15 C 32/2017-375

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Barbory Hněvkovské a přísedících JUDr. [jméno] [příjmení] a JUDr. [jméno] [příjmení] ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], CSc. sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], LL.M. sídlem [adresa] o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru takto:

Výrok

I. Návrh žalované na přerušení řízení do pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Nymburce sp. zn. 12 C 366/2019, se zamítá.

II. Žaloba na určení, že okamžité zrušení pracovního poměru učiněné žalobcem dne 24. 11. 2016 je neplatné, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 53 492, 70 Kč k rukám právního zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 23. 1. 2017 domáhal určení toho, že okamžité zrušení pracovního poměru učiněné žalobcem (žalobce zřejmě písařskou chybou uvedl učiněné„ žalobcem“ a nikoli učiněné„ žalovanou“) dne 24. 11. 2016, je neplatné. Uvedl, že žalobce byl na základě pracovní smlouvy v pracovním poměru od 01. 07. 2008 u společnosti [právnická osoba] a s účinky od 01. 04. 2009 u žalované, která se na základě Dohody o převodu činností stala zaměstnavatelkou žalobce. Dne 30. 03. 2009 uzavřel žalobce se žalovanou dohodu o změně pracovní smlouvy s účinností od 01. 04. 2009, kterou byl nahrazen text původní pracovní smlouvy novým zněním. Podle této dohody konal žalobce pro žalovanou práci na pracovní pozici Manažer pro celkový prodej (druh práce), s místem výkonu práce [obec]. Dne 24. listopadu 2015 (zřejmě myšleno 2016) žalovaná žalobci oznámila, že s ním ruší pracovní poměr okamžitě podle ust. § 55 odst. 1) písm. b) zákoníku práce pro zvlášť hrubé porušení povinností, které žalovaná shledávala v tom, že žalobce umožnil společnosti [právnická osoba] inkaso odměn od žalované za podpis rámcových smluv o prodeji zboží a poskytovaných smluv, které tato společnost nevyjednala, a že porušil povinnost jednat v souladu s oprávněnými zájmy žalované ve věci zákazníka [právnická osoba] Písemností právního zástupce ze dne 20. 12. 2016 oznámil žalobce žalované, že nesouhlasí s okamžitým zrušením pracovního poměru dle ust. § 55 písm. b) zákoníku práce, jelikož k němu neexistuje reálný právní důvod, a že trvá na tom, aby jej nadále zaměstnávala v souladu s pracovní smlouvou. Písemností ze dne 10. 01. 2017 oznámila žalovaná žalobci, že na platnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 24. 11. 2016, jakož i na výpovědi z pracovního poměru ze stejných důvodů doručené žalobci dne 29. 11. 2016, trvá. Současně potvrdila, že trvá na správnosti provedení zápočtu na vrub doplatku mzdy za měsíc listopad 2016. Žalobce je přesvědčen, že vytýkaným jednáním neporušil žádné svoje povinnosti, sebe ani nikoho jiného neobohatil a nejednal v rozporu s oprávněnými zájmy žalované. Po celou dobu trvání pracovního poměru byly jeho pracovní aktivity vždy pozitivně hodnoceny. V rámci své pracovní pozice získal pro žalovanou celou řadu vysoce bonitních klientů. Jeho pracovní výsledky jsou jednoznačně vyčíslitelné a žalované přinesly nepochybně desítky miliónů na příjmech od zákazníků, které pro žalovanou získal. Vytýkaná jednání byla naprosto standardní po celou dobu trvání pracovního poměru žalobce a byla žalovanou po celou dobu akceptována, protože přinášela nezanedbatelné efekty. Žalobcem řízený region [obec] II byl po celou dobu vyhlašován ve všech interních soutěžích jako vítězný, byl prezentován jako příkladný na všech interních konferencích, žalobci nikdy nebyla dána žádná výtka, a to ani k jeho metodám práce, které byly všem nadřízeným známy a vysoce pozitivně hodnoceny. Žalobce má naléhavý právní zájem na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, neboť důvod ukončení pracovního poměru u významného zaměstnavatele jej zcela jednoznačně diskriminuje na pracovním trhu, nehledě na bezprostřední ekonomické dopady na rodinu žalobce.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Ve svém vyjádření k žalobě nejprve s odkazem na ust. § 301 písm. d) Zákoníku práce uvedla, že zaměstnanci jsou povinni řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Žalobce uvádí, že vytýkaným jednáním neporušil žádné svoje povinnosti, sebe ani nikoho jiného neobohatil a nejednal v rozporu s oprávněnými zájmy žalované. Žalovaná tato tvrzení jednoznačně rozporuje a trvá na tom, že žalobce svým postupem závažným způsobem porušil své povinnosti vztahující se k vykonávané práci, když právě a pouze z důvodu jeho jednání vznikla žalované povinnost uhradit svému smluvnímu partnerovi, společnosti [právnická osoba], odměnu za podpis rámcových smluv o prodeji zboží a poskytování služeb. Tuto odměnu by však žalovaná povinna hradit nebyla, pokud by žalobce neporušil své povinnosti vztahující se k vykonávané práci. Přitom ke sjednání těchto smluv došlo jednáním žalobce, a to jednáním při výkonu jeho práce pro žalovanou, tedy při jednání konaném na náklady žalované (s využitím jejích interních zdrojů). Tato skutečnost vyplývá ze samotného znění všech smluv, když ve všech je v hlavičce uvedeno, že poskytovatel (žalovaná) je zastoupen žalobcem na základě pověření, žalobce je uveden též v podpisové rubrice a až následně došlo k ručnímu přeškrtnutí tohoto údaje a podpisu smluv panem [jméno] [příjmení], který je jednatelem [právnická osoba] company. Smlouva se společností ha-vel internet s.r.o., byla navíc podepsána přímo žalobcem, tedy nikoli [právnická osoba] [anonymizováno]. Přesto, že tuto smlouvu [právnická osoba] company nepodepsala, žalobce jí umožnil inkasovat odměnu náležející jinak za dojednání a uzavření takové smlouvy tím, že vůči žalované lživě deklaroval, že smlouvu sjednala a uzavřela [právnická osoba] [anonymizováno]. Žalobce si přitom byl nepochybně vědom, že jeho jednáním vznikne žalované zároveň povinnost k úhradě odměny za vyjednání a uzavření zákaznických smluv smluvnímu partnerovi, aniž by však ze strany smluvního partnera došlo k odpovídajícímu protiplnění, tedy aniž by žalovaná získala odpovídající prospěch. Jednáním žalobce tedy došlo fakticky ke vzniku újmy na straně žalované a bezdůvodnému obohacení na straně [právnická osoba] [anonymizováno]. Žalobce svou vlastní činností v rámci výkonu práce pro žalovanou vyjednal uzavření minimálně následujících smluv:

1. Rámcovou smlouvu o prodeji zboží a poskytování služeb [anonymizována dvě slova] [číslo] uzavřenou mezi žalovanou a [právnická osoba] [příjmení] & [role v řízení] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] dne 23. 6. 2016. V podpisové rubrice a též v hlavičce je uveden žalobce jako pověřená osoba k zastupování žalované spolu s uvedením jeho pozice regionálního manažera (Regional Manger), přičemž tyto předtištěné údaje jsou ručně přeškrtnuty a smlouva je za žalovanou podepsaná panem [jméno] [příjmení], jednatelem smluvního partnera žalované, [právnická osoba] [anonymizováno]; 2. Rámcovou smlouvu o prodeji zboží a poskytování služeb [anonymizována dvě slova] [číslo] uzavřenou mezi žalovanou a společností [právnická osoba] dne 1. 3. 2016. V podpisové rubrice a též v hlavičce je uveden žalobce jako pověřená osoba k zastupování žalované spolu s uvedením jeho pozice regionálního manažera (Regional Manager, [příjmení] [příjmení]), přičemž tyto předtištěné údaje jsou ručně přeškrtnuty a smlouva je za žalovanou podepsaná panem [jméno] [příjmení], jednatelem smluvního partnera žalované, [právnická osoba] company; 3. Rámcovou smlouvu o prodeji zboží a poskytování služeb [anonymizována dvě slova] [číslo] uzavřenou mezi žalovanou a společností [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] dne 29. 6. 2016. Tato smlouva je dokonce přímo podepsána žalobcem, přičemž následně na základě jeho žádosti došlo k jejímu převodu na smluvního partnera žalované, [právnická osoba] [anonymizováno]. V tomto případě je tedy evidentní, že celý proces vyjednání až do uzavření smlouvy se zákazníkem byl veden přímo žalobcem a až následně došlo k převodu zákaznické smlouvy na smluvního partnera žalované, čímž mu vznikl nárok na úhradu odměny, aniž by vykonal činnost, za kterou měla být odměna vyplacena; 4. Rámcovou smlouvu o prodeji zboží a poskytování služeb [anonymizována dvě slova] [číslo] uzavřená mezi žalovanou a [právnická osoba], a.s., ze dne 15. 12. 2015. V hlavičce a v podpisové rubrice je uveden žalobce jako pověřená osoba k zastupování žalované, přičemž tyto předtištěné údaje jsou na konci smlouvy ručně přeškrtnuty a smlouva je za žalovanou podepsaná panem [jméno] [příjmení], jednatelem smluvního partnera žalované, [právnická osoba] [anonymizováno]. V důsledku shora popsaného porušení povinností žalobce byla žalovaná nucena vyplatit [právnická osoba] [anonymizováno] odměnu za pouhý podpis shora uvedených rámcových smluv v celkové výši 445 115 Kč. K dalšímu porušení povinností zaměstnance žalovaná uvádí, že čl. 3 směrnice žalované vydané s účinností ke dni 15. 5. 2015 s názvem Přístup k síti a síťovým službám (dále také jen jako„ Směrnice o ochraně informací“) jednoznačně určuje mimo jiné též následující jednání zaměstnance, které je zakázané:„ Provozování jakýchkoli výdělečných externích nebo osobních aktivit (například prodej a nákup) pomocí emailu;“ Dále žalovaná upozorňuje na směrnici s názvem Střet zájmů, dle jejíhož předmětu specifikovaného v čl. 2 směrnice jsou všichni zaměstnanci povinni vyhnout se všem situacím, které by mohly vést přímo nebo nepřímo ke skutečnému nebo možnému střetu zájmů se zájmy žalované. Žalobce však oba tyto zákazy, resp. stanovené povinnosti porušil. Konkrétně se tak stalo minimálně v případě, kdy jednal v zastoupení [právnická osoba] [právnická osoba] a využil k tomuto jednání prostředky žalované. Jak vyplývá z e-mailových zpráv ze dne 16. 10. 2016 a 20. 10. 2016 odeslaných z pracovního e-mailu žalobce, žalobce využil prostředků žalované a zprostředkoval uzavření smluv [právnická osoba] [právnická osoba] se společností [právnická osoba]. Přitom v e-mailové zprávě výslovně uvádí, že„ Vzhledem k tomu, že by [anonymizováno] pouze zvyšoval cenu a pravděpodobně i komplikoval komunikaci/servis mezi odběratelem a dodavatelem, tak doporučuji přímý kontakt na tyto služby se [právnická osoba]“ Je tedy evidentní, že žalobce namísto sjednání obchodu pro žalovanou sjednal obchod pro [právnická osoba] [právnická osoba], která je přímým konkurentem žalované a v níž navíc figuruje nejen manželka žalobce, ale též pan [jméno] [příjmení], který je zároveň jednatelem a jediným společníkem společnosti [právnická osoba], tedy smluvního partnera žalované, který díky jednání žalobce získal odměnu od žalované bez poskytnutí odpovídajícího protiplnění. Žalovaná k tomu dále uvádí, že žalobce pro [právnická osoba] [právnická osoba] nejméně od ledna 2017 pracuje jako její výkonný ředitel, jak vyplývá ze zprávy [právnická osoba] zveřejněné na její oficiální stránce na sociální síti Facebook. Je tedy zcela evidentní, že žalobce nejednal ve prospěch a v souladu se zájmy žalované, ale za účelem obohacení jiných subjektů, dokonce přímo konkurenčních ve vztahu k žalované, a pravděpodobně též za účelem svého vlastního obohacení, které lze spatřit minimálně již v tom, že k tomuto jednání využíval prostředků žalované. Žalobce je dle specifikace práce vykonávané pro žalovanou na základě pracovní smlouvy a definice své role, s nímž byl žalobce seznámen, třeba považovat za vedoucího zaměstnance v souladu s ust. § 11 ZP. S ohledem na tuto skutečnost se na něj vztahují též povinnosti upravené v ust. § 302 ZP, zejména zabezpečovat dodržování právních a vnitřních předpisů a zabezpečovat přijetí opatření k ochraně majetku zaměstnavatele. Tímto způsobem dochází k dalšímu zvýšení intenzity porušení jeho povinností a pod tímto zorným úhlem by mělo být jeho jednání též posuzováno. Žalovaná dále doplnila ve vztahu k tvrzením žalobce o výborných výsledcích a prezentaci výkonu regionu řízeného žalobcem jako příkladného, že žalobce nepředkládá k tomuto tvrzení žádné důkazy. Nadto je toto tvrzení ve spojení se zjištěným porušením povinností na straně žalobce zcela irelevantní, neboť je možné, že těchto výsledků dosahoval žalobce ve svém regionu právě postupy, které představují porušení povinností žalobce vztahujících se k výkonu jeho práce. Žalovaná je přesvědčená, že jednání žalobce je nezbytné kvalifikovat jako porušení povinností zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci a zároveň, že dosáhlo minimálně takové intenzity, že postup žalované spočívající v okamžitém zrušení pracovního poměru v souladu s ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, tedy pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem byl zcela důvodným a odpovídajícím zákoníku práce. Toto je zároveň v předmětném okamžitém zrušení pracovního poměru zcela určitě upraveno. V okamžitém zrušení pracovního poměru je jednoznačně specifikováno jednání, v němž je toto porušení pracovních povinností žalobce zvlášť hrubým způsobem spatřováno. Okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalobci řádně doručeno, neboť dle § 334 odst. 3 ZP v situaci, kdy je písemnost doručována zaměstnanci na pracovišti se považuje za doručenou také tehdy, jestliže zaměstnanec přijetí písemnosti odmítne. Skutečnost, že žalobce odmítl okamžité zrušení pracovního poměru převzít, potvrdili svým podpisem čtyři zaměstnanci žalované.

