15 C 323/2019-243

Rubrum

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Lorencovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení [částka] s příslušenstvím a částky [částka] s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozhodnutí

II. Žaloba se částečně zamítá v rozsahu další požadované částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení a požadovaných nákladů spojených s uplatnění pohledávky ve výši [částka]

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] ve lhůtě 3 dnů od rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit státu na účet OS [obec] částku [částka] do 15 dnů od právní moci rozhodnutí.

V. Žalobci se vrací přeplatek na záloze znalečného ve výši [částka] prostřednictvím účtárny zdejšího soudu po právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení specifikovaných částek s tvrzením, že představují bezdůvodné obohacení žalovaného v souvislosti s užíváním pozemků v k. ú. [obec]. Žalobce dále tvrdil, že byl původně podílovým spoluvlastníkem, následně jediným vlastníkem pozemků, jednak [parcelní číslo] v k. ú. [obec], na tomto pozemku stojí stavba [adresa] ve vlastnictví jiných osob, než žalobce, přičemž jedním z podílových spoluvlastníků je žalovaný. Žádnému ze spoluvlastníků stavby [adresa] nesvědčí užívací titul k pozemku [adresa], k. ú. [obec]. Žalobce žádá vydání bezdůvodného obohacení, které vzniklo spoluvlastníkům stavby, užíváním pozemků bez právního titulu za předcházející tří léta před podáním žaloby, ve výši [částka], při tom vycházel ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], když náklady vypracování tohoto znaleckého posudku dle žalobce činily [částka]. S ohledem na aktivní spoluvlastnickou solidaritu je dle žalobce uplatněno právo tzv. předstihu, tedy požádá-li některý ze solidárních věřitelů dlužníka o plnění jako první, musí být plněno již jen jemu. Vzhledem k množství spoluvlastníků stavby [adresa] je zde přítomna dle žalobce i pasivní solidarita, když každý ze solidárních dlužníků má povinnost plnit třeba i celý dluh, je-li k tomu věřitelem vyzván. Dlužník, který byl vyzván k plnění dluhu v rozsahu větší, než odpovídá jeho podílu, může po ostatních dlužnících žádat, aby plnili své podíly, tzv. preventivní regres. Jestliže k tomu nedojde, dlužník věřiteli proto nakonec vyrovná více, než je jeho podíl a pak má právo na poměrnou náhradu od ostatních dlužníků, tedy následný regres. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě prostřednictvím právního zástupce přípisem ze dne [datum], a vyzval žalovaného k úhradě dluhu do [datum]. Žalovaný ničeho neuhradil, ani se věcně nevyjádřil a pak je ode dne [datum] v prodlení. Dále žalobce tvrdil, že byl podílovým spoluvlastníkem, následně je jediným vlastníkem pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] - pozemek tvořící veřejné prostranství, a nemá s obcí uzavřenou nájemní smlouvu, pak je podle žalobce obec povinna vydat vlastníkům veřejného prostranství finanční částku, o kterou se bezdůvodně obohatila odpovídající obvyklému nájmu. Předmětný pozemek je neomezenému okruhu uživatelů přístupný a je užíván také jako chodník, veřejná zeleň. Je tedy dán veřejný zájem na užívání tohoto veřejného prostranství, plní komunikační potřebu sídlištní zeleně spojené k uspokojení potřeby obyvatel, nelze pozemek oplotit. Žalobce tedy požaduje bezdůvodné obohacení ve výši obvyklého nájemného, když na nájemní vztahy ohledně pozemku se vztahuje cenová regulace výměry ministerstva financí [číslo] 2019, 1/ 2018, 1/ 2017 a 1/ 2016, která vydává maximální ceny nájmu: pro rok 2019 v obci [obec] se jedná o částku 22 Kč/m2/rok, podle části I, oddílu A, položky 2.1 výměru MFČ. 1/ 2019, když pro rok 2016 - 2018 je tato částka určena ve výši [částka] vždy podle příslušného výměru MF. Cena obvyklá v místě a čase je vyšší, než cena regulovaná, což jednoznačně plyne ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [číslo] 2019, který se týká jiného obdobného pozemku. K výpočtu výše bezdůvodného obohacení je proto nutné vyjít z maximální ceny výše regulované. Celková výměra tohoto pozemku tvořícího veřejné prostranství činí 442 m a potom žalobce vypočetl pro rok 2019 částku požadované výše 7 700, pro rok 2018, 8 400 a totéž pro rok 2017, když pro rok 2020 za listopad až prosinec 2016 je požadovaná částka [částka]. Celkovou požadovanou částku vztahující se k tomuto pozemku vyčíslil žalobce na [částka]. Žalobce i v tomto případě uplatňuje tak právo tzv. předstihu a vyzval žalovaného k úhradě dluhu přípisem ze dne [datum] se lhůtou k úhradě do [datum]. Žalovaný však ničeho neuhradil, ani se nevyjádřil a ode dne [datum] se dle žalobce nachází v prodlení.

