15 C 323/2020-242

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Hněvkovskou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o úpravu užívání věci patřící do společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Určuje se, že jednotku [číslo] byt, vymezenou podle zákona číslo 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, v 5. NP budovy [adresa], bytový dům na pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] spolu s ideálním [číslo] spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy [adresa], a na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] jak zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. [obec], Katastrální pracoviště Praha, na [list vlastnictví] (jednotka) a [list vlastnictví] (budova a pozemky) pro k. ú. [část obce], obec Praha, okres hl. m. [obec], na adrese [adresa], [část obce], která je v zaniklém a nevypořádaném společném jmění žalobkyně a žalovaného, je nadále oprávněna užívat, brát z ní užitky, udržovat ji, hospodařit s ní a spravovat ji žalobkyně.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 31 136 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 19. 10. 2020 domáhala vydání rozhodnutí o shora uvedeném způsobu správy nemovitost, nacházející se ve společném jmění manželů účastníků, podle § 728 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalobu odůvodnila tím, že manželství účastníků trvalo od 1. 6. 2001. V průběhu tohoto řízení bylo manželství účastníků dne 3. 12. 2021 rozvedeno, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 22. 2. 2022 a žalovaný začal hradit žalobkyni výživné na nezletilé děti. Účastníci za dobu trvání manželství neprovedli žádnou modifikaci společného jmění manželů, ani po rozvodu nedošlo k vypořádání jejich společného jmění žádným způsobem. Účastníci mají v zaniklém, nevypořádaném SJM mj. nemovitosti v [obec], kde bydlí žalobkyně s dětmi, čtyři byty, garáž a finanční prostředky. Se všemi čtyřmi byty, s garáží i s veškerými finančními prostředky hospodaří žalovaný. Přitom jeden z těchto bytů, nacházející se v [část obce] (o rozloze 85,3 m2) účastníci po dohodě pronajímali a žalobkyně inkasovala nájemné ve výši 17 000 Kč měsíčně. Žalovaný se však poté, co v srpnu 2018 opustil společnou domácnost a zanechal žalobkyni bez jakýchkoli finančních prostředků se třemi nezletilými dětmi, bez vědomí (a souhlasu) žalobkyně domluvil s nájemcem tohoto bytu, aby platby za tento byt nadále poukazoval žalovanému. Od září 2018 příjmy z nájmu bytu v [část obce] tak již pobírá pouze žalovaný. Žalobkyně žalovaného dne 7. 9. 2020 vyzvala, aby napravil své jednání, které je v rozporu s původní dohodou mezi účastníky a vyzval nájemce bytu v [část obce], aby opět počínaje měsícem září 2020 nájemné poukazoval na účet žalobkyně. Žalovaný výzvě žalobkyně nevyhověl. Další dva byty užívají rodiče žalovaného, aniž by za jejich užívání účastníkům cokoliv hradili. Poslední byt užívá žalovaný. Vedle nemovitostí mají účastníci v nevypořádaném společném jmění rovněž četné úspory, ke kterým ovšem žalobkyně nemá přístup. Žalobkyně měla k dispozici 1 200 000 Kč na stavebním spoření, které vypověděla, a z těchto prostředků přibližně rok a půl s třemi nezletilými syny žila. Dnes žalobkyně na poloviční úvazek pracuje jako asistentka pedagoga v mateřské školce a na poloviční úvazek jako pedagog; její pracovní zařazení je podmíněné doplněním vzdělání. Žalobkyně si takto vydělá cca 20 000 Kč měsíčně. Na výživném pro nezletilé děti od žalovaného přijímá 16 000 Kč měsíčně, když zletilému [jméno] je výživné zasíláno na jeho účet. Jiné prostředky žalovaný žalobkyni nezanechal. Žalobkyně uvedla, že je nespravedlivé, aby žalovaný disponoval s veškerým majetkem účastníků a výlučně užíval veškeré společné prostředky a žalobkyni zanechal se třemi nezletilými dětmi bez prostředků.