3. Žalobce ve své replice uvedl, že pokud je žalobci vytýkáno, že ačkoliv obchodní případ připravil ve své kompetenci, obchod předal společnosti [právnická osoba] k administraci za účelem výplaty provize, pak k takovému postupu docházelo z pokynů nadřízených s cílem zachovat a podporovat nepřímou prodejní síť, tj. síť obchodních zástupců. Žalovaná vždy odměnu dané společnosti vyplatila, protože PAM (Partner Area Manageři - měli v kompetenci právě partnery) a RM (Regionální manažeři jako jejich nadřízení) byli managementem nabádáni, aby partnery svým obchodním a pracovním nasazením podporovali, což bylo po celou dobu trvání pracovního poměru žalobce ze strany nadřízených bráno jako příkladné plnění povinností. Pokud by se tak žalobce nechoval, tak by ekonomicky nikdo z partnerů nemohl fungovat a prací RM a prací PAM bylo držet právě všechny nepřímé prodejní kanály zcela funkční, což by se bez jejich podpory nestalo a partneři by z ekonomických důvodů skončili. Žalobce si byl vědom, že vznikne žalované povinnost k úhradě provize, ale činil tak po celých osm let trvání pracovního poměru na základě pokynů, a tedy s vědomím svých nadřízených. Byl vždy přesvědčen, že tak činí v zájmu žalované a nikoliv, a to rozhodně, ve svém zájmu či v zájmu poškodit žalovanou na úkor prospěchu obchodního zástupce. Ke smlouvě s klientem [část obce], [příjmení] & partneři, advokátní kancelář, s.r.o. žalobce uvedl, že tento obchod připravil a [právnická osoba] předal k administraci, a proto byl také přeškrtnut předtištěný podpis žalobce. Stalo se tak s vědomím žalované a v souladu s jeho pokynem k podpoře nepřímých prodejních kanálů. Ke smlouvě s klientem [anonymizována dvě slova] žalobce uvedl, že tento obchod připravil a [právnická osoba] předal k administraci, a proto byl také přeškrtnut předtištěný podpis žalobce. Stalo se tak s vědomím žalované a v souladu s jeho pokynem k podpoře nepřímých prodejních kanálů. Ke smlouvě s klientem ha-vel internet s.r.o. žalobce uvedl, že tento obchod připravil a společnosti [právnická osoba] předal k administraci, a proto byl také přeškrtnut předtištěný podpis žalobce. Stalo se tak s vědomím žalované a v souladu s jeho pokynem k podpoře nepřímých prodejních kanálů. Žalobce dodává, že majitel společnosti [právnická osoba] je velkým zákazníkem [právnická osoba], a následně tato společnosti byla předána do jejich péče, jelikož spolu dlouhou dobu spolupracují, a právě podpis smlouvy byl způsobem jejich dlouhodobou spoluprací a byl pro žalovanou zjevným přínosem. Ke smlouvě s klientem [právnická osoba] žalobce uvedl, že tento obchod připravil a společnosti [právnická osoba] předal k administraci, a proto byl také přeškrtnut předtištěný podpis žalobce. Stalo se tak s vědomím žalované a v souladu s jeho pokynem k podpoře nepřímých prodejních kanálů. Žalobce dodává, že nejdůležitější informací pro tento obchod byla znalost toho, kde má společnost umístěnu ústřednu a jaká tam vede konektivita (tj. kvalita připojení - druh připojení - v tomto případě bezdrátové od společnosti [spisová značka] [anonymizováno] a díky tomu bylo možné vymyslet ekonomicky zajímavé řešení pro zákazníka), což zjistila [právnická osoba], konkrétně [jméno] [příjmení], protože v lokalitě [obec], působí a dodává několik velkoobchodních konektivit. Díky této informaci a ceně za ni získanou bylo možné tento obchod uskutečnit. Přínos informace od [právnická osoba] byl pro tuto zakázku klíčový a díky ní mohla nabídnout takové ceny, že klient smlouvu se žalovanou podepsal. Žalobce se pozastavuje nad tím, že žalovaná sice žalobci vytýká, že smlouvy byly ručně upravovány v podpisové rubrice, přesto žalovaná provize vyplatila. Jestliže měla žalovaná pochybnosti o těchto smlouvách, pak bylo její povinností, resp. těch, kteří rozhodovali o vyplacení provize, vyplacení provize zamítnout a celou věc interně a externě s [právnická osoba] prošetřit. To zejména proto, že vytýkané pochybení je zřejmé na první pohled a navíc se tak stalo ve dnech 15. 12. 2015, 1. 3. 2016, 26. 6. 2016 a 29. 6. 2016, kdy byly smlouvy uzavřeny. Žalovaná jako další důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru uvádí porušení Směrnice o ochraně informací a směrnice s názvem Střet zájmů, kterého se měl žalobce maily ze dne 16. 10. a 20. 10. 2016, kterými měl žalobce zprostředkovat uzavření smlouvy mezi [anonymizováno] a [právnická osoba] Žalovaná zmiňuje, zřejmě jen k posílení svých úvah o úmyslech žalobce, že je žalobce od ledna zaměstnancem [anonymizováno]. Žalobce nepopírá, že dané informace poskytl, ale stalo se tak jednak proto, že pan [jméno] [příjmení] je jediným společníkem [právnická osoba] [anonymizováno], která je nepřímým prodejcem služeb žalované, jak vyplývá i z předchozích komentářů, a jednak proto, že žalovaná požadované služby neposkytuje. Díky rozhodnutí žalobce a spolupráci [anonymizováno] a [anonymizováno] došlo k přechodu mobilních služeb od [právnická osoba] k žalované v hodnotě 360.000 Kč za kontrakt. Což bylo stvrzeno zasláním provize/odměny [právnická osoba], která hrála v tomto případě klíčovou roli, ze strany žalované. Okamžité zrušení pracovního poměru s následnou výpovědí znamenalo okamžitou ztrátou příjmu a ohrožení plnění závazků ze strany žalobce vůči dodavatelům služeb a vůči rodině. Žalobce se musel postarat o svoji další existenci. To se rovněž prohloubilo nezákonným provedením zápočtu na vrub doplatku mzdy za měsíc říjen a listopad 2016. Žalobce považuje postup žalované za naprosto nepřijatelný s ohledem na dlouhodobý přínos z obchodů zrealizovaných nebo zajištěných pro žalovanou žalobcem. Žalobce dále uvedl, že ve všech pěti vytýkaných porušení povinností jednal v souladu se zájmy žalované a s pokyny jemu nadřízených zaměstnanců. Dále žalobce poukázal na to, že v případě rámcových smluv popsaných ve výpovědi, v okamžitém zrušení pracovního poměru, jakož i v čl. IV. vyjádření žalované k žalobě, lze vyloučit nebo vážně pochybovat, že byla ze strany žalované dodržena subjektivní dvouměsíční lhůta stanovená v ust. § 58 odst. 1 zákoníku práce. Vytýkané„ chyby" žalobce jsou natolik zjevné, že nemohly uniknout pozornosti žalované již při jejich doručení do dispozice žalované. Žalobce se pozastavuje nad tím, jak mohl žalovaný poskytnout [právnická osoba] provizi, když mu muselo být zřejmé z úpravy podpisové doložky, že rámcové smlouvy nepřipravoval tento prodejce. Jestliže tedy sama žalovaná ve výpovědi uvedla, že rámcové smlouvy byly uzavřeny dne 15. 12. 2015, 01. 3. 2016, 23. 6. 2016 a 29. 6. 2016, a provize uhrazeny, neboť provedla neoprávněné srážky z doplatku mzdy, pak lze jen obtížně přijmout závěr, že by o porušení povinnosti ze strany žalobce žalovaná nabyla povědomí v zákonné lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy se žalovaná o důvodech okamžitého zrušení či výpovědi dozvěděla. Každé plnění podle smlouvy musí projít u každého podnikatele ověřením věcné správnosti výdaje. Jestliže plnila žalovaná podle uzavřených rámcových smluv, pak musela vědět o chybách vytýkaných nejpozději v den poskytnutí plnění, provize a nikoliv ve lhůtě do dvou měsíců před 24. 11. 2016, tj. po 24. 9. 2016 u okamžitého zrušení (resp. 29. 11. 2016, kdy žalobci tj. po 29. 9. 2016 u výpovědi). Žalobce dále poukazuje na to, že v tabulkách, které jsou obsahem písemnosti o okamžitém zrušení, jakož i u výpovědi, je sloupec označený jako„ datum žádosti o přepis na [právnická osoba] [anonymizováno]. Z uvedeného lze dovodit, že žádost o přepis na jinou společnost nebyla ničím výjimečným, ale obvyklým postupem, ale hlavně to, že o přepisu musel někdo za žalovaného rozhodnout. Žalobce ho zadal, ale nebyl tím, kdo mohl přepis schválit. To bylo v kompetenci tzv. supportu, který má/měl na to pravomoc a rozhodl o možnosti přepisu, žalobce byl pouze zadavatel. Tabulka žalované uvedená v okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne 24. 11. 2016 jednoznačně prokazuje, že přepis obchodního případu na obchodního zástupce byl standardním pracovním postupem. Je-li výše uvedená námitka k rámcovým smlouvám relevantní, pak z důvodů, pro který byl zrušen pracovní poměr okamžitě a následně dána výpověď, může být předmětem posouzení jen žalovanou tvrzené porušení povinnosti spočívající v odeslání mailů ze dne 16. 10. a 20. 10. 2016. Žalobce tvrdí, že jednal v zájmu žalované a k jejímu prokazatelnému prospěchu, neboť umožnil sjednání obchodu a následně přechodu zákazníka od T-Mobile k žalované v objemu 360.000 Kč/kontra.

4. Soud nevyhověl návrhu žalované na přerušení řízení do skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Nymburce sp. zn. 12 C 366/2019 podle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř., neboť řízení u tamního soudu je vedeno o náhradu škody, kterou měl žalobce žalované způsobit. V řízení u zdejšího soudu je posuzována otázka určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru z pohledu toho, zda jsou splněny formální předpoklady takového ukončení pracovního poměru, zda došlo k porušení pracovních povinností ze strany žalobce zvlášť hrubým způsobem a zda byly dány důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru. V řízení 12 C 366/2019 tak není řešena otázka, která by měla význam pro toto řízení, neboť otázku, zda byla jednáním žalobce způsobena škoda, si soud posoudí sám v návaznosti na posouzení porušení pracovních povinností žalobce a výše způsobené škody je pro toto řízení irelevantní. Soud proto návrh žalované na přerušení řízení zamítl (výrok I.).

5. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. l o. s. ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o. s. ř.) a dále výslechem svědků [jméno] [příjmení], Bc. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.). Soud měl dostatek důkazů k prokázání skutkového stavu. Pokud soud provedl v řízení další důkazy, které následně nehodnotil, pak z těchto neučinil žádná skutková zjištění významná pro předmětný spor. Další navrhované důkazy soud pro nadbytečnost zamítl, neboť provedenými důkazy již byl skutkový stav spolehlivě zjištěn.

6. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

7. Mezi žalobcem jako zaměstnancem a žalovanou jako zaměstnavatelem byla dne 30. 3. 2009 uzavřena Dohoda o změně pracovní smlouvy – pracovní smlouva na dobu neurčitou, ve které bylo uvedeno, že žalobce byl od 1. 7. 2008 na základě pracovní smlouvy v pracovním poměru u společnosti [právnická osoba] a s účinky od 1. 4. 2009 u žalované, pracovní pozice žalobce byla určena jako manažer pro celkový prodej, den nástupu do práce byl stanoven den 1. 7. 2008 a místem výkonu práce byla stanovena [obec], následně v Dodatku k pracovní smlouvě ze dne 31. 12. 2015 bylo stanoveno místo výkonu práce bydliště žalobce (prokázáno Dohodou o změně pracovní smlouvy - pracovní smlouvou ze dne 30. 3. 2009 na č. l. 8 spisu, Dodatkem k pracovní smlouvě ze dne 31. 12. 2015 na č. l. 10 spisu, mzdovým výměrem na č. l. 12 spisu, potvrzením o zaměstnání – zápočtovým listem ze dne 24. 11. 2016 na č. l. 12 spisu, evidenčním listem důchodového pojištění ze dne 18. 1. 2016 na č. l. 14 spisu).

8. Dne 24. 11. 2016 oznámila žalovaná žalobci, že s ním ruší pracovní poměr okamžitě podle § 55 odst 1 písm. b) zákoníku práce pro zvlášť hrubé porušení jeho pracovních povinností, které žalovaná shledala v tom, že žalobce umožnil společnosti [právnická osoba] inkasovat odměny od žalované v celkové výši 445 115 Kč za podpis konkrétně uvedených rámcových smluv o prodeji zboží a poskytovaných služeb, které tato společnost nevyjednala, a to se společnostmi [příjmení] [příjmení] & [role v řízení] [anonymizována tři slova], [právnická osoba], [anonymizována tři slova] a [právnická osoba], a že porušil povinnost jednat v souladu s oprávněnými zájmy žalované ve věci zákazníka [právnická osoba] (prokázáno okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne 24. 11. 2016 na č. l. 50 spisu). Žalovaná současně předala žalobci výpověď z pracovního poměru ze stejných důvodů jako okamžité zrušení pracovního poměru (prokázáno výpovědí z pracovního poměru ze dne 24. 11. 2016 na č. l. 6 spisu).

9. Žalobce zaslal dne 20. 12. 2016 žalované nesouhlas s okamžitým zrušením pracovního poměru s tím, že k němu neexistuje reálný právní důvod, a trval na tom, aby jej žalovaná i nadále zaměstnávala v souladu s pracovní smlouvou (prokázáno dopisem ze dne 20. 12. 2016 č. l. 5 spisu). Žalovaná dopisem ze dne 10. 1. 2017 sdělila žalobci, že na okamžitém zrušení pracovního poměru i na výpovědi trvá, když okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalobci řádně doručeno dne 24. 11. 2016, když si jej žalobce na osobním jednání odmítl převzít (prokázáno dopisem žalované ze dne 10. 1. 2017 na č. l. 7 spisu).

10. Dne 9. 12. 2016 oznámila žalovaná žalobci, že mzdu žalobce za období od 1. 11. – 24. 11. 2016 započítává na způsobenou škodu, kterou žalobce svým jednáním způsobil, a vyzvala jej k úhradě částky 298 764 Kč (prokázáno dopisem ze dne 9. 12. 2016 na č. l. 15 spisu).

11. V Rámcové smlouvě o prodeji zboží a poskytování služeb [anonymizována dvě slova] [číslo] uzavřené mezi žalovanou a [právnická osoba] [příjmení] & [role v řízení] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] dne 23. 6. 2016, je v hlavičce a v podpisové rubrice uveden žalobce jako pověřená osoba k zastupování žalované spolu s uvedením jeho pozice regionálního manažera (Regional Manger), přičemž tyto předtištěné údaje jsou na konci smlouvy ručně přeškrtnuty a smlouva je za žalovanou podepsaná panem [jméno] [příjmení], jednatelem smluvního partnera žalované, [právnická osoba] [anonymizováno]. Dne 17. 6. 2016 zaslal žalobce ze svého pracovního e-mailu jednatelům uvedené společnosti smluvní dokumentaci k podpisu s tím, že pokud by jim něco nesedělo, ať jej neváhají kontaktovat. Následně se společností komunikoval ještě 22. 6. 2016, kdy smlouvy byly finálně podepsány a poslány kurýrem žalobci (prokázáno Rámcovou smlouvou o prodeji zboží a poskytování služeb [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne 23. 6. 2016 na č. l. 41 spisu, emailovou korespondencí na č.l. 325 spisu).

