15 C 300/2016- 462

Rubrum

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Markétou Šottovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupena advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] insolvenční správce dlužníka [jméno] [příjmení] spol. s r.o., [IČO] sídlem [adresa] o určení vlastnictví k nemovitosti takto:

Výrok

I. U r č u je se, že žalobkyně je vlastníkem objektu mrazírny bez čp/če, stojící na pozemku p. [číslo] v katastrálním území a obci [obec], zapsaném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 30 259,70 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobkyně domáhala určení vlastnictví k nemovitosti, a to objektu mrazírny bez čp/če, stojící na pozemku p. [číslo] v katastrálním území a obci [obec], zapsaném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín (dále jen„ mrazírna“), s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem pozemku p. [číslo] v katastrálním území a obci [obec], na kterém stojí stavba bez čp/če (sloužící jako mrazírna, dále i jen„ mrazírna“). Práva a povinnosti spojené se stavbou na cizím pozemku si účastníci ošetřili smluvně. Tato stavba byla vystavěna žalobkyní v roce 2007. Na výstavbu si žalobkyně vzala investiční úvěr u e [právnická osoba], (nyní [právnická osoba]) ve výši 12 mil. za účelem financování mrazírny v areálu [obec] (smlouva č. SU/01/INV [číslo]). Úvěr byl žalobkyní vyčerpán a také splacen z jejích výlučných prostředků. Za stejným účelem obdržela žalobkyně i dotaci od Ministerstva zemědělství ve výši 3 160 000 Kč. Stavba byla zkolaudována na základě kolaudačního rozhodnutí č.j. [spisová značka] 2007 ze dne 9. 8. 2007, právní moci toto rozhodnutí nabylo dne 10. 8. 2007. Návrh na vydání kolaudačního rozhodnutí, jehož předmětem byla stavba mrazírny, podala žalobkyně jako stavebník. Původně se mělo sice jednat o rekonstrukci původní haly, ta však pro nevyhovující technický stav byla zcela odstraněna a vybudována stavba nová. Původní stavba tak zanikla jako věc v právním smyslu, když došlo k destrukci obvodového zdiva do úrovně prvního nadzemního podlaží a k destrukci příček, ve skutečnosti byl rozsah destrukce ještě větší. To dokládá i potvrzení stavebního úřadu ze dne 15. 11. 2016. Žalobkyně stavbu sama zajistila, financovala ji s účelem ji zřídit pro sebe a výsledkem stavební činnosti byla zcela nová věc, k níž se domáhá určení vlastnického práva.

2. Insolvenční správce žalované [jméno] [příjmení] spol. s r.o., který po prohlášení úpadku nastoupil na místo žalované (dále také jen„ žalovaný“) s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že žalobkyně provedla pouze rekonstrukci původní stavby haly, jejímž vlastníkem je stále žalovaný. Že byla provedena jen rekonstrukce haly, vyplývá i z kolaudačního rozhodnutí, kde se podává, že šlo o„ rekonstrukci haly mrazírny…“. Stejně tak je označena i investiční akce, na základě které byla poskytnuta dotace. Návrh na kolaudační rozhodnutí podala žalobkyně, neboť to bylo součástí dohody s žalovanou obsaženou v nájemní smlouvě. Skutečnost, že si žalobkyně vzala na výstavbu úvěr, nic nemění na existenci vlastnického práva. S poukazem na blízké vztahy a osobní propojenost společností zpochybňuje pravdivost jednostranných prohlášení podepisovaných [jméno] [příjmení] jako tehdejším jednatelem žalované, ale i smluvních ujednání účastníků (nájemní smlouvy a dodatky), když [jméno] [příjmení] ještě jako jednatel dlužníka v roce 2013 dává do zástavy budovu mrazírny bance jako majetek [jméno] [příjmení] spol. s r.o. K zápisu nové budovy a vlastnictví žalobkyně došlo až v roce 2016 a je třeba to dát do souvislosti s daňovou kontrolou u [právnická osoba] [anonymizováno] spol. s r.o. v roce 2014 a vydanými zajišťovacími příkazy v roce 2015. [příjmení] jiné bylo výsledkem zjištění, že osoba zapsaná jako jednatel společnosti [jméno] [příjmení] spol. s r.o. po [jméno] [příjmení], cizí státní příslušník označený jako [jméno] [příjmení], neexistuje, což vede k závěru o zájmu vyvést majetek ze společnosti. Dále upozorňuje na závěr judikatury, že pokud původní stavba zanikla, je třeba vždy nového stavebního povolení, tedy jde o neoprávněnou stavbu, jejíž odstranění by nebylo účelné, proto ji žádá přikázat žalované, to pro případ, že by vznikla nová stavba. Jinak dokumenty vydané stavebním úřadem k otázce demolice stavby považuje za vydané mimo oprávnění stavebního úřadu, zpochybňuje jejich pravost i pravdivost, rovněž vyjádření statika, na které se odkazuje. Má za to, že žaloba je nedůvodná, že nová stavba nevznikla.

