15 C 347/2014- 427

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Monikou Primusovou ve věci žalobců: a/ [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa] b/ [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] bytem [adresa] oba zastoupeni advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] za účasti: [územní celek], [IČO] sídlem [adresa] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] žaloba podle § 244 odst. 1 o.s.ř., v níž bylo rozhodnuto rozhodnutím Státního pozemkového úřadu, č.j. PÚ 1535/92/13, ze dne 6.8.2014 takto:

Výrok

I. a/ Žalobce a/ je vlastníkem ideální 1/8 pozemků parc. [číslo] v katastrálním území Černý Most, oddělených z pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Černý Most (původně dle PK část parcely [číslo]) a vymezených geometrickým plánem [číslo] 2018 ze dne [datum] zpracovaným Ing. [jméno] [příjmení], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, b/ žalobkyně b/ je vlastníkem ideální 1/8 pozemků parc. [číslo] v katastrálním území Černý Most, oddělených z pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Černý Most (původně dle PK část parcely [číslo]) a vymezených geometrickým plánem [číslo] 2018 ze dne [datum] zpracovaným Ing. [jméno] [příjmení], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, s tím, že se v daném rozsahu nahrazuje rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek], ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo].

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 9 na náhradě nákladů řízení částku 5.847 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Účastník [územní celek] je povinen zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 9 na náhradě nákladů řízení částku 3.898 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit účastníku [příjmení] městu [obec] k rukám jeho právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 14.810,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhali, aby soud určil, že žalobci jsou vlastníky každý z nich ideální 1/8 parcel PK [číslo] – role o výměře 4.057 m2 (části parcel KN [číslo]) a PK [číslo] – role o výměře 4.057 m2 (části parcel KN [číslo]), k.ú. [část obce]. Žalobu odůvodnili tím, že dne [datum] bylo žalobcům doručeno rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu [anonymizována čtyři slova] (dále jen„ SPÚ“), č.j. PÚ 1535/92/13, ze dne 6.8.2014, kterým bylo rozhodnuto ve smyslu § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb. (dále jen „zákon o půdě“), že žalobci nejsou spoluvlastníky každý z nich ideální 1/8 shora cit. nemovitostí s tím, že žalobcům nepřísluší za předmětné pozemky náhrada. Žalobci byli tímto rozhodnutím SPÚ dotčeni na svých právech tím, že nedošlo k vydání předmětných pozemků, ač byly splněny podmínky pro jejich vydání podle zákona o půdě, a v případě, že by pozemky nemohly být vydány pro překážku zastavěnosti podle § 11 odst. 1 písm. c/, nebyl za ně žalobcům přiznán nárok na náhradu. Žalobci proto napadají předmětné rozhodnutí v celém rozsahu. K restitučnímu titulu podle § 6 odst. 1 písm. n/ uvedli: Předmětné pozemky byly vyvlastněny rozhodnutím o vyvlastnění Místního národního výboru (dále jen„ MNV“) v [obec a číslo] [část obce] ze dne [datum] za účelem výstavby obytného souboru Černý most II., a to panu [celé jméno žalobce] (právnímu předchůdci žalobců) ideální 1/4 předmětných pozemků, a panu [jméno] [celé jméno žalobce] ideální předmětných pozemků. Ideální předmětných pozemků v původním vlastnictví [jméno] [příjmení], rozené [celé jméno žalobkyně], přešla do vlastnictví státu prohlášením a smlouvou o postoupení pohledávek pro případ vystěhování (tzv. renunciační prohlášení) již [datum]. Žalobci opírají svůj nárok na vydání pozemků o § 6 odst. 1 písm. n/, kdy dle názoru žalobců, jim, respektive jejich právnímu předchůdci, nebyla vyplacena za vyvlastnění předmětných pozemků náhrada, respektive nebyla vyplacena v souladu s tehdejšími cenovými předpisy. Ačkoliv SPÚ ve svém rozhodnutí konstatoval, že podle § 6 odst. 1 písm. m/ a n/ zákona o půdě budou oprávněným osobám vydány nemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu na základě vyvlastnění za náhradu, pokud nemovitost existuje a trvale neslouží účelu, pro který byla vyvlastněna nebo byla vyvlastněna bez náhrady, dále se vůbec ve svém rozhodnutí otázkou vyplacení náhrady dostatečně nezabýval. SPÚ nehodnotil, zda náhrada byla ve skutečnosti vyplacena, ani zda byla vyplacena ve výši, která byla v souladu s tehdejšími cenovými předpisy, a to i přesto, že tehdejší cenový předpis, vyhláška č. 43/1969 Sb., umožňoval více variant výpočtu náhrady za vyvlastnění. Jak judikoval Ústavní soud (např. IV. ÚS 8/2000) i Nejvyšší soud (např. 28 Cdo 1004/2011), za náhradu za vyvlastnění podle § 6 odst. 1 písm. n/ zákona o půdě by ve smyslu uvedeného restitučního titulu neměla být považována jakákoli vyplacená náhrada, nýbrž jen taková náhrada, kterou je možno považovat za odpovídající předpisům platným v době vyvlastnění, a že pro eventuální vyloučení restitučního titulu podle tohoto ustanovení je mimo jiné právně významné zjištění, zda eventuálně vyplacená náhrada byla náhradou skutečně odpovídající tehdejším cenovým předpisům, a to včetně přihlédnutí a ocenění veškerých investic vložených do pozemku před vyvlastněním. Dále uvedli, že záhy po účinnosti zákona o půdě začaly soudy vykládat ust. § 6 odst. 1 písm. n/ a k/ zákona o půdě extenzivně ve prospěch restituentů. Dlouholetou judikaturní praxí je ust. § 6 odst. 1 písm. n/ vykládáno tak, že nemovitost byla vyvlastněna bez vyplacení náhrady i tehdy, byla-li vyvlastněna sice za náhradu, avšak její výše neodpovídala cenovým předpisům platným v době vyvlastnění nemovitosti. Tzn., že restituční titul je založen i v případě, kdy sice byla za vyvlastněné nemovitosti poskytnuta náhrada, avšak tato nedosahovala ani výše náhrady, jakou stanovoval příslušný cenový předpis. Obdobně pak soudy opakovaně deklarovaly, že v případě restitučního titulu podle § 6 odst. 1 písm. k/ se za kupní smlouvu uzavřenou za nápadně nevýhodných podmínek považuje smlouva, uzavřená za kupní cenu, jejíž výše taktéž neodpovídala cenovým předpisům platným v době vyvlastnění nemovitosti. Tzn., byla-li výše kupní ceny taktéž nižší, než jakou stanovoval příslušný cenový předpis. Dosavadní judikatura, ačkoliv se snažila vykládat předmětná ustanovení extenzivně a ve prospěch restituentů, nezohledňovala dostatečně účel samotného zákona o půdě, jímž je alespoň částečné zmírnění majetkových křivd způsobených oprávněným osobám totalitní mocí v rozhodném období, tím, že se nikdy v daných případech nezabývala samotnou absurditou regulovaných cen pozemků minulým politickým režimem, tj. naprostou nepřiměřeností výší náhrad stanovených v tehdejších cenových přepisech, které byly jednak ve vztahu k protiplnění jednak naprosto neekvivalentní a jednak ani zdaleka neodpovídaly cenám obvyklým. K pozitivnímu posunu ve prospěch restituentů v tomto ohledu došlo v aktuálním nálezu Ústavního soudu I. ÚS 1550/13, podle něhož za kupní smlouvu uzavřenou za nápadně nevýhodných podmínek je nutné považovat i takovou kupní smlouvu, kdy kupní cena sice byla stanovena v souladu s tehdejšími platnými cenovými právními předpisy, avšak částky stanovené těmito cenovými předpisy byly neadekvátní ve vztahu k dobovým cenovým relacím. Za předmětné pozemky v rámci [územní celek] PK 581 a PK 582 v celkové výměře [číslo] m byla v roce 1983 vypočtena (nikoliv vyplacena) náhrada 5.118,08 Kč. Za ideální pak byla vypočtena právnímu předchůdci žalobců, panu [celé jméno žalobce], náhrada ve výši 1.279,70 Kč, což je méně, jak polovina průměrné hrubé měsíční mzdy, která podle údajů Českého statistického úřadu v roce 1983 činila 2.882 Kč. Obvyklá cena předmětných pozemků byla v dané době několikanásobně vyšší, než cena stanovená tehdejšími předpisy, jak dokládá znalecký posudek. Přímo v předmětném cenovém předpisu (vyhláška č. 43/1969 Sb.), jenž se vztahoval jak na případ žalobců, tak na případ ve výše uvedeném nálezu Ústavního soudu, bylo stanoveno, že v případě odkupu pozemků nemůže být potenciálnímu prodejci poskytnuta vyšší cena, než jakou by obdržel za vyvlastnění pozemků. Pokud potenciální prodejce smlouvu neuzavřel, došlo k nucenému vyvlastnění pozemků za náhradu, která byla tedy vypočítávána ve stejné výši jako kupní cena. Pokud je tedy restitučním titulem skutečnost, že vlastník pod hrozbou vyvlastnění přistoupil k odprodeji pozemků za nápadně nevýhodných podmínek, tedy sice za cenu odpovídající tehdejším cenovým předpisům, avšak za cenu nevýhodnou, tedy takovou, která nedosahovala ani výše ceny obvyklé, tím spíše a minori ad maius by mělo být restitučním titulem nucené vyvlastnění pozemků, za stejných podmínek, tj. za cenu sice odpovídající tehdejším cenovým předpisům, avšak nedosahující ani výše ceny obvyklé, a v souladu s tímto výše uvedeným by měl být i vykládán restituční titul podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. n/. Takovýto výklad je potom konformní i ve vztahu k účelu celého zákona o půdě, jehož cílem je hojit majetkové křivdy spáchané na soukromých osobách v dobách minulého režimu. Žalobci se tak domnívají, že jejich restituční titul se zakládá na ust. § 6 odst. 1 písm. n/ i tehdy, došel-li by soud k závěru, že žalobcům, respektive jejich právnímu předchůdci, byla vyplacena za vyvlastnění náhrada, respektive tato náhrada byla vyplacena v souladu s tehdejšími cenovými předpisy. K restitučnímu titulu podle § 6 odst. 1 písm. m) uvedli: SPÚ vůbec nezkoumal, zda předmětné pozemky sloužily účelu, pro který byly vyvlastněny ke dni účinnosti zákona o půdě ([datum]) a zda byla stavba na těchto pozemcích zahájena ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c/. SPÚ pouze konstatuje, že stavební povolení na stavbu sídliště Černý most II. – 4. stavba KBV bylo vydáno dne [datum]. Podrobněji se pozemkový úřad zabýval pouze parcelou [číslo], resp. její částí zasahující do předmětných parcel, která je v malé míře zastavěna komunikacemi [ulice] a [ulice], na převážné části této parcely se nachází travnatá plocha, přičemž na jižním okraji této travnaté plochy se na území zanedbatelných výměr v poměru k celkové výměře předmětné parcely nacházejí větrací šachty a kolektory. V návaznosti na vyjádření [územní celek] k předmětnému správnímu řízení se v rozhodnutí SPÚ uvádí, že předmětné pozemky jsou pozemky bezprostředně související s okolními stavbami a tvořící s nimi jeden funkční celek, a dále, že se na tomto pozemku nacházejí větrací šachty a nouzové únikové cesty kolektorů, které musejí být z hlediska bezpečnostních předpisů volně přístupné. Přímo z vyjádření [územní celek] vyplývá, že pozemky jsou funkčně spojeny s okolními bytovými domy a komunikacemi, dále že pozemky podléhají zvláštnímu právnímu režimu obecného užívání, a též že v návaznosti na plnění funkce v rámci sídliště Černý most nelze uvažovat o tom, že by tato jejich funkce mohla být plněna v redukované míře. Výše uvedená tvrzení SPÚ opírá zejména o zcela aktuální stanovisko Ústavního soudu ze dne [datum] (v rozhodnutí SPÚ chybně z [datum]), ve kterém Ústavní soud provádí test proporcionality omezení restitučního nároku v kolizi s konkrétním veřejným zájmem. Toto stanovisko však SPÚ na daný případ aplikuje chybně, naopak výše uvedené stanovisko je v souladu se zájmy žalobců. V daném případě posuzoval Ústavní soud restituční titul k pozemku ležícímu mezi obousměrnou místní komunikací a rozsáhlým parkovištěm na pražském sídlišti, jenž byl osázen veřejnou zelení a tvořil přirozenou hranici mezi komunikací a parkovištěm s tím, že„ ... Je-li pozemek veřejným prostranstvím, pak je vysoce nepravděpodobné, že by restituent či jiný vlastník pozemku dosáhl v budoucnu změny územního plánu, která by jediná mohla vést k tomu, že by se pozemek stal skutečným předmětem výkonu vlastnických oprávnění.“ Ve zkoumaném případě ale v platném územním plánu [anonymizováno]. [obec] je převážná část předmětné parcely určena k zástavbě. Je tedy naopak zřejmé, že se v souladu s platným územním plánem již nebude nadále jednat o veřejné prostranství a pozemky nebudou ani podléhat režimu obecného užívání. V současnosti je pozemek de facto z převážné části pouze travnatou plochou vysoké výměry, bez jakéhokoliv využití nebo funkčnosti ve vztahu k obytnému souboru Černý most II, pro který byl vyvlastněn. Z plánované zástavby tohoto pozemku je tak evidentní, že se nejedná ani o pozemek, na němž stojí stavba, která byla zahájena před [datum], ani o pozemek s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutný k provozu stavby ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c/, a že jako takový neslouží ve smyslu § 6 odst. 1 písm. m/ obytnému souboru Černý most II, pro který byl vyvlastněn. V souladu s platným územním plánem se jednak nejedná o veřejný zájem související s pozemkem určeným k obecnému užívání, nýbrž o soukromý zájem účastníka řízení, [anonymizována dvě slova]. [obec], pro které je pozemek potenciálním vysoce rentabilním majetkem v případě jeho rozprodání k soukromým developerským účelům výstavby obytných výškových budov, a jednak ani překážka v realizaci vlastnického práva žalobců, kdy platný územní plán zaručuje, že se pozemek stane skutečným předmětem výkonu vlastnických oprávnění. K existenci větracích šachet a kolektorů žalobci uvedli, že pokud by jejich umístění na pozemku bylo překážkou jeho vydání, navrhují buď vydání celého pozemku, jenž bude zatížen k větracím šachtám a kolektorům věcným břemenem, nebo vzhledem k velmi drobné výměře území, na němž se tyto skutečně nacházejí, aby byl na návrh soudu vypracován geometrický plán, kterým by bylo toto území od zbytku pozemku odděleno, a aby do vlastnictví žalobců přešel předmětný pozemek bez takto oddělené parcely. To, zda veškeré části předmětných pozemků sloužily svému účelu, pro který byly vyvlastněny, tj. pro výstavbu obytného souboru Černý most II., je nutno posuzovat ke dni účinnosti zákona o půdě. Z rozhodnutí o vydání stavebního povolení na stavbu Č.M. II – 4. Stavba KBV, odboru výstavby Obvodního národního výboru (dále jen„ ONV“) v [obec a číslo] ze dne 24.9.1990, sp. zn. Výst/3412/20, vyplývá, že povolení se vztahuje ke stavbě, jenž spočívá ve vybudování 15. byt. objektů, 2 x MŠ 120, prodejna potravin, restaurace se službami a prodejnami, atd. Rozhodnutí ONV však již neobsahuje například výstavbu metra, která svou podstatnou částí zasahuje do předmětných pozemků. Výstavba metra a mnoha dalších objektů není v souladu s účelem, pro který byly pozemky vyvlastněny, tj. pro výstavbu obytného souboru Černý most II., a proto by měly být pozemky, na nichž se tyto stavby nacházejí, vydány do vlastnictví žalobců, případně by jim za ně měla být poskytnuta adekvátní náhrada.

2. Při jednání dne [datum] právní zástupce žalobců namítl vnitřní rozpornost a nepřezkoumatelnost rozhodnutí SPÚ, kdy SPÚ zaměňuje dohromady dvě věci, a to, zda mají žalobci restituční titul ve smyslu § 6, tedy zda pozemky slouží k tomu účelu, pro který byly vyvlastněny, a dále, jestli je lze vydat z důvodu zastavěnosti nebo ne, když z odůvodnění nelze poznat, kterou touto otázkou se zabýval. [ulice] rozpornost rozhodnutí spatřuje v tom, že SPÚ uvedl, že s ohledem na doložené podklady je zřejmé, že stavba byla zahájena před účinností zákona o půdě, avšak tyto tzv. doložené podklady nikterak nespecifikuje, rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné, další vnitřní rozpornost spatřuje v tom, že na jedné straně SPÚ uvádí, že jsou překážky nevydání podle § 11, aniž by to náležitě odůvodnil, a zároveň argumentuje zejména nálezem Ústavního soudu, který se zabývá právě situací, kdy překážky podle § 11 dány nejsou a pouze poukazuje na zcela výjimečné situace, kdy není možné pozemek reálně vydat. Rozhodnutí nemůže obstát i z hlediska faktického, neboť dodnes výrazná část pozemků zůstala nezastavěna. V rozhodnutí uvedené kolektory a nezbytné věci spojené s nějakou funkční stavbou netvoří původní stavbu sídliště [část obce], ale je to stavba metra, která byla provedena v jiné souvislosti, a navíc tyto jsou na okrajových částech, je tam dostatečně velká výměra, kterou by bylo možno vydat, i z tohoto důvodu je nepřiléhavá argumentace nálezem Ústavního soudu, kdy Ústavní soud se zabývá situací, kdy nelze vydat pozemky z toho důvodu, že je tam například travnatá plocha, která může být užívána širokou veřejností, a poukazuje na to, že restituenti nemohou využít ve svůj prospěch územní plán tak, aby s pozemky mohli svobodně nakládat. V daném případě je situace opačná, je zde volná plocha, která je připravena k nějakému budoucímu využití a územním plánem je určena k zástavbě. Jím předložený znalecký posudek č. 1982 [číslo] zohledňuje vydání územního rozhodnutí.

3. Právní zástupkyně účastníka pak při tomto jednání namítla, že pokud by měl soud přihlížet k rozhodnutí o umístění stavby, tak není dána působnost zákona o půdě, ale je dána působnost zákona o mimosoudních rehabilitacích. Právní zástupce žalobců k tomu uvedl, že se v daném případě vyjadřoval v souvislosti s oceněním pozemku, nevyřazuje pozemky z režimu zákona o půdě, kdy je nutno rozlišovat mezi stavebním pozemkem a pozemkem určeným k zastavění.

4. V podání ze dne [datum] žalobci v rámci koncentrace řízení (§ 118b odst. 1 o.s.ř.) navrhli množství důkazů a doplnili, že významná část předmětných pozemků je nezastavěna, neslouží trvale účelu, pro který byla vyvlastněna a není s ostatními stavbami spojena jako funkční celek. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že žalobci nemají restituční titul k vydání veškerých pozemků (případně vydání náhradních pozemků za ně), žádají o vydání části pozemků (případně náhrady za ně), které trvale neslouží účelu, pro který byly pozemky vyvlastněny ve smyslu § 6 odst. 1 písm. m/ zákona o půdě, a případně, která se nepovažují za zastavěnou část ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c/ zákona o půdě. Dle názoru žalobců nebylo s výstavbou sídliště Černý most II. – 4. stavba KBV započato před účinností zákona o půdě, o čemž svědčí mj. i stavební povolení na dočasnou stavbu – Zařízení staveniště ze dne [datum], které nabylo právní moci až dne [datum], z čehož taktéž usuzují nemožnost zahájení předmětné stavby před rozhodným obdobím. Žalobcům je známo, že při vyvlastňování sousedních pozemků došlo k pochybení při jejich vyvlastňování, spočívajícím v nesprávném zaměření vyvlastňovaných pozemků. V důsledku toho byla vyplacena nižší náhrada, resp. náhrada za menší výměry pozemků, než jaké byly skutečně vyvlastněny. Žalobci mají důvodně za to, že při vyvlastnění předmětných pozemků mohlo dojít k nesprávnému určení jejich výměry, v důsledku čehož mohlo dojít k vyvlastnění části pozemků bez náhrady, resp. k vyvlastnění pozemků za náhradu neodpovídající tehdejším cenovým předpisům. Ve zkoumaném případě je dána působnost zákona o půdě, a to mj. v souladu s § 30 zákona o půdě, když se jedná o pozemky, které byly v období jejich přechodu na stát (a i později) využívány k zemědělské činnosti. V souvislosti se zjišťováním okamžiku doručení rozhodnutí SPÚ pro účely zjištění zachování dvouměsíční lhůty k podání žaloby žalobci uvedli, že mají postavení nerozlučného společenství účastníků ve smyslu ust. § 91 odst. 2 o.s.ř. (viz sp. zn. 21 Cdo 2791/2013).

5. V podání ze dne [datum] účastník [územní celek] (dále jen„ [anonymizováno]“) z opatrnosti namítl, že žaloba nebyla podána řádně a včas. K otázce restitučního titulu dle § 6 odst. 1 zákona o půdě uvedl, že nedošlo k naplnění restitučního titulu dle § 6 odst. 1 zákona o půdě, neboť předmětný podíl byl vyvlastněn za náhradu za účelem výstavby sídliště [část obce] a tomuto účelu slouží dodnes, přičemž se nejednalo o vyvlastnění za nápadně nevýhodných podmínek. Předmětný podíl byl vyvlastněn za částku 0,40 Kč/m2, tedy v souladu s § 15 tehdy platné vyhl. č. 43/1969 Sb., neboť předmětné pozemky se ke dni [datum] nacházely v extravilánu obcí [anonymizováno] [obec] a [část obce] (srov. ust. § 4 odst. 4 vyhl. č. 97/1966 Sb.), když k připojení obce Horní Počernice k obci [anonymizováno] [obec] došlo až v roce 1974. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu přitom platí, že nápadně nevýhodné podmínky spočívají zejména v podstatném rozporu ceny s cenovými předpisy v rozhodné době platnými. V rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 2494/2009 Nejvyšší soud uzavřel, že„ dovolací soud sice sdílí interpretaci Ústavního soudu o nápadně nevýhodných podmínkách v případě mnohých převodů za uvedenou cenu (srov. nález I. ÚS 168/95), tuto interpretaci však nutno používat podle okolností konkrétního případu. Předmětné převody byly učiněny podle tehdy platných cenových předpisů a stalo se tak v době, kdy půda již nebyla - s limitovanými výjimkami soukromého vlastnictví, viz § 490 tehdejšího znění obč. zák. - reálným předmětem případného individuálního vlastnictví, k němuž by bylo možné vykonávat kterékoli z vlastnických oprávnění. Její hodnota byla tedy silně snížena“. (srov. též sp. zn. 28 Cdo 3303/2012 a II. ÚS 2868/13). V rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 3868/2010 pak Nejvyšší soud uzavřel, že„ při zkoumání znaku nápadně nevýhodných podmínek je třeba vždy pečlivě hodnotit, jde-li o nevýhodnost takové intenzity, že ji lze kvalifikovat jako nápadnou. Nápadně nevýhodné podmínky se mohou jevit jako existující i při porovnání tehdejších prodejních cen nemovitostí s cenami dnešními. Takto však nelze ust. § 6 odst. 1 písm. g) zák. č. 87/1991 Sb. či § 6 odst. 1 písm. k) zákona o půdě vykládat, protože„ nevýhodné podmínky“ v tomto smyslu (tj. ve srovnání s dneškem) byly obecným produktem tehdejší doby a postihovaly každého, kdo tehdy nemovitosti prodával“. Nelze tedy souhlasit se závěrem vysloveným ve znaleckém posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], že předmětný podíl měl být oceněn částkou 15 Kč/m2, a že se tedy jednalo o vyvlastnění za podmínek nápadně nevýhodných. K otázce existence překážky zastavěnosti dle ust. § 11 odst. 1 písm. c/ zákona o půdě účastník uvedl, že nehledě k výše uvedenému vydání předmětného podílu brání překážka zastavěnosti, neboť předmětné pozemky jsou funkční součástí areálu sídliště [část obce]. V této souvislosti účastník poukázal na ustálený výklad § 11 odst. 1 písm. c/ zákona o půdě vyslovený v nálezech Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 581/14, II. ÚS 536/14, jakož i rozhodnutích Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1649/2014 aprobovaném usnesením Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3827/14, sp. zn. 28 Cdo 5305/2014, 28 Cdo 4086/2013, 28 Cdo 220/2014, 28 Cdo 3574/2014 a 28 Cdo 2013/2014, dle něhož nelze vydat pozemky, jež jsou součástí veřejného statku. V daném případě byl předmětný podíl vyvlastněn za účelem výstavby sídliště [část obce] a tomuto účelu slouží dodnes. Na předmětných pozemcích se nachází sídlištní zástavba, větrací šachty a nouzové únikové cesty kolektorů, které musejí být v souladu s bezpečnostními předpisy zcela volně přístupné. V případě vydání předmětného podílu tak nelze očekávat, že by jej žalobci mohli do budoucna volně užívat. Jakožto vlastníci veřejného statku budou ve způsobu jeho užívání značně omezeni a naopak se budou muset o předmětné pozemky starat, zajišťovat jejich úklid, údržbu a případnou revitalizaci, ačkoli je toto primárně úkolem účastnice jakožto obce. V tomto ohledu se nelze divit reakci jiných oprávněných osob, které v současné době poté, co jim byl tento druh pozemků již v minulosti vydán, žádají náhradu za toto omezení, popř. výkup těchto pozemků či jejich směnu, event. za tímto účelem blokují stavební řízení, je-li na těchto pozemcích plánována rekonstrukce či revitalizace. Vydáním předmětného podílu nedojde k naplnění smyslu a účelu zákona o půdě, neboť jím nedojde ani ke zlepšení péče o předmětné pozemky ani k úplnému obnovení vlastnických vztahů. Vydáním předmětného podílu nedojde ani k „ upravení vlastnických vztahů k půdě v souladu se zájmy hospodářského rozvoje venkova i v souladu s požadavky na tvorbu krajiny a životního prostředí“. V daném případě je možné (za předpokladu splnění ostatních podmínek zákona o půdě) pouze„ zmírnění následků některých majetkových křivd“, a to poskytnutím pozemků náhradních či finanční náhrady. Účastnice si je vědoma, že oprávněné osoby upřednostňují zpravidla poskytnutí náhradních pozemků, kteréžto je z důvodu jejich omezeného množství velmi komplikované. Nicméně tato skutečnost nemůže vést k tomu, aby oprávněným osobám byly vydávány pozemky, které nemohou volně užívat, a které naopak musejí uklízet a udržovat, a aby se následně obracely na účastnici se žádostmi o poskytnutí náhrady za omezení tohoto užívání, o výkup těchto pozemků či jejich směnu za pozemky lépe využitelné, či dokonce za tímto účelem blokovaly stavební řízení, je-li na těchto pozemcích plánována rekonstrukce či revitalizace. Po účastnici jakožto obci totiž nelze spravedlivě požadovat, aby oprávněným osobám poskytovala finanční náhradu za omezení jejich vlastnického práva, jim vydané pozemky vykupovala či je směňovala za jiné pozemky v jejím vlastnictví, které nabyla na základě zákona č. 172/1991 Sb., či s nimi uzavírala nájemní smlouvy, je-li na těchto pozemcích plánována rekonstrukce či revitalizace. Předmětné pozemky je tedy třeba považovat za pozemky zastavěné ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. c/ zákona o půdě.