2. Žalovaný soudu sdělil, že neuznává žalobou uplatněný nárok, a to ani částečně. Žalobkyně bez souhlasu žalovaného za trvání manželství vybrala spoření ve výši 1 200 000 Kč a následně, rovněž bez souhlasu žalovaného, si zapůjčila od svého partnera, se kterým žila, 300 000 Kč. Žalovaný není movitější než žalobkyně. Veškerý jejich majetek tvoří nevypořádané společné jmění manželů. Žalobkyně přitom disponuje výživným, jež žalovaný platí na nezletilé, a příjmem ze zaměstnání. Žalobkyně s dětmi rovněž minimálně v období od ledna 2019 do března 2020 bydlela u svého movitého přítele, tedy nenesla náklady na bydlení. Dle sociálních sítí žalobkyně stihla v průběhu roku 2019 absolvovat tři týdny dovolené v Thajsku, třikrát až čtyřikrát dovolenou v Rakousku, dovolenou v [obec], dvakrát lyžařský zájezd ve středisku Livigno, Itálie. V době, kdy žalobkyně bydlela u svého přítele, žalovaný žalobkyni opakovaně nabízel, ať rodinný dům nacházející se v SJM, jenž měla žalobkyně ve své dispozici, pronajme a ponechá si celý výtěžek z nájmu. Žalobkyně tuto nabídku odmítla. Žalovaný rovněž uvedl, že pozdější změna názoru žalobkyně ohledně dispozice s byty nacházejícími se v SJM účastníků není způsobilá dosáhnout změny již učiněné dohody. Žalovaný je dále názoru, že i kdyby došlo v předmětné věci k rozhodnutí dříve, než bude vypořádáno zaniklé SJM účastníků, a žalobě bylo vyhověno, povede takové rozhodnutí k další změně vyživovací povinnosti kvůli podstatné změně v příjmech otce. Žalovaný navrhl řízení zastavit, případně žalobu zamítnout, a to v důsledku rozvodu manželství účastníků a souvisejícího zániku SJM účastníků, k němuž došlo v průběhu vedení předmětného řízení. Vést paralelně dvě řízení podle § 728 o. z. a § 736 o. z. nedává podle žalovaného absolutně žádný smysl.

3. Účastnící učinili soudu nesporným, že jsou spoluvlastníky předmětného bytu z titulu zaniklého, nevypořádaného společného jmění manželů. Nesporným účastníci rovněž učinili spoluvlastnictví k dalším čtyřem nemovitostem, nacházejícím se rovněž v zaniklém, nevypořádaném společném jmění manželů, přičemž níže specifikovaný rodinný dům užívá žalobkyně a zbývající níže specifikované čtyři nemovitosti užívá, bere z nich plody či s nimi jinak disponuje žalovaný.

4. Na základě listinných důkazů založených ve spise a výslechů účastníků soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Účastnící spolu dne 1. 6. 2001 uzavřeli manželství (prokázáno oddacím listem účastníků na č. l. 12 – 13 spisu).

6. Za trvání manželství účastníků se narodili syn [jméno], [datum narození], [jméno], [datum narození], a [jméno], [datum narození] (prokázáno rodným listem [celé jméno žalovaného] na č. l. 14 spisu, rodným listem [jméno] [celé jméno žalovaného] na č. l. 15 spisu a rodným listem [jméno] [celé jméno žalovaného] na č. l. 16 spisu).

