k další eskalaci vzájemných vztahů a fyzickému střetu. Pokud by soud měl za to, že souhlas žalovaného s obýváním domu byl i před neúčinnost dohody vysloven účinně, pak dohoda řešila vypořádání SJM a v souladu s tím je třeba souhlas s bydlením žalobkyně v domě považovat toliko za souhlas do okamžiku vypořádání SJM, k němuž došlo na základě zákonné fikce ke dni [datum]. Takovýto souhlas by pak musel zaniknout pro změnu poměrů, za nichž by byl původně vysloven, a to nejpozději k okamžiku odchodu posledního ze společných dětí z domu pro chování žalobkyně a jejího manžela [celé jméno svědka], tj. nejpozději ke dni odchodu svědka [celé jméno svědka], k čemuž došlo za velmi vypjaté situace v jeho patnácti letech (tj. v r. [rok]). Žalobkyně v rozhodném období od [datum] do [datum] nadužívala nemovitosti v rozsahu, který odpovídal rozsahu spoluvlastnického podílu žalovaného, přičemž žalovaný v důsledku tohoto nadužívání žalobkyní byl z užívání nemovitostí fakticky vyloučen, a to v rozsahu celého svého spoluvlastnického podílu. Žalovaný proto požaduje úhradu bezdůvodného obohacení odpovídající spotřebovanému plnění za užívání nemovitostí nad rámec jejího spoluvlastnického podílu ve výši 163.224,08 Kč, která odpovídá částce (peněžité náhradě), o níž se žalobkyně na úkor žalovaného bezdůvodně obohatila užíváním nemovitostí nad rámec jejího spoluvlastnického podílu za dobu celkem 497 dnů, tj. od [datum] do [datum], a to při průměrné denní sazbě obohacení ve výši 328,77 Kč, vypočítané z žalovaným tvrzeného a původně požadovaného bezdůvodného obohacení ve výši 120.000 Kč ročně (tj. 10.000 Kč měsíčně) odvozeného od poloviny obvyklého nájemného (peněžité náhrady) za užívání nemovitosti v daném období, a dále požaduje po žalobkyni úrok z prodlení z dané částky od [datum] (datum doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne [datum] žalobkyni) do zaplacení. Při jednání dne [datum] žalovaný uvedl ([číslo listu] [číslo listu] spisu), že se jedná o vzájemný návrh.

17. V podání ze dne [datum] ([číslo listu] spisu) žalobkyně uvedla, že žalovaný není s účinky od [datum] spoluvlastníkem dané nemovitosti, kdy novým vlastníkem je syn účastníků [celé jméno svědka]. Dále uvedla, že účinky souhlasu s užíváním nemovitosti žalobkyní nabyly účinnosti a zůstaly v platnosti dosud. Dle judikatury Nejvyššího soudu (sp. zn. 22 Cdo 2201/2005) je třeba rozlišovat, zda jde o dohodu podle § 150 odst. 1 obč. zák. anebo o dohodu dle § 24a zákona o rodině č. 94/1963 Sb. Zatímco ust. § 150 obč. zák. odkládá účinnost dohody o vypořádání SJM obsahující nemovitost na vklad do katastru nemovitostí, ust. § 24a odst. 1 písm. a/ zákona o rodině stanovil, že pro tzv. nesporný rozvod musí manželé uzavřít kromě dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů také dohodu o právech a povinnostech společného bydlení a případné vyživovací povinnosti. Tyto dvě posledně zmíněné dohody nejsou pak svou účinností vázány na vklad do katastru nemovitostí, na rozdíl od dohody o vypořádání SJM ve smyslu § 150 obč. zák. Protože nikdo z účastníků od dohody manželů dodnes neodstoupil, dohoda nebyla zrušena ani žádným jiným zákonným způsobem a ani žalovaný svůj souhlas s užíváním dodnes neodvolal, nelze učinit jiný závěr, než že souhlas žalovaného je mezi stranami nadále účinný. Pokud tedy žalovaný souhlasil s tím, že nemovitosti bude užívat žalobkyně a sám bude bydlet v podnájmu, nemůže nyní tvrdit, že zde neexistuje žádný právní důvod užívání na straně žalobkyně. Z obsahu dohody manželů přitom plyne, že žalobkyně by měla právo užívat nemovitost výlučně, když žalovaný bude užívat podnájem v [obec]. Přesto žalobkyně nikdy neodpírala žalovanému užívání nemovitostí. Pokud žalovaný tvrdí, že žalobkyně převzala klíče od nemovitostí a nemovitosti užívala výlučně, čímž odpírala žalovanému přístup do nemovitostí, což dokládal mj. tím, že žalobkyně odepřela vstup do svého obydlí soudní znalkyni [celé jméno svědkyně], tak rovnodílní spoluvlastníci se musí o způsobu užívání (správě) společné věci dohodnout, neboť ani jeden z nich nemá většinu hlasů. Proto pokud jeden nebo druhý nesouhlasí s umožněním vstupu třetí osoby, nelze vstup takové osoby povolit. Je pravdou, že žalovaný neměl klíče od nemovitosti, nicméně tyto klíče po celou dobu nechtěl. Žalovaný nikdy od opuštění nemovitosti nechtěl nemovitost znovu užívat a neučinil žádný úkon k užívání směřující, nikdy si nevyžádal klíče, apod. Žalovaný požaduje náhradu obohacení v penězích, což je ovšem nárok reparační. Proto by měl nejprve prokázat, že o užívání nemovitosti měl zájem a usiloval o něj, tím spíše, pokud v minulosti udělil žalobkyni souhlas s užíváním celé nemovitosti. Namísto toho žalovaný stále tvrdí pouze to, že žalobkyně nemovitosti užívala, nikoli však to, že tak činila na jeho úkor, proti jeho vůli, bez právního důvodu. V dopise z [datum] pak není nic o tom, že žalobkyně užívá dům celý. Tvrzení žalovaného, že pokoje v domě neužíval pro uložení movitých věcí žalobkyně, je absurdní, neboť tyto movité věci mohl on nebo sama žalobkyně k jeho žádosti přenést jinam. Stejné platí pro jeho tvrzení o uložení věcí manžela žalobkyně [celé jméno svědka]. Žalovaný nikdy takový požadavek nevznesl, a proto nelze tvrdit, že by docházelo k nadužívání spoluvlastnického podílu. Podle § 1117 o.z. má každý spoluvlastník právo k celé věci, a proto nelze říci, že na uložení věcí v pokoji neměla žalobkyně právo. Ad absurdum lze argumentovat do důsledku tak, že místo zabrané věcmi v horních pokojích bylo ušetřeno v garáži nebo jinde v domě. O nadužívání by se mohlo jednat, pokud by byl celý dům obsazen do té míry, že nebylo možno jej přiměřeně užívat oběma spoluvlastníky současně, což však není daný případ. Z fotodokumentace založené žalobkyní vyplývá, že v domě bylo k užívání místa dost. Za neoprávněnou považuje námitku žalovaného, že žalobkyně umožnila užívání domu svému manželovi [celé jméno svědka] bez souhlasu žalovaného, neboť podle § 744 o.z. vzniklo právo bydlení [celé jméno svědka] ex lege, a to bez ohledu na to, zda s tím dal žalovaný souhlas či nikoli. Také užívání manželem spoluvlastníka neznamená žádné nadužívání spoluvlastnického podílu nebo znemožnění užívání nemovitosti žalovaným. Pokud pak žalovaný na počátku písemně v dohodě o vypořádání SJM souhlasil s tím, že nemovitost bude užívat žalobkyně, a dále pak v nemovitosti bydlet nikdy nechtěl, jsou jeho tvrzení o dobrých mravech zjevně účelová, vedená snahou zakrýt skutečnost, že žalovaný nikdy nemovitost užívat se žalobkyní nechtěl. Skutečným důvodem tvrzeného nároku z bezdůvodného obohacení je snaha vytvořit cokoli, co by bylo možno započíst na pohledávku žalobkyně uplatněnou žalobou. Pro účelovost nároku žalovaného svědčí mimo uvedené také skutečnost, že jej započal uplatňovat teprve poté, kdy žalobkyně vyčíslila náhradu za opravu střechy, která je předmětem tohoto řízení. Do té doby žalovaný nezmínil, že by jakoukoli náhradu kdykoli za neužívání domu požadoval. Námitka započtení je rozporná s dobrými mravy také z důvodu, že nemovitosti pořídili účastníci do SJM z prostředků poskytnutých výlučně rodinou žalobkyně, což bylo také důvodem nerovnovážného vypořádání majetku, s nímž žalovaný v původní dohodě písemně souhlasil. Právo užívat nemovitost žalovaný tedy získal díky žalobkyni. Žalovaný ani nedodržel dohodnutý způsob vypořádání společného majetku a spoluvlastnický podíl nabyl fikcí. Nyní vlastnictví tohoto spoluvlastnického podílu zneužívá proti žalobkyni samotné, ačkoli bez ní a její rodiny by žádný podíl vůbec neměl.