2. Dále žalobce požaduje zaplacení částky [částka] s tvrzením, že žalobce byl podílovým spoluvlastníkem, následně jediným vlastníkem pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] s podílem jedné poloviny, když na pozemku je postavena stavba školky [adresa] ve vlastnictví žalovaného. Město Lovosice je vlastníkem této stavby a při absenci užívacího titulu k pozemku pod touto stavbou je povinen vydat vlastníku pozemku bezdůvodné obohacení ve výši odpovídajícímu obvyklému nájmu a žalobce požaduje taktéž částky odpovídající cenové regulaci, výměry ministerstva financí [číslo] 2019 a dále výměry MF pro rok 2016 – 2018, které stanoví částku 20 Kč/m2/rok pro období roku 2016 - 2018 a 22 Kč/m2/rok pro období roku 2019 a provedl výpočet této částky, když výměra pozemků před mateřskou školu činí 261 m, pak pro rok 2016 za měsíce listopad až prosinec požaduje částku [částka], za roky 2017 - 2018 pro každé období [částka] a za období roku 1 – 10/ 2019 požaduje [částka] a dále tvrdí, že vyzval žalovaného k úhradě dluhu přípisem ze dne [datum] se lhůtou úhrady do [datum], s tím že žalovaný se vzhledem tomu, že ničeho nezaplatil od [datum], nachází v prodlení.

3. Žalobce dále doplnil svá tvrzení, že se stal výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí na základě dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne [datum] s právními účinky ke dni [datum]. Podílovým spoluvlastníkem s podílem jedné poloviny se stal na základě usnesení soudního exekutora o udělení příklepu exekutorského úřadu [okres] 081 EX - [číslo] ze dne [datum] s právním mocí [datum], právní účinky v zápisu nastaly ke dni [datum]. Dále žalobce zdůraznil, že aktivní solidarita je v první řadě charakteristická tím, že na straně věřitelské vystupuje několik osob. Každý z těchto solidárních věřitelů je oprávněn žádat po dlužníku splnění celého dluhu bez zřetele k tomu, jak velká část na něj ve vzájemném vnitřním spoluvěřitelském poměru připadá. Dále připomněl, že žalobce se stal vlastníkem celých nemovitých věcí dnem [datum]. V daném případě jsou splněny znaky aktivní solidarity, pluralita objekt subjektu na straně věřitelské závazku, totožnost předmětu plnění, tedy bezdůvodné obohacení za užívání pozemků za určité období představuje oprávnění každého ze spoluvěřitelů žádat po dlužníkovi celé plnění, které je podmíněno nevykonáváním aktivní prevence jiným spoluvěřitelem, oprávněním dlužníka zvolit spoluvěřitele, kterému bude plněno, avšak pouze do okamžiku, než kterýkoliv ze spoluvěřitelů vykoná aktivní prevenci. Povinnost dlužníka plnit tomuto spoluvěřiteli, který vykonal aktivní prevenci a existenci vnitřního vztahu mezi spoluvěřiteli, který je však bezvýznamný vůči dlužníku plným uspokojením pohledávky některému ze spoluvěřitelů zaniká právo na plnění všech ostatních spoluvěřitelů vůči dlužníkovi. Koncentrace vymahatelnosti pohledávky k osobě jediného věřitele má za následek, že nedochází ke zbytečnému štěpení právního vztahu na parciální závazky dlužníka vůči jednotlivým věřitelům, což je významné a žalobce rekapituluje konkrétní výši ceny za užívání 1 m2 u každého pozemku a to p. [číslo] v k. ú. [obec] (194 m pro rok [částka], pro rok 2018 je tato částka [částka], pro [částka] a pro rok [částka]. U parcely číslo [parcelní číslo] v k. ú. [obec] o výměře 420 m pro rok 2019 a rok 2020 částka [částka], pro rok 2016 - [částka] a shodné je to i u parcely [parcelní číslo] v k. ú. [obec] o výměře 261 m.

4. V průběhu řízení rozšířil žalobce žalobu za období od [datum] do [datum] a požadoval na základě svých výpočtů za použití cenové regulace výměry Ministerstva financí [číslo] 2020, když maximální cena nájmu je 22 Kč/m2/rok. Vypočetl tedy pro pozemek [číslo] částku [částka], když aplikoval znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení], a pak dle žalobce simulované měsíční nájemné za pozemek činí [částka] x 12 měsíců, tedy [částka] a v případě pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] tvořící veřejné prostranství pak vypočetl částku [částka] a za pozemek [číslo] v k. ú. [obec] je požadována částka [částka] za specifikované období.