6. Po provedeném dokazování Obvodní soud pro Prahu 9 rozsudkem ze dne 1.11.2016, č.j. 15 C 347/2014 – 141, žalobu v celém rozsahu zamítl a žalobcům uložil povinnost zaplatit státu a účastníku náhradu nákladů řízení.

7. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 9.10.2017, č.j. 24 Co 33/2017 – 188, byl shora citovaný rozsudek soudu I. stupně k odvolání žalobců zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Dle odůvodnění tohoto rozhodnutí při jednání před odvolacím soudem byl proveden důkaz rozhodnutím o umístění stavby ÚHA [anonymizováno] ze dne 21.4.1983, č.j. 4 595/82. Bylo zjištěno, že ÚHA [anonymizováno] posoudil návrh investora VHMP-VS na umístění stavby„ obytný soubor [část obce] II.“ a podle § 37 odst. 2 a § 39 stavebního řádu a § 8 vyhlášky č. 85/1976 Sb. s poukazem na § 142 zákona č. 50/1976 Sb. rozhodl, že na vyjmenovaných pozemcích, mimo jiné na pozemku parc. [číslo] (pozn.: dříve dle PK parc. [číslo] parc. [číslo]) v k. ú. [část obce] se umísťuje stavba„ obytný soubor [část obce] II.“ V rozhodnutí se uvádí, že jeho předmětem jsou: a) veškeré budovy obytné a veškeré objekty občanské a technické vybavenosti a b) veškerá technická vybavenost nutná pro zajištění provozu novostaveb – komunikace a dopravní zařízení a inženýrské sítě. K tomuto důkazu uvedl zástupce žalobců, že rozhodnutí o umístění stavby nelze vztahovat na stavbu metra, neboť tato stavba byla vybudována na základě samostatného stavebního povolení, resp. samostatného územního rozhodnutí. V rozhodnutí o umístění stavby se nehovoří výslovně o metru. Pokud je zmiňována dopravní infrastruktura, může se to týkat komunikací, případně nějakých zastávek na komunikacích, avšak nikoliv výstavby metra, která byla řešena samostatně. Dále uvedl, že v průběhu řízení před soudem I. stupně byl vypracován geometrický plán, ze kterého vyplývá, že část pozemků není využita a neslouží veřejnosti. [anonymizováno] připravuje investiční výstavbu vyplývající ze současných územních záměrů. Proto nemůže tvrdit, že předmětné pozemky mají sloužit veřejnosti. Tato skutečnost je hlavním důvodem žaloby, protože žalobci předpokládají, že by jim měla být vydána alespoň část pozemků, popř. poskytnuta náhrada. Zástupce žalobců je připraven předložit důkaz, zda předmětné územní rozhodnutí, resp. rozhodnutí o umístění stavby, se vztahuje i na stavbu metra. Zástupce účastníka [příjmení] k provedenému důkazu uvedl, že z něj vyplývá, že předmětem výstavby neměly být pouze obytné budovy, ale také infrastruktura, včetně dopravní. Dle závěrů odvolacího soudu spornou zůstala otázka, zda je naplněn restituční titul dle § 6 odst. 1 písm. m/, resp. n/, zákona o půdě, a zda vydání předmětných pozemků nebrání překážka uvedená v ust. § 11 odst. 1 zákona o půdě, zejména zastavěnost pozemků. Soud I. stupně se dostatečně nezabýval zejména otázkou, zda je naplněn restituční titul dle § 6 odst. 1 písm. m/ zákona o půdě a zda původním vlastníkům byla za vyvlastnění předmětných pozemků vyplacena odpovídající náhrada. Soud I. stupně se řádně nevypořádal se závěry uvedenými ve znaleckém posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Ve znaleckém posudku znalec zmiňuje„ výměr [číslo]“ a nebylo zjištěno, proč výměr použil. Nabízí se i výslech znalce, proč předmětné pozemky ocenil částkou 15 Kčs/m2, když pozemky se tehdy nacházely v extravilánu a přicházela v úvahu peněžitá náhrada ve výši 0,40 Kčs/1m2 (srovnej § 15 odst. 1 vyhlášky č. 43/1969 Sb.). Je na místě též zvážit, zda nepřipadá v úvahu provedení důkazu revizním znaleckým posudkem. Pokud jde o posouzení, zda byl naplněn restituční titul uvedený v ust. § 6 odst. 1 písm. m/ zákona o půdě, odvolací soud uvedl, že z rozhodnutí o vyvlastnění ze dne [datum] vyplývá, že předmětné pozemky byly vyvlastněny pro stavbu„ obytného souboru [část obce] II.“ Podle názoru odvolacího soudu dosavadní výsledky řízení vedou k závěru, že pozemky k tomuto účelu slouží a nebyl naplněn restituční titul uvedený v ust. § 6 odst. 1 písm. m/ zákona o půdě. Podle judikatury z hlediska cit. ust. § 6 odst. 1 písm. m/ zákona o půdě je rozhodné, jak byl účel vyvlastnění vytýčen v rozhodnutí o vyvlastnění, a zda takto vymezený účel vyvlastnění byl realizován (např. sp. zn. 25 Cdo 5/2002). Odkaz žalobců na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 28 Cdo 3588/2011 není přiléhavý, protože rozhodnutí se týkalo bytových jednotek a výstavba bytových jednotek je něco jiného, nežli obytný soubor [část obce]. V rozhodnutí o umístění stavby (obytný soubor [část obce] II.) jsou zahrnuty nejen veškeré obytné budovy a objekty občanské a technické vybavenosti, ale i související objekty, zejm. dopravní zařízení. Rozhodnutí se tedy vztahuje i na dopravu (autobusy, metro), která je nezbytná pro obyvatele jakéhokoliv obytného souboru. Z hlediska naplnění podmínek uvedených v § 6 odst. 1 písm. m/ zákona o půdě je v tomto případě rozhodné, že pozemky byly vyvlastněny za účelem výstavby„ obytného souboru [část obce] II.“ a jsou skutečně takto zastavěny, tj. trvale slouží účelu, pro který byly vyvlastněny. Stavbu obytného souboru je nutno chápat jako jeden celek (areál), a proto je rozhodující zahájení stavby obytného souboru [část obce], a nikoli otázka, kdy byla zahájena výstavba metra zasahující předmětné pozemky (k tomu mohlo dojít až po účinnosti zákona o půdě). Pokud soud I. stupně vzal za prokázané, že není naplněn restituční titul dle § 6 odst. 1 písm. m/, resp. n/, zákona o půdě, zcela nadbytečně řešil otázku, zda vydání pozemků brání či nebrání překážka uvedená v ust. § 11 odst. 1 písm. c/ zákona o půdě. Odvolací soud uložil soudu I. stupně, aby řízení doplnil po skutkové stránce. [příjmení] na místě, aby provedl výslech znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], který vypracoval znalecký posudek o ceně předmětných nemovitostí a nebudou-li ani poté odstraněny shora naznačené rozpory, bude na místě, aby byl proveden důkaz revizním znaleckým posudkem. Shledá-li pro to důvody, bude soud řešit v dalším řízení i otázku, zda byl naplněn účel vyvlastnění ve smyslu § 6 odst. 1 písm. m/ či n/ zákona o půdě. Pouze v tom případě, dospěje-li k závěru, že je dán restituční titul podle zákona o půdě, bude posuzovat, zda vydání požadovaných pozemků brání překážky uvedené v § 11 odst. 1 zákona o půdě.

8. Při jednání dne [datum] právní zástupce žalobců uvedl, že v rámci dotčených pozemků je jejich významná část, která neslouží k žádnému účelu, ani stavbě metra, ani sídlišti [část obce], je to čistá plocha, na které se nenachází nic s tím, že marginální stavba kolektorů nebrání vydání pozemků, k důkazu navrhl změnu územního rozhodnutí na stavbu metra z roku 1977 s grafickou částí, kdy z plánku vyplývá, že je zde připravena výstavba na dotčených pozemcích a počítá se tu i s kolektory, které tam v tu dobu už byly, ale nesouvisí ani se sídlištěm [část obce] II. ani s metrem, je to zastřešení té výstavby a odpovídá to i současnému územního plánu a územní rozhodnutí to tam označuje už jako připravenou stávající výstavbu.

9. V podání ze dne [datum] žalobci uvedli, že shora cit. předběžné závěry odvolacího soudu, že územní rozhodnutí pro stavbu obytného souboru Černý most (dále též jen„ OS ČM II“) by se mělo vztahovat také na stavbu metra a objekty s ním související, neobstojí. Závěru odvolacího soudu odporuje i samotný charakter územního řízení a obecné postupy při rozhodování o umisťování staveb, neboť je nemyslitelné, aby stavba takového charakteru, jakou je stanice metra Černý most, nebyla umístěna do území samostatným územním rozhodnutím, s tím, že v tomto směru žalobci odkázali na obsahové náležitosti územního rozhodnutí dle vyhlášky č. 85/1976 Sb. Navíc veškeré komunikace a dopravní zařízení, které byly rozhodnutím o umístění stavby OS ČM II umístěny do území jako technická vybavenost nutná pro zajištění provozu staveb, jsou taxativně uvedeny v jeho písemném vyhotovení. [ulice] úřad shodně v tomto územním rozhodnutí výslovně zmiňuje, že v případě budování dalších objektů v územním rozhodnutí neuvedených bude třeba pro ně předložit nový návrh. Na stavbu„ IV. provozního úseku trasy metra B (dále jen„ IV. PÚMB“)“ (vč. jednotlivých stanic metra) bylo vydáno samostatné územní rozhodnutí, a to rozhodnutí o umístění stavby„ IV. PÚMB“ ze dne 31.7.1989, č.j. 5849/89-ADI. Toto územní rozhodnutí bylo stavebním úřadem následně dodatečně zčásti nahrazeno rozhodnutím o umístění stavby„ IV. PÚMB“ ze dne 7.5.1998, č.j. 135487/97, S/Vo. Rozhodnutí o umístění stavby OS ČM II bylo následně stavebním úřadem v roce 1989 v určitých částech změněno, a to rozhodnutím o umístění stavby„ OS ČM II [obec a číslo] –změna“ ze dne 25.8.1989, č.j. 9123/89-S (dále též jen„ změnové rozhodnutí o umístění stavby OS ČM II“), kdy byla změněna severní hranice obytného souboru a bylo jím zejména reagováno na navrženou realizaci koncové stanice trasy metra B. Ve změnovém rozhodnutí o umístění stavby OS ČM II je explicitně uvedeno, že stanice ani trasa metra IV.B nejsou součástí tohoto územního rozhodnutí. Rozhodnutím o umístění stavby OS ČM II ani jeho následnou změnou tedy nebyla a ani nemohla být umístěna stavba stanice metra či objekty s ní související. Části pozemků [číslo] a [číslo], na kterých se dnes nachází jakékoliv stavby či terénní úpravy související se stavbou stanice metra Černý most, neslouží účelu, pro který byly pozemky vyvlastněny. K tomu doložili tyto dokumenty: Rozhodnutí o umístění stavby„ IV. PÚMB“ ze dne [datum], projektová dokumentace k rozhodnutí o umístění stavby„ IV. PÚMB“ ze dne [datum], rozhodnutí o umístění stavby„ IV. PÚMB“ ze dne [datum], projektová dokumentace k rozhodnutí o umístění stavby„ IV. PÚMB“ ze dne [datum], rozhodnutí o umístění stavby„ OS ČM II. [obec a číslo] –změna“ ze dne [datum]. K názoru odvolacího soudu ohledně dnešního skutečného využití pozemků a potenciálního chápání předmětných pozemků jako určité součásti areálu OS ČM žalobci uvedli, že zejména některé části pozemku 232 (odpovídající odňatým pozemkovým rolím č. PK 581 a PK 582) funkčně nijak nesouvisí s tímto obytným souborem, a stejně tak na nich nejsou postaveny žádné stavby s ním spojené, v důsledku čehož dnes neslouží původnímu účelu vyvlastnění. Relevantní části pozemku [číslo] (odpovídající odňatým pozemkovým rolím č. PK 581 a PK 582 -1. část ohraničená ulicemi [ulice], [ulice] a [ulice], 2. část umístěná severně od ulice [ulice]; dále jen„ relevantní části pozemku [číslo]“) dnes tvoří pouze holou plochu na okraji sídliště, která není nijak funkčně využívána a je zcela evidentní že žádným způsobem neslouží veřejnému zájmu. Pokud jde o samotný pojem areálu, poukázali na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2841/2015. Relevantní části pozemku [číslo] však do OS ČM, který lze ve smyslu výše uvedeného rozhodnutí označit za areál, zahrnout nelze, neboť ty nejsou nijak funkčně provázány s pozemky či stavbami OS ČM. Funkční celek s tímto obytným souborem ani tvořit nemohou, neboť je zde dle výše uvedeného rozhodnutí vyžadováno, aby se jednalo o pozemky přilehlé tvořící se zastavěnými pozemky souvislý celek bez významnějšího přerušení. Takovéto požadavky mohou splňovat například drobnější pozemky přilehlé obytným budovám, na kterých je umístěno příslušenství k těmto budovám (např. odpadní kontejnery) a které nejsou od stavebních pozemků odděleny např. pozemní komunikací. V daném případě však relevantní části pozemku [číslo] jsou od areálu OS ČM odděleny pozemní komunikací (ulice [ulice] a [ulice]) a s tímto obytným souborem nesou ani jinak funkčně propojeny. Dále žalobci poukázali na podstatu institutu vyvlastnění s tím, že relevantní části pozemku [číslo] dnes žádnému veřejnému zájmu neslouží, v důsledku čehož neslouží ani původnímu účelu vyvlastnění. Nejvyšší soud pak ve svém usnesení sp. zn. 28 Cdo 2841/2015 připouští možnost vyhotovení geometrického plánu za účelem vydání nezastavěných pozemků oprávněným osobám. Dále se žalobci vyjádřili k otázce vzniku tzv. holého vlastnictví. Dle platného územního plánu jsou relevantní části pozemku [číslo] územním plánem označeny jako plochy SV-H (zastavitelné –všeobecně smíšené). [příjmení] [jméno] definuje textová část územního plánu jako území sloužící pro umístění polyfunkčních staveb nebo kombinaci monofunkčních staveb pro bydlení, obchod, administrativu, kulturu, veřejné vybavení, sport a služby všeho druhu, kde žádná z funkcí nepřesáhne 60 % celkové kapacity území vymezeného danou funkcí, přičemž jejich funkční využití je zde podrobněji rozvedeno. Relevantní části pozemku [číslo] jsou tak určeny k zástavbě a jejich dalšímu funkčnímu využití. Žalobcům by tak jejich vydáním nemohlo vzniknout tzv. holé vlastnictví. Relevantní části pozemku [číslo] jsou aktuálně nijak nevyužívanými plochami, které neslouží původnímu účelu vyvlastnění, kterým byla výstavba OS ČM II, a původní veřejný zájem vedoucí k vyvlastnění těchto pozemků již odpadl. Zároveň tyto části pozemku netvoří s tímto obytným souborem areál či funkční nebo jinak souvislý celek. Skutečnost, že předmětné pozemky dnes trvale neslouží účelu, pro který byly vyvlastněny, podporuje také fakt, že některé jejich části jsou ze strany [anonymizováno] či [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] (dále jen„ [anonymizováno] [obec a číslo]“) pronajímány třetím osobám či dochází k jiným dispozicím s těmito pozemky v rozporu s účelem vyvlastnění. Z přehledu smluv uzavřených HMP v souvislosti s předmětnými částmi pozemku [číslo] vyplynulo, že tyto části pozemku jsou ze strany [anonymizováno] ne zřídkakdy pronajímány s nájemným dosahujícím částek v řádech desítek tisíc korun. Rovněž na předmětných částech pozemků dochází k pravidelnému provozování a pořádání farmářských trhů. V roce 2016 k jejich pořádání docházelo na základě smlouvy k realizaci farmářských trhů, která byla schválena usnesením rady [anonymizováno] [obec a číslo] ze dne 25.1.2016, [číslo] RMČ/2016. V roce 2017 pak byla za tímto účelem uzavřena smlouva k provozování farmářských trhů ze dne [datum], za níž [anonymizováno] [obec a číslo] inkasovala částku 100.000 Kč Ústavní soud ČR i Nejvyšší soud ČR se pak pravidelně ve svých rozhodnutích vyjadřují v tom smyslu, že pokud povinná osoba pronajímá nemovitosti, které byly v její prospěch vyvlastněny, neužívá tyto nemovitosti k původnímu účelu vyvlastnění, nedochází tím k realizaci kdysi aprobovaného veřejného zájmu a nic tak nemůže bránit jejich vydání restituentům. Jestliže jsou tedy předmětné pozemky, vyvlastněné za účelem výstavby OS ČM II, dnes (byť zčásti) pronajímány a či jinak využívány za účelem hospodářského zisku ve prospěch [anonymizováno] či [anonymizováno] [obec a číslo], je zřejmé, že nejsou využívány ve veřejném zájmu a v souladu s účelem vyvlastnění K tomu žalobci doložili tyto dokumenty: Přehled smluv uzavíraných TSK [anonymizováno] [právnická osoba], přehled smluv uzavíraných [anonymizováno], přehled smluv uzavíraných spol. [právnická osoba] na základě souhlasu MHMP, smlouva k realizaci farmářských trhů – koncept, usnesení rady [anonymizováno] [obec a číslo] ze dne [datum], smlouva k provozování farmářských trhů ze dne [datum].

10. V podání ze dne [datum] žalobci k dokumentu předloženém účastníkem [příjmení]„ Vysvětlivky ČCÚ a MF ČSR k některým ustanovením vyhlášky č. 43/1969 Sb., o cenách staveb v osobním vlastnictví a o náhradách při vyvlastnění nemovitostí“ (dále též jen„ Vysvětlivky k vyhlášce“), uvedli, že tyto nejsou nikterak datovány a nelze tak určit, zda nebyly například následně jiným dokumentem derogovány, a není je tak možné považovat za závazné či vynutitelné. Dále uvedli, že Vysvětlivky k vyhlášce nejsou vydány ve formě zákona ani jiného právního předpisu, jsou nikterak blíže specifikovaným dokumentem, který by měl údajně interpretovat podzákonnou normu, kterou byla vyhláška č. 43/1969 Sb., o cenách staveb v osobním vlastnictví a o náhradách při vyvlastnění nemovitostí. Dle žalobců tak vysvětlivky k vyhlášce nejsou obecně závazné a nelze k nim přihlížet při oceňování předmětných nemovitostí. Dle žalobců je pak znalecký posudek vypracovaný Ing. [příjmení], který je opatřen znaleckou doložkou, dostatečně relevantním podkladem pro ocenění předmětných nemovitostí, na čemž Vysvětlivky k vyhlášce, které nejsou datovány a ani vydány formou podzákonného právního předpisu, nemohou ničeho změnit.

11. V podání ze dne [datum] účastník [příjmení] souhlasil se závěrem odvolacího soudu, že v dané věci nedošlo k naplnění restitučního titulu dle ust. § 6 odst. 1 zákona o půdě, neboť předmětný podíl byl vyvlastněn za náhradu za účelem výstavby sídliště [část obce] a tomuto účelu slouží dodnes. Je přitom nerozhodné, jaký konkrétní účel byl předmětným pozemkům přisouzen v původním územním rozhodnutí, neboť tento byl v průběhu let několikrát změněn (a není vyloučeno, že k dalším změnám dojde i v budoucnu). Rozhodné je, že byly vyvlastněny za obecným účelem výstavby sídliště, jehož jsou nyní funkční součástí. Účastník v této souvislosti poukázal na závěr vyslovený v usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 159/03 (citovaný např. v nálezech Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 581/14 či sp. zn. III. ÚS 1961/15), dle něhož:„ město je živoucí, dynamicky se vyvíjející útvar, přičemž není nijak překvapivé, že jednotlivé funkce pozemků, funkčně navazujících na bytové komplexy, se v průběhu času proměňují“. K tomu k důkazu navrhli tyto dokumenty: Rozhodnutí Útvaru hlavního architekta [anonymizováno] [obec] (dále jen„ ÚHA HMP“) o umístění stavby č.j. 4595/82 ze dne 21. 4. 1983 včetně situace, rozhodnutí ÚHA HMP o umístění stavby (změna) č.j. 9123/89 ze dne 25. 8. 1989 včetně situace, rozhodnutí ÚHA HMP o umístění stavby č.j. 5849/89 ze dne 31. 7. 1989 včetně situace, rozhodnutí MHMP o umístění stavby (změna) č.j. 135487/97 ze dne 7. 5. 1998 včetně situace.

12. V podání ze dne [datum] žalobci doplnili tyto dokumenty: Znalecký posudek [celé jméno znalce] [číslo] ze dne [datum], geometrický plán pro rozdělení pozemku [číslo] 2018 ze dne [datum], odborné stanovisko [titul] [celé jméno svědka] ze dne [datum].

13. Při jednání dne [datum] žalobci uvedli, že skutečnost, že dané pozemky neslouží účelu, pro který byly vyvlastněny, vyplývá i ze znaleckých posudků a odborného posouzení kanceláře, která plánovala celé dané území, kdy pozemky nebyly využity k původnímu záměru, tj. na vystavění celého sídliště, kdy z důvodu společenských změn k tomu nedošlo, celý předmět se nevyčerpal a pozemky jsou dnes nevyužité. Výstavba sídliště byla dávno dokončena a pouze se změnily parametry, protože se zmenšila výstavba sídliště, pozemky leží ladem (sp. zn. I. ÚS 159/03). [příjmení] žádnou konkrétní funkci neplní. Cena je v hrubém rozporu i s tehdejšími cenami.

14. V podání ze dne [datum] žalobci uvedli, že geometrický plán [číslo] 2018 byl zpracován proto, aby na jeho základě mohl být v daném řízení vydán rozsudek, kterým by byly tímto geometrickým plánem nově vymezené pozemky (respektive jejich podíly) přikázány do vlastnictví žalobců.

15. Při jednání ve věci dne [datum] žalobci změnili žalobní petit, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno, kdy požadovali určení vlastnictví pouze ve vztahu k částem pozemku KN [číslo] označeným dle geometrického plánu [číslo] 2018 parc. [číslo] s tím, že zároveň setrvali na původním znění žalobního petitu v tom směru, že se nahrazuje předmětné rozhodnutí pozemkového úřadu v celém rozsahu. Soud tuto změnu připustil.

16. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

17. Dne 6.8.2014 pod č.j. PÚ 1535/92/13 rozhodl SPÚ tak, že žalobce a/ k id. 1/8 a žalobkyně b/ k id. 1/8 nejsou spoluvlastníky shora citovaných nemovitostí. Dle odůvodnění tohoto rozhodnutí předmětem rozhodnutí je podíl jedné čtvrtiny původně náležející [celé jméno žalobce] [celé jméno žalobce] v průběhu správního řízení dne [datum] zemřel a podle usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 č.j. 13 D 558/2002-39 ze dne 29.10.2002 jsou jeho dědici syn [celé jméno žalobce] dcera [celé jméno žalobkyně]. Vlastnický podíl jedné čtvrtiny pozemků č. dle PK 581 – role a 582 – role, k.ú. [příjmení], nyní [část obce], původně náležející [celé jméno žalobce] přešel do vlastnictví státu na základě rozhodnutí o vyvlastnění Odboru VKHSaO MNV v [obec a číslo] [část obce] č.j. 2233/83 ze dne 21.12.1983. Parcely č. dle PK 581 a 582 byly vyvlastněny spolu s dalšími ve prospěch čs. státu zastoupeného VHMP-VS pro výstavbu OS ČM II. Dne [datum] byl VHMP vydán pod č.j. Ú/VK/V/ČMII [číslo] příkaz adresovaný [anonymizováno] spořitelně, [ulice] [číslo] [obec a číslo], k proplacení částky [číslo] pro pana [jméno] [celé jméno žalobce], jako náhrada za podíl jedné čtvrtiny na vyvlastněných pozemcích stanovená podle vyhl. č. 43/1969 Sb. Pozemky č. dle PK 581 a 582 k.ú. [příjmení] nyní [část obce] jsou součástí areálu sídliště [část obce]. Rozhodnutí o umístění stavby„ Obytný soubor [část obce] II.“ bylo vydáno ÚHA [anonymizováno] dne 21.4.1983 pod č.j. 4595/82. Rozhodnutím odboru energetiky, dopravy a zemědělství ONV v [obec a číslo] ze dne 8.2.1988 zn. PÚ/PF/P [číslo] byly dotčené pozemky trvale odňaty ze zemědělského půdního fondu pro výstavbu sídliště [část obce] II – 4. stavba. [ulice] povolení na uvedenou stavbu bylo vydáno odborem výstavby Obvodního národního výboru (dále jen„ ONV“) v [obec a číslo] dne 24.9.1990 pod zn. Výst/3412/20. Při obhlídce místa byly zjištěny následující skutečnosti: Pozemky, resp. jejich části č. dle KN [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] jsou zastavěny bytovými objekty, chodníky a mezi chodníky jsou úzké, travnaté plochy. Parcela č. dle KN [číslo] je manipulační plocha. Parcela č. dle KN [číslo], resp. její část zasahující do výše uvedených parcel č. dle PK 581 a 582 je součástí komunikací [ulice] a [ulice], na části této parcely je veřejná zeleň s technickou vybaveností (větrací šachty). Podle vyjádření Magistrátu [anonymizováno] [obec] (dále jen„ [anonymizováno]“) se na tomto pozemku nacházejí větrací šachty a nouzové únikové cesty kolektorů, které musejí být z hlediska bezpečnostních předpisů volně přístupné s tím, že je to pozemek bezprostředně související s okolními stavbami a tvoří s nimi jeden funkční celek s poukazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, ve které tento soud připouští existenci překážky zastavěnosti ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c/ zákona i v případě ploch souvisejících a nutných k provozu obytných budov, jež tvoří areál sídliště. HMP je povinnou osobou ve smyslu § 5 odst. 1 zákona, neboť IROP, Inženýrská a realitní organizace [obec], která držela pozemky ke dni účinnosti zákona o půdě, byla zrušena rozhodnutím Zastupitelstva [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] ke dni [datum] a její práva a závazky přešly ke dni [datum] na jejího zřizovatele, HMP. SPÚ vycházeje z judikatury Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 3016/2012, 28 Cdo 3592/2012, 28 Cdo 3063/2012, 28 Cdo 3863/2012 a stanoviska Ústavního soudu ze dne [datum] uveřejněného na jeho internetových stránkách – Aktuálně, kdy Ústavní soud provedl test proporcionality omezení restitučního nároku v kolizi s konkrétním veřejným zájmem, kdy předmětný pozemek, jako veřejný statek, může užívat blíže neomezený počet osob. Dospěl k závěru, že pro překážku, která spočívá v realizaci veřejného zájmu, nelze restituci v naturální formě uskutečnit. Individuální užívání veřejně přístupné travnaté plochy restituenty nepřipadá v úvahu, totéž platí o držbě pozemku, ta by byla permanentně rušena. Tento skutkový a právní stav tvoří překážku vydání pozemku ve smyslu § 11 odst. 1 zákona o půdě, ač tento stav není mezi tam vypočtenými výlukami vydání uveden a připodobnit je k zastavěnosti lze pouze za použití analogie. Ústavní soud zde však považuje za nutné přijmout tuto analogickou interpretaci, a to na základě objektivního účeloslovného výkladu zákona. SPÚ uzavřel, že výstavba sídliště Černý most započala před účinností zákona s tím, že rozhodnutí vydávaná ve stavebním řízení se vztahovala na ucelené celky sídlišť, takže nelze posuzovat jednotlivé stavby v tomto celku jednotlivě, ale jako funkční celek. Pozemky č. dle PK 581 a 582 jsou již v územním plánu určeny k funkčnímu využití jako obytné a všeobecně smíšené plochy, tj. sloužící k bydlení a souvisejícímu veřejnému vybavení. Jsou zastavěny obytnými domy, chodníky, komunikacemi i technickým vybavením sídliště nezbytným pro provoz obytných staveb. V rámci výstavby sídliště došlo k trvalé změně ve využití předmětných pozemků a tato změna brání jejich zemědělskému nebo lesnímu využití. Vyvlastněné pozemky tedy slouží trvale účelu, pro který byly vyvlastněny a náhrada za jejich vyvlastnění byla vyplacena. Předmětný vlastnický podíl [celé jméno žalobce] nepřešel do vlastnictví státu žádným ze způsobů uvedených v § 6 odst. 1 zákona o půdě. Právním nástupcům žadatele nepřísluší náhrada. Toto rozhodnutí bylo doručeno žalobci a/ dne [datum] a žalobkyni b/ dne [datum] (doručenky – č.l. 80 spisu).

18. Ze spisu pozemkového úřadu k rozhodnutí č.j. PÚ 1535/92/13 soud zjistil následující skutečnosti: Z výpisu z pozemkové knihy pro katastrální území Chvaly, č. knihovní vložky 12, soud zjistil, že pozemky PK parc. [číslo] byly zapsány v druhu role a ve spoluvlastnictví (každý s podílem ) [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení]. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 29.10.2002, č.j. 13 D 558/2002-39 (právní moc dne [datum]) ve věci dědictví po [celé jméno žalobce], [datum narození], zemř. [datum], vyplývá, že žalobce a/ a žalobkyně b/ jsou dědici zemř. [celé jméno žalobce]. Dle zápisu o odevzdání a převzetí staveniště pro 4. stavbu sídliště [část obce] II sepsaného dne [datum] byli přítomni zástupci dodavatele IPS [obec] s.p., ČKD a VSP s tím, že investor předává staveniště pro stavbu sídliště [část obce] II a dodavatel IPS toto staveniště přejímá za stanovených podmínek. Dle zápisu ze dne [datum] byl předán a převzat objekt [číslo] skrývka ornice a [číslo] - odvoz ornice na 4. stavbu sídliště [část obce] II v [obec a číslo] s tím, že stavební povolení bylo vydáno OV ONV 9 dne [datum], jako datum zahájení prací je uvedeno [datum] a jako datum dokončení je uvedeno [číslo], IPS předává a investor Výstavba sídlišť přejímá výše uvedené objekty za blíže uvedených podmínek. Dle denního záznamu stavby - listu [číslo] je u data [datum] uvedeno:„ Dnešního dne byly zahájeny stavební práce na kanalizaci dešťové [číslo] a splaškové [číslo]“ Barevné fotografie zobrazují předmětné pozemky a kolektory. Dle výřezu z výkresu územního plánu, legendy a regulativů funkčního uspořádání jsou žalované pozemky součástí funkčních ploch DH (plochy a zařízení hromadné dopravy osob, parkoviště P+R), SV-H (všeobecně smíšené) a OB-H (čistě obytné) s tím, že plocha SV je definována jako území sloužící pro umístění polyfunkčních staveb nebo kombinaci monofunkčních staveb pro bydlení, obchod, administrativu, kulturu, veřejné vybavení, sport a služby všeho druhu, kde žádná z funkcí nepřesáhne 60 % celkové kapacity území vymezeného danou funkcí.

19. Dle rozhodnutí MNV v [obec a číslo] - [část obce] ze dne [datum] byl na ústním jednání dne [datum] projednán návrh VS VHMP, [ulice a číslo], [obec a číslo], ze dne [datum] na vyvlastnění mj. parcel 581, 582 v k.ú. [část obce] určené pro stavbu OS ČM II s tím, že na základě výsledků vyvlastňovacího řízení bylo rozhodnuto o vyvlastnění mj. těchto pozemků ve prospěch čs. státu zastoupeného VHMP-VS pro výstavbu OS ČM II s tím, že za vyvlastněné pozemky přísluší podle § 15 odst. 1 vyhl. č. 43/1969 Sb. náhrada ve výši, a to [celé jméno žalobce] celkem za všechny pozemky [číslo] Kčs, z toho za id. 2.596,80 Kč s tím, že náhradu uhradí vyvlastňovaným VS-VHMP do 1 měsíce od právní moci tohoto rozhodnutí s tím, že s užíváním vyvlastněného pozemku pro účel, pro který byl vyvlastněn, musí být započato nejpozději do [datum]. V odůvodnění tohoto rozhodnutí je uvedeno, že předmětné pozemky jsou podle územního rozhodnutí vydaného ÚHA HMP ze dne [datum] určeny ke stavbě OS ČM II. Nezbytnost rozsahu vyvlastnění posuzoval stavební úřad na podkladě územního rozhodnutí a předloženého geometrického plánu. Právo bylo nutno odejmout v celém rozsahu, protože pouze jeho omezením není možno dosáhnout účelu, pro který se vyvlastňuje. Náhrada za vyvlastněné pozemky byla určena v souladu s § 15 odst. 1 zák. č. 43/1969 Sb., protože se jedná o pozemky v nezastavěné části obce.

20. Dopisy Výstavby [anonymizováno] [obec] - Výstavba sídlišť (dále jen„ VHMP-VS“) ze dne [datum] a [datum] doručenými dne [datum] a [datum] byl [celé jméno žalobce] (id. 1/4) vyzván k uzavření dohody o převodu nemovitostí v k.ú. [část obce]. Dopisem ze dne [datum] VHMP –VS požádala MNV [obec a číslo] [část obce] o vydání rozhodnutí o vyvlastnění ve vztahu k předmětným pozemkům s tím, že vlastníci byli doporučenými dopisy vyzváni k uzavření dohod o přenechání nemovitostí do správy čsl. státu, avšak ve stanovené lhůtě nabídku kupní smlouvy neakceptovali. Dopisem MNV v [obec a číslo] - [část obce] ze dne [datum] adresovaným mj. [celé jméno žalobce] bylo oznámeno zahájení vyvlastňovacího řízení a současně nařízeno projednání návrhu na vyvlastnění předmětných parcel u ústního jednání dne [datum] na odboru VKHSaO MNV v [obec a číslo] – [část obce] s tím, že účastníci vyvlastňovacího řízení mohou své námitky proti vyvlastnění uplatnit nejpozději při tomto jednání. Dle protokolu sepsaného v kanceláři odboru VKHSaO MNV v [obec a číslo] - [část obce] dne [datum] byli přítomni za MNV [část obce] paní [příjmení] a za VS- VHMP JUDr. [příjmení] s tím, že k jednání, ač řádně přizváni písemnou pozvánkou, se nedostavili mj. [celé jméno žalobce] [anonymizováno] [celé jméno žalobce], kdy předmětem jednání je návrh VS [anonymizováno] [obec a číslo] ze dne [datum] na vyvlastnění mj. parcel 581 a 582 v k.ú. [část obce]. Dnem [datum] je datován příkaz k proplacení VHMP-VS, a to podle vyvlastňovacího rozhodnutí ze dne [datum], s tím, že prostřednictvím Státní spořitelny má být panu [celé jméno žalobce] vyplaceno celkem 2.596,80 Kč s tím, že příkaz má být zaslán na vědomí panu [celé jméno žalobce].

21. K dotazu soudu, zda a kdy byla [anonymizováno] spořitelnou vyplacena částka 5.193,60 Kč dle přiloženého příkazu k proplacení, [právnická osoba] přípisem ze dne [datum] sdělila (č.l. 57 spisu), že veškerá spisová a účetní dokumentace vztahující se k této záležitosti byla již skartována, když uschovací lhůta byla tehdy 5 let.

22. Z rozhodnutí ÚHA HMP o umístění stavby ze dne [datum] vyplývá, že ÚHA [anonymizováno] posoudil návrh investora VHMP-VS [obec a číslo], [ulice a číslo], na umístění stavby„ OS ČM II“ a rozhodl tak, že mj. na pozemku [číslo] v k.ú. [část obce] se umísťuje stavba„ OS ČM II“, jak je zakresleno v situačním plánu s tím, že předmětem rozhodnutí jsou veškeré budovy obytné a veškeré objekty občanské vybavenosti a dále veškerá technická vybavenost nutná pro zajištění provozu novostaveb – komunikace a dopravní zařízení a inženýrské sítě …V případě budování dalších objektů v územním rozhodnutí neuvedených, bude třeba pro ně předložit nový návrh. Nedílnou součástí tohoto rozhodnutí byla situace týkající se OS ČM II – 4. stavba z března 1983.

23. Z rozhodnutí ÚHA HMP ze dne [datum] vyplývá, že dne [datum] vydáno rozhodnutí o umístění stavby OS ČM II. týkající se mimo jiné pozemku [číslo] v k.ú. [část obce], které nabylo právní moci, s tím, že z podnětu investora VHMP-VS nahrazuje ÚHA [anonymizováno] vydané územní rozhodnutí tímto novým rozhodnutím o umístění stavby OS ČM II s tím, že se mj. mění severní hranice obytného souboru a tím i hranice 4. stavby, která je jeho součástí, větší část občanské vybavenosti bude přesunuta na severní okraj stavby do přímého styku s koncovou stanicí metra trasy IV. B. s tím, že stanice ani trasa metra IV. B nejsou součástí tohoto ÚR. Toto územní rozhodnutí se bude týkat zde blíže specifikovaných pozemků nebo jejich částí, kdy ve výčtu je uveden i pozemek 232 v k.ú. [část obce]. V odůvodnění tohoto rozhodnutí je uvedeno, že VHMP-VS požádal o změnu rozhodnutí o umístění stavby OS ČM II-4. stavba, protože došlo k návrhu prodloužení trasy IV B na ČM II a tím ke změně dopravního napojení MHD a přesunu občanské vybavenosti. Nedílnou součástí tohoto rozhodnutí byla situace týkající se stavby [část obce] II – 4. stavba z dubna 1989.

24. Dle rozhodnutí Odboru energetiky, dopravy a zemědělství ONV v [obec a číslo] ze dne [datum] se odnímá podle § 14 zák. č. 53/1966 Sb. ve znění zák. č. 75/1976 Sb. o ochraně ZPF zemědělská půda k zemědělské výrobě trvale od [datum] pro výstavbu sídliště [část obce] II – 4. stavba s tím, že odnětí se týká mj. pozemku parc. [číslo] role v k.ú. [část obce].

25. Rozhodnutím Odboru výstavby ONV v [obec a číslo] ze dne [datum] bylo vydáno stavební povolení na stavbu [část obce] II - 4. stavba KBV, která bude realizována na pozemcích [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] v k.ú. [část obce] s tím, že stavba spočívá ve vybudování 15 bytových objektů, 2x MŠ 120, prodejen potravin, restaurace se službami a prodejnami, úřadovna VB, obj. techn. služeb, nepotravinářské provozovny, úkryt CO s mírovým využitím jako garáž a technická vybavenost. Jako lhůta výstavby je uvedeno 65 měs zah. [číslo] – dok. [číslo].

26. Rozhodnutím Odboru výstavby Obvodního úřadu v Praze 9 ze dne [datum] (č.l. 120 spisu) bylo vydáno stavební povolení na dočasnou stavbu zařízení staveniště pro 4. stavbu sídl. [část obce] II.

27. Dne [datum] Odbor výstavby [anonymizováno] úřadu městské části [obec a číslo] k návrhu investora Telecom vydal kolaudační rozhodnutí, kterým bylo povoleno užívání areálu ATÚ Č. [obec] II, který byl vybudován na pozemku [číslo]. Rozhodnutím Místního úřadu městské části [obec a číslo], Odboru výstavby, ze dne [datum] bylo k žádosti stavebníka HMP o povolení změny stavby„ stavba 4. sídliště ČM II“ obj. OV 4F a OV 4G před jejím dokončením umístěné na části pozemku [číslo] byla změna této stavby před jejím dokončením povolena ve stanoveném rozsahu s tím, že lhůta k dokončení celé stavby, včetně povolené změny byla stanovena do [datum].

28. Kolaudačním rozhodnutím Místního úřadu městské části [obec a číslo], Odboru výstavby, ze dne [datum] bylo povoleno užívání bytového domu č. obj. 06-OV 4G na 4. stavbě sídl. ČM II. Kolaudačním rozhodnutím Místního úřadu městské části [obec a číslo], Odboru výstavby, ze dne [datum] bylo povoleno užívání bytového domu č. obj. 10 OV 4 F na 4. stavbě sídl. ČM II.

29. Dne [datum] Odbor výstavby Obvodního úřadu městské části [obec a číslo] vydal kolaudační rozhodnutí, podle něhož pověřený investor podal dne [datum] návrh na vydání kolaudačního rozhodnutí mj. pro objekty [číslo] a [číslo] na 4. stavbě sídl. ČM II, pro kterou bylo vydáno stavební povolení dne [datum] s tím, že tímto rozhodnutím se povoluje užívání mj. obj. [číslo] – kolektor - stavební část K4 a [číslo] - 1. část stav. kolektoru K4, v odůvodnění rozhodnutí je uvedena skutečná lhůta výstavby [číslo] – [číslo].

30. Situace z května 1996 vztahující se k akci [část obce] II – 4. stavba znázorňuje bytový objekt OV 4 – F, G.

31. Z rozhodnutí ÚHA HMP ze dne 31.7.1989, č.j. 5849/89-ADI, soud zjistil, že bylo rozhodnuto o umístění stavby IV. PÚMB s tím, že uvedená liniová stavba se umísťuje mj. na k.ú. [část obce] s tím, že nedílnou součástí tohoto rozhodnutí je mj. koordinační situace s vyznačením vlastní stavby. O odůvodnění rozhodnutí je uvedeno datum zahájení výstavby [číslo], datum ukončení výstavby 1996, datum zahájení provozu 1995 s tím, že předchozí souhlas s odnětím pozemků v rozsahu dle potvrzených situací mj. k.ú. [část obce] ze zemědělského půdního fondu (ZPF) vydal OVLHEZ NVP dne 27.6.1989 pod č.j. 1201/89/Ka-37. Nedílnou součástí tohoto rozhodnutí byla situace týkající se stavby IV. PÚMB.

32. Z rozhodnutí MHMP, odboru územního rozhodování, ze dne [datum], zn. [číslo], soud zjistil, že dne [datum] bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby IV. PÚMB pro DP s tím, že k návrhu DP se toto nahrazuje novým rozhodnutím o umístění stavby s tím, že nad provozním úsekem metra v prostoru mezi stanicemi [ulice] zahrada a [část obce] vč. stanic a v prostoru mezi ul. [ulice] a [ulice] v [obec a číslo], k.ú. Černý most, se umísťuje stavba tvořená objekty RZ, C, O, L, I a CM dále blíže specifikovanými s tím, že navíc bude dotčen mj. pozemek [číslo] v k.ú. [část obce] – pro napojení inž. sítí dle zákresu v situačních výkresech. Nedílnou součástí tohoto rozhodnutí byla situace týkající se akce Trasa [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] pro změnu ÚR z [datum].

33. Z kopie katastrální mapy s orientačním zákresem stavu pozemkové držby podle pozemkového katastru (PK) a evidence nemovitostí k [datum] (EN) ze dne [datum] vyplývá, že původní parcely PK 581 a 582 v k.ú. [příjmení], resp. parcela EN [číslo] v k.ú [část obce], jsou v současné době v katastru nemovitostí vedeny jako části parcel [číslo]. Z kopie katastrální mapy s orientačním zákresem stavu pozemkové držby podle pozemkového katastru (PK) ze dne [datum] vyplývá, že parcela [číslo] zanikla sloučením do parcely [číslo].

34. Z informace o pozemcích v k.ú. [část obce] vyplývá tento druh pozemku, způsob využití či stavba na pozemku: parc. [číslo] – ostatní plocha, jiná plocha, [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří se stavbou [adresa] - zastavěná plocha a nádvoří se stavbou [adresa] - zastavěná plocha a nádvoří se stavbou [adresa] – ostatní plocha, ostatní komunikace, [číslo] – ostatní plocha, jiná plocha, [číslo] – ostatní plocha, manipulační plocha, [číslo] – ostatní plocha, jiná plocha, [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří se stavbou [adresa] - zastavěná plocha a nádvoří se stavbou [adresa] - zastavěná plocha a nádvoří se stavbou [adresa] s tím, že všechny pozemky jsou ve vlastnictví HMP. Z listiny vyhledání parcely soud zjistil, že parcela [číslo] v k.ú. [část obce] nebyla v katastru nemovitostí nalezena.

35. Z leteckých snímků vyplývá stav předmětných pozemků k [datum], [datum] a [datum].

36. Ortofotomapa zobrazuje využití předmětných pozemků.

37. Katastrální mapa zobrazuje intravilán obce Horní Počernice. Dle informace z webu k heslu„ [příjmení]“ [příjmení] jsou bývalá vesnice, dnes západní část čtvrti [část obce] a městské části [obec a číslo] [územní celek]. Na základě návrhu z roku 1941 a souhlasu obcí z [datum] nařídil okresní úřad [obec] k [datum] připojení obcí [příjmení] a [obec] (včetně [obec]) k městysi [část obce] [část obce] se poté roku 1969 staly městem a to bylo roku 1974 připojeno k [obec].

38. Mapa technického využití území a Informativní mapy sítí zobrazují kolektor na předmětných pozemcích. Barevné fotografie zobrazují vyústění kolektoru na předmětném pozemku (PK 582 – viz též geometrický plán [číslo] 2014).

39. Soutisk mapy PK a KN (č.l. 305 spisu) zobrazuje orientační zákres hranic PK parcel – dříve k.ú. [příjmení] do mapy KN a je na něm vyznačena parcela KN [číslo].

40. Dle informace MHMP, Odboru rozvoje a financování dopravy, o charakteru komunikací ležících na pozemcích dle PK parc. [číslo] v k.ú. [příjmení] ze dne [datum] na pozemku parc. [číslo] se nachází veřejně přístupná účelová komunikace (autobusový terminál, který byl vybudován při výstavbě konečné stanice metra B [část obce]). Navazující část odstavných ploch je ve správě [právnická osoba] Na pozemku parc. [číslo] se nachází komunikace [ulice], [ulice], [ulice] a [ulice], kdy se jedná o místní komunikace III. třídy. Majetkovou správu na těchto komunikacích vykonává TSK [anonymizováno] [obec]. Na zbylé části tohoto pozemku se nachází veřejně přístupné účelové komunikace a zeleň, která není zelení komunikační. Na pozemcích parc. [číslo] se nachází parkovací stání, která jsou součástí komunikace [ulice]. Na pozemku parc. [číslo] se nachází chodníky, parkovací zálivy a komunikační zeleň, které jsou součástí komunikací [ulice], [ulice] a [ulice], kdy se jedná o místní komunikace III. třídy. Na pozemcích parc. [číslo] se žádné stavby komunikací nenacházejí. Na pozemku parc. [číslo] se nachází samostatný chodník, jedná se o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, vlastník ani majetkový správce není znám. Na jihovýchodní části tohoto pozemku se nachází zeleň, která není zelení komunikační. Na severní a západní části pozemku parc. [číslo] se nachází samostatný chodník, jedná se o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, vlastník ani majetkový správce není znám, na zbylé části pozemku se nachází přímá připojení nemovitostí a zeleň, která není zelení komunikační. Dle sdělení MČ [obec a číslo], Odbor výstavby, ze dne [datum] (č.l. 97 spisu) na pozemku parc. [číslo] se nachází vstup do metra, inženýrské sítě, sadové úpravy, opěrná zeď terminálu metra a s největší pravděpodobností i kolektor (informaci o něm podá MHMP, odbor evidence a správy majetku, a [ulice] podnik hl. m. [obec]), na pozemcích parc. [číslo] se nacházejí bytové domy [adresa], na pozemcích parc. [číslo] se nacházejí přístupy k bytovým domům, parkoviště a zeleň, na pozemku parc. [číslo] se nacházejí přístupy k bytovým domům a zeleň, na pozemku parc. [číslo] se nachází autobusový terminál, terminál metra, inženýrské sítě a s největší pravděpodobností i kolektor (informace o něm podá MHMP, odbor evidence a správy majetku, a DP hl. m. [obec]), na pozemku parc. [číslo] se nachází chodník kolem bytového domu, přístup do vnitrobloku bytových domů a ke kurtům, pozemek parc. [číslo] neexistuje s tím, že stavební úřad nearchivuje doklad, ze kterého by vyplývalo, kdy bylo započato s výstavbou na jednotlivých pozemcích, ale v roce 1990 již stavba po etapách probíhala, bližší informace by mohl podat MHMP, odbor evidence a správy majetku. Dle sdělení Dopravního podniku [anonymizováno] [obec], akciová společnost (dále jen„ DP“), ze dne [datum] (č.l. 102, 103 spisu) ohledně umístěných kolektorů, které evidují na pozemcích parc. [číslo] v k.ú. Černý most, kdy kolektorem rozumí prostor (typicky podzemní), kde se sbíhají trasy různých kabelových vedení, popř. jiných inženýrských sítí a pokračují dále ve společné trase, na pozemku parc. [číslo] se nachází kolektor, který však není ve vlastnictví DP a pravděpodobně vznikl společně s výstavbou bytového sídliště v této lokalitě, které bylo realizováno dříve, než samotná stanice Černý most. Vzhledem k tomu, že DP nebyl investorem této výstavby, nemá k dispozici příslušné dokumenty k doložení. V tomto kolektoru, který je v rámci přílohy vyznačen v ortofotomapě, však vede částečně i kabelové vedení (22 kV) ve vlastnictví DP. Na pozemku parc. [číslo] se kolektory nenacházejí, nicméně je zde vedena vzduchotechnika podzemním kanálem, který vyúsťuje v pravidelných úsecích na povrch (poblíž laviček na autobusovém nástupišti). Dále je zde vedeno i přívodní kabelové vedení 22kV, které je však vedeno mimo kolektor. Oba typy vedení (kabel 22kV i vzduchotechnika) jsou vyznačeny v přiloženém zákresu. Výstavba těchto objektů probíhala souvislosti s realizací samotné stanice Černý most, na kterou bylo vydáno stavební povolení dne [datum], přičemž samotná realizace výše uvedených objektů probíhala následovně a na tento úsek metra bylo vydáno kolaudační rozhodnutí [datum]. Ke kterému datu v mezidobí došlo k vybudování jednotlivých stavebních objektů, však nebylo možné dohledat. DP tedy neeviduje na uvedených pozemcích kolektory, které by v minulosti vybudoval, nicméně na obou pozemcích jsou umístěny inženýrské sítě ve vlastnictví DP vybudované v souvislosti s realizací stanice metra Černý most. Ke svému vyjádření přiložil mapové podklady se zákresem kolektoru na pozemku [číslo] a kabelového vedení a vzduchotechniky na pozemku [číslo].

