15 C 330/2000-395

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastupování státu ve věcech majetkových [IČO] sídlem [adresa žalobkyně] Územní pracoviště [obec] sídlem [adresa původní účastnice a žalobkyně] proti žalovaným: 1) [celé jméno odpůrce], [datum narození] bytem [adresa odpůrkyně a odpůrce] 2) [celé jméno odpůrkyně], [datum narození] bytem [adresa odpůrce] oba zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] o vyklizení nemovitostí takto:

Výrok

I. Řízení se ve vztahu k žalované [číslo] zastavuje.

II. Žalovaný [číslo] je povinen do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku vyklidit a předat žalobkyni nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí pro [anonymizována dvě slova], [stát. instituce], [územní celek], [katastrální uzemí], a to: St. 258 (dříve [příjmení] 164), zastavěná plocha a nádvoří, St. 267 (dříve [příjmení] 173), zastavěná plocha a nádvoří, parc. [číslo] (dříve parc. [číslo]), trvalý travní porost, parc. [číslo] (dříve parc. [číslo]), vodní plocha, vodní nádrž umělá.

III. Žaloba vůči žalovanému [číslo] o vyklizení a předání žalobkyni nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí pro [anonymizována dvě slova], [stát. instituce], [územní celek], [katastrální uzemí], a to parc. [číslo] (dříve parc. [číslo]) o výměře 78 m2, ostatní plocha, ostatní komunikace, stavby bez č. p./č. e. (dříve č. e. [anonymizováno]) – dřevěné montované klubovny, stojící na parcele číslo St. [anonymizováno] (dříve parc. [číslo]) a rozestavěných objektů vedených v územním rozhodnutí a stavebním povolení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], nezapsaných v katastru nemovitostí, konkrétně objektů uhelny, vzduchovkové střelnice a objektu ubytování složeného z deseti UNIMO buněk, vše na pozemku [číslo] (dříve parc. [číslo]), se zamítá.

IV. Ve vztahu žalobkyně a žalovaného [číslo] nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované [číslo] do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 6 808 Kč k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum], ve znění jejích pozdějších změn, vůči žalovaným domáhala vyklizení a předání nemovitých věcí zapsaných na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí pro [anonymizována dvě slova], [stát. instituce], [územní celek], [katastrální uzemí], a to pozemku parc. č. St. 258 (dříve St. [anonymizováno]) o výměře 315 m2, zastavěná plocha a nádvoří, pozemku parc. č. St. [anonymizováno] (dříve St. [anonymizováno]) o výměře 224 m2, zastavěná plocha a nádvoří, pozemku parc. [číslo] (dříve parc. [číslo]) o výměře 1510 m2, trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] (dříve parc. [číslo]) o výměře 470 m2, vodní plocha, vodní nádrž umělá, pozemku parc. [číslo] (dříve parc. [číslo]) o výměře 78 m2, ostatní plocha, ostatní komunikace, jakož i stavby bez č. p./č. e. (dříve č. e. [anonymizováno]) – dřevěné montované klubovny, stojící na parcele číslo St. [anonymizováno] (dříve parc. [číslo]), a rozestavěných objektů uvedených v územním rozhodnutí a stavebním povolením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], nezapsaných v katastru nemovitostí, a to objektu uhelny, vzduchovkové střelnice a objektu ubytování složeného z deseti UNIMO buněk, vše na pozemku [číslo] (dříve parc. [číslo]), v rozsahu, jak tvoří funkční celek označený„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [ulice]“. Žalobkyně uvedla, že jediným a výlučným vlastníkem pozemků je Česká republika, která byla hlavním investorem a stavebníkem areálu postaveného v rámci akce„ Z“ – zvelebení obce. Tuto výstavbu pro stát zabezpečoval Místní národní výbor (dále jen„ MNV“) v Petrovicích. Obstaravatelem stavby pak byl [anonymizováno] pro spolupráci s armádou ČSR (dále jen„ [anonymizováno]“). V letech [rok] a [rok] proběhla rekonstrukce a modernizace, jejíž výsledek je však nedílnou součástí areálu a tvoří jeho příslušenství.

2. Svazarm, později STSČ ČR-ZO AMK [anonymizováno] [obec], neprávem odvodil své vlastnické právo z hospodářské smlouvy [číslo] ze dne [datum] a z rozhodnutí Okresního národního výboru (dále jen„ ONV“) v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] o povolení k trvalému užívání klubovny s příslušenstvím. Převod vlastnického práva předmětných nemovitostí však dle tehdy platných právních předpisů nebyl možný; přijatelné bylo toliko odevzdání do bezplatného trvalého užívání dle § 70 zákona č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník (dále jen „hospodářský zákoník“). Nadto hospodářskou smlouvu podepsal toliko jeden zástupce [anonymizováno], ačkoliv § 104 hospodářského zákoníku vyžaduje jednání dvou zástupců. Svazarm tak nemohl nabýt vlastnické právo k předmětným nemovitostem. Přesto je [anonymizováno] prodal žalovaným kupní smlouvou ze dne [datum]. Návrh na povolení vkladu vlastnického práva ve prospěch žalovaných však katastrální úřad zamítl s ohledem na nedostatek oprávnění převodce. Toto rozhodnutí potvrdil [název soudu]. Žalovaní byli vyzváni k vydání a vyklizení daných nemovitostí, načež žalovaní iniciovali jednání o koupi areálu od žalobkyně. Později však změnili své stanovisko a podali žalobu na určení vlastnického práva ke sporným nemovitostem. Tato žaloba byla zamítnuta [název soudu] v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaný [číslo] má od objektu klíče a užívá jej ke skladování; movité věci v areálu skutečně patřily [anonymizováno] a žalobkyně požaduje, aby tyto věci, které nyní vlastní žalovaní, vyklidili, předali jí klíče k objektům.

3. Žalovaný [číslo] s žalobou v plném rozsahu nesouhlasil. Uvedl, že na předmětných nemovitostech má dosud své osobní věci, areál však s ohledem na toto řízení již 15 let neužívá. Neshledává ovšem, že by byla žalobkyně aktivně legitimována, když neprokázala vlastnické právo k předmětným nemovitým a movitým věcem.

4. Chronologicky popsal, že nemovitosti patřily původně sportovnímu spolku [anonymizována dvě slova], a není jasné, na základě čeho přešlo vlastnické právo na žalobkyni. Na základech dávno zničených budov jmenovaného spolku na předmětných pozemcích měla být [anonymizováno] postavena montovaná klubovna, kterou však [anonymizováno] vlastnil jako věc movitou již od roku 1981. Souhlasné stanovisko s vybudováním branného areálu [anonymizováno] vyslovil již v roce [rok] náčelník Krajské vojenské ubytovací a stavební správy. Na základě dokumentace předložené [anonymizováno] se rada MNV [obec] dne [datum] usnesla na zařazení výstavby jeho areálu do akce„ Z“. Po vybudování areálu a dokončení akce„ Z“ došlo k předání areálu z MNV [obec] na [anonymizováno], a to hospodářskou smlouvou [číslo] ze dne [datum] s účinností převodu ke dni [datum]. Na základě tohoto byl Svazarm zapsán do katastru nemovitostí jako vlastník. Unimo buňky, uhelna a vzduchovková střelnice byly v roce 1986 vybudovány z prostředků Svazarmu a v roce 1984 vůbec neexistovaly. Tento majetek proto není součástí areálu. Svazarm nemovitosti využíval v dobré víře až do [datum], kdy podepsal kupní smlouvu s žalovanými. Návrh na povolení vkladu vlastnického práva však katastrální úřad zamítl s ohledem na tvrzenou neplatnost hospodářské smlouvy. Tak ovšem nemohl učinit, když to byl právě katastrální úřad, kdo na základě téže smlouvy [anonymizováno] jako vlastníka zapsal. Navíc [anonymizováno] držel nemovitosti přes 10 let v dobré víře, že je jejich vlastníkem, a nejpozději po 10 letech je nabyl vydržením. Žalovaní nabývali nemovitosti v dobré víře od tabulárního vlastníka a měla by jim být poskytnuta ochrana.

5. Žalovaná [číslo] předně namítla, že není pasivně legitimována, jelikož nemovitosti neužívá a nemá v nich žádné své věci. Nemá tedy co vyklidit. V podstatě však souhlasila s argumenty žalovaného [číslo] má však za to, že nemovitosti přešly v rámci„ denacifikace“ na obec, nikoliv na stát.

6. Ve vztahu k žalované [číslo] vzala žalobkyně žalobu v plném rozsahu zpět a žalovaná [číslo] se zpětvzetím žaloby vůči své osobě souhlasila.

7. Podle § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela (odst. 1). Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí (odst. 2). Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení (odst. 3). Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání (odst. 4).

8. Soud proto postupoval podle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. a řízení vůči žalované [číslo] zastavil (bod I. výroku).

9. Ze shodných tvrzení účastníků vzal soud za zjištěné, že žalovaný [číslo] má na předmětných nemovitostech své osobní movité věci. Mezi účastníky naopak bylo sporným, kdo je vlastníkem předmětných nemovitostí a zda na nich má své osobní movité věci i žalovaná [číslo].

10. Z listin„ snímek katastrální mapy“ a„ geometrický plán“ vyplývá umístění nemovitostí v rámci jednoho areálu stranou od ostatní zástavby.

11. Z listiny„ snímek pozemkového katastru“ plyne, že se předmětné nemovitosti částečně kryjí s pozemky historicky označenými parc. [číslo]. Z toho pozemky [číslo] a [anonymizováno] byly dle listiny„ historický výpis z katastru nemovitostí“ od roku [rok] ve vlastnictví [příjmení] [jméno], konkrétně župy [anonymizována dvě slova], a od roku [rok] ve vlastnictví nacistické organizace [anonymizována dvě slova] für [anonymizováno] (NSRL).

12. Z listiny Krajské vojenské ubytovací a stavební správy [obec] ze dne [datum] nazvané„ [příjmení] areál [ulice]“ soud zjistil, že náčelník tohoto úřadu vydal souhlasné stanovisko k výstavbě branného areálu za předpokladu řádného posouzení střelnice balistikem.