5. Usnesením zdejšího soudu č. j. 15 C 323/2019-134 ze dne 8. 1. 2021 soud připustil změnu žaloby ohledně rozšíření žaloby o další částku [částka] za období od [datum] do [datum] s tím, že žalobce provedl pouze další výpočet ve výši tvrzeného obvyklého nájemného a domáhá se tedy zaplacení částky celkem [částka] s náklady řízení a se zákonným úrokem z prodlení. Usnesení nabylo právní moci [datum].

6. Žalovaný žalobní nárok neuznal, především namítal, že žalobce se stal podílovým spoluvlastníkem předmětných pozemků až ke dni [datum], přesto požaduje nároky na vydání bezdůvodného obohacení za období říjen 2016 až říjen 2019. Dále uvedl, že nesouhlasí se závěry žalobcem předloženého znaleckého posudku Ing. [příjmení] a navrhl vypracování znaleckého posudku zadaného soudem. Dále se žalovaný odvolával na cenovou regulaci v případě veřejného prostranství a namítal, že porovnávání pozemků k užívání pro veřejně prospěšné účely nacházející se uprostřed městské zástavby, z nichž je některý dokonce zastavěný, nemůže být porovnáván libovolně se srovnávacími pozemky.

7. Z výzvy sepsané právním zástupcem žalobce vůči žalovanému ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce předžalobní výzvou s podrobným právním rozborem vyzval žalovaného k vydání finanční částky, kterou specifikoval pro pozemky v žalobě uvedené.

8. Z výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení bezdůvodného obohacení, za použití cenové regulace pro rok 2016 - 2019 v částce [částka] v případě pozemku [číslo] v k. ú. [obec] a v případě pozemku pod mateřskou školou ve výši [částka].

9. Z výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k vydání vypočtených částek v celkové výši [částka] se lhůtou do [datum] a doložil i doklady o odeslání prostřednictvím datových schránek.

10. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo dále soudem zjištěno, že pozemek [číslo] v k. ú. a obci [obec] zapsán na [list vlastnictví] je o výměře 194 m - zastavěnou plocha a nádvoří a spoluvlastníkem je zapsán [příjmení] [jméno], [obec] v rozsahu podílu jedné poloviny a žalobce. [adresa], která stojí na pozemku p. [číslo] je bytovým domem, kdy je žalovaný jedním ze spoluvlastníků a z fotografií je zřejmé, že pozemek tvoří zeleň v okolí bytového domu a je tady trávník, na kterém je umístěn i sušák na prádlo a je zde i chodník.

11. Z informací o pozemku bylo zjištěno, že pozemek [parcelní číslo] v k. ú. a obci [obec] o výměře 442 m ve vlastnictví žalobce v rozsahu jedné poloviny, druhé poloviny [jméno] [příjmení] se zapsaným zástavním právem soudcovským a zároveň exekutorským a dále pozemek [číslo] v k. ú. a obci [obec] o výměře 261 m zastavěná plocha, nádvoří, na pozemku stojí stavba a je zapsáno spoluvlastnictví žalobce a [jméno] [příjmení], pro každého polovinou.

12. Ze znaleckého posudku [číslo] 2019 zpracovaného Ing. [jméno] [příjmení], soudním znalcem pro obory ekonomika a stavebnictví, soud zjistil, že znalec oslovený žalobcem postupoval podle zákona o oceňování majetku [číslo] Sb. a stanovené metodiky a podle dalších specifikovaných předpisů. Z posudku bylo dále zjištěno, že pozemek [parcelní číslo] je zcela zastavěn stavbou [adresa], bytovým domem s 18 bytovými jednotkami, když jedním ze spoluvlastníků je žalovaný, který vlastní podíl velikosti [číslo]. Znalecký posudek obsahuje dále ortofotomapu a fotografie zachycující pohledy na stavby a fotodokumentaci z místního šetření ze září 2019. Dále jsou v něm uvedeny údaje o obci [obec] obsahující i koeficienty pro stanovení základní ceny stavebního pozemku a popisuje metodiku oceňování a celkový postup ke zjištění ceny pozemku [číslo] dokládá i použití srovnávacích materiálů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a stanovuje obvyklou cenu pozemku [parcelní číslo] ve výši [částka] a celkové nájemné tohoto pozemku pak stanoví pro roky 2016 - 2019 ve výši [částka].