41. Dle sdělení [anonymizováno], Odbor evidence, správy a využití majetku, ze dne [datum] (č.l. 104 spisu) v součinnosti s [právnická osoba] bylo zjištěno, že na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] se nachází kolektory. Na druhém pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] kolektorové stavby nejsou. Kolektory, [část obce] II, stavba IV., byly na daném a přilehlých pozemcích budovány v letech 1990 1994. Na základě kolaudačního rozhodnutí bylo vydáno stavební povolení odborem výstavby OÚ v [obec a číslo] dne 24.9.1990 pod č.j. Výst. 3412/90-Se s tím, že nemají k dispozici žádné sdělení, kdy bylo započato s výstavbou staveb na všech jednotlivých pozemcích. Přípisem ze dne [datum] se MHMP, Odbor územního rozvoje (č.l. 123 až 125 spisu) vyjádřil k funkčnímu využití předmětných pozemků takto: parc. [číslo] – SV-H - všeobecně smíšené s kódem míry využití území H, DU – urbanisticky významné plochy a dopravní spojení, OV- všeobecně obytné s kódem míry využití území H, OV-F- všeobecně obytné s kódem míry využití území F, OB-H-čistě obytné s kódem míry využití území H, dále je přes část pozemku navržená cyklistická trasa a přes pozemek vede hlavní tepelný napaječ a radioreléová trasa, parc. [číslo] OB-H- čistě obytné území s kódem míry využití území H, parc. [číslo] OB-H- čistě obytné území s kódem míry využití území H, parc. [číslo] OB-H- čistě obytné území s kódem míry využití území H, parc. [číslo] OB-H- čistě obytné území s kódem míry využití území H s přesahem do plochy SV – H – všeobecně smíšené území s kódem míry využití území H, dále přes pozemek vede hlavní tepelný napaječ Pražské teplárenské soustavy, parc. [číslo] OB-H- čistě obytné území s kódem míry využití území H, parc. [číslo] DH- plochy a zařízení hromadné dopravy osob, parkoviště P+R, dále přes pozemek vede optický kabel v kabelovodu a pozemek se nachází v ochranném pásmu metra, parc. [číslo] OB- čistě obytné území, parc. [číslo] OB-H- čistě obytné území s kódem míry využití území H, parc. [číslo] OB-H- čistě obytné území s kódem míry využití území H, parc. [číslo] OB-H-čistě obytné území s kódem míry využití území H, parc. [číslo] byl dne [datum] sloučen s pozemkem parc. [číslo] parc. [číslo] DH - plochy a zařízení hromadné dopravy osob, parkoviště P+R, dále přes pozemek vede optický kabel v kabelovodu a pozemek se nachází v ochranném pásmu metra, [číslo] - OB-H- čistě obytné území s kódem míry využití území H.

42. Geometrický plán vyhotovitele [příjmení] spol. s.r.o. pro rozdělení pozemku [číslo] 2014 ze dne [datum] obsahuje katastrální mapu se zákresem parcel PK 581 a 582 a kolektorů na těchto parcelách a dále vlastní geometrický plán pro rozdělení pozemku [číslo] na pozemky [číslo] – ost. pl., jiná pl., 704, 705, 706, 727 – vše ost. pl., zeleň, a dále 728, 729, 730, 731, 732 a 733 – vše zast. plocha, bez čp/če, tech. vyb., kdy se jedná o vyústění kolektorů na povrch.

43. Geometrickým plánem vyhotovitele Ing. [jméno] [příjmení] pro rozdělení pozemku [číslo] 2018 ze dne [datum] byl pozemek [číslo] rozdělen na pozemky [číslo] a dále 817, 818, 819, 820, 821 - vše ostat. pl., jiná plocha.

44. Tabulka označená Smlouvy uzavírané TSK hl. m. [právnická osoba] (dále jen TSK) – část pozemku u vstupu do metra [část obce], kde se nachází stavba komunikace ve správě TSK obsahuje seznam smluv s uvedením účelu smlouvy (vyhrazené stání, mobilní stánek, farmářské trhy), výměry (m2), čísla smlouvy, osob nájemců, doby trvání smlouvy (nejdříve od roku 2009) a celkového nájemného. Tabulka označená Smlouvy uzavírané MHMP a Tabulka označená Smlouvy uzavírané [právnická osoba], s.r.o., na základě souhlasu HMP obsahuje seznam smluv s uvedením účelu smlouvy (lunapark, dětské atrakce, akce Psí školka 2014, zahradní slavnost„ [příjmení] [příjmení]“, natáčení reklamy, KINOBUS, Lokální fórum [část obce a číslo]) výměry (m2), čísla smlouvy, osob nájemců, doby trvání smlouvy (nejdříve od roku 2010) a celkového nájemného. Usnesením Rady MČ [obec a číslo] ze dne [datum] rada vyslovila souhlas s uzavřením smlouvy k realizaci farmářských trhů pro rok 2016, která byla uzavřena mezi MČ [obec a číslo] a spolkem POD PLATANY dle přílohy [číslo] tohoto usnesení. Příloha [číslo] obsahuje koncept smlouvy k realizaci farmářských trhů, kde jsou jako smluvní strany uvedeny MČ [obec a číslo] a POD PLATANY označený dále jako [příjmení], kdy předmětem smlouvy je zajištění realizace farmářských trhů [příjmení] mj. na části pozemku [číslo], ul. [ulice] při výstupu ze zastávky Metra - [část obce], a to na části pozemní komunikace, chodník o celkové výměře 222 m2 v blíže uvedeném období v roce 2016. Ze smlouvy k provozování farmářských trhů ze dne [datum] soud zjistil, že uvedeného dne byla mezi MČ [obec a číslo] a Pod Platany z.s. označené dále jako provozovatel uzavřena smlouva, kdy předmětem smlouvy je zajištění provozování farmářských trhů provozovatelem mj. na části pozemku [číslo], ul. [ulice] při výstupu ze zastávky Metra - [část obce], a to na části pozemní komunikace, chodník o celkové výměře 222 m2 v blíže uvedeném období v roce 2017. Ze smlouvy o výpůjčce ze dne [datum] soud zjistil, že uvedeného dne byla mezi HMP zastoupeným TSK jako půjčitelem a MČ [obec a číslo] jako vypůjčitelem uzavřena smlouva o výpůjčce, jejímž předmětem je mj. pozemní komunikace [ulice] - chodník o výměře 222 m2 na pozemku [číslo], kdy tento je specifikován v přiloženém plánku, a to na blíže uvedenou dobu, účelem smlouvy je provozování farmářských trhů.

45. Dle znaleckého posudku znalce [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum] (ve věci určení ceny nemovitostí v k.ú. [obec], [obec a číslo], které byly, resp. měly být vykoupeny podle četného prohlášení oprávněných osob v rámci blíže specifikovaných kupních smluv) náhrady za vyvlastnění pozemků a ceny při smluvních převodech (kupní smlouvy) se stanovovaly podle §§ 14 a 15 vyhlášky č. 43/1969 Sb. (účinné od 1.6.1969 do [datum]), kdy § 14 řešil oceňování (náhrady) pozemků situovaných v zastavěném území obce (intravilán), pozemků určených pro stavbu rekreačních chat a pro zřízení zahrádek mimo zastavěné území obcí (extravilán), anebo pozemků v extravilánu již zastavěných, § 15 se zabýval oceňováním (náhradami) pozemků jiných, v § 14 nespecifikovaných. Dalšími důležitými faktory byly velikost obce (počet obyvatel) a jednotlivých pozemků, v případě [obec] to, zda se jednalo o katastrální území (obce) původní nebo připojené k hlavnímu městu zákony č. 111/1967 Sb. nebo 31/ 1974 Sb. Zásadní vliv na stanovení výše úplaty měla tedy poloha pozemků ve vztahu k hranicím intra/extravilánu. Tyto hranice se v současné době zjišťují z mapových podkladů, a to buď na KÚ (část map katastrálních dosud tyto hranice obsahuje), nebo na ÚRM HMP, kde jsou archivovány též mapy zmíněných hranic obcí, resp. jejich katastrálních území. Obcí, resp. zastavěným územím obce se v době platnosti vyhlášky č. 43/1969 Sb. rozumělo území konkrétního katastrálního území a obce (např. [část obce], [část obce], [část obce] apod.) a nikoliv celé území HMP. Vyhláška č. 43/1969 Sb. použila jako kritéria pro rozlišení pozemku v zastavěném území obce (intravilánu) vymezení tohoto pozemku uvedeného v zákoně č. 53/1966 Sb. o ochraně ZPF a v prováděcí vyhlášce k tomuto zákonu č. 97/1966 Sb. Podle citované vyhlášky se zastavěným územím obce rozumí území, které bylo ke dni [datum], tj. ke dni účinnosti zákona o ZPF, souvisle zastavěno nebo jinak technicky upraveno pro potřeby obce. Skutečnost, že zákon č. 53/1966 Sb. byl novelizován zákonem č. 76/1976 Sb., na situaci nic nemění. Při stanovení hranic extra/intravilánu je rozhodný stav těchto hranic k [datum]. Případné pozdější rozhodnutí orgánů územního plánování o rozšíření zastavěných území obcí neměla vliv na náhradu za vyvlastnění, resp. na výši cen při smluvním nabývání pozemků socialistickými organizacemi od občanů.

46. Ve Vysvětlivkách č. ČCÚ a MF ČSR k některým ustanovením vyhlášky č. 43/1969 Sb., o cenách staveb v osobním vlastnictví a o náhradách při vyvlastnění nemovitostí, je u § 14 mj. uvedeno, že uvedená vyhláška použila jako kritéria pro rozlišení pozemků v zastavěném území obce (intravilán) vymezení tohoto pojmu uvedené v zákoně č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, a v prováděcí vyhlášce [číslo] 1966 Sb., na kterou je odkazováno v § 14 odst. 5 vyhl. č. 43/1969 Sb. Podle vyhlášky č. 97/1966 Sb. se zastavěným území obce rozumí území, které bylo ke dni [datum], tj. ke dni účinnosti zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, souvisle zastavěné nebo jinak technicky upraveno pro potřeby obce. Skutečnost, že zákon č. 53/1966 Sb. byl novelizován zákonem [číslo] 1976 (úplné znění zák. 124/1976 Sb.), na situaci nic nemění, neboť tento novelizovaný zákon, resp. prováděcí vyhláška č. 142/1976 Sb. vymezuje pojem zastavěného území shodně s vyhláškou č. 97/1966 Sb. … Za pozemky v extravilánu přísluší peněžitá náhrada se sazbou 0,40 Kč za 1 m2. Jde o pevnou sazbu a je tu tudíž nerozhodné, k jakému účelu pozemek slouží, nebo jaká je jeho kvalita.

47. Dle znaleckého posudku č. 1982 [číslo] Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (s doložkou dle § 127a o.s.ř.) předloženého žalobci byla stanovena cena parcel PK 581 a 582 podle stavu ke dni [datum] (tj. ke dni vydání rozhodnutí o vyvlastnění). Znalec pro ocenění použil podklady: a/dodané objednavatelem posudku (právní zástupce žalobců) –rozhodnutí o umístění stavby ÚHA HMP ze dne [datum], rozhodnutí o vyvlastnění MNV v [obec a číslo] [část obce] ze dne [datum], příkaz k proplacení VHMP VS ze dne [datum], rozhodnutí o odnětí ze ZPF VHMP VS ze dne [datum], ortofotomapa se zákresem předmětných pozemků, údaje sdělené právním zástupcem žalobců, b/ opatřené znalcem – vlastní archiv cenových předpisů, v minulých letech konzultace problematiky stanovení cen pozemků podle výměru [číslo] ČCÚ a SCÚ s jeho zpracovatelem, panem stavitelem [jméno], šetření na internetových stránkách www.cuzk.cz, mfcr.cz, praha.eu, mapy.cz a dalších. V popisu znaleckého posudku je uvedeno, že bývalé parcely 581 a 582, dříve také jako součást pozemku, bývalé parcely [číslo], byly evidovány v katastru nemovitostí v druhu pozemku orná půda, resp. role. Nacházely se městské části [anonymizováno] [obec a číslo] [část obce] východním směrem od jejího centra. [část obce] byly v minulosti připojeny k [obec] a jsou součástí hlavního města, obvodu [obec a číslo]. Stanovení ceny pozemku„ nabývaných od občanů jinými než socialistickými organizacemi, čs. státem“ (správně„ nabývaných od občanů nebo jiných než socialistických organizací občany nebo jinými než socialistickými organizacemi“ – pozn. soudu) je podle Výměru [číslo] ze dne [datum] účinným dnem [datum]. V nálezu je uvedeno, že k předmětným parcelám byl přede dnem ocenění vydán platný územně plánovací podklad – pravomocné rozhodnutí o umístění stavby. Zastavěným územím obce se rozumí území jinak technicky upraveno pro potřeby obce (sídlištního útvaru) podle územně plánovací dokumentace nebo územně plánovacích podkladů. Předmětem výše uvedeného rozhodnutí o umístění stavby jsou ad a/ budovy obytné a objekty občanské a technické vybavenosti a ad b/ technická vybavenost – komunikace, dopravní zařízení, inženýrské sítě. Cena pozemků se stanoví s přihlédnutím k čl. 2, odst. 3., písm. b/ podle čl. 2, odst. 1, písm. a/ cit. výměru. Znalec tak stanovil cenu předmětných pozemků takto: 9696 m2 x 15 Kčs/m2 145.440 Kč s tím, že cena spoluvlastnického podílu představuje částku 36.360 Kč.

48. Při jednání dne [datum] byl ke shora cit. znaleckému posudku č. 1982 [číslo] vyslechnut znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], který k dotazu soudu, z jakého důvodu použil výměr [číslo] k ocenění předmětných pozemků, uvedl, že tento výměr v tu dobu platil, tento použil přes to, že se jedná o vyvlastnění. K dotazu soudu, pokud v dané době ([datum]) platila vyhláška č. 43/1969 Sb., která upravovala náhrady při vyvlastnění nemovitostí, z jakého důvodu použil cit. výměr, uvedl, že na základě konzultace se zpracovatelem cenových předpisů, panem stavitelem [jméno], který byl na Ministerstvu financí a je autorem těchto předpisů, byl to jeho názor a jeho metodika, aby to takto oceňovali. K dotazu soudu, jak to pan stavitel [jméno] zdůvodnil, když se jedná o náhradu za vyvlastnění, uvedl, že nezdůvodnil, řekl, že je to tak. Předmětné pozemky ocenil částkou 15 Kč z důvodu, že k nim byl přede dnem ocenění vydán platný územně plánovací podklad, pravomocné rozhodnutí o umístění stavby.

49. Usnesením zdejšího soudu ze dne 15.11.2018, č.j. 15 C 347/2014-247, byl ustanoven [celé jméno znalce], znalcem z oboru ekonomika – ceny a odhady nemovitostí, kdy úkolem znalce bylo: 1/ Posoudit, zda výše náhrady za vyvlastnění předmětných pozemků PK 581 a 582 určená rozhodnutím o vyvlastnění MNV v [obec a číslo] [část obce] ze dne [datum] byla stanovena v souladu s tehdy platnými cenovými předpisy, 2/ v záporném případě určit správnou výši této náhrady, 3/ vyjádřit se ke znaleckému posudku Ing. [jméno] [příjmení] č. 1982 [číslo] ze dne [datum] ve spojení s jeho výpovědí.

50. Dle znaleckého posudku [číslo] [celé jméno znalce] ze dne [datum] předmětem ocenění jsou pozemky ve zjednodušené evidenci, původem z pozemkového katastru (PK) 581 a 582, které byly k rozhodnému datu [datum] vedeny v evidenci nemovitostí jakou součást pozemku [číslo] orná půda, resp. role, jejich využití bylo v souladu, sloužily jako součást většího celku k zemědělské výrobě. V odpovědích na jednotlivé otázky soudu znalec uvedl: ad 1/ K rozhodnému datu platila Vyhl. č. 43/1969 Sb., která platila od [datum], novelizovaná pro oceňování pozemků Výměrem ČCÚ [číslo] platným od [datum] a Výměrem ČCÚ [číslo] platným od [datum]. K [datum] byla též ČCÚ vydána Metodická pomůcka pro oceňování pozemků podle výměru ČCÚ a SCÚ [číslo]. Obecně lze říci, že v rozhodném období se rozlišovaly tyto formy vlastnictví: 1/socialistické (společenské) zahrnující vlastnictví: a/ státní (pod které lze zařadit i obecní), b/nestátní (skupinové) zahrnující vlastnictví družstva a zájmové, 2/ nesocialistické zahrnující vlastnictví: a/organizace (církve), b/individuální zahrnující vlastnictví osobní (rodinný domek, rekreační chata, garáž, plot, studna, drobná stavba, venkovní úpravy) a soukromé (obytná budova, zemědělská stavba, chlév, stodola, pozemek). Osobní vlastnictví bylo omezeno na stavby užívané k individuálnímu bydlení a rekreaci, s omezením v přípustném rozsahu. Soukromé vlastnictví bylo potlačováno a znevýhodňováno jako společenský přežitek. Z toho vyplýval i způsob oceňování, resp. výše přípustných cen při prodeji a vyvlastnění. Oceňované pozemky spadaly do tohoto soukromého vlastnictví. Vyhl. č. 43/1969 Sb. v hlavě druhé upravovala náhradu za nemovitosti v soukromém vlastnictví s tím, že § 14 se týkal pozemků v zastavěné části obce a pozemků určených pro stavbu rekreačních chat a zřízení zahrádek mimo zastavěné části obce a § 15 se týkal jiných pozemků. Výměr ČCÚ s SCÚ [číslo] stanovil ceny pozemků nabývaných od občanů nebo jiných než socialistických organizací občany nebo jinými než socialistickými organizacemi. Dne [datum] byla vydána Metodická pomůcka ČCÚ pro oceňování pozemků podle výměru ČCÚ a SCÚ [číslo]. Dle odstavce předposledního této metodické pomůcky základem pro tvorbu ceny pozemku je nejvyšší cena podle počtu obyvatel v obci, která se procentuálně sníží podle kritérií uvedených v příloze této pomůcky. Takto vypočtená cena je pak cenou konkrétního pozemku. Cena 0,40 Kč stanovená podle čl. 2 odstavec 2 výměru [číslo] je pevná a nelze ji snižovat. Dle posledního odstavce této metodické pomůcky tuto pomůcku lze přiměřeně použít i pro stanovení ceny (náhrady) při převodu z občana na socialistickou organizaci podle příslušných ustanovení (§ 11 a 14) vyhl. č. 43/1967 Sb. Z tohoto posledního odstavce by se dle znalce mohlo zdát, že přístup k soukromému vlastnictví je mírnější, že by se dalo použít i Výměru [číslo], kde se rozšiřuje definice zastavěného území i na pozemky určené k zastavění. Po bližším zkoumání však znalec konstatoval, že se pravděpodobně jedná jen o možnost použít srážek z ceny pozemků v zastavěném území obce. Pomůcka se odvolává pro případ vyvlastnění na ust. § 11 a 14 vyhl. č. 43/1969 Sb. Z uvedeného vyplývá, že pro stanovení náhrady za vyvlastněné pozemky k rozhodnému datu je stále platná vyhl. č. 43/1969 Sb. Pro zatřídění pozemků pro ocenění je potom rozhodující hranice zastavěné části (intravilánu), na jehož definici je odkazováno na § 4 odst. 4 vyhlášky č. 97/1966 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně půdního fondu, podle něhož při zpracování směrného územního plánu se stanoví pro účely ochrany zemědělského půdního fondu současná hranice zastavěné části obce. Zastavenou částí obce (intravilán) podle této vyhlášky se rozumí území, které ke dni účinnosti zákona je souvisle zastavěno nebo jinak technicky upraveno pro potřeby obce (sídliště). Do zastavěného území obce se zahrnují i pozemky, které jsou zemědělskou půdou, nevytváří však se zemědělským půdním fondem souvislý celek (jsou od něho odděleny souvislou zástavbou nebo zabíhají do zastavěné části a jsou tvarově i rozlohově nevhodné k zemědělskému obhospodařování mechanizačními prostředky). Za takové pozemky však nelze považovat mezery podél silnic a cest vzniklé dřívější výstavbou, jejichž zastavení by vedlo k nežádoucímu obestavování silnic a neekonomickému prodlužování obcí; za tyto pozemky nelze považovat ani území mezi sídlištěm a železnicí nebo silnicí, přeložkou silnice, vodním tokem apod., pokud toto území je souvislou zemědělskou půdou vhodnou k zemědělskému obhospodařování mechanizačními prostředky. V případě pochybností, zda zemědělský pozemek je či není součástí intravilánu, rozhodne vždy orgán územního plánování městského národního výboru, který je stavebním úřadem, v dohodě se zemědělským orgánem tohoto národního výboru. Pomocně byla zkoumána i následující oceňovací vyhláška č. 128/1984 Sb., k níž byl vydán v roce 1986 poměrně podrobný výklad p. [jméno] [jméno] z ČCÚ. Z ní vyplývá, že pro oceňování pozemků již nezůstala rozhodující hranice intravilánu, posuzovalo se, zda jsou pozemky určeny k zastavění, ale u připojených obcí se posuzovala přítomnost MNV a velikost obce se pro sazbu za m2 posuzovala samostatně (ne velkého celku, např. [anonymizováno] [obec]). Navíc se stanovilo, že pokud jsou pozemky v užívání socialistickou organizací, je jejich cena vždy 0,40 Kč/m2 (i když jsou zastavěny). Z uvedeného vyplývá, že ke změkčení podmínek pro výkup pozemků soc. organizacemi od občanů v zásadě nedošlo, zemědělské pozemky byly z velké většiny v bezplatném užívání socialistickými organizacemi (zemědělská družstva, státní statky). Znalec konstatoval, že k rozhodnému dni splňovaly předmětné pozemky definici stavebního pozemku dle § 6 vyhl. č. 85/76 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, protože byly nejen územním plánem, ale dokonce i územním rozhodnutím určeny k zastavění. Dokonce by se daly k datu vyvlastnění považovat za plynule srostlé, resp. přímo navazující na souvisle zastavěnou část obce (města). Oblast působnosti ÚR pro výstavbu [část obce] II plynule navazovala na již stojící zástavbu [část obce] I, která navazovala na zástavbu [část obce]. Pro vyhl. č. 43/1969 Sb. zůstala pro zastavěné území rozhodná hranice platná k [datum], kdy toto území zastavěné nebylo. Znalec tak uzavřel, že náhrada určená rozhodnutím o vyvlastnění ze dne [datum] byla stanovena v souladu s tehdy platnými cenovými přepisy, tj. v ceně 0,40 Kč/m2 (přestože např. následná úhrada za vyjmutí ze ZPF činila cca 32,20 Kč/m2), ad 2/ novou výši náhrady nebylo třeba zjišťovat, ad 3/ znalec [příjmení] [příjmení] chybně použil ocenění dle Výměru [číslo] ČCÚ. Tento výměr by dle textu (vč. doplnění výměrem [číslo]) platil v zásadě pro všechny jiné druhy převodu, jen ne pro převod z občana na socialistickou (společenskou) organizaci, mezi které byly zařazovány i stát, obce a jejich organizace. Navíc pominul odst. 3 a/ v čl. 2 tohoto výměru, podle něhož pozemkem pro tyto účely je parcela vedená v evidenci nemovitostí pod samostatným parcelním číslem. Posuzované pozemky byly pozemky původního pozemkového katastru (PK) 581 a 582, o kterých se i v posudku zmiňuje, že byly součástí bývalé parcely [číslo] což byla parcela evidence nemovitostí, zmíněná v územním rozhodnutí (PK pozemky v ÚR nebyly zmíněny). V případě akceptace extenzivního výkladu, např. dle Metodické pomůcky, že pro náhrady při převodu lze použít přiměřeně, platilo by minimálně omezení na 3.000 m2 na parcelu, zbytek á 0,40 Kč/m2 (jak platilo i v následující vyhlášce). Co se týká výkladu p. [příjmení]. [jméno], je samozřejmě možné, že v období restitucí pro zpětné posuzování změnil výklad, ale znalec bohužel nenašel žádný písemný doklad takového výkladu. Součástí příloh znaleckého posudku je i příloha - Širší pohled na ÚP s legendou, kde je zeleně označeno umístění [příjmení] parcel a červeně tečkovaně hranice intravilánu.

51. V podání ze dne [datum] žalobci ke znaleckému posudku [celé jméno znalce] uvedli, že (aniž by formulovali konkrétní námitky) mají pochybnosti o jeho správnosti.

52. Při jednání dne [datum] byl slyšen znalec [celé jméno znalce], který k jednotlivým dotazům právního zástupce žalobců uvedl: K dotazu, zda předmětné pozemky byly v intravilánu obce, uvedl, že podle předpisu o vyvlastnění se to vztahovalo k intravilánu k roku 1966, což nebyly, jak vyplývá i z přiloženého územního plánu. K dalším dotazům právního zástupce žalobců týkajícím se„ zkoumání naplnění kritérií, co může být v intravilánu a co ne“ (dle § 4 odst. 4 vyhl. č. 97/1966 Sb. – pozn. soudu), znalec odpověděl, že ve smyslu cit. § 4 odst. 4„ … Zastavěnou částí obce (intravilán) podle této vyhlášky se rozumí území, které ke dni účinnosti zákona je souvisle zastavěno nebo jinak technicky upraveno pro potřeby obce (sídliště). Do zastavěného území obce se zahrnují i pozemky, které jsou zemědělskou půdou, nevytváří však se zemědělským půdním fondem souvislý celek“ – to tento případ nebyl,„ Jsou od něho odděleny souvislou zástavbou nebo zabíhají do zastavěné části a jsou tvarově i rozlohou nevhodné k zemědělskému obhospodařování mechanizačními prostředky.“ – v tomto případě byly pozemky spojeny do většího lánu a toto se také neuplatní. Dále znalec (v souladu se znaleckým posudkem) uvedl, že aplikaci výměru [číslo] bránila i skutečnost, že se nejednalo o pozemky, které byly v evidenci nemovitostí označeny samostatným číslem, kdy se jednalo o parcely pozemkového katastru vedené jako součást parcely EN [číslo] uvedené i v předmětném územním rozhodnutí. Znalec k dalším dotazům právního zástupce žalobců vysvětlil, jaké jiné možnosti ocenění předmětných pozemků zkoumal (aplikace výměru [číslo] na základě shora citované metodické pomůcky, aplikace oceňovací vyhlášky č. 128/1984 Sb.) a z jakých důvodů tyto neaplikoval v souladu se svými závěry uvedenými v posudku (shora cit. metodická pomůcka upravovala pouze uplatnění srážek a bylo možno ji použít v případě ocenění pozemku jako stavebního ve smyslu § 11 a 14 vyhl. č. 43/1969 Sb., což není daný případ; ani další vyhláška č. 128/1984 Sb., kde pro ocenění pozemků již nezůstala rozhodující hranice intravilánu, nezměkčila přístup pro výkup pozemků socialistickými organizacemi s tím, že pokud v tomto směru rovněž poukazoval na ustanovení cit. vyhlášky o ceně pozemků užívaných socialistickými organizacemi ve výši 0,40 Kč/m2, jednalo se pouze o podpůrný argument nemající vliv na jeho závěry). Pokud jde o vztah vyhl. č. 43/1969 Sb. a výměrů [číslo] [číslo] tyto představují novelizace dané vyhlášky pro ocenění pozemků, nicméně tyto vždy určují, pro kterou část ocenění platí, přičemž pro vyvlastnění žádná změna nebyla.