13. Z listiny„ žádost o přešetření uživatele pozemku u [anonymizováno]“ ze dne [datum] soud zjistil, že [anonymizováno] a MNV [obec] požádaly ONV v [obec] o přešetření, zda je účelné, aby byly parcely pod [číslo] přiděleny [anonymizována tři slova] v [obec], když se nejedná o lesní pozemky. Na pozemcích by [anonymizováno] rád vybudoval areál masově branných sportů. Členové by vybudovali vlastní prací montovaný objekt v hodnotě 300 000 Kč, který by tvořil základ branného areálu. Požádali proto o přidělení pozemku do užívání MNV [obec].

14. Z listiny„ vyjádření předsedy MNV [obec]“ ze dne [datum] soud zjistil, že se rada MNV [obec] usnesla na zařazení výstavby areálu branných sportů na [anonymizováno] do akce„ Z“ MNV [obec].

15. Z listiny„ hospodářská smlouva [číslo]“ soud zjistil, že se jedná o formulář pro převod správy národního majetku či vlastnictví národního majetku, když v listině není uvedeno, o kterou variantu se jedná. Jako předávající organizace je uveden MNV [obec], jako přejímající organizace je uvedena základní organizace [anonymizována dvě slova] [obec]. Jako předmět převodu jsou uvedeny pozemkové parcely [číslo] v [katastrální uzemí] a montovaná klubovna na části pozemku parc. [číslo] v hodnotě [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Jako datum účinnosti je uveden den [datum], listina je podepsána jedním zástupcem předávající organizace dne [datum] a jedním zástupcem přejímající organizace dne [datum]. Jako důvod převodu je uvedeno předání areálu po dokončení a vybudování v akci„ Z“.

16. Z listiny„ [anonymizována dvě slova]“ ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] soud zjistil, že ONV v [obec] povolil MNV [obec] užívání klubovny ve sportovně branném areálu [ulice] v části na parc. [číslo] v [katastrální uzemí] provedené v rámci akce„ Z“. Rozhodnutí bylo zasláno na vědomí středisku geodézie a [anonymizováno].

17. Z listiny„ územní rozhodnutí a stavební povolení“ ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] soud zjistil, že ONV v [obec] povolil [anonymizováno] v rámci přístavby a rekonstrukce„ branného areálu [anonymizováno]“ rekonstrukci uhelny (zděné přístavby ke stávající stavbě namísto dosavadního přístřešku), rekonstrukci a modernizaci vzduchovkové střelnice a doplnění ubytovací kapacity osazením 6 unimo buněk, včetně jejich dostavby na 10 buněk a přístavbou k jejich čelní části. Rozhodnutí bylo zasláno na vědomí mimo jiné MNV [obec].

18. Z listiny„ výpis z katastru nemovitosti“ ze dne [datum] soud zjistil, že jako vlastník pozemků parc. [číslo] klubovny na parc. č. st. [anonymizováno] je zapsána [anonymizováno] ČR – [anonymizována tři slova] [obec].

19. Z listiny„ kupní smlouva“ ze dne [datum] soud zjistil, že v této listině projevila [anonymizováno] ČR – [anonymizována tři slova] [obec] vůli převést vlastnické právo k pozemkům parc. [číslo] parc. č. st. [anonymizováno] s klubovnou a jejím příslušenstvím na žalované za cenu [částka], což žalovaní přijali. Smluvní strany výslovně deklarovaly, že vlastnické právo a práva a povinnosti z něj vyplývající přejdou na žalované dnem vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí.

20. Z rozhodnutí katastrálního úřadu v [obec] označeného dnem [datum rozhodnutí], [číslo jednací] V1 [číslo] soud zjistil, že tímto rozhodnutím byl zamítnut návrh na povolení vkladu vlastnických práv žalovaných k pozemkovým parcelám [číslo] v [katastrální uzemí] a montované klubovně na části pozemku parc. [číslo] na základě kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanými a [anonymizováno] ČR – [anonymizována tři slova] [obec]. Jako důvod je uvedeno, že katastrální úřad nepovažuje [anonymizováno] ČR – [anonymizována tři slova] [obec] za osobu oprávněnou disponovat s danými nemovitými věcmi, jelikož dle názoru katastrálního úřadu tato organizace nenabyla vlastnické právo k nemovitostem na základě hospodářské smlouvy [číslo] pro řadu jejích vad.

21. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že tímto rozsudkem bylo potvrzeno shora uvedené rozhodnutí katastrálního úřadu, byť z jiných důvodů. Soud shledal neplatnost hospodářské smlouvy [číslo] kterou posoudil jako smlouvu o převodu vlastnictví s ohledem na právní charakter [anonymizováno]. Pozemky, které byly národním majetkem, nebylo možno převést vůbec, natož bez souhlasu nadřízených orgánů dle § 16 odst. 2 vyhlášky federálního ministerstva financí č. 156/1975 Sb., o správě národního majetku (dále jen„ vyhláška o správě národního majetku“). Co se týče klubovny, souhlas nadřízených orgánů by nebyl třeba při prokázání, že byla uzavřena písemná smlouva o sdružení prostředků dle § 360a hospodářského zákoníku. Existence takové smlouvy však nebyla prokázána a souhlas k převodu vlastnictví klubovny nadřízenými orgány dán nebyl, hospodářská smlouva je tak neplatná i v tomto rozsahu.

22. Z rozsudku [název soudu], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], soud zjistil, že bylo zrušeno bezpodílové spoluvlastnictví žalovaných.

23. Z listiny„ dohoda o vypořádání zaniklého bezpodílového spoluvlastnictví“ ze dne [datum] a jejího doplnění ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaní projevili vůli, aby vlastnictví veškerého movitého majetku zanechaného a umístěného na pozemcích parc. č. st. [anonymizováno], [číslo], [číslo] a [číslo] a v klubovně, jakož i v nezkolaudovaných stavbách uhelny, garáže a ubytovny na těchto pozemcích, připadlo do výlučného vlastnictví žalovaného [číslo].

24. Z listiny„ výpis z katastru nemovitostí“ ze dne [datum] soud zjistil, že jako osoba s právem hospodaření je u pozemků parc. č. st. [anonymizováno], st. [anonymizováno], [číslo], [číslo] a [číslo] zapsána Česká republika – Okresní úřad [obec], a to na základě vkladové listiny„ rozhodnutí Okresního úřadu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] o právu hospodaření pro Okresní úřad [obec]“ Je také uvedena jako vlastník stavby na pozemka st. [anonymizováno] na základě vkladové listiny„ osvědčení notáře o prohlášení vlastnictví přístavby ze dne [datum]“ a stavby na pozemku st. [anonymizováno] na základě vkladové listiny„ osvědčení notáře o prohlášení vlastnictví stavby deseti buněk ze dne [datum]“ 25. Z listiny„ znalecký posudek [číslo]“ ze dne [datum], vypracovaného za účelem převodu nemovitostí, soud zjistil, že na pozemcích stojí dvě hlavní stavby, v posudku označené jako ubytovna s restaurací a ubytovna. Co se týče druhé budovy, jedná se o ubytovnu postavenou z unimo buněk na betonových základech, které jsou obezděné s přizděným zádveřím a sedlovým krovem. Stavba pochází z roku [rok] a v roce [rok] byly provedeny stavební úpravy. Z přiložených fotografií plyne, že se jedná o dvě samostatné stavby.

26. Z listiny„ potvrzení o převedení vlastnictví“ ze dne [datum] soud zjistil, že Ing. [příjmení] [příjmení] prohlásil, že pracoval jako vedoucí technik u [anonymizována dvě slova] [obec]. Po akci výstavby nové silnice„ [obec] - [obec]“ jim zůstal dřevěný montovaný objekt, který již pro ně byl neupotřebitelný s ohledem na jeho technický stav. Tento objekt byl převeden do vlastnictví [anonymizováno], který o něj projevil zájem, a nyní stojí v branném areálu [anonymizováno] v [anonymizováno] jako dřevěná budova bez přístavby.

27. Z listiny„ [anonymizováno] o [anonymizována dvě slova]“ ze dne [anonymizováno] (bez uvedení roku) soud zjistil, že Ing. [jméno] [jméno] prohlásil, že pracoval jako ředitel [anonymizována dvě slova] [obec]. Potvrdil pravdivost prohlášení Ing. [jméno] [příjmení], souhlas s převodem sám vystavil.

28. Z listiny„ výpis z katastru nemovitostí“ ze dne [datum] soud zjistil, že je v katastru nemovitostí jako vlastník zapsaná Česká republika s příslušností hospodařit s majetkem státu ve prospěch Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových u pozemků parc. č. st. [anonymizováno], st. [anonymizováno], [číslo], [číslo] a [číslo], včetně stavby č. e. [anonymizováno] na parcele st. [anonymizováno] a stavby bez č. e. na parcele st. [anonymizováno]. Totožné plyne z listiny„ list vlastnictví“ ze dne [datum].

29. Z rozhodnutí katastrálního úřadu v [obec] označeného dnem [datum rozhodnutí], [číslo jednací] soud zjistil, že tímto rozhodnutím došlo ke změně obecní hranice obcí [obec] a [obec], a tedy i převodu parcel v rámci katastrálních území. Pozemek parc. č. st. [anonymizováno] je nově st. [anonymizováno], st. [anonymizováno] je st. [anonymizováno], parc. [číslo] je parc. [číslo] parc. [číslo] je parc. [číslo] parc. [číslo] je parc. [číslo]. Jako vlastník těchto nemovitostí je zapsána Česká republika v listině„ list vlastnictví“ ze dne [datum].

30. Z listiny„ registr ekonomických subjektů“ ze dne [datum] soud zjistil, že [anonymizována tři slova] existuje v právní formě organizační jednotky sdružení s [IČO].

31. Z listiny„ výpis ze spolkového rejstříku“ ze dne [datum] soud zjistil, že pod identifikačním číslem [PSČ] [anonymizováno] dosud existuje [anonymizována tři slova] v likvidaci, a to ve formě pobočného spolku [anonymizováno] víceúčelových základních organizací technických sportů a činností České republiky, [IČO].

32. Dále byly k důkazu provedeny listiny ze spisu [název soudu], sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ přílohový spis“), z nichž soud učinil následující skutková zjištění.

33. Z žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že na základě této žaloby bylo zahájeno řízení o určení vlastnického práva k pozemkům parc. č. st. [anonymizováno], [číslo], [číslo] a [číslo] a klubovny, jakož i nezkolaudovaných nemovitostí uvedených v územním rozhodnutí a stavebním povolení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], konkrétně objektů uhelny, vzduchovkové střelnice a ubytování složeného z deseti unimo buněk. V pozici žalobců vystupovali oba žalovaní.

34. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že bylo řízení částečně zastaveno pro částečné zpětvzetí žaloby, a to co do žaloby žalované [číslo] žaloby na určení vlastnického práva k nemovitým věcem, konkrétně k pozemkům parc. [číslo] jakož i studny na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno].

35. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], soud zjistil, že byla pravomocně zamítnuta žaloba žalovaného [číslo] na určení vlastnického práva k montované klubovně, objektu vzduchovkové střelnice a objektu ubytování složeného z 10 unimo buněk, stojících na pozemku parc. [číslo] (dříve [číslo]) v [katastrální uzemí] [anonymizováno]. Dále bylo odmítnuto nejasné podání žalovaného [číslo] kterým se domáhal určení vlastnického práva k ústřednímu topení a movitým věcem ve shora uvedených objektech.

36. Z podání ze dne [datum] nazvaného„ žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost“ soud zjistil, že se žalovaný [číslo] domáhal obnovy řízení a zrušení již pravomocného rozsudku, jelikož s výsledkem řízení nesouhlasil.

37. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že bylo podání žalovaného [číslo] označené jako žaloba na obnovu řízení pravomocně odmítnuto.

38. Z podání ze dne [datum] nazvaného„ opakovaná žaloba na obnovu řízení“ soud zjistil, že se žalovaný [číslo] domáhal opětovně obnovy řízení a zrušení již pravomocného rozsudku, jelikož s výsledkem řízení nesouhlasil.

39. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že bylo řízení o návrhu na obnovu řízení pravomocně zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku.

40. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že bylo potvrzeno usnesení [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Usnesení nabylo právní moci ke dni [datum].

41. Z listiny„ prohlášení starostky“ ze dne [datum] soud zjistil, že starostka [územní celek] [příjmení] prohlásila, že hospodářská smlouva [číslo] byla chybně prezentována jako převod správy národního majetku, ačkoliv strany měly v úmyslu převod vlastnictví národního majetku.

42. Z listiny„ prohlášení účetní MNV [obec]“ ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] prohlásila, že na stavbu montovaného objektu, klubovny [anonymizováno], nebyly použity prostředky MNV [obec], od počátku šlo o vlastnictví [anonymizováno].

43. Z listiny„ potvrzení“ ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení], člen a místopředseda [anonymizováno], prohlásili, že dřevěný stavební objekt sloužící jako klubovna [anonymizováno] byl ve vlastnictví této organizace již od roku [rok], a to až do roku [rok].

44. Z listin totožného obsahu, a to„ prohlášení místopředsedy [příjmení] [jméno] [příjmení]“ a„ prohlášení předsedy MNV [příjmení] [jméno] [příjmení]“ ze dne [datum] soud zjistil, že oba jmenovaní prohlásili, že [anonymizováno] a MNV [obec] uzavřely v roce [rok] ústní smlouvu k vytvoření sdružení dle § 489 až 500 zákona č. 141/1950 Sb., občanský zákoník. Do společné akce vnesl [anonymizováno] montovanou klubovnu a práci a MNV [obec] pozemky. Po dokončení společné akce si sdružení vypořádali hospodářskou smlouvou [číslo] kterou bylo převedeno vlastnictví k majetku na [anonymizováno]. Montovaná klubovna byla ještě před zahájením akce ve vlastnictví [anonymizováno].

45. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil pro rozhodnutí ve věci žádné relevantní skutečnosti.

46. Soud zamítl návrhy žalobkyně slyšením účastníků, spisem Krajského soudu sp. zn. [spisová značka] a důkazní návrhy žalovaného [číslo] výslechy svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], pana [příjmení], pana [příjmení], pana [příjmení], listinou [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], listinou Wikipedie - akce Z, spisem Okresního soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 12 C [číslo], listinou Wikipedie - [anonymizováno], listinou JUDr. [příjmení] - právní rozbor - sjezd [anonymizováno] 1990 a znaleckým posudkem nemovitého majetku v rozsahu tohoto sporu. Spis Krajského soudu sp. zn. 15 Ca 142/95 byl jednak zničen při povodních a tedy neexistuje, jednak důkaz spisem není přípustným důkazním prostředkem, nýbrž musí být označeny konkrétní listiny z daného spisu. Výslech účastníků pak byl nadbytečný, neboť sutkový stav věci byl již pro rozhodnutí soudu dostatečně zjištěn provedenými důkazy. Výslechy svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], pana [příjmení], pana [příjmení] a pana [příjmení] by byly rovněž nadbytečné, jelikož vše relevantní, co by mohli sdělit, již plyne z provedených listinných důkazů, včetně řady čestných prohlášení a vyjádření. Články z internetové encyklopedie Wikipedie pak nejsou způsobilé přinést relevantní poznatky k věci a totéž platí pro zmíněný znalecký posudek, když je irelevantní, jakou hodnotu mají dané nemovitosti. Nadbytečné jsou také obě zbývající, shora uvedené listiny, protože jejich obsah by pro dané řízení neměl relevantní význam.

47. Z provedených důkazů tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Jako vlastník pozemků parc. [číslo] které se dle katastrální mapy překrývají s aktuálními pozemky parc. č. st. [anonymizováno] (dříve st. [anonymizováno]), parc. [číslo] (dříve parc. [číslo]) a parc. [číslo] (dříve parc. [číslo]), byl evidován od roku [rok] spolek [příjmení] [jméno], konkrétně župa [anonymizována dvě slova], od roku [rok] pak nacistická organizace [anonymizována dvě slova] für [anonymizováno] (NSRL). V 80. letech 20. století již jako vlastník fakticky vystupoval stát, protože pozemek měly v užívání [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec] MNV v [obec] a [anonymizováno] požádaly dne [datum] ONV v [obec] o přidělení pozemku do užívání MNV [obec] a/nebo [anonymizováno] za účelem vybudování areálu masově branných sportů, s čímž již vyslovila souhlas Krajská vojenská ubytovací a stavební správa [obec]. Výstavba areálu byla zařazena do akce„ Z“ a skutečně proběhla, když dřevěnou montovanou klubovnu na místo dopravil [anonymizováno], který tento objekt měl ve svém vlastnictví, a na místě ji smontoval. Došlo také k výstavbě vzduchovkové střelnice. Dne [datum] MNV [obec] a [anonymizováno] podepsaly hospodářskou smlouvu [číslo] jejímž předmětem byly pozemkové parcely [číslo] v katastrálním území Větrov a montovaná klubovna na části pozemku parc. [číslo] v hodnotě [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] Smlouvu podepsal jeden zástupce každé organizace a chybí schválení nadřízenou organizací. Není také uvedeno, zda se jedná o převod vlastnictví či správy národního majetku, toliko bylo uvedeno, že jde o předání areálu po dokončení a vybudování v akci„ Z“. Tehdejší předseda MNV [příjmení] [jméno] [příjmení] a místopředseda [příjmení] [jméno] [příjmení] ovšem prohlásili, že šlo o převod vlastnického práva k pozemkům po vypořádání smlouvy o sdružení, totéž potvrdila starostka [příjmení] [jméno] [příjmení]. Co se týče klubovny, tu dle jejich prohlášení, jakož i prohlášení Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [jméno] z [anonymizována dvě slova] [obec] vlastnil [anonymizováno] již od roku [rok]. [příjmení] klubovna byla zkolaudována kolaudačním rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], v němž byl jako stavebník uveden MNV [obec]. Svazarm ovšem byl zapsán jako vlastník v katastru nemovitostí. Územním rozhodnutím a stavebním povolením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] byla v rámci přístavby a rekonstrukce„ branného areálu [anonymizováno]“ povolena rekonstrukce uhelny (zděné přístavby ke stávající stavbě namísto dosavadního přístřešku), rekonstrukce a modernizace vzduchovkové střelnice a doplnění ubytovací kapacity osazením šesti unimo buněk, včetně jejich dostavby na 10 unimo buněk a přístavbou k jejich čelní části. Na předmětných pozemcích poté stály dvě budovy spojené se zemí pevným základem, a to původní klubovna a později dostavěná ubytovna, která byť z unimo buněk, stojí na betonových základech, je obezděná a má střechu. Svazarm, resp. jeho nástupce [anonymizováno] ČR – [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] (aktuálně pobočný spolek [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [IČO]) projevila vůli převést vlastnické právo k pozemkům parc. [číslo] parc. č. st. [anonymizováno] s klubovnou a jejím příslušenstvím na žalované za cenu [částka], avšak katastrální úřad návrh na povolení vkladu vlastnických práv žalovaným zamítl, protože [anonymizováno] ČR – [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] nepovažoval za osobu oprávněnou a hospodářskou smlouvu [číslo] shledal neplatnou. Tomu přisvědčil i [název soudu] v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Byť pak byla jako vlastník zapsaná v katastru nemovitostí Česká republika, žalovaní nemovitosti užívali, přičemž užívání v posledních letech spočívá zejména v uskladnění movitých věcí na nemovitostech. Žalovaní se domáhali žalobou určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem, nicméně žalovaná [číslo] vzala žalobu zpět v plném rozsahu a žalovaný [číslo] vzal žalobu zpět ve vztahu k pozemkům, ve vztahu k budovám pak byla určovací žaloba žalovaného [číslo] zamítnuta rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], čímž řízení pravomocně skončilo, a byť se toho žalovaný [číslo] opakovaně domáhal, nebylo obnoveno. Navzdory tomu žalovaný [číslo] předmětné nemovitosti dále užívá, žalovaná [číslo] však nikoliv, když toto výslovně popřela a navíc v rámci vypořádání zaniklého bezpodílového spoluvlastnictví manželů projevila vůli, aby vlastnictví veškerého movitého majetku zanechaného a umístěného na předmětných nemovitostech připadlo žalovanému [číslo].

48. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 49. [příjmení] byla žaloba úspěšná, musela by především mít žalobkyně vlastnické právo k nemovitostem, jejichž vyklizení žádá. Bylo proto namístě v prvé řadě zkoumat vlastnické právo k jednotlivým nemovitým věcem.

50. Co se týče pozemků parc. č. st. [anonymizováno] (dříve st. [anonymizováno]), parc. [číslo] (dříve parc. [číslo]) a parc. [číslo] (dříve parc. [číslo]), u těch žalovaní zpochybnili vlastnické právo žalobkyně odkazem na skutečnost, že vlastnické právo bylo v roce [rok] zapsáno spolku [příjmení] [jméno], konkrétně župa [anonymizována dvě slova], a není jasné, z čeho žalobkyně odvozuje vlastnické právo k těmto pozemkům.