13. Dále měl soud k dispozici směrnici č. 1/2011 Městského úřadu Lovosice o pravidlech pro pronájmy nebytových prostor a pozemků se stanovením podmínek pro nájemné pozemků a sazebník nájemného a nebytových prostor ze dne [datum] a dodatek [číslo] ke směrnici [číslo] 2011 města Lovosice. Splatnost týkající se stanovení zón a sazeb, které jsou stanoveny pro nebytové prostory a pozemky, dochází k násobku výše nájemného v roce 2011. Dále byly soudu k dispozici cenové věstníky Ministerstva financí ČR obsahující výměry týkající se ocenění maximálních cen pro oceňování majetku, nemovitostí.

14. Dále měl soud k dispozici návrh smlouvy o výpůjčce uzavřené mezi„ půjčiteli“ [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] týkající se sporné parc. [číslo] a [číslo] v k. ú. [obec], která však nebyla předložena s podpisy navrhovaných účastníků.

15. Ze znaleckého posudku zpracovaného [právnická osoba], [obec a číslo], číslo z. p. – [číslo] soud zjistil, že znalecký ústav stanovil výši obvyklého nájemného u předmětných pozemků dle definice uvedené v § 2 odst. 1 - 9 zákona č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku a znění některých předpisů a stanovil obvyklou cenu vyjadřující hodnotu majetku nebo služby určené ze sjednaných cen porovnáním. Dále vycházel z indexace zahrnující inflaci a použití specifikovaných koeficientů pro rok 2016 – 2020, pořídil dostatečné množství podkladů a dále ve svém posudku popsal, že město Lovosice má asi [číslo] obyvatel. Jedná se o město s rozvinutou infrastrukturou a rozšířenou nabídkou občanského vybavení a oceňované nemovitosti jsou v zastavěné části města, v zástavbě. V případě pozemku [parcelní číslo] se jedná o zastavěnou plochu nádvoří o výměře 194 m zastavěných stavbou bytového domu [číslo] zajistili adekvátní srovnatelné pozemky a jejich hodnoty. Vzali při svém výpočtu v úvahu i zdůvodnění jednotkové ceny pozemků a to koeficient možnost zastavění pozemku, velikosti pozemku, intenzity využití, polohy, vybavenosti pozemků i dopravní dostupnosti, i zohlednili prodejnost nemovité věci na současném realitním trhu, se závěrem, že pro rok 2019 stanovili hodnotu pozemků tržní nájemné v celkové výši [částka] a pro období od ledna do října 2020 stanovili částku [částka], kdy zdůraznili, že při zjištění ceny obvyklé postupovali srovnáním nemovitých věcí za sjednaných cen realizovaných prodejů v daném místě a čase se skutečnostmi zjištěnými při místním šetření. Vycházeli z údajů uvedených v informačních zdrojích realitních kanceláří, vlastní databáze, dostupného informačního portálu a katastru nemovitostí, vyhledali srovnatelné nemovitosti co do lokality, velikosti, stáří i stavu pro uvedené období. Znalecký posudek obsahoval i nezbytné další podklady, zpracováním odpovídal aktuální právní úpravě. Z iniciativy žalovaného soud doplnil dokazování i osobním výslechem osoby odpovědné za zpracování znaleckého posudku JUDr. Mgr. [jméno] [příjmení], která dostatečně objasnila ústavem použité metody pro stanovení obvyklé ceny neboli tržní hodnoty, kterou předpokládá zákon, tedy porovnávání se vzorky nemovitostí v místě a čase obvyklými. Použili ke srovnání nejblíže shodné pozemky, které jsou svým způsobem zastavitelné. Vyhledali v okolí a místě, v čase odpovídající nabídky dostatečně reflektivní, když se jedná o pozemky zastavitelné, ať už komerčně nebo občanskou vybaveností, aby zjištěné informace použili pro výpočet obvyklého nájmu, reflektovali i koeficienty odpovídající cenové regulaci a zahrnuli indexaci, inflaci cen pozemků. Také vzali v úvahu, že je dána jednotková cena pro ostatní plochu a komunikaci a zastavěnou plochu a nádvoří v obci [obec] ve výši 8 Kč/m2/měsíc, po celou dobu specifikovanou ve znaleckém posudku a dále, že se jedná o pozemky v územním plánu města vedené jako plochy smíšené obytné – městské. V případě pozemku [parcelní číslo] je tento veden jako plocha občanského vybavení. Jedná se o plochy pravidelných tvarů v intravilánu obce s dostupnými inženýrskými sítěmi a toto vše bylo zohledněno dle odpovědné osoby v celkové obvyklé ceně.