3. V řízení vedeném na základě podané žaloby dne 25. 11. 2016 byl rozsudek pro uznání vydaný Okresním soudem v Kolíně dne 30. 1. 2017 pod č.j. 15C 300/2016-12 zrušen po následném zjištění, že v době doručování rozsudku i usnesení podle ust. § 114b o.s.ř. v obchodním rejstříku zapsaný jednatel neexistuje a nemohlo tak dojít k účinnému doručení. Soud tak přistoupil k věcnému projednání žaloby a v řízení pokračoval na straně žalované s její insolvenčním správcem, jehož úkony v řízení jsou jednoznačně úkony vyjadřující vůli v řízení pokračovat. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je dán již jen tím, že je tvrzen nesoulad stavu zápisu v katastru nemovitostí s faktickým stavem (§ 80 o.s.ř.). Žalobkyně zrušením rozsudku pozbyla právního titulu k zápisu vlastnického práva k budově do katastru nemovitostí, tato skutečnost byla příslušnému katastrálnímu úřadu oznámena včetně doložení potřebných listin, současně je zápis v katastru dotčen dalšími poznámkami. Bez tohoto určení by tak bylo ohroženo právo žalobkyně a její postavení by se stalo nejistým a vyvolalo by další možné spory, proto naléhavý právní zájem na požadovaném určení dán je.

4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), dále soudem vyžádanými listinnými důkazy ze spisu stavebního úřadu. Jako nadbytečné zamítl návrhy na dokazování znaleckými posudky, když skutečnosti, které mají být takto prokázány, již jsou dostatečně prokázány jinými důkazními prostředky, a k posouzení skutečností, jež jsou zde rozhodující pro právní kvalifikaci uplatněného vlastnického nároku, není třeba odborných znalostí. Jako nadbytečné soud s ohledem na zjištěný skutkový stav zamítl i další návrhy na doplnění dokazování spisem stavebního úřadu (důkazy se však provádí konkrétní listinou a nikoli spisem), další fotodokumentací i šetřením na místě. Po postupu dle ust. § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí ve věci:

5. Žalovaný se stal vlastníkem mimo jiné i pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] se stavbou bez čp/če, která není nijak specifikována a není tak zřejmé, zda jde o stavbu původní haly či tzv. expedice, která ale není předmětem tohoto řízení, jiná stavba nebyla tehdy na pozemku zapsána, a to za sjednanou cenu ve smlouvě uzavřené s prodávající [anonymizováno] [právnická osoba], za kupující žalovanou smlouvu podepsal [jméno] [příjmení] (prokázáno kupní smlouvou ze dne ze dne 30. 1. 2006 s právními účinky vkladu k 1. 2. 2006). Žalobkyně byla po původním rozhodnutí, kterým bylo určeno její vlastnické právo k mrazírně, zapsána jako vlastník staveb na pozemku [číslo] v k. ú. [obec] včetně vlastnictví k objektům jiná stavba bez čp/če a průmyslové haly (jiná stavba) bez č.p./č.e. nyní na pozemku [číslo] v témže k. ú., který však byl pouze oddělen z původního pozemku [číslo] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí, [list vlastnictví]), aktuálně s poznámkou podané této žaloby a s poznámkou zapsání do majetkové podstaty. Žalovaný je vlastníkem pozemků p. [číslo] i pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] (vše prokázáno výpisy z katastru nemovitostí). Mrazírna jako nová stavba byla ohlášena k zápisu do katastru nemovitostí žalobkyní, za kterou jednal [jméno] [příjmení], na základě geometrického plánu ze dne 9. 11. 2015, souhlasu vlastníka pozemku a kolaudačního souhlasu (prokázáno ohlášením nové stavby k zápisu do katastru nemovitostí vedené pod V 11168/2016).