51. Podle § 4 odst. 4 dekretu presidenta republiky č. 81/1945 Sb., o některých opatřeních v oboru spolkovém se spolky německé a maďarské, jakož i spolky, jichž se týká ustanovení § 5 dekretu presidenta republiky ze dne 19. května 1945, č. 5 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot [anonymizována dvě slova], zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů, rozpouštějí. Vyňaty jsou spolky, zřízené podle cís. patentu ze dne 26. listopadu [číslo], [číslo] ř. z.

52. Podle § 4 odst. 2 dekretu presidenta republiky č. 81/1945 Sb., o některých opatřeních v oboru spolkovém se na majetek těchto spolků vztahují předpisy o zajištění a konfiskaci nepřátelského majetku.

53. Podle § 1 odst. 1 bodu 1 dekretu presidenta republiky č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a [anonymizováno] národní obnovy se konfiskuje bez náhrady - pokud se tak již nestalo - pro [anonymizováno] republiku majetek nemovitý i movitý, zejména i majetková práva (jako pohledávky, cenné papíry, vklady, práva nehmotná), který ke dni faktického skončení německé a maďarské okupace byl nebo ještě jest ve vlastnictví: [příjmení] říše, [anonymizováno] maďarského, osob veřejného práva podle německého nebo maďarského práva, německé strany nacistické, politických stran maďarských a jiných útvarů, organisací, podniků, zařízení, osobních sdružení, fondů a účelových jmění těchto režimů nebo s nimi souvisících, jakož i jiných německých nebo maďarských osob právnických.

54. Vlastnické právo k předmětným pozemkům bylo od roku [rok] evidováno pro [příjmení] [jméno], konkrétně župu [anonymizována dvě slova], od roku [rok] pak pro nacistickou organizaci [anonymizována dvě slova] für [anonymizováno] (NSRL). Soud dospěl k závěru, že se nejednalo o spolek zapsaný v [anonymizováno] republice, a tudíž by se na něj neměl aplikovat dekret presidenta republiky [číslo] Sb., o některých opatřeních v oboru spolkovém, ale dekret presidenta republiky [číslo] Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a [anonymizováno] národní obnovy. Podle § 1 odst. 1 bodu 1 tohoto dekretu se bez náhrady konfiskoval ve prospěch [anonymizováno] republiky majetek movitý i nemovitý mimo jiné útvarů, organisací, podniků, zařízení, osobních sdružení, fondů a účelových jmění těchto režimů nebo s nimi souvisících, jakož i jiných německých nebo maďarských osob právnických. Nationalsozialistischer [anonymizováno] für [anonymizováno] (NSRL), tedy„ Národně-socialistický říšský spolek pro tělesná cvičení“, byl nepochybně německá organizace či právnická osoba, a dané ustanovení se na tento spolek vztahovalo. Dané pozemky tak přešly do vlastnictví [anonymizováno] státu ex lege dle § 1 odst. 1 bodu 1 dekretu presidenta republiky č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a [anonymizováno] národní obnovy. Je tedy nepřípadná námitka žalovaných, že dané nemovitosti přešly do vlastnictví obce Petrovice.

55. Další námitka žalovaných pak směřovala ke skutečnosti, že MNV [obec] převedl vlastnické právo k nemovitostem na [anonymizováno] hospodářskou smlouvou [číslo] včetně montované klubovny, která ovšem již byla ve vlastnictví [anonymizováno]. Pokud stát převedl vlastnické právo na [anonymizováno], nemůže být vlastníkem.

56. Podle § 763 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obchodní zákoník“), se tímto zákonem řídí právní vztahy, které vznikly ode dne jeho účinnosti. Právní vztahy vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona a práva z nich vzniklá, jakož i práva z odpovědnosti za porušení závazků z hospodářských a jiných smluv uzavřených přede dnem účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními předpisy. Smlouvy o běžném účtu, smlouvy o vkladovém účtu, smlouvy o uložení cenných papírů a jiných hodnot se však řídí tímto zákonem ode dne jeho účinnosti, i když k jejich uzavření došlo před tímto dnem.

57. Podle § 3028 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

58. Podle § 24 hospodářského zákoníku právní úkony socialistických organizací jsou neplatné, jsou-li v rozporu s právními předpisy nebo jejich účel obcházejí nebo jsou v rozporu se zásadami hospodářské politiky [anonymizováno] socialistické republiky anebo jestliže jejich předmětem je plnění nemožné. Plnění není nemožné, lze-li je uskutečnit jen za ztížených podmínek nebo s většími náklady anebo až po určeném času.

59. Podle § 69 odst. 1 hospodářského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 1983, pro převody národního majetku do vlastnictví jiných organizací než státních, k nimž dochází při obvyklém hospodaření, platí ustanovení tohoto zákona a prováděcích předpisů o příslušných druzích hospodářských závazků.

60. Podle § 69 odst. 3 hospodářského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 1983, jiné převody vlastnictví k věcem, které jsou v národním majetku, jsou možné, jen pokud to připouštějí prováděcí předpisy. V těchto případech převody do vlastnictví družstevních nebo jiných socialistických organizací než státních se provádějí smlouvou podle ustanovení § 349; převody do vlastnictví občanů se provádějí podle ustanovení občanského zákoníku.

61. Podle § 70 odst. 1 hospodářského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 1983 části národního majetku mohou být odevzdány bezplatně do trvalého užívání jiným socialistickým organizacím než státním, zejména družstevním nebo společenským.

62. Podle § 70 odst. 2 hospodářského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 1983 organizace, které byl majetek odevzdán do trvalého užívání, je oprávněna užívat majetku jen k účelu, ke kterému jí byl odevzdán. Je povinna majetek udržovat a chránit. Mohou jí být uložena zvláštní omezení práva trvalého užívání.

63. Podle § 104 hospodářského zákoníku jednání jménem společenské organizace a jejich nižších organizačních složek nebo orgánů upravují stanovy. Je-li k platnosti právního úkonu předepsána písemná forma, je třeba podpisu nejméně dvou oprávněných osob.

64. Podle § 347 odst. 1 hospodářského zákoníku hospodářská smlouva o převodu správy národního majetku mimo obvyklé hospodaření (§ 68) musí obsahovat a) určení převáděného majetku, b) určení dne převodu správy národního majetku, c) je-li převod úplatný, též výši úplaty.

65. Podle § 347 odst. 2 hospodářského zákoníku hospodářská smlouva o převodu správy národního majetku vzniká dohodou organizací o náležitostech uvedených v odstavci 1.

66. Podle § 347 odst. 2 hospodářského zákoníku v hospodářské smlouvě se dále uvedou a) názvy nadřízených orgánů oprávněných dát souhlas k převodu správy národního majetku, b) hodnoty převáděného majetku podle údajů účetní evidence, c) důvod převodu správy, d) práva a závazky, související s převáděným majetkem, pokud se současně převádějí.

67. Podle § 347 odst. 6 hospodářského zákoníku neuzavírá-li se smlouva na základě rozhodnutí nadřízených orgánů nebo nestanoví-li prováděcí předpisy jinak, je účinnosti smlouvy třeba schválení nadřízených orgánů.

68. Podle § 349 hospodářského zákoníku pro hospodářskou smlouvu o převodu vlastnictví národního majetku mimo obvyklé hospodaření (§ 69 odst. 3) platí obdobně ustanovení § 347.

69. Podle § 15 odst. 3 vyhlášky o správě národního majetku jiné převody vlastnictví k věcem, které jsou národním majetkem, jsou možné jen za podmínek a způsobem dále stanoveným.

70. Podle § 15 odst. 4 vyhlášky o správě národního majetku vlastnictví pozemku lze převést jen, jde-li o a) spoluvlastnický podíl pozemku, převádí-li se současně do vlastnictví občana i podíl na stavbě, která je na tomto pozemku postavena (odstavec 5 písmena e) a f)), b) části pozemků, které mají být přičleněny k jiným pozemkům ve vlastnictví občanů, popřípadě jiných socialistických organizací než státních, pro vytvoření podmínek nezbytných pro řádné užívání nemovitostí, c) části pozemků, které na základě dispozic územního plánu, popřípadě územně plánovacích podkladů, mají být přičleněny k dosavadním pozemkům ve vlastnictví občanů, jež jsou určeny pro stavbu rodinných domků, rekreačních chat a pro zřízení zahrádek, nebo k dosavadním pozemkům ve vlastnictví jiných socialistických organizací než státních; předpokladem pro převod těchto částí pozemků na občany je, že není vhodné zřídit k nim právo osobního užívání, d) pozemky převáděné výměnou mezi socialistickými organizacemi, e) převod pozemků na organizace zahraničního obchodu.

71. Podle § 16 odst. 2 vyhlášky o správě národního majetku v ostatních případech k účinnosti smlouvy o převodu vlastnictví nepotřebují schválení ústřední orgány státní správy, oborové podniky, koncerny, generální ředitelství trustů a krajské národní výbory. Jiné organizace potřebují k účinnosti takové smlouvy schválení přímo nadřízeného orgánu; národní výbory nižších stupňů a organizace národními výbory řízené potřebují schválení krajského národního výboru, popřípadě národních výborů měst [obec], [obec] a [obec]. Orgán oprávněný schvalovat takové smlouvy může stanovit, že k účinnosti smlouvy o převodu vlastnictví národního majetku není schválení třeba, popřípadě že ke schválení je příslušný jiný orgán.