16. V daném případě soud na základě dokazování dospěl k následujícímu skutkovému zjištění: Předmětem sporu jsou pozemky v k. ú. a obci [obec], a to jednak pozemek p. [číslo] na kterém stojí stavba [adresa] ve vlastnictví jiných osob, než žalobce. Jedná se o bytový dům ve spoluvlastnictví několika osob s tím, že žalovaný - město Lovosice je spoluvlastníkem v rozsahu podílu [číslo]. Dalším pozemkem je pozemek [číslo] tvořící veřejné prostranství, veřejná zeleň, se všemi atributy tohoto charakteru pozemku. Poslední sporný pozemek je pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] jako pozemek pod stavbou, na které je postavena stavba školky [adresa] ve vlastnictví žalovaného. Žalobce se stal spoluvlastníkem těchto nemovitostí, v rámci exekučního řízení příklepem ke dni [datum]. [příjmení] druhé poloviny byl původně [jméno] [příjmení] a poté na základě dohody o zrušení vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne [datum] se stal žalobce jediným vlastníkem všech tří nemovitostí. Žalovaný se žalobcem neuzavřel žádnou smlouvu o nájmu. V daném případě je nepochybné, že pozemek tvořící veřejné prostranství je neomezeným okruhem uživatelů jako všeobecně přístupný materiální statek užíván jako chodník, veřejná zeleň. Ze strany žalovaného - obce tedy je nepochybně povinnost platit za užívání nemovitostí představující veřejné prostranství přístupné neomezenému okruhu uživatelů, tedy veřejnou zelení anebo zastavěnou plochu ve prospěch občanské vybavenosti, tedy mateřské školky nebo bytového domu, když žalovaný je jedním ze spoluvlastníků. Toto posouzení jednoznačně vychází z právní úpravy ze zákona č. 128/2000 Sb. o obcích či již judikatorního rozhodování soudu a nálezu Ústavního soudu. Předmětné pozemky jsou všeobecně přístupným materiálních statkem, žalovaný je tedy povinen platit bezdůvodné obohacení ve výši obvyklého nájemného žalobci (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 823/2003). Žalobce předložil znalecký posudek jím osloveného znalce [příjmení] [příjmení], který postupoval administrativní metodou, výpočtem za použití koeficientů podle zákona o oceňování majetku, použil vzorce dle zákona a prováděcích předpisů pro stanovení obvyklého nájemného za užívání pozemků, když však taktéž jako podpůrnou metodu použil metodu srovnávací, porovnával realizované či nabídkové ceny na místě a čase obvyklém. Dospěl ke srovnávací výše celkového nájemného u pozemku [parcelní číslo] ve výši [částka], když v případě ostatních dvou pozemků bylo postupováno z částky stanovené výměrem Ministerstva financí pro regulované ceny jako maximální ceny nájmu 20 Kč/m2/rok, resp. 22 Kč/m2/rok pro rok 2019 a 2020. Ze závěrů soudem zadaného znaleckého posudku bylo zjištěno, že v případě pozemků [číslo] v k. ú. [obec] stanovil hodnotu [částka]. Tato hodnota stanovená soudem zadaným znaleckým posudkem je výsledkem metody zvolené pro stanovení obvyklé ceny, tedy tržní hodnoty předpokládané zákonem v porovnání se vzorky obdobnými, dostatečně reflektivní v místě a čase odpovídající nabídky za použití ocenění stavebních pozemků zastavitelné, ať komerčně nebo občanskou vybaveností, odpovídající tedy charakteru pozemků předmětné žaloby a v dané lokalitě. Výše bezdůvodného obohacení odpovídajícího finančního vyjádření je podle znaleckého posudku zadaného soudem ke zpracování u znaleckého ústavu u všech pozemků, které jsou předmětem sporu, je částka [částka] pro rok 2019 a pro leden až říjen 2020 v objektivní, zaokrouhlené výši [částka].

17. Dle § 1127 o. z. z právního jednání týkajícího se společné věci, jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně.

18. Dle § 1116 o. z. platí, že vzhledem k věci jako celku se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba.

19. Dle § 1877 o.z. platí, je-li dlužník zavázán plnit několika věřitelům společně a nerozdílně, může kterýkoliv z nich žádat celé plnění, a dlužník splní v celém rozsahu tomu, kdo plnění požádal první.

20. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 o. z. je bezdůvodné obohacení pouze vydání toho, oč se měl žalovaný obohatit na úkor jiného bez spravedlivého důvodu ve vztahu k majetkovému prospěchu plněného bez právního důvodu, či z právního důvodu, který odpadl.