6. Ze stavebního povolení [stát. instituce], Odbor výstavby, zemědělství, životního prostředí a dopravy, ze dne 24. 5. 2006 [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 25. 5. 2006, soud zjistil, že byla povolena stavební úprava„ Rekonstrukce haly na mrazírnu na pozemku: pozemková parcela [číslo] v [katastrální uzemí]“ na žádost stavebníka, kterým byla žalobkyně. Z kolaudačního rozhodnutí vydaného [stát. instituce], Odbor výstavby, zemědělství, životního prostředí a dopravy, ze dne 9. 8. 2007 č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 10. 8. 2007, soud zjistil, že stavební úřad povolil užívání mrazírny umístěné na pozemku [číslo] v k.ú. [obec] včetně nepodstatných odchylek jejího skutečného provedení od projektové dokumentace ověřené ve stavebním řízení, zjištěné nedostatky byly marginální, návrh o vydání kolaudačního rozhodnutí na stavbu„ Rekonstrukce haly na mrazírnu…“ podala žalobkyně jako stavebník.

7. Žalobkyně zastoupena [jméno] [příjmení] se [právnická osoba] [anonymizováno] spol. s r.o. zastoupenou [jméno] [příjmení] uzavřela dne 29. 5. 2006 nájemní smlouvu, jejímž předmětem je mimo jiné i pozemek [číslo] v k.ú. [obec] a budova bez č.p./č.e. na něm umístěná, účelem nájmu je přenechání budovy nájemci za účelem plánové rekonstrukce na mrazírnu, byla sjednaná doba trvání nájmu i výše a splatnost nájemného (prokázáno nájemní smlouvou ze dne 29. 5. 2006). Stejní účastníci ve stejném zastoupení k předně uvedené smlouvě uzavřeli dodatek [číslo] dne 2. 5. 2007, kterým prodloužili trvání nájemního vztahu do 31. 5. 2018 (prokázáno dodatkem [číslo] k nájemní smlouvě ze dne 29. 5. 2006). Stejní účastníci ve stejném zastoupení k předně uvedené smlouvě uzavřeli dodatek [číslo] dne 1. 9. 2007, kterým upravili poskytování dalších služeb (prokázáno dodatkem [číslo] k nájemní smlouvě ze dne 1. 9. 2007). Dále stejní účastníci ve stejném zastoupení uzavřeli i dodatek [číslo] dne 10. 9. 2007, v němž potvrdili, že se souhlasem pronajímatele byla zcela odstraněna původní hala a namísto ní zbudována stavba mrazírny, potvrdili si závěr, že budovy na pronajatých pozemcích jsou ve vlastnictví žalobkyně a nemohou být předmětem nájmu (prokázáno dodatkem [číslo] k nájemní smlouvě ze dne 29. 5. 2006).