7. Ve společném jmění manželů účastníku se nachází předmětný byt (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] na č. l. 53 – 56 spisu) a dále rodinný dům [obec], [adresa], pozemek parc. č. St. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, a pozemek parc. [číslo] zahrada, vše v k. ú. [obec], [územní celek], okres [okres], [list vlastnictví], v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce] (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] na č. l. 48 – 49 spisu), byt [číslo] v budově [adresa], bytový dům, na pozemku parc. [číslo] spolu s ideálním spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy, a na pozemcích parc. [číslo] vše v k. ú. [část obce], obec Praha, okres hl. m. [obec], [list vlastnictví], v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. Prahu (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] na č. l. 50 – 52 spisu), byt [číslo] v budově [adresa], bytový dům, na pozemku parc. [číslo] spolu s ideálním spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy, a na pozemcích parc. [číslo] vše v k. ú. [část obce], obec Praha, okres hl. m. [obec], [list vlastnictví], v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. Prahu (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] na č. l. 70 – 72 spisu), byt [číslo] v budově [adresa], bytový dům, na pozemku parc. [číslo] spolu s ideálním spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy, v k. ú. [část obce], obec Praha, okres hl. m. [obec], [list vlastnictví], v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. Prahu (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] na č. l. 75 – 76 spisu). Ve vlastnictví žalobkyně se na základě kupní smlouvy ze dne 19. 9. 2011 nachází ideální spoluvlastnický podíl ke garáži [číslo] o velikosti [číslo], parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Praha, okres hl. m. [obec], [list vlastnictví], v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. Prahu (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] n č. l. 77 – 88 spisu).

8. Za období od září do října roku 2018 žalovaný z bankovního účtu nacházejícího se v SJM účastníků odvedl částku v celkové výši 4 435 000 Kč, z toho 4 000 000 Kč na účet svého otce a 435 000 Kč na účet své partnerky (zjištěno z výpisu z účtu na č. l. 102 – 107 spisu a z vyřízení žádosti o součinnost s [právnická osoba] na č. l. 108 spisu).

9. Žalobkyně pracovní smlouvou ze dne 1. 11. 2019 vstoupila do pracovního poměru s hrubou měsíční mzdou 16 400 Kč (zjištěno z pracovní smlouvy žalobkyně na č. l. 110 – 112 spisu). Za měsíc srpen roku 2020 bylo žalobkyni zaměstnavatelem na účet zasláno 14 534 Kč, v červenci téhož roku 14 814 Kč, v červnu 1 496 Kč, za měsíce květen a duben nic, v březnu 5 239 Kč, v únoru 14 814 Kč atd. (zjištěno z výplatní pásky žalobkyně za období od listopadu 2019 do srpna 2020 na č. l. 113 – 122 spisu).

10. Ve smlouvě„ o zápůjčce a o zřízení zástavního práva k nemovité věci“ je žalobkyně označena jako vydlužitel s tím, že zapůjčitel se jí zavazuje poskytnout částku 300 000 Kč. Žalobkyně se naopak zavazuje zřídit zapůjčiteli, současně zástavnímu věřiteli, zástavní právo ke garáži [číslo] specifikované shora (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce a o zřízení zástavního práva k nemovité věci na č. l. 127 – 129 spisu).

11. Dopisem ze dne 26. 8. 2020 žalobkyně rovněž odvolala svůj souhlas s užíváním bytové jednotky [číslo] v k. ú. [část obce] včetně užívání garážového stání [číslo] jež bezplatně užívá otec žalovaného. Žalobkyně požadovala náhradu ušlého nájemného a vyklizení nemovitosti (zjištěno z dopisu na č. l. 97 – 99 spisu).

12. Dopisem ze dne 7. 9. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného, aby uložil nájemci jednotky [číslo] bytu v k. ú. [část obce] od září roku 2020 nájemné poukazovat na účet žalobkyně (zjištěno z výzvy ze dne 7. 9. 2020 včetně podacího lístku na č. l. 65 – 68 spisu).

13. Žalovaný prostřednictvím SMS zpráv žalobkyni sprostě nadával a ponižoval ji. [příjmení] přístup žalovaný zvolil rovněž ke svému synovi, jehož SMS zprávami opakovaně ponižoval, snažil se v něm vyvolat pocity méněcennosti a sprostě jej urážel (zjištěno z výpisu SMS zpráv žalovaného zaslaných žalobkyni a synovi na č. l. 44 – 47 spisu).

14. Žalovaný zaslal na bankovní účet do zahraničí částku 20 000 EUR (zjištěno z potvrzení o převodu peněz ve výši 20 000 EUR na č. l. 109 spisu).

15. Rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne 20. 10. 2021, č. j. 1 Nc 3091/2018-615, byla schválena dohoda rodičů o vyživovací povinnosti otce k nezletilým synům, kterým byl změněn rozsudek téhož soudu ze dne 9. 12. 2019, č. j. 1 Nc 3091/2018-333, jímž otec má povinnost přispívat na již zletilého syna [jméno] částku ve výši 11 000 Kč měsíčně, na syna [jméno] částku 8 000 Kč měsíčně a na syna [jméno] částku 8 000 Kč měsíčně (prokázáno rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne 20. 10. 2021, č. j. 1 Nc 3091/2018-615 na č. l. 192 – 193 spisu).

16. Rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne 3. 12. 2021, č. j. 3 C 364/2018-62, jenž nabyl právní moci dne 22. 2. 2022, bylo rozvedeno manželství účastníků (prokázáno rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne 3. 12. 2021, č. j. 3 C 364/2018-62).

17. Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že v současné době žalobkyně užívá shora specifikovaný rodinný dům, a to spolu se třemi dětmi. Občas za žalobkyní dochází její přítel, který však bydlí ve svém vlastním bytě. Pracuje jako asistentka pedagoga v mateřské školce s tím, že má 20 000 Kč měsíčně čistého, jiné příjmy žalobkyně nemá. Žalobkyně pobírá výživné ve výši 16 000 Kč na dva syny, nejstaršímu synovi, který je již zletilý, to chodí na jeho účet. Z bytů, které mají účastníci ve společném jmění manželů, žalobkyni nechodí žádné nájemné a nemá žádnou možnost s nimi jakkoliv disponovat. Žalobkyně se domnívá se, že v bytech stále bydlí rodiče žalovaného zadarmo, a jeden byt je pronajímán, ale žalobkyně neví za kolik. Žalobkyně zaslala žalovanému žádost, aby jí žalovaný se svým otcem posílali alespoň část nájmu, na který by měla mít nárok. Žalovaný jí řekl, že jí nic nenáleží. Rodiče žalovaného mohou v bytech bydlet přibližně již 10 let. Po rozchodu manželů žalobkyně neměla žádné prostředky, musela si zažádat o zrušení stavebního spoření. Ze stavebního spoření dostala„ něco jako 1 100 000 Kč a něco k tomu.“ Po podání žádosti o rozvod manželství žalovaný řekl nájemci předmětného bytu, aby posílal nájemné přímo jemu a nikoliv žalobkyni, neboť do té doby chodilo nájemné žalobkyni. V bytě, ve kterém v současné době bydlí žalovaný se svojí přítelkyní, tak původně bydleli rodiče žalobkyně. Někdy v květnu 2019 žalovaný se svým otcem rodiče„ sprostě“ vyhodil z bytu, přitom rodiče žalobkyně jsou důchodci a v současné době bydlí v garsonce, zatímco otec žalovaného, obývající další z bytů v SJM je movitý, a byt v podstatě nepotřebuje. Návrh na rozvod manželství žalobkyně podala především proto, že ji žalovaný začal fyzicky napadat, a to i před dětmi, byl jí nevěrný a již to bylo neúnosné.