18. Při jednání dne [datum] znalec [celé jméno znalce] v rámci své výpovědi ([číslo listu] [číslo listu] až [číslo listu] spisu) odkázal na svůj znalecký posudek, dále uvedl, že terasa v podkroví je vidět na fotografii č. 8 a 9 v jeho znaleckém posudku, střešní okno v podkrovním pokoji na SZ objektu je vidět na fotografii č. 2 v jeho znaleckém posudku s tím, že je na druhé straně terasy, která je na východní straně, vstupní chodba v 1. NP – SV část objektu je pod uvedenou terasou (fotografie č. 8 v jeho znaleckém posudku), část stěny vikýře v půdním prostoru je vidět na fotografii č. 5 a 6. Pokud uvedl, že poškození šindele je lokalizováno na SV a JZ nároží objektu, tak vycházel z fotografií založených ve spisu nebo které obdržel. Účelem pojistné folie je to, aby voda, která event. proteče přes střešní krytinu, byla odvedena k okapu. Nedokáže posoudit stav nemovitosti před rekonstrukcí, nicméně lze usuzovat, že v rámci rekonstrukce střechy nikdo nezasahoval do podlahy terasy, podbití části vikýře či skladovacího prostoru vedle terasy, ten stav tedy odpovídal tomu stavu, který byl popsán. Doplnění dřevěného obložení stěn terasy v podkroví a lokální oprava – výměna - bednění střechy mohlo zabránit zatékání, nicméně nezná výchozí stav nemovitosti před rekonstrukcí, nicméně dřevěné obložení stěn terasy a lokální oprava bednění střechy rozhodně nemohlo zabránit zatékání na druhé straně - v pokoji, který byl označen jako dětský pokoj na SZ straně. Pokud zatéká kolem střešního okna, dá se to opravit lokálně, nicméně to není daný případ, kdy životnost dané krytiny byla cca 15 let, takže krytina byla na hranici dožití a pokud by se měnila nebo upravovala krytina kolem střešního okna, tak zásah by byl poněkud větší, než jen jedna sada šindelů kolem střechy, v tomto případě by to už asi lokálně opravit nešlo. Pokud jde o technologii provádění asfaltového šindele, tak asfaltový šindel je přibit hřebíky k bednění a pod tím je položena folie, což znamená, že folie je také protlučena hřebíky, takže folie sama o sobě není úplně schopna zabránit jakémukoliv zatečení, ale nějakému většímu. Životnost dnešních šindelů je 30 – 40 let. K dotazu, zda existují u oprav střech nějaká klimatická pravidla, kdy by se střechy mohly nebo směly opravovat nebo kdy je to vhodné v průběhu roku, uvedl, že jde pouze o to, aby do střechy, resp. objektu nepršelo, střecha je suchá výstavba, dá se dělat v podstatě kdykoliv. Pokud jde o bezpečnost práce v tomto ohledu, tak je to vždy na firmě, která to provádí, za příznivých povětrnostních podmínek to lze udělat v podstatě kdykoliv.

19. Při jednání dne [datum] znalec [celé jméno znalce] v rámci své výpovědi ([číslo listu] [číslo listu] až [číslo listu] [číslo listu] spisu) odkázal na svůj znalecký posudek, dále k dotazu, zda ve svém posudku v ceně zohlednil, že rekonstrukce střechy byla prováděna v zimních měsících, uvedl, že na to nejsou rozpočtové položky, střecha se dá v zásadě provádět kdykoliv, pokud jsou nevhodné podmínky, je na prováděcí firmě, že tedy z hlediska bezpečnosti práce to nemůže provádět. Dále uvedl, že havarijní oprava se v rozpočtu obecně nezohledňuje, na obvyklou cenu stavebních prací to vliv nemá, může to mít vliv pouze na hledání zakázka a vyjednávání ceny. K dotazu, zda by znalec v rámci tolerance plus mínus 20% (str. 6 jeho posudku) zahrnul i faktor havarijnosti, uvedl, že by se to takto dalo formulovat, nicméně za obvyklou cenu je třeba považovat cenu průměrnou. K dotazu, zda na cenu práce má vliv to, jaká střešní krytina se provádí, uvedl, že v ceníkových položkách je vidět, že montáž krytiny bitumenové ze šindelů na bednění sklonu přes 30 % je sazba 268 Kč/m2 a montáž vápenocementové, což je porovnatelné, neboť šablony Drdlík jsou tvarově a montáží stejné, je cena 329 Kč/m2, je tam větší pracnost, takže sazba za montáž je o něco větší. Pokud jde o účtování dvojí sazby DPH v rámci dané zakázky, tak v tomto směru není odborník, nicméně při rekonstrukčních pracích na objektech pro bydlení se běžně účtuje snížená sazba 15%, jestliže to je v jedné faktuře, jedna dodávka jednoho dodavatele.

20. Svědek [celé jméno svědka] při jednání dne [datum] vypověděl ([číslo listu] až [číslo listu] [číslo listu] spisu), že v dané nemovitosti bydlel asi do roku [rok], ze začátku tam bydlel s rodiči, když se rodiče začali rozvádět, přistěhoval se tam pan [celé jméno svědka], v tu chvíli tam ještě bydlel se sestrou a bratrem, pak postupně odešla sestra, on a bratr. Důvodem jeho odchodu byly nesrovnalosti a hádky ohledně pana [celé jméno svědka]. Jeho vztah k žalobkyni je negativní, k žalovanému je pozitivní. V době, kdy v nemovitosti bydlel s rodiči a sourozenci, tak všechny děti měly svůj vlastní pokoj, rodiče měli menší ložnici, kde byla postel a skříň, a dalo se do ní vstoupit přes bratrův pokoj. V suterénu je sklep, technické zázemí - sprchový kout, pračka, kotel, WC tam nebylo, v 1. NP je koupelna (1.06), kde je rohová vana, umyvadlo a skříňky, dále kuchyň (1.08), jídelna (1.09) a obývací pokoj (1.10), mezi jídelnou a kuchyní je průchod bez dveří, dále samostatné WC (1.04), v 2. NP je WC (2.02), terasa průchozí z chodby (2.03), jeho bývalý pokoj (2.07), sestry pokoj (2.06), bratra ([celé jméno svědka]) pokoj (2.05), původní ložnice rodičů (2.04). Poté, co odešel, tak bratr měl ložnici po rodičích (2.04) a v pokoji 2.05 měl hračky. Naposledy byl v nemovitosti před 4 – 5 lety, v horním patře je v pokoji 2.06 ložnice, kterou užívala žalobkyně, v pokoji 2.05 se ještě zachovával bratrův pokoj, kde byl asi psací stůl, menší postel, nějaké police, v jeho pokoji 2.07 byla u jedné stěny prosklená skříň s knihami a nějakými věcmi, v rohu byly přepravky, kde byly knížky, sušák, na jedné stěně byly police, kde měl nějaké své věci. V pokoji 2.04 je jen ta postel. Když tam byl naposledy, tak od doby, co odešel, tam nic nového nebylo. Z pokoje 2.06 si matka a pan [celé jméno svědka] udělali ložnici, pokud jde o jeho pokoj 2.07, tak když se stěhoval, odvezl si veškeré vybavení kromě poliček, neví, jestli tam zůstal psací stůl, ale jinak byl prázdný, používaný jako sušárna a skladiště. V pokoji 2.05 byla v jednom rohu malá postel, skříňka a psací stůl, toto tam bylo pořád. Otec odešel z domu po rozvodu, v rámci dohody s matkou jim (dětem a matce) nechal dům k užívání, pan [celé jméno svědka] se záhy potom přistěhoval. Pokud jde o klíče od domu, tak otec je odevzdal jemu, kdy asi do třech týdnů, co se otec odstěhoval, mu matka řekla, že když jede za otcem, tak ať jí přiveze klíče. Požádal tedy otce a ten mu je vydal, tyto předal matce. Pan [celé jméno svědka] se do domu přistěhoval tak jeden až tři týdny poté, co odešel otec. Vztah otce a pana [celé jméno svědka] je velmi negativní. Po odchodu otce se vztahy v rodině postupně zhoršovaly, kdy pan [celé jméno svědka] nadával na otce, proto odešla nejprve sestra, on odešel z důvodu, že již chtěl žít svůj vlastní život, po psychické stránce to nejvíce odnesl bratr. Pan [celé jméno svědka] fyzicky napadl matku, která ho poté žádala o pomoc, pan [celé jméno svědka] byl opilý, v době, kdy tam bydlel, požíval často alkohol. Pokud jde o údržbu daných nemovitostí, tak když tam bydleli ještě s otcem, dělali tam svépomocí hodně věcí, od doby, kdy se otec odstěhoval, se to zastavilo. Ze začátku po odchodu z domu matku ještě navštěvoval, poté z důvodu zhoršení vztahů již nikoliv. Klíče od nemovitostí měl do doby, než se odstěhoval, nyní je již nemá. K fotografiím předloženým žalobkyní a dotazu, zda pokoje takto vypadaly při jeho poslední návštěvě v domě, uvedl, že nic zásadního se v jednotlivých pokojích nezměnilo. V jeho pokoji byly v přepravkách nějaké věci (přepravky, knihy) po otci pana [celé jméno svědka], na fotografii to není vidět. Dle svědka není možné, aby žalovaný a žalobkyně nemovitost společně užívali, a to z důvodu negativních vztahů otce a pana [celé jméno svědka] a rovněž pokoje k tomu nebyly uzpůsobeny. Z jeho pokoje se stala sušárna, skladiště. Otec se po odchodu domu odstěhoval do nájemního bytu v [anonymizováno], poté do nájemního bytu 3+1 na [obec], který byl zařízený. Nešlo o to, že by otec potřeboval bydlet nebo se domáhal užívání daného domu, chtěl to kvůli nim (dětem), aby tam mohli bydlet. Rodiče se rozvedli, otec opustil dům s tím, že matce nechá dům, matka na něj přepíše půlku chaty a že oni tam mohou žít do doby, než se osamostatní, avšak když tam přišel pan [celé jméno svědka], takto k normálnímu žití nebylo. V období let [rok] až [rok] měl svědek bydlení zajištěno, kdy mu otec matky koupil byt na [ulice]. Spoluvlastníkem domu je nyní jeho bratr z důvodu, aby byly všechny děti zajištěni po bytové stránce, kdy děda (otec matky) koupil jemu byt a sestře postavil dům.