12. V Rámcové smlouvě o prodeji zboží a poskytování služeb [anonymizována dvě slova] [číslo] uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba] dne 1. 3. 2016, je v hlavičce a v podpisové rubrice uveden žalobce jako pověřená osoba k zastupování žalované spolu s uvedením jeho pozice regionálního manažera (Regional Manager, [příjmení] [příjmení]), přičemž tyto předtištěné údaje jsou na konci smlouvy ručně přeškrtnuty a smlouva je za žalovanou podepsaná panem [jméno] [příjmení], jednatelem smluvního partnera žalované, [právnická osoba] [anonymizováno]. Dne 24. 2. 2016 zasílal [celé jméno žalobce] [právnická osoba] [anonymizováno] ze svého služebního e-mailu předmětné smlouvy s tím, že v případě dotazů je k dispozici. Dne 29. 2. 2016 žádal u této společnosti přepis na [jméno] [příjmení] (prokázáno Rámcovou smlouvou o prodeji zboží a poskytování služeb [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne 1. 3. 2016 na č. l. 38 spisu, emailovou korespondencí na č.l. 309 spisu).

13. V Rámcové smlouvě o prodeji zboží a poskytování služeb [anonymizována dvě slova] [číslo] uzavřené mezi žalovanou a společností ha-vel internet s.r.o. dne 29. 6. 2016 je za žalovanou podepsán přímo žalobce, přičemž následně na základě jeho žádosti došlo k jejímu převodu na smluvního partnera žalované, společnost [právnická osoba], která za tento obchod obdržela provize od žalované, což žalobce nepopírá. Dne 27. 6. 2016 zaslal žalobce ze svého služebního e-mailu upravené dokumenty panu [příjmení] [příjmení] ze společnosti [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] Dne 29. 6. 2016 žádal žalobce o přepis na [jméno] [příjmení] (prokázáno Rámcovou smlouvou o prodeji zboží a poskytování služeb [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne 29. 6. 2016 na č. l. 46 spisu, e-mailovou korespondencí na č. l. 316 spisu).

14. V rámcové smlouvě o prodeji zboží a poskytování služeb [anonymizována dvě slova] [číslo] uzavřené mezi žalovanou a [právnická osoba], a.s., [IČO], se sídlem [adresa], [anonymizováno] je v hlavičce a v podpisové rubrice uveden žalobce jako pověřená osoba k zastupování žalované, přičemž tyto předtištěné údaje jsou na konci smlouvy ručně přeškrtnuty a smlouva je za žalovanou podepsaná panem [jméno] [příjmení], jednatelem smluvního partnera žalované, [právnická osoba] [anonymizováno]. Dne 10. 12. zaslal žalobce ze svého služebního e-mailu smlouvy ve finálním provedení [právnická osoba], a.s. s tím, že je bude mít zítra připravené k podpisu. Dne 14. 12. 2015 požádal o přepis na [jméno] [příjmení] (prokázáno Rámcovou smlouvou o prodeji zboží a poskytování služeb [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne 15. 12. 2015 na č. l. 63 spisu, emailovou korespondencí na č.l. 317 spisu).

15. Dne 16. 10. 2016 odeslal žalobce ze své pracovní e-mailové adresy zprávu [jméno] [příjmení] ze [právnická osoba] [anonymizováno], ve které poslal finální nabídku na konektivitu a strukturovanou kabeláž včetně Wifi pokrytí po detailním definování požadavků a dále v této zprávě mimo jiné uvedl„ Vzhledem k tomu, že by [anonymizováno] pouze zvyšoval cenu a pravděpodobně i komplikoval komunikaci/servis mezi odběratelem a dodavatelem, tak doporučuji přímý kontakt na tyto služby se [právnická osoba]“ Tuto zprávu zaslal též v kopii své manželce [jméno] [celé jméno žalobce], která pracuje pro [právnická osoba] CZ a jednateli společnosti [příjmení] [jméno] [příjmení]. Dne 20. 10. 2016 zaslal žalobce e-mailovou zprávu opět [jméno] [příjmení] ze [právnická osoba] [anonymizováno], ve kterém mu dal kontakt na svou manželku, a na jednatele společnosti [příjmení] [jméno] opět tím, že je dal do kopie této zprávy, aby nefungoval dále jako prostředník a obchod si s ním mohli dořešit sami. Jednalo se o kabelové rozvody, uzavření Smlouvy o poskytování elektronických komunikací a o Smlouvu o dílo – kabelové rozvody (prokázáno e-mailovou korespondencí ze dne 16. 10. 2016 a 20. 10. 2016, Nabídkou komponentů v rámci nabídky kabelových rozvodů č. ONVA 2016 na č. l. 53, návrhem rámcové smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací na č.l. 55 spisu, návrhem prováděcí smlouvy k rámcové smlouvě o poskytování služeb elektronických komunikací na č. l. 56 spisu, návrhem smlouvy o dílo na č. l. 38 spisu).

16. Z kopie zprávy zveřejněné na stránce [právnická osoba] na sociální síti Facebook vyplývá, že do této společnosti nastoupil od ledna 2017 nový výkonný ředitel pan [celé jméno žalobce] - žalobce (prokázáno zprávou [právnická osoba] na č.l. 49 spisu) ..

17. Dle čl. 2 Směrnice – Střet zájmů musí zaměstnanci jednat čestně a zajistit, aby [anonymizováno] měl důvěru zákazníků, spolupracovníků, obchodních partnerů a komunit, ve kterých zaměstnanci pracují. Je proto nepřijatelné, aby osobní zájmy zaměstnance a obchodní zájmy [právnická osoba] byly vzájemně neslučitelné. Všichni zaměstnanci jsou povinni vyhnout se všem situacím, které by mohly vést přímo nebo nepřímo ke skutečnému nebo možnému střetu zájmů se zájmy žalované anebo zmírnit účinky střetu zájmů a zaznamenat přijaté opatření – pokud se nelze vyhnout situaci, která vytváří možný střet zájmů, musí se zaměstnanec dohodnout se zaměstnavatelem na pozici HR Services Lead o tom, jak bude střet zájmů řízen nebo vyřešen a musí zaznamenat údaje o střetu zájmů v souladu s procesem uvedeným v části 4 této Směrnice (prokázáno Směrnicí –Střet zájmů účinné od 15. 11. 2014 na č. l. 64 spisu). 18. [jméno] [příjmení] je zapsaným jednatelem společnosti [právnická osoba] od 25. 2. 2015 a zapsaným jednatelem [právnická osoba] [právnická osoba] od 2. 7. 2007 a společníkem této společnosti od 2. 7. 2007 (prokázáno Úplným výpisem z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] na č. l. 70 spisu, Úplným výpisem z obchodního rejstříku [právnická osoba] na č. l. 72 spisu).

19. Z Prohlášení pana [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že s panem [celé jméno žalobce] navázal spolupráci v rámci dodávky telekomunikačních služeb. Požadavkem byly mobilní služby, kabelové rozvody, konektivita a wifi pokrytí po celé nemovitosti, což byly z části služby, které v té době dle obdržených informací [anonymizováno] neměl v portfoliu. Požadoval dodávku od jednoho dodavatele. Nabídku kabelových rozvodů, konektivity a wifi pokrytí pro ně zpracovala jeho manželka [jméno] [celé jméno žalobce] ze [právnická osoba], kterou poznal v rámci představení s panem [celé jméno žalobce]. [příjmení] [celé jméno žalobce] v komunikaci považoval za komunikačního prostředníka. Se [právnická osoba] uzavřeli řádnou smlouvu, stejně jako s [anonymizováno] na mobilní služby. [ulice] s panem [celé jméno žalobce] byla v naprostém souladu s jeho pracovní pozicí, bezproblémová a s pochopením potřeb zákazníka (prokázáno [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 22. 5. 2019 na č.l. 194 spisu).

20. Z části Manuálu [anonymizováno] [role v řízení], který nabyl platnosti a účinnosti dne 1. 4. 2016 vyplývá, že odměna bude vyplacena Partnerovi vždy po uplynutí daného kalendářního měsíce, ve kterém mu vznikl nárok na vyplacení odměny, a to na základě faktury vytvořené Partnerem podle písemných podkladů zaslaných [právnická osoba]. Nárok na jednorázovou odměnu vzniká Partnerovi v okamžiku splnění všech níže uvedených podmínek: Partner uzavře nový Smluvní dokument se Zákazníkem; Smluvní dokument nabyl účinnosti. (prokázáno částí Manuálu [anonymizováno] Partnera na č.l. 318 spisu).

21. U Okresního soudu v Nymburce je projednávána žaloba společnosti [právnická osoba] proti [jméno] [celé jméno žalobce] o náhradu škody. Při ústním jednání dne 25. 5. 2021 učinil žalovaný nesporným, že provize byly [právnická osoba] Company proplaceny a dále učinil nesporným, že měl možnost se seznámit se směrnicí o střetu zájmů (prokázáno žalobou podanou u Okresního soudu v Nymburce č. l. 290 a protokolem o jednání ze dne 25. 5. 2021 č. l. 323).

22. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], nadřízené žalobce, bylo zjištěno, že o ukončení pracovního poměru s žalobcem, se dozvěděla několik hodin před tím, než s ním byl pracovní poměr ukončen. Šlo tam o dva body. První bod bylo, že nabídky [právnická osoba] byly podepisovány přímo panem [celé jméno žalobce] a pak byly převedeny na partnera pro nepřímý prodej k vyplacení provize. Jednalo se tam o předběžně čtyři, nebo pět firem. A druhým bodem bylo, že šla nabídka z pracovního e-mailu pana [celé jméno žalobce], kdy to byla nabídka [právnická osoba], takže vlastně konkurenční společnosti. V současné době tam pan [celé jméno žalobce] pracuje. Nicméně svědkyně prošetřování této záležitosti nevedla. Manažer každý týden hlásí, jaké obchody dělal. Nebyla jí ale nahlášena smlouva, ale bylo jí nahlášeno např., že [právnická osoba] přinese tolik a tolik peněz. Bylo jí tedy pravděpodobně nahlášeno, že smlouvy bude uzavírat [příjmení] [anonymizováno], ale pokud by takový obchod [příjmení] [anonymizováno] uzavíralo, tak by celý obchod musela vést [příjmení] company a nikoliv žalobce. Konkrétně rámcové smlouvy nekontrolovala, ani podpisy na nich nekontrolovala, toto bylo věcí oddělení PRESALES. Funguje to tak, že manažer pomáhá partnerovi k uzavření obchodu, ale není to o tom, že by to celé dělal a dal to partnerovi pouze k vyplacení provize, k tomu mají ve firmě své obchodníky. Manažer má své KPI tzn. měsíční cíle, nebo klíčový ukazatel výkonu s tím, že nedostává provize za každý obchod zvlášť, ale potom v souhrnu za více obchodů a za každý obchod zvlášť právě dostávají partneři. Žalobcovo tvrzení, že„ obchod připravil a [právnická osoba] předal k administraci“, chápe tak, že žalobce to zobchodoval, tzn. např. i produkty, které partner neuměl vysvětlit apod., takto manažer vysvětlil a nějakým způsobem to uměl za partnera dotáhnout a následně to tedy zadal partnerovi, aby to celé protáhl [anonymizováno], aby to šlo na něj a dostal z toho provize. Kdyby, ale manažer viděl, že tomu partner nerozumí, a celé to zobchodovat neumí, tak by se to mělo správně zobchodovat ve [anonymizováno]. Partner má i provizi za to, že klienta třeba jenom doporučil, ale že to po té dotáhl [anonymizováno], tak nedostal celou tu provizi, ale pouze částečnou. Když to partner zobchoduje celé, tak za to má velmi vysokou provizi. [příjmení] [jméno] [příjmení] viděla asi jednou, nebo dvakrát a to jako zákazníka a nikoliv jako partnera. Svědkyně dále uvedla, že dát konkurenční nabídku je asi to nejhorší, co mohl žalobce udělat. Konkurenční nabídka nesmí být vůbec udělána, ani když je spojená s obchodem. To, co bylo uvedeno v e-mailu žalobce, je nepřípustné. Nepřípustné dále je, když u někoho pracujete, říct, že váš zaměstnavatel má vysoké ceny, že navyšuje cenu. Nikdy nesmíte říci, že [anonymizováno] je v něčem horší. Toto je i v tom školení, o kterém svědkyně mluvila. Žalobce smlouvu s [anonymizováno] sice předložil, ale zaměstnanec musí vědět, že nedá nabídku konkurenci, ani když tím získá zákazníka. Je tedy úplně jedno, zda [anonymizováno] měl následně poskytovat mobilní služby, ale nabídku konkurence dát nesmí. Co se týče uzavírání těch rámcových smluv, to by nechala na oddělení INVESTIGATION, do toho by se pouštět nechtěla. Domnívá se, že i toto je nepřípustné, ale detaily k tomu nezná. Mají i ve firmě školení např. na dvě směrnice ohledně střetů zájmů, dále jak se chovat ke konkurenci, dále i to, že nelze používat pracovní e-mail pro osobní účely apod. Žalobce byl velmi dobrým obchodníkem a dobrým manažerem, výsledky měl dobré a nikdo by nechtěl vyhodit nejlepšího manažera. Z organizačních důvodů se vyhazovali lidé, kteří neměli výsledky, a ty žalobce rozhodně měl. Ani si nemyslí, že by v té době byly nějaké organizační změny, respektive v té době byly, ale netýkaly se rozhodně [jméno]. [jméno] byl výborný obchodník a měla ho i jako svého zástupce, až by odešla, jeho se organizační změny netýkaly. Společnost [právnická osoba] je současným zaměstnavatelem žalobce, již před tím tam pracovala manželka pana žalobce. [anonymizováno] je také zákazníkem [anonymizováno] a poskytuje některé stejné služby jako [anonymizováno]. Svědkyně dále uvedla, že reportovala víceprezidentovi a měla přinést výsledky z obchodů přímých i nepřímých partnerů. Měla na starosti šest regionů, žalobce měl na starosti jeden z nich. Žalobce byl zodpovědný za přímý i nepřímý prodej a ohledně nepřímého prodeje tam byl ještě manažer, který se jmenoval [jméno] [příjmení]. Ten v současné době též pracuje v [anonymizováno]. Žalobce měl tedy pod sebou manažera pro nepřímý prodej, asi 8 direktních obchodníků, tedy přímo z [anonymizováno]. Pan žalobce měl přinášet výsledek za region v rámci partnerů, a zda ta marže byla v pořádku, to hlídal už systém. Manažer to samozřejmě musí dělat podle svého vědomí a svědomí a též podle směrnic a pravidel. Do jeho náplně práce patřilo i rozvíjení lidí, stmelování a předávání zkušeností. K dotazu, jakým způsobem se vytváří smlouvy pro přímý a nepřímý prodej, svědkyně uvedla, že toto přesně neví. V rámci přímého prodeje si může smlouvu vytisknout i sám manažer a jsou smlouvy, které naopak musí připravit a schválit oddělení PRESALES. V rámci nepřímého prodeje tam tu smlouvu vytváří [anonymizováno]. Smlouva se dále skenuje a toto vše připravuje a dělá jiné oddělení. Určitě tam dochází i ke kontrole tak, že toto oddělení spolupracuje ještě s oddělením INVESTIGATION. Ke kolonce ve výpovědi„ datum žádosti o přepis na [právnická osoba] company“, svědkyně uvedla, že je to asi žádost, aby to přešlo na [právnická osoba] [anonymizováno]. Přepis schvalovala buď svědkyně, nebo víceprezident, přepis na partnera musel někdo odsouhlasit. Nicméně přepis znamená, že to partner udělá celé sám a o všechno se postará. Nepřímí partneři jsou motivováni každým obchodem, kdy dostanou za každý obchod provize, můžou se stát i partnerem roku, může je motivovat i sám manažer. Pokud se žádá o přepis, tak je žádoucí, aby to partner celé udělal a o vše se postaral. Podřízení zaměstnanci se seznamují s vnitřními předpisy nejčastěji asi e-mailem, nebo v rámci povinného školení. V rámci školení se podepisují a mají i závěrečný test, který musí udělat. K e-mailům žalobce na čl. 44-45 spisu, svědkyně uvedla, že to nejsou standardní e-maily, žádný pokyn k zaslání těchto e-mailů určitě nedávala, ani je neschválila, ani o nich nevěděla. Pokud by o tom věděla, byla by v kopii. K dotazu, zda v rámcových smlouvách přeškrtnutí podpisu žalobce a podpis pana [příjmení] je standardní postup, zda k tomu dala svědkyně pokyn, nebo to schválila, k tomu svědkyně uvedla, že to rozhodně není standardní postup, nedala k tomu pokyn a neschválila to. U rámcové smlouvy se společností ha-vel internet s.r.o. jde také o smlouvu, kde čerpala provizi [příjmení] [anonymizováno] a tady už se žalobce ani nesnažil přeškrtnout ten podpis a uvést tam partnera pro nepřímý prodej. Aby smlouva byla v pořádku, tak na konci musí být podpis pouze [příjmení] [anonymizováno]. To se týče i těch ostatních rámcových smluv. Svědkyně dále uvedla, že v rámci právě těch vyplacených odměn byla [anonymizováno] způsobena škoda, protože partner je velmi drahá záležitost a pokud by to mohli zprocesovat i v rámci [anonymizováno], tak by určitě ušetřili. Nicméně nepřímým partnerům je dávána právě finanční motivace, aby sháněli klienty, protože dostávají provize za každý obchod. Pokud např. byla vyplacena provize [právnická osoba] company ve výši 210 873 Kč, tak toto si manažer na provizích může vydělat tak přibližně za 3 měsíce, když to u nepřímého partnera je to jednorázová záležitost. Pokud klienta přivede nepřímý prodejce, tak za to dostane vyplaceno ihned a pokud je to v rámci přímého prodeje, tak je to v souhrnu. Manažer dostane odměny v souhrnu za 3 měsíce. Pokud by si manažer našel kamaráda v nějaké společnosti z nepřímého prodeje, kterému by tzv. dohazoval kšefty, a poté z toho měli oba dva provize, které by byly přiznány nepřímému partnerovi, by dle svědkyně bylo sice neetické, ale byl by to dobrý způsob výdělku.