53. Dle odborného stanoviska k problematice pozemků [číslo] a [číslo] v k.ú. [část obce], zpracovaného [titul] [celé jméno svědka], autorizovaným architektem, z [datum], bylo úkolem zodpovědět tyto dotazy zadavatele - právního zástupce žalobců: 1/ Slouží dnes části pozemků [číslo] a [číslo] odpovídající bývalým pozemkům PK 581 a 582 trvale účelu, pro který byly vyvlastněny rozhodnutím ze dne [datum], 2/ Tvoří předmětné pozemky provázaný funkční celek s OS ČM II, 3/ Je možné, aby původním rozhodnutím o umístění stavby vydaným pro OS ČM II ze dne [datum] bylo současně řešeno i umístění stanice metra či objekty s ní související coby„ dopravní zařízení jako technická vybavenost nutná pro zajištění provozu“ OS ČM II? V pasáži tohoto odborného stanoviska nazvané Historie přípravy a realizace současného využití území se uvádí, že předmětné území, vymezené dnešními ulicemi [příjmení], [příjmení], stavbou Centra [část obce] (dále jen„ CCM“) a stanicí metra [část obce] (zahrnující předmětné pozemky) se jako rozvojová oblast [obec] poprvé objevuje ve Směrném územním plánu [obec] z roku 1975, kde je vymezeno jako území pro obytnou zástavbu – budoucí sídliště [část obce] II. Předmětné pozemky byly vedeny podle územního plánu jako plochy zastavitelného území, tedy určeny k budoucímu stavebnímu využití. Územní plán z roku 1986 a všechny následující fáze územně plánovací dokumentace tuto skutečnost potvrzují a pouze formálně upřesňují. Realizace sídliště ČM probíhala v letech 1976 – 83 – I. stavba, 1982 – 1985 – II. stavba, 1985 – 1989 III. stavba. V průběhu 80. let probíhala projektová příprava IV. stavby Komplexní bytové výstavby (dále jen„ KBV“) sídliště ČM II, v jejím původním území se nacházejí i předmětné pozemky. Projektovou dokumentaci zpracoval Projektový ústav HMP (dále jen„ PÚ VHMP“), na jejím podkladě vydal ÚHA HMP územní rozhodnutí ze dne [datum], které bylo později doplněno a nahrazeno ÚR z [datum] – podle této dokumentace byla následně v průběhu 80. a 90. let stavba realizována. Projektová dokumentace předpokládala na předmětných pozemcích realizaci věžových obytných domů a objektů občanské vybavenosti. Po společenských změnách v r. 1989 byl přepracován zastavovací plán IV. stavby sídliště ČM (stavba byla mezitím zahájena, částečně byly realizovány komunikace a inženýrské sítě a některé nadzemní objekty, které musel upravený návrh respektovat). Výsledkem byla variantní situace IV. stavby sídliště ČM II, zpracovaná atelierem Héta PÚ VHMP [číslo]. Na předmětných pozemcích byla nadále předpokládána výstavba obytných objektů a občanské vybavenosti – jen v poněkud upravené podobě V sousedním území, původně určeném pro učňovský závod ČKD [obec], byl v této době připravován projekt dnešního CCM. V severní části území probíhala paralelně projektová příprava a realizace trasy B metra se stanicí [příjmení] – nyní [část obce], pro kterou bylo vydáno samostatné územní rozhodnutí ze dne [datum]. [příjmení] byla zajištěna vzájemná koordinace těchto samostatných investičních akcí a dalších investic severně od [příjmení] ulice, pořídil ÚHA HMP Urbanistickou studii [okres] (05/ 1994), která na předmětných pozemcích předpokládala rovněž využití pro obytné objekty a vybavenost. Na podkladě této studie byla následně dokončena projektová příprava jednotlivých objektů (ÚR zůstalo v platnosti) a vydána stavební povolení. [ulice] bylo stavebně dokončeno v průběhu 90. let, v r. 2002 bylo sídliště již stavebně zcela dokončeno. Část původního záměru na území okolo předmětných pozemků nebyla v rámci KBV ČM II – IV. stavba zrealizována a pozemky nebyly k zamýšlenému účelu využity. Je to patrné z porovnání se snímkem území z roku 2017 – využití se za téměř 20 let po dokončení stavby sídliště ČM II nezměnilo. V současné době neexistuje žádný aktuální záměr na stavební využití tohoto území, neboť původní územní rozhodnutí (z roku 1982 resp. 1989) je pro využití tohoto území dávno bezpředmětné a nepoužitelné. V pasáži tohoto odborného stanoviska nazvané Současný stav a podmínky využití území je uvedeno, že oblast severovýchodně od sídliště ČM II – IV. stavba, vymezená ul. [příjmení], [příjmení], stavbou CCM a stanicí metra ČM je stavebně využita jen částečně. V severovýchodní části byl realizován objekt [adresa] – Policie ČR a nebytový objekt [adresa] – původně zamýšlený pro automatickou telefonní ústřednu. Napříč územím prochází oblouk komunikace Bryksovy ulice, podél níž a přes střední část volné plochy jsou vedeny podzemní trasy kolektorů, ve kterých jsou uloženy inženýrské sítě. Na povrchu se na několika místech objevují větrací a vstupní šachty kolektorů. Část plochy severně od Bryksovy ulice je upravena jako dlážděná plocha před vstupem do stanice metra, část této plochy je travnatá. Území jižně od Bryksovy ulice je v současnosti náhodně zatravněná plocha s několika náletovými dřevinami. Nejedná se o záměrně založenou parkovou nebo rekreační plochu, jde o plochu původně zamýšlenou pro zástavbu, která ovšem nebyla po celou dobu takřka 20 let realizována a není s ní počítáno ani v současné době. Území je stavebně nevyužité a není znám žádný aktuální záměr vlastníka pozemků na stavební využití tohoto prostoru. V pasáži tohoto odborného stanoviska nazvané Předpoklady dalších možností rozvoje a využití území je uvedeno, že podle současného územního plánu HMP z roku 1999 jsou předmětné pozemky součástí ploch SV – všeobecné smíšené území, umožňující realizaci široké škály objektů od bydlení po různé druhy občanské a veřejné vybavenosti. Pro jižní část (jižně od Bryksovy) je stanoven index míry využití H, tj. regulativ, umožňující velmi intenzivní stavební využití charakteru sousední sídlištní struktury – zástavbu městského typu s výškovou hladinou 6-8 (i více) nadzemních podlaží. Stávající infrastruktura – komunikace a inženýrské sítě v kolektorech – nejsou tomuto využití na překážku, naopak toto využití umožňují a budoucí stavby lze na tuto infrastrukturu napojit. To předpokládal i původní (dosud nerealizovaný) záměr stavby sídliště podle uvedených ÚR. Přitom je technicky možné polohu kolektorů v zastavovacím plánu buď respektovat a zástavbu jejich stávající poloze přizpůsobit, lze také uvažovat s možností částečné přeložky trasy kolektorů při zachování jejich plné funkčnosti během výstavby. Stávající infrastruktura tedy ovlivňuje budoucí využití jen částečně, rozhodně mu však nebrání a neomezuje jej ani kapacitně nebo stavebně, naopak jeho využití v podstatě usnadňuje. Podmínkou pro využití územní je zachování průchodnosti a přístupnosti území a okolních objektů pro pěší a dopravní obsluhu, zejména ve vztahu ke stávajícím objektům, stanici metra a CCM. Ani tomu však případné budoucí stavební využití nebrání, dopravními prostory jsou především trasy stávajících místních komunikací a předprostor vstupu do stanice metra – další přístupové trasy a komunikace využití území nevyžaduje. Budoucí využití území neomezuje ani připravovaný Metropolitní plán [obec] (dále jen„ MPP“) – území a dotčené pozemky jsou součástí obytné lokality [číslo] [ulice] [část obce] a stanovené regulativy zde umožňují stavební využití charakteru stávajícího sídliště. V pasáži tohoto odborného stanoviska nazvané Odpovědi na zadané otázky je uvedeno: Ad 1/ Lze konstatovat, že účel, pro který došlo v roce 1983 k vyvlastnění předmětných pozemků, tj. výstavba OS ČM II, byl dokončen, aniž došlo k úplnému původně předpokládanému stavebnímu využití těchto pozemků, tedy nedošlo zde k naplnění podstaty účelu, pro který byly vyvlastněny. Předmětné pozemky aktuálně neslouží původnímu účelu, pro který byly vyvlastněny, ad 2/ současné využití území předmětných pozemků neslouží nezbytným potřebám OS ČM a netvoří s ním funkčně provázaný celek ve smyslu trvalého umístění staveb sloužících původnímu účelu vyvlastnění, tj. obytnému souboru se stavbami bytových domů a občanské vybavenosti nebo parkové zeleně apod. Územím pouze prochází liniová infrastruktura (komunikace, inženýrské sítě v kolektorech), která nebrání budoucímu možnému stavebnímu využití (naopak stavební využití přímo umožňuje). Předmětné pozemky lze podle stávající platné i připravované územně plánovací dokumentace stavebně využít, je přitom pouze třeba respektovat a zohlednit stávající infrastrukturu. Současný stav pozemků neslouží jako trvalý a nedělitelný funkční celek s realizovaným obytným souborem, ad 3/ Stavba metra trasy B umístěná v území na základě ÚR z [datum] a stavba OS ČM II – IV. stavba umístěná v území podle ÚR z [datum], které bylo později doplněno a nahrazeno ÚR z [datum], jsou dvě samostatné stavby, které mají společné pouze situování v sousedícím území. [ulice] obsluha OS ČM je řešena systémem obslužných komunikací (které samozřejmě částečně využívá i městská hromadná doprava – autobusy), zatímco stavba metra se stanicí ČM je součástí celoměstského systému podpovrchové MHD a nelze ji pokládat za součást OS ČM II nutnou k jeho provozu. Využití předmětného území a pozemků nemá na stavbu a provoz metra žádný vliv, přístup ke stanici z oblasti obytného celku je a zůstane i při případném zastavění nevyužitého území zabezpečen po stávajících veřejných obslužných komunikacích. Stejně tak se stavbou metra nesouvisí technická infrastruktura – inženýrské sítě uložené v kolektorech. Součástí odborného stanoviska je: Fotodokumentace současného stavu území a dále přílohy: č. 1 - Průmět územního plánu SÚ HMP z roku 1975, kde je uvedeno, že již v době vyvlastnění se fakticky jednalo o zastavitelné území, přestože leželo mimo hranice intravilánu z roku 1961, č. 2 - Situace metra IV.B. ČM II – Metroprojekt [obec a číslo], kde je uvedeno, že situace znázorňuje průmět zastavovacího plánu IV. stavby KBV sídliště ČM II podle ÚR z [datum] s tím, že objekty věžového obytného domu a vybavenosti v kontaktu s předmětnými pozemky nebyly realizovány, č. 3 – Situace - trasa metra IV.B. – PD pro změnu ÚR ve stavebním oddíle 08, 09, 10 na definitivní stavební řešení nad trasou metra - Metroprojekt [obec a číslo], kde je uvedeno, že situace znázorňuje průmět upravené varianty zastavovacího plánu IV. stavby KBV sídliště ČM II atelieru Héta s tím, že objekty v kontaktu s předmětnými pozemky nebyly realizovány, č. 4 – Situace – průmět do ortofotomapy z roku 1996, kde je uvedeno, ze snímku území pořízeného v roce 1996 je patrné, že objekty IV. stavby KBV ČM II byly v té době rozestavěny, byly realizovány komunikace a infrastruktura (ul. [ulice], kolektory) a rozestavěna byla také stanice metra, č. 5 – Situace – průmět do ortofotomapy z roku 2002, kde je uvedeno, že území mezi ul. [příjmení], stanicí metra, objekty [adresa] a ul. [ulice] zůstalo stavebně nevyužito, č. 6 - Situace – průmět do ortofotomapy z roku 2017, kde je uvedeno, že předmětné pozemky jsou stále stavebně nevyužity (kromě komunikací a inženýrských sítí v kolektorech) a jsou tedy (při respektování stávající infrastruktury) zastavitelné, č. 7 - Situace – průmět aktuálně platného územního plánu HMP z roku 1996, č. 8 – Situace – průmět rozpracovaného MPP.

54. Dle znaleckého posudku [číslo] [celé jméno znalce], znalce z oboru geodézie a kartografie, ze dne [datum] (s doložkou dle § 127a o.s.ř.) bylo úkolem znalce zodpovědět tyto dotazy objednatele - právního zástupce žalobce: 1/ Slouží dnes části pozemků [číslo] a [číslo] odpovídající bývalým pozemkům PK 581 a 582 trvale účelu, pro který byly vyvlastněny rozhodnutím ze dne [datum], 2/ Tvoří části pozemku [číslo] odpovídající bývalým pozemkům PK 581 a 582 provázaný funkční celek s OS ČM II?, 3/ Je možné, aby původním rozhodnutím o umístění stavby vydaným dne [datum] bylo současně řešeno i umístění stanice metra či objekty s ní související coby„ dopravní zařízení jako technická vybavenost nutná pro zajištění provozu“ OS ČM II? 4/ Vypracovat pro části pozemku [číslo], které odpovídají bývalým pozemkům PK 581 a PK 582 a v dnešní době nejsou nijak funkčně využité, geometrický plán. V odpovědích na jednotlivé otázky znalec uvedl: Ad 1/Dle místního šetření znalce pozemky PK 581 a 582 neslouží trvale účelu, pro který byly vyvlastněny, tj. pro výstavbu OS ČM II. Výstavba obytných domů a občanské vybavenosti nebyla prováděna až k původně navržené severní hranici v ÚR. Uvažována tam byla výstavba tramvajové smyčky, ale s ohledem na později plánovanou výstavbu stanice metra IV B bylo od této stavby upuštěno. Došlo tedy ke změně dopravního napojení MHD a k souvisejícímu přesunu objektů občanské vybavenosti. K tomu mj. přispěla i změna územního rozhodnutí, jímž se prakticky změnilo i zastavění severní části OS ČM II. Výstavba končila na severu v ulici [ulice] a na západě v ulici [ulice]. V tomto ÚR není jeho součástí ani trasa metra ani stanice metra. Pokračování výstavby OS ČM II v dané lokalitě není možné, neboť od záměru navrženého původním územním rozhodnutí bylo zčásti upuštěno a stavba OS ČM II je již jako celek zkolaudována, tzn. že původní územní rozhodnutí bylo v plném rozsahu vyčerpáno. Pokud by znalec posuzoval druh pozemku na částech oddělovaných přiloženým geometrickým plánem (v GP parc. [číslo] až 821), pak by náležel do kategorie„ ostatní plochy“. Dokládá to pořízená fotodokumentace, z níž lze posoudit stávající stav a porovnat ho se stavem před [číslo] lety, kdy situace byla velmi podobná. Pozemky dle PK 581 a 582 směřující od ulice [ulice] (v GP 817 a 818) k metru jsou viditelně zanedbané, navíc pozemky od Bryksovy ulice směrem na jih tj. k ulici [ulice] (v GP 820 a 821) jsou zanedbané výrazně. Povrch těchto ploch je devastován nejen chodci a pejskaři, ale je zde i mnoho stop po pohybu motorových vozidel. U náletových křovin je mnoho odpadků. Ad 2/Předmě část pozemku [číslo] nemá charakter ploch souvisejících a nutných k provozu obytných budov v areálu staveb sídliště ČM II. Nejedná se o plochy komunikací, chodníků, vstupů do domů, parkové úpravy, sportoviště apod. Nelze zde nalézt žádné„ funkční spojení“ v případě pozemků označených v GP 817, 818, 820, 821. Pod povrchem pozemků nově označených 818 a 821 se nalézají kolektory některých inženýrských sítí a několik větracích šachet kolektorů, což však nebrání běžnému užívání těchto pozemků. Předmětné části pozemku [číslo] tedy netvoří provázaný funkční celek s obytným souborem sídliště ČM, ad 3/ Původním rozhodnutím o umístění stavby OS ČM II vydaném [datum] byly řešeny veškeré základní technické podmínky nutné pro kompletní realizaci daného obytného souboru. Obsahem byly především otázky parametrů bytových domů, základní technické a občanské vybavenosti, obslužné dopravní infrastruktury. Jako součást dopravní infrastruktury byl řešen nejen průběh základní komunikační kostry, ale i napojení na MHD, a to vybudováním tramvajové smyčky, která však s ohledem na navrženou novou stanici metra IV B nebyla provedena. Změna územního rozhodnutí z [datum] se týkala hlavně souvislostí se zrušením tramvajové smyčky (přesun občanské vybavenosti blíže k severní hranici obytného souboru apod.). Tato změna územního rozhodnutí se však netýká ani trasy metra a ani stanice metra. Není tedy součástí tohoto rozhodnutí. Rozhodnutí o umístění stavby vydané pro OS ČM II neřeší umístění stanice metra či objektů s ní související, coby„ dopravní zařízení jako technickou vybavenost nutnou pro zajištění provozu“ OS ČM. Za dopravní zařízení jako technickou vybavenost lze považovat standardní zařízení dopravní infrastruktury zajišťující automobilovou, autobusovou nebo tramvajovou dopravu (např. autobusové zastávky apod.). Záměr vybudovat novou trasu metra a nové stanice metra vyžaduje samostatné územní rozhodnutí i s ohledem na velikost a rozsah této stavby a její značné investiční náklady, ad 4/geometrický plán potřebný k zápisu navracených částí pozemků PK 581 a PK 582 byl zpracován geodetickou kanceláří – Ing. [příjmení] pod číslem plánu [číslo] 2018. Přílohou znaleckého posudku jsou: 1/ ortofotomapa, 2/ část geometrického plánu [číslo] 2014 zobrazující výdechy kolektorů, 3/ část geometrického plánu [číslo] 2018, 4/ výřez z územního plánu.

55. V podání ze dne [datum] (č.l. 300 spisu) SPÚ k dotazu soudu uvedl spisy, v nichž příslušný pozemkový úřad rozhodoval ve věci restituce pozemku KN [číslo]. Jednalo se mj. o spis sp. zn. PÚ [číslo] (rozhodnutí č.j. PÚ 814/00 ze dne 28.3.2000 v právní moci dne [datum]), sp. zn. PÚ [číslo] (rozhodnutí č.j. 651/06 ze dne 3.3.2006 v právní moci dne 16.3.2006 a č.j. SPÚ 482776/2017Kav ze dne 23.10.2017 v právní moci dne [datum]), sp. zn. PÚ [číslo] (rozhodnutí č.j. 5207/92 ze dne 22.5.2001 v právní moci dne [datum]), sp. zn. PÚ [číslo] (rozhodnutí č.j. PÚ 7486/92 ze dne 6.4.2007 v právní moci dne [datum]). Dále zdejší soud zjistil, že ve věci restituce pozemku KN [číslo] bylo rozhodováno u zdejšího soudu pod sp. zn. 19 C 33/2003 (č.j. PÚ 450/91/11) a Městským soudem v Praze pod sp. zn. 38 Ca 53/99 (č.j. PÚ 48/99).

56. K těmto rozhodnutím si soud vyžádal od katastrálního úřadu kopii katastrální mapy s orientačním zákresem stavu pozemkové držby, mj. ve vztahu k těmto pozemkům v k.ú. [příjmení] (části pozemku KN [číslo]) dle PK [číslo] Tyto pozemky jsou zobrazeny v kopii katastrální mapy s orientačním zákresem stavu pozemkové držby ze dne [datum] a [datum].

57. Z výše citovaných rozhodnutí soud považoval za rozhodná pro posouzení dané věci níže uvedená rozhodnutí zabývající se podrobněji splněním podmínky dle § 6 odst. 1 písm. m/ zákona o půdě, že nemovitost trvale neslouží účelu, pro který byla vyvlastněna, resp. splněním podmínky nevydání pro zastavěnost dle § 11 odst. 1 písm. c/ zákona o půdě, z nichž zjistil následující skutečnosti:

58. Ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 38 Ca 53/99 soud zjistil, že rozhodnutím Pozemkového úřadu HMP ze dne [datum], zn. PÚ [číslo], bylo rozhodnuto tak, že navrhovatelka - jiná oprávněná osoba není vlastnicí pozemku PK 577 v k.ú. [příjmení] sloučeného v KN do pozemků [číslo], [číslo] a [číslo] v k.ú. [část obce] s odůvodněním, že původní pozemek 577, jako součást OS ČM II slouží trvale účelu, pro který byl vyvlastněn. I to, že převážná část pozemku sloužila po určitou dobu jako staveniště, je vzhledem k rozsáhlé výstavbě, v jeho okolí probíhající, v souladu s účelem vyvlastnění. Rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 4.11.1999, č.j. 38 Ca 53/99-38, o opravném prostředku proti shora citovanému rozhodnutí, bylo toto rozhodnutí potvrzeno (právní moc dne [datum]). Dle odůvodnění tohoto rozsudku z rozhodnutí o vyvlastnění ze dne 21.12.1983, č.j. 2165/83, vyplývá, že pozemek 577 byl spolu s dalšími pozemky jiných vlastníků vyvlastněn ve prospěch čs. státu zastoupeného VHMP – VS pro výstavbu OS ČM II s tím, že s užíváním vyvlastněného pozemku pro účel, pro který byl vyvlastněn, musí být započato nejpozději do [datum]. Rozhodnutí o umístění stavby ze dne 21.4.1983, č.j. 4595/92, pak hovoří nejen o obytných budovách, ale dále i objektech občanské vybavenosti a veškeré technické vybavenosti nutné pro zajištění provozu novostaveb. Z dalších dokladů založených ve správním spise (rozhodnutí o odnětí půdy zemědělskému půdnímu fondu, stavební povolení, kolaudační rozhodnutí) pak vyplývá, že výstavba OS ČM II probíhala po etapách. Dle názoru soudu je třeba výstavbu OS ČM II považovat za dlouhodobou záležitost, kdy se nejedná pouze o stavby jednotlivých obytných domů, ale i o dalších stavby bytové vybavenosti, které slouží potřebám sídliště. Skutečnost, že tyto stavby byly budovány postupně s časovým odstupem od okamžiku vyvlastnění, nemůže vést k závěru, že předmětná nemovitost neslouží trvale účelu, pro který byla vyvlastněna. Je nutno vycházet z toho, že při vyvlastnění se jednalo o obytný prostor, který byl částečně již realizován a jehož výstavba dále pokračovala i poté, kdy navrhovatelka uplatnila svůj restituční nárok. Účelem vyvlastnění bylo získání pozemků, na kterých bude možno výstavbu OS ČM II provést, k tomuto účelu byl a je předmětný pozemek využíván, slouží tedy trvale účelu, pro který byl vyvlastněn. Není tedy naplněn restituční titul podle § 6 odst. 1 písm. m/ zákona o půdě. Usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 69/2000, byla ústavní stížnost proti shora citovanému rozsudku Městského soudu v Praze ve spojení s rozhodnutím Pozemkového úřadu HMP odmítnuta. Ústavní soud ve svém rozhodnutí uvedl, že v daném případě byl pozemek převáděn pro účely výstavby sídliště, takže důvodem převodu byla rovina věcná, nikoliv osobní. Svou podstatou tak nemohl dosáhnout intenzity křivdy, kterou předpokládá zákon o půdě. Odkázal na preambuli zákona o půdě, v níž se výslovně deklaruje pouze potřeba zmírnění následků některých majetkových křivd. Na charakter„ křivdy“ způsobené postupem příslušných orgánů v době převodu předmětného pozemku je třeba hledět i z hlediska stavebního zákona, na základě kterého bylo vyvlastnění provedeno. Ten i v současné době počítá s možností vyvlastnění pozemků z důvodu staveb nebo opatření ve veřejném zájmu.

59. Rozhodnutím Pozemkového úřadu MHMP ze dne [datum], zn. PÚ [číslo], bylo rozhodnuto, že navrhovatelé – jiné oprávněné osoby nejsou podílovými spoluvlastníky části původního pozemku PK 575 o výměře 6.532 m2 v k.ú. [příjmení]. Dle odůvodnění tohoto rozhodnutí předmětný pozemek je součástí lokality určené územním rozhodnutí a stavebními povoleními k rozsáhlé výstavbě OS ČM II probíhající v několika etapách. V souladu se stavebním povolením z [datum] je realizována výstavba ČM II – 4. stavba komplexní bytové výstavby na parcele [číslo] o výměře 73 ha (před vznikem katastru [část obce] na parc. [číslo] o výměře 83,7 ha k.ú. [část obce]). Výstavbu obytného souboru je třeba považovat za dlouhodobou záležitost, kdy se nejedná pouze o stavby jednotlivých obytných domů, ale i o další stavby bytové vybavenosti, které slouží potřebám sídliště. Podle severní hranice byla realizována výstavba komunikace, na jižní straně byla část pozemku zastavěna a sloučena do parc. [číslo] které jsou zastavěnými plochami souvisejícími s objekty bydlení, do parc. [číslo] zastavěnými obytnými domy. Na pozemku byla dále realizována stavba vodovodních a kanalizačních řadů. Stavba pokračuje výstavbou dalších bytových objektů, které nejsou v mapě ještě zakresleny – pozemek [číslo] je staveništěm. Vyvlastněná část původního pozemku 575, jako součást OS ČM II slouží trvale účelu, pro který byla vyvlastněna. Účelem vyvlastnění bylo získání pozemků, na nichž bude možno výstavbu obytného souboru realizovat a k tomu účelu byl a je předmětný pozemek využíván. Městský soud v Praze v rozsudku č.j. 28 Ca 355/96 vyslovil názor, že pozemek slouží účelu, pro který byl vyvlastněn, pokud došlo k realizaci výstavby OS ČM II, pokud tato výstavba zahrnuje i předmětný pozemek. Není rozhodující, ve které etapě výstavby (tj. zda před účinností zákona o půdě či až po dni jeho účinnosti) byl či bude předmětný pozemek fakticky zastavěn.