21. Svědkyně [celé jméno svědkyně] při jednání dne [datum] vypověděla ([číslo listu] [číslo listu] až [číslo listu] [číslo listu] spisu) vypověděla, že jako znalkyně byla tento nebo minulý rok žalovaným požádána o vypracování znaleckého posudku na ocenění daného domu, k jeho vypracování však nedošlo, protože jí do domu nebyl umožněn přístup, byla pouze na zahradě. Na místě došlo ke sporu mezi žalovaným a žalobkyní, nakonec odjeli. V daném případě byl objednatelem posudku žalovaný, který jí měl umožnit přístup do domu, kam se však nedostali kvůli nějakým sporům. Žalobkyni o návštěvě domu neinformovala, věděla, že je spoluvlastníkem nemovitosti. Nepokládala to za nutné, protože byla v kontaktu se žalovaným. Poté tam již nebyla, neboť nebyla žalovaným oslovena.

22. V podání ze dne [datum] ([číslo listu] spisu) žalobkyně uvedla, že znalec [titul] [celé jméno znalce] potvrdil své závěry o nutnosti havarijní opravy celé střechy. Vyloučil lokální opravu a zároveň v posudku potvrdil, že by došlo ke škodě na nemovité věci, pokud by k opravě žalobkyně nepřistoupila. Ke stanovení ceny opravy znalcem [celé jméno znalce] žalobkyně vznesla výhrady v tom směru, že znalec určil cenu obvyklou, nikoli cenu opravy havarijní, zachraňovací. Znalec při svém výslechu nezdůvodnil přesvědčivě, zda a v jaké míře s havarijností opravy počítal. Oprava byla provedena v zimních měsících, kdy jsou práce na střeše zpravidla vyloučeny, a dále narychlo a neplánovaně, v zájmu co nejrychlejšího zamezení zatékání. Do jisté míry řešení opravy havarijně zavinil žalovaný, který na předešlé pokusy o dohodu o rekonstrukci nereflektoval. Skutečnost, proč musela žalobkyně uhradit za odvoz nebezpečného odpadu (staré asfaltové krytiny) DPH v plné výši, je dána platnou legislativou. Pokud jde o nárok uplatněný žalovaným, tak jeho předpokladem musí být získání prospěchu na straně žalobkyně bez právního důvodu. Z obsahu dohody manželů plyne, že žalobkyně by měla právo užívat nemovitost výlučně, když žalovaný bude užívat podnájem v [obec]. Přesto žalobkyně nikdy neodpírala žalovanému užívání nemovitostí. Z výslechu [celé jméno svědka] vyplynulo, že klíče žalovaný při svém odstěhování odevzdal a nikdy nepožadoval zpět. Žalovaný se z domu odstěhoval v rámci dohody obou účastníků do jejich původně společného zařízeného nájemního bytu, který mu byl žalobkyní ze SJM přenechán. Dále uvedl, že místa v domě k bydlení pro oba účastníky bylo dostatek, pokoje zůstaly po dětech prázdné a nebo v nich byly pouze zbylé věci dětí. Svědek potvrdil, že dům k bydlení žalovaný nepotřeboval užívat, když měl zařízené bydlení jinde, a vlastně kvůli žalobkyni a jejímu manželovi také nechtěl užívat. Žalobkyně však dle svědka v užívání žalovanému nikterak nebránila. Z výslechu [celé jméno svědkyně] vyplynulo, že přišla na prohlídku bez ohlášení, když prohlídka měla být provedena též ve vnitřních prostorách, které užívala též žalobkyně, a to jako své obydlí. Svědkyně uvedla, že běžně majitele uvědomí, v tomto případě k tomu ovšem nedošlo. Znalkyně ani žádný jiný pokus o prohlídku neučinila, a to po dohodě se žalovaným. Žalobkyně byla zaskočena nenadálou návštěvou a požadavkem znalkyně a nebyla na prohlídku připravena. Žalobkyně však nikdy nevyloučila provedení prohlídky v jiný den. Takový však znalkyní ani žalovaným navržen nebyl. Celá akce se jeví jako zjevně účelová, vedená snahou žalovaného získat jakýkoli důkaz svého tvrzení, že dům užívat nemůže. Námitka započtení namítaná žalovaným je rozporná s dobrými mravy také z důvodu, že nemovitosti pořídili účastníci do SJM z prostředků poskytnutých výlučně rodinou žalobkyně, a to bylo také důvodem nerovnovážného vypořádání majetku, s nímž žalovaný písemně souhlasil v původní dohodě o vypořádání SJM. Právo užívat nemovitost žalovaný tedy získal díky žalobkyni. Spoluvlastnictví přetrvalo pouze z důvodu nedorozumění účastníků, když vklad dohody do katastru nemovitostí nakonec neprovedl žádný z nich. Žalovaný spoluvlastnický podíl nabyl zákonnou fikcí. Nyní vlastnictví tohoto spoluvlastnického podílu zneužívá proti žalobkyni samotné, ačkoli bez ní a její rodiny by žádný podíl vůbec neměl. Takový postup je rozporný s dobrými mravy.

23. V podání ze dne [datum] žalovaný uvedl, že znaleckým posudkem znalce [celé jméno znalce] bylo prokázáno, že: žalobkyně nepoužila méně nákladný prostředek na opravu střechy, jímž v daném případě byla střešní krytina typu bonský šindel; rozdíl způsobený vyšší nákladností opravy střechy v částce 94.551,30 Kč by tak žalobkyně měla nést ze svého. Za účelné náklady je třeba považovat toliko částku 202.000 Kč představující obvyklou výši nákladů v místě a čase potřebných k nahrazení původní střešní krytiny novou střešní krytinou typově shodnou s původní střešní krytinou (tj. bonský šindel, např. Gutta Guttatec Rectangular); dále že na obvyklou cenu opravy střešní krytiny nemá existence havarijního stavu střešní krytiny ani roční období realizace výměny střešní krytiny vliv – účelně vynaloženými náklady, pokud by žalobkyně postupovala s péčí řádného hospodáře, by tak v případě realizované varianty střešní krytiny Drdlík byla částka ve výši 245.000 Kč a nikoliv částka 296.551 Kč. S ohledem na to, že znalec [titul] [celé jméno znalce] potvrdil, že moderní bonský šindel má trvanlivost 30-40 let, neobstojí ani tvrzení žalobkyně o nesrovnatelnosti řešení střešní krytiny v podobě bonského šindele s realizovaným řešením střešní krytiny Drdlík. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobkyně odňala žalovanému přístup k nemovitostem a v rozhodném období tak měla nemovitosti přístupné jen sama pro sebe. Zde žalovaný odkázal na rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 2029/2003, 28 Cdo 2739/2012, 28 Cdo 1069/2015. V důsledku faktických poměrů pak nebylo možné současné užívání nemovitostí žalobkyní i žalovaným, kdy se jedná o zcela nevyhovující dispozici nemovitostí, jednak o chování pana [celé jméno svědka], kdy svědci [jméno] [jméno] [celé jméno svědka] potvrdili násilnické sklony pana [celé jméno svědka], jakož i nadměrné užívání alkoholických nápojů panem [celé jméno svědka]. Žalobkyně pak užívala předmětné nemovitosti nad rámec jejího spoluvlastnického podílu, když se chovala jako výlučný vlastník nemovitostí – asfaltovala dvůr, stavěla pergolu, garáž atd., žalobkyně a její manžel měli své věci umístěny po celém domě. Žalobkyně umožnila svému manželovi užívat nemovitosti v rozsahu nad rámec svého spoluvlastnického podílu (pro účely bytové potřeby, jakož i pro účely podnikání), aniž by si před tím opatřila souhlas žalovaného s takovýmto užíváním nemovitostí ze strany pana [celé jméno svědka] (sp. zn. 28 Cdo 1602/2015). Argumentace žalobkyně, podle níž vzniklo panu [celé jméno svědka] právo bydlení v nemovitostech ex lege, bez ohledu na to, zda s tím dal žalovaný souhlas či nikoliv, je nepřípadná a nedopadá dále ani na užívání v podobě umístění sídla/místa podnikání do nemovitostí panem [celé jméno svědka]. V důsledku odchodu společných dětí z nemovitostí pro chování žalobkyně a jejího manžela došlo ke změně poměrů, pro které nemůže obstát ani případné užívací právo žalobkyně k nemovitostem založené na dohodě o vypořádání majetkových vztahů. Žalobkyně neprokázala existenci účinného právního důvodu pro bezúplatné nadužívání nemovitostí. Pojem„ bydlet“ nelze ztotožňovat s pojmem„ užívat nemovitosti nad rámec spoluvlastnického podílu žalobkyně“; z žádného ujednání v dohodě nevyplývá, že by žalobkyně měla právo užívat nemovitosti výlučně a bez jakéhokoliv protiplnění (zdarma). K argumentaci žalobkyně, že žalovaný neužíval nemovitosti dobrovolně, odkázal na sp. zn. 28 Cdo 4287/2016, kdy v občanském právu neplatí zásada, že kdo mlčí, souhlasí, a že z pouhé nečinnosti tacitně udělené přivolení zásadně dovozovat nelze. Žalobkyně byla ke zpřístupnění nemovitostí za účelem vypracování znaleckého posudku vyzývána opakovaně (telefonicky i e-mailem prostřednictvím právního zástupce žalovaného), nikdy však na tuto výzvu nereagovala.