8. Za„ účelem financování výstavby a zařízení mrazírny v areálu [obec]“ byl žalobkyni poskytnut investiční úvěr do maximální výše 12 000 000 Kč, úvěr byl zajištěn směnkou avalovanou žalovanou a jednateli žalobkyně a žalované, tj. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a zástavním právem zřízeným na nemovitostech v k. ú. [příjmení] [příjmení] a dále na pozemcích žalované včetně p. [číslo] zapsaných budovách (prokázáno smlouvou o investičním úvěru reg. č. [spisová značka] [číslo] ze dne 7. 6. 2007 ve znění dodatků uzavřených s nástupnickou [právnická osoba]). Úvěr byl řádně splácen (prokazuje přehled splácení bez záznamu o prodlení s úhradou s konečnou splatností k 20. 4. 2015). Pohledávka banky z úvěrové smlouvy zanikla úplným splacením a zanikla i zástavní práva zřízená k jejímu zajištění (prokázáno potvrzením [právnická osoba] ze dne 6. 5. 2015 vydaným za účelem výmazu zástavního práva v katastru nemovitostí), katastrální úřad zápis o zástavních právech vymazal (prokazuje vyrozumění o provedeném vkladu).

9. Ve prospěch úvěrující [právnická osoba] byla v roce 2013 zřízena zástavní práva k nemovitostem mimo jiné i k pozemku p. [číslo] včetně zapsané budovy bez čp/če na této parcele, a to pro zajištění pohledávky žalované (prokázáno návrhem na vklad práva do katastru nemovitostí pod V [číslo] 2013) na základě zástavní smlouvy uzavřené úvěrující bankou s žalovanou zastoupenou [jméno] [příjmení] k zajištění pohledávek banky z revolvingového úvěru poskytnutého žalované, ve smlouvě [jméno] [příjmení] výslovně prohlásil, že i budova na pozemku [číslo] v k.ú. [obec] je ve vlastnictví žalované (prokázáno smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitostem č. [spisová značka] [číslo]).

10. Žalobkyni byla na projekt„ rekonstrukce haly na mrazírnu“ za účelem výstavby nových zpracovatelských zařízení nebo rekonstrukce stávajících tak, aby provoz splňoval výrobní, hygienické a sanitární podmínky podle standardů EU, dotaci ve výši 3 160 000 Kč (prokázáno rozhodnutím Ministerstva zemědělství ze dne 6. 11. 2006 reg. č. [anonymizováno] [číslo] 2.3.00 [číslo])

11. Z dokumentu označeného doplnění průvodní zprávy - Souhrnná technická zpráva„ rekonstrukce montované haly na mrazírnu“ a datovaného 28. 5. 2007 soud zjistil, že autor dokumentu založeného ve spise stavebního úřadu autorizovaný inženýr Ing. [jméno] [příjmení] doplnil zprávu o statické posouzení, jehož obsahem je konstatování, že původní montovaná ocelová konstrukce původní stavby byla shledána jako nezpůsobilá nést budoucí zatížení po zavěšení stropu z [příjmení] panelů a mrazírenských technologií (především výparníky), bude tedy účelnější konstrukci úplně odstranit, v průběhu stavby bude přikročeno k úplné likvidaci stávajícího objektu s tím, že při stavbě budou dodrženy všechny parametry projektové dokumentace včetně umístění stavby, byla pořízena fotodokumentace, ze které plyne, že původní objekt skladové haly nelze v tomto stavu rekonstruovat na mrazírnu, ale že je nutné novou technologii umístit na novou spolehlivou konstrukci, stavební úřad byl o nevyhovující stávající konstrukci informován a vyjádřil s postupem souhlas, původní stavební dokumentace se nemění a doplnění se doručuje stavebnímu úřadu. Dokument byl vyžádán soudem a poskytnut příslušným stavebním úřadem, není tak pochyb o jeho pravosti. Ze sdělení [stát. instituce], Odbor výstavby, zemědělství, životního prostředí a dopravy, ze dne 15. 11. 2016 [číslo jednací], soud zjistil, že vedoucí stavebního úřadu vydal sdělení, kterým potvrdil, že podle listinného dokladu vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení] dne 28. 5. 2007 a autorizovaného Ing. [jméno] [příjmení], autorizovaným inženýrem, zařazeného do spisu č.j. 392/1329/2007, který byl veden ke stavbě„ rekonstrukce haly na mrazírnu na pozemku: pozemková parcela [číslo] v [katastrální uzemí]“ vyplývá, že původní stavba haly byla na základě statického posouzení odstraněna. Ani o autenticitě této listiny není pochyb, obsahuje-li doložku ověření z originálu vystavenou notářkou, současně jde o dokument tak, jak byl předložen a je založen v listinné podobě ve sbírce listin katastru nemovitostí (viz doložka na listině). Sdělení bylo vydáno na žádost žalobkyně ze dne 4. 11. 2016 (prokázáno žádostí o potvrzení o odstranění stavby ze dne 4. 11. 2016 přijatou stavebním úřadem dne 14. 11. 2016). Žádné v řízení zjištěné skutečnosti nevedly ke zpochybnění listin vydaných ve stavebním řízení a nebylo důvodu z jejich obsahu nevycházet (§ 134 o. s. ř.).