18. Z výslechu žalovaného soud zjistil, že jeden z bytů v SJM užívá on, jeden byt je pronajímán, kdy nájemné pobírá žalovaný, a v dalších dvou bytech v SJM bydlí rodiče žalovaného. Rodiče žalovanému za nájem bytu nic nehradí. Důvodem, proč řekl žalovaný nájemci předmětného bytu, aby nájemné zasílal místo žalobkyni jemu, bylo, že žalobkyně zažádala o rozvod, a že se s žalovaným chtěla rozejít. Nájemce předmětného bytu je stále stejná osoba a hradí žalovanému 18 000 Kč měsíčně, v čemž jsou zahrnuty ještě služby ve výši asi 6 000 Kč měsíčně. Žalovaný z toho má čistého tak 9 až 10 tisíc. Je pravda, že jeden z bytů užívali rodiče žalobkyně, nicméně žalovaný je nevyhodil, rodiče žalobkyně měli kde bydlet. Vše v té době bylo hektické, žalobkyně podávala na žalovaného trestní oznámení a rodiče už toho asi také měli dost. Žalovaný by si nikdy nedovolil rodiče žalobkyně vyhodit, naopak jim pomáhal a hradil jim spoustu věcí. Oni mu následně nechali holobyt, kdy žalovaný musel do bytu i investovat, aby tam mohl bydlet. Žalobkyně chce jeden z bytů spravovat, což se může zdát logické, nicméně žalovaný ty byty sám neužívá, sám nemá vysoký plat, platí výživné, má další vyživovací povinnosti, i prostřední syn jej stojí spoustu peněz, protože mu žalovaný hradí věci na fotbal v částce 2 až 3 tisíce měsíčně apod. Přítel žalobkyně v domě s žalobkyní normálně bydlí a přispívá jí na bydlení. Žalovaný by pochopil podání žaloby v roce 2020, kdy je pravda, že žalobkyni opravdu 2 roky nic neplatil, ale následně jí vše doplatil a začal jí hradit výživné, které řádně hradí dodnes. Čistého má žalovaný tak 25 až 30 tisíc měsíčně, je to různé, podle toho, kolik trénuje dětí apod. Dále má ještě příjem z předmětného bytu. V současné době už účet ve [anonymizováno] ani v [země] žalovaný nemá, oba zrušil. Žalovaný žádné peníze z dob, kdy hrál profesionálně fotbal, neušetřil. Všechno utratil za ty byty, plus měl to stavební spoření, které vybrala žalobkyně. Žalovaný též nejstaršímu synovi spořil a někdy v loňském roce, když dovršil 18 let, mu muselo přijít 230 až 250 tisíc. Přítelkyně žalovaného je na mateřské dovolené, plus má dvě práce z domova, pracuje s počítačem a pomáhá matce s letenkami. Přítelkyně žalovanému přispívá tak, že platí byt, žalovaný skoro nic neplatí. Částku 435 000 Kč žalovaný zaslal své přítelkyni z důvodu koupě jejího auta.

19. Z ostatních listinných důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti důležité pro rozhodnutí ve věci.

20. Soud má v řízení za prokázané, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne 3. 12. 2021, č. j. 3 C 364/2018-62, jenž nabyl právní moci dne 22. 2. 2022. Za trvání manželství se účastníkům narodili zlet. syn [jméno], [datum narození], nezl. [jméno], [datum narození], a nezl. [jméno], [datum narození]. V zaniklém a nevypořádaném SJM účastníků se nachází předmětný byt a dále rodinný dům [adresa] v k. ú. [obec], byt [číslo] v budově [adresa] v k. ú. [část obce], byt [číslo] v budově [adresa] v k. ú. [část obce] a byt [číslo] v budově [adresa] v k. ú. [část obce]. Žalobkyně s dětmi účastníků obývá rodinný dům, zatímco se zbývajícími nemovitostmi disponuje výlučně žalovaný či rodiče žalovaného, jenž jim je přenechal k užívání. Byt [číslo] o němž je vedeno toto řízení, je pronajímán a nájemné je poukazováno žalovanému. Žalobkyně žalovaného vyzvala, aby žalovaný nájemné za předmětný byt umožnil pobírat jí, což žalovaný odmítl. Žalobkyně dále odvolala svůj souhlas se stávajícím způsobem užívání bytové jednotky [číslo] včetně garážového stání, jež dosud bezplatně užívá otec žalovaného. Žalobkyně má dle svého vyjádření čistý měsíční příjem ve výši 20 000 Kč, přičemž do pracovního poměru nastoupila dne 1. 11. 2019. Žalovaný platí výživné na syna [jméno] ve výši 11 000 Kč měsíčně, na syna [jméno] 8 000 Kč měsíčně a na syna [jméno] 8 000 Kč měsíčně. Žalobkyně si po odchodu žalovaného ze společné domácnosti, kdy zůstala bez prostředků a žalovaný jí nic nehradil ani na výživu jejich dětí, zajistila finanční prostředky v přibližné výši 1 200 000 Kč a dále si zapůjčila částku 300 000 Kč.

21. Podle § 736 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

22. Podle § 713 odst. 1 o. z. součástí společného jmění užívají, berou z nich plody a užitky, udržují je, nakládají s nimi, hospodaří s nimi a spravují je oba manželé nebo jeden z nich podle dohody.