24. Na základě provedených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

25. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo manželství účastníků uzavřené dne [datum] rozvedeno a to ve smyslu § 24a zákona o rodině. Dle odůvodnění tohoto rozsudku si účastníci vypořádali majetkové vztahy a vyřešili otázku bydlení písemnou dohodou opatřenou úředně ověřenými podpisy. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

26. Z dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů ze dne [datum] soud zjistil, že uvedeného dne byla mezi žalovaným a žalobkyní uzavřena uvedená dohoda, v níž se účastníci dohodli, že dnem nabytí právní moci rozvodu jejich manželství se ohledně věcí, které nabyli za trvání manželství, vypořádávají tak, že do výlučného vlastnictví žalobkyně připadnou předmětné nemovitosti v k.ú. [obec], movité věci tvořící zařízení a vybavení předmětných nemovitostí v k.ú. [obec] a do vlastnictví žalovaného připadnou blíže specifikované nemovitosti v k.ú. [obec] (rekreační objekt) a movité věci tvořící zařízení a vybavení těchto nemovitostí s tím, že otázku společného bydlení vyřešili účastníci tak, že žalobkyně bude bydlet v nemovitosti v k.ú. [obec] a žalovaný bude bydlet v podnájmu v [obec].

27. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve věci žalobkyně proti žalovanému o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, byla žaloba na zrušení rozhodnutí [stát. instituce], [stát. instituce], [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] a na povolení vkladu vlastnického práva ve prospěch žalobkyně k pozemku parc. č. st. [číslo] a pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] na základě dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů ze dne [datum] a rozsudku o rozvodu manželství [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], zamítnuta. Dle odůvodnění rozsudku odvolacího soudu účastníkům po rozvodu manželství běžela lhůta tří let k vypořádání SJM (§ 150 odst. 4 obč. zák.). Nic na tom nemění skutečnost, že účastníci měli uzavřenou dohodu o majetkovém vypořádání. Podmínkou, aby tato dohoda nabyla účinnosti, bylo její předložení v zákonem stanovené lhůtě (do [datum]) příslušnému katastrálnímu úřadu, který měl o návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí rozhodnout. Pokud se tak nestalo, nastala zákonná domněnka a dnem následujícím po uplynutí tříleté lhůty od právní moci rozvodu manželství ([datum]) se účastníci stali podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, a to každý v podílu jedné ideální poloviny vzhledem k celku.

28. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo dovolací řízení o odvolání žalobkyně proti shora citovanému rozsudku [název soudu] zastaveno.

29. Fakturou č. [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum] [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] vyúčtovala odběrateli [celé jméno svědka] částku v celkové výši 296.551,30 Kč zahrnující tyto položky: Demontáž krytiny 162 m2, kontejner a odvoz neb. odpadu, krytina Drdlík. Česká šablona 175 m2, stř. folie Aqua protekt 4 role, položení krytiny a folie, palubky smrk klasik 27 m2, montáž palubek s roštem, spoj. materiál, doprava a montáž lešení s tím, že vyjma položky Kontejner a odvoz neb. odpadu, kde je účtována sazba DPH 21 %, je účtována sazba DPH 15 %. Forma úhrady je uvedena hotově.

30. V příjmovém pokladním dokladu č. 2017 ze dne [datum] vydaném [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] je uvedena celková částka 295.483 Kč s tím, že je zde uvedeno„ přijato od p. [celé jméno svědka] -doplatek 48.541 Kč bude zaslán na účet zhotovitele a částka 246.942 Kč byla předána v hotovosti dle fa. č. 2017“ 31. Z kontrolního hlášení za [měsíc] [rok] týkajícího se [právnická osoba] [právnická osoba] podaného dne [datum] [číslo listu] spisu) vyplývá základ daně 256.942 Kč.

32. Z výpisu z účtu u [banka] [banka] č. [bankovní účet] vyplývá, že dne [datum] byla odepsána částka 48.541 Kč na účet č. [bankovní účet].

33. Dopisem ze dne [datum] doručeným žalovanému dne [datum] (dodejka) právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky 147.775,65 Kč odpovídající podílu žalovaného jakožto spoluvlastníka předmětné nemovitosti na náhradě nákladů s tím, že střecha předmětného domu byla dlouhodobě ve špatném stavu, v zimě [rok] [rok] byl stav havarijní a hrozilo zatékání do domu, proto nechala žalobkyně střechu havarijně opravit, opravu provedla [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba], které žalobkyně po dokončení díla uhradila celkovou částku 295.551,30 Kč s tím, že přikládá fakturu č. [číslo] a fotografie předchozího havarijního stavu střechy. Vše vyřizoval manžel žalobkyně. Nárok opírá o ust. § 1136 písm. b/ o.z. s tím, že žádá o úhradu dané částky do 10 dnů od doručení výzvy.

34. Barevné fotografie předložené žalobkyní zobrazují stav předmětné střešní krytiny, půdní prostor v předmětné nemovitosti, dále pokoje v předmětné nemovitosti 2.05, 2.04, 0.02, 2.02 a 2.07 a předmětnou nemovitost z venku.

35. Z darovací smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že uvedeného dne byla mezi žalovaným jako dárcem a [celé jméno svědka] jako obdarovaným uzavřena darovací smlouva, jejímž předmětem je darování předmětných nemovitostí žalovaným [celé jméno svědka].

36. Z výpisu z katastru nemovitostí – [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], podle stavu evidovaného k [datum], vyplývá, že jako spoluvlastníci předmětných nemovitostí jsou zapsáni [celé jméno svědka] a žalobkyně, a to každý s podílem o velikosti 1/2.

37. Z listiny z webu Asfaltový šindel Guttatec 4TAB vyplývají informace o tomto materiálu s tím, že cena za 1 m2 s DPH činí 129,23 Kč. Z listiny z webu Jak opravit střechu z asfaltových šindelů vyplývá popis složení a způsob montáže asfaltových šindelů.

38. Dopisem ze dne [datum] právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky 5.775 Kč odpovídající podílu žalovaného jakožto spoluvlastníka předmětné nemovitosti na náhradě nákladů s tím, že předmětná nemovitost byla nebezpečně ohrožována vzrostlými stromy s tím, že bylo ohroženo též zdraví a život osob, stromy bylo nutno neprodleně pokácet. Na základě jeho souhlasu vydal [stát. instituce] dne [datum] souhlas s kácením dřevin a dne [datum] došlo k pokácení obou stromů s tím, že žalobkyně uhradila za pokácení stromů částku 11.550 Kč, vše vyřizoval manžel žalobkyně. Nárok opírá o ust. § 1136 písm. b/ o.z.

39. Dopisem ze dne [datum] právní zástupce žalobkyně sdělil žalovanému, že příjezdová cesta k předmětné nemovitosti je ve stavu vyžadující naléhavou opravu, neboť je za deštivého počasí rozmáčená a neschůdná s tím, že o potřebě rozhodnout o této opravě informovala žalobkyně žalovaného mnohokrát ústně a též emailem ze dne [datum], v němž uvedla též předběžný odhad nákladů na opravu v částce 169.083 Kč. Postupem času při jarních deštích došlo k takovému poškození cesty, že k domu není možný přístup. Žalobkyně se rozhodla opravu provést v co nejkratším termínu, neboť užívání domu je podstatně ztíženo a hrozí vznik škody či újmy na zdraví s tím, že náhradu nákladů bude požadovat podle § 1136 písm. b/ o.z.

40. Dle plné moci ze dne [datum] žalobkyně uděluje [titul] [jméno] [příjmení] plnou moc k jejímu zastupování ve všech právních věcech a zvláštní plnou moc pro řízení před příslušným katastrálním úřadem a případné žaloby na neplatnost jeho rozhodnutí.

41. Dopisem ze dne [datum] žalovaný vyzval žalobkyni k vydání bezdůvodného obohacení v částce 360.000 Kč do tří dnů od doručení této výzvy, které získala bez právního důvodu na jeho úkor tím, že nejméně od [datum] do [datum] (tj. nejméně po dobu 36 měsíců) užívala předmětné nemovitosti nad rámec jí vlastněného spoluvlastnického podílu, čímž se na jeho účet bezdůvodně obohatila nejméně o částku 360.000 Kč, když obvyklé měsíční nájemné za předmětné nemovitosti činí částku 20.000 Kč měsíčně. Byla vyzvána k úhradě částky 360.000 Kč do tří dnů od doručení výzvy.

42. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně žalovanému k jeho výzvě ze dne [datum] sdělila, že po ní chce zaplatit nájem za její vlastní dům, využívá zřejmě toho, že ji podvedl a přes svůj slib smlouvu o vypořádání SJM nevložil do katastru. Na žádné peníze za to, že užívá svůj dům, nemá nárok, dům je koupen za peníze její rodiny a žalovaný se chová nepoctivě. Dům užívá s jeho souhlasem, který vyplývá z dohody o vypořádání SJM, která je stále platná. Pokud se chce dohodnout na ukončení sporu, nechť napíše, jak si to představuje.