72. S ohledem na zcela odlišné chápání vlastnictví a odlišnou právní kulturu v rámci socialismu je vhodné ilustrovat, jak bylo vlastnictví v tu dobu chápáno a chráněno. [název soudu] k tomu v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] uvedl, že„ správa národního hmotného majetku byla podle této úpravy pojímána jako právní forma výkonu státního socialistického vlastnictví, tj. jako právní forma výkonu oprávnění, jež tvořila obsah vlastnického práva státu (srov. ust. § 64 hospodářského zákoníku), neboť státním organizacím, které s národním majetkem hospodařily, nebylo přiznáno k tomuto majetku vlastnické právo, ale jen právo správy. Její podstatou byl souhrn práv a povinností, které měly státní organizace (hospodářské, rozpočtové) k té části národního majetku, která jim byla svěřena k plnění úkolů. Obsahem těchto práv a povinností bylo zejména oprávnění a povinnost mít svěřený majetek u sebe, užívat ho a nakládat s ním v souladu s úkoly, jimiž byla příslušná státní organizace pověřena (srov. § 65, § 66 hospodářského zákoníku). Státní organizace tudíž nemohla užívat národní majetek, který měla ve správě jakýmkoliv způsobem, ale jen takovým, který byl nutný a vhodný pro plnění jejích úkolů. Převody vlastnictví národního majetku mimo obvyklé hospodaření (tj. mimo dodávky výrobků a provádění prací a mimo prodej v obchodě a poskytování jiných služeb) mohla podle právní úpravy platné v době uzavření předmětné hospodářské smlouvy provádět státní organizace jen v těch případech, kdy to připouštěla vyhláška o správě národního majetku nebo jiný předpis. Tyto převody měly povahu mimořádných a výjimečných dispozic s národním majetkem ve správě státní organizace, neboť právní úprava vycházela ze zásady, že vlastnictví k pozemkům, které byly národním majetkem, neměla být prováděna. Pokud pozemky z národního majetku potřebovaly nestátní socialistické organizace (např. družstevní organizace), mohly je získat formou trvalého užívání. Ze zásady zachování pozemků ve státním socialistickém vlastnictví byly povoleny výjimky pro převod vlastnictví národního majetku podle vyhlášky o správě národního majetku (§ 15 odst. 4 vyhlášky). [ulice] smlouva o převodu vlastnictví národního majetku mimo obvyklé hospodaření (§ 349 hosp. zákoníku) musela mít vždy písemnou formu, musela obsahovat podstatné náležitosti a byla-li uzavřena místním a okresním národním výborem nebo organizací řízenou národním výborem všech stupňů vyžadovalo se k její účinnosti schválení krajského národního výboru (srov. § 16 vyhlášky).“ 73. S ohledem na časový odstup a vývoj právní úpravy se soud zabýval otázkou, na základě jakého právního předpisu posuzovat platnost hospodářské smlouvy [číslo] která byla uzavřena podle hospodářského zákoníku. Ten platil do [datum] a byl zrušen obchodním zákoníkem. Obchodní zákoník obsahuje v § 763 odst. 1 přechodné ustanovení, dle kterého se právní vztahy vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona a práva z nich vzniklá řídí dosavadními právními předpisy, tedy hospodářským zákoníkem. Obchodní zákoník platil do [datum] a byl zrušen občanským zákoníkem. Občanský zákoník obsahuje v § 3028 odst. 2 přechodné ustanovení, dle kterého se řídí ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Platnost hospodářské smlouvy [číslo] se tedy bude i nadále posuzovat dle hospodářského zákoníku bez ohledu na pozdější změny právní úpravy.

74. Převod vlastnictví k věcem, které byly národním majetkem, zejména pak pozemku, byly zcela výjimečnými dispozicemi za taxativně stanovených podmínek, které byly přísně vyžadovány. V případě předmětné hospodářské smlouvy [číslo] šlo o převod pozemků a montované klubovny (která je řešena dále). Byť tak není ve smlouvě uvedeno výslovně, projevily smluvní strany vůli převést vlastnické právo k pozemkům ve smyslu § 69 odst. 3 a § 349 hospodářského zákoníku na [anonymizováno]. Smlouva však trpí řadou vad. Předně v rozporu s § 104 hospodářského zákoníku obsahuje podpis toliko jednoho zástupce přejímající organizace ([anonymizováno]), byť zákon vyžaduje právní jednání dvou osob jednajících za společenskou organizaci. Nebyl tak dodržen způsob jednání za [anonymizováno]. Zároveň nedošlo ke schválení smlouvy nadřízeným orgánem, kterým byl dle § 16 odst. 2 vyhlášky o správě národního majetku krajský národní výbor. To je však s odstupem času vadou marginální, jelikož tento požadavek odpadl s účinností vyhlášky federálního ministerstva financí č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem, která již tento požadavek neobsahovala. K tomu výslovně judikoval [název soudu] v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], že„ k účinnosti právního úkonu bylo zapotřebí souhlasu státního orgánu, tento souhlas nebyl dosud udělen (nebyl sice odepřen, avšak účastníci o něj nepožádali anebo o něm ještě nebylo rozhodnuto) a právní předpis, který udělení souhlasu vyžadoval, byl mezitím zrušen. V těchto případech, nestanoví-li zákon něco jiného, se uplatňuje zásada, že právní úkon se stává účinným ke dni, kdy odpadla podmínka účinnosti, kterou bylo schválení státním (nebo jiným) orgánem (viz [spisová značka], [spisová značka] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Toto pravidlo platí i pro případné další souhlasy a schválení hospodářské smlouvy, pokud by právní předpis nestanovil, že v důsledku neudělení souhlasu v určité době smlouva zanikla apod. Nejpozději tedy k [datum], kdy vyhláška č. 119/1988 Sb. nabyla účinnosti, se stala shora zmíněná hospodářská smlouva účinnou a J. se stala vlastníkem sporné nemovitosti.“ 75. Největší vadou však je, že dané pozemky vůbec nemohly být předmětem převodu v rámci dané smlouvy. Vlastnické právo k pozemkům v národním vlastnictví bylo možno převést pouze v případech vyjmenovaných v § 15 odst. 4 vyhlášky o správě národního majetku. Žalovaní se odvolávali na důvod převodu uvedený v § 15 odst. 4 písm. c) vyhlášky o správě národního majetku s tím, že nebylo vhodné k pozemkům zřídit právo osobního užívání. Předně se v daném případě nejedná o přičlenění části pozemků v národním vlastnictví k jiným pozemkům ve vlastnictví jiných socialistických organizací než státních, jelikož nešlo o části pozemků, ale celé pozemky, a zároveň [anonymizováno] v dané lokalitě nevlastnil žádný pozemek, ke kterému by bylo možno dané pozemky (či jejich části) přičlenit. Vůbec tedy nejde o případ předpokládaný v § 15 odst. 4 písm. c) vyhlášky o správě národního majetku. Soud se také ztotožňuje se závěry Nejvyššího soudu, že pokud pozemky z národního majetku potřebovaly nestátní socialistické organizace, zde [anonymizováno], zákon primárně předpokládal jejich přidělení do trvalého užívání ve smyslu § 70 hospodářského zákoníku při zachování národního vlastnictví v rukách státu. Ani v případě branného areálu v [anonymizováno] soud neshledal, že by tyto podmínky nebyly splněny. Je pravdou, že [anonymizováno] areál vybudoval s užitím vlastních prostředků a vlastní práce svých členů, tudíž jej zhotovil primárně na své náklady, nicméně to by mu bylo kompenzováno tím, že by mu bylo zřízení právo trvalého bezplatného užívání k pozemkům v areálu. Nebyl jakýkoli důvod převádět vlastnické právo k pozemkům a MNV [obec] a [anonymizováno] využily nesprávného právního institutu, ať již z neznalosti či úmyslně. Daná smlouva je s ohledem na vše výše uvedené neplatná ve smyslu § 24 hospodářského zákoníku, a [anonymizováno] se tak na základě hospodářské smlouvy [číslo] nestal vlastníkem předmětných pozemků.

76. Žalovaní se také odvolávali na skutečnost, že MNV [obec] a [anonymizováno] uzavřely smlouvu o sdružení, do kterého MNV [obec] vnesla pozemky a [anonymizováno] klubovnu a práci. Při vypořádání sdružení po realizaci akce„ Z“ v rámci vypořádání mělo dojít k převodu daných pozemků.

77. Podle § 360a odst. 1 hospodářského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 1971, se smlouvou o sdružení zavazují socialistické organizace, že spojí svoji činnost nebo část svých prostředků k dosažení určitého účelu, popřípadě v jiném společném zájmu.

78. Podle § 360a odst. 2 hospodářského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 1971, smlouva o sdružení vymezí činnost, která je předmětem sdružení, způsob jejího provádění, práva a povinnosti zúčastněných organizací, výši podílů, kterými organizace přispívají k úhradě nákladů spojených s výkonem dohodnuté činnosti a důsledky porušení smluvní povinnosti.

79. Podle § 360a odst. 3 hospodářského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 1971, smlouva o sdružení vznikne, dojde-li k dohodě o celém jejím obsahu. K platnosti smlouvy je třeba písemné formy a schválení nadřízeného orgánu (nadřízených orgánů); sdružují-li organizace peněžní prostředky, též schválení [anonymizováno] banky československé. Nadřízený orgán (nadřízené orgány) může uložit organizacím povinnost uzavřít smlouvu o sdružení, je-li v zájmu rozvoje národního hospodářství, aby určité činnosti byly prováděny z jednoho místa (gesce).

80. Na tomto místě soud konstatuje, že žalovaný [číslo] neunesl důkazní břemeno ohledně existence takové smlouvy. Ta plyne toliko z poněkud účelovým dojmem působícího prohlášení místopředsedy [příjmení] [jméno] [příjmení] a prohlášení předsedy MNV [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], kteří prohlásili, že smlouvu uzavřeli ústně a dle ustanovení § 489 až 500 zák. č. 141/1950 Sb., občanského zákoníku, který byl zrušen ke dni nabytí účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.), tedy ke dni [datum]. Pokud pak byla smlouva o sdružení uzavřena dle § 360a hospodářského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 1971, vyžadoval zákon k její platnosti písemnou formu a schválení nadřízeným orgánem. Z výše zmíněného vyjádření plyne, že pokud taková smlouva byla uzavřena, nebyla uzavřena písemně a schválení nadřízeným orgánem nebylo žalovanými ani tvrzeno, natož prokázáno. Soud tedy nevzal za prokázané, že by smlouva o sdružení byla uzavřena, byť v ústní formě. I pokud by pak uzavřena byla, byla by neplatná a na posouzení věci by neměla žádný vliv.

81. Předtím, než se soud mohl zabývat otázkou případného vydržení vlastnického práva, bylo třeba posoudit vlastnické právo ke stavbám, které jsou předmětem žaloby. Jedná se o stavbu klubovny, uhelny, vzduchovkové střelnice a ubytování složeného z deseti unimo buněk.

82. Podle § 119 odst. 2 obč. zák., ve znění účinném od 1. 4. 1983, nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem.

83. Podle § 120 odst. 2 obč. zák., ve znění účinném od 1. 4. 1964, součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila.