23. Podle § 728 o. z. jedná-li manžel při správě společného jmění způsobem, který je ve zřejmém rozporu se zájmem druhého manžela, rodiny nebo rodinné domácnosti, a snoubenci nebo manželé neuzavřeli smlouvu o správě toho, co je součástí společného jmění, může soud na návrh druhého manžela rozhodnout, jakým způsobem bude společné jmění spravováno.

24. Na základě shora uvedených skutečností a citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V projednávané věci zaniklo společné jmění žalobkyně a žalovaného rozvodem jejich manželství a mezi účastníky nebylo sporu o tom, že jejich společné jmění dosud není vypořádáno. V souladu s § 736 větou druhou o. z. lze proto v předmětné věci přiměřeně aplikovat ustanovení § 728 o. z. a není tak důvod řízení zastavit, jak navrhoval žalovaný.

25. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud určil, kterým z účastníků a jakým způsobem bude spravován byt v [část obce], jenž tvoří součást SJM účastníků. Přestože se tak jedná o určovací žalobu, soud nezkoumal, zda je dán naléhavý právní zájem na tomto určení podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („ o. s. ř.“), neboť jde o specifickou žalobu založenou citovaným § 728 o. z.

26. Rozhodnutí o správě může být vydáno pouze v případě, že účastníci neuzavřeli dohodu o správě toho, co je součástí SJM. Soud na základě provedených důkazů tuto podmínku považuje za splněnou. Žalobkyně rovněž (opakovanými) písemnými projevy deklarovala, že si činí nárok na nájemné za předmětný byt a nesouhlasí s tím, aby toto nájemné pobíral žalovaný.

27. Dále soud zkoumal, zda žalovaný jednal při správě SJM, respektive jeho části, způsobem, který je ve zřejmém rozporu se zájmem žalobkyně, rodiny nebo rodinné domácnosti. Z dokazování i nesporných tvrzení účastníků vyplynulo, že žalobkyně má sice k dispozici shora specifikovaný rodinný dům, nicméně jedná se tak fakticky o jednu pětinu nemovitostí nacházejících se v nevypořádaném SJM účastníků. Žalovaný naproti tomu sám různými způsoby užívá či bere požitky ze zbývajících čtyř pětin, neboť mezi účastníky nebylo sporu o tom, že jeden byt obývá sám žalovaný se svou přítelkyní, jeden obývá matka žalovaného, další otec žalovaného a poslední z bytů, tj. byt, o němž je toto řízení vedeno, je pronajímán a nájemné pobírá opět žalovaný. Žalovaný sice poukazoval na to, že (pouze) díky pobíranému nájemnému může přispívat na nezletilé výživným v aktuální výši, nicméně takovýto názor bez dalšího nelze označit za správný. Připomenout lze jeden ze základních principů rozhodování o výživném, tzv. potencialitu příjmů daného rodiče (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 12. 9. 2016, sp. zn. I. ÚS 1356/16). Žalovaný má přitom v současnosti možnost pronajímat a tím mít příjem minimálně z dalšího bytu v [obec], který obývá jeho otec, který sám dle sdělení účastníků pronajímá své nemovitosti, jenž by se čistému dosavadnímu příjmu z nájemného za předmětný být, dle vyjádření samotného žalovaného při výslechu ve výši 9 000 Kč až 10 000 Kč, mohl přinejmenším rovnat. Nelze proto říci, že by současná správa předmětného bytu vyznačující se pobíráním nájemného ze strany žalovaného bezpodmínečně sloužila k zájmům rodiny, tj. v tomto případě k maximální výši příspěvků na výživu nezletilých, popř. zletilého [jméno]. Naopak, výše výživného nemusí být v důsledku změny správy předmětného bytu vůbec změněna a žalobkyni, matce nezletilých, přibyde takto z nájemného na vedení domácnosti další příjem. Soud podotýká, že rozhodoval podle aktuálního stavu, tj. stavu věcí v době vyhlášení rozsudku, a nereflektoval proto částky, jež měla žalobkyně inkasovat před více než dvěma lety (v roce 2020 částku 300 000 Kč a v roce 2018 částku 1 200 000 Kč), tedy v době kdy kupř. žalovaný dle svého vlastního vyjádření žalobkyni neplatil na výživném ničeho. V souvislosti s výživným na děti, jež platí žalovaný, pak soud dále konstatuje, že tyto příspěvky nejsou určeny a nemají za účel„ zaopatřit“ žalobkyni, nijak nekompenzují a nemají kompenzovat právo žalobkyně užívat majetek v nevypořádaném SJM, a nebyly proto také žádným způsobem promítnuty do úvah ohledně spravedlivého rozdělení dispozic s majetek v SJM účastníků. Podobně dle názoru soudu nemá na možnost výkonu vlastnického práva žalobkyně k věcem v SJM účastníků vliv to, bydlela-li žalobkyně po určitou dobu u svého přítele či případně zda se rozhodla shora specifikovaný rodinný dům po určitou dobu nepronajímat. Naopak zohledněn byl postoj žalovaného, jenž mj. při výslechu uvedl, že„ důvodem, proč řekl nájemci předmětného bytu, aby nájemné zasílal místo žalobkyni žalovanému, bylo, že žalobkyně zažádala o rozvod, a že se s žalovaným chtěla rozejít.“ Jedná se tak dle názoru soudu o účelový krok žalovaného vyloučit žalobkyni z dispozice s věcí, k níž jí též náleží vlastnické právo a potrestat žalobkyni tím, že jí ponechá bez jakýchkoli prostředků.