43. Dle nabídek z webu je nabízen pronájem rodinného domu 175 m2, pozemek 1033 m2, [ulice] [ulice], [obec] - [část obce], za 23.000 Kč za měsíc, dále pronájem rodinného domu 198 m2, pozemek 1176 m2, [ulice], [obec] za 33.000 Kč za měsíc.

44. Barevná fotografie z webu Mapy Google s datem pořízení [měsíc] [rok] předložená žalovaným zobrazuje předmětnou nemovitost se střešní krytinou z jedné strany.

45. Dle ceníku [jméno] [příjmení] platného od [datum] cena základní šablony Česká plastová šablona EUREKO CPS činí za 1 m2 367,84 Kč včetně DPH.

46. V rozpočtu materiálu a montážních pracích ze dne [datum] pro stavebníky manžele [jméno] a [jméno] [celé jméno svědka] na akci stavební úpravy rodinného domu v [adresa] - střecha je uvedena varianta šindel, meď s tím, že montáž zahrnuje položení pojistné folie Jutafol. Celková částka za demontáž stávající krytiny, dodávku a montáž nové krytiny činí 182.057 Kč.

47. Legenda místností týkající se předmětné nemovitosti zobrazuje půdorys suterénu s místnostmi 0.01 - technické zázemí, 0.02 - sklep, půdorys 1. NP s místnostmi 1.01 - zádveří, 1.02 - předsíň, 1.03 - chodba, 1.04 - WC, 1.05 - schodiště, 1.06 - koupelna, 1.07 - schodiště, 1.08 - kuchyň, 1.09 - jídelna, 1.10 - obývací pokoj, půdorys 2. NP s místnostmi 2.01 - chodba, 2.02 - WC, 2.03 - terasa, 2.04 - pokoj, 2.05 - pokoj, 2.06 - pokoj, 2.07 - pokoj, 2.08 - balkon.

48. Dle emailové korespondence ze dne [datum] právní zástupce žalovaného sděluje právnímu zástupci žalobkyně, že částku ve výši 5.775 Kč za pokácení stromů uhradil žalovaný žalobkyni dne [datum], když s pokácením těchto stromů souhlasil, žalovaný však nikdy nesouhlasil s pokládkou asfaltového povrchu na příjezdové cestě a na dvoře domu, ani s výměnou oken v tomto domě, přičemž má za to, že tvrzení žalobkyně o naléhavé potřebě provedení těchto prací je ryze účelové, když aplikace ust. § 1136 písm. b/ o.z. dopadá na zcela odlišné životní situace. Pokud se žalobkyně domáhá náhrady do výše zhodnocení nemovitostí, vyzývá ho ke zpřístupnění nemovitostí soudnímu znalci za účelem stanovení výše zhodnocení, resp. za účelem stanovení obvyklé ceny nemovitostí. Za tímto účelem žádá o navržení alespoň tří možných termínů prohlídky nemovitosti v průběhu pracovního týdne v dohledné době.

49. Dle emailové korespondence ze dne [datum] právní zástupce žalobkyně sděluje právnímu zástupci žalovaného, že nesouhlasí s jeho právním posouzením věci, požadované náklady spadají pod ust. § 1136 o.z., kdy rekonstrukce dvora byla nezbytná, neboť jej nebylo možno za deštivého počasí užívat ani pro pěší přístup, přičemž asfaltový povrch je výrazně levnější než nejlevnější zámková dlažba, okna nebylo možno opravit a bylo je nutno vyměnit. O všem byly žalovanému zasílány předchozí výzvy k vyjádření, v případě asfaltového povrchu vyslovil žalovaný nesouhlas po stanovené lhůtě k vyjádření a několik hodin před započetím objednaných prací. Souhlas žalovaného pro zachraňovací práce nebyl potřebný. Pokud v předchozím emailu ze dne [datum] uvedl, že žalobkyně není ochotna provádět ani základní údržbu domu a nechává tuto provádět třetí osoby, tak žádá o sdělení, kterou údržbu má na mysli, neboť dosud po žalovaném byly požadovány jen náklady za odborné či technicky náročné práce, nikoliv základní údržbu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně mu sdělila, že žalovaný zájem o vyřešení spoluvlastnictví nebo vznesených nároků mimosoudní cestou, očekává, že v tomto směru zašle návrh.

50. Ze živnostenského rejstříku soud zjistil, že [celé jméno svědka] je v tomto rejstříku zapsán s adresou sídla [adresa žalobkyně a svědka] – [část obce], s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1-3 živnostenského zákona a silniční motorová doprava.

51. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když návrh žalovaného na doplnění dokazování znaleckým posudkem k otázce výše bezdůvodného obohacení získaného žalobkyní na úkor žalovaného užíváním předmětných nemovitostí nad rámec jejího spoluvlastnického podílu považoval s ohledem na níže uvedené skutkové a právní závěry soudu za nadbytečný, a dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu a vzájemný návrh nebyl podán po právu.

52. K žalobě:

53. Dle § 1136 odst. 1 o.z. spoluvlastník, který vynaložil na společnou věc náklad v zájmu ostatních spoluvlastníků bez jejich vyrozumění a souhlasu, může požadovat a) poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věci, jednalo-li se o náklad, který byl spoluvlastníkům ku prospěchu, b) náhradu nutných nákladů, jednalo-li se o náklad, který bylo třeba vynaložit na záchranu věci.

54. V režimu § 1136 o.z. má jednající spoluvlastník založeny dvě skupiny samostatných nároků: a/ nárok na poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věci, jednalo-li se o náklad, který byl spoluvlastníkům ku prospěchu – zde se jedná o obdobu jednatelství prospěšného (užitečného), b/ nárok na náhradu nutných nákladů, jednalo-li se o náklad, který bylo potřeba vynaložit na záchranu věci – tedy jde o obdobu jednatelství nutného. Společnou podmínkou pro vznik jednoho či druhého nároku je zákonem zdůrazněná okolnost, že se musí jednat o náklad vynaložený v zájmu ostatních spoluvlastníků. Tzv. jednatelství nutné zakotvené v § 1136 písm. b/ o.z. zákonná úprava konstruuje tak, že spoluvlastník může požadovat náhradu nutných nákladů, které bylo třeba vynaložit na záchranu věci. Samotný pojem„ záchrana věci“ občanský zákoník nedefinuje. Důvodová zpráva naznačuje, že tento nárok vzniká, jestliže spoluvlastník jedná v případě ohrožení společné věci. Pod tyto případy tak bude nutno zahrnout nejenom jednání, kterým se věc zachraňuje před zničením, tj. před zánikem věci v právním smyslu, ale zřejmě je na místě širší výklad, jenž přizná spoluvlastníku právo na náhradu nutných nákladů tam, kde jeho jednání směřovalo k tomu, aby předešlo znehodnocení věci, pozbytí její funkční či estetické podstaty, ekonomické využitelnosti apod. Vedle požadavku investice na záchranu věci musí jít současně o náklady vynaložené v nutném rozsahu. I kdyby tedy spoluvlastník vynaložil náklady na záchranu věci, ale šlo by o náklady vynaložené v nadbytečném rozsahu, měl by nárok pouze na náhradu nákladů nutných. Spoluvlastník pak bude mít právo na náhradu té části nutných nákladů, která podle poměru spoluvlastnických podílů připadá na ostatní.