84. Podle § 3054 o. z. stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, přestává být dnem nabytí účinnosti tohoto zákona samostatnou věcí a stává se součástí pozemku, měla-li v den nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba. 85. [název soudu] v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], mimo jiné uvedl, že„ pro vlastnictví nově vzniklé stavby nemá význam ani vlastnictví stavebního materiálu, ani vlastnictví pozemku, na němž se stavba nachází. Vlastnictví k nově zhotovené stavbě nabývá ten, kdo stavbu uskutečnil s (právně relevantně projeveným) úmyslem mít ji pro sebe (stavebník). Není rozhodné, komu bylo adresováno rozhodnutí o stavebním povolení. Při posouzení vlastnických a jiných právních vztahů ke stavbě vzniklé společnou činností více osob je třeba vycházet z obsahu dohody uzavřené mezi těmito osobami. Taková dohoda, která nemusí být písemná, založí spoluvlastnictví, jen je-li z jejího obsahu zřejmé, že účastníci dohody chtěli založit spoluvlastnický vztah. Pokud stavbu provádí více osob, které o vlastnictví k nové stavbě neuzavřely žádnou dohodu, přičemž z okolností věci není zřejmé, že mělo jít o stavbu ve vlastnictví jen některých z těchto osob, stavebníky jsou všechny tyto osoby, které se stávají podílovými spoluvlastníky stavby.“ 86. [název soudu] v rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] mimo jiné uvedl, že„ přístavba k rodinnému domku je součástí domku.“ [anonymizováno] [název soudu] uvedl, že„ jde-li o přestavbu původní stavby a nebylo-li mezi jejím vlastníkem a stavebníkem (společnými stavebníky) dohodnuto něco jiného, je třeba při posuzování vlastnického vztahu k takové nemovitosti zpravidla vycházet z toho, že to, co přirostlo k původní neodstraněné stavbě náleží vlastníku této původní stavby. V důsledku zhodnocení původní stavby provedenou přestavbou lze tu však vůči vlastníku původní stavby uplatňovat nárok na vydání takto získaného neoprávněného majetkového prospěchu (ve smyslu ustanovení § 451 a násl. o. z.)“ (viz [anonymizováno] [název soudu] [obec] socialistické republiky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) nebo že„ v případech přestaveb a přístaveb nemovitostí bylo třeba posuzovat, zda se staly součástí původní nemovitosti, zda tu nedošlo k podstatnému zhodnocení nemovitosti anebo ke změně druhu stavby, popřípadě zda vznikla nová nemovitá věc.“ (viz [anonymizováno] [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

87. Předně se soud zabýval vlastnickým právem k první zhotovené stavbě, a to stavbě klubovny. Dřevěný objekt byl před svým smontováním a umístěním na pozemek jako věc movitá ve vlastnictví [anonymizováno], který také stavbu prostřednictvím svých členů na pozemku žalobkyně zřídil v úmyslu ji užívat jako svou základnu v severních [obec]. Skutečnost, že šlo o majetek [anonymizováno] před transformací materiálu na stavbu jako nemovitou věc, je irelevantní, když ze shora citovaného rozsudku Nejvyššího soudu plyne, že pro vlastnictví nově vzniklé stavby nemá význam ani vlastnictví stavebního materiálu, ani vlastnictví pozemku, na němž se stavba nachází. Klíčové však je, že vlastnictví k nově zhotovené stavbě nabývá ten, kdo stavbu uskutečnil s (právně relevantně projeveným) úmyslem mít ji pro sebe (stavebník). Není přitom rozhodné, komu bylo adresováno rozhodnutí o stavebním povolení či kolaudační rozhodnutí. Že byla klubovna vnímána jako majetek [anonymizováno] i po jejím dokončení a tedy právní změně ve věc nemovitou - stavbu, svědčí doložená prohlášení předsedy MNV [obec] a jeho účetní, jakož i místopředsedy [anonymizováno] z tehdejší doby. Materiál zajišťoval výhradně [anonymizováno], stejně jako stavební práce. Výlučným uživatelem klubovny měl být také výlučně [anonymizováno], když žalobkyně, resp. MNV [obec] neměla areál či stavbu jakkoli užívat. V době výstavby tak měl [anonymizováno] vůli stát se vlastníkem klubovny po jejím dokončení a stejnou vůli měla v době výstavby i poté žalobkyně. Vůle ani jedné strany zjevně nesměřovala k vytvoření klubovny jako stavby ve vlastnictví žalobkyně ve správě MNV [obec], ani jako spoluvlastnictví žalobkyně a [anonymizováno]. O tom, že měly obě smluvní strany vůli, aby byla klubovna vlastnictvím [anonymizováno], svědčí i to, že byla posléze zahrnuta do hospodářské smlouvy [číslo]. Zahrnutí klubovny do této smlouvy vnímá soud spíše jako potřebu obou smluvních stran mít vkladovou listinu pro zápis této stavby do katastru nemovitostí, než jako faktickou vůli převést vlastnické právo. Zahrnutí klubovny do hospodářské smlouvy nicméně dokresluje, že MNV [obec] jako zástupce státu chtěl, aby byla klubovna vlastnictvím [anonymizováno]. Svazarm po celou dobu s klubovnou nakládal jako s vlastním majetkem, přičemž vycházel z toho, že daná klubovna je v jeho vlastnictví již od roku 1981 a jejím„ umístěním“ na pozemek v [anonymizováno] nedošlo z hlediska vnímání [anonymizováno] fakticky k žádné změně, tím spíše, pokud MNV [obec] v hospodářské smlouvě deklaroval svou vůli, aby byla klubovna ve vlastnictví [anonymizováno] i nadále. Určení vlastnického práva ve prospěch [anonymizováno] ke dni zhotovení stavby odpovídá recentní judikatuře, se kterou v době výstavby nebyly MNV [obec] ani [anonymizováno] seznámeny, nicméně ze všech okolností má soud za to, že MNV [obec] ani [anonymizováno] nebyly seznámeny ani s platnou právní úpravou a jednaly poněkud živelně. Jejich vůle však je zřejmá a směřovala k tomu, aby byl pro [anonymizováno] vybudován branný areál a aby vlastnické právo k areálu náleželo [anonymizováno], což sice není možné u pozemků, které byly v národním vlastnictví, ale je to zcela možné u originárního nabytí vlastnického práva stavebníkem – [anonymizováno]. S ohledem na vše výše uvedené dospěl soud k závěru, že výlučným vlastníkem stavby klubovny je [anonymizováno], a nikoliv žalobkyně, a to již od okamžiku zhotovení stavby. Lze jen stěží určit den vzniku stavby jako věci v právní smyslu – z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] plyne, že„ pro posouzení okamžiku vzniku stavby jako věci je rozhodný okamžik, v němž je stavba vybudována minimálně do takového stadia, od něhož počínaje všechny další stavební práce směřují již k dokončení takto druhově i individuálně určené věci. K tomu u nadzemních staveb dochází vytvořením stavu, kdy je již jednoznačně a nezaměnitelným způsobem patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží,“ nicméně stalo se tak v průběhu roku [rok] a od té doby je vlastníkem klubovny [anonymizováno].

88. Pokud jde o stavbu ubytovny z unimo buněk, jedná se jednoznačně o stavbu spojenou se zemí pevným základem (má betonové základy a je obezděná) a jde o stavbu novou, zhotovenou [anonymizováno] na základě jemu adresovaného stavebního povolení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], z jeho prostředků a pro jeho vlastní potřebu. O stavbu jako nemovitou věc v právním smyslu se jednoznačně jedná, a to s ohledem na závěr vyslovený v již citovaném rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Jelikož vlastnictví k nově zhotovené stavbě nabývá ten, kdo stavbu uskutečnil s (právně relevantně projeveným) úmyslem mít ji pro sebe (stavebník), a takovým stavebníkem byl [anonymizováno], stala se stavba ubytovny z unimo buněk jednoznačně výlučným vlastnictvím [anonymizováno].

89. Soud se závěrem zabýval objektem uhelny a vzduchovkové střelnice. V územním rozhodnutí a stavebním povolení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] měl [anonymizováno] jako stavebník v rámci přístavby a rekonstrukce„ branného areálu [anonymizováno]“ povolenu rekonstrukci uhelny (zděné přístavby ke stávající stavbě namísto dosavadního přístřešku) a rekonstrukci a modernizaci vzduchovkové střelnice. V obou případech se jedná o rekonstrukci, případně přístavbu ke stavbě již stávající. Ani v případě uhelny, ani v případě střelnice tak nešlo o zhotovení nové stavby jako nemovité věci, ale o jejich rekonstrukci a zhodnocení. S ohledem na shora citovanou judikaturu tak soud dospěl k závěru, že rekonstrukcí na základě zmíněného stavebního povolení nedošlo ke vzniku nových staveb jako nemovitých věcí, a tedy k jakékoliv změně vlastnických práv k těmto stavbám. Uhelna je s ohledem na § 120 odst. 2 obč. zák., ve znění účinném od 1. 4. 1964 součástí stavby klubovny, která je ve vlastnictví [anonymizováno]. Co se týče střelnice, ta není zapsána v katastru nemovitostí, ale je zřejmé, že byla vybudována v rámci akce„ Z“ při výstavbě branného areálu v [anonymizováno]. Výstavba střelnice je předpokládána již souhlasem vysloveným Krajskou vojenskou stavební a ubytovací správou v [obec] a je nepochybné, že si střelnici [anonymizováno] vybudoval a posléze modernizoval. Jak je již konstatováno výše, vlastnictví k nově zhotovené stavbě nabývá ten, kdo stavbu uskutečnil s (právně relevantně projeveným) úmyslem mít ji pro sebe (stavebník), a takovým stavebníkem byl [anonymizováno], který střelnici nejprve vybudoval při stavbě areálu (a stal se jejím vlastníkem), a poté ji rekonstruoval, čímž jen zhodnotil svůj majetek.

90. S ohledem na skutečnost, že ani jedna ze staveb shora uvedených nebyla součástí pozemků, na kterých tyto stavby stojí, a vlastnictví k stavbám a pozemkům svědčilo různým osobám, neuplatnil se ani § 3054 o. z., na jehož základě se v souladu se zásadou superficies solo cedit stavba stala součástí pozemku, měly-li pozemek a stavba totožného vlastníka ke dni nabytí účinnosti občanského zákoníku, tedy ke dni [datum]. Podle § 3055 odst. 1 o. z. tak stavby zůstávají samostatnými nemovitými věcmi.

91. Žalovaní dále namítali, že [anonymizováno] předmětné pozemky vydržel, když v hospodářské smlouvě byla sjednána účinnost od [datum] a [anonymizováno] nemovitosti na žalované převedl až na základě kupní smlouvy ze dne [datum], tedy po více než 10 letech řádné držby, po kterou byl [anonymizováno] zapsán jako vlastník v katastru nemovitostí.

92. Podle § 8 odst. 2 hospodářského zákoníku socialistickým společenským vlastnictvím je státní vlastnictví, družstevní vlastnictví, jakož i vlastnictví společenských a jiných socialistických organizací.

93. Podle § 135a odst. 1 obč. zák., ve znění účinném od 1. 4. 1983, vlastníkem věci, která může být předmětem osobního vlastnictví, se stane občan, který má nepřetržitě v držbě (§ 132a odst. 1) movitou věc po dobu tří let a nemovitou věc po dobu deseti let. Obdobně, pokud není stanoveno jinak, nabude občan i právo odpovídající věcnému břemenu (§ 132a odst. 2).

94. Podle § 135a odst. 3 obč. zák., ve znění účinném od 1. 4. 1983, takto však nelze nabýt věc z majetku v socialistickém vlastnictví nebo věc, ke které má socialistická organizace právo užívání podle zvláštních předpisů. Takto nelze nabýt ani právo k pozemku, který je v socialistickém vlastnictví nebo ke kterému má socialistická organizace právo užívání podle zvláštních předpisů.

95. Podle § 130 odst. 1 obč. zák., účinného od 1. 1. 1992, je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

96. Podle § 134 odst. 1 obč. zák., účinného od 1. 1. 1992, oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

97. Soud vzal za prokázané, že [anonymizováno] pozemky i stavbu klubovny skutečně držel po dobu delší 10 let. Byť se jednalo po většinu doby, po kterou [anonymizováno] nemovité věci držel, o tzv. socialistické vlastnictví, které nepodléhalo dle § 135a odst. 3 obč. zák. ve znění účinném od 1. 4. 1983 vydržení, držba pokračovala i po účinnosti novely občanského zákoníku č. 509/1991 Sb., a tím pádem se uplatní ustanovení § 134 obč. zák. ve znění účinném od 1. 1. 1992 a„ do doby, po kterou měl oprávněný držitel věc v držbě, je třeba pro účely vydržení započíst i dobu, po kterou věc držel před [datum], a to i v případě, že šlo o věc ve státním vlastnictví,“ jak vyslovil [název soudu] ve svém rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Otázkou, kterou pak bylo třeba zodpovědět, bylo, zda byl [anonymizováno] oprávněným držitelem, tedy zda byl se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc patří. Občanský zákoník ve znění účinném od 1. 1. 1992 vycházel z konceptu tzv. objektivní dobré víry, tedy dobré víry se zřetelem ke všem okolnostem. [název soudu] k tomu v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uvedl, že„ dobrá víra je psychický stav držitele – takový držitel se domnívá, že mu vykonávané právo patří, ačkoliv tomu tak ve skutečnosti není. Skutečnost, zda držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo náleží, je třeba vždy hodnotit objektivně, a nikoli pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka. Držitel není„ vzhledem ke všem okolnostem“ v dobré víře v případě, že je sice subjektivně přesvědčen, že mu věc anebo právo patří, avšak při zachování obvyklé opatrnosti by musel vědět, že tomu tak není. Protože dobrou víru je třeba hodnotit objektivně, nelze dospět k závěru, že za stejné situace by jedna osoba byla v takto kvalifikované dobré víře, a druhá nikoliv; to se týká i právních předchůdců (usnesení [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 50/04 (dostupné na [webová adresa]), obdobně rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] (publikovaný v časopise Soudní rozhledy, 2001, [číslo] str. 152)). Oprávněná držba se nemůže zakládat na takovém omylu držitele, kterému se mohl při normální opatrnosti vyhnout. Je třeba zdůraznit, že jde o opatrnost normální, obvyklou, posuzovanou z objektivního hlediska. Omyl držitele musí být omluvitelný. Omluvitelným je omyl, ke kterému došlo přesto, že mýlící se postupoval s obvyklou mírou opatrnosti, kterou lze se zřetelem k okolnostem konkrétního případu po každém požadovat. Pokud omyl přesahuje rámec běžného, obvyklého posuzování věcí, není omluvitelný. Držitel, který drží věc na základě takového omylu, může být sice v dobré víře, avšak nikoliv ‚se zřetelem ke všem okolnostem‘, a proto nemůže být držitelem oprávněným. Omluvitelným omylem může být výjimečně i omyl právní. Právní omyl spočívá v neznalosti anebo v neúplné znalosti obecně závazných právních předpisů a z toho vyplývajícího nesprávného posouzení právních důsledků právních skutečností. Platný občanský zákoník, na rozdíl od obecného občanského zákoníku z roku [číslo], nedeklaruje zásadu, že neznalost zákona neomlouvá, ani nestanoví pro oprávněného držitele výjimky z této zásady, pokud jde o omluvitelný omyl. I když zásada, že neznalost zákona neomlouvá, nadále platí, mohou se výjimečně vyskytnout případy, kdy držitel bude„ se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře“ i v případě, že jeho přesvědčení bude vycházet z právního omylu (např. v případě objektivně nejasného znění zákona).“ 98. Doplnil také, že„ dobrá víra držitele, která je dána se zřetelem ke všem okolnostem věci, se musí vztahovat i k okolnostem, za nichž vůbec mohlo věcné právo vzniknout, tedy i k právnímu důvodu (titulu), na jehož základě mohlo držiteli vzniknout vlastnické právo (srovnej např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] (publikovaný v časopise [anonymizováno] rozhledy, [rok], [číslo] str. 587)). Oprávněná držba se nemusí nutně opírat o existující právní důvod; postačí, aby tu byl domnělý právní důvod (titulus putativus), tedy jde o to, aby držitel byl se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu takový právní titul svědčí (srovnej např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] (uveřejněný pod č. C [číslo] v [anonymizováno]) či rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] (dostupný na [webová adresa])).“ Nejvyšší soud pro potřeby posuzování dobré víry osoby, která byla zapsána jako vlastník v katastru nemovitostí, upozornil, že„ v nálezu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2576/10 (dostupném na [webová adresa]), Ústavní soud potom uvedl:„ Z ústavněprávních hledisek (princip právní jistoty) je stěží akceptovatelné, jestliže státní orgán (příslušné středisko geodézie), (v podstatě) osvědčí určité skutečnosti (že právní předchůdci stěžovatelky nabyli sporné pozemky), čímž vyvolá v jednotlivci dobrou víru ve správnost těchto skutečností a v samotný akt státu, a následně pak jiný státní orgán dovozuje – jak učinil Nejvyšší soud v dané věci (a posléze i odvolací soud, který byl vázán právním názorem Nejvyššího soudu) – že se jednotlivec (právní předchůdci stěžovatelky) spoléhat na správnost aktů státního orgánu neměl. Nejvyšší soud se následně přihlásil k tomu, že je třeba uvedené závěry Ústavního soudu brát v potaz při posuzování splnění podmínek vydržení vlastnického práva (srovnej např. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] (uveřejněné pod č. C [číslo] v [anonymizováno]) rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] (uveřejněný pod č. C [číslo] v [anonymizováno]) nebo rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] (uveřejněný pod č. C [číslo] v [anonymizováno])). V rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] (uveřejněném pod č. C [číslo] v [anonymizováno]), potom Nejvyšší soud vyložil, že i s přihlédnutím k uvedeným ústavněprávním závěrům je hodnocení dobré víry vždy věcí individuálního posouzení a je třeba brát do úvahy všechny okolnosti věci; i v takovém případě je proto nutno vzít do úvahy všechny okolnosti, za nichž byla držba uchopena a vykonávána (obdobně rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] (dostupný na [webová adresa])).“ 99. Nejvyšší soud výše uvedené ilustroval na příkladu hospodářské smlouvy. Uvedl, že„ v minulosti dovolací soud zabýval problematikou, zda lze nabýt dobrou víru„ zřetelem ke všem okolnostem“ na základě hospodářské smlouvy o převodu správy národního majetku. Dovolací soud v tomto rozsudku uvedl, že„ proškrtání formuláře předmětné hospodářské smlouvy bylo provedeno v takovém rozsahu, že oběma účastníkům smlouvy muselo být objektivně zřejmé, že v daném případě nejde o převod vlastnictví, ale o převod správy národního majetku (§ 347 hospodářského zákoníku) O převodu správy se ostatně hovoří ve smlouvě i pod bodem 3. Z obsahu smlouvy nevyplývá nic pro závěr, že vůlí účastníků smlouvy byl převod vlastnictví a nikoli převod správy národního majetku. Na závěru o nedostatku dobré víry žalobce o tom, že mu věc patří, jako jednoho ze základních předpokladů nabytí vlastnictví vydržením, nemůže nic změnit jeho osobní přesvědčení o nabytí vlastnictví k předmětnému objektu, ani další jím vznesené námitky v dovolání.“ Tyto závěry jsou zcela použitelné i v předmětné věci. Dobrou víru„ se zřetelem ke všem skutečnostem“ potom nezakládá skutečnost, že do evidence nemovitostí bylo zapsáno vlastnické právo ve prospěch žalobce, a to z toho důvodu, že tento zápis byl učiněn zjevně nesprávně a že žalobce byl seznámen se všemi okolnostmi, které vkladu vlastnického práva do evidence nemovitostí předcházely. Dobrou víru ve správnost zápisu do evidence nemovitostí, u níž navíc neplatila ani materiální publicita, přitom nelze upřednostnit před vlastnickým právem žalované.“ 100. Jak soud dovodil výše, vlastnické právo k pozemkům měl stát, tedy [anonymizováno] socialistická republika. Pozemky byly převedeny na [anonymizováno] hospodářskou smlouvou [číslo] v hrubém rozporu s tehdejšími právními předpisy a obě smluvní strany to buď věděly, nebo si toho alespoň vědomy být měly a mohly. V daném případě se totiž nejedná o omluvitelný právní omyl vyplývající např. z nejasného znění zákona, ale o flagrantní porušení velmi jasně formulovaných předpisů. Soud se ztotožňuje se závěrem Nejvyššího soudu, že není možné, aby za stejné situace jedna osoba byla v kvalifikované dobré víře, a druhá, v tomto případě průměrně obezřetná osoba, nikoliv. V případě neproškrtané hospodářské smlouvy, neschválené nadřízenými orgány a podepsané nedostatečným počtem zástupců [anonymizováno], kterou mělo dojít k převodu pozemků v rozporu s vyhláškou o správě národního majetku, by každá průměrně opatrná osoba musela seznat, že se jedná o smlouvu neplatnou a že na jejím základě nelze nabýt vlastnické právo k pozemkům v ní specifikovaným. Dobrou víru v takovém případě nemůže přivodit ani zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí, k němuž došlo chybou příslušného katastrálního úřadu. Tento zápis byl učiněn zjevně nesprávně a [anonymizováno] byl seznámen se všemi okolnostmi, které vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí předcházely. Ve shodě s citovanou judikaturou Nejvyššího soudu pak soud dospěl k závěru, že dobrou víru ve správnost zápisu do evidence nemovitostí, u níž navíc neplatila ani materiální publicita, nelze upřednostnit před vlastnickým právem žalobkyně, a konstatuje, že [anonymizováno] nedržel pozemky v dobré víře se zřetelem ke všem okolnostem, zejména pak k nabývacímu titulu. Ve vztahu k pozemkům proto [anonymizováno] nebyl oprávněným držitelem ve smyslu § 130 obč. zák. ve znění účinném od 1. 1. 1992 a nemohl pozemky vydržet ve smyslu § 134 odst. 1 obč. zák. ve znění účinném od 1. 1. 1992. Předmětné pozemky tak [anonymizováno] nenabyl ani vydržením a jejich vlastníkem je stále žalobkyně.

101. Pokud jde o námitku žalobkyně, že je zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník všech sporných nemovitostí od roku 1996 a od té doby nikdo její vlastnické právo nezpochybňoval, a jelikož předmětné nemovitosti držela přes deset let v dobré víře a v případě, že nebyla vlastníkem, je nabyla vydržením, soud konstatuje, že žalobkyně nemohla jakékoliv z nemovitostí vydržet, když nebyla a dosud není jejich držitelem. Je nesporné, že má žalobkyně animus possidendi, tedy vůli držební, protože v opačném případě by nepodávala žalobu na vyklizení předmětných nemovitostí, které užívá žalovaný [číslo]. Žalobkyni však chybí, jak co se týká pozemků, tak co se týká staveb, corpus possessionis, tedy faktické panství nad věcí. Žalobkyně nedisponuje klíči ke stavbám na předmětných pozemcích a tedy stavby, stejně jako pozemky, užívá výhradně žalovaný [číslo]. Držbu žalobkyně lze označit držbou solo animo, tedy tzv. držbou chtěním. Taková držba však není právem chráněna a osoba mající toliko animus possidendi nemá postavení držitele. Jiná osoba než držitel pak z povahy věci nemůže věc vydržet. Držitelem byl od předání areálu žalovanému [číslo] právě žalovaný [číslo] to po celou dobu, jelikož všechny nemovitosti držel animo et corpore, tedy je fakticky ovládal a chtěl s nimi nakládat jako jejich vlastník. Žalovaný [číslo] však s ohledem na rozhodnutí katastrálního úřadu v [obec] označené dnem [datum rozhodnutí], [číslo jednací] V1 [číslo], i s ohledem na rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], nemohl být v dobré víře, že je vlastníkem, pročež nemohl být držitelem oprávněným ve smyslu § 130 odst. 1 obč. zák. Shrnuto, držitelem předmětných nemovitostí, jak pozemků, tak staveb, byl od roku 1996 uvedeného žalobkyní neoprávněným držitelem žalovaný [číslo] žalobkyně držitelkou nebyla. Ani jeden z účastníků tak vlastnické právo vydržet nemohl. Nad rámec výše uvedeného není pravdou, že by vlastnické právo žalobkyně nikdo nezpochybňoval, když žalobkyně disponovala řadou listin provedených k důkazu v tomto řízení, na jejichž základě soud dovodil vlastnické právo [anonymizováno], resp. jeho právního nástupce, k předmětným stavbám, navíc žalovaný [číslo] napadal vlastnické právo žalobkyně v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], byť neúspěšně. Žalobkyně tedy nebyla držitelem žádné z nemovitostí a po celou dobu věděla, že jejich vlastnictví je sporné.

102. Soud tedy rekapituluje, že vlastnické právo k předmětným pozemkům St. [anonymizováno] (dříve [příjmení] [anonymizováno]), zastavěná plocha a nádvoří, St. [anonymizováno] (dříve [příjmení] [anonymizováno]), zastavěná plocha a nádvoří, parc. [číslo] (dříve parc. [číslo]), trvalý travní porost a parc. [číslo] (dříve parc. [číslo]), vodní plocha, vodní nádrž umělá, náleží výlučně žalobkyni. Jelikož žalovaný [číslo] výslovně prohlásil, že se na sporných nemovitostech nachází jeho movité věci, nezbylo soudu, než žalobě v tomto rozsahu vyhovět, pročež soud v bodě II. výroku rozhodl, že je žalovaný [číslo] povinen tyto nemovité věci vyklidit.

103. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož zákonná pariční lhůta činí tři dny. Soud však přihlédl k žalobnímu návrhu, když žalobkyně požadovala vyklizení nemovitostí ve lhůtě patnácti dnů, pročež soud stanovil lhůtu k plnění delší, a to dle návrhu žalobkyně.

104. Pokud jde o stavby bez č. p./č. e. (dříve č. e. [anonymizováno]) – dřevěnou montovanou klubovnu, stojící na parcele číslo St. [anonymizováno] (dříve parc. [číslo]), rozestavěné objekty vedené v územním rozhodnutí a stavebním povolení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], nezapsané v katastru nemovitostí, konkrétně objekty uhelny, vzduchovkové střelnice a objekt ubytování složený z deseti UNIMO buněk, vše na pozemku [číslo] (dříve parc. [číslo]), dospěl soud k závěru, že stavba dřevěné montované klubovny, stavba ubytovny z unimo buněk a stavba střelnice jsou ve výlučném vlastnictví [anonymizováno], resp. jeho právního nástupce, pobočného spolku [anonymizována tři slova] v likvidaci, [IČO], přičemž stavba uhelny je součástí stavby dřevěné montované klubovny. Jelikož tyto nemovité věci nejsou ve vlastnictví žalobkyně, nemůže se domáhat ochrany vlastnického práva dle § 1040 odst. 1 o. z. Žalobkyně tedy není v tomto rozsahu aktivně legitimována. Skutečnost, že žalovaný [číslo] užívá tyto nemovitosti neoprávněně, je přitom irelevantní, protože ochrany by se musel dovolávat vlastník, tedy pobočný spolek [anonymizována tři slova] v likvidaci, nikoliv žalobkyně. V rozsahu požadavku na vyklizení a předání pozemku parc. [číslo] (dříve parc. [číslo]) o výměře 78 m2, ostatní plocha, ostatní komunikace, zapsaného na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí pro [anonymizována dvě slova], [stát. instituce], [územní celek], [katastrální uzemí], nebylo lze žalobě vyhovět pro nemožnost takového plnění, jelikož daný pozemek již neexistuje, a tudíž není možné jej neoprávněně držet ani jej vyklidit či předat. Z provedeného dokazování však vyplynulo, že patrně došlo ke scelení pozemků a že daný pozemek je nyní součástí pozemku parc. [číslo] zapsaného na totožném listu vlastnictví, jehož vyklizení bylo žalovanému [číslo] tímto rozsudkem uloženo.

105. Soud proto žalobu v bodě III. výroku ve vztahu k žalovanému [číslo] jako nedůvodnou v tomto rozsahu zamítl.

106. O náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a žalovaným [číslo] pak soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a ani jednomu z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, jelikož žalobkyně i žalovaný [číslo] měli úspěch toliko částečný, když míru úspěchu obou účastníků lze hodnotit jako zhruba na stejné úrovni. Žalobkyně byla úspěšná co do žaloby na vyklizení pozemků (s výjimkou jednoho, který již neexistuje), žalovaný [číslo] pak byl úspěšný co do obrany ve vztahu ke všem stavbám, v nichž se primárně nachází jeho osobní věci.

107. Pokud jde o náhradu nákladů řízení mezi žalobkyní a žalovanou [číslo] soud rozhodl podle § 146 odst. 2 o.s.ř. a přiznal žalované [číslo] proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně vzala v průběhu řízení žalobu ve vztahu k žalované [číslo] v plném rozsahu zpět, a tedy zavinila, že bylo řízení vůči žalované [číslo] zastaveno. Žalovaná [číslo] byla po část řízení nezastoupena, po část řízení pak měla zástupce. Pokud jde o úkony žalované [číslo] učiněné v době, kdy nebyla zastoupena (účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum] a odvolání ze dne [datum]) soud nemohl žalované [číslo] přiznat paušální náhradu ve výši 300 Kč za každý úkon, jak žalovaná [číslo] navrhovala, neboť všechny úkony byly učiněny ještě před účinností vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, a žalovaná [číslo] skutečné náklady spojené s těmito úkony nevyčíslila a již vůbec je nedoložila. Náklady řízení žalované [číslo] v celkové výši 6 808 Kč tak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč za podané odvolaní a z odměny za zastupování advokátem ve výši 3 900 Kč za jeden úkon právní služby (příprava a převzetí zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“)) při tarifní hodnotě 10 000 Kč a sazbě jednoho úkonu ve výši 1 500 Kč (§ 6 odst. 1, § 9 odst. 1 a § 7 bod 4. advokátního tarifu) a za dva úkony právní služby (účast na jednáních dne [datum] a [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g/ advokátního tarifu) při sazbě jednoho úkonu ve výši 1 200 Kč (§ 6 odst. 1, § 9 odst. 1, § 12 odst. 4 a § 7 bod 4. advokátního tarifu), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč) podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a z daně z přidané hodnoty o sazbě 21 % z částky 4 800 Kč ve výši 1 008 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř. O plnění k rukám advokáta žalované [číslo] o lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.

108. Soud konstatuje, že žalované [číslo] nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení za úkon právní služby spočívající v prvním nahlížení do spisu, neboť se nejednalo o nijak náročný úkon, když nahlížení dne [datum] trvalo toliko 15 minut, pročež jej nelze považovat za samostatný úkon právní služby, když odměna za nahlížení do spisu je součástí odměny za úkon právní služby - příprava a převzetí zastoupení.

Poučení