60. Rozhodnutím Pozemkového úřadu MHMP ze dne 22.5.2001, č.j. PÚ 5207/92, bylo rozhodnuto. že jiné oprávněné osoby nejsou vlastníky pozemků PK 579 – role o výměře 6.424 m2, a PK 593 – role o výměře 3.816 m2, v k.ú. [příjmení] (části KN [číslo]) s odůvodněním, že tyto nelze vydat dle § 11 odst. 1 písm. c/ zákona o půdě, neboť byť jsou stále nezastavěné, bylo na ně vydáno stavební povolení dne [datum], tj. před účinností zákona o půdě, a stavba byla zahájena dne [datum]. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 26.9.2002, č.j. 38 Ca 404/2001-13, o opravném prostředku navrhovatelů proti shora cit. rozhodnutí pozemkového úřadu, bylo toto rozhodnutí potvrzeno. Dle odůvodnění tohoto rozhodnutí za stavbu dle § 11 odst. 1 písm. c/ zákona o půdě je nutno považovat stavbu OS ČM II – 4. stavba jako celek, do něhož byly zahrnuty i předmětné pozemky. Ze stavební dokumentace i zastavovacího plánu je zřejmé, že stavba obytného souboru byla stavbou rozsáhlou, zasahující do řady pozemků, a je evidentní, že jako taková vznikala postupně, v určitém koordinovaném sledu stavebních prací, v jejichž důsledku stavba zahájená již dne [datum] zasáhla i do období po [datum]. V tomto případě, kdy stavbou ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c/ zákona o půdě, je stavba OS ČM II – 4. stavba jako celek, nelze zastavěnost předmětných pozemků podle tohoto ustanovení posuzovat podle toho, zda se určitá část již započaté a realizované stavby, která připadala ve zmíněném postupu prací právě na předmětný pozemek, na tomto pozemku ke dni účinnosti zákona o půdě nacházela či nikoliv nebo zda v této dílčí části stavby šlo či nešlo o stavbu, která svým charakterem ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c/ zákona o půdě bránila zemědělskému využití pozemku … Ve smyslu vymezeného pojmu zastavěnosti pro účely restitucí podle § 11 odst. 1 písm. c/ zákona o půdě byly předmětné pozemky zastavěny stavbou OS ČM II – 4. stavba před [datum] a pro tuto zákonnou překážku je nelze vydat do vlastnictví oprávněných osob. K tomu přistupuje i to, že v OS ČM II – 4. stavba jednotlivé bytové domy tvoří s plochami nezastavěnými (např. plochy zpevněné, plochy veřejné zeleně apod.) jeden funkční organický celek, při jehož urbanistickém řešení bylo nutno dodržet určitý poměr ploch zastavěných a ploch nezastavěných, aby byl zachován obytný soubor jako provozuschopný celek. Proto nezastavěné části pozemků v tomto obytném souboru nejsou nezávislé na celku tohoto sídliště, ale sdílí s ním totožný osud, jako jeho nedílná součást podmiňující uživatelnost obytného souboru jako celého komplexu bydlení. Z těchto důvodů není možno nezastavěné plochy předmětných pozemků vydat.

61. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 19 C 33/2003 soud zjistil, že rozhodnutím Pozemkového úřadu MHMP ze dne 6.8.2002, č.j. PÚ 450/91/11, bylo rozhodnuto tak, že jiná oprávněná osoba není vlastníkem parcely PK 573 role o výměře 7.049 m2 v k.ú. [příjmení] (dle KN část [číslo]). Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 15.7.2004, č.j. 19 C 33/2003 – 50, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 22.3.2005, č.j. 55 Co 504/2004 – 86, byla zamítnuta žaloba proti shora cit. rozhodnutí pozemkového úřadu zamítnuta. Dle odůvodnění rozsudku soudu I. stupně je třeba za stavbu ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c/ zákona o půdě považovat stavbu OS ČM II – 4. stavba, a to jako celek. Ta byla realizována i na předmětném pozemku. Ze stavební dokumentace je zřejmé, že stavba obytného souboru byla stavbou rozsáhlou, zasahující do řady pozemků a je evidentní, že jako taková vznikala postupně v určitém koordinovaném sledu stavebních prací, v jejichž důsledku výstavba zahájená již v roce 1990 zasáhla i do období po [datum]. Zastavěnost předmětného pozemku nelze podle citovaného zákonného ustanovení posuzovat podle toho, zda se určitá část již započaté a realizované stavby, která připadá ve zmíněném postupu prací právě na předmětný pozemek, na tomto pozemku ke dni účinnosti zákona o půdě nacházela či nikoli, nebo zda v této dílčí části stavby šlo či nešlo o stavbu, která by svým charakterem bránila zemědělskému využití pozemku. Smyslem zákonné úpravy není, aby v rámci jedné stavby, jíž je dotčeno více pozemků, byla posuzována zastavěnost každého jednotlivého pozemku odlišně z hlediska časového sledu prací tak, jak na těchto jednotlivých pozemcích probíhaly. Není proto rozhodující, zda pozemkový úřad při svých šetřeních v roce 1995 zjistil, že se na předmětném pozemku nenacházejí žádné nadzemní stavby, či zde dokonce ještě nezapočala skrývka ornice. Stavba OS ČM byla dokončena a pozemek v současné době je zastavěn … Stavba OS ČM II – 4. stavba jako celek pak splňuje podmínky zastavěnosti podle § 11 odst. 1 písm. c/ zákona o půdě. Celá stavba byla zahájena na základě stavebního povolení vydaného před [datum], a to zápisem ve stavebním deníku, přičemž stavba byla zahájena ve lhůtě do 2 let od vydání stavebního povolení. Soud sice neměl k dispozici originál stavebního deníku, avšak není důvodu nevěřit, že fotokopie založená ve správním spisu je správná. Dle odůvodnění shora cit. rozsudku odvolacího soudu nesouhlas žalobkyně s právním posouzením zahájení stavby OS ČM II – 4. stavby jako celku není důvodný, když stavební povolení vydané stavebním úřadem bylo vydáno právě na uvedenou stavbu ČM II- 4. stavbu KBV, realizovanou mimo jiných pozemků i na pozemku [číslo]. Zahájení této stavby jako celku je tedy pro posouzení zahájení stavby rozhodující a není rozhodující, kdy došlo k přímé realizaci stavby na pozemku žalobkyni požadovaném … Odvolací soud … nemá důvodu pochybovat o pravosti fotokopie listů označených„ denní záznamy stavby“ (založených ve správním spisu), z nichž lze mít za prokázáno, že stavba„ [příjmení] II/4. stavba“ byla zahájena v pondělí [datum] sejmutím ornice … Odvolací soud s ohledem na skutečnost, že žádné předpisy stavebníkovi neukládaly a neukládají povinnost oznámit skutečné zahájení stavby stavebnímu úřadu, jazykovým výkladem ust. § 11 odst. 1 písm. c/ dovodil, že zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby, která byla oznámena stavebnímu úřadu ve smyslu jejího povolení, nikoliv, že povinnost stavebníka bylo oznámit její zahájení. Dovolání žalobkyně proti shora citovanému rozsudku odvolacího soudu bylo zamítnuto a ústavní stížnost proti shora rozsudku dovolacího soudu, odvolacího soudu a soudu I. stupně byla odmítnuta.

62. Po takto provedeném dokazování soud I. stupně rozsudkem ze dne 7.11.2019, č.j. 15 C 347/2014-337, zamítl žalobu s návrhem, aby soud určil, že žalobce a/ je vlastníkem ideální 1/8 pozemků parc. [číslo] v katastrálním území Černý Most, doposud všech zapsaných na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, obec Praha, vymezených geometrickým plánem [číslo] 2018 ze dne [datum] zpracovaným Ing. [jméno] [příjmení], žalobkyně b/ je vlastníkem ideální 1/8 pozemků parc. [číslo] v katastrálním území Černý Most, doposud všech zapsaných na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, obec Praha, vymezených geometrickým plánem [číslo] 2018 ze dne [datum] zpracovaným Ing. [jméno] [příjmení] s tím, aby bylo v celém jeho rozsahu nahrazeno rozhodnutí Státního pozemkového úřadu sp. zn. PÚ [číslo] ze dne [datum].

63. K návrhu účastníka [příjmení] soud I. stupně následně dne [datum] přistoupil k vydání doplňujícího rozsudku č.j. 15 C 347/2014-355, když s ohledem na to, že žalobci setrvali na nahrazení předmětného rozhodnutí pozemkového úřadu v celém rozsahu, považoval za nutné rozhodnout i o zbývajících pozemcích, resp. jejich částech dotčených daným rozhodnutím pozemkového úřadu a uvedených v žalobním petitu, při jejichž specifikaci soud vycházel z uvedeného geometrického plánu, kopie katastrální mapy s orientačním zákresem stavu pozemkové držby a informace znalce doc. Ing. [celé jméno znalce], CSc. v jeho posudku ohledně zpracovaného geometrického plánu [číslo] 2018, že zde nově vzniklé pozemky odpovídající části dle PK 581 byly označeny parc. [číslo] pro část dle PK [číslo] parc. [číslo] (strana 13 tohoto posudku).

64. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 27.8.2020, č.j. 29 Co 137, [číslo] – 384, byl k odvolání žalobců shora cit. rozsudek a doplňující rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud konstatoval, že soud I. stupně vyšel při svém rozhodování ze zjištění, že žalobci se jako oprávněné osoby dle zákona o půdě v řízení podle části páté o. s. ř. domáhali určení, že jsou vlastníky (každý 1/8) vyjmenovaných pozemků v k. ú. [část obce]. Ve své žalobě projevili nesouhlas s cit. rozhodnutím SPÚ, kterým bylo určeno, že nejsou vlastníky (1/8) zmíněných pozemků. Předmětem rozhodnutí pozemkového úřadu byl podíl jedné čtvrtiny původně náležící [celé jméno žalobce], který zemřel [datum] (v průběhu správního řízení). Podle usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 29. 10. 2002, č. j. 13 D 558/2002-39, jsou jeho dědici syn [celé jméno žalobce] dcera [celé jméno žalobkyně]. Vlastnický podíl jedné čtvrtiny zmíněných pozemků v k. ú. [část obce], původně náležící [celé jméno žalobce], přešel do vlastnictví státu na základě rozhodnutí o vyvlastnění ze dne [datum], a to ve prospěch VHMP pro výstavbu OS ČM II. Dne [datum] byl VHMP vydán příkaz adresovaný Státní spořitelně, [ulice a číslo], [obec a číslo], k proplacení částky 2 596,80 Kč jako náhrady za podíl jedné čtvrtiny na vyvlastněných pozemcích, stanovené podle vyhlášky č. 43/1969 Sb. Podle zjištění pozemkového úřadu pozemky jsou součástí areálu sídliště [část obce]. Rozhodnutí o umístění stavby„ OS ČM II.“ bylo vydáno ÚHA HMP dne [datum]. Správní orgán s odkazem na judikaturu dospěl k závěru, že pro překážku, která spočívá v realizaci veřejného zájmu, nelze pozemky vydat (§ 11 odst. 1 zákona o půdě). Zdůraznil, že výstavba sídliště [část obce] započala před účinností zákona o půdě, že v rámci výstavby sídliště došlo k trvalé změně ve využití předmětných pozemků a tato změna brání jejich zemědělskému využití, že pozemky slouží trvale účelu, pro který byly vyvlastněny, a za jejich vyvlastnění byla vyplacena náhrada. Protože spoluvlastnický podíl [celé jméno žalobce] nepřešel do vlastnictví státu žádným ze způsobů uvedených § 6 odst. 1 zákona o půdě, pozemkový úřad dospěl k závěru, že podíly na pozemcích nemohou být vydány oprávněným, za nevydané pozemky nepřísluší náhrada. Soud I. stupně na základě žaloby podané oprávněnými osobami, v níž byla napadena správnost rozhodnutí pozemkového úřadu, znovu posuzoval, zda jsou dány podmínky pro určení vlastnictví oprávněných k podílům na předmětných pozemcích dle zákona o půdě. V původně vedeném řízení soud I. stupně doplnil dokazování provedené pozemkovým úřadem a vyšel ze zjištění, že v řízení nebylo prokázáno, že by byl naplněn restituční titul podle § 6 odst. 1 písm. m) zákona o půdě, když předmětný majetek byl vyvlastněn za náhradu za účelem výstavby OS ČM II. a k tomuto účelu slouží dosud. Vyplacení odpovídající náhrady za vyvlastnění vzal za prokázané příkazem k proplacení ze dne [datum], podle něhož byla původním vlastníkům vyplacena každému částka 2 596,80 Kč, s tím, že majetek byl vyvlastněn v souladu s ustanovením § 15 vyhlášky č. 43/1968 Sb. za částku 0,40 Kč za m2 (jednalo se tehdy o pozemky v nezastavěné části obce - pozemky se ke dni [datum] nacházely v extravilánu obce HMP a [část obce]). Soud I. stupně dovodil, že nešlo o vyvlastnění za nápadně nevýhodných podmínek, když nebyl dán rozpor s cenovými předpisy platnými v rozhodné době. Rovněž projevil nesouhlas se závěrem vysloveným v předloženém znaleckém posudku Ing. [jméno] [příjmení], podle kterého předmětný majetek měl být oceněn částkou 15 Kč za m2, s tím, že se jednalo o vyvlastnění za nápadně nevýhodných podmínek. Soud I. stupně také dospěl k závěru, že vydání předmětných pozemků brání veřejný zájem (pozemky jsou součástí areálu sídliště [část obce] a jsou užívány pro veřejné účely), tj. vydání pozemků brání překážka uvedená v ustanovení § 11 odst. 1 zákona o půdě. Protože dle názoru soudu I. stupně pozemkový úřad rozhodl správně, soud původně vydaným rozsudkem č. j. 15 C 347/14 – 141 žalobu podanou [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] zamítl. Na základě odvolání podaného žalobci odvolací soudu usnesením č. j. 24 Co 33/2017-188 zrušil rozsudek č. j. 15 C 347/14-141 a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Uložil soudu I. stupně, aby řízení doplnil po skutkové stránce z toho hlediska, zda byl naplněn restituční titul dle ustanovení § 6 odst. 1 písm. n) či m) zákona o půdě, tj. zda za vyvlastnění pozemků byla poskytnuta přiměřená náhrada, resp. zda pozemky slouží účelu vyvlastnění. Upozornil, že až poté, kdy bude prokázáno, že byl naplněn restituční titul, bude namístě řešit překážky vydání pozemků ve smyslu § 11 odst. 1 zákona o půdě. Soud I. stupně v dalším řízení doplnil dokazování a řešil spornou otázku, zda byl naplněn restituční titul dle § 6 odst. 1 písm. n) či m) zákona o půdě. Zejména ustanovil znalce [celé jméno znalce] k otázce náhrady za vyvlastnění a posléze vyšel ze závěrů znaleckého posudku vypracovaného tímto znalcem a opětně nepřijal závěry znalce [příjmení] [příjmení]. Setrval na svém závěru, že náhrada za vyvlastnění odpovídala tehdy platným předpisům, tj. vyhlášce [číslo] Sb. a pozemky byly správně oceněny na jako pozemky tehdy v extravilánu částkou 0,40 Kč za m2. Protože vyplacená náhrada za vyvlastnění odpovídala tehdy platným předpisům, soud dospěl k závěru, že není naplněn restituční důvod dle § 6 odst. 1 písm. n) zákona o půdě. Poté posuzoval, zda je naplněn restituční důvod dle § 6 odst. 1 písm. m) zákona o půdě, tj. zda byl naplněn účel vyvlastnění. Zdůraznil, že se jednalo o stavbu rozsáhlou a dlouhodobou, zahrnující veškeré obytné budovy a objekty občanské a technické vybavenosti, a že rozhodný je stav ke dni účinnosti zákona o půdě. Dospěl k závěru, že v tomto případě byl naplněn účel vyvlastnění, když vyvlastněno bylo pro výstavbu obytného souboru [část obce], tzn. i pro účely dalších staveb bytové vybavenosti sídliště. Soud má za to, že k tomuto účelu požadované nemovitosti sloužily k rozhodnému dni účinnosti zákona o půdě, tj. sloužily účelům obytnému souboru [část obce] jako areálu, i když podle odborného stanoviska předloženého žalobci části pozemku parc. [číslo] označené v geometrickém plánu [číslo] 2018 jako parc. [číslo]„ aktuálně jsou nijak nevyužívanými objekty, které neslouží původnímu účelu.“ Vzhledem k tomu, že není dán restituční důvod, soud označil za bezpředmětnou otázku, zda vydání pozemků brání překážka dle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě. Soud I. stupně proto žalobu zamítl. Vzhledem k tomu, že žalobci při ústním jednání ve věci dne [datum] změnili petit žaloby a nadále požadovali, aby byli určeni vlastníky podílů k pozemkům vymezeným v geometrickém plánu [číslo] 2018, avšak přitom setrvali na původním znění žalobního petitu v tom směru, že má být nahrazeno rozhodnutí pozemkového úřadu v celém rozsahu a tato změna byla soudem připuštěna, soud I. stupně dne [datum] vydal shora cit. doplňující rozsudek a rozhodl i o podílech žalobců na zbývajících pozemcích dotčených rozhodnutím pozemkového úřadu. Odvolací soud konstatoval, že soud I. stupně po zrušení jím původně vydaného rozsudku č. j. 15 C 347/2014-141 sice doplnil dokazování, avšak nikoliv ve vztahu ke všemu otázkám nezbytným pro rozhodnutí a vydal vnitřně rozporná a nepřezkoumatelná rozhodnutí. Nerespektoval tak ustanovení § 157 odst. 2 o. s. ř. Porušil i ustanovení § 132 o. s. ř., protože nepřihlížel ke všemu, co uvedli účastníci. Hodnotil i ty důkazy, které se vztahovaly k původnímu požadavku žalobců, i když došlo ke změně petitu žaloby, kterou soud I. stupně připustil. Přijmout lze pouze závěr soudu I. stupně, že za podíl na vyvlastněných pozemcích byla původním vlastníkům vyplacena odpovídající náhrada, tedy že není dán restituční titul dle § 6 odst. 1 písm. n/ zákona o půdě. Z tohoto hlediska se odvolací soud ztotožnil s názorem soudu I. stupně. Spornou dle názoru odvolacího soudu zůstala nadále otázka, zda byl naplněn restituční titul dle § 6 odst. 1 písm. m) zákona o půdě. Odvolací soud konstatoval, že zjistil-li soud I. stupně po doplnění dokazování, že nemovitosti byly vyvlastněny za účelem stavby„ OS ČM II“, a že se taková stavba na nyní požadovaných pozemcích až dosud fakticky nenachází /srovnej bod 76. napadeného rozsudku, a to:„ Oproti původnímu záměru, který dále předpokládal … využití (pozemků parc. [číslo]) pro obytné objekty a vybavenost, byla na těchto částech pozemků zatím realizována zeleň“ /, pak nebyl logický závěr soudu I. stupně, že ke dni účinnosti zákona o půdě ve vztahu k nyní požadovaným pozemkům byl naplněn účel vyvlastnění. Nebylo také zjištěno, že by vymezené pozemky byly v rámci okolního sídliště využívány jako veřejný statek. Ostatně zmiňuje-li soud I. stupně, že na pozemcích se nachází areál, resp. že se jedná o veřejný statek, zjevně zaměňuje otázku existence překážky vydání pozemků dle § 11 odst. 1 zákona o půdě s otázkou, zda byl (nebyl) naplněn účel vyvlastnění ve smyslu ust. § 6 odst. 1 písm. m) zákona o půdě. Za účelem posouzení, zda byl v tomto případě naplněn restituční titul dle § 6 odst. 1 písm. m) zákona o půdě, bude potřebné řízení doplnit o důkazy navrhované žalobci, tj. zejm. o výpověď svědků - odborníků navrhovaných žalobci a o místní ohledání vymezených pozemků. Bude-li prokázáno, že jsou dány podmínky pro vydání podílů na předmětných pozemcích ve smyslu ust. § 6 odst. 1 písm. m) zákona o půdě, bude nezbytné zkoumat, zda vydání pozemků nebrání překážky uvedené v ust. § 11 odst. 1 zákona o půdě. Protože došlo k úpravě petitu žaloby, není namístě odkazovat na názor odvolacího soudu, který se vztahoval k původnímu požadavku žalobců a byl názorem pouze předběžným. Dle názoru odvolacího soudu ani napadený doplňující rozsudek nemůže obstát. V tomto stadiu řízení totiž žalobci požadují pouze podíly na pozemcích vymezených v geometrickém plánu [číslo] 2018 ze dne [datum], který vypracoval Ing. [jméno] [příjmení]. Žalobci upravili petit žaloby a požadovali, aby bylo dotčené rozhodnutí pozemkového úřadu nahrazeno pouze ve vztahu k podílům na pozemcích označených dle změněného petitu žaloby. Soud I. stupně změnu petitu žaloby připustil. Vydání doplňujícího rozsudku tak neodpovídalo změněnému petitu žaloby, z tohoto hlediska bylo stanovisko soudu I. stupně příliš formalistické. Nyní je namístě, aby soud I. stupně respektoval jím připuštěnou změnu petitu žaloby a rozhodl o požadavku žalobců, aby byl každému vydán podíl 1/8 na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [část obce], které byly vymezeny cit. geometrickým plánem. Odvolací soud uložil soudu prvního stupně, aby doplnil dokazování se zřetelem k návrhu žalobců a poté opětně rozhodl o restitučním nároku žalobců pouze na základě soudem připuštěné změny petitu žaloby. Opětovně rozhodne o náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem i o náhradě nákladů státu. Rozhodnutí je třeba zdůvodnit v souladu s ust. § 157 o. s. ř.

65. Na základě shora uvedeného pokynu odvolacího soudu soud I. stupně doplnil dokazování výslechem svědka [příjmení] [celé jméno svědka], který ve věci zpracoval odborné stanovisko z června 2018 k problematice pozemků [číslo] a [číslo] v k.ú. [část obce], výslechem znalce [příjmení] [celé jméno znalce], CSc., který ve věci dne [datum] zpracoval znalecký posudek [číslo] místním šetřením.

66. Vzhledem k tomu, že dle sdělení Ministerstva spravedlnosti ze dne [datum] (č.l. 390 spisu) byl [celé jméno znalce] v seznamu znalců a tlumočníků zapsán od [datum] do [datum] s tím, že k zániku práva vykonávat znaleckou činnost došlo na základě jeho žádosti, soud doc. [celé jméno znalce] ustanovil znalcem za účelem jeho výslechu ke znaleckému posudku [číslo] (s doložkou dle § 127a o.s.ř.) dle § 26 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, a tohoto vyslechl jako znalce. Jednání v dané věci se po zrušení v pořadí druhého rozsudku soudu I. stupně konalo až dne [datum], neboť doc. [celé jméno znalce] se opakovaně omluvil z jednání nařízených postupně na [datum], [datum] a [datum] z důvodu nepříznivého zdravotného stavu svého a své manželky a nepříznivé epidemiologické situace související s pandemií Covid -19 a soud z daného důvodu nařízená jednání odročil.

67. Při jednání dne [datum] svědek [příjmení] [celé jméno svědka] vypověděl (č.l. 402 p.v. – 405 p.v. spisu), že pozemky, které byly předmětem jeho odborného stanoviska, jsou sice územně součástí [část obce], neslouží původnímu účelu, který byl předmětem územního rozhodnutí, což byla KBV 4. stavby sídliště ČM, kdy jak v prvním územním rozhodnutí, tak v následujícím územním rozhodnutí, které ho upřesňovalo, byly na daných pozemcích navrženy stavby obytné nebo veřejné vybavenosti, které se tam nerealizovaly, a tyto pozemky zůstaly součástí plochy, která nemá žádnou přímou funkci související se sídlištěm, kdy tato není zastavěná, není to parková plocha, jedná se o neudržovanou zeleň a v územním plánu a dokumentaci, která se zabývá výhledem území, je se jedná o plochu určenou ke stavebnímu využití, jako smíšené, všeobecné území, tedy předpokládá se tam výstavba, která není realizována. Jsou tam podzemní inženýrské sítě, které počítaly s nějakým stavebním využitím už v územním rozhodnutí, ale ty nejsou na překážku budoucímu stavebnímu využití, jsou nezbytnou podmínkou pro napojení. Pozemky neslouží účelu, pro který byly vyvlastněny, to znamená tehdy KBV, dnes jakékoliv stavební využití. Tento stav je v podstatě neměnný od samého začátku, postavily se zde inženýrské sítě a komunikace, které byly podmínkou pro jakoukoliv výstavbu a tím to skončilo, další fáze využití, to znamená stavební povolení předpokládaných objektů, se nerealizovala, o stavební povolení nebylo požádáno a dané územní rozhodnutí proto ztratilo význam, neboť platnost stavebního rozhodnutí je 2 roky, případně 5 let, pokud to stavební úřad uzná za vhodné, což již uplynulo. K dotazu soudu, zda může svá zjištění a závěry týkající se jednak územního plánování a jednak samotné realizace sídliště ČM konkretizovat podle stavu k [datum], uvedl, že k tomuto datu měla stavba platně vydané územní rozhodnutí z roku 1983, které bylo doplněno v roce 1989 změnou územního rozhodnutí. Tato změna vyplývala z toho, že před rokem 1989 to bylo klasické sídliště s panelovými objekty a Ateliér Héta Projektového ústavu výstavby HMP, který to projektoval, do toho chtěl vnést novou myšlenku a dané prostředí zlepšit, mezitím se již stavěly inženýrské sítě a komunikace. Stavba byla zahájena, rozestavěna, v roce 1989 došlo k nějaké dílčí úpravě zastavovacího schématu, které se dotýkalo i daných pozemků, ale jinak to bylo pořád staveniště. Rozhodnutí o umístění stavby z roku 1983 předpokládalo na daných pozemcích v části blíže metru výstavbu objektu občanské vybavenosti a ve střední části výstavbu obytného objektu. V roce 1989 tato část dostala nějaký jiný tvar. Dané sídliště je postavené na kolektorech, jsou tam podzemní chodby, ve kterých jsou uloženy kromě kanalizace veškeré inženýrské sítě. Rozhodnutí z roku 1989 zůstalo v platnosti a nebylo již ničím překonáno, proběhla na severu stavba metra, která ale přímo s těmi pozemky nesouvisí, pouze nástup je ze sídliště, jinak je to zcela odlišná, samostatná stavba. Příloha [číslo] jeho odborného stanoviska znázorňuje územní rozhodnutí metra, v němž je zakreslena situace sídliště, jedná se o situaci platnou ke dni [datum]. Příloha [číslo] jeho stanoviska zobrazuje situaci v roce 1997. Stavba zobrazená na daných pozemcích blíže k metru je nějaká vybavenost, stavba pod tím ve tvaru písmene„ V“ je polyfunkční budova, obytná budova s nějakou vybaveností. Zastavovací plán IV. stavby sídliště ČM byl přepracován někdy v roce 1994. Mezitím byly na daných pozemcích částečně realizovány komunikace a inženýrské sítě, nebyly tam žádné nadzemní objekty. Ty se začaly stavět od západu. Variantní situace IV. stavby sídliště ČM zpracovaná Ateliérem Héta byla vypracovaná až po roce 1991. Na daných pozemcích se nadále předpokládala výstavba obytných objektů a občanské vybavenosti, kdy se počítalo s tím, co tam fixovalo to územní rozhodnutí, pouze v jiné formě, funkční využití se předpokládalo stejné. Ke dni [datum] se předpokládala výstavba obytných domů a občanské vybavenosti, ale nedošlo k ní. Příloha [číslo] zobrazuje na daných pozemcích objekt občanské vybavenosti se dvěma nadzemními podlažími a obytný objekt se šesti nadzemními podlažími. Dále uvedl, že kolektory umístěné pod pozemky nebrání výstavbě, naopak ji umožňují, zástavbou se kolektorům dá vyhnout nebo se se kolektor dá přeložit. Kolektory limitují využití daného území jen částečně, je třeba se s nimi nějak vyrovnat, ale nejsou tam na překážku. Kolektory musí být přístupné. V daném území jsou objekty, kdy některé slouží k přístupu do kolektoru (k vkládání sítí dovnitř), některé slouží jen jako větrání kolektoru, ale vše se dá nějakým způsobem upravit. Ukládání sítí do kolektorů se dnes již nedělá, tyto se ukládají do země. Označení pozemků v územním plánu SV znamená smíšené všeobecné území, kdy toto umožňuje obytnou zástavbu a veškerou vybavenost kromě průmyslových objektů, index H je index míry využití území, který určuje, jaká hrubá podlažní plocha se dá na dané konkrétní funkční ploše realizovat, u indexu míry využití H je koeficient 2,2, což např. znamená, že na 1 000 m2 pozemku lze realizovat 2 200 m2 hrubé podlažní plochy (vnější obvod objektu x počet nadzemních pater), čili index míry využití H v podstatě odpovídá charakteru využití území toho sídliště – zástavba charakteru blokové struktury (zhruba 6 podlaží, může tam být vyšší solitérní objekt, pokud splní limit těch m2 hrubé podlažní plochy). Pokud tam již index míry využití není, a jedná se o rozvojovou plochu, tak se předpokládá, že stavební úřad bude postupovat v kontextu souvisejících ploch, využití pak určuje stavební úřad v územním řízení. Pokud tam index míry využití území je, tak se jím musí stavební úřad řídit.