55. V daném případě bylo v řízení prokázáno a nebylo sporným, že žalobkyně a žalovaný se stali rovnodílnými spoluvlastníky pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je rodinný dům [adresa] (dále též jen„ dům“ či„ předmětná nemovitost“), pozemku parc. č. st. [číslo] a pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] (dále též jen„ předmětné nemovitosti“) na základě vypořádání podle zákonné domněnky dle § 150 odst. 4 obč. zák. ke dni [datum], když v zákonem stanovené lhůtě tří let (do [datum]) nedošlo k předložení dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů uzavřené mezi účastníky dne [datum], jejímž předmětem byly mimo jiné uvedené nemovitosti, příslušnému katastrálnímu úřadu k rozhodnutí o návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí (cit. dohoda, rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]). Pokud žalovaný následně darovací smlouvou ze dne [datum] převedl (s právními účinky zápisu ke dni [datum]) svůj spoluvlastnický podíl k nemovitostem na syna účastníků [celé jméno svědka] (cit. darovací smlouva, výpis z katastru nemovitostí – [list vlastnictví] pro k.ú. [obec]), ničeho to nemění na pasivní legitimaci žalovaného v daném sporu, který je ve smyslu § 1893 o.z. zavázán z dluhu souvisejícího s daným spoluvlastnickým podílem na nemovitostech uplatňovaným žalobkyní společně a nerozdílně s [celé jméno svědka] (který o daném dluhu jako svědek slyšený k této otázce při jednání dne [datum] věděl) a žalobkyně tedy může ve smyslu § 1871 odst. 1 o.z. požadovat celé plnění na kterémkoli ze spoludlužníků, tedy i jen na žalovaném. V řízení bylo dále prokázáno, že původní provedení střešní krytiny na domě bylo asfaltovým šindelem, který byl instalován v letech [rok] [rok], kdy po technické stránce instalaci zajišťoval žalovaný jako tehdejší manžel žalobkyně. Tento šindel, který byl druhé nebo třetí jakosti, se začal postupně kroutit, loupat a odpadávat, což ucpávalo okapy, následně znečišťovalo fasádu, do domu začalo zatékat. Zhoršení stavu střechy začalo od roku [rok] (znalecké posudky [titul] [celé jméno znalce] a [jméno] [celé jméno znalce], rozpočet ze dne [datum], fotografie střechy z doby opravy střechy předložené žalobkyní – naopak fotografie střechy z [měsíc] [rok] předložená žalovaným ničeho ohledně stavu střechy v době opravy neprokazuje, výpověď žalobkyně, žalovaného, svědka [celé jméno svědka]). Žalobkyně několikrát vyrozuměla (emailem, telefonicky) žalovaného o nutnosti opravy střechy z uvedených důvodů v roce [rok] s tím, aby se přijel na stav střechy podívat a dohodli se na dalším postupu ohledně střechy, žalovaný reagoval ústně, a to negativně (pokud žalobkyně v domě bydlí, ať si dům udržuje) s tím, že důvodnost žalovaným uváděné obavy z hrozícího fyzického napadení současným manželem žalobkyně svědkem [celé jméno svědka] v případě návštěvy dané nemovitosti z jiných provedených důkazů nevyplývá (výpověď žalobkyně, žalovaného, svědka [celé jméno svědka]). Žalobkyně na doporučení z okolí nechala střechu opravit [právnická osoba] na základě ústní smlouvy uzavřené mezi ní, svědkem [celé jméno svědka] a uvedenou firmou s tím, že opravu zajišťoval svědek [celé jméno svědka], který byl ve faktuře č. [číslo] uveden jako objednatel (výpověď žalobkyně, svědků [příjmení] a [celé jméno svědka], faktura č. [číslo]). Oprava střechy proběhla od konce podzimu roku [rok] do začátku roku [rok] s tím, že na doporučení firmy [právnická osoba], která po předchozím částečném sundání střešní krytiny (na více poškozené západní straně) navrhla výměnu celé střešní krytiny, a to za plastovou krytinu Drdlík, Česká šablona, byla instalována tato střešní krytina jako nejvhodnější z hlediska ceny, kvality (životnosti) a umístění v daném prostředí s tím, že jiné varianty opravy střechy nemají srovnatelnou životnost (asfaltový šindel) nebo by byly velice nákladné (opravy spočívající ve stržení celé střechy včetně krovů a položení klasických tašek) – výpověď žalobkyně, svědků [příjmení] a [celé jméno svědka]. Oprava střechy byla [právnická osoba] vyúčtována fakturou č. [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum] a uhrazena z prostředků žalobkyně získaných z prodeje vozů v jejím výlučném vlastnictví, a to formou záloh v hotovosti hrazených několikrát v průběhu opravy v celkové výši 246.942 Kč a ve zbytku bezhotovostním převodem dne [datum] ve výši 48.541 Kč, celkem v částce ve výši 295.483 Kč, přičemž polovinu z této částky také žalobkyně po částečném zpětvzetí žaloby po žalovaném požadovala k úhradě (výpověď žalobkyně svědků [příjmení] a [celé jméno svědka], cit. faktura, příjmový pokladní doklad č. [číslo], který soud oproti cit. faktuře považuje za rozhodující pro určení výše uhrazené ceny opravy, dále výpis z účtu ze dne [datum]). Pokud žalovaný pokazoval na rozpory v žalobních tvrzeních a ve výpovědích žalobkyně, svědků [příjmení] a [celé jméno svědka] a žalobkyní předložených listinných důkazech (předmětná faktura, příjmový pokladní doklad) týkající se účastníků smluvního vztahu ohledně dané opravy střechy, vynaložení prostředků na opravu střechy žalobkyní, jejich původu a výše, soud tyto hodnotí jako nevýznamné pro posouzení věci, když bylo prokázáno, že oprava střechy byla provedena se souhlasem žalobkyně, vyúčtována fakturou zanesenou v účetnictví firmy [příjmení] [jméno] a uvedenou v kontrolním hlášení této firmy za leden 2017 (kontrolní hlášení za leden 2017, výpověď svědka [příjmení]) a v částce 295.483 Kč žalobkyní uhrazena, přičemž i v případě, že by se jednalo o prostředky v SJM žalobkyně a svědka [celé jméno svědka], ničeho by to na závěru soudu o jejich vynaložení žalobkyní nezměnilo, když manželé jsou každý vlastníkem celého majetku v SJM. V řízení bylo dále prokázáno, že pokud by nedošlo k dané opravě střechy, došlo by k poškození nemovitosti, neboť původní asfaltový šindel byl v dezolátním stavu, neschopný dlouhodobě plnit svou základní funkci, a to ochranu objektu proti průniku atmosférických srážek s tím, že při absenci či nevhodnosti podkladní folie by pak docházelo ke znehodnocování dalších konstrukcí objektu – záklopu, krovu, tepelných izolací apod. Případné lokální opravy střechy by s ohledem na konec životnosti asfaltového šindele a nevhodnost, případně absenci, podkladní folie - asfaltového pásu - postrádaly smysl, byla nutná celková demontáž krytiny (znalecký posudek a výpověď znalce [titul] [celé jméno znalce]). Již s ohledem na výše uvedené je tedy nutno provedení dané opravy střechy hodnotit jako jednání směřující k tomu, aby se předešlo znehodnocení dané nemovitosti, jež zakládá žalobkyni právo na náhradu nutných nákladů. Navíc pak byť znalec [titul] [celé jméno znalce] nedokázal jednoznačně odpovědět na otázku, zda příčinou zatékání do domu byl technicky stav původní střechy, uzavřel, že za situace, kdy po opravě jsou místa záteků suchá, lze příčinu zatékání s vysokou pravděpodobností shledat právě v technickém stav střechy minimálně pokud jde o střešní okno v pokoji na SZ straně domu, byť fotograficky nebylo poškození krytiny na této straně domu zdokumentováno (znalecký posudek a výpověď znalce [titul] [celé jméno znalce]). Ze shodné výpovědi žalobkyně a svědka [celé jméno svědka] pak vyplývá místo zatečení střechou na půdě domu, zatékání do střechy potvrdil i svědek [příjmení] O to více je tedy požadavek na vynaložení nákladů na záchranu věci splněn. Pokud jde o požadavek na náklady vynaložené v nutném rozsahu, tak za tyto soud považuje hodnotu, za kterou by byla provedena výměna (práce a dodávky materiálu) střešní krytiny s použitím dané krytiny Drdlík, Česká šablona, při přiměřeném výběrovém řízení a smluvním vyjednávání, představující částku odpovídající rozpočtu ÚRS zjištěnou znalcem [jméno] [celé jméno znalce] ve výši 245.000 Kč, když znalec shledal cenu dle předmětné faktury (konkrétně u výměry dodávky krytiny a ceny základní šablony s doplňkovým materiálem) za nadhodnocenou o cca 20% (znalecký posudek a výpověď znalce [jméno] [celé jméno znalce]), přičemž z popisu položek ve faktuře č. [číslo] ani výpovědi svědka [příjmení] nevyplývá, že by v ceně dle uvedené faktury byla zohledněna a jak skutečnost, že se jednalo o havarijní opravu střechy provedenou v zimním období, jak namítala žalobkyně, když navíc z výpovědi svědka [příjmení] vyplývá, že krytinu dodal za„ nižší“ cenu (513 Kč/m2), neboť měl krytinu na skladě, a z výpovědí znalců [titul] [celé jméno znalce] a [jméno] [celé jméno znalce] vyplývá, že střecha se dá provádět v zásadě kdykoliv. Z výpovědi žalobkyně a svědka [celé jméno svědka] pak vyplynulo, že rozpočet na opravu střechy od firmy [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba], který byl v podstatě dodržen, bez dalšího akceptovaly, aniž by pro porovnání oslovili jiného dodavatele s požadavkem na vypracování nabídky na dodání dané krytiny Drdlík (viz též ceník [jméno] [příjmení] platný od [datum]), s tím, že z jejich výpovědi zároveň nevyplynuly okolnosti, které by jim v tomto bránily (svědek [celé jméno svědka] naopak uvedl, že oslovil ohledně opravy střechy asi tři další firmy, kdy však nedošlo ke konkrétní nabídce). Použití sazby DPH ve výši 15 % v rozpočtu dle URS na vše je pak v souladu s § 47 odst. 1 písm. b/ a § 48 odst. 1, 2 zákona č. 235/2004 Sb. Zároveň dle názoru soudu za náklady vynaložené v nutném rozsahu nelze v daném případě považovat pouze (obvyklé) náklady vynaložené na nahrazení původní střešní krytiny novou střešní krytinou typově shodnou s původní střešní krytinou (tj. bonský šindel, např. Gutta Guttatec Rectangular), které jsou v daném případě nižší (202.000 Kč), než náklady vynaložené na nahrazení původní střechy danou střešní krytinou Drdlík, Česká šablona, když v daném případě rozdíl cen obou krytin (navíc nikterak výrazný) je zjevně dán kratší dobou životnosti i záruky asfaltového šindele (znalecký posudek znalce [jméno] [celé jméno znalce], výpověď svědka [příjmení]). Náklady na střešní krytinu Drdlík, Česká šablona, tak nelze považovat za nadbytečné. Námitku žalovaného, že žalobkyně se na vzniku havarijního stavu střechy sama podílela, když zanedbávala údržbu střešní krytiny, soud shledal nedůvodnou, když naopak z výpovědi žalobkyně, svědka [celé jméno svědka] i samotného žalovaného a rovněž znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce] vyplývá, že žalobkyně se svědkem [celé jméno svědka] čistili okapy a prořezávali jehličnany v okolí domu, žalovaný se na údržbě domu nikterak nepodílel a jako tehdejší manžel žalobkyně nechal položit střešní krytinu z asfaltového šindele horší kvality, a to s nevhodnou, příp. absentující podkladní folií. Nelze zároveň přehlédnout, že žalovaný sice namítá nadbytečnost vynaložených nákladů na střechu, na druhou stranu (ač o užívání předmětných nemovitostí nemá zájem) nesouhlasí s levnější variantou úpravy cesty před domem vyasfaltováním, neboť se mu„ nelíbí“ (výpověď žalovaného), a požaduje dražší zámkovou dlažbu (viz též dopis žalobkyně ze dne [datum] týkající se příjezdové cesty, emailová korespondence ze dne [datum]), v čemž soud spatřuje účelovost jeho obrany. S ohledem na výše uvedené závěry není opodstatněná ani námitka žalovaného, že žalobkyně zneužívá práva a podanou žalobou se žalovaného snaží přimět k převodu jeho spoluvlastnického podílu na žalobkyni. V řízení tedy bylo prokázáno splnění podmínek pro aplikaci ust. § 1136 písm. b/ o.z., když žalobkyně vynaložila náklady na opravu střechy společné nemovitosti nepochybně v zájmu žalovaného (opravou střechy se předešlo znehodnocení nemovitosti) jako tehdejšího spoluvlastníka nemovitosti s jeho vyrozuměním, avšak bez jeho souhlasu, když se jednalo o náklady na záchranu této nemovitosti a tyto náklady je nutno v rozsahu jejich obvyklé hodnoty považovat za náklady nutné.