28. Za popsané situace, má soud za zcela naplněné předpoklady pro rozhodnutí o správě předmětného bytu, neboť žalovaný spravuje byt ve zřejmém rozporu se zájmem žalobkyně, resp. rodiny. Žalovaný zjevně nerespektuje vlastnické právo žalobkyně k bytovým jednotkám, ačkoli se z titulu nevypořádaného, zaniklého SJM nacházejí v bezpodílovém společenství obou účastníků. Takovýto stav dle názoru soudu nelze tolerovat a soud považoval za spravedlivé, poté, co byt dlouhodobě, svévolně spravoval a pobíral z něj plody žalovaný, a to způsobem, jenž žalobkyni ze správy bytu zcela vyloučil, narovnat stávající nepoměr mezi účastníky tak, že žalobě vyhověl (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27. 1. 2021, č. j. 28 Co 221/2020-1096). Nová úprava správy předmětného bytu pak bude trvat do doby, než budou účinky tohoto rozsudku změněny rozhodnutím soudu o vypořádáním společného jmění manželů.

29. Soud dále konstatuje, že přírůstky a výnosy z majetku, který byl ve společném jmění manželů v okamžiku jeho zániku, vzniklé v období od zániku společného jmění do jeho vypořádání, již sice striktně vzato součást společného jmění netvoří, protože po zániku společného jmění nelze nadále jeho masu rozšiřovat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. 22 Cdo 2434/2014), nicméně právní režim těchto přírůstků a výnosů se řídí (stejně jako majetek v doposud nevypořádaném společném jmění manželů) přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o společném jmění manželů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2017, sp. zn. 22 Cdo 4280/2015 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. 22 Cdo 968/2021). Vzhledem k tomu, že součástí oprávnění žalobkyně dle výroku rozsudku je i předmětný byt pronajmout (§ 713 o. z.), soud pro úplnost dodává, že oprávnění žalobkyně se vztahuje i na vzniklé přírůstky v podobě nájemného.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 31 136 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 28. 8. 2018, z částky 1 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 7. 9. 2020, z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 19. 10. 2020, z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 22. 3. 2021, z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 9. 11. 2021, z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 9. 11. 2021, z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 17. 12. 2021, z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 15. 3. 2022, z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 25. 4. 2022, z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 2. 5. 2022, z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 10. 6. 2022 a z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 15. 6. 2022 včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 21 600 Kč ve výši 4 536 Kč.

31. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a neshledal důvod pro její prodloužení.

Poučení