23. Z výpovědi svědka Bc. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v letech 2016 až 2017 byl manažerem vyšetřování u žalovaného. V roce 2017 přišli na to, že bývalý kolega pan [příjmení] toho, aby řídil oddělení, které měl na starost, což bylo oddělení pro prodej business zákazníkům, kdy měl na starosti jak interní obchodníky, tak externí partnery, namísto toho, aby je řídil a rozdával úkoly a přerozděloval ty obchodní případy, tak v některých případech sám tyto obchodní případy zobchodoval a poslední den, kdy ty obchodní případy měly být podepsány, takto nechal podepsat jejich externím partnerem, a jak později zjistili, jeho současným zaměstnavatelem. Když se na to dívali z pohledu těch prodejů a z pohledu toho, že on měl být tím kontrolním mechanismem, který měl přerozdělovat tzv. zamčené zákazníky mezi externí a interní partnery, nebo jejich pracovníky a měl je řídit, tak viděli, že absolutně bez jejich vědomí zobchodovává tyto obchodní případy, které později přepíše na externího partnera, kde provize za zobchodování obchodního případu je mnohonásobně větší, než kdyby zůstala přímo ve [právnická osoba]. A využíval k tomu veškerý majetek společnosti a v tomto případě se nechoval ani jako správný hospodář z pozice manažera tak, aby ty obchodní případy, když už na ně měl kontrakt, pomohl zobchodovat internímu pracovníkovi. V jednom případě se v e-mailové komunikaci dokonce vystavil střetu zájmů, kdy jeden zákazník ho požádal o tak zvané konvergentní řešení a pan [příjmení] řekl, od [právnická osoba] si zařiďte mobilní volání a zbytek si zařiďte přes [právnická osoba], což je zase v současnosti jeho zaměstnavatel. Přišli na to tak, že jeden z obchodních partnerů jim řekl o tomto podezření. Začali to prověřovat, nechali si vyjet veškerou sjetinu tzv. přepisů těch společností, a když porovnávali účinnost té smlouvy a toho, kdy ta společnost byla přepsána na obchodního partnera, tak viděli, že u pana [celé jméno žalobce] k tomu docházelo v období několika málo dnů, či ve stejný den. Propočítávali na vrub pana [celé jméno žalobce] i způsobenou škodu, která byla v řádech statisíců. Kdyby ty společnosti nakonec on sám zobchodoval a měl mít za ně provizi jako interní obchodník, tak je úplně jiná, než ta provize, která vznikla externímu partnerovi, který má provizi vyšší vzhledem k tomu, že jako interní zaměstnanec nemá prostředky, auto, kanceláře, počítač atd. Proto je provize pro externí partnery daleko vyšší. Co jim přišlo divné, že pan [příjmení], který to měl podepsat, tak nakonec v některých případech ani v kopii nebyl. To, co jim potom tvrdil pan [celé jméno žalobce], bylo, že pomáhal panu [příjmení] ten obchodní případ zobchodovat. Pan [anonymizováno], který nakonec byl podepsán pod tou smlouvou, s tím obchodním případem ale buď seznámen vůbec nebyl, anebo s ním byl seznámen na poslední chvíli. Žalobce měl řídit tým jako takový. Z jejich pohledu se nechoval jako správný hospodář. V den podpisu těch smluv u těch sporných případů nechal smlouvy na společnosti přepsat, aniž by o tom pan [příjmení] věděl. V takovém případě externím partnerům náleží mnohonásobně vyšší provize. Žalobce byl na pozici manažera obchodního oddělení. Proto si měl pro zobchodování obchodních případů vybrat nějakého interního obchodníka žalované. Sám žalobce měl ten tým řídit. Ze své pozice neměl dané smlouvy připravovat externím partnerům. Na smlouvách o prodeji služeb klientům se vůbec nemělo vyskytovat jméno žalobce. Mělo tam být jméno obchodníka žalovaného. Jde o princip, kdy se jedná o obchodní případy, za které byly vyplaceny provize, a tyto obchodní případy byly v jejich systému přepsány na pana [příjmení], ač tyto případy zobchodoval sám žalobce. [příjmení] to ze své pozice při obchodování těch případů mohl směřovat k internímu týmu a provize internímu člověku by byla mnohonásobně nižší, než provize, která takto byla vyplacena panu [příjmení]. Žalobce byl brán za jednoho z nejlepších, nejschopnějších manažerů společnosti. Žalobce působil velmi vytíženě, nicméně měl čas obchodovat i takovéto případy a fakticky tak nechal vydělávat svému budoucímu zaměstnavateli možná svému kamarádovi a to v situaci, kdy měl od [anonymizováno] svěřené auto, počítač. Přišli na to, jak to přepisování fungovalo, jak lehké bylo ovlivnit interní tým, aby se společnost přepsala na externího partnera. Po těch zjištěních následně učinili kroky, aby se této situaci zabránilo. Dnes to náleží do dikce ředitele oddělení. Přepisování zákazníků na externího partnera žalovaného souviselo se zavedeným komisním schématem. Externí partner je placen za to, že obchodní případy si vyhledává sám, má své určité portfolio zákazníků. To je rozděleno zpravidla i regionálně. Nějakého zákazníka si můžete přepsat na sebe pouze před tím, než mu představíte nabídku [právnická osoba]. Jako příklad svědek uvedl nějakou imaginární [právnická osoba] [anonymizováno]. Ta je vlastně uzamknuta na konkrétního prodejce. V rámci toho procesu může dojít k uvolnění společnosti na sebe, ale není dovoleno umožnit to až na konci při podpisu smlouvy. Jsou prostě jasně daná pravidla, kdy obchodník, partner, interní nebo externí může vstoupit do toho případu. Čtyři smlouvy, které jsou zde řešeny, tam šlo o nové klienty. Šlo o to, že přesně v den podpisu smlouvy nebo nějaký den záhy poté žalobce nechal tyto smlouvy přepsat na externího partnera, ač byl v pozici, kdy to sám měl hlídat, měl to případně přerozdělovat mezi své partnery. Tj. mezi své podřízené, mezi tedy interní prodejce [právnická osoba]. V rámci [právnická osoba] existuje tak zvaný CRM systém. V tomto systému je vidět zákazník, kdo konkrétně má toho daného zákazníka na starosti. Existuje určitý login obchodníka a je patrné, kdo s tím zákazníkem podepisuje smlouvu. Žalobce napsal na supportní oddělení, ať toho konkrétního zákazníka převedou na jiného obchodníka. V systému [anonymizováno] je u konkrétního zákazníka vidět, kdo s tím zákazníkem má obchodovat, jinak by zákazník mohl teoreticky poptávat více obchodníků, nebylo by jasné, jaké nabídky mu vlastně byly učiněny. Bylo by to celé zmatečné. Proto je vlastnictví zákazníka v systému jasně dané. Je tedy dané, kdo má zákazníka obchodovat a kdo dostane vyplacenou provizi. Vzhledem k tomu, že v případě žalobce se jednalo o manažera oddělení, který měl to oddělení řídit, měl určité portfolio zákazníků, takto supportní oddělení nijak nezkoumalo a v dobré víře toho zákazníka na externího partnera přepsalo. Žalobce požádal a zároveň odsouhlasil ten přepis, a to vzhledem k tomu, že byl v pozici manažera. Poté se externím partnerům vypočítávají provize na základě uzavřených smluv a po vystavení faktur jsou jim provize proplaceny. To má na starosti finanční oddělení. To ale žije v dobré víře, že obchodník ten případ zobchodoval. Finanční oddělení pouze provádí výpočet z toho provizního schématu a výplatu provize. Prošetřování těch věcí trvalo asi 1 měsíc a byly zjištěny tyto čtyři případy a pak ještě ten další jeden případ, kdy šlo o určitý střet zájmů ve vztahu ke [právnická osoba]. V případě zákazníka [právnická osoba] je datum žádosti o přepis na [právnická osoba] company datováno dnem 14. 12. 2015 a smlouva uzavřena o den později tj. 15. 12. 2015, vyjednávání se zákazníkem není možno stihnout během jednoho dne, kdy je potřeba si toho zákazníka vyslechnout, zjistit jeho potřeby, nacenit jeho požadavky, předložit mu nějakou nabídku, předložit smlouvu, dokumenty, takovýto proces u menšího zákazníka trvá v řádech dnů, u větších to trvá týdny. V těchto případech zjistili, že namísto pana [příjmení] to dělá žalobce, který k tomu využívá prostředky svého zaměstnavatele, což vyplývalo z e-mailové komunikace. Takto postupoval pouze pan [celé jméno žalobce], jeho chování bylo unikátní, byl jediný manažerem, který porušoval předpisy tímto způsobem. Nadřízení žalobce byli z jednání žalobce velmi překvapeni. Žalobce byl brán za jednoho z nejschopnějších manažerů, počítalo se s ním i na ředitelský post, výsledky oddělení, které on vedl, byly výborné. V žádném případě nebylo v zájmu žalovaného vyhazovat takto úspěšného člověka a o to bylo větší zděšení, kdy se přišlo na to, co udělal. Poté, co zjistili ty přepisy na externí prodejce, procházeli pracovní e-mail pana žalobce a narazili na e-mail související se střetem zájmů. Šlo o případ, kdy zákazník chtěl určité konvergentní řešení. Žalobce mu sdělil, že řešení bude vycházet z půlky od naší [právnická osoba] a ta druhá půlka od [právnická osoba]. Přitom náš vztah ke [právnická osoba] byl čistě vztah jako zákazník – poskytovatel. Nebyl tam žádný vztah na bázi společných produktů. Věděli, že v této [právnická osoba] pracuje manželka žalobce a tak zjistili, že tuto [právnická osoba] ovládá stejný majitel jako [právnická osoba] company, tj. pan [příjmení]. A fakticky díky tomu e-mailu přišli částečně o určitou obchodní příležitost. Zabývali se propojením [právnická osoba] company, [anonymizováno] plus rodinným příslušníkem žalobce. Manažeři, jako byl žalobce, měli být kontrolním bodem. Když máte na starosti portfolio se sty zákazníky, tak si to portfolio hlídáte, a když dojde k přepisu nějakého zákazníka na někoho jiného, tak jste o tom informován e-mailem, tedy k tomu přepisu toho zákazníka nemělo dojít bez vědomí toho druhého vlastníka toho zákazníka. Pokud tyto projednávané případy žalobce již zobchodoval, tak je měl nechat zobchodované v rámci [právnická osoba], neměl je nechat přepsat na externího partnera. Měl to případně obchodovat interní obchodník z jeho týmu. Interních obchodníků pod vedením žalobce mohlo být 5 nebo 6, to by přesně věděl sám žalobce. V zájmu [právnická osoba] je samozřejmě uzavření smlouvy se zákazníkem, ale ten mechanismus, na který přišli, uměle snižoval jejich marži na zákazníkovi a žalobce toto svým jednáním umožnil. Z popisu práce žalobce vyplývalo, že má vést obchodní tým a ne sám aktivně obchodovat. [příjmení] [příjmení] byla určitě konkurenční [právnická osoba]. Tato společnost rovněž poskytovala telekomunikační připojení. Konkurencí byla v poskytování pevného připojení, například při šíření internetu. Strukturovanou kabeláž žalovaná neposkytovala, ale měla případně vybrané dodavatele, kteří tuto službu pro [anonymizováno] poskytovali. [příjmení] [příjmení] mezi ně nepatřila. Pokud řešíte nějaký problém, nějakou jinou situaci, pak máte své partnery, se kterými takovouto výjimku řešíte a mezi tyto partnery, se kterými případně [právnická osoba] spolupracovala, [právnická osoba] nepatřila. Podnět pro vyšetřování jednání žalobce dala [právnická osoba], tedy jiný obchodní partner. Došlo k tomu přibližně měsíc a půl před tím, než byla žalobci dána výpověď. Pokud se obchodní případ přepíše na partnera (v daném případě [příjmení] company), tak se předpokládá, že do toho případu už nebude vstupovat. V situaci, kdy došlo k uzamčení báze, tak se o to dále starala paní [příjmení] a paní [příjmení]. Svědek dále uvedl, že se domnívá, že to pravidlo o schvalování ředitelem či viceprezidentem bylo zavedeno až po této události se žalobcem. Pokud by takové pravidlo existovalo již před tím, pak mu není jasné, proč by žalobce v e-mailech, které jsou k dispozici, žádal o přepis těch klientů na externí prodejce. Se souhlasem nadřízených to žalobce určitě nedělal. Přepisem zákazníků na externí prodejce žalobce sám o nějaké plnění nepřišel. [příjmení] si to plnění vlastně zachoval vzhledem k tomu, že měl na starosti i ten externí tým obchodníků a on sám to plnění dostal do stejné kasičky, ale při tom se nedíval na nákladovou stránku celé věci. I v případě přepisu zákazníků na externí prodejce žalobce dostal nějakou odměnu. Manažer musel přinést nějakou objemnou složku podepsaných smluv, například za kvartál smlouvy za plnění ve výši 100 000 Kč a z tohoto závazku pak obchodník ale i manažer dostal určitou variabilní položku, tedy i z těchto klientů by žalobce dostal nějakou odměnu.

24. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce je jeho bývalý nadřízený a žalovaný je jeho bývalý zaměstnavatel. U žalovaného byl zaměstnán do března nebo dubna roku 2017. Svědek skončil ve [anonymizováno] z organizačních důvodů ke konci března. K ukončení pracovního poměru žalobce došlo při společné poradě, kdy následně žalobce odešel a již se nevrátil. Bylo jim řečeno, že s ním byl ukončen pracovní poměr pro nedodržení nějaké směrnice a spolupráce s partnery. Spolupráce s žalobcem fungovala tak, že se pravidelně setkávali na společných poradách, svědek byl Partner area manažer a měl na starosti externí business partnery. Žalobce měl na starosti své obchodníky jako zaměstnance [anonymizováno] a svědka. Svědek byl zodpovědný za výsledky externích business partnerů a [jméno] potažmo také. Měli společné porady, kde vymýšleli strategii vůči business partnerům, byla zde kontrola výsledků apod. Pracovali pro region [obec], s tím, že externí partneři si sami vyhledávali klienty. Pokud měl klient zájem, tak následně byla podepsána smlouva, kterou podepisoval přímo ten externí partner. Byla to smlouva vygenerovaná [anonymizováno]. Následně to šlo do oddělení skóringu, kde zkontrolovali smlouvu, zda je v pořádku a má všechny parametry a pak se již nastavovaly podmínky a služby a pak to nějakou cestou přešlo na oddělení financí, kteří následně zajišťovali výplatu provizí. Konkrétní smlouvy svědek viděl, ví, jak vypadá smlouva [anonymizováno], protože, když někteří klienti s nějakou formulací nesouhlasili, tak i vymýšleli, jakým způsobem to nastavit, aby to klientovi vyhovovalo. Byli v podstatě prostředníkem mezi partnery a [anonymizováno], kdy partneři jim tlumočili, co si klient přeje a oni to dále tlumočili [anonymizováno] a zase zpět dávali vazbu, zda to tedy takto lze nebo nelze. K rámcové smlouvě o prodeji zboží a poskytování služeb se společností [právnická osoba] na č. l. 38 až 40 spisu, svědek uvedl, že takto vypadaly smlouvy, o kterých mluvil a s kterými byl v rámci svého zaměstnaneckého poměru seznámen. Vzhledem k tomu, že měl žalobce plnou moc, tak určitě mohl i zobchodovávat obchodní případy. Měl i vzdělávat externí i interní obchodní zástupce i zaměstnance [anonymizováno]. Obchodníci a regionální manažeři měli plnou moc od [anonymizováno] a mohli podepisovat za ně i smlouvy. S business partnery se potkávali jednou za jeden až dva týdny. Probírali jejich výsledky, probírali, jak to bude výhledově, které klienty budou partneři oslovovat, probírali novinky ve [anonymizováno] a případně někomu vysvětlovali, jak by měl se zákazníkem pracovat apod. Žalobce byl hodnocen jako nejlepší regionální manažer. Pokud měl business partner nějaký potenciál, že to umí lépe zobchodovat, takto následně přešlo přes business-sales support, který rozhodoval o tom, zda ano či ne a poté to tedy mohl ten business partner zobchodovat. Žádost o přepis buď mohl dát přímo ten business partner anebo i regionální manažer. Business sales support to pouze vykonával, ale muselo to podléhat schválení, což dělala, buď paní [příjmení] anebo paní [příjmení]. I svědek mohl požádat o přepis a mohl stejně oslovit business sales support. Důvody, proč se žádalo o přepis na externí partnery, bylo, že externí partner znal klienta blíže a tudíž k sobě i měli blíž a byla tam větší pravděpodobnost ten případ zobchodovat. Mohlo se stát, že externí partner oslovil klienta např. na golfu, dostali se do určité fáze a v půlce toho obchodního případu se požádalo o přepis na tohoto externího partnera. Většinou se jednalo o fázi před uzavřením smlouvy. Provize, které byly vypláceny externím a interním partnerům byly jiné, externí partner měl provize vyšší. Smyslem externích partnerů bylo vyhledávat nové klienty. Svědek dále uvedl, že sám klienty nevyhledával, ale mohl pomoci externímu partnerovi v tom, že mu sděloval, jak má vypadat vedení případu, případně se i sešli s klientem společně na schůzce a svědek mu v podstatě pomáhal. Od oslovení klienta až po podpis smlouvy to mohlo být den, někdy to bylo déle. V průměru to bylo tři až pět měsíců. Od chvíle, kdy byl klient osloven, tak například ta nabídka mohla být hotová za jeden den a následně příprava smlouvy mohla trvat pár dní od prvotního setkání po podpis, takže ta nejkratší lhůta od oslovení k podpisu smlouvy mohla být například čtyři dny. To jenom pro ilustraci, že to mohlo být i takto krátká doba. Ve [anonymizováno] probíhalo seznamování se s vnitřními předpisy několika způsoby, buď to tedy bylo ranním tamtamem, že jste se přihlásili do počítače a v prohlížeči na Vás vyskočily novinky anebo to přišlo přímo emailem s odkazem na směrnici, s kterou se máme seznámit. Buď tam byl závěrečný test, nebo ne, nebo byla přímo nějaká stránka, kde byly směrnice umístěny apod. Vzhledem k tomu, že tam byla spousta odkazů, takto většinou chodilo tím tamtamem. Pan [anonymizováno] je jednatelem jednoho z business partnerů. S panem [příjmení] měl svědek pracovní vztah. Jednalo se o firmu, která s nimi spolupracovala. Vždy je to nějaká společnost, buď je to s.r.o. nebo akciová společnost. Je tam jednatel, který může jednat nebo obchodovat sám nebo má pod sebou nějaké vedoucí týmu a obchodníky s tím, že každý mohl obchodovat jménem [anonymizováno]. Poté, co svědek odešel z [anonymizováno], tak jej zaměstnala [právnická osoba], kterou pan [příjmení] vlastní. Žalobce mu nabídl pozici ve [právnická osoba]. Žalobce byl jeho nadřízeným, jak ve [anonymizováno], tak ve [právnická osoba]. Žalobce ve [právnická osoba] působí jako výkonný ředitel. Ve [právnická osoba] pracoval asi rok a půl. Odešel, protože dostal lepší nabídku. Svědek dále uvedl, že přímým konkurentem [anonymizováno] jsou jiní operátoři. Obě společnosti tedy [anonymizováno] i [anonymizováno] nabízejí např. internet, ale asi jiného druhu. Pokud se bavíme o podobných službách, tak jej napadá pouze internet. Společnost [anonymizováno] nabízí internet, televizi, správu sítí a možná ještě nějaké další služby. [příjmení] rozvody bere pod správu sítí. Domnívám se, že jak žalobce, tak pan [příjmení] jsou jednatelé společnosti. Vzhledem k tomu, že pan [příjmení] společnost vlastní, tak asi má i větší slovo ve společnosti. Ve [právnická osoba] byly platy velmi striktní a každý věděl pouze o svém platu a svých provizích. Pokud se zmínily nějaké odměny pro žalobce od [právnická osoba] [anonymizováno], takto bylo až v souvislosti s odchodem pana žalobce ze společnosti.

25. Z výpovědi svědkyně [jméno] [celé jméno žalobce] vyplývá, že žalobce je jejím manželem, ve [anonymizováno] kdysi pracovala a též se tam seznámila se svým manželem. Pracovala tam asi od roku 2006 do roku 2012 nebo 2013. Následně nastoupila do [právnická osoba], je tam v pozici marketingové ředitelky. [příjmení] [příjmení] zná přes svého manžela. V době, kdy hledala uplatnění v telekomunikačních službách, tak jí manžel řekl o panu [příjmení], který zrovna sháněl někoho do obchodního oddělení a tak se s ním sešla. [anonymizováno] má u [anonymizováno] mobilní služby. První schůzka s panem [příjmení] byla na doporučení manžela. Byla to malá firma, která zajišťovala internet. Mzdu měla fixní, žádné odměny nedostávala. Celkem dostávala 15 000 Kč hrubého. Tento plat měla jako vedoucí zákaznického centra i jako marketingová ředitelka. Stále má stejný plat. Email na č. l. 44 je svědkyni znám. Je adresován s nabídkou na kabelové rozvody pro pana [příjmení]. Je to email, který manžel posílal panu [příjmení]. Společnost [anonymizováno] dělá pro pana [příjmení] kabelové rozvody. S panem [příjmení] komunikoval výhradně manžel. S panem [příjmení] se s manželem potkali na nějaké akci, on říkal, že přestavuje hotel na penzion a že by potřeboval mobilní služby i kabelové rozvody. Vzhledem k tomu, že [anonymizováno] nabízí pouze mobilní služby, ale nikoli kabelové rozvody, tak svědkyně navrhla, že tyto služby může poskytnout. Cílem manžela bylo poskytnout panu [příjmení] mobilní služby, pan [příjmení] na ně tlačil, protože tlačil na čas a svědkyně mu poslala nabídku a manžel jí přeposlal panu [příjmení].

26. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vyplývá, že s žalobcem spolupracovali v několika úrovních. S žalobcem se znali již dříve. U nich doma připojoval internet přibližně před 15 lety v rámci [právnická osoba]. Následně byl osloven a byly mu nabídnuty služby volání pro [právnická osoba]. Tenkrát u nich byl jako zákazník. Byl se službami velmi spokojen. Před třemi až čtyřmi lety byl osloven někým z [anonymizováno], zda by nechtěl dělat partnera. Vzhledem k tomu, že byl spokojen, tak s tím souhlasil. V [anonymizováno] dělají internet pro koncové zákazníky, tedy pro malé a střední firmy. Přišlo mu to zajímavé, protože mobilní služby neposkytují. Když přišli k zákazníkovi, tak v tomto směru neměli, co nabídnout. Tak se tedy nechal zlákat k [anonymizováno], k nabízení těch služeb, které jim chyběly. U [anonymizováno] to nebyl jeho hlavní business, hledal pro tuto práci spolupracovníky a kolegy, protože na to neměl čas. Ze spolupráce s [anonymizováno] byl zklamaný. Má rád, když se nastaví jednotné podmínky, které se drží a ne že se neustále podmínky mění. Spolupráce tedy byla kostrbatá. Pan [celé jméno žalobce] a lidé z jeho teamu se snažili, pomáhali jim, jezdili i na schůzky, ale jak se lidé točili, takto byl velký problém. Svědek nemá představu, kolik smluv s [anonymizováno] uzavřel. Práce obchodníka byla shánět zákazníky, následně se s ním obchodník sešel a měl vytvořit nabídku. Většinou se dělala nabídka na míru. V takovém případě byla potřeba úzká spolupráce mezi zákazníkem a obchodníkem nebo [anonymizováno]. [příjmení] věcí se právě s [anonymizováno] řešila. Někdy u schůzky byl někdo z [anonymizováno], většinou na tu první schůzku šel obchodník sám a následně to tedy řešil s [anonymizováno]. Výsledné smlouvy se zákazníkem podepisoval buď svědek anebo jeho obchodník. Stalo se, že u toho obchodu kolikrát ani nebyl a vše řešil jeho obchodník. Svědek už si nepamatoval, jak to s podpisem smluv fungovalo. Vodafone měl spoustu různých směrnic, jak to má fungovat. Někam se to dávalo ke schválení, ale pokud to vše proběhlo a vše se schválilo a nic se jim nevrátilo, tak následně ten obchod proběhl, oni zákazníka přijali a jim vyplatili provizi a zákazníka začali fakturovat. Spolupráce fungovala asi rok nebo rok a půl. Toto byl svědkův vedlejší business. Svědek řeší business kolem 150 milionů, kdežto s [anonymizováno] to bylo pár stovek tisíc a byla to problémová spolupráce. [příjmení] [příjmení] a partneři a.k., byl pravděpodobně jeden ze zákazníků. Přesně si nepamatuje na proces, jakým způsobem mu byly předkládány tyto smlouvy, nebo jakým způsobem je podepisoval. Podpis na této smlouvě je jeho. Je možné, že dostal již předtištěné smlouvy a tyto pouze podepsal, ale již si nevzpomíná, kdo mu tyto smlouvy posílal. Nikdy nebyl přihlášen k systému [anonymizováno]. Nevzpomínám si, zda jednal se společností [právnická osoba] Podpis na smlouvě je jeho. Svědek dále uvedl, že přijde do práce a je z něj administrativní pracovník a podepisuje toho hodně. Je jednatelem asi v jednadvaceti firmách. V té době bylo pod ním 6 nebo 8 lidí, věří, že obchodník to dobře připravil se zákazníkem a účelem bylo, aby byl zákazník spokojen. Ani zákazník [právnická osoba] svědkovi nic neříká. Podpis na smlouvě je též jeho. Zákazníka [anonymizováno] [právnická osoba] zná, spolupracují s ním. S touto společností spolupracuje asi patnáct let od úplného začátku. Ke spolupráci s žalovanou, jak to probíhalo, si již nevzpomíná. Poskytují jim velké množství služeb. Tohoto klienta obchodoval svědek. Neví, proč smlouvu podepsal pan [celé jméno žalobce]. Provizi asi inkasoval svědek. Nejdůležitější je, aby zákazník fungoval, aby mu byly poskytnuty služby, aby byl zákazník spokojen. Spadali pod oddělení pana žalobce. Pan žalobce jim pomáhal, bez jeho podpory by [anonymizováno] zákazníka neměl. Určitě se účastnil i nějaké schůzky, byl aktivní a snažil se, aby obchod dopadl. Byly dány určité koeficienty, které se neustále měnily, [anonymizováno] neustále utahoval šrouby a snažili se, aby cíle byly větší. To znamená, že když byly například poskytnuty služby za 30 tisíc měsíčně, tak si mohli dosáhnout na čtyřnásobek měsíčního plnění. Když byly poskytnuty služby za 100 tisíc měsíčně, tak například na osminásobek, ale když se nějaký měsíc nepovedl, tak třeba brali jenom polovičku. Spolupráce s [anonymizováno] zanikla, když se mu rozutekli obchodníci. Následně neměli plnění a pak již to nedávalo smysl. Bylo to asi rok před výpovědí žalobce. Spolupráce mezi žalobcem a [právnická osoba] začala ve chvíli, kdy si žalobce začal hledat práci. Pan žalobce svědkovi zavolal v době, kdy byl asi měsíc v Austrálii, byl by blázen, kdybych mu práci nenabídl, neboť ho považoval za špičkového managera a firma, kam žalobce přinášel peníze, by si takového člověka měla opečovávat, a ne s ním ukončit pracovní poměr. V té době již u nich pracovala manželka žalobce. Manželku žalobce našli přes inzerát. Byla to shoda náhod, protože jí přivezl žalobce, s kterým se již znal. Svědek dále uvedl, že z 90 % rozdělil provize obchodníkům. Žalobci z těchto provizí nic nedával. Obchodníci dostávali drtivou většinu provizí. Svědek z toho neměl skoro nic. Obchodníci neměli uzavřené smlouvy se [právnická osoba] [anonymizováno], byli to ičaři. Vodafone měl koeficienty a obchodníci to věděli a odměny si hlídali. Obchodníkům nic navíc neplatil. [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] byla založena jen pro spolupráci s [anonymizováno], nedělala nic jiného. Přístup k účtu [právnická osoba] company v roce 2015, 2016 měl svědek. Faktury k proplacení schvaloval asi také svědek. Z počátku byl i obchodníkem, protože tam nikdo nebyl.

27. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v [obec a číslo] koupili hotel, který předělávali na Domov pro seniory. Svědek potřeboval zajistit jak telefony, tak i internet do všech pokojů. Přes pana [příjmení] se dostal na pana [celé jméno žalobce]. Následně měl schůzku s panem [celé jméno žalobce], pan [celé jméno žalobce] říkal, že [anonymizováno] to celé komplet nedělá, ale že by mu sehnal firmu, která to dělá a že by zajistil smlouvy s touto společností. Ta společnosti se jmenovala [anonymizováno] Pan [celé jméno žalobce] poté seznámil svědka s paní [celé jméno žalobce] a domluvili se, že mu dá písemnou nabídku. Svědek komunikoval s paní [celé jméno žalobce] e-mailem, několikrát se sešel s panem [celé jméno žalobce] a ten mu zároveň vyřizoval záležitosti od jeho manželky. Smlouvy se [právnická osoba] mu přišly emailem. K e-mailu ze dne 20. října 2016 a ze dne 16. 10. 2016 svědek uvedl, že v tom prvním e-mailu opravdu pan [celé jméno žalobce] uváděl, že se jedná o jeho manželku, tyto e-maily svědek takto obdržel. K dokumentům [právnická osoba] [anonymizováno] na č. l. 53 – 60 spisu svědek uvedl, že dokumenty mu byly takto doručeny. Nicméně na těchto dokumentech je ještě uveden pan ing. [jméno] [příjmení] za společnost a [právnická osoba], což byl původní majitel. Tzn., že toto jsou pravděpodobně ty první návrhy, které následně asi opravil. Společnost [anonymizováno] jim poskytuje služby do dnešního dne s tím, že v současné době jednají o prodloužení služeb. Svědek dále uvedl, že si nevzpomíná, že by byl v kontaktu i s panem [jméno] [příjmení]. Když něco potřeboval vyřídit, tak komunikoval s panem [celé jméno žalobce] a jinak písemně i telefonicky komunikoval s paní [celé jméno žalobce]. Smlouvu, kterou měl s [anonymizováno], uzavíral přímo s panem [celé jméno žalobce].

28. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byli s žalobcem kolegové, ve [právnická osoba] již svědek nepracuje. Ve [právnická osoba] pracoval tři roky od roku 2013 do roku 2016. Byl regionálním manažerem pro Jižní Moravu, tzn., že měl podobnou pozici jako pan žalobce, jen v jiném regionu. Pracovní poměr s ním byl ukončen stejným způsobem jako u [jméno]. Nejprve dostal výpověď z pracovního poměru a poté okamžité zrušení pracovního poměru, a to ve stejný den jako [jméno]. Jako důvod okamžitého zrušení měl přeposlání e-mailů z pracovního e-mailu na svůj soukromý e-mail. Nesouhlasil s tím, ale ten den se s nimi nikdo nebavil. Vzali jim auto, telefon, všechno, nikdo neřešil, jak se dostane domů. Žalobu na neplatnost okamžitého zrušení výpovědi dával a vyhrál. Jako regionální manažer měl pod sebou obchodní zástupce. V rámci regionu měl na starosti přímý a nepřímý obchodní kanál. V rámci přímého obchodního kanálu měl pod sebou obchodní zástupce, kteří byli zaměstnanci [anonymizováno]. V rámci nepřímého obchodního kanálu spolupracovali s partnery a u nich ještě pracovali obchodní zástupci. Úkolem bylo plnit prodejní plány. Cílem tedy bylo uzavírání smluv s klienty a obchodní zástupci dále měli na starosti i stávající zákazníky. Pokud obchodní partner našel zákazníka, tak v rámci systému docházelo ke kontrole, zda zákazník nebyl již na někoho napsán. Pokud již na někoho napsán byl, tak se řešilo, kdo tohoto zákazníka bude mít, zda ten obchodní partner anebo ten na koho je již napsán. Toto řešil svědek, jako manažer, následně to posílali na supportní oddělení, které to rozhodlo. Rozhodlo, na koho bude klient přepsán. V roce 2016 v létě byla pravidla upravena tak, že již o tom nerozhodovalo supportní oddělení, ale řešili to manažeři a následně to posílali viceprezidentce, která to rozhodla. Pokud klient v systému zanesen nebyl, tak ho do systému zanesli a již s ním dále jednal ten obchodní partner. Smlouvy pro partnera připravovalo speciální oddělení a následně v hlavičce té smlouvy byl uveden zákazník a obchodní zástupce partnera, který to zobchodovával. Ten byl pod tím i podepsaný. Smlouva již následně přes svědka nešla, ale šla rovnou obchodnímu partnerovi. Svědek do toho nezasahoval. Svědek dále uvedl, že se mohlo stát, že pomáhali obchodním partnerům pro nepřímý prodej, ale spíše to bylo formou koučingu. Nevybavil si, že by musel zasahovat přímo on, anebo pokud si nevěděli rady, by musel nějakým způsobem pomoct. To spíše pomáhal partner area manažer. S obchodními partnery někdy jezdili na schůzky s klienty, to měli i v náplni práce a nerozlišovalo se, zda to byli obchodní partneři [příjmení] nebo obchodní partneři pro nepřímý prodej a na obchody tímto způsobem dohlíželi a obchodní partnery rozvíjeli. Respektive dohlíželi na ty obchodní zástupce, zda to dělají správně, případně po schůzce jim sdělili, co by mohli dělat jinak apod. Nestalo se mu, že by za obchodního partnera ten obchod celý řídil a zobchodoval. Nikdy nepodepsal smlouvu, která by byla uzavřená mezi zákazníkem a obchodním partnerem pro nepřímý prodej. Ve smlouvě v hlavičce byl uveden [anonymizováno] s tím, že v zastoupení tam bylo uvedeno, že za něj jedná obchodní partner. Pak tam byl zákazník a na konci to podepsal obchodní partner. Ke smlouvě mezi [právnická osoba] a [právnická osoba], svědek uvedl, že neví, proč je na konci přeškrtnuto jméno pana [celé jméno žalobce] a podepsán pan [jméno] [příjmení]. Je možné, že mohl jeden obchodník být nemocný a podepsal to za něj jiný obchodník. Někdy to mohl někdo podepsat i v zastoupení. Ke smlouvě o prodeji zboží a poskytování služeb mezi [právnická osoba] a spol. [příjmení] [příjmení] a partneři advokátní kancelář s.r.o., svědek uvedl, že tak jak vidí tu hlavičku, tak mu to připadá, že tento případ zobchodovával [celé jméno žalobce]. Pokud by to měl zobchodovávat nějaký obchodní partner pro nepřímý prodej, tak by pod poskytovatelem, tedy u [anonymizováno] mělo být uvedeno, že v zastoupení vystupuje ten obchodní partner a na konci by měl tedy být i podepsán. Nicméně smlouvy následně kontrolovalo smluvní oddělení. Toto oddělení to zaneslo do systému a následně to bylo přeposláno zase implementačnímu oddělení. Svědek dále uvedl, že nepřímí partneři měli tak zvaný odměňovací manuál, kde bylo definované, jaké jsou odměny za zákazníka. Každý partner byl jiný subjekt, každý měl např. i jiný počet obchodníků apod., takže každý to měl i nastavené trochu jinak. Samozřejmě obchodní partneři, kteří byli zaměstnanci [anonymizováno], tak měli pracovní smlouvu a odměňováni byli úplně jinak. Pokud by přišel zákazník a chtěl by od [anonymizováno] nějaké služby, které [anonymizováno] neposkytuje např. internet apod., v takovém případě by se svědek obrátil na technické oddělení a řešil by, zda jsou schopni jako [anonymizováno] tuto službu poskytnout anebo, zda je možné se dohodnout s nějakým jiným partnerem nebo subdodavatelem, který by tyto služby mohl poskytnout. Vodafone měl nasmlouvané nějaké společnosti, které to poskytovali. Je možné nabídnout i někoho jiného, s kým by [anonymizováno] smlouvu neměl, ale primárně by to někdo z [anonymizováno] musel schválit. Zákazníkovi by se řeklo, že určité služby [anonymizováno] neposkytuje, ale protože cílem je získat zákazníka, tak samozřejmě by se hledalo řešení, jakým způsobem mu vyhovět. Druhá věc je, jakým způsobem by to probíhalo časově, protože je otázka, zda by zákazník chtěl čekat do doby, než se to schválí, protože by to samozřejmě muselo projít nějakým procesem ve [anonymizováno]. Seznamování se s vnitřními předpisy a pracovními postupy probíhalo formou e-learningu, tzn. elektronickou formou. Na počítači dostali odkaz na firemní stránky, kde byl nějaký kurz, který absolvovali, a pak mu to zasvítilo zeleně, že jej splnil. Museli se v těchto věcech vzdělávat i s ohledem na zákazníky, aby věděli o novinkách a hlavně o produktových věcech. Někdy na konci kurzu byl krátký testík, kde zodpověděli pár otázek, aby bylo vidět, že se s tím seznámili. Svědek dále uvedl, že si neumí představit, že by nabídl zákazníkovi služby konkurence. Co se týče internetu, tak si umí představit, že by zákazníkovi nabídl jejich mobilní služby s tím, že by mu řekl, aby si např. internet sjednal někde jinde, ale určitě by to muselo být v té smlouvě nějakým způsobem kompenzováno, aby to pro něj bylo zajímavé. Pro toho zákazníka to musí být zajímavé. Musí tam být určitá důvěra s tím, že ten zákazník bude chtít poté s nimi spolupracovat. Konkurentem pro [anonymizováno] je [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova]. Společnost [anonymizováno] nezná.

29. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že smlouvu z 15. 12. 2015 s ním sjednával pan [celé jméno žalobce]. S panem [celé jméno žalobce] jej zkontaktoval pan [jméno] [příjmení] ze [právnická osoba] [anonymizováno]. První kávu měli pravděpodobně všichni tři dohromady. V té době byla [právnická osoba] a.s. klientem [právnická osoba], pan [celé jméno žalobce] nabídl služby [právnická osoba] a pravděpodobně byly výhodnější, proto přešli ke [právnická osoba]. [příjmení] [jméno] [příjmení] svědkovi nic neříká. Při uzavírání této smlouvy nejednal s nikým jiným, než s panem [celé jméno žalobce], ani se s nikým jiným nesetkal. Ke smlouvě na č. l. 61-63 spisu svědek potvrdil svůj podpis na této smlouvě. Po uzavření této smlouvy nadále využívali služeb [anonymizováno] s tím, že je využívají z 80% dodnes. Společnost [anonymizována dvě slova] ani [příjmení] company svědkovi nic neříkají.

30. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce zná z [obec a číslo] nebo 4 roky. Nedaleko [obec] je [územní celek], kde syn hraje fotbal a kde pan žalobce působí jako trenér mládeže. Manželka se na fotbale bavila s manželkou pana žalobce, která jí nabídla služby [právnická osoba] [anonymizováno] a na to navázala možnost mít připojení od [právnická osoba] v pražské kanceláři a zároveň je manželka žalobce zkontaktovala s žalobcem. Detaily již řešili s panem žalobcem. Zpočátku s nimi sjednávala podmínky manželka pana žalobce a následně již podmínky smlouvy detailně řešil s panem žalobcem. Řešili s žalobcem technické problémy s pevnou linkou. Společnost [anonymizována dvě slova] jim poskytla internet a mobilní služby i pevnou linku, takový balíček do rodinného domu a do kanceláře, následně jim poskytla služby [právnická osoba]. Pro svědka byl [anonymizováno] jistějším partnerem než zprostředkovatel [anonymizována dvě slova]. Měli v té době velký problém s připojením pevné linky v Americké ulici v [obec]. Následně do toho vstoupil přímo žalobce a dořešil jim tuto situaci on bez jakýchkoli partnerů nebo zprostředkovatelů. Nabídka od [právnická osoba] byla v tu dobu dobrá, takto vzali, včetně té pevné linky, všechno dohromady. Na rodinný dům jim vyhovuje [právnická osoba] [anonymizováno]. [příjmení] [jméno] [příjmení] ani společnost [právnická osoba] svědkovi nic neříká. K rámcové smlouvě o prodeji zboží a poskytování služeb na č. l. 41-43 spisu svědek potvrdil svůj podpis na této smlouvě.

31. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je stále zaměstnancem žalované, je Reporting specialista, tzn., že má na starosti report výkonu a čísel obchodníků. Tzn., když někdo chce vědět, jaké požadavky obchodníci posílají, tak on to zpracovává do tabulek, tzn. je to v podstatě práce s daty. Dívá se na to, kolik toho za jakou dobu obchodníci zpracovali. Je v supportním týmu. Přepisy provizí nikdy neřešil, neřeší ani externí obchodní partnery. V době, kdy byl žalobce u [anonymizováno], takto fungovalo tak, že [anonymizováno] měl přímo nasmlouvané nějaké partnery, bylo asi 8 regionů a v každém regionu bylo x partnerů, tzn. interních partnerů pro přímý prodej. Interní partner si potom sám v rámci nějakého obchodního vztahu domlouval obchodníky. Poté byl externí partner zapsán na nějakého obchodníka, který pracoval i pod nějakým IČ a následně sháněl i klienty pro [anonymizováno]. Práce obchodníků externích nebo interních je v podstatě stejná. Následně obchodník měl zkontaktovat zákazníka, dát mu nějakou nabídku, pokud zákazník tu nabídku přijal a líbilo se mu to, tak se připravily smluvní dokumenty. To připravoval supportní tým. Následně obchodník vzal smlouvu, a pokud zákazník se vším souhlasil a podepsal to, tak tuto smlouvu obchodník zase odnesl zpět do [anonymizováno]. Smlouva měla určité náležitosti, tzn., byl tam uveden„ vlastník zákazníka.“ Na smlouvě byl uveden poskytovatel [anonymizováno] a pod tím tedy obchodník, který ten obchod zobchodovával a na další straně zákazník. Neví úplně přesně, jak toto fungovalo, mohlo tam někdy i být, že byl pod [anonymizováno] napsán manažer, i když to vlastně zobchodovával nějaký z jeho obchodníků. Spíše to bylo tak, že tam byl zapsán ten obchodník přímo, tedy ten, co to zobchodovával. Následně se smlouva propsala do systému a pak byly reporty. Svědek dával dohromady ty reporty, aby právě manažeři i obchodníci viděli, co dělají, tzn., že byl report, kde bylo možno vidět těch 8 regionů a když se člověk podíval pod nějaký konkrétní region, tak se to rozdělilo na interní a externí obchodníky. Tam bylo vidět, jaký je jeho cíl, jaké je jeho plnění, což je částka, jakou nasmlouval se zákazníky a následně se ukazoval výkon celého oddělení s tím, že výkon a provize byly kvartální. Přímí prodejci, tedy interní, ti měli měsíční mzdu a následně měli variabilní složku mzdy, tzv. provize, které se odvíjely od jejich výkonů. Obchodníci pro nepřímý prodej, tedy externí obchodníci, ti měli směrnici, kde bylo přímo popsáno, jaké provize a za co dostanou. Existoval tam určitě koeficient, že pokud zákazník plní určitou částku, tak se to následně tím koeficientem vynásobilo, a z toho byla ta výsledná částka, která jim byla proplácena. U externích obchodníků se to vyplácelo každý měsíc, kdežto u interních obchodníků pro přímý prodej, tam se to vyplácelo kvartálně. Provize byly u každého nastaveny jinak, svědek provize neřešil, řešil, aby všichni viděli, jak na tom jsou. Za ta léta ví, jak [anonymizováno] smlouva vypadá. Je jedno, jestli je tam uveden interní nebo externí obchodník, ty smlouvy jsou stejné. Zákazníkovi je jedno, kdo to zobchodovává a [anonymizováno] v podstatě také. Tedy z pohledu té smlouvy, pokud to zobchodovává interní obchodník, tak je tam uveden ten obchodník, který to zobchodovává. Samozřejmě z pohledu provizí to není jedno, kdo je na smlouvě uveden, protože ty provize se následně liší podle jména. Pokud tam byl uveden interní obchodník, potom se provize vypočítávají kvartálně, pokud tam byl uveden externí obchodník, takto jde měsíčně a provize se vypočítávají jinak. Ke smlouvě na č. l. 38 – 40 spisu, svědek uvedl, že, zde je uveden [anonymizováno] jako poskytovatel, následně zastoupen [celé jméno žalobce] a jako zákazník je zde uvedena společnost [právnická osoba] Z tohoto vyplývá, že to zobchodovával přímo [celé jméno žalobce]. K přeškrtnutému jménu [celé jméno žalobce] na poslední straně smlouvy a připsanému jménu [jméno] [příjmení] a jeho podpisu, svědek uvedl, že z tohoto naopak vyplývá, že to asi nezobchodovával pan [celé jméno žalobce], ale někdo jiný. Je divné, že je na začátku uveden manažer a následně na konci je přeškrtnutý a je tam pravděpodobně partner. Takto standartní smlouva nevypadá. Ke smlouvě na č. l. 41 – 43 spisu svědek uvedl, že to budí dojem, že někdo řešil obchodní případ a je tedy otázka jestli [celé jméno žalobce] anebo pan [příjmení]. Pokud byl zákazníkem [příjmení] [příjmení] & [role v řízení] [anonymizována dvě slova] s.r.o., tak tento zákazník měl v systému už svého vlastníka, tzn. svého obchodního zástupce. Neví, jaké pravidlo tam bylo nastaveno, zda se tedy provize připsaly tomu internímu nebo externímu obchodníkovi. To řešilo jiné oddělení, které řešilo podpisy na smlouvách. Ke smlouvě mezi [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], svědek uvedl, že zde je zvláštní, že zde vůbec není uvedené, kým je Vodafone zastoupený, ale když na závěr je podepsán [celé jméno žalobce] přímo, takto zřejmě zobchodovával pan [celé jméno žalobce] celé. Nicméně je zvláštní, že není uvedený jako zástupce v hlavičce. Být zákazníkem, tak by i váhal, zda takou smlouvu podepsat, protože by si říkal, že asi není správně připravená. Svědek dále uvedl, že indirektní (externí) obchodník posílal pouze scan, oddělení [anonymizováno] zkontrolovalo náležitosti smlouvy, jako jsou smluvní strany, přehled služeb, částku, která se podepsala, jaké bylo minimální měsíční plnění, potom zkontrolovalo podpisy, kdo podepisuje za [anonymizováno] a kdo podepisuje za zákazníka a obsah té smlouvy překlopili do interního systému. Interní systém mají buď [anonymizováno] nebo [anonymizována dvě slova], tam napsali informace o tom, jaká je částka, kdo to podepsal, kdy byl podpis smlouvy a tím to pro ně končilo. Svědek dále uvedl, že s pojmem přepis nebo přeblokace firem se setkal. Zákazník je potencionálně blokovaný na nějakého konkrétního obchodníka, a pokud se chce, aby to řešil někdo jiný, tak se o to žádá formou přeblokace. Je na to i nějaký formulář, tam ta daná strana zapsala důvod, proč chce, aby se změnil vlastník zákazníka a pokud tam proběhla nějaká kontrola, tak se následně zákazník přeblokoval na nového vlastníka. Bylo oddělení, které řešilo přeblokace. Na přepisy bylo určité pravidlo. Pokud se měla dít změna vlastníka, takto určitě muselo být před tím jednáním se zákazníkem, tzn., že taková žádost mohla přijít pouze v případě, když už určitá firma byla na nějakého vlastníka a jiný obchodník řekl, že má k zákazníkovi lepší přístup, lepší podmínky apod. s ním jednat, tak potom tedy o to požádali, a to byla potom otázka jednoho dne. Co se týče cenové nabídky, tak v oddělení by určitě nepřipravili smlouvu nebo nabídku, pokud by nebyl ten zákazník už v systému zanesen, s tím vlastníkem toho, který o to žádá. Uzavřená smlouva spadala do plnění žalobce, tzn., pokud dosáhl na svůj cíl a dostal se na určité procento plnění, tak pak dostal provizi bez ohledu na to, zda to byl přímý nebo nepřímý prodej. Oba typy smluv šly do plnění toho regionálního manažera. K tabulce ve výpovědi z pracovního poměru na č. l. 6 spisu, konkrétně u [právnická osoba], a.s., kde je uzavřena zákaznická smlouva 15. 12. 2015 a datum žádosti o přepis na [právnická osoba] company 14. 12. 2015, svědek uvedl, že to vysvětlit úplně nemůže, minimálně se mu to zdá divné, že by se to 14. 12. přepsalo na někoho jiného, jediné vysvětlení by bylo, že 14. 12. si to někdo na sebe nechal přepsat a během jednoho dne udělal v podstatě celý obchodní případ a na konci to podepsal, což se zdá svědkovi nereálné, protože doba na zpracování cenové nabídky, přípravy dokumentů, podepsání dokumentů, to není rozhodně denní záležitost. Dále na druhé straně tabulky u společnosti [právnická osoba], tam z toho vyplývá, že podpis smlouvy byl 25. 2. 2016 a požádáno o přepis bylo 29. 2. 2016, k tomu svědek uvedl, že neví, z jakého důvodu o to bylo požádáno, nebo to bylo provedeno, ale minimálně se mu to zdá divné, protože pokud obchodník nějaký obchodní případ řešil, ve finále ho podepsal, tak minimálně ho měl dále ve vlastnictví, aby třeba mohl doprodávat služby tomu zákazníkovi, většinou se na něčem domlouvali, takže je to divné. Co jej napadá, že se mohli dít přepisy, pokud nějaký obchodník odešel, tak aby vlastnictví nezůstalo bez obchodníka, tak se tam dal někdo jiný, ale to neumí takto konkrétně posoudit. I k dalším smlouvám se společností např. [příjmení] [příjmení] & partneři advokátní kancelář, s.r.o. nebo ha-vel internet s.r.o., svědek uvedl, že je divné, že by těsně před podpisem smlouvy, docházelo ke změně mezi indirektní a direktní částí. Výpočet provizí i vlastně ten princip toho všeho je tam úplně jiný. U společnosti ha-vel internet s.r.o., kde došlo k podpisu smlouvy 27. 6. 2016 a následně pan [celé jméno žalobce] to podepsal 29. 6. 2016 a současně došlo k požádání o přepis na společnost [právnická osoba], svědek uvedl, že mu to úplně nedává smysl. Jednak ten přepis, pokud, nějaký obchodník jedná se zákazníkem a má připravené dokumenty a dá mu je podepsat, tak vlastně je podepisuje s tím zákazníkem a pak po dvou dnech, pokud by to bylo přepsané na indirektního partnera, tak by si myslel, že to indirekt partner také podepíše, ale je divné, že je tam pod tím podepsaný direktní manažer. Zdá se mu to takové nestandartní. Ekonomický dopad, pokud to bylo psáno 27. 6. na direktního člověka a 29. 6. to bylo přepsáno na indirektního partnera, tak ekonomický dopad pro partnera je plus ta uvedená částka. Ekonomický dopad pro [anonymizováno] je vyplacených 54 000 Kč jednorázově partnerovi versus započítání té částky. Pro pana [celé jméno žalobce] to je jedno, jestli mu šlo plnění z direktní nebo indirektní smlouvy. Jemu se prostě započítalo, že nějaký podřízený u něj podepsal smlouvu a šlo mu to do plnění. Pokud šla provize přes partnera, tak ta částka, která se vyplácela, tak byla větší, než pokud by se to započítalo direktnímu člověkovi do provizí a vyplácela se provize jako internímu obchodníkovi. Regionální manažer dostal nějaký cíl a bylo jedno, které částky do toho cíle vstoupily a jemu pak byla počítána provize, vlastně jako plnění versus cíl. Ve vztahu k přepisu na [právnická osoba], pokud společnost byla ve vlastnictví direktu, tak partner, pokud by nebyl napsaný na smlouvě nebo pokud by ji neuzavřel, tak by nic nedostal a pokud partner tu smlouvu uzavřel, tak samozřejmě bylo bráno, že donesl nějaké plnění a podle manuálu v rámci těch koeficientů mu byla vyplacena nějaká částka. Ke smlouvě se společností ha-vel internet s.r.o., svědek dále uvedl, že vždy, když byl na smlouvě uvedený direktní zaměstnanec, takto spadalo do té direktní části a indirektních provizí se to vůbec nemělo týkat. Pokud byl přepis na nepřímého partnera, takto znamená, že mu byla vyplacena provize. Pokud by ta smlouva byla psaná na direktního obchodníka, tak jeho plnění by bylo započítáno do nějakého jeho cíle, byla by mu vyplacena nějaká provize a automaticky by to šlo i do plnění regionálního manažera a indirektní partner by nedostal nic, protože se toho obchodního vztahu nezúčastnil. Pokud to bylo přepsáno na indirektního partnera, tak naopak direktní obchodník nedostal nic, regionálnímu manažerovi by to šlo stejně do plnění jako v případě toho direktního, ale partnerovi byl vyplacen nějaký ten násobek v rámci koeficientů, v rámci provize. Svědek dále uvedl, že z pohledu té žádosti o přepis z direktu a indirekt, tedy z přímého na nepřímý, si dovede představit, že by souhlas regionálního manažera mohl stačit, protože to byl jeho region a šlo to všechno do jeho plnění. Co se týče přepisu, to asi udělat nemohl. Co se týče smlouvy, smlouvu připravuje nějaké oddělení včetně těch náležitostí jako je zastoupení. Když ta smlouva přijde do [anonymizováno], tak se musela dát na oddělení, které ji zpracuje, zapíše do systému. To by určitě nebyl žalobce schopný udělat, stejně jako změnit čísla v reportu. Dovede si představit, že by to na základě schválení regionálního manažera dané oddělení zpracovalo a přepsalo. Společnost [anonymizováno] svědek zná, v současné době tam žalobce pracuje, a ví, že poskytuje nějaké hlasové a datové služby. Pravděpodobně poskytuje podobné služby jako [anonymizováno].

32. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 48 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen„ ZP“).

33. Podle § 48 odst. 1 ZP, pracovní poměr může být rozvázán jen: a) dohodou, b) výpovědí, c) okamžitým zrušením, d) zrušením ve zkušební době.

34. Podle § 55 odst. 1 písm. b) ZP, zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

35. Podle § 58 odst. 1 ZP pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl, a pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru v cizině do 2 měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do 1 roku ode dne, kdy důvod k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl.