56. Ke vzájemnému návrhu (podání žalovaného ze dne [datum]):

57. Dle § 1122 odst. 1 o.z. podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

58. Dle stávající judikatury podstata (podílového) spoluvlastnictví spočívá v tom, že každý ze spoluvlastníků se podílí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví v rozsahu, jaký odpovídá velikosti jeho spoluvlastnického podílu, přičemž jde o tzv. ideální podíl, nikoli o reálné vymezení vztahující se k určité části společné věci. Brání-li přímo jeden ze spoluvlastníků jinému v užívání společné věci, anebo pokud fakticky existující poměry neumožňují některému ze spoluvlastníků realizaci práva užívat společnou věc v rozsahu určeném jeho podílem, lze usuzovat na vznik bezdůvodného obohacení. Jinými slovy řečeno, pro povinnost spoluvlastníka (který užíval nemovitost nad rámec svého spoluvlastnického podílu) vydat ostatním spoluvlastníkům, oč se takto obohatil, není bez dalšího rozhodující, zda druhý spoluvlastník neužíval nemovitost (společnou věc) dobrovolně. Oproti tomu se v těchto vztazích jeví významným, znemožní-li nadužívající spoluvlastník přístup k nemovitosti a její užívání například uzamčením stavby či oplocením pozemku. Spoluvlastník, který společnou nemovitost užívá nad rámec svého spoluvlastnického podílu, nemusí ostatním spoluvlastníkům poskytovat peněžitou náhradu (ekonomickou protihodnotu užívání) pouze tehdy, prokáže-li existenci smlouvy o bezúplatném užívání společné nemovitosti. Neprokáže-li, že je oprávněn společnou nemovitost užívat nad rámec svého spoluvlastnického podílu bezúplatně, vzniká mu bezdůvodné obohacení, za které musí ostatním spoluvlastníkům poskytnout peněžitou náhradu jako ekonomickou protihodnotu toho, co nemůže být vráceno. V rozsudku sp. zn. 31 Cdo 503/2011 Nejvyšší soud rozlišil situaci, v níž je spoluvlastník vyloučen z užívání společné věci v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu na základě řádného právního důvodu (dohody spoluvlastníků, rozhodnutí většiny spoluvlastníků či rozhodnutí soudu), a v níž je spoluvlastník vyloučen z užívání společné věci v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu, aniž by zde byl řádný právní důvod, jenž by jej z užívání vylučoval. Zatímco na nárok z užívání vyloučeného spoluvlastníka je v prvním případě třeba pohlížet jako na nárok podle ust. § 137 odst. 1 obč. zák. (nyní viz ust. § 1122 odst. 1 o.z.), s ohledem na absenci právního důvodu vyloučení z užívání v druhém případě půjde o nárok z bezdůvodného obohacení. Posouzení, zda v konkrétní věci spoluvlastník užívá věc v rámci podílu, je přitom posouzením právním, vycházejícím ze skutkových zjištění. Soud musí brát v úvahu všechny okolnosti věci; nestačí např. zjištění, že spoluvlastník užívá část věci o větší výměře, než by mu podle poměru výše podílu náležela, musí se zabývat i kvalitou užívané části. Na základě tohoto posouzení je možno určit, zda spoluvlastník užívá věc v rámci svého podílu nebo nad tento rámec … vztah z bezdůvodného obohacení je zákonem i judikaturou pojímán jako objektivní, regulovaný právní úpravou směřující k tomu, aby se nikdo neobohacoval na úkor druhého bez právem aprobovaného titulu. Povinnost vydat nabytý majetkový prospěch přitom stíhá toho, kdo jej získal způsobem předvídaným v ust. § 451 a násl. obč. zák. (obdobně srovnej § 2991 a násl. o.z.). Samotný vznik bezdůvodného obohacení není ve své podstatě ovlivněn ani subjektivními okolnostmi na straně ochuzeného. Vzhledem k řečenému proto není možné připustit, aby byl popsaný smysl právní úpravy eliminován toliko s poukazem na vzájemné vztahy účastníků, jež byly v rozhodné době determinovány spory rozvádějících se manželů a na prostorové uspořádání společné věci, která dle závěru soudu obou stupňů neumožňovala, aby byla užívána oběma účastníky v existujících konfliktních vztazích. I v situaci, kdy předmětem spoluvlastnictví je dům o jedné bytové jednotce, nemůže být vyloučena úvaha, že druhý spoluvlastník má možnost tuto jednotku objektivně spoluužívat v rozsahu svého podílu tehdy, jestliže spoluvlastník, který v jednotce fakticky bydlí, užívá pouze její část, která výměrou, popřípadě kvalitou užívání, koresponduje jeho podílu (sp. zn. 28 Cdo 283/2020).