68. Při jednání dne [datum] znalec [celé jméno znalce] vypověděl (č.l. 405 p.v. – 406 p.v. spisu), že při rozdělení části pozemku [číslo] odpovídající původním pozemkům PK 581, 582 byly od těchto pozemků odděleny komunikace, vyasfaltovaná pěšina k příchodu do metra a parkoviště pro vozidla a vznikly tak nové pozemky [číslo], na nichž se nenachází žádná zástavba, jsou tam postaveny výdechy z kolektorů, kdy příloha [číslo] jeho znaleckého posudku uvádí v detailu velikosti těchto výdechových bloků, geometrický plán na jejich zobrazení nebyl zapsán do katastru nemovitostí, kdy tyto objekty nejsou předmětem evidování. Ani k datu [datum] na daných pozemcích nebyla žádná zástavba.

69. V rámci místního šetření provedeného dne [datum] na pozemcích PK 581, 581 v k.ú. [část obce] – na části území vymezené ulicemi [příjmení], [příjmení], pozemkem p. [číslo] v k.ú. [část obce] bylo zjištěno, že 1/ na pozemcích PK p. [číslo] – část plochy severně od ul. [ulice] – se nachází zatravněná plocha s vychozenými pěšinami, dlážděná plocha před vstupem do stanice metra, dvě větrací šachty kolektorů, komunikace [ulice], náletové dřeviny, 2/ na pozemcích PK p. [číslo] – část plochy jižně od ul. [ulice] – se nachází zatravněná plocha s několika náletovými dřevinami a s vychozenými pěšinami, čtyři větrací šachty kolektorů, komunikace [ulice] vč. parkoviště, komunikace [ulice] vč. parkoviště, tři betonové vpusti s betonovým poklopem, jedna betonová vpusť s železným poklopem. Uvedený stav pozemků dále znázorňují fotografie pořízené účastníky při místním šetření.

70. Soud dále dokazování doplnil žádostí [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalobce] ve věci uplatnění nároku na převod jiného pozemku ve vlastnictví státu dle zákona o půdě došlé Magistrátnímu úřadu hl. města Prahy dne [datum], podle níž jmenovaní s odvoláním na § 11 odst. 1 písm. c/, odst. 2 zákona o půdě uplatnili nárok na převod jiného pozemku ve vlastnictví státu za zastavěné pozemky, kdy v jejich výčtu jsou uvedeny mimo jiné pozemky PK 581, 582 v k.ú. [část obce], které byly vykoupeny dle § 6 odst. 1 písm. k/.

71. Soud dále doplnil dokazování listinami doloženými žalobci, a to výpisem z katastru nemovitostí podle stavu k [datum] – [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce] pro pozemek parc. [číslo] kupními smlouvami č. KUP/35/05 [číslo] 2017 ze dne 15.8.2018, č. KUP/35/05 [číslo] 2018 ze dne 15.8.2018 a č. KUP/35/05 [číslo] ze dne 3.2.2021 na spoluvlastnické podíly mj. k pozemkům p. [číslo] v k.ú. [část obce], žádostí o záznam do katastru nemovitostí ze dne [datum] na základě rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu Praha, ze dne 3.3.2006, č.j. PÚ 651/06 (toto rozhodnutí bez geometrických plánů bylo soudu na základě jeho žádosti doloženo již v podání SPÚ ze dne [datum]), a přiložených geometrických plánů pro rozdělení mj. pozemku p. [číslo]. Z těchto listin soud zjistil, že uvedeným rozhodnutím pozemkového úřadu bylo rozhodnuto tak, že zde uvedené oprávněné osoby jsou v rozsahu blíže specifikovaných spoluvlastnických podílů vlastníky částí nemovitostí podle pozemkového katastru parc. [číslo] v k.ú. [příjmení], označených nově mimo jiné jako parcely [číslo] v k.ú. Černý s tím, že dle odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo při místním šetření dne [datum] zjištěno, že části pozemků č. kat. 585 a 588 zůstaly stejně jako při prohlídce dne [datum] nezastavěnou ostatní plochou a zčásti jsou využívány jako parkoviště. Předmětné pozemky jsou součástí lokality určené územním rozhodnutím a stavebními povolení k výstavbě OS ČM II probíhající v několika etapách, v souladu se stavebním povolením ze dne [datum] je realizována výstavba ČM – 4. stavba KBV. Ke dni účinnosti zákona o půdě byla provedena skrývka a odvoz ornice a realizovány práce na stavbě kanalizace, žádné nadzemní stavby se na pozemcích nenacházely. Po účinnosti zákona výstavba pokračovala rozestavěním objektů na pozemku [číslo], který byl následně dělen. V průběhu stavby docházelo k prodlužování lhůt dokončení staveb a ke změnám jednotlivých staveb v důsledku změn projektové dokumentace. Při místním šetření dne [datum] byly na původních pozemcích dokončeny pouze dva stavební objekty s označením Policie a Telecom, část pozemků byla zastavěna stavbou metra a komunikací, na části bylo staveniště a ostatní plocha byla nezastavěná. S odkazem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu pozemkový úřad konstatoval, že ust. § 11 odst. 1 písm. c/ zákona o půdě nelze interpretovat příliš extenzivně a dovozovat, že jde-li např. o„ ucelený“ areál, nelze je vydat, ať je jakkoliv rozsáhlý a zahrnout sem veškeré plochy jej tvořící, vč. např. volného prostranství s okrasnou zelení a porosty, komunikací spojující budovy, asfaltové parkovací plochy. Pozemek, který je sám o sobě samostatnou věcí v občanskoprávním smyslu, nelze považovat za součást stavby, která se nachází na jiném pozemku. Tyto pozemky byly následně zapsány v katastru nemovitostí do spoluvlastnictví těchto oprávněných osob a následně prodány HMP.

72. Obdobně SPÚ rozhodl dne 23.10.2017 pod č.j. SPU 482776/2017Kav ve věci stejných pozemků a dalších oprávněných osob (toto rozhodnutí bylo soudu na základě jeho žádosti doloženo v podání SPÚ ze dne [datum]), s tím, že v tomto rozhodnutí pozemkový úřad konstatoval, že ve stejné věci (jednalo se právě o výše uvedenou věc č.j. PÚ 651/06) rozhodl dne 25.1.1999 pod zn. PÚ [číslo], toto rozhodnutí bylo Městským soudem v Praze dne 16.5.2001 pod sp. zn. 28 Ca 98/99 zrušeno a věc byla vrácena k dalšímu řízení s názorem, že ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c/ zákona o půdě došlo k zahájení stavby ČM II – 4. stavba ještě přede dnem [datum], pozemky, na nichž byla tato stavba realizována, je proto třeba podle cit. ust. považovat za zastavěné a nelze je proto oprávněným osobám vydat. Za pozemky zastavěné stavbou považoval mj. ty části původních pozemků dle PK 585 a 588, které byly sloučeny do parc. [číslo] na němž byla uvedená stavba realizována. Pozemkový úřad proto znovu rozhodl dne [datum] pod zn. PÚ [číslo] tak, že navrhovatele nejsou spoluvlastníky daných pozemků. Rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 11.12.2002, čj. 28 Ca 117/2002, bylo uvedené rozhodnutí pozemkového úřadu zrušeno a věc byla vrácena k dalšímu řízení s tím, že byly zopakovány závěry z předchozího rozsudku s tím, že v tomto rozsudku nebyla řešena otázka, zda stavba ČM II - 4. stavba byla skutečně realizována v plném rozsahu v souladu se stavebním povolením a v dalším řízení bude třeba zjistit, zda předmětná stavba byla skutečně dostavěna podle vydaného stavebního povolení. Soud dále vyslovil názor, že je třeba při posuzování stavby sídliště vycházet ze stavebního povolení a respektovat skutečnost, že organickou součástí sídliště jsou i„ volné plochy, např. zelené plochy, přístupové cesty a jiné plochy nezbytně nutné k provozu sídliště. Soud nepovažuje za správný názor, že podstatné pro posouzení překážky vydání pozemků dle § 11 odst. 1 písm. c/ zákona o půdě je to, zda na jednotlivých pozemcích ke dni účinnosti zákona o půdě byla realizována stavba do takové výše, aby ji bylo možno považovat za věc ve smyslu občanskoprávním. Následně pozemkový úřad rozhodl rozhodnutím č.j. 651/06, které nabylo právní moci dne [datum].

73. Rozhodnutím Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu Praha, ze dne 6.4.2007, č.j. PÚ 7486/92 (toto rozhodnutí bylo soudu na základě jeho žádosti doloženo v podání SPÚ ze dne [datum]), bylo rozhodnuto tak, že zde uvedené oprávněné osoby nejsou vlastníky mj. nemovitosti dle PK 583 v k.ú. [příjmení] (z něhož vznikla mj. parcela [číslo] v k.ú. [část obce] – viz kopie katastrální mapy s orientačním zákresem stavu pozemkové držby ze dne [datum]), když bylo zjištěno, že tyto na základě dědického řízení připadly do vlastnictví těchto oprávněných osob a nelze je tak vydat, neboť jsou jejich vlastnictvím, a nepřísluší za ně náhrada.

74. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí.

75. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když tyto další důkazy považoval s ohledem na níže uvedené skutkové a právní závěry za nadbytečné: 1/navržené žalobci: Geometrické zaměření původních vyvlastněných pozemků (v tomto směru zůstalo tvrzení žalobců ohledně nesprávného zaměření původních vyvlastňovaných pozemků pouze v rovině spekulací), srovnání tehdejších cen spotřebního zboží a rekreačních objektů k datu odnětí k otázce adekvátnosti výše náhrady za vyvlastnění, výslech žalobce a/, 2/ navržené účastníkem: Rozhodnutí pozemkového úřadu ohledně pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce].

76. V řízení nebylo zpochybňováno postavení žalobců jakožto oprávněných osob a včasnost a řádnost výzvy k vydání nemovitostí a z daného důvodu soud co se týká skutkových zjištění k těmto otázkám vzal za svá skutková zjištění správního orgánu (§ 250e o.s.ř.).

77. V předmětné věci bylo zpochybňováno včasné podání žaloby. Dle názoru soudu tato námitka vznesená účastníkem [příjmení] je nedůvodná, když rozhodnutí SPÚ bylo žalobcům doručeno nejpozději dne [datum] a žaloba, která byla podána dne [datum], tak byla podána v zákonem stanovené dvouměsíční lhůtě (§ 247 odst. 1 o.s.ř.).

78. V řízení byla dále zpochybňována věcná působnost zákona o půdě. I tuto námitku účastníka [příjmení] soud neshledal důvodnou. Dle § 1 odst. 1 písm. a/ zákona o půdě se tento zákon vztahuje na půdu, která tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží, a v rozsahu stanoveném tímto zákonem i na půdu, která tvoří lesní půdní fond (dále jen "půda"). Dle § 1 odst. 2 zák. č. 53/1966 Sb. zemědělským půdním fondem je zemědělská půda obhospodařovaná (orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny) a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není. Dle § 30 zákona o půdě pro postup podle části druhé tohoto zákona se za majetek uvedený v § 1 odst. 1 považuje i majetek, který byl v době odnětí vlastnického práva k těmto účelům užíván.

79. Předmětné pozemky PK 581 a 582 byly zapsány v pozemkové knize v druhu role (výpis z pozemkové knihy pro k.ú. [příjmení], č. knihovní vložky 12). K odnětí jejich vlastnictví došlo na základě rozhodnutí o vyvlastnění pro výstavbu OS ČM II ze dne [datum] (cit. rozhodnutí). Tyto pozemky byly k rozhodnému datu ([datum]) vedeny v evidenci nemovitostí jako součást pozemku [číslo] orná půda, resp. role, jejich využití bylo v souladu, sloužily jako součást většího celku k zemědělské výrobě (znalecký posudek [celé jméno znalce] [číslo] letecké snímky zobrazující stav předmětných pozemků k [datum] a [datum], kopie katastrální mapy s orientačním zákresem stavu pozemkové držby podle PK a EN ze dne [datum]). K jejich odnětí zemědělské výrobě pro uvedenou výstavbu (trvale od [datum]) došlo až na základě rozhodnutí ONV v [obec a číslo] ze dne [datum] (cit. rozhodnutí). K předání skrývky ornice došlo na základě zápisu ze dne [datum] (cit. zápis). S ohledem na výše uvedené soud dle § 1 odst. 1 písm. a/ ve spojení s § 1 odst. 2 zák. č. 53/1966 Sb. a § 30 zákona o půdě považuje pozemky PK 581 a 582, role, za majetek, který byl užíván k účelům zemědělského obhospodařování v době odnětí vlastnického práva původním vlastníkům. Ve vztahu k předmětným pozemkům je tak dána věcná působnost zákona o půdě.

80. Žalobci v řízení zpochybnili nenaplnění restitučního důvodu. Tuto jejich námitku soud neshledal důvodnou.

81. Dle § 6 odst. 1 písm. m/ zákona o půdě oprávněným osobám budou vydány nemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu v důsledku vyvlastnění za náhradu, pokud nemovitost existuje a trvale neslouží účelu, pro který byla vyvlastněna. Dle § 6 odst. 1 písm. n/ zákona o půdě oprávněným osobám budou vydány nemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu v důsledku vyvlastnění bez vyplacení náhrady.

82. V řízení bylo prokázáno, že pozemky PK 581 a 582 (role) v k.ú. [příjmení] byly ve spoluvlastnictví (1/4) právního předchůdce žalobců (p. [celé jméno žalobce]) - výpis z pozemkové knihy pro k.ú. [příjmení], č. knihovní vložky 12. Tyto pozemky byly v evidenci nemovitostí vedeny jako součást pozemku [číslo] (orná půda) – viz výše. Rozhodnutím MNV v [obec a číslo] [část obce] ze dne [datum] bylo rozhodnuto o vyvlastnění těchto pozemků ve prospěch čs. státu zastoupeného VHMP – VS pro výstavbu OS ČM II s tím, že s užíváním vyvlastněného pozemku pro účel, pro který byl vyvlastněn, musí být započato nejpozději do [datum]. Dle cit. rozhodnutí za všechny vyvlastněné pozemky přísluší podle § 15 odst. 1 vyhl. č. 43/1969 Sb. (protože se jedná o pozemky v nezastavěné části obce) náhrada, která u p. [celé jméno žalobce] za id. všech vyvlastněných pozemků činila 2.596,80 Kč. Podkladem pro vydání tohoto rozhodnutí bylo mj. rozhodnutí ÚHA HMP o umístění stavby ze dne [datum], podle nějž se na pozemku [číslo] umísťuje stavba OS ČM II s tím, že předmětem rozhodnutí jsou veškeré budovy obytné a veškeré objekty občanské vybavenosti a dále veškerá technická vybavenost nutná pro zajištění provozu novostaveb – komunikace a dopravní zařízení a inženýrské sítě s tím, že v případě budování dalších objektů v územním rozhodnutí neuvedených, bude třeba pro ně předložit nový návrh (rozhodnutí ze dne [datum], rozhodnutí ze dne [datum]).

83. Vyplacení náhrady za předmětné pozemky bylo dle názoru soudu v řízení dostatečně prokázáno příkazem k proplacení VHMP-VS ze dne [datum] (cit. příkaz), podle něhož má být podle daného vyvlastňovacího rozhodnutí prostřednictvím Státní spořitelny vyplacena p. [celé jméno žalobce] celá stanovená náhrada ve výši 2.596,80 Kč. Skutečnost, že veškerá dokumentace vztahující se k vlastnímu vyplacení náhrady byla již skartována (shora cit. sdělení [obec] spořitelny na č.l. 57 spisu), nemůže jít dle názoru soudu k tíži účastníka [příjmení]. Zde je nutno přihlédnout k tomu, že dané rozhodnutí o vyvlastnění bylo výsledkem vyvlastňovacího řízení, kterému předcházela opakovaná výzva p. [celé jméno žalobce] (doučená mu do vlastních rukou) k uzavření kupní smlouvy na předmětné pozemky, s tím, že k projednání návrhu na vyvlastnění v rámci ústního jednání (při němž mohli účastníci uplatnit své námitky proti vyvlastnění) byl p. [celé jméno žalobce] řádně přizván písemnou pozvánkou, avšak k tomuto se nedostavil. Lze mít tak důvodně za to, že i stanovená náhrada byla p. A. [celé jméno žalobce] řádně vyplacena (dopisy ze dne [datum], [datum], [datum], [číslo], protokol ze dne [datum]).

84. Ústavní soud v nálezu sp. zn. IV. ÚS 8/2000 vyslovil právní názor, že za náhradu za vyvlastnění podle § 6 odst. 1 písm. n/ zákona o půdě by neměla být považována jakákoli vyplacená náhrada, nýbrž jen taková náhrada, kterou je možno považovat za odpovídající předpisům platným v době vyvlastnění. Žalobci prokazovali nesprávnost stanovené výše náhrady za vyvlastnění shora cit. znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení] č. 1982 [číslo], který k ocenění předmětných pozemků použil výměr [číslo] tyto ocenil částkou 15 Kčs/m2 z důvodu, že k těmto pozemkům byl vydán„ přede dnem ocenění“ (znalec měl zřejmě na mysli datum rozhodnutí o vyvlastnění [datum] – pozn. soudu) platný územně plánovací podklad – rozhodnutí o umístění stavby. V rámci svého výslechu, k dotazu soudu, z jakého důvodu použil tento výměr, když v rozhodné době platila vyhl. č. 43/1969 Sb., pak pouze doplnil, že tuto otázku konzultoval s p. [jméno], který byl zpracovatelem daných cenových předpisů, který mu (bez jakéhokoliv zdůvodnění) řekl, že je to tak. Vzhledem k tomu, že v době vydání rozhodnutí o vyvlastnění předmětných pozemků právnímu předchůdci žalobců platila vyhláška č. 43/1969 Sb., o cenách staveb v osobním vlastnictví a o náhradách při vyvlastnění nemovitostí (účinná od [datum]), která jako rozhodující kritérium pro zatřídění pozemků pro ocenění stanovila hranici zastavěné části (intravilánu), přičemž účastník [příjmení] v řízení prokazoval správnost stanovené výše náhrady (znalecký posudek [jméno] [příjmení] [číslo] katastrální mapa zobrazující intravilán obce Horní Počernice, informace z webu k heslu [příjmení], vysvětlivky ČCÚ a MF ČSR k některým ustanovením vyhl. č. 43/1969 Sb.), když předmětné pozemky se k rozhodnému dni ([datum]) ve smyslu § 14 odst. 4 cit. vyhlášky ve spojení s § 4 odst. 4 vyhl. č. 97/1966 Sb. nacházely v extravilánu obcí HMP a [část obce], soud uvedený znalecký posudek znalce [příjmení] [příjmení] považoval za vadný, přičemž tyto vady se nepodařilo zhojit ani jeho výpovědí. Z daného důvodu soud přistoupil k zadání revizního znaleckého posudku a ustanovil k jeho vypracování znalce [celé jméno znalce]. Tento znalec ve svém shora cit. posudku [číslo] ve spojení se svou výpovědí, na něž soud pro stručnost odkazuje, řádně vysvětlil, z jakého oceňovacího předpisu vycházel (vyhl. č. 43/1969 Sb. upravující náhrady za vyvlastněné pozemky v soukromém vlastnictví), proč neaplikoval výměr [číslo] či vyhl. č. 128/1984 Sb., přičemž došel k závěru o správnosti stanovené náhrady za vyvlastnění v ceně 0,40 Kčs/m2 ve smyslu § 15 odst. 1 vyhl. č. 43/1969 Sb., neboť k rozhodnému datu ([datum]) se předmětné pozemky nacházely extravilánu obce, mimo zastavěnou část obce, byly ornou půdou a vytvářely souvislý celek s navazující zemědělskou půdou ve smyslu ust. § 4 odst. 4 vyhl. č. 97/1966 Sb. (na nějž odkazuje § 14 odst. 5 vyhl. č. 43/1969 Sb. určující jako kritérium pro zatřídění pozemků pro ocenění hranici zastavěné části obce – intravilánu) s tím, že znalec [příjmení] [příjmení] chybně použil ocenění dle výměru [číslo] který stanovil ceny pozemků nabývaných od občanů nebo jiných než socialistických organizací občany nebo jinými než socialistickými organizacemi s tím, že aplikaci výměru bránila i skutečnost, že se nejednalo o pozemky, které by byly v evidenci nemovitostí vedeny pod samostatným parcelním číslem, kdy se jednalo o parcely pozemkového katastru vedené jako součást parcely EN [číslo] (čl. 2 odst. 3 písm. a/ cit. výměru). Skutečnost, že se předmětné pozemky se nacházely mimo hranice intravilánu z roku 1961, je pak uvedena i v odborném stanovisku z [datum] předloženém žalobci (tento byl rovněž podkladem pro vypracování znaleckého posudku [celé jméno znalce]). Soud tedy vycházel ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], když na takto vypracovaném posudku ve spojení s výslechem znalce neshledal žádné závady tak, aby z něj nemohl vycházet. Soud tak uzavřel, že za situace, kdy náhrada za vyvlastnění odpovídala předpisům platným v době vyvlastnění, není naplněn restituční titul dle § 6 odst. 1 písm. n/ zákona o půdě. Pro úplnost soud uvádí, že pokud žalobci v žalobě s odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1550/13 týkající restitučního titulu dle § 6 odst. 1 písm. k/ zákona o půdě (kupní smlouva uzavřená v tísni za nápadně nevýhodných podmínek) dovozovaly naplnění restitučního titulu dle § 6 odst. 1 písm. n/ zákona o půdě z důvodu, že částky stanovené tehdejšími cenovými předpisy byly neadekvátní ve vztahu k dobovým cenovým relacím, soud předně uvádí, že v daném případě se jedná o posuzování naplnění restitučního titulu dle jiného ustanovení zákona o půdě, na který nelze bez dalšího vztahovat judikaturu vztahující se k jinému restitučnímu titulu, navíc pak aktuální judikatura je ustálena v závěru, že nápadně nevýhodné podmínky (ve smyslu § 6 odst. 1 písm. k/ zákona o půdě) nelze dovozovat ze srovnání tehdejších cen nemovitostí s cenami dnešními, ale ani s tehdejšími cenami jiného zboží (byly-li ceny nemovitostí obecným produktem tehdejší doby, a postihovaly každého, kdo v té době nemovitosti prodával), stejně tak jako v závěru, že v období pevně stanovených cen (a to nejenom při smluvním nabývání nemovitostí pro stát od občanů § 22 vyhlášky č. 43/1969 Sb., ale i ve vztahu mezi občany samotnými; srov. § 399 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 1991) nelze hovořit o obvyklé ceně nemovitostí (srov. např. 28 Cdo 2986/2017).

85. S ohledem na výše uvedené se soud dále zabýval otázkou, zda je naplněn restituční titul dle § 6 odst. 1 písm. m/ zákona o půdě, tj. zda pozemky 817, 818, 819, 820 a 821 v k.ú. [část obce] vymezené geometrickým plánem Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] 2018 (dále též jen„ předmětné pozemky“), které po změně žaloby zůstaly předmětem řízení, trvale neslouží účelu, pro který byly vyvlastněny.