21. Dle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II ÚS 3624/13 ze dne [datum] se stanoví, že dle Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, pokud dochází k omezení ústavně zaručeného vlastnického práva k nemovitému majetku tím, že nemovitost je užívána jako veřejné prostranství, přísluší jeho vlastníku náhrada ze strany obce, a není-li poskytována, lze ji po obci vymáhat jakožto nárok z titulu bezdůvodného obohacení (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 872/2003, 33 Odo 1253/2005, 28 Cdo 3382/2010 a nález Ústavního soudu sp. zn. III ÚS 3735/11). Veřejným prostranstvím se přitom v právní teorii rozumí prostranství, které je předmětem veřejného užívání, totiž užívání všeobecně přístupných materiálních statků předem neomezeným okruhem uživatelů, respektive dle zákonné definice § 34 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, jsou veřejným prostranstvím všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Dle usnesení Nejvyššího soudu v řízení sp. zn. 28 Cdo 2830/2015 je uvedena i definice pojmu veřejného prostranství, který také vymezuje dva druhy veřejného užívání, a to užívání obecné a užívání zvláštní a specifikuje, že veřejná prostranství jsou materiálním statkem splňující zákonné znaky veřejného prostranství. Argumentace žalovaného, že v minulosti hodlali uzavřít smlouvu o výpůjčce se spoluvlastníkem žalobce [jméno] [příjmení], byla soudem odmítnuta, neboť tato aktivita žalovaného ve vztahu k úpravě potencionálních právních vztahů na předmětných pozemcích [číslo] a [číslo] jako výpůjčku městu nebyla jednak dořešena, nedošlo k podpisu navrhované smlouvy, a také jedná se o období roku 2015 a bylo prokázáno, že tento původní podíl jmenovaného byl omezen v nakládání s podílem v rámci exekučního řízení.

22. Žalobce se domáhal vydání bezdůvodného obohacení za období od listopadu 2016 do října 2019, respektive října 2020 po rozšíření žaloby. Pokud se týká období před počátkem spoluvlastnictví nemovitosti žalobcem, v tomto období soud nepřiznal důvodnost požadavku žalobce. Přestože se stal podílovým spoluvlastníkem předmětných pozemků až ke dni [datum], je dle žalobce účelem právní úpravy obsažené v institutu aktivní prevence u aktivní solidarity také okolnost, že pokud požádá jako první dlužníka, aby dluh splnil, pak je dlužník povinen splnit celý dluh jenom tomuto solidárnímu věřiteli, takzvanému předstihnutému. Avšak dle § 2991 o. z. je bezdůvodné obohacení upraveno jako získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu či plněním z právního důvodu, který odpadl, či tím, že za něho bylo plněno, co po právu plnit měl sám nebo protiprávním užitím cizí hodnoty. Tedy dle závěru soudu nelze přiznat žalobci bezdůvodné obohacení před dobou, než byl žalobce alespoň jeden ze spoluvlastníků předmětných nemovitostí. Rozhodně toto nelze vykládat, že by nabyvatel vlastnického práva mohl vymáhat nároky z bezdůvodného obohacení týkající se práv a povinností spoluvlastníků a třetích osob ohledně hospodaření se společnou věcí spoluvlastníků ve vztahu k aktivní či pasivní solidaritě ještě před vznikem spoluvlastnictví. V daném případě soud přiznal žalobci bezdůvodné obohacení pouze od data, kdy se stal podílovým spoluvlastníkem nemovitostí a následně se stal jediným vlastníkem předmětných nemovitostí. V daném případě soud zjistil dostatečně odpovídajícím způsobem výši obvyklého nájemného závislého i na účelu a způsobu užívání nemovitostí a vycházel ze zákonem stanovených metod pro určení výše bezdůvodného obohacení, vycházel z metody porovnávací při odpovídající dostatečně aktuálním, místním, lokálním poměrům a časové zařazenosti. Stanovil tedy výši náhrady v korekcích § 136 o. s. ř. vycházející především ze závěrů soudem ustaveného znaleckého posudku, které jsou naprosto odpovídající i žalobcem předloženého znaleckého posudku docházející k obdobným závěrům srovnatelné s posudkem žalobce, avšak za použití odlišné metody výpočtové.