12. Ze snímků z googlemaps bylo zjištěno, že v místě původní haly probíhaly stavební práce a došlo k odstrojení původní haly minimálně až na základní kovou konstrukci a aktuálně je na stejném místě postavena hala nová (rovněž prokazuje srovnání snímků z map ze [webová adresa]), to potvrzují i fotografie z průběhu stavby dodané žalobkyní, na nichž jsou viditelné toliko vnější kovové konstrukce (nosníky) staré haly, jakékoli vnitřní uspořádání není viditelné, bez příček i bez jakýchkoli výplní stěn. Že původní stáří budovy mrazírny je z roku 2007 stvrzuje i [právnická osoba] v popisné části znaleckého posudku [číslo] kde k objektu mrazírny uvádí, že dle dostupných podkladových materiálů, místního šetření a dle sdělení účastníka místního šetření je objekt z roku 2007 (část 5. celkový popis předmětu ocenění v posudku [číslo] [právnická osoba] ze dne 16. 8. 2022).

13. K zániku správcem daně zřízeného zástavního práva k nemovitostem na [list vlastnictví] v k.ú. [obec], a to ke stavbám bez čp/če na pozemcích [číslo] a [číslo] v k. ú. [obec] došlo na základě rozhodnutí odvolacího orgánu (prokázáno rozhodnutím Finančního úřadu pro Středočeský kraj o částečném zastavení daňové exekuce ze dne 30. 6. 2017 [číslo jednací] na základě rozhodnutí Odvolacího finanční ředitelství ze dne 16. 6. 2017, kterým bylo návrhu na vyloučení věci - mrazírny z daňové exekuce vyhověno), když žalobkyně prokázala vlastnictví k předmětu zástavy (prokázáno potvrzením o zániku zástavního práva Finančního úřadu pro Středočeský kraj ze dne 30. 6. 2017 [číslo jednací]). Shora vedenými rozhodnutími ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ve věci sp. zn. p45 [spisová značka] bylo zjištěno, že u žalované probíhala finanční kontrola, v jejímž rámci bylo vydáno i 25 rozhodnutí – zajišťovacích příkazů týkajících se dosud nestanovené DPH, neboť kontrolou zjištěné skutečnosti vzbuzují dostatečnou míru pochybností, že bude daň uhrazena (pochybnosti o oprávněnosti uplatněných odpočtů DPH), zjištěna byla malá likvidita, snadno převoditelný nemovitý majetek a zásoby, nekontaktnost dodavatelů, obava o převody na propojené osoby, když k převodu hodnotných vozidel již došlo, u [právnická osoba] zjištěno, že osoba zapsaná v obchodním rejstříku polské příslušnosti neexistuje, rovněž tak osoba belgického občana označená jako [jméno] [příjmení], jednatele žalované [jméno] [příjmení] spol. s r.o., neexistuje.