59. Dle § 8 o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

60. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], bylo manželství účastníků rozvedeno dle § 24a zákona o rodině. K uvedenému dni tak zaniklo společné jmění žalobkyně a žalovaného (§ 149 odst. 1 obč. zák.). Pro účely řízení o rozvod manželství účastníci uzavřeli dne [datum] dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, v níž účastníci v čl. III. ujednali mimo jiné, že do výlučného vlastnictví žalobkyně připadnou předmětné nemovitosti a dále movité věci tvořící zařízení a vybavení těchto nemovitostí (odst. 3.2.) s tím, že otázku společného bydlení účastníci vyřešili tak, že žalobkyně bude bydlet v předmětných nemovitostech a žalovaný bude bydlet v podnájmu v [obec] (odst. 3.4.). Z kontextu celé dohody je zřejmé, že dohoda účastníků o otázce společného bydlení navazovala, pokud jde o předmětné nemovitosti, právě na dohodu o vypořádání společného majetku účastníků a tvořila s ní jeden celek a předpokládala vlastnictví a s tím spojené užívání (zahrnující rovněž bydlení) předmětných nemovitostí žalobkyní (§ 35 odst. 2 obč. zák.). Účinnost této dohody jako celku tak byla vázána na vklad vlastnického práva k daným nemovitostem do katastru nemovitostí, když účastníci se v dohodě nedohodli na tom, že účinnost té části dohody, která se nemovitostí netýká, nastane ještě před vkladem vlastnického práva z dohody do katastru nemovitostí. Vzhledem k tomu, že tato dohoda nebyla předložena v zákonem stanovené lhůtě (do [datum]) příslušnému katastrálnímu úřadu, který měl o návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí rozhodnout, nenabyla účinnosti. Ve vztahu ke společnému majetku účastníků tak nastala zákonná domněnka vypořádání dle § 150 odst. 4 obč. zák., podle níž se účastníci stali ke dni [datum] rovnodílnými podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí a žalobkyně se stala výlučným vlastníkem movitých věcí (zařízení a vybavení předmětných nemovitostí), které pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívala (sp. zn. 22 Cdo 2201/2005, 22 Cdo 1295/2007, 30 Cdo 2193/2005). Zároveň zde neexistoval účinný právní důvod pro užívání (bydlení) předmětných nemovitostí žalobkyní nad rámec jejího spoluvlastnického podílu. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaný v předmětném období [datum] až [datum] nedisponoval klíči od domu, když z domu odešel v roce 2004 a následně (nejpozději rok či dva po odchodu z domu) na žádost žalobkyně předal klíče svému synovi [celé jméno svědka], který je předal žalobkyni (výpověď žalobkyně, žalovaného, svědků [jméno] a [celé jméno svědka]). Žalobkyně tak znemožnila žalovanému přístup k předmětné nemovitosti a její užívání a lze tak usuzovat na vznik bezdůvodného obohacení na straně žalobkyně, která užívala předmětnou nemovitost nad rámec svého spoluvlastnického podílu, a s tím spojené povinnosti vydat žalovanému, oč se takto obohatila (§ 2991 a násl. o.z.). Soud zde pro úplnost uvádí, že ze samotné výzvy žalovaného (nespadající ani do předmětného období) ke zpřístupnění nemovitosti za účelem jejího znaleckého posouzení a jednorázového neumožnění přístupu do nemovitosti znalkyni při absenci předchozího vyrozumění žalobkyně o takovém úkonu (emailová korespondence ze dne [datum], výpověď svědkyně [celé jméno svědkyně]) nelze dovozovat znemožnění přístupu žalovanému k nemovitosti. V daném případě se však soud dále zabýval otázkou, zda výkon práva žalovaného (uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení) není zneužitím práva ve smyslu § 8 o.z., a dospěl k závěru, že o takový případ se v dané věci jedná. V daném případě nebyla účastníky zpochybňována platnost výše uvedené dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, která nenabyla účinnosti pouze z důvodu, že omylem nebyl účastníky podán návrh na vklad podle této dohody (viz též dopis žalobkyně ze dne [datum]). V řízení bylo prokázáno, že předmětné nemovitosti byly pořízeny a následně rekonstruovány z prostředků rodičů žalobkyně. Z jejich prostředků byla rovněž pořízena společná chata účastníků, která byla předmětem dohody o vypořádání mezi účastníky. Z těchto důvodů žalovaný navrhl vypořádání v tom směru, že si žalobkyně nechá dům a žalovaný si nechá chatu, ke které má blízký vztah (výpověď žalobkyně, žalovaného, svědka [celé jméno svědka]). Toto vypořádání bylo obsaženo v dohodě účastníků o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a odpovídalo mu i následné chování účastníků. Žalobkyně si od žalovaného prostřednictvím syna vyžádala klíče od nemovitosti, žalovaný jí tyto klíče bez dalšího odevzdal, neboť měl zajištěno jiné bydlení, a o užívání předmětných nemovitostí včetně jejich údržby nejevil jakýkoliv zájem (výpověď žalobkyně, žalovaného, svědků [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka], cit. dohoda). Část předmětné nemovitosti (byť tuto nelze hodnotit jako rozsahem a kvalitou odpovídající spoluvlastnickému podílu žalovaného), specifikované ve shora cit. legendě a půdorysech domu, žalobkyně v předmětném období po odchodu všech tří dětí účastníků (jako poslední odešel [celé jméno svědka] asi v roce [rok]) ani fakticky neužívala, kdy se jednalo o tři pokoje ve 2. NP domu (2.04 – tento pokoj původně užívali účastníci jako ložnici, po odchodu žalovaného ji užíval [celé jméno svědka] jako ložnici, 2.05 – tento pokoj užíval [celé jméno svědka] původně jako ložnici, posléze jako herní pokoj, 2.07 – tento pokoj užíval [celé jméno svědka]), WC ve 2. NP (2.02) a sprchu v suterénu (v místnosti 0.01), když žalobkyně (a s jejím souhlasem svědek [celé jméno svědka]) ve 2. NP užívala pokoj 2.06 (původně tento pokoj užívala dcera účastníků) a celé 1. NP domu, kde byla koupelna (1.06) a další WC (1.04). V těchto pokojích (2.04, 2.05, 2.07) ve srovnání se stavem, kdy dům užíval žalovaný, pouze zůstal (částečně) původní nábytek účastníků, příp. další drobné věci účastníků nebo jejich dětí (2.04 – skříň, postel, police s knihami, 2.05 – malá postel, police, psací stůl, příp. knihy, hračky, 2.07 – sektorový nábytek s knihami) a v pokoji 2.07 v rohu byly navíc umístěny přepravky s věcmi po otci svědka [celé jméno svědka] a sušák, v pokoji 2.05 je nový koberec (fotografie jednotlivých místností předložené žalobkyní, výpověď žalobkyně, svědků [celé jméno svědka], [jméno] a [celé jméno svědka]), což nelze, i s přihlédnutím k tomu, že uvedený nábytek, příp. další věci, nabyla na základě shora cit. zákonné domněnky do svého výlučného vlastnictví žalobkyně, považovat za okolnost, která by žalovanému bránila v užívání těchto pokojů, přičemž skutečnost, že dům má jednu bytovou jednotku s jedním hlavním vchodem jeho spoluužívání nebrání. Z výpovědi žalovaného a svědků [jméno] a [celé jméno svědka] pak vyplývá, že spoluužívání nemovitosti žalovaným je vyloučeno pouze z důvodu negativních vztahů mezi žalovaným a svědkem [celé jméno svědka], příp. negativních vztahů mezi účastníky navzájem završených rozvodem jejich manželství, což je však pro otázku vzniku vztahu z bezdůvodného obohacení jako vztahu objektivního nepodstatné. Ze skutečnosti, že žalobkyně o danou nemovitost, na rozdíl od žalovaného, výlučně pečovala, stejně jako z toho, že svědek [celé jméno svědka] má na adrese této nemovitosti zapsáno (zjevně se souhlasem žalobkyně) své sídlo (výpis ze živnostenského rejstříku), nelze dovozovat nemožnost užívání dané části nemovitosti žalovaným. S ohledem na výše uvedené okolnosti uzavření dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, na to, že žalovaný měl zajištěno jiné bydlení a nejevil o nemovitost žádný zájem, pokud jde o její údržbu ani její užívání s tím, že tomu (v rozsahu a kvalitě výše uvedené) fakticky existující poměry nebránily, považuje soud výkon práva žalovaného za zjevné zneužití práva ve smyslu § 8 o.z., a to bez ohledu na jím uváděné důvody následného nevypořádání se žalobkyní (zhoršení vztahů v rodině z důvodu negativních vztahů mezi svědkem [celé jméno svědka] a dětmi účastníků). Takovému výkonu práva soud odepřel právní ochranu.

61. Pokud jde o provedené výslechy účastníků a svědků, soud při svých závěrech vycházel ze všech těchto výpovědí, když v těchto výpovědích neshledal žádné zásadní nesrovnalosti, a ve vztahu k jednotlivým svědkům neshledal žádné okolnosti, které by zpochybňovaly jejich věrohodnost.

62. S ohledem na výše uvedené soud: 1/ ve vztahu k žalobě: žalobě vyhověl co do částky 122.500 Kč (polovina z částky 245.000 Kč dle znaleckého posudku znalce [jméno] [celé jméno znalce] připadající na žalovaného) a vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu uložil žalovanému rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z této částky od [datum] (výzva k úhradě poloviny nákladů na opravu střechy ve lhůtě 10 dnů byla žalovanému doručena dne [datum]) do zaplacení (§ 1958 odst. 2 o.z., § 1970 o. z., § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb.) a ve zbytku (po částečném zastavení řízení) žalobu zamítl, 2/ ve vztahu ke vzájemnému návrhu: vzájemný návrh žalovaného zamítl.

63. Ve vztahu k žalobě: Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci částečný úspěch, kdy úspěch měla co do 83 %, neúspěch co do 17 % a z daného důvodu jí soud přiznal 66% nákladů. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5.912 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 129.870 Kč (18 úkonů právní služby po 7.020 Kč a jeden úkon právní služby za 3.510 Kč: příprava a převzetí zastoupení, sepis návrhu, předžalobní výzva k plnění, podání ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], účast při jednání dne [datum], [datum], [datum] od 9:00 do 13:00 hod, [datum], [datum], [datum], [datum], účast při vyhlášení rozhodnutí dne [datum], účast při místním šetření znalce dne [datum] - § 7 bod 5. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/, odst. 2 písm. f/, odst. 3 cit. vyhlášky), 19 režijními paušály po 300 Kč (§ 13 odst. 1 odst. 4 cit. vyhlášky), uhrazenou zálohou na znalecké posudky v celkové výši 10.000 Kč a DPH. Celková výše nákladů řízení činí 157.741,50 Kč a žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit 66% těchto nákladů, tj. částku 104.109,40 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. Námitku žalovaného v podání ze dne [datum], že žalobkyni nelze přiznat náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému nezaslala předžalobní výzvu, když k ní připojená plná moc pro [titul] [příjmení] udělená pro řízení před katastrálním úřadem a následné soudní řízení o neplatnost rozhodnutí katastrálního úřadu právní mocí rozhodnutí v dané věci zanikla, soud shledal nedůvodnou, když z textu obecné části plné moci ze dne [datum] jasně vyplývá, že opravňuje advokáta k zastupování v jakémkoliv řízení, jehož se bude účastnit, včetně řízení soudního.

64. Ve vztahu ke vzájemnému návrhu: Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla plně procesně úspěšná. Náklady řízení byly tvořeny odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 7.660 Kč (1 úkon právní služby za 7.660 Kč: podání ze dne [datum]) - § 7 bod 5. cit. vyhlášky, § 11 odst. 1 písm. d/ cit. vyhlášky), 1 režijní paušál po 300 Kč (§ 13 odst. 1 odst. 4 cit. vyhlášky) a DPH. Celková výše nákladů řízení činí 9.631,60 Kč a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně.

65. Výrok o nákladech řízení státu (ve vztahu k žalobě) je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., když tyto jsou tvořeny uhrazeným znalečným v celkové výši 22.682 Kč (č.l. 184, 220, 271, 269 spisu) a podle úspěchu ve věci byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit 17 % těchto nákladů, tj. částku ve výši 3.856 Kč, a žalovanému byla uložena povinnost zaplatit 83 % těchto nákladů, tj. částku ve výši 18.826 Kč.

66. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.