23. Soud také v daném případě vycházel z ústavního nálezu Ústavního soudu II. ÚS 3624/13, dle kterého přísluší vlastníku náhrada ze strany obce a není-li poskytnuta, lze ji po obci vymáhat jakožto nárok z titulu bezdůvodného obohacení v případě, že dochází k omezení ústavně zaručeného vlastnického práva k nemovitému majetku tím, že nemovitost je užívána jako veřejné prostranství a s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4713/2007 soud také rozhodl, že má žalobce, byť byl v určitém období pouze podílový spoluvlastník ideální poloviny věci, právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení v plném rozsahu, neboť podíloví spoluvlastníci nemovitosti jako věřitelé mohou z právních úkonů týkajících se společné věci být oprávnění rukou společnou a nerozdílnou, tedy solidárně a každý z věřitelů, tedy i žalobce má samostatné právo k uplatnění pohledávky. Může ji uplatnit žalobou u soudu dle tzv. práva prevence a jelikož v řízení bylo prokázáno, že ze solidárních věřitelů požádal o plnění žalobce, stal se jediným věřitelem vůči dlužníkovi, pokud požádal o plnění jako první, závazek zaniká s plněním dluhu tomuto věřiteli a také institut bezdůvodného obohacení směřuje k odčerpání prostředků osoby, která získala obohacení, a to představující užívání nemovitosti bez právního důvodu a je tedy povinna vydat vše, co získala na úkor vlastníka užíváním jeho věci, což představuje peněžitou částku odpovídající částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase za užívání obdobného předmětu nájmu, kterou by nájemci za obdobných okolností byl povinen platit sám podle nájemní smlouvy (např. rozsudek NS ČR sp. zn. 25 Cdo 2578/98, který je aplikovatelný i za podmínek aktuálního občanského zákoníku). Žalobcem uplatněný nárok se týká bezdůvodného obohacení při užívání věci žalovaným, žalobce jako spoluvlastník a následný vlastník byl oprávněn domáhat se bezdůvodného obohacení, je u něj shledána aktivní solidarita požádat dlužníka, aby splnil dluh. Na straně žalovaného je pak pasivní solidarita plnit vůči věřiteli, který se k vymáhání pohledávky k osobě tzv. jediného věřitele povolal. Je zde tedy tzv. aktivní solidarita aktivní prevence ve vztahu ke dni [datum], avšak již před samotnou realizací aktivní prevence jedním z věřitelů nelze, dle závěru soudu, přiznat oprávněnost nároku. Argumenty, které žalobce po poučení soudu doplnil, rozhodně neodůvodňují dostatečně nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení žalobci ještě před tím, než se stal spoluvlastníkem nemovitosti. Sám žalobce připouští různé právní názory na tuto problematiku solidarity závazkových právních vztahů, v němž vystupuje více subjektů. Sám zdůrazňuje, že se jedná o závazkové právní vztahy, avšak vymáhání bezdůvodného obohacení je nárokem sui generis, nikoliv nárokem ze závazkového právního vztahu. Ani žalobcem uváděné judikáty nejsou přiléhavé ve vztahu k této problematice (žalobcem zmiňované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 594/2006 upravující aktivní solidaritu členů sdružení při uplatňování majetkových práv). Z těchto důvodů nároky žalobce za období od října 2016 do června 2019 soud nepřiznal.

24. Při svém rozhodnutí o výši bezdůvodného obohacení vycházel ze závěru soudem zadaného znaleckého posudku, kde hodnota všech nemovitostí byla soudem ustanoveným znalcem oceněna na částku [částka] pro celý rok 2019 a soud tedy přiznal žalobci pouze v polovině této částky, tedy od července do prosince 2019 ve výši [částka]. Pro období leden až říjen 2020 byla znalcem vyjádřena hodnota bezdůvodného obohacení ve výši tržního nájemného v částce znalcem stanovené [částka]. Součet těchto dvou hodnot činí částku [částka], které byly žalobci přiznány, ve zbývající požadované výši [částka] se zákonným úrokem byla žaloba částečně zamítnuta.

25. Žalobci dále soud přiznal dle § 1968 a 1970 úrok z prodlení ve výši dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. z částky přiznané od [datum] na základě výzvy a žalobcem stanoveného posledního dne lhůty k plnění.

26. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal žádné okolnosti, které by odůvodňovaly prodloužení této lhůty, popřípadě stanovení dobrodiní splátek. Je případným právem účastníků jednat o další možné úpravě způsobu plnění soudem přiznaných nároků.

27. Žalobce se domáhal nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka]. Tvrdil, že se jedná o žalobcem zaplacené částky odměnu žalobcem osloveného znalce. Dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. náklady spojené s uplatněním pohledávky jsou specifikovány odlišným způsobem jako právní normou stanovená paušální částka [částka] spojená s vymáháním pohledávky, tedy nikoliv jako náklady na zaplacení znaleckého posudku žalobcem v soudním řízení. Jedná se tedy o součást nákladů řízení a s touto částkou tedy soud operoval při výpočtu výše náhrady nákladů řízení.