14. Předně zjištěné skutečnosti jsou neobvyklé, vzbuzují silné pochybnosti o legálnosti mnoha postupů v žalované společnosti i v jejích dalších jednáních. Podporuje to i najisto postavená skutečnost, že osoba„ nově“ zapsaného jednatele žalované neexistuje a k zápisu do obchodního rejstříku došlo na základě padělaných dokumentů, obdobně podezřelé okolnosti vykazuje i obchodní partner žalované, který měl odvést DPH za dodané zboží. I protože osobní propojenost účastníků je nepopiratelná přes osoby jednatelů i společníků, kteří vlastnictví k budově prezentovali podle aktuálních potřeb svých společností různě (např. pro účely získání úvěru), stejně tak zásadní negativní důsledky daňové kontroly u žalované, skutečně hrozilo účelové vyvádění majetku z žalované na žalobkyni, i proto smluvní dokumentaci (nájemní smlouvy a její dodatky) uzavírané těmito osobami soud přikládá minimální důkazní hodnotu. Že si tyto osoby písemně v dodatku ke smlouvám potvrdily vznik mrazírny jako nové věci, je pro závěr soudu, zda k tomu skutečně došlo, bez významu. Nejen obsah ale i datace těchto úkonů v soudu důvěru nevzbuzují. Na těchto důkazech tak soud svůj závěr o skutkovém stavu nečiní.

15. Předmětem sporu účastníků a tedy dokazování bylo zjištění objektivní skutečnosti, zda stavbou mrazírny, tj. stavební akcí označovanou jako„ Rekonstrukce haly na mrazírnu na pozemku: pozemková parcela [číslo] v katastrálním území Pečky“ došlo k zániku původní věci a vzniku nové věci v právním smyslu či jen k rekonstrukci (přepracování) původní věc bez vlivu na vlastnické vztahy. Jde o objektivní skutečnost, na kterou nemají vliv možné podezřelé převody mezi účastníky ani personální a další propojenost. V řízení bylo prokázáno, že to byla žalobkyně, která podala žádost, a bylo jí vydáno stavební povolení na rekonstrukci haly na mrazírnu, byla tak stavebníkem a rovněž to byla ona, která žádala o kolaudaci stavby, a povolení užívání bylo vydáno přímo jí. Byla to rovněž žalobkyně, která stavbu financovala, a to i z prostředků investičního úvěru, který zcela splatila, čímž zaniklo i zajištění pohledávek úvěrující banky formou zástavních práv. Žalobkyně dále žádala a obdržela na stavbu dotaci od Ministerstva zemědělství. Žalobkyně tak byla stavebníkem a stavbu nepochybně uskutečňovala s úmyslem mít ji pro sebe. Pokud po celou dobu stavebního i dotačního řízení byla stavební akce nazývána shodně jako„ rekonstrukce…“, neznačí to nic o tom, jaké práce byly provedeny, natož aby o mělo vliv na právní závěr o vzniku nové věci v právním smyslu.

16. Závěr soudu o tom, že vznikla nová věc, je postaven na dokumentech obsažených ve spisu příslušného stavebního úřadu, a to v doplnění průvodní zprávy - Souhrnná technická zpráva„ rekonstrukce montované haly na mrazírnu“ ze dne 28. 5. 2007, z něhož jednoznačně plyne, že v průběhu stavby bude přikročeno k úplné likvidaci stávajícího objektu, montovaná ocelová konstrukce původní stavby (viditelná na přiložených fotografiích) byla shledána jako nezpůsobilá nést budoucí zatížení po zavěšení strupu z [příjmení] panelů a mrazírenských technologií (především výparníky) a je nutné novou technologii umístit na novou spolehlivou konstrukci. Tomu odpovídá i pro tyto účely pořízená fotodokumentace ilustrující nevyhovující stavební prvky staré konstrukce – staré rezavé nosníky, bez vnitřní dispozice a bez jakéhokoli zdiva či výplně obvodových či jiných zdí. Předložené snímky prokazující probíhající rozsáhlé stavební práce na místě, odstrojení původní haly na základní obvodovou ocelovou konstrukci montované haly, nikoli nutně konečný stav prací, stejně tak snímky map z webu ilustrující rozsáhlé destruktivní práce na místě původní haly (rok 2006), kde jsou viditelné základy budovy, nikoli konstrukce alespoň prvního nadzemního podlaží, následně v historickém porovnání na stejném místě stojí nová budova (rok 2012 a 2020). Skutečnost, že došlo k odstranění původní haly, potvrdil stavební úřad i ve svém vyjádření ze dne 15. 11. 2016. Tento závěr podporuje dále i vyjádření znalce o původním stáří budovy mrazírny (rok 2007).

17. Dle ust. § 132 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. lze vlastnictví věci nabýt kupní, darovací nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem. Otázku vzniku nové věci je třeba podrobit zákonu úpravě zákona č. 40/1964 Sb., neboť není sporu o tom, že ke stavbě došlo před účinností zákona č. 89/2012 Sb. Originárním způsobem lze nabýt vlastnické právo zejména vyrobením, respektive zhotovením, věci. Zhotovením věci se rozumí zhotovení věci nové, tedy věci, která v důsledku určité lidské činnosti vznikla a právně před tímto vznikem neexistovala.

18. Z hlediska posouzení zániku původní stavby jakožto předmětu občanskoprávních vztahů není rozhodující objem nově zbudovaných konstrukcí. Významné je, co bylo odstraněno, nikoli to, co bylo nově vybudováno, přičemž pro závěr o zachování dispozičního řešení prvního nadzemního podlaží je rozhodující, zda došlo k úplné nebo částečné destrukci obvodových zdí prvního nadzemního podlaží (rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 29 Cdo 479/2012 ze dne 31. 7. 2013, dále i ze dne 5. února 2002, sp. zn. 22 Cdo 2534/2000, ze dne 28. ledna 2001, sp. zn. 20 Cdo 931/99 a ze dne 5. listopadu 2002, sp. zn. 22 Cdo 761/2001). Nadzemní stavba zaniká a přestává být věcí ve smyslu práva tehdy, není-li již patrno dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. U staveb obytných a staveb občanských tato zásada platí bezvýjimečně. I když může k zániku stavby jako věci v občanskoprávním smyslu dojít ojediněle i jiným způsobem (např. obestavěním), stavby pro bydlení, pro individuální rekreaci, stavby občanského vybavení a ve většině případů i stavby sloužící výrobním účelům zanikají vždy destrukcí obvodového zdiva pod úroveň stropu nad prvním nadzemním podlažím (obvykle při současném odstranění zdiva příček), v důsledku čehož zaniká stav poskytující obraz o dispozičním řešení původní stavby. Tedy z hlediska posouzení zániku původní stavby není rozhodující objem nově zbudovaných konstrukcí, neboť původní stavba buď zanikla a nově vybudovaná konstrukce tvoří součást stavby nové nebo nezanikla a nově vybudované konstrukce tvoří součást stavby původní. Pro posouzení zániku stavby původní je tedy v těchto případech významné to, co bylo odstraněno, nikoli to, co bylo nově vybudováno, přičemž pro závěr o zachování dispozičního řešení prvního nadzemního podlaží je rozhodující zda došlo k úplné nebo částečné destrukci obvodových zdí prvního nadzemního podlaží. Při úplné destrukci těchto obvodových zdí je nepochybné, že původní stavba zanikla. Při částečném zbourání těchto zdí je nutno posoudit míru těchto zásahů (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2088/2001 ze dne 28. 5. 2003). V řízení bylo postaveno najisto, že stavební činností žalobkyně zcela zanikla původní hala a byla nahrazena novou stavbou mrazírny, i to že důvodem byla nevyhovující statika konstrukce původní haly pro mrazírenskou technologii zjištěná až po vydání stavebního povolení v průběhu provádění stavebních prací a potvrzená písemně doplněním technické zpráv v roce 2007, tj. dávno před daňovou kontrolou u žalované i tvrzenými machinacemi. Pouze pro úplnost soud dodává, že jsou důvodné pochybnosti (viz fotografie pozůstatků kovové montované konstrukce původní haly), zda vůbec původní hala byla stavbou a samostatnou věcí v právním smyslu, avšak s ohledem na shora uvedené by bylo nadbytečné se dále touto skutečností zabývat, je-li nepochybné, že i bez tohoto jasného závěru stavební činností žalobkyně vznikla nová věc v právním smyslu. Ke stejnému závěru dospěl i Krajský soudu v Praze v řízení o žalobě na vyloučení majetku z majetkové podstaty dlužníka (žalované) ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 75 ICm 1752/2020 rozsudkem ze dne 21. 3. 2023.

19. K další obraně žalované soud dodává, že předmětem tohoto řízení je určení vlastnictví k věci, k věci na cizím pozemku, o čemž není sporu, ale teoretických práv z neoprávněné stavby se nijak týkat nemůže, není-li dosud postaveno najisto, kdo je vlastníkem. Nejde tak o tvrzení (návrh na vypořádání neoprávněné stavby), kterými by se soud v rámci tohoto řízení zabýval. Žalovaným tvrzený nedostatek stavebního povolení nečiní ze stavby stavbu neoprávněnou (zřízenou bez oprávnění na cizím pozemku), ale případně nepovolenou. Skutečnosti vedoucí k tomuto závěru či k závěru o stavbě nepovolené (černé) v řízení nevyšly najevo, naopak dokumenty ze správního spisu dávají odpověď opačnou. K tvrzeným vadám stavebního povolení a nutnosti vydat povolení nové je třeba dodat, že pro posouzení otázky, zda stavebník má ke stavbě na cizím pozemku občanskoprávní titul (důvod) a pro obsah jeho práva mít na cizím pozemku stavbu, není obsah stavebního rozhodnutí určující. Žádné takové skutečnosti však neovlivní shora uvedené závěry o vlastnictví stavby. Jestliže soud nebral v potaz smluvní dodatky stran, kde si potvrzovaly existenci nové stavby, není důvodu naopak nedůvěřovat obsahu prvotní nájemní smlouvy, kterou žalovaný pronajal pozemky žalobkyni za účelem rekonstrukce haly na mrazírnu. Po celou dobu řízení také žalobkyně konzistentně potvrzovala, že původně mělo jít skutečně o rekonstrukci původní haly, takto byla akce nazvána i řešena v rámci stavebního i dotačního řízení. Že tomu tak nakonec nebylo a v průběhu stavby došlo ve skutečnosti ke zbourání (demontáži) a zániku původní haly, se nová stavba nestala bez dalšího neoprávněnou, neboť titul – souhlas vlastníka, zde stále existuje a zpochybňován nikým nebyl.

20. Za shora uvedené tak soud rozhodl, že je to žalobkyně, které svědčí vlastnické právo k objektu mrazírny bez čp/če, stojící na pozemku p. [číslo] v katastrálním území a obci [obec], zapsaném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín.

21. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky: -) 9 000 Kč (zaplacený soudní poplatek). -) Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem šest úkonů právní služby: převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k odvolání v procesní věci z 3. 3. 2021; vyjádření k témuž odvolání ve věci z 1. 3. 2022 a 25. 4. 2022 hodnoceno jako jeden úkon právní služby, neboť další nevyžádané vyjádření není účelně vynaložený náklad řízení, dovolání z 19. 8. 2022, vyjádření ve věci z 29. 8. 2022 a účast na jednání dne 21. 6. 2023, za které náleží mimosmluvní odměna ve výši 5,5 x 2 500 Kč (§ 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu, podle ust. § 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu) a paušální náhrada hotových výdajů 7 x 300 Kč včetně paušální odměny za podání žaloby nezastoupeného účastníka. -) cestovné ve výši 1 120 Kč (cesta [obec] – [obec] a zpět 160 km, průměrné spotřebě 4,1l/100km a vyhláškové ceně paliva 44,10 Kč a při započtení 5,20 Kč za kilometr dle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb.) a náhrada za promeškaný čas ve výši 600 Kč za celkem 6 půlhodiny za cestu na jednání soudu a zpět (dle ust. § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). -) 3 689,70 Kč jako náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 30 259,70 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). K modifikaci pariční lhůty soud důvodu neshledal.

Poučení