36. Podle § 60 ZP v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí býr písemné, jinak se k němu nepřihlíží.

37. Podle § 72 ZP, neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

38. Podle § 301 písm. c) ZP zaměstnanci jsou povinni dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni. Podle písm. d) citovaného ustanovení, zaměstnanci jsou povinni řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

39. V řízení bylo prokázáno, že žaloba podaná dne 17. 1. 2017 ke zdejšímu soudu byla podaná v zákonné lhůtě 2 měsíců ve smyslu § 72 ZP, neboť okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalobci předáno dne 24. 11. 2016. Soud se dále zabýval tím, zda byla ze strany zaměstnavatele dodržena subjektivní lhůta pro podání okamžitého zrušení pracovního poměru žalobci. Pro určení počátku běhu subjektivní lhůty není významné, kdy zaměstnavatel důvod pro rozvázání pracovního poměru jednostranným úkonem zjistil (získal jistotu v běžném slova smyslu). Postačuje, aby získal vědomost (dozvěděl se) o skutečnostech, s nimiž zákon možnost rozvázání pracovního poměru jednostranným úkonem spojuje. Neznamená to zároveň, že by tato lhůta počínala běžet již při získání pouhého podezření ze vzniku skutečností zakládajících důvod k rozvázání pracovního poměru. Subjektivní lhůta, během které musí být rozvazovací úkon učiněn (a také způsobem uvedeným v zákoně doručen), má-li se jednat o platné rozvázání pracovního poměru, slouží mimo jiné také k tomu, aby bylo možno provést potřebné šetření ke zjištění, zda ony rozhodné okolnosti skutečně nastaly. Subjektivní lhůta nezačne běžet ani již na základě předpokladu (jakkoli by byl pravděpodobný), že takový důvod nastane, nebo na základě domněnky, že takové skutečnosti mohl či dokonce musel zaměstnavatel k určitému datu vědět. Subjektivní lhůta, během které musí zaměstnavatel k rozvázání pracovního poměru přistoupit (aby šlo o platný právní úkon), začíná plynout ode dne, kdy se o důvodu pro ně prokazatelně (skutečně) dozvěděl srov. Komentář, Zákoník práce, Bělina, Drápal a kolektiv, 3. vydání 2019 a též rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 13/2020). V daném případě bylo ze svědecké výpovědi pana [příjmení] zjištěno, že na porušování povinností ze strany žalobce, týkající se přepisů obchodních případů žalobce na externího partnera společnost [právnická osoba], je upozornil jiný partner. Následně žalovaná zahájila prověřování těchto skutečností, které mohlo dle svědka trvat asi měsíc a půl před předáním samotného okamžitého zrušení pracovního poměru žalobci dne 24. 11. 2016. Z toho vyplývá, že poté, co žalovaná ukončila vyšetřování celé záležitosti, které trvalo asi měsíc a půl, došla k závěru, že žalobce skutečně porušil své povinnosti, vyplývající z pracovního poměru a neprodleně poté mu doručila okamžité zrušení pracovního poměru. V rámci prověřování veškerých skutečností narazila žalovaná na emaily žalobce z 16. 10. 2016 a z 20. 10. 2016, týkající se střetu zájmů. Soud tak má za to, že i subjektivní lhůta k podání okamžitého zrušení pracovního poměru byla ze strany žalované splněna v obou vytýkaných případech. Námitku promlčení, vznesenou žalobcem, tak soud považuje za nedůvodnou.

40. S další námitkou žalobce, že okamžité zrušení pracovního poměru není řádně skutkově vymezeno a je možné jej zaměnit s jiným, se soud neztotožňuje. Soud má za to, že žalovaná písemné okamžité zrušení pracovního poměru vymezila skutkově velmi srozumitelně a jednání žalobce popsala tak, že jej nelze zaměnit s jiným jednáním, jak předpokládá § 60 ZP s podrobným odkazem na jednotlivé rámcové smlouvy, při jejichž uzavírání se měl žalobce dopustit porušení svých pracovních povinností a též s odkazem na jednotlivé e-maily, ve kterých se měl žalobce dopustit střetu zájmů. Žalobci bylo okamžité zrušení pracovního poměru řádně doručeno s tím, že si jej žalobce po seznámení se s jeho obsahem odmítl převzít.

41. Soud se dále zabýval tím, zda jednáním žalobce došlo k závažnému porušení jeho povinností vyplývající z právních předpisů, a že v souvislosti s tím bylo okamžité zrušení pracovního poměru žalobce žalovanou oprávněné. Soud zdůrazňuje, že okamžité zrušení pracovního poměru jakožto jednostranné právní jednání směřující ke skončení pracovního poměru je charakterově výjimečným, kdy musí dojít k tak závažnému porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, že po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance zaměstnával až do uplynutí výpovědní doby. Dvěma základními předpoklady pro způsob ukončení pracovního poměru okamžitým zrušením ze strany zaměstnavatele jsou tak jednak, porušení zaměstnancem některé z povinností, jež vyplývá z právních předpisů vztahující se k vykonávané práci, a zároveň musí toto porušení povinnosti dosáhnout zvlášť hrubé intenzity (srov. Komentář, Zákoník práce, Bělina, Drápal a kolektiv, 3. vydání 2019). Důkazní břemeno ohledně prokázání naplnění těchto předpokladů je na žalovaném. Při zkoumání míry intenzity porušení povinností zaměstnance (zda zaměstnanec porušil své povinnosti méně závažně, závažně nebo zvlášť hrubým způsobem) může soud přihlédnout k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovní kázně, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení pracovní kázně pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu, apod. (srov. kupř. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2001, sp. zn. 21 Cdo 379/2000, dostupný stejně jako i další zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu na internetu pod adresou www.nsoud.cz).

42. Soud má v daném případě za prokázané, že žalovaná jako zaměstnavatel a žalobce jako zaměstnanec uzavřeli platnou pracovní smlouvu v souladu s ust. § 33 a násl. ZP. Ze svědeckých výpovědí paní [příjmení] a pana [příjmení] soud zjistil, že ačkoliv byl žalobce dobrým obchodníkem a dobrým manažerem s dobrými výsledky, tak svým jednáním závažným způsobem porušil své povinnosti vztahující se k vykonávané práci, když umožnil svému smluvnímu partnerovi, společnosti [právnická osoba], inkasovat odměny za podpis rámcových smluv o prodeji zboží a poskytování služeb. Bylo prokázáno, že pokud by společnost [právnická osoba], jako externí partner žalobce byla oprávněna inkasovat odměny, měla by celý případ zobchodovat ona, potažmo [jméno] [příjmení], jako její jednatel či jeho obchodníci a nikoli žalobce. Pak by však na předmětných smlouvách byl v hlavičce uveden tento externí partner a nikoli žalobce. Svědci (kolegové žalobce) po nahlédnutí do předmětných smluv potvrdili, že takto podepsané smlouvy panem [příjmení], když v hlavičce je za žalovanou uvedený žalobce, jsou minimálně zvláštní a nestandardní. Svědek [příjmení] uvedl, že předmětné společnosti, s kterými měl uzavřít předmětné smlouvy, ve většině případů ani neznal a svědci, s kterými měl pan [příjmení] či jeho obchodníci sjednávat podmínky pro uzavření smlouvy (svědek [anonymizováno], svědek [příjmení] [příjmení]) pana [příjmení] ani společnost [právnická osoba] též neznali. Svědci naopak tvrdili, že byli v kontaktu pouze s panem [celé jméno žalobce], s kterým smlouvy uzavírali. V řízení tak bylo prokázáno, že místo toho, aby žalobce, pokud klienta sám našel, předal případ k zobchodování svým interním obchodníků v rámci [právnická osoba], tak po celém zobchodování případu, včetně schůzek s klienty, vyjednání podmínek jednotlivých smluv apod., nechal případ přepsat na externího partnera, který následně inkasoval mnohem větší odměny, než by inkasoval interní obchodník u žalované. Soud též poukazuje na data přepsání zákazníka na společnost [právnická osoba] a podepsání smluv, kdy toto se dělo v řádu dnů, někdy i ze dne na den, což by dle svědků [příjmení] a [příjmení] nebylo možné. Dle svědka [příjmení] by se to mohlo stihnout nejdříve za čtyři dny, neboť oslovit zákazníka a přesvědčit jej k podpisu smlouvy by nebylo možné za tak krátkou dobu, jak tomu v daných případech bylo. Námitka žalobce, že o přepis smluv žádal se souhlasem a s vědomým svých nadřízených byl vyvrácen svědkyní [příjmení], která byla jeho přímou nadřízenou a svědkem [příjmení]. Soud tak má za prokázané, že žalobce svým jednáním porušil své pracovní povinnosti, kdy v podstatě zneužil svého postavení manažera, ale též způsobil žalované škodu ve formě vyšších vyplacených odměn společnosti [právnická osoba], což potvrdili slyšení svědci. Způsobená škoda je dalším znakem určujícím hrubé porušení povinnosti. V daném případě je pravděpodobné, že i žalovaná zanedbala kontrolu předmětných smluv při přepisu na externího partnera a neodhalila účelové jednání žalobce, nicméně svědeckou výpovědí pana [příjmení] bylo zjištěno, že přepis na externího partnera prošel žalobci právě proto, že byl v pozici manažera a u něj nikdo nepředpokládal, že by byl něčeho takového schopen. Soud tak uzavírá, že ve všech čtyřech případech, kdy žalobce nechal přepsat klienty, které sám zobchodoval, na externího partnera, má soud za prokázané, že žalovaný porušil závažným způsobem své pracovněprávní povinnosti a způsobil žalované škodu. Závažnost porušení povinností žalobce navíc zvyšuje jeho postavení manažera, kdy jeho podřízení a kolegové blíže nezkoumali jeho jednání i z důvodu jeho pověsti výborného zaměstnance. Soud v tomto případě shledal závažnost v takové míře intenzity, že se toto porušení v důsledku jednání žalobce dá považovat za zvlášť hrubé, jak je uvedeno v ust. § 55 odst. 1 písm. b) ZP. Pokud pak jde o důsledky porušení konkrétních povinností pro zaměstnavatele, byla bezprostředním následkem způsobená škoda ve formě vyplacených provizí společnosti [právnická osoba] (v tomto směru lze u žalobce shledat zavinění). Soud má důvod se oprávněně domnívat, že podstatou jednání žalobce byl cílený a úmyslný„ útok“ na majetek zaměstnavatele směřující k jeho poškození. Vlastní obohacení žalobce sice nebylo v řízení prokázáno, v projednávané věci však stačí, že bylo prokázáno, že žalované byla úmyslným jednáním žalobce způsobena škoda.

43. Dalším důvodem, pro který žalovaná zrušila pracovní poměr žalobce okamžitě, bylo porušení povinnosti jednat v souladu s oprávněnými zájmy [právnická osoba] ve věci zákazníka [právnická osoba] Žalovaná v okamžitém zrušení pracovního poměru odkázala na pracovní emaily žalobce z 16. 10. a 22. 10. 2016, kterými se měl žalobce dopustit střetu zájmů, když se ve vztahu k tomuto zákazníkovi negativně vyjádřil o ceně a službách [právnická osoba] a též aktivně jednal ve prospěch konkurenční [právnická osoba]. V řízení bylo svědecky prokázáno, že i kdyby žalovaná některé požadované služby zákazníkem nedělala, měl žalobce tohoto zákazníka kontaktovat se společností, která byla ve smluvním vztahu s žalovanou. Společnost [anonymizováno] v žádném smluvním vztahu o poskytování některých služeb s žalovanou nebyla, žalobce tak neměl oprávnění sjednávat smlouvy a aktivně jednat přímo s touto společností, ve které pracovala jeho manželka a jednatelem byl [jméno] [příjmení]. Pokud by se [právnická osoba] chtěl žalobce spolupracovat, musel by to mít žalovanou schválené. Svědkyně [příjmení] a svědek [příjmení] soudu potvrdili, že to nejhorší, co mohl žalobce udělat, bylo negativně se vyjádřit o žalované („ …že by [anonymizováno] pouze zvyšoval cenu a pravděpodobně i komplikoval situaci/servis mezi odběratelem a dodavatelem, tak doporučuji přímý kontakt na tyto služby se [právnická osoba]“.) V řízení bylo též prokázáno, že zaměstnanci byli průběžně seznamováni se směrnicemi žalované, kterými se měli řídit a bylo jejich povinností se s nimi seznamovat. V čl. 6 pracovní smlouvy je zakotvena povinnost zaměstnance seznámit se dle pokynů zaměstnavatele se všemi dokumenty a materiály týkajícími se výkonu práce platnými a účinnými u zaměstnavatele, a to včetně právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a tyto předpisy dodržovat. Zaměstnanec je povinen se seznámit také s interními předpisy zaměstnavatele, které jsou umístěny na [anonymizováno]. Dále je tu ujednáno, že zaměstnavatel bude zaměstnance se změnami pravidel chování, interních směrnic či novými dokumenty a materiály seznamovat prostřednictvím [anonymizováno] zaměstnavatele a zaměstnanec je povinen se s nimi tímto prostřednictvím seznamovat neprodleně po jejich vyhlášení. Žalobce tak byl seznámen se Směrnicí – střet zájmů účinné od 15. 11. 2014 a i přesto se touto směrnicí neřídil a dopustil se nepřípustného jednání na úkor žalované, čímž porušil své pracovní povinnosti.

44. Soud má za to, že žalovaná během řízení dostatečně prokázala, že došlo k porušení pracovní povinnosti žalobce zvlášť hrubým způsobem s tím, že v řízení byla prokázána i existence škody, kterou žalobce svým jednáním žalované způsobil.

45. Výplatu provizí společnosti [právnická osoba] ve výši, která je uvedena v okamžitém ukončení pracovního poměru, učinil žalobce nesporným. Žalobce též nesporoval, že měl možnost seznámit se se směrnicí o střetu zájmů. Tyto skutečnosti byly prokázány Protokolem o jednání ze dne 25. 5. 2021 u Okresního soudu v Nymburce.

46. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobu jako nedůvodnou zamítl a přiznal žalované náhradu nákladů soudního řízení (výrok II.).

47. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 53 492,70 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za 17 úkonů právní služby, a to příprava a převzetí zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., písemné podání ve věci samé ze dne 3. 3. 2017, ze dne 3. 7. 2017 a ze dne 9. 7. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., účast na jednáních soudu dne 6. 12. 2017, 4. 4. 2018, 30. 1. 2019 (toto jednání je za 2 úkony, neboť přesáhlo 2 hodiny), 28. 5. 2019, 16. 10. 2019, 23. 6. 2020, 22. 1. 2021 (toto jednání je za 2 úkony, neboť přesáhlo 2 hodiny), 22. 6. 2021 a 8. 9. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a závěrečný návrh žalované ze dne 6. 9. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně sedmnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Náklady v celkové výši 57 596 Kč, včetně DPH (9 996 Kč) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Soud nepřiznal žalované úkon za vyjádření k výzvě soudu ze dne 20. 4. 2017, neboť toto vyjádření ve spise není.

Poučení