86. Již v rozsudku ze dne [datum] v dané věci soud I. stupně konstatoval, že při výkladu a aplikaci restitučního důvodu dle § 6 odst. 1 písm. m/ zákona o půdě judikatura Nejvyššího soudu opakovaně dovodila, že pro závěr o tom, zda pozemky slouží účelu, pro který byly vyvlastněny, je rozhodný stav existující ke dni účinnosti zákona o půdě a nikoliv jejich stav pozdější (srov. sp. zn. 28 Cdo 1500/2008, 28 Cdo 4989/2017). Tento závěr soudu I. stupně odvolací soud ve svém usnesení ze dne [datum], kterým uvedený rozsudek soudu I. stupně zrušil, nikterak nezpochybnil. Zároveň konstatoval, že zjistil-li soud I. stupně po doplnění dokazování, že nemovitosti byly vyvlastněny za účelem stavby„ OS ČM II“, a že se taková stavba na nyní požadovaných pozemcích až dosud fakticky nenachází /srovnej bod 76. napadeného rozsudku, a to:„ Oproti původnímu záměru, který dále předpokládal … využití (pozemků parc. [číslo]) pro obytné objekty a vybavenost, byla na těchto částech pozemků zatím realizována zeleň“ /, pak nebyl logický závěr soudu I. stupně, že ke dni účinnosti zákona o půdě ve vztahu k nyní požadovaným pozemkům byl naplněn účel vyvlastnění. Za účelem posouzení, zda byl v tomto případě naplněn restituční titul dle § 6 odst. 1 písm. m/ zákona o půdě, uložil soudu I. stupně, aby řízení doplnil o důkazy navrhované žalobci, tj. zejm. o výpověď svědků - odborníků navrhovaných žalobci a o místní ohledání vymezených pozemků, s tím, že bude-li prokázáno, že jsou dány podmínky pro vydání podílů na předmětných pozemcích ve smyslu ust. § 6 odst. 1 písm. m/ zákona o půdě, bude nezbytné zkoumat, zda vydání pozemků nebrání překážky uvedené v ust. § 11 odst. 1 zákona o půdě. Z výše uvedeného soud I. stupně dovozuje, že dle právního názoru odvolacího soudu (na rozdíl od právního názoru soudu I. stupně – viz níže) je pro posouzení dané věci rozhodná pouze shoda či neshoda faktické, realizované výstavby s účelem vyvlastnění uvedeným v rozhodnutí o vyvlastnění ze dne [datum]. Soud I. stupně se tedy otázkou naplnění restitučního titulu dle § 6 odst. 1 písm. m/ zákona o půdě (a následně otázkou překážek vydání pozemků dle § 11 odst. 1 zákona o půdě) zabýval právě z tohoto hlediska.

87. Původní pozemky PK 581, 582 v k.ú. [příjmení] byly vyvlastněny rozhodnutím MNV v [obec a číslo] – [část obce] ze dne [datum] pro stavbu OS ČM II. s tím, že nezbytnost rozsahu vyvlastnění byla posuzován mj. na základě územního rozhodnutí. Dle tohoto rozhodnutí ÚHA HMP ze dne [datum] týkajícího se mj. pozemku EN [číslo] v k.ú. [část obce] (zahrnujícího původní parcely PK 581, 582), z něhož vznikla parcela [číslo] a následně předmětné pozemky, jehož nedílnou součástí byla situace z března 1983, daná stavba zahrnuje veškeré budovy obytné a veškeré objekty občanské vybavenosti a dále veškerou technická vybavenost nutnou pro zajištění provozu novostaveb – komunikace a dopravní zařízení a inženýrské sítě. Toto rozhodnutí pak pro případ budování dalších objektů v územním rozhodnutí neuvedených uvádí nutnost předložení nového návrhu pro takové objekty. Toto rozhodnutí o umístění stavby ze dne [datum] bylo nahrazeno (v souvislosti se změnou dopravního napojení MHD a souvisejícím přesunem občanské vybavenosti v důsledku prodloužení trasy metra IV B) rozhodnutím o umístění stavby OS ČM II ze dne [datum] týkajícím se mj. pozemku [číslo]. Nedílnou součástí tohoto rozhodnutí byla situace z dubna 1989, která na předmětných pozemcích znázorňuje stavbu občanské a obytné vybavenosti a dále kolektory. Celá stavba OS ČM II byla zahájena na základě stavebního povolení vydaného dne [datum] (s předpokladem dokončení v srpnu 1996), a to zápisem ve stavebním deníku ze dne [datum] (stavební povolení ze dne [datum], obsah spisu zdejšího soudu sp. zn. 19 C 33/2003; srov. též zápis o odevzdání a převzetí staveniště ze dne [datum], denní záznam stavby ze dne [datum], stavební povolení na dočasnou stavbu zařízení staveniště ze dne [datum]). Dne [datum] bylo vydáno stavební povolení pro stavbu kolektorů na 4. stavbě sídliště ČM II nacházejících se na části předmětných pozemků a dne [datum] bylo vydáno kolaudační rozhodnutí pro tyto objekty (cit. rozhodnutí, situace z dubna 1989, geometrický plán [číslo] 2014). Dne [datum] bylo vydáno rozhodnutí o povolení změny stavby před dokončením týkající se objektů OV 4F a 4G s tím, že lhůta k dokončení celé stavby byla stanovena do [datum], kolaudačním rozhodnutím ze dne [datum], [datum] a [datum] bylo povoleno užívání areálu ATÚ Č. [obec] II a bytových domů – objektů 06-OV 4G a 10 -OV 4F. Tyto objekty se však na předmětných pozemcích nenacházejí (cit. rozhodnutí, situace z května 1996, kopie katastrální mapy s orientačním zákresem stavu pozemkové držby ze dne [datum], odborné stanovisko [titul] [celé jméno svědka]). Geometrickým plánem vyhotovitele Ing. [jméno] [příjmení] pro rozdělení pozemku [číslo] 2018 ze dne [datum] byl pozemek [číslo] vedený v katastru nemovitostí jako ostatní plocha, jiná plocha, rozdělen na pozemek [číslo] a dále na pozemky 817, 818, 819, 820, 821 - vše ostatní plocha, jiná plocha. Při rozdělení části pozemku [číslo] odpovídající původním pozemkům PK 581, 582 byly od těchto pozemků odděleny komunikace [ulice], [ulice] vč. parkoviště, [ulice] vč. parkoviště, [ulice] a dlážděná plošina k příchodu do metra a vznikly tak nové pozemky [číslo], na nichž se nenachází žádná zástavba, pouze výdechy z kolektorů (cit. geometrický plán, znalecký posudek znalce [celé jméno znalce] [číslo] výpověď tohoto znalce, informace o pozemcích, kopie katastrální mapy s orientačním zákresem stavu pozemkové držby ze dne [datum], informace MHMP, Odboru rozvoje a financování dopravy, ze dne [datum]). Na předmětných pozemcích se na: 1/ části plochy severně od ul. [ulice] nachází (neudržovaná) zatravněná plocha s vychozenými pěšinami, dlážděná plocha před vstupem do stanice metra, dvě větrací šachty kolektorů, komunikace [ulice], náletové dřeviny, 2/ na části plochy jižně od ul. [ulice] se nachází zatravněná plocha s několika náletovými dřevinami a s vychozenými pěšinami, čtyři větrací šachty kolektorů, komunikace [ulice] vč. parkoviště, komunikace [ulice] vč. parkoviště, tři betonové vpusti s betonovým poklopem, jedna betonová vpusť s železným poklopem (místní šetření provedené soudem dne [datum], fotografie pořízené účastníky při místním šetření, sdělení MHMP, odboru rozvoje a financování dopravy, ze dne [datum], sdělení DP ze dne [datum], sdělení MHMP, Odboru evidence, správy a využití majetku, ze dne [datum], kolaudační rozhodnutí ze dne [datum], ortofotomapa, katastrální mapa se zákresem předmětných pozemků, geometrický plán [číslo] 2014, mapové podklady se zákresem kolektoru, kabelového vedení a vzduchotechniky, mapa technického využití území, informativní mapy sítí, další fotografie). Předmětné pozemky jsou součástí funkční plochy SV-H (všeobecně smíšené s kódem míry využití H) s tím, že plocha SV je definována jako území sloužící pro umístění polyfunkčních staveb nebo kombinaci monofunkčních staveb pro bydlení, obchod, administrativu, kulturu, veřejné vybavení, sport a služby všeho druhu, kde žádná z funkcí nepřesáhne 60 % celkové kapacity území vymezeného danou funkcí (sdělení HMHP, odboru územního rozvoje, ze dne [datum], výřez z výkresu územního plánu, legenda, regulativy funkčního uspořádání). Od roku 1975 byly v územním plánu [obec] předmětné pozemky vedeny jako plochy zastavitelného území, tedy určené k budoucímu stavebnímu využití. V průběhu 80. let probíhala projektová příprava 4. stavby KBV sídliště ČM II, v jejímž původním území se nacházely i tyto pozemky. Projektová dokumentace daného obytného souboru a z ní vycházející správní rozhodnutí, zejm. územní rozhodnutí ze dne [datum] a ze dne [datum] (které doplňovalo a nahrazovalo územní rozhodnutí ze dne [datum]), předpokládala na předmětných pozemcích výstavbu obytných objektů a občanské vybavenosti (tento stav platil rovněž ke dni [datum]) - ta však nebyla realizována. Pro využití území nebylo vydáno žádné další správní rozhodnutí, předmět uvedených územních rozhodnutí byl realizován a tento proces ukončen, případná další stavební činnost v území je podmíněna novým územním řízením. [ulice] bylo stavebně dokončeno na konci 90. let, v roce 2002 bylo sídliště zcela dokončeno. Část původního záměru na území mezi ul. [ulice], stanicí metra ČM, objekty [adresa] (objekt Policie ČR) a 818 (nebytový objekt původně zamýšlený pro automatickou telefonní ústřednu) a ul. [ulice] zahrnujícího předmětné pozemky nebyla v rámci KBV ČM II – 4. stavba zrealizována a pozemky nebyly k zamýšlenému účelu využity. Na tomto území byla podle uvedených územních rozhodnutí realizována (po datu [datum] - viz letecký snímek z [datum], kolaudační rozhodnutí ze dne [datum]) pouze dopravní a technická infrastruktura, tj. obslužné komunikace [ulice], [ulice] a [ulice] a inženýrské sítě uložené v kolektorech. Ke dni účinnosti zákona o půdě byla na předmětných pozemcích provedena skrývka a odvoz ornice, žádné nadzemní stavby se zde nenacházely. Platná územně plánovací dokumentace předpokládá v daném území využití SV – všeobecně smíšené s indexem míry využití H – jedná se o potenciální plochu pro realizaci staveb odpovídajících regulativům a podmínkám územního plánu. Stejně tak předpokládá stavební využití charakteru stávajícího sídliště připravovaný Metropolitní plán [obec]. Budoucí stavební využití tohoto území musí zohlednit stávající infrastrukturu, tj. trasy obslužných komunikací a stávající inženýrské sítě v kolektorech (situování zástavby mimo trasy kolektorů, přeložka části kolektoru se souhlasem správce kolektorů). Pro obsluhu a provoz kolektorů je nutné zachovat systém větrání a přístupu z vnějšího prostoru. Stavba metra trasy B umístěná na daném území na základě územního rozhodnutí ze dne [datum] a stavba OS ČM II – 4. stavba jsou dvě samostatné stavby. [ulice] obsluha OS ČM je řešena systémem obslužných komunikací (které částečně využívá i městská hromadná doprava – autobusy), zatímco stavba metra se stanicí ČM je součástí celoměstského systému podpovrchové MHD a nelze ji pokládat za součást OS ČM II nutnou k jeho provozu. Využití předmětného území a pozemků nemá na stavbu a provoz metra žádný vliv, přístup ke stanici metra z oblasti obytného celku je i při případném zastavění nevyužitého území zabezpečen po stávajících veřejných obslužných komunikacích. Stejně tak se stavbou metra nesouvisí technická infrastruktura – inženýrské sítě uložené v kolektorech (odborné stanovisko [titul] [celé jméno svědka] z června 2018, výpověď [titul] [celé jméno svědka], rozhodnutí ÚHA HMP ze dne [datum], [datum], [datum], rozhodnutí MHMP ze dne [datum], sdělení DP ze dne [datum], zápis o odevzdání a převzetí staveniště ze dne [datum], zápis ze dne [datum]).

88. S ohledem na výše uvedené tak soud uzavírá, že účel, pro který byly v roce 1983 předmětné pozemky vyvlastněny, tj. výstavba OS ČM II, nebyl ke dni účinnosti zákona o půdě, tj. ke dni [datum] (ani dosud), naplněn, kdy nedošlo k úplnému původně předpokládanému stavebnímu využití těchto pozemků, tedy nedošlo k naplnění podstaty účelu, pro které byly vyvlastněny, když ke dni účinnosti zákona o půdě byla na základě rozhodnutí o umístění stavby ze dne [datum] a stavebního povolení ze dne [datum] zahájena stavba OS ČM II, která na předmětných pozemcích předpokládala kromě vybudování technické vybavenosti (kolektorů) rovněž výstavbu obytných objektů a občanské vybavenosti, tyto nadzemní objekty však nebyly (ke dni účinnosti zákona o půdě ani později) realizovány, když na předmětných pozemcích se nachází pouze (neudržovaná) zatravněná plocha s několika náletovými dřevinami a s vychozenými pěšinami a pod povrchem těchto pozemků se nachází stavba kolektoru s šesti větracími šachtami v nadzemní části těchto pozemků (vybudovaná po účinnosti zákona o půdě) a dále čtyři betonové vpusti. Předmětné pozemky tedy trvale neslouží účelu, pro který byly vyvlastněny ve smyslu § 6 odst. 1 písm. m/ zákona o půdě. Pro úplnost soud uvádí, že pokud pak žalobci k otázce naplnění daného restitučního titulu argumentovali tím, že některé části předmětných pozemků jsou ze strany HMP či MČ [obec a číslo] pronajímány třetím osobám či dochází k jiným dispozicím s těmito pozemky v rozporu s účelem vyvlastnění, a toto dokládali seznamy smluv a smlouvami k realizaci farmářských trhů, tak z uvedených seznamů smluv nevyplývá, jakých částí pozemku [číslo] se tyto týkají, a samotné smlouvy k realizaci farmářských trhů jsou z data výrazně pozdějšího (než je datum účinnosti zákona o půdě), navíc pak z plánku, který je přílohou smlouvy o výpůjčce z roku 2017, na základě které byly smlouvy k realizaci farmářských trhů uzavřeny, při porovnání s ortofotomapou vyplývá, že se netýkají předmětných pozemků.

89. S ohledem na výše uvedené se soud dále zabýval otázkou, zda vydání předmětných pozemků nebrání překážky uvedené v § 11 odst. 1 písm. c/ zákona o půdě.

90. Dle § 11 odst. 1 písm. c/ zákona o půdě pozemky nelze vydat v případě, že pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou, nebo jednoduchou, nebo drobnou a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení.

91. Judikatura Nejvyššího soudu a ústavního soudu formulovala některá interpretační kritéria, která jsou v intencích § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě podstatná pro vydání pozemku, resp. jejichž naplnění může restituci bránit. Jsou to mimo jiné v obecné rovině: 1/ funkční spojení předmětných pozemků se stavbami, které plní určený účel, přičemž též prostorová návaznost připouští přiznat spojeným nemovitostem povahu uceleného souboru nemovitostí (tzv. areál), 2/ zvláštní právní režim, jemuž případně pozemek podléhá a který vykazuje účelové sepětí s přilehlou stavbou či provozem.

92. Z výše uvedených zjištění a závěrů soudu I. stupně předně vyplývá, že na předmětných pozemcích se nenachází stavba ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c/ zákon o půdě, která by bránila vydání pozemku podle § 11 odst. 1 zákona o půdě. Pod povrchem těchto pozemků se nachází stavba kolektoru (vybudovaná v souvislosti se stavbou OS ČM II – viz kolaudační rozhodnutí ze dne [datum], sdělení DP ze dne [datum]), která je stavbou podzemní, přičemž nadzemní část této stavby není stavbou podle § 11 odst. 1 písm. c/ zákona o půdě, která by byla překážkou pro vydání pozemků. Zároveň se nejedná se o pozemky, které by byly nezbytné pro plnění funkcí areálu ([příjmení] ČM II) jako celku, neboť stavba OS ČM II skončila na severu v ulici [ulice], na západě v ulici [ulice] (viz též znalecký posudek doc. [celé jméno znalce] [číslo]) a je těmito ulicemi od předmětných pozemků jasně oddělena, v severovýchodní části byly realizovány dva nebytové objekty [adresa], přičemž pěší a dopravní obsluha ve vztahu ke stávajícím objektům tvořícím OS ČM II je zajištěna stávajícími místními komunikacemi [ulice], [ulice], [ulice] a [ulice] [ulice] metra, které je samostatnou stavbou a součástí celoměstského systému podpovrchové MHD, je zabezpečen přístup po stávajících komunikacích (dlážděná plocha před vstupem do stanice metra na pozemcích PK 581 a 582 byla geometrickým plánem [číslo] 2018 oddělena). Na daných pozemcích vedených dosud v druhu ostatní plocha a způsobu využití jiná plocha se nachází neudržovaná zatravněná plocha s náletovými dřevinami, která v rámci sídliště ČM neplní žádnou konkrétní funkci (např. veřejná zeleň) a nelze tak hovořit o využívání daných pozemků pro veřejné účely (tzv. veřejný statek). Jedná se o pozemky, které jsou dle současného územního plánu určeny ke stavebnímu využití, přičemž inženýrské sítě v kolektorech jejich stavebnímu využití při současném zachování systému větrání a přístupu k nim nebrání (naopak ho umožňují) a nelze tak hovořit o tom, že by vydání těchto pozemků bránilo nebo podstatně omezovalo skutečné využití těchto pozemků vlastníkem, tedy o tzv. holém vlastnictví (např. sp. zn. 28 Cdo 2392/2013, 28 Cdo 1831/2016, 28 Cdo 1596/2008, III. ÚS 1961/15).

93. S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že vydání předmětných pozemků nebrání překážky uvedené v § 11 odst. 1 písm. c/ zákona o půdě.

94. S ohledem na výše uvedené tak soud uzavírá, že předmětné pozemky byly vyvlastněny za účelem výstavby OS ČM II - 4. stavba a tomuto účelu ke dni účinnosti zákona o půdě (ani později) nesloužily a zároveň není dána překážka vydání těchto pozemků dle § 11 odst. 1 písm. c/ zákona o půdě.

95. S ohledem na shora uvedené soud žalobě ve znění její změny vyhověl, neboť dospěl k závěru, že o dané věci má být v rozsahu příslušných spoluvlastnických podílů k předmětným pozemkům rozhodnuto jinak, než rozhodl správní orgán (§ 250j o.s.ř.). Nedílnou součástí tohoto rozsudku je geometrický plán Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] 2018 vymezující předmětné pozemky.

96. Nad rámec výše uvedené soud I. stupně uvádí svůj právní názor na danou věc v otázce naplnění restitučního titulu dle § 6 odst. 1 písm. m/ zákona o půdě, resp. překážky vydání pozemků dle § 11 odst. 1 písm. c/ zákona o půdě.

97. V rozsudku ze dne [datum] v dané věci soud I. stupně při svém závěru o nenaplnění restitučního důvodu dle § 6 odst. 1 písm. m/ zákona o půdě vycházel mj. ze shora cit. rozhodnutí Pozemkového úřadu HMP ze dne [datum], zn. PÚ [číslo], ve spojení s rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 4.11.1999, č.j. 38 Ca 53/99-38, a rozhodnutí Pozemkového úřadu MHMP ze dne [datum], zn. PÚ [číslo], týkajících se restituce (jiných částí) pozemku [číslo] v k.ú. Černý, v nichž dané orgány konstatovaly, že stavba OS ČM II – 4. stavba byla stavbou rozsáhlou zasahující do řady pozemků a dlouhodobou probíhající od roku 1990 minimálně do konce devadesátých let 20. století. Tato stavba zahrnovala veškeré obytné budovy a objekty občanské a technické vybavenosti, přičemž ke dni účinnosti zákona o půdě tato stavba zahrnující příslušné pozemky stále probíhala, přičemž je nerozhodné, v jakém rozsahu byly tyto pozemky k tomuto dni fakticky zastavěny. Tyto orgány dospěly k závěru, že účelem vyvlastnění dle předmětného rozhodnutí ze dne [datum] bylo získání pozemků, na nichž bude možno stavbu OS ČM II provést, a pozemek tedy slouží účelu, pro který byl vyvlastněn, pokud došlo k realizaci výstavby daného obytného souboru, pokud tato výstavba zahrnuje i příslušný pozemek, přičemž není rozhodující, ve které etapě výstavby (tj. zda před účinností či po účinnosti zákona o půdě) byl či bude příslušný pozemek zastavěn. Rovněž pokud jde o otázku překážek vydání pozemků dle § 11 odst. 2 písm. c/ zákona o půdě, tak ze shora cit. rozhodnutí Pozemkového úřadu MHMP ze dne 22.5.2001, č.j. PÚ 5207/92, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 26.9.2002, č.j. 38 Ca 404/2001-13, a rozhodnutí Pozemkového úřadu MHMP ze dne 6.8.2002, č.j. PÚ 450/91/11, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 22.3.2005, č.j. 55 Co 504/2004-86, vyplývá, že za situace, kdy za stavbu ve smyslu cit. ustanovení je nutno považovat stavbu OS ČM II jako celek, nelze zastavěnost příslušného pozemku posuzovat podle toho, zda se určitá část již započaté a realizované stavby, která připadá ve zmíněném postupu prací právě na příslušný pozemek, na tomto pozemku ke dni účinnosti zákona o půdě nacházela či nikoli nebo zda v této dílčí části stavby šlo či nešlo o stavbu, která by svým charakterem bránila zemědělskému využití pozemku. Smyslem zákonné úpravy není, aby v rámci jedné stavby, jíž je dotčeno více pozemků, byla posuzována zastavěnost každého jednotlivého pozemku odlišně z hlediska časového sledu prací tak, jak na těchto jednotlivých pozemcích probíhaly. Z těchto důvodů dospěly k závěru o nevydatelnosti příslušných pozemků.

98. Pokud je tedy při zkoumání naplnění podmínek dle shora cit. ustanovení zákona o půdě rozhodný stav ke dni účinnosti zákona o půdě a v daném případě se jedná o stavbu obytného souboru, na kterou je nutno pohlížet jako na jeden celek, a která je stavbou rozsáhlou a dlouhodobou, je pro posouzení věci rozhodné pouze to, zda ke dni účinnosti zákona o půdě daná stavba dle příslušných správních rozhodnutí zahrnovala příslušný pozemek a zda tato stavba k uvedenému datu probíhala, přičemž není rozhodující, zda, jak a ve které etapě výstavby (tj. zda před účinností či po účinnosti zákona o půdě) byl příslušný pozemek fakticky zastavěn. Jiný přístup by totiž vedl k nerovnému postavení oprávněných osob (srov. sp. zn. IV. ÚS 1088/12). To ostatně potvrzují shora cit. rozhodnutí Pozemkového úřadu Praha ze dne 3.3.2006, č.j. PÚ 651/05, a rozhodnutí SPÚ ze dne 23.10.2017, č.j. SPU 482776/2017Kav (byť se týkala - na rozdíl od pozemků uvedených v rozhodnutích cit. v odst. 97 - pozemků v rámci výstavby OS ČM II fakticky nezastavěných – viz též kopie katastrální mapy s orientačním zákresem stavu pozemkové držby ze dne [datum]), která byla vydána až v době po dokončení sídliště ČM a jimiž bylo o restitučních nárocích oprávněných osob rozhodnuto pozitivně. Sám právní předchůdce žalobců pan [celé jméno žalobce] pak v rámci uplatnění restitučního nároku u pozemkového úřadu dne [datum] požadoval z důvodu zastavěnosti pozemků PK 581 a 582 převod náhradního pozemku (cit. žádost [celé jméno žalobce]). V tomto kontextu není bez významu ani shora cit. závěr Ústavního soudu, který vyslovil ve svém usnesení ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 69/2000, podle něhož pokud byl pozemek převáděn pro účely výstavby sídliště, tak důvodem převodu byla rovina věcná, nikoliv osobní. Svou podstatou tak nemohl dosáhnout intenzity křivdy, kterou předpokládá zákon o půdě, přičemž odkázal na preambuli zákona o půdě, v níž se výslovně deklaruje pouze potřeba zmírnění následků některých majetkových křivd. Na charakter„ křivdy“ způsobené postupem příslušných orgánů v době převodu předmětného pozemku je třeba hledět i z hlediska stavebního zákona, na základě kterého bylo vyvlastnění provedeno. Ten i v současné době počítá s možností vyvlastnění pozemků z důvodu staveb nebo opatření ve veřejném zájmu.

99. Výrok o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když účastník [příjmení] byl ve věci převážně procesně úspěšný. Žalobě, podané dne [datum], bylo sice v jejím změněném znění plně vyhověno, nicméně nelze odhlédnout od skutečnosti, že původně (a to až do změny žaloby došlé soudu dne [datum]) se žalobci domáhali nahrazení rozhodnutí pozemkového úřadu (ve vztahu k příslušnému spoluvlastnickému podílu) v celém rozsahu parcel PK 581, 582 o celkové výměře 9.128 m2 a změnou žaloby na základě geometrického oddělení nezastavěných pozemků tento rozsah zúžili na výměru 3.648 m2. S přihlédnutím k nálezům Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1310/09 a IV. ÚS 1/04, podle nichž nelze úspěch a neúspěch ve věci poměřovat jen tím, jak bylo o konkrétním návrhu rozhodnuto, ale je třeba jej posuzovat v širších souvislostech, a rozhodnutí o nákladech řízení nesmí být jen mechanickým posuzováním výsledků sporu bez komplexního zhodnocení rozhodnutí v meritu věci, kdy rozhodnutí o náhradě nákladů má být logickým ukončením celého sporu, je třeba dle názoru soudu vycházet z převážného neúspěchu žalobců, a to v rozsahu 60 %, když podíl (dle změny žaloby) přiznané výměry částí pozemků PK 581 a 582 k celkové výměře těchto pozemků uvedené v žalobě představuje 40 % Náklady řízení jsou tvořeny odměnou za poskytování právních služeb v částce 55.800 Kč (18 úkonů právní služby po 3.100 Kč – převzetí zastoupení, 5x podání soudu, 11x účast při soudním jednání a 1x účast při místním šetření - § 9 odst. 4 písm. b/, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ g/ vyhl. č. 177/1996 Sb.), 18 režijními paušály po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty. Celková výše nákladů řízení činí 74.052 Kč a žalobcům byla uložena povinnost zaplatit 20 % těchto nákladů, tj. částku 14.810,40 Kč. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalobcům uložena povinnost náklady řízení v celkové částce 14.810,40 Kč zaplatit k rukám právního zástupce účastníka [příjmení].

100. Výrok o nákladech řízení státu je odůvodněn ust. 148 odst. 1 o.s.ř. Náklady řízení státu jsou tvořeny náhradou hotových výdajů přiznaných České republice – Ministerstvu obrany v částce 479,07 Kč (č.l. 130 spisu) a znalečným (po odečtení zálohy 10.000 Kč uhrazené žalobci) ve výši 9.266 Kč (č.l. 277, 297, 419 spisu), celkem 9.745 Kč, a podle úspěchu ve věci byla žalobcům uložena povinnost zaplatit 60 % těchto nákladů, tj. částku 5.847 Kč, a účastníku byla uložena povinnost zaplatit 40% těchto nákladů, tj. částku 3.898 Kč.

101. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

Poučení