28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř.. Žalobce měl ve věci úspěch pouze v rozsahu 78 %, žalovaný v rozsahu 22 %, rozdíl představuje 56 %. Soud tedy přiznal polovinu přiznaných nákladů řízení. Právní žalobce požadoval náhradu nákladů jednak soudního poplatku ve výši [částka] za návrh a dále [částka] za rozšíření žaloby. Tyto náklady jsou zcela v souladu se zákonem č. 549/91 Sb. o soudních poplatcích v platném znění. Další náklady představují náklady právního zastoupení žalobce a to za 7 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh na vydání EPR, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], doplnění žalobce dle výzvy soudu ze dne [datum] a vyjádření žalobce ze dne [datum]), vše v sazbě [částka] z tarifní hodnoty [částka], dle § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/96 Sb. o odměnách advokátů, dále jen advokátní tarif AT, tedy [částka]. Další náklady právního zastoupení představují náklady za 3 úkony právní služby, po rozšíření žaloby ze dne [datum], účast na jednání soudu ve dnech [datum] a [datum] v sazbě [částka] z tarifní hodnoty [částka], tedy celkem [částka]. Další náklady řízení představují tzv. režijní paušály v počtu 10 po [částka] dle § 13 odst. 3 AT, tedy [částka]. Další náklady jsou cestovní výdaje za cestu osobním motorovým vozidlem z [obec] do [obec] a zpět za účast při jednání ve dnech [datum] a [datum], respektive [datum]. Průměrná spotřeba vozidla podle technického průkazu je 5,6 l /100 km trasa [obec] [obec] a zpět má vzdálenost 554 km, pro rok 2021 sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 358/2019 Sb. činí pro osobní silniční motorová vozidla [částka] /1 km jízdy, cena PHM (Natural 95) dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. je [částka] l, pak náhrada za použití silničního vozidla činí [částka], náhrada za pohonné hmoty 5,6 × 5,54 × 32 × 1 = [částka]. Pro rok 2021 je při změně právních předpisů, tedy vyhlášky [číslo] 2021 navýšení sazby [částka] na 1 kilometr jízdy a cena PHM je [částka], pak výpočet s těmito proměnnými činí [částka] za 2 jízdy a náhrada za pohonné hmoty [částka]. Další náhradu nákladů představuje náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a) AT, a to strávených jízdou na jednání a zpět ve dnech jednání, tedy 3 × 14 započatých půlhodin, celkem [částka]. Další náklady řízení představuje náhrada mzdy žalobce za účast na jednání ve dnech [datum], [datum] a [datum], když doložený průměrný hodinový výdělek žalobce činí [částka] za 8 hodin pracovní doby a 3 pracovní dny, tedy [částka] a uhrazená záloha na znalecký posudek je [částka], pak součet těchto částek činí [částka]. Vzhledem k tomu, že žalobci bude vrácena částka přeplatku na znalečném ve výši [částka], pak náklady řízení činí [částka], zaokrouhleno na [částka] a polovina z této částky představuje částku [částka]. Nutno ještě připomenout, že žalobce zaplatil za zpracovaný znalecký posudek [částka], které doložil fakturou a dokladem o zaplacení. I tyto náklady jsou náklady řízení žalobce, a proto byla polovina z nich přiznána v rámci nákladů řízení adekvátních k uplatnění pohledávky žalobce. Tento podklad sloužil pro jednání s žalovaným, když se žalobce pokoušel opakovaně o smírné řešení sporu, proto také v daném případě soud vyhodnotil, že náklady zpracování písemného důkazu předloženého znaleckého posudku zadaného žalobcem jsou odůvodněné, adekvátní a zahrnul je do výpočtu náhrady nákladů řízení nutné pro žalobce k uplatnění své pohledávky.

29. Přiznanou soudem polovinu náhrady nákladů řízení ve výši [částka] soud uložil žalovanému k zaplacení žalobci ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy tzv. pariční lhůtě tří dnů, když neshledal žádné okolnosti, které by odůvodňovaly prodloužení této lhůty, popřípadě stanovení dobrodiní splátek pro žalovaného 30. Soud z rozpočtových prostředků státu platil jednak znalečné za písemně zpracovaný znalecký posudek v částce [částka]. Tato částka byla zálohována zálohou ze strany žalobce ve výši [částka]. Z této zálohy také byla vyúčtovaná částka znalcem zaplacena. Přeplatek ve výši [částka] bude žalobci vrácen prostřednictvím účtárny zdejšího soudu.

31. Další náklady znalečného za doplnění znaleckého posudku ústně při jednání konaném dne [datum] představuje částka [částka], která byla soudem pravomocně přiznána usnesením zdejšího soudu ze [datum].

32. Tyto náklady nebyly zálohovány a podle výsledku řízení, tedy dle § 148 odst. 1 o. s. ř. je povinen platit žalovaný, neboť soud žalobě vyhověl v převážné části a žalovaným není účastníkem, u kterého by byly předpoklady pro osvobození od soudního poplatku, pak je povinen zaplatit náklady řízení, které vznikly státu, ve lhůtě dle § 160 odst. 1 na účet zdejšího soudu.

Poučení