15 C 319/2021-337

Rubrum

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Divíškovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Soud přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo] ze společného jmění manželů jednu ideální polovinu pozemku [číslo] – orná půda v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsaného na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] u [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce], a to v hodnotě 90 000 Kč. Dále soud přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně zůstatek na účtu č. [bankovní účet], vedeném u [obec] obchodní banky ve výši 6 339,95 Kč a zůstatek na investičním účtu [číslo] vedeným u společnosti [právnická osoba] ve výši 78 982,74 Kč.

II. Soud přikazuje do výlučného vlastnictví žalovaného [celé jméno žalovaného] ze společného jmění manželů pozemek p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [část obce], [adresa], bydlení a pozemek p. [číslo] – zahrada, zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce] u [obec], [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce] v hodnotě 4 981 480 Kč; dále pozemek st. p. [číslo] – zastavená plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rod. rekr., zapsaný na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce] v hodnotě 1 3000 000 Kč. Dále soud přikazuje do výlučného vlastnictví žalovaného osobní automobil tov. zn. KIA SORENTO, [registrační značka] v hodnotě 90 000 Kč, zůstatek na účtu [číslo] vedeném VR GenoBank DonauWald eG, [příjmení] republika Německo ve výši 14 908,84 EUR, tj. dle směnného kurzu ke dni 7. 10. 2020 ve výši 403 507 Kč.

III. Soud přikazuje do výlučného vlastnictví žalovaného závazek k úhradě nesplaceného zůstatku půjčky, poskytnuté [jméno] [příjmení] 7. 10. 2013 v původní výši 60 000 EUR, tj. dle směnného kurzu ke dni 7. 10. 2020 částka 1 623 900 Kč, jak je uvedeno v uznání dluhu ze dne 23. 1. 2019 sepsaného mezi [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení].

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vypořádání podílu na společném jmění manželů částku 2 906 831,50 Kč, a to ve splátkách tak, že 1 000 000 Kč zaplatí do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku, 1 000 000 Kč do 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku a 906 831,50 Kč do 12 měsíců od právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v České Lípě na náhradu jedné poloviny nákladů státu částku, jejíž výše a splatnost budou stanoveny samostatným usnesením.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v České Lípě na náhradu jedné poloviny nákladů státu částku, jejíž výše a splatnost budou stanoveny samostatným usnesením.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala vypořádání společného jmění manželů. Uvedla, že manželství bylo rozvedeno rozsudkem [název soudu] [anonymizováno] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Předmětem vypořádání označila nemovitosti, a to pozemek se stavbou objektem bydlení na [list vlastnictví] v k.ú. [obec], pozemek se stavbou pro rodinnou rekreaci zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce] a jednu ideální polovinu pozemku v k.ú. [obec] u [obec]. Dále navrhla vypořádání úspor žalovaného, jejichž výši pouze odhaduje s tím, že by soud musel vyžádat výpisy z účtů vedených u bankovních účtů v ČR a SRN. Dále navrhla, aby soud vypořádal osobní automobil tovární značky KIA Sorento.

2. Žalovaný ve svém vyjádření připomněl, že náklady s provozem domácnosti a další výdaje hradil převážně ze svých finančních příspěvků. Dále uvedl, že nesouhlasí s hodnotou nemovitostí tak, jak uvedla žalobkyně. Dále navrhl, aby soud vypořádal i pohledávky z účtu investičního produktu CONSEQ. Žalovaný dále uplatňuje vypořádání vnosu, a to částky 750 000 Kč (dar od otce [jméno] [celé jméno žalovaného]), který byl použit na zakoupení společného majetku, a to domu. Zároveň trval na vypořádání nesplaceného zůstatku půjčku od [příjmení] [jméno] ve výši 60 000 EUR.

3. V průběhu řízení na základě skutkových tvrzení účastníků a návrhů byl označen majetek náležející do společného jmění manželů (dále jen SJM), který je předmětem vypořádání. Především se jedná o nemovitosti na [list vlastnictví], a to pozemek [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] – objekt bydlení a pozemek [číslo] vše v k.ú. [část obce] u [obec], [územní celek]. Hodnota nemovitostí byla mezi účastníky sporná. Dále se jedná o nemovitost, a to pozemek pč.st. 122, jehož součástí je stavba [adresa] zapsaný na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], [územní celek] s tím, že hodnota této nemovitosti je rovněž mezi účastníky sporná. Dále se jedná o spoluvlastnický podíl o velikosti jedné poloviny pozemku pč. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] u [obec], [územní celek]. Hodnota spoluvlastnického podílu je mezi účastníky nesporná ve výši 65 000 Kč. Mezi účastníky je dále nesporné, že nemovitosti v [obec] a [část obce] nabyde do svého výlučného vlastnictví žalovaný a spoluvlastnický podíl na pozemku pč. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] nabyde žalobkyně. Dále součástí SJM je osobní vozidlo KIA Sorento [registrační značka], kde se účastníci nesporně dohodli na hodnotě 90 000 Kč s tím, že vozidlo nabyde žalovaný. Pokud jde o vybavení domácnosti, účastníci prohlásili, že si ponechají movité věci, které mají ve svém držení a tímto považují všechny movité věci za vypořádané. Dále předmětem vypořádání bude pouze jeden aktivní účet CONSEQ, dále účty na jméno žalobkyně a účet žalovaného v SRN. Žalovaný dále trvá na vypořádání dluhu dle smlouvy o půjčce poskytnuté [jméno] [příjmení] s tím, že předloží důkaz k prokázání tohoto závazku. Dále žalovaný trvá na vypořádání vnosu ve výši 750 000 Kč, které mu daroval otec na pořízení domu v [obec]. Dále v průběhu řízení žalovaný sdělil, že netrvá na disparitě podílu, kterou navrhoval v písemném vyjádření.

4. Z rozsudku [název soudu] [spisová značka] bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem ze dne [datum] na č.l. 28 a nabyl právní moci dne [datum]. Pokud jde o hodnotu nemovitostí, žalovaný předložil znalecké posudky Ing. [jméno] [příjmení], a to k nemovitostem v [obec] a v [část obce], ke kterým soud nepřihlížel s ohledem na námitky žalobkyně a vypracování dalších znaleckých posudků. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce] u [obec], [územní celek] vedený [stát. instituce], [stát. instituce] bylo zjištěno, že ve společném jmění manželů [jméno] a [jméno] [příjmení] je zapsán pozemek p [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – bydlení a pozemek p. [číslo] – zahrada. K ocenění tohoto pozemku byl vypracován znalecký posudek [celé jméno znalce] ze dne 2. 5. 2022 [číslo]. Znalec dospěl k závěru, že obvyklá cena těchto nemovitostí k datu vypracování posudku podle jejich stavu ke dni rozvodu manželství činí 5 700 000 Kč. Tento posudek znalec stvrdil při ústním jednání dne 14. 7. 2022. V průběhu výslechu při tomto jednání po námitkách žalované strany ke stanovení obvyklé ceny, sám znalec navrhl, aby soud nechal jeho posudek zrevidovat. Za tímto účelem byl soudem ustanoven znalecký ústav, a to [anonymizováno] [právnická osoba], který vypracoval revizní znalecký posudek, dospěl k závěru, že obvyklá cena těchto nemovitostí činí 5 004 000 Kč. Ke znaleckému posudku Ing. [celé jméno znalce] znalecký ústav zpochybnil stav vzorových nemovitostí a jejich užitnou plochu, a z tohoto důvodu považuje výsledné ocenění ve znaleckém posudku Ing. [celé jméno znalce] nad úrovní ceny obvyklé. Zástupce znaleckého ústavu před soudem stvrdil vypracovaný znalecký posudek. Zároveň se znalecký ústav zabýval skutečností, že po vypracování jeho znaleckého posudku došlo k havárii topení a poškození tedy části nemovitosti. Za tímto účelem znalecký ústav stanovil náklady na opravu poruchy ústředního topení v cenové úrovní roku 2023 na částku 58 520 Kč. Toto ocenění bylo provedeno položkovým rozpočtem v souladu s metodikou katalogu, popisů a směrných cen stavebních prací na úrovni cen obvyklých. Před soudem znalec potvrdil, že v této výši je možno obvyklou cenu nemovitosti ponížit.

5. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] [číslo] bylo zjištěno, že obvyklá cena nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], [územní celek] činí 1 300 000 Kč. K tomuto znaleckému posudku neměli účastníci výhrady.

6. Z technického průkazu vozidla tovární značky KIA Sorento [registrační značka] bylo zjištěno, že vozidlo je od 25. 4. 2007 zapsáno na vlastníka [celé jméno žalovaného] – technická kancelář.

7. Ze zprávy ČSOB ze dne 18. 2. 2022 bylo zjištěno, že účet číslo [bankovní účet] vedený na [celé jméno žalovaného] byl otevřen dne 1. 9. 2004 a uzavřen dne 22. 4. 2014 [právnická osoba] zaslala dne 23. 2. 2022 k výzvě soudu informace k investičním účtům na jméno [celé jméno žalobkyně]. K návrhu účastníků se soud zabýval pouze výpisem z investičního účtu [číslo] ze kterého bylo zjištěno, že je veden na [celé jméno žalobkyně] a jeho stav ke dni 7. 10. 2020, tedy celková hodnota portfolia činil 78 982,74 CZK. Ze zprávy ČSOB bylo zjištěno, že zůstatek na běžném účtu číslo [bankovní účet] na majitele [celé jméno žalobkyně] činil ke dni 7. 10. 2020 částku 6 339,95 CZK. Z listiny podepsané [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného] ze dne 23. 1. 2018 bylo zjištěno, že se jedná o uznání dluhu. Listina byla předložena v německém jazyce a opatřena českým překladem soudní překladatelkou Mgr. [jméno] [příjmení] dne 27. 1. 2022. Dle této listiny je úvěrující [jméno] [příjmení], úvěrovaný [celé jméno žalovaného], který potvrzuje důvod a výši dluhu ze smlouvy o úvěru uzavřenou dne 7. 10. 2013 na základě, které mu úvěrující dočasně poskytl částku 60 000 EUR, a to bezúročně. Ke sjednanému datu splatnosti 31. 12. 2018 úvěrovaný úvěr nesplatil, celková částka nesplaceného závazku činí 60 000 EUR a úvěrovaný tuto částku je povinen uhradit nejpozději do 31. 12. 2029. Ze zprávy [právnická osoba] GmbH bylo zjištěno, že [celé jméno žalovaného] je od 1. 1. 2017 je zaměstnancem společnosti, jeho současný hrubý měsíční příjem činí 4 800 Eur a přílohou potvrzení je vyúčtování odměny za srpen 2021. Listiny byly předloženy v německém jazyce spolu s českým překladem Mgr. [jméno] [příjmení]. Ze zprávy VR GenoBank ze dne 29. 3. 2022 bylo zjištěno, že zůstatek na běžném účtu [číslo] činil ke dni 7. 10. 2020 částku 14 908,84 EUR. Rovněž tato zpráva je opatřena úředním překladem Mgr. [příjmení].

8. Z prohlášení [jméno] [příjmení] opatřené jejím úředně ověřeným podpisem bylo zjištěno, že prohlašuje, že společně se svou matkou [jméno] [příjmení] obdržely při prodeji rodinného domu v [obec], ulici [ulice a číslo] dne 7. 8. 1998 od manželů [jméno] a [jméno] [příjmení] 1 500 000 Kč, tj. o milion více než bylo uvedeno v kupní smlouvě. Z výpisu z účtu vedeného na [celé jméno žalovaného] číslo [bankovní účet] bylo zjištěno, že na tento účet byla dne 9. 10. 2013 poukázána platba od [jméno] [příjmení] ve výši 750 480 Kč a dne 10. 10. 2013 od stejné osoby byla poukázána platba ve výši 752 820 Kč. Z téhož účtu bylo dne 10. 10. 2013 poukázáno společnosti [právnická osoba] 52 500 Kč a dne 22. 10. 2013 částka 1 447 500 Kč. Z výpisu z účtu je rovněž patrno, že krom jiného je hrazeno zdravotní pojištění a sociální pojištění a měsíční pojistné [celé jméno žalobkyně]. Z výpisu z účtu číslo [bankovní účet] vedený na [právnická osoba] bylo zjištěno, že na tento účet byla dne 22. 10. 2013 poukázána platba [celé jméno žalovaného] 1 447 500 Kč a z tohoto účtu byla dne 6. 11. 2013 poukázána úhrada na účet číslo [bankovní účet] ve výši 462 500 Kč označená [část obce], téhož dne odchozí úhrada na účet číslo [bankovní účet] ve výši 462 500 Kč označená [část obce], téhož dne byla poukázána částka 462 500 Kč na účet [jméno] [příjmení] a téhož dne úhrada pro [jméno] [příjmení] 2x 20 000 Kč. Z kupní smlouvy uzavřené mezi prodávajícími [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a kupujícími manželi [jméno] a [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že předmětem prodeje byla budova [adresa] na pozemku pč.st. 22 a pozemek pč.st. 22 v obci [obec] a v k.ú. [část obce] za kupní cenu 1 500 000 Kč, která bude uhrazena do úschovy u realitní kanceláře [právnická osoba] a po vkladu do KN bude dohodnutým způsobem uhrazena prodávajícím. Smlouvy byla uzavřena dne 24. 10. 2013.

9. Z výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalovaného] bylo zjištěno, že jako otec žalovaného [celé jméno žalovaného] synovi daroval částku 750 000 Kč zhruba v srpnu v roce 1998, a to na zakoupení domu v [obec]. Ty peníze byly určené výhradně synovi. V té době byly manželé [celé jméno žalovaného] mladí, v té době pracoval syn na projektech v cizině, myslí si, že nějaké velké úspory neměli.

10. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [celé jméno žalobkyně] bylo zjištěno, že je současnou manželkou pana [jméno] [celé jméno žalovaného], pamatuje si, že partner jí sdělil, že hodlá synovi dát 750 000 Kč na zakoupení nemovitosti. U předání peněz nebyla, ale manžel jí informoval, že [příjmení] ty peníze dává. Pokud jde o majetkové poměry účastníků v době zakoupení nemovitosti, tak uvedla, že by na její zakoupení neměli peníze, pokud by manžel [příjmení] peníze nedal. Pamatuje si, že to bylo v létě 1998 a měli na to nějakou písemnou smlouvu.

11. Svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] uvedla, že je matkou žalovaného [celé jméno žalovaného]. Syn jí informoval, že mu tatínek dal 750 000 Kč na koupi domku. Je informována o tom, že určitě ty peníze nedal oběma manželům, ale pouze synovi. U předání peněz nebyla.

12. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že je sestrou žalovaného. Od otce ví, že její bratr dostal od taťky 750 000 Kč na koupi rodinného domku, táta jí to řekl a výslovně jí řekl, že ona má zaplacené studium na vysoké škole, pedagogické fakultě a bratr dostal peníze, které potřeboval v té době.

13. Podle § 740 občanského zákoníku dle zákona 89/2012 Sb. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky, zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

14. Podle § 742 odst. 1 OZ nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypřádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a rodinnou domácnost f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění Dle odst. 2 hodnota tohoto, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžele, stejně jako hodnota tohoto, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na níž byla vynaložena.

15. Soud upozorňuje je při vyhotovení rozsudku zjistil početní chybu při výpočtu hodnoty SJM a následně vypořádacího podílu, která spočívala v tom, že při výpočtu použil omylem částku 5 040 000 Kč místo správné částky 5 004 000 Kč (hodnota nemovitostí v [obec]). Soud níže v odůvodnění již uvádí správný výpočet s tím, že oprava chybné částky v hodnotě nemovitostí v [obec] bude opravena samostatným opravným usnesením, které bude účastníkům doručeno současně s tímto rozsudkem.

16. Soud provedl vypořádání společného jmění manželů s ohledem na provedené důkazy, jak je shora uvedeno a dle zásad dle § 742 OZ. Do společného jmění manželů (dále jen SJM) ke dni jeho zániku, tj. 7. 10. 2020 náležely všechny shora uvedené nemovitosti, tj. pozemky s domem v k.ú. [obec] v hodnotě 4 981 480 Kč, jehož hodnota byla stanovena dle znaleckého posudku znaleckého ústavu 1. [právnická osoba] ve výši 5 004 000 Kč. Po odečtení částky 58 520 Kč, jejíž odečtení doporučil znalecký ústav v souvislosti s odstraněním následků havárie topení, činí hodnota těchto nemovitostí 4 981 480, jak je shora uvedeno. Dále je součástí SJM pozemek s chatou v k.ú. [část obce] v hodnotě 1 300 000 Kč dle znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce], jehož závěry účastníci nezpochybnili. Další součástí SJM je jedna ideální polovina pozemku v k.ú. [obec] u [obec] v hodnotě 90 000 Kč (mezi účastníky nesporné). Dále do SJM náležel osobní automobil KIA Sorrento v hodnotě 50 000 Kč (mezi účastníky nesporné). Pokud jde o úspory peněžních prostředků ke dni 7. 10. 2020 jedná se o finanční prostředky na účtu žalovaného u VR GenoBank, která potvrdila úspory ve výši 14 908,8 EUR, tj. dle směnného kurzu k uvedenému dni ve výši 27, 065 Kč za 1 EUR přepočet 403 507 Kč po zaokrouhlení. Dále se jedná o úspory na účtu žalobkyně u ČSOB ve výši 6 339,74 Kč a na investičním účtu CONSEQ ve výši 78 982 74 Kč. Všechny zůstatky byly potvrzeny příslušnými peněžními ústavy. Celkem aktiva SJM činí 6 914 310 Kč.

17. Soud se dále zabýval závazkem k úhradě dluhu věřiteli [jméno] [příjmení]. Žalobce prokázal svá skutková tvrzení listinou obsahující uznání závazku ve výši 60 000 EUR, ze které je zřejmé, že půjčka byla poskytnuta dne 7. 10. 2013 Tomu odpovídá údaj z výpisu z účtu na jméno [celé jméno žalovaného] číslo [bankovní účet], na který byla dne 9. 10. 2013 poukázána platba od [jméno] [příjmení] ve výši 750 480 Kč a dne 10. 10. 2013 od stejné osoby byla poukázána platba ve výši 752 820 Kč. Dále soud zjistil, že se jednalo o účet, který používali oba manželé [celé jméno žalovaného], když z něj byly hrazeny platby i za sociální a zdravotní pojištění a další platby [celé jméno žalobkyně]. Z téhož účtu bylo dne 10. 10. 2013 poukázáno společnosti [právnická osoba] 52 500 Kč a dne 22. 10. 2013 částka 1 447 500 Kč. Z výpisu z účtu číslo [bankovní účet] vedeného na [právnická osoba] je nesporně prokázáno, že bylo vyplaceno plnění dle podmínek sjednaných ve smlouvě, kterou žalobci nabyli pozemek s chatou v k.ú. [část obce]. Soud hodnotí uvedené důkazy ve vzájemné souvislosti a nesporně z nich vyplývá, že byla poskytnuta půjčka od [příjmení] [jméno] a použita na úhradu kupní ceny za nemovitosti v k.ú. [část obce] a tedy se jedná o společný závazek obou manželů. Při vypořádání tohoto závazku soud postupoval dle judikatury Nejvyššího soudu ČR, konkrétně rozhodnutí 22 Cdo 753/2020, dle kterého mají být dluhy přikázány oběma manželům rovným dílem. Je-li v řízení o vypořádání společného jmění manželů přikázán společný dluh jen jednomu z manželů, nelze zásadně druhému z nich uložit povinnost uhradit peněžitou částku v rozsahu poměrné části přikázaného dluhu. Žalovaný byl soudem výslovně upozorněn, že soud při rozhodování přihlédne k tomuto rozhodnutí a pokud mu bude celý dluh přikázán, bude to bez vypořádacího podílu pro žalovanou. Žalovaný výslovně uvedl, že žádá, aby mu dluh byl přikázán. Soud tedy přikázal uvedený závazek do výlučného vlastnictví žalovaného v plné výši, ovšem s ohledem na citovanou judikaturu bez nároku na zohlednění při výpočtu vypořádacího podílu.

18. Soud přikázal do vlastnictví žalovaného pozemek p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [část obce], [adresa], bydlení a pozemek p. [číslo] – zahrada, zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce] u [obec], [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce] v hodnotě 4 981 480 Kč; dále pozemek st. p. [číslo] – zastavená plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rod. rekr., zapsaný na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce] v hodnotě 1 3000 000 Kč, osobní automobil KIA Sorrento v hodnotě 90 000 Kč, úspory ve výši 403 507 Kč, tedy majetek v hodnotě 6 738 987 Kč. Soud v průběhu řízení upozornil účastníky, že pro alespoň částečné vyrovnání podílů by bylo vhodné přikázat nemovitost v [ulice] [anonymizováno] a žalobkyni. Účastníci ovšem výslovně trvali na shora uvedeném uspořádání s tím, že žalovaný nemovitost užívá a žalobkyně o ni nemá zájem.

19. Žalobkyni soud přikázal do vlastnictví zbývající majetek, a to jednu ideální polovinu pozemku [číslo] – orná půda v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsaného na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] u [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce], a to v hodnotě 90 000 Kč. Dále soud přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně zůstatek na účtu č. [bankovní účet], vedeném u [obec] obchodní banky ve výši 6 339,95 Kč a zůstatek na investičním účtu [číslo] vedeným u společnosti [právnická osoba] ve výši 78 982,74 Kč. Jedná se o majetek v celkové hodnotě 175 323 Kč.

20. Z celkového majetku 6 914 310 Kč má každý z manželů nárok na stejný podíl, tj. 50 %, tedy částku 3 457 155 Kč (po zaokrouhlení). Žalovaný nabyl podíl ve výši 6 738 987 Kč, tj. podíl vyšší o 3 281 832 Kč, než mu náleží. Naopak žalovaná nabyla podíl o tuto částku nižší o tuto částku (3 457 155 – 175 323 = 3 281 32 Kč).

21. Soud ovšem musel v tomto řízení vypořádat i vnos ve výši 750 000 Kč z výlučného vlastnictví žalovaného do SJM. Žalobce tvrdil, že tuto částku mu daroval jeho otec [jméno] [celé jméno žalovaného] do jeho výlučného vlastnictví a on tuto částku použil na zakoupení domu v [obec]. K tomuto skutkovému tvrzení soud vyslechl svědky [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Svědek [jméno] [příjmení] potvrdil, že uvedenou finanční částku daroval svému synovi [jméno a příjmení] do jeho výlučného vlastnictví za účelem pořízení domu v [obec]. Toto tvrzení potvrdily i všechny shora uvedené svědkyně. [jméno] [příjmení] navíc vysvětlila, že dar bratrovi vysvětlil otec tím, že jí financoval studium na vysoké škole, ale bratr nemohl vysokou školu studovat, protože se mu narodilo dítě a musel zabezpečit rodinu. Soud svědkům uvěřil, nebyly zjištěny žádné jiné okolnosti, které by jejich výpověď zpochybňovaly. Skutkové tvrzení, že se jedná o osoby blízké žalovanému, samo o sobě nezpochybňuje jejich výpověď. Všichni svědci byli soudem poučeni o trestních následcích křivé výpovědi. V tomto řízení bylo dále prokázáno, že kupní cena domu v [obec] činila fakticky částku 1 500 000 Kč a nikoli pouze 500 000 Kč, které jsou uvedeny v kupní smlouvě. Žalovaný soudu předložil kupní smlouvu uzavřenou mezi prodávajícími [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a kupujícími manželi [jméno] a [jméno] [příjmení] o koupi pozemku a stavby [adresa] a parc. [anonymizováno] a pozemku p [číslo] – zahrady za kupní cenu 500 000 Kč ze dne1 7. 8. 1998 s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí. 17. 8. 1998. Dále soud bylo předloženo ještě čestné prohlášení prodávající [jméno] [příjmení], která uvedla, že ona a její matka [jméno] [příjmení] (zemřela 9. 11. 2006) obdržely při prodeji domu v ul. [jméno] [anonymizováno] v [obec] od manželů [příjmení] 1 500 000 Kč, což je o 1 000 000 Kč více než bylo uvedeno ve smlouvě. Nakonec žalobkyně toto skutkové tvrzení o prodejní ceně domu potvrdila. Soud tedy považuje za nesporné skutkové tvrzení žalobce, že ze svého výlučného vlastnictví vložil částku 750 000 Kč na zakoupení domu v [obec] do společného jmění manželů. Žalovaný dále navrhl, aby soud provedl valorizaci tohoto vnosu s ohledem na zhodnocení zakoupené nemovitosti. V této souvislosti soud odkazuje opět na judikaturu Nejvyššího soudu České republiky, konkrétně rozhodnutí 22 Cdo 1172/2022 v této souvislosti se výslovně uvádí, že při vymezení investice (vnosu) z výlučného majetku na majetek společný jde o nahrazení výše vnosu (hodnoty, která byla vynaložena), nikoliv o nahrazení toho, oč se v jeho důsledku zvýšila hodnota věci. Tedy nejde o to odčerpat, oč výlučný majetek obohatil, ale o náhradu toho, oč se společný majetek ochudil. To platí i pro investice ze společného majetku na majetek výlučný.

22. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a judikaturu soud vypořádací podíl, který je žalovaný povinen uhradit žalobkyni, ponížil o částku v rozsahu jedné poloviny vnosu tj. 375 000 Kč. Jak je shora vysvětleno, soud při stanovení vypořádacího podílu nepřihlédl k výši společného závazku účastníků (závazek k [jméno] [příjmení]). Soud tedy od částku 3 21 832 Kč (polovina aktiv SJM) odečetl částku 375 000 Kč a vypořádací podíl činí 2 906 832 Kč. S ohledem na výši této částky soud vyhověl návrhu žalobce a rozhodl o postupné splatnosti. 1 000 000 Kč žalovaný vyplatí žalobkyni do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Tuto částku má žalovaný dle svého sdělení k dispozici, soud odložil platbu do 1 měsíce od právní moci rozsudku tak, aby jí mohl uvolnit, pokud jí má nějak termínovanou. Další 1 000 000 Kč žalovaný vyplatí do 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku, což je dostatečná lhůta pro zajištění případného úvěru, popř. pro jiné majetkové dispozice. Zbývající částku 906 832 Kč žalobce uhradí do 12 měsíců od právní moci rozsudku, rovněž s ohledem na výši této částky a potřeby eventuálních majetkových dispozic. Pokud žalovaný nesplní některý s termínů splatnosti, stává se dluh splatným najednou.

23. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142 odst. 2 o.s.ř. S ohledem na původní návrhy účastníky nelze dovodit převážný procesní úspěch ani jedné z procesních stran. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

24. S ohledem na výrok o náhradě nákladů řízení soud dle § 148 rozhodl o povinnosti obou účastníků k náhradě nákladů státu rovným dílem. Vzhledem k tomu, že ke dni vydání tohoto rozsudku ještě nebyly známy všechny náklady státu, konkrétně se jednalo o znalečné pro znalecký ústav [anonymizováno] [právnická osoba] za doplnění znaleckého posudku a účast při ústním jednání, soud rozhodne o výši nákladů státu a jejich splatnosti samostatným usnesením